Biatlonový areál Eduard

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Biatlonový areál Eduard
Geografie
Souřadnice	50°23′7″ s. š., 12°53′41″ v. d.

Biatlonový areál Eduard^[1] je sportoviště zbudované na severozápadě České republiky u lázeňského města Jáchymov a blízko vrcholu Božídarský Špičák. Vznikl na výsypce a dalších prostorách bývalého uranového dolu Eduard.

Historie okolí

Od raného novověku až do konce 19. století

Celé okolí areálu Eduard je úzce spjato s hornictvím již od raného novověku. Již na začátku 16. století v roce 1512 byly nalezeny první výskyty stříbrné rudy na Zámeckém vrchu (nyní zřícenina hradu Freudenstein). Velmi bohatá žíla na stříbro byla objevena roku 1526 v tzv. Schweizerově žíle.

Eliášské údolí, jehož součástí je areál Eduard, je příkladem pozůstatků po hornické činnosti a to zvláště po těžbě stříbrné rudy v 16. až 19. století a také velmi poznamenán těžbou uranu ve 20. století. Pozůstatky z nejstarší hornické činnosti jsou stále dobře vidět ze silnice vedoucí z Nového Města do Abertam i nad dolem Eduard, kde se nachází desítky hald a pinek, které sledují průběh stříbrorudných žil. Množství vody potřebné pro provoz důlních zařízení bylo velké a proto byl v polovině 16. století v Eliášském údolí na Eliášském potoce vybudován báňský rybník Heinzenteich (dnes Horký rybník). V sedmnáctém a osmnáctém století postihly Jáchymovskou hornatinu morové rány a války zvláště 30-letá válka, jejíž výsledkem byl i velký odliv nekatolíků do sousedních zemí. Těžba stříbrných a cínových rud upadla, lidé neměli práci a významně zchudli. Během těchto let byly prováděny pokusy těžbu obnovit, avšak téměř všechny zkrachovaly kvůli velkému potřebnému množství financí, především na složité odvodňování místních štol a dolů. Výjimkou se stal Jáchymovský revír, kde se podařilo obnovit produkci barevných kovů z hydrotermálních ložisek, jako byly kobalt, bismut a arzén. Do efektivity a hornictví i hutnictví (na Jáchymovsku neželezných kovů) v 19. století vyrazně přispěla mechanizace manufakturních provozů. Především díky uhlí, jako palivu, mohly být využívány parní stroje k odvodňování a těžbě z větších hloubek. Zároveň díky zavádění těchto strojů značně vzrostlo využití známých rud.

20. století až dodnes

Stříbro, které bylo hlavním produktem a hnací silou rozvoje Jáchymovska bylo již na konci 19. století produkováno ve velmi malém množství a zájem se , soustředil na barevné kovy, olovněné rudy a uranové rudy. Zlom na stal v roce 1898, kdy z odpadu při výrobě barev z původní suroviny smolince, objevili manželé Curieovi polonium a radium. Dalším rokem velkého objevu byl rok 1905, kdy byla objevena radioaktivita jáchymovských důlních vod a již o rok později byly v Jáchymově založeny první radonové lázně na světě.

Zásadní změnou celého Jáchymovska v létě roku 1945 bylo obsazení stávajících dolů Rudou armádou a poté velmi brzy již od 1.ledna 1946 (založení antedatováno) byl založen n.p. Jáchymovské doly plně pod kontrolou SSSR. Nedostatečné stavy horníků byly doplňovány vězni již od roku 1945 a to zpočátku ze zajateckých táborů a od roku 1946 a po vzniku pracovních táborů jejich trestanci. Více o dole Eduard , který patřil pod trestanecký pracovní tábor Nikolaj zde.

Sportovní historie

Pod názvem Krušnohorský areál branných sportů začal biatlonový areál Eduard vznikat v polovině 70. let. Celá výstavba areálu s názvem Krušnohorský areál branných sportů byla samozřejmě pod hlavičkou tehdejšího SVAZARMu. Hlavními formálními účastníky a investory byl Okresní výbor Svazarmu v Karlových Varech a také základní organizace Svazarmu v Božím Daru za podpory Ústředního výboru Svazarmu. Práce byly z valné většiny prováděny dobrovolnicky pod vedením jednoho z prvních biatlonových závodníků u nás, Svatopluka Fencla. S odbornými pracemi vypomohly i mnohé další organizace z karlovarského okresu. V roce 1979 v areálu byl uspořádán závod prvního ročníku^[1] Světového poháru a roku 1981 se podařilo opět získat možnost uspořádat závod Světového poháru znovu a současně se zde se konal první mezinárodní biatlonový závod žen. Biatlonový areál měl být podle plánů tehdejšího Československa největším československým biatlonovým areálem, nicméně všechny investice byly v konečném rozhodnutí směrovány do slovenského Osrblie. Pro menší úspěch biatlonu na zimních olympijských hrách v Lake Placid roku 1982 kde československým biatlon dosáhl pouze jednoho šestého místa nastal s tím související útlum zájmu Svazarmu i ČSTV o biatlon. Proto došlo k výraznému snížení podpory a financí na areál. I přesto se podařilo roku 1983 zkoulaudovat lyžařské tratě, střelnice, kratší asfaltovou trať a startovní a cílovou budova. Roku 1990 byla zkolaudována budova pro ubytování, přípravu lyží i rekonvalescenci sportovců v těsné blízkosti areálu. Areál sloužil jako tréninkové středisko mládeže i vrcholového sportu.  Po rozpadu Československa na konci roku 1992 ustaly v této oblasti veškeré finance směrem k biatlonu.

