 Tisovec | |
|---|---|
 Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) v jezeře ve státě Mississippi | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | tisovec (Taxodium) Rich., 1810 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tisovec je rod jehličnanů z čeledi cypřišovitých, který je nesmírně tolerantní vůči záplavám a do něhož spadají jeden až tři druhy stromů (záleží na taxonomickém pohledu). Jeho vědecké pojmenování je odvozeno od latinského pojmenování tisu taxus a řeckého výrazu εἶδος (eidos), jenž znamená "podobný".[1] V rámci čeledi cypřišovitých jsou mu nejblíž příslušníci podčeledi Taxodioideae, rody patisovec (Glyptostrobus) a kryptomerie (Cryptomeria).
Druhy rodu tisovec se vyskytují v jižní části severoamerického kontinentu a jsou opadavé na severu a poloopadavé až stálezelené na jihu. Jsou to velké stromy, které dorůstají do výše 30 až 46 m a jejichž kmen mívá 2 – 3 m v průměru (výjimečně může dosáhnout až 14 m).[2] Jehlicové listy jsou 0,5–2 cm dlouhé a uspořádány spirálovitě, ale u základny jsou zkroucené a leží ve dvou vodorovných řadách. Kulovité šišky s 10–25 šupinami mají v průměru 2–3,5 cm a každá šupina chrání 1–2 semena. Šišky dozrávají 7–9 měsíců po opylení, kdy se rozpadají, aby mohly uvolnit semena. Samčí (pylové) šišky vyrůstají v převislých hroznech a vypouštějí svůj pyl brzy na jaře. Většina tisovců vytváří vzdušné dýchací kořeny, pokud roste na ve vodě nebo v její těsné blízkosti.[2] Tyto kořeny vystupují nad hladinu vody a měly by napomáhat v přivádění kyslíku do kořenového systému.
Druhy
Tři stávající taxony rodu Taxodium jsou zde uvedeny jako samostatné druhy, ačkoli někteří botanici je považují pouze za jeden, nanejvýš dva druhy. Ostatní pak považují za variety neboli odrůdy prvního popsaného druhu. Tyto tři taxony rostou v odlišném prostředí a mají rozdílné vztahy, nicméně při vzájemném setkání dochází k jejich křížení.
- Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) (L.) Rich.
Nejznámější druh tisovce roste přirozeně na jihovýchodě USA, od státu Delaware až po Texas, zejména pak v Louisianě a podél Mississippi až hluboko do vnitrozemí v jižní Indianě. Nachází se zejména podél řek, jejichž záplavové území je bohatě zásobováno bahnem.
- Tisovec Montezumův (Taxodium mucronatum) Ten. – Montezumův cypřiš, Ahuehuete
Přirozenou oblastí jeho výskytu je Mexiko, údolní niva řeky Rio Grande na jihu Texasu,[2] a departement Huehuetenango v Guatemale.[3] Na rozdíl od tisovce dvouřadého a vystoupavého je skutečně stálezelený. Nejznámějším tisovcem Montezumovým je takzvaný Tulský strom (španělsky El Árbol del Tule), který roste ve městě Santa Maria del Tule v jihomexickém státě Oaxaca. Je 43 m vysoký a s průměrem kmene 14 m a obvodem 42 m[2][4] jde zřejmě o nejstatnější strom na světě. Tisovec Montezumův je zejména pobřežní strom, který roste podél vyvýšených říčních břehů, lze ho však také najít v okolí pramenů a močálů, nikoli přímo v nich jako oba druhé tisovce.
- Tisovec vystoupavý (Taxodium ascendens) (Brongn.)
Tento strom se vyskytuje v blízkosti stanovišť tisovce dvouřadého, avšak pouze v jihovýchodní části pobřežní nížiny od Severní Karolíny po Louisianu. Nachází se v klidných řekách s takzvanou černou vodou, v jezerech a močálech bez bohatých zásob bahna.
- † Tisovec pochybný (Taxodium dubium) (Sternb.) Heer
Dříve sem byly řazeny
- Patisovec převislý (Glyptostrobus pensilis) (Staunton ex D.Don) K.Koch (jako Taxodium japonicum var. heterophyllum Brongn.)
- Sekvoj vždyzelená (D.Don) Endl. ((jako Taxodium sempervirens D.Don)[5]
Užití
_3_(25513923878).jpg)
Tisovce jsou zvlášť ceněny pro svoje dřevo, neboť jejich bělové i jádrové dřevo je nesmírně odolné vůči hnilobě a termitům. Jádrové dřevo obsahuje seskviterpen zvaný cypresen,[6] který funguje jako přirozený prostředek ochrany dřeva. Cypresenu trvá desítky let, než se v dřevu nahromadí, proto je dřevo pocházející z původních lesů mnohem odolnější než dřevo pocházející ze sekundárních lesů.[7] Nicméně je pravda, že věk také zvyšuje náchylnost k napadení houbou rodu Stereum, která napadá jádrové dřevo a způsobuje jeho vyhnívání, čímž se napadené stromy stávají nepoužitelné pro dřevozpracující průmysl. Dřevo tisovce dvouřadého se dřív na jihozápadě Spojených států často používalo k výrobě střešních šindelů.[8] Kůra těchto stromů slouží jako mulč. Současnou úroveň těžby dřeva tisovců snadno nahrazuje roční přírůstek dřevní hmoty, který je 6× vyšší.[9]
Historie
V dávné minulosti byli příslušníci rodu tisovec na severní polokouli mnohem rozšířenější, než je tomu dnes. Nejstarší zkameněliny byly objeveny ve svrchně křídových usazeninách v Severní Americe. V Evropě se tisovce udržely prakticky přes celý pliocén až do doby před zhruba 2,5 miliony let.[10]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taxodium na anglické Wikipedii.
- ↑ EVERETT, Thomas H. The New York Botanical Garden Illustrated Encyclopedia of Horticulture. [s.l.]: Taylor & Francis, 1982. Dostupné online. ISBN 978-0-8240-7240-7. S. 3299. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b c d The Gymnosperm Database
- ↑ VEBLEN, Thomas T. Guatemalan Conifers. Unasylva. Food and Agriculture Organization, 1977. Dostupné online [cit. 2009-10-14]. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Mitchell, A. (1983). Trees in Mexico. Int. Dendrol. Soc. Yearbook 1983: 88–95.
- ↑ GRIN Species Records of Taxodium [online]. United States Department of Agriculture [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ BUCHANAN, M. A. The Fatty Materials in Southern Cypress Wood. smartech.gatech.edu. Institute of Paper Chemistry, 1965-10-07, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. smartech.gatech.edu [online]. [cit. 2014-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-18. - ↑ STERNBERG, Guy; JAMES WESLEY WILSON. Native trees for North American landscapes: from the Atlantic to the Rockies. [s.l.]: Timber Press, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-607-1. S. 476. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ WILHITE, L. P.; J. R. TOLIVER. Baldcypress [online]. United States Forest Service [cit. 2009-10-11]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Is Cypress Mulch Sustainable? [online]. Mulch and Soil Council [cit. 2014-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ ECKENWALDER, James E. Conifers of the World. [s.l.]: Timber Press ISBN 978-0-88192-974-4. S. 591. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tisovec na Wikimedia Commons - Gymnosperm Database – Taxodium na Gymnosperm Database
- Corkscrew Swamp Sanctuary website
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tisovec_(rostlina) |
