Václav Podhora

plk. Václav Podhora
Narození	3. června 1895 Brandýsek Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. července 1963 (ve věku 68 let) Tábor Československo Československo
Národnost	česká
Alma mater	Vysoká škola válečná
Povolání	voják
Zaměstnavatel	Československá armáda
Nábož. vyznání	Pravoslavná církev
Choť	Anna Pulkrábková, Květoslava Wagnerová
Děti	syn z prvního manželství
Rodiče	František Podhora, Marie Švandrlíková
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Podhora (3. června 1895 Brandýsek – 12. července 1963 Tábor) byl československý legionář, důstojník, příslušník československé armády v zahraničí v období druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu.

Život

Před první světovou válkou

Václav Podhora se narodil 3. června 1895 v Brandýsku na Kladensku v rodině Františka Podhory a Marie, rozené Švandrlíkové. Mezi lety 1906 a 1913 studoval na gymnáziu ve Slaném, poté tamtéž obchodní akademii. Byl členem Sokola. Prezenční vojenskou službu do c. a k. armády nastoupil v srpnu 1914, v Josefově absolvoval školu pro jednoroční kadety.

První světová válka

Od května 1915 do června 1916 sloužil Václav Podhora u pěšího pluku 92 v Chomutově na pozici velitele kulometné čety a jako takový byl poté odeslán na ruskou frontu. Zde, konkrétně v Haliči, padl začátkem července 1916 do zajetí. V listopadu téhož roku se rozhodl vstoupit do srbské armády, kde působil v jako velitel čety v doplňovacím praporu a poté jako velitel vozatajské roty zásobovací kolony. Ke dni 28. září 1917 přešel do Československých legií, kde působil postupně jako spojovací důstojník, velitel čety a pobočník velitelů oddílu a brigády. Absolvoval Sibiřskou anabázi, mj. velel oddílu, který v létě 1918 dobyl Nikolajevský muniční závod u řeky Angary.^[1] Do Československa se vrátil v srpnu 1920 v hodnosti kapitána.

Mezi světovými válkami

Václav Podhora pokračoval v armádní službě. Absolvoval kurz školy generálního štábu a Válečnou školu a meziválečnou vojenskou kariéru ukončil v roce 1926 jako důstojník hlavního štábu v hodnosti štábního kapitána. Poté byl přeložen do výslužby a pracoval jako referent v Ústředním svazu průmyslníků. Nedokončil studium na vysoké škole stavební. Během všeobecné mobilizace v roce 1938 byl opět povolán do armády k pomocné rotě Ministerstva národní obrany.

Druhá světová válka

Po německé okupaci se Václav Podhora v létě 1939 zapojil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. V noci ze 14. na 15. dubna 1940 opustil Protektorát Čechy a Morava a dostal se do Bělehradu, kde se přihlásil tamní československé vojenské zpravodajské expozituře. Následně pokračoval do Bejrútu a Marseille. Byl zařazen na místo přednosty 2. oddělení Československé vojenské správy v Paříži. Po pádu Francie se v červenci 1917 evakuoval do Velké Británie. Zde zastával několik velitelských funkcí a v lednu 1942 byl ustanoven československým vojenským atašé u královské jugoslávské vlády v Káhiře. V červenci 1944 se stal styčným důstojníkem u britské osmé a americké páté armády a na jaře 1945 zástupcem velitele československé vojenské mise v Itálii. Dosáhl hodnosti podplukovníka.

Po druhé světové válce

Po návratu do vlasti působil Václav Podhora na hlavním štábu. V roce 1946 byl ustanoven velitelem československé vojenské mise ve Frankfurtu nad Mohanem. K 1. únoru 1948 byl v dosažené hodnosti plukovníka zproštěn vojenské služby, aby mohl ve Frankfurtu nad Mohanem vykonávat funkci generálního konzula pro československé ministerstvo zahraničí. Mezi listopadem 1949 a květnem 1950 byl vězněn komunistickým režimem. Zemřel 12. července 1963 v Táboře.

Vyznamenání

• 1919 Československý válečný kříž 1914–1918
• Řád sokola s meči
• Československá revoluční medaile
• Řád sv. Stanislava III. stupně
• Československá medaile Vítězství
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Odkazy

Literatura

• Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 232. 

Reference

Externí odkazy

• Detail legionáře Václava Podhory na stránkách Legie 100