Jak bylo výše uvedeno, mezi hlavní osobnosti, které se o rozvoj i provoz biatlonového areálu zasloužili byli hlavně

Svatopluk Fencl

Bronislav Grulich

Popis

Areál

Tratě v areálu jsou rozsáhlé, část tvoří i lyžařské trasy nástupní ke Krušnohorské magistrále. Areál má k dispozici dvě střelnice, tzv. horní a dolní střelnice. Dle potřeby pro závody biatlonové i v běžeckém lyžování jsou tratě vhodně kombinovány.

Okruhy, které jsou k dispozici jsou obvykle nazývány takto:

• Malá halda popis
  • nejvíce používaná pro treningové účely, začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka do stoupání na jižní svah odvalové haldy a poté doleva svahem kde odbočuje doprava další okruh "Velká halda" a stoupáním k dalšímu sjezdu na rozcestí a zde končí. Popis je proti směru hodinových ručiček.
• Velká halda popis
  • začíná stejně jako "Malá halda" na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka do stoupání na jižní svah odvalové haldy a poté doleva svahem adále zde odbočuje doprava táhlým sjezdem a prudkou zatáčkou doleve stoupáním na rozcestí, kde spoují oba okruhy stoupání a poté sjezda k "náměstíčku"a zde končí. Popis je proti směru hodinových ručiček.
• Spodní zelená popis
  • začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka, kde odbočuje sjezdem k Eliášovu potoku/náhonu, který překonává můstkem a zatáčkou. Poté pokračuje téměř k silnici na Abertamy a pod ní se opět vrací k Hornímu rybníku a podél proti produ Potoka nahoru k můstku, kde již končí vpravo na "náměstíčku".
• Horní zelená popis
  • začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko", kde navazuje na "spodní zelenou" za můstkem přes Eliášův potok. Odbočuje od potoka vlevo opět k Abertamské silinici až k místu, kde křižuje lesní cestu. Zde se otáčí vpravo a klesá sjezdem, někdy i náročným k bezejmennému přítoku Eliášova potoka, který můstkem překonává a stoupáním směrem k silnici se poté stáčí vpravo mírným sjezdem k potoku. Dále pokračuje přes můstek sjezdem až k dolní střelnici.
• Náhon popis
  • také začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko", poté kopíruje tok Eliášského potoka (jeho umělé koryto) a končí u zátáčky a mostku přes potok. Zde se kříží s červenou turistickou značkou vedoucí ke Krušnohorské magistrále.
• Červená popis
  • Stejně jako ostatní tratě začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko", podél umělého koryta Eliášova potoka až k můstku před potok k Abertamské silinici. Zde se otáčí (po červené turistické značce) vpravo dolů a klesá sjezdem a zatáčkami až k dolní střelnici.
• Střelnice horní popis
  • Střelnice se nachází na trati obou "hald" cca 30 m JZ od rozcestí, primárně používána jako střelnice pro malorážku, občas je používána i pro zbraně větších ráží pro až 20 střelců. Nejsou zde trvale instalovány stojany pro terče, pro zázemí treningujících je zde menší dřevěná stavba.
• Střelnice dolní popis
  • Tuto střelnici můžeme najít na V od rozcestí, nejlépe po červené turistické značce, která vede přímo okolo střelnice. Tato střelnice je používána pro střelbu z malorážek i vzduchovek až pro 25 závodníků/trenujících najednou.

Zázemí

• hlavní budova pro ubytování, přípravu lyží i rekonvalescenci sportovců se nachází v zatáčce příjezdové cesty od Jáchymova a jak je uvedeno výše byla stavěna dobrovolnicky v 80. letech 20. století. Podobně jako jiné budovy na Jáchymovsku musela být izolována proti pronikání radonu. Roku 1990 byla budova zkolaudována a je nyní v majetku Českého svazu biatlonu. Od té doby se na zlepšení podmínek pro ubytování, zázemí pro stroje na úpravu tratí i přípravu lyží podílelo mnoho doborovolníků nejen z ROVERu Praha

Sport na Eduardu

Biatlon

Lyžařský orientační běh

Překážkové závody

Závody psích spřežení

Odkazy

Reference

Jáchymovská hornatina

Jáchymov

Důl Eduard

Naučná stezka Jáchymovské peklo

Český svaz biatlonu

Externí odkazy

https://www.biatlon.cz/

https://www.palfi.cz/clanky/pamatky-a-zajimavosti-jachymova/dulni-pamatky/dul-eduard.html

https://www.politictivezni.cz/cz/naucna-stezka-jachymovske-peklo.html

http://www.zaniklekrajiny.cz/atlas/modelova-uzemi/2019/jachymovsko

http://www.deutschefotothek.de

https://skrover.cz/

https://www.jachymov-joachimsthal.cz/

https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/#

https://www.arealeduard.cz/sportovni-areal-eduard/

http://www.majnek.cz/cyklotrasy/jachymovske%20peklo.htm

http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/jachym/JACHYM2.htm

https://bezky.net/clanek/1474-vzpominky-na-zacatky-biatlonu-u-nas

https://www.biatlonpraha.cz/ubytovani-chata-eduard-krusne-hory/

https://biatlonmag.cz/historie-biatlonu/

Literatura

Jáchymov - Joachimsthal - I. a II. díl^[2]

^[1]