Tužebník obecný

Tužebník obecný
Rozkvetlý tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	tužebník (Filipendula)
Binomické jméno
Filipendula vulgaris Moench, 1794
Synonyma
Filipendula filipendula Filipendula hexapetala Spiraea filipendula Ulmaria filipendula [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tužebník obecný (Filipendula vulgaris), druh rodu tužebník, je planě rostoucí bylina okolo půl metru vysoká s přízemními listy zdáli připomínající kapradinu a s bohatým květenstvím drobných bílých kvítků.

Výskyt

Vyjma středomořských ostrovů a vysokého severu je rozšířen po celé Evropě. Dále vyrůstá na Sibiři, v Malé Asii, oblastech okolo Kavkazu a v severozápadní Africe a na Azorských ostrovech. Druhotně byl zavlečen i do Severní Ameriky.

Nepatří, na rozdíl od většiny tužebníků, mezi vlhkomilné rostliny. V České republice roste většinou roztroušeně, hojně vyrůstá místy ve Středních Čechách a na východě Moravy v termofytiku i mezofytiku. Svědčí mu dobře propustná půda, nejlépe s vápnitým podložím a osvětlená stanoviště jako jsou sluncem ozářené stráně, světlé lesní mýtiny a lesní lemy, občas je také k vidění i okolo cest nebo náspů železničních tratí.^[1][2]

Podle "Florabase.cz" se tužebník obecný v ČR vyskytuje: [1]

Popis

Je to vytrvalá rostlina s přímou, v průřezu oblou lodyhou dorůstající průměrně do výše 30 až 80 cm. Jednoduchá nebo v horní části větvená lysá lodyha vyrůstá z dlouhých kořenových vřetenovitých hlíz. Tmavě zelené listy 10 až 30jařmé vyrůstají v přízemní růžici a pouze 1 až 3 rostou ve spodní části lodyhy. Jsou přetrhovaně lichozpeřené, skládají se z četných lysých střídavě malých a několikanásobně větších lístků. Větší lístky jsou opětovně hluboce rozeklány v postranní pilovité úkrojky a leží v rovině s řapíkem, kdežto malé lístky jsou přirostlé k řapíku šikmo; list takto nabývá kadeřavého vzhledu. Koncový lístek je 3klaný. Palisty jsou podlouhle srdčité.

Oboupohlavné bílé, pravidelné, radiálně symetrické květy o velikosti do 5 mm jsou sestaveny do kružele, květenství (širšího než delšího) které není u u vyšších dvouděložných rostlin běžné. Květ je tvořen 6 trojúhelníkovitě vejčitými kališními lístky dlouhými 6 až 8 mm a taktéž 6 podlouhle obvejčitými korunními lístky 10 až 15 mm dlouhými které jsou uvnitř bílé a hlavně u poupat vně narůžovělé. V květu je dále do dvou kruhů uspořádáno okolo 20 tyčinek s prašníky na dlouhých nitkách a obyčejně 12 semeníků s bliznami. V semenících je nejčastěji po dvou vajíčkách.

Opylování se děje cizím i vlastním pylem. Protože nejdříve dozrávají blizny, jsou tyto opylovány cizím pylem přinášeným hmyzem hledajícím v květu nektar (který tam ovšem není). Později dozrává pyl v prašnících (od vnějšího kruhu ke středu) ale nitky jsou zpočátku vykloněny ven z květu takže nemohou vlastní blizny opylit. Ke konci kvetení se nitky s prašníky sklánějí dovnitř květu až se dotýkají blizen a ty které nebyly opyleny cizím pylem se zúrodní vlastním. Kvete od května, semena dozrávají koncem září.

Plody jsou jednosemenné nezkroucené hustě chlupaté kožovité nažky hnědé barvy dlouhé 3 až 4 mm které při zralosti nepukají. Rostliny se rozmnožují semeny nebo hlíznatými kořeny.^[2][3][4][5]

Využití

Rostlina se dříve používala hlavně jako léčivka. V kořeni jsou anthelmintické látky působící proti parazitickým červům a dále se kořene užívalo k rozpouštění ledvinových kamenů nebo při léčbě epilepsie. Ze sušených květů se vaříval čaj pro pocení. V současnosti se používá občas jako dekorativní trvalka na sušších a výslunných místech nebo jako půdokryvná rostlina při vysazování ve sponu 45 × 45 cm.^[2]

Galerie

• 
  Přízemní listy
• 
  Květenství
• 
  Odkvetlá květenství
• 
  Jednosemenné nažky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tužebník obecný na Wikimedia Commons