| Páni z Lipé | |
|---|---|
 | |
| Země | České království |
| Mateřská dynastie | Ronovci |
| Zakladatel | Smil z Tuháně |
| Větve rodu | Ronovci, páni z Pirkštejna, Páni z Dubé, Berkové z Dubé, Lichtenburkové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Páni z Lipé byli starý český panský rod vzešlý z rozrodu Ronovců. Své jméno odvozovali od Lipé, dnešní České Lípy.
Historie
Společný předek všech větví Ronovců, Smil Světlický, se zasloužil i o pány z Lipé. Smilův vnuk Chval z Lipé založil hrad i město Lipý (dnešní Česká Lípa), patřilo mu na počátku 14. století území od Žitavy přes Lužické hory až k České Lípě. Druhým vnukem byl Čeněk z Ojvína.[1] Rod se ihned rozdělil na lipskou a pirkštejnskou větev.
Jindřich z Lipé (syn Chvala z Lipé) držel Žitavu, svým vlivem byl od počátku 14. století považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území, za odměnu získal Žitavu a Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Často se s někým vadil či dokonce válčil. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Richenzy – Rejčky. Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem a roku 1329 zemřel. Jan Lucemburský dal Jindřichovu synovi za ženu svou příbuznou Anežku z Blankenheimu.
Z jeho čtyř synů vešli ve známost především Jindřich zvaný Železný, který se stal zemský hejtmanem a Jan působící jako hejtman na Moravě. I další příslušníci rodu vykonávali úřady zemských hejtmanů či vyšehradského probošta a dědičný úřad nejvyššího maršálka.
Pertold v letech 1334–1343 zastával funkci vyšehradského probošta. Jan z Lipé velel armádě Karla IV. v Itálii, kde také padl. Hynek cestoval s císařem po Francii jako význačný představitel české šlechty. Jindřich (1415–1469) působil za vlády Jiřího z Poděbrad jako moravský hejtman.
Největšího bohatství a slávy dosáhl rod za vlády Lucemburků, poté však majetek i vliv začal postupně ztrácet, začátkem 16. století musel Jan prodat svá manství a z velkého jmění pánů z Lipé již moc nezbylo. Pertold Bohobud se účastnil stavovského povstání, nakonec mu císař Ferdinand II. Štýrský trest odpustil, přesto úřad nejvyššího zemského maršálka v zemi přešel na Berky z Dubé.
Čeněk Hovora z Lipé zemřel roku 1680 ve Slezsku a jím rod vymřel po meči.
Erb
Erb měli shodný s pány z Lichtenburka, ve zlatém štítě měli černé ostrve a kapra v klenotu.
Příbuzenstvo
Spojili se s Rožmberky, Pernštejny, Trčky, pány z Kravař, z Boskovic či z Kunštátu.
Reference
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Skalní hrad Sloup, s. 160.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Lipé, s. 90–91.
Související články
- Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
- Dům pánů z Lipé (původně Schwanzův palác či Schwanzův dům, též Dům Františka Komárka) – renesanční dům stojící na brněnském náměstí Svobody č. 85/17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu páni z Lipé na Wikimedia Commons 
z Lipé ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Z_Lipé |
