Zefyros

Zefyros
Flora a Zefyros
Choť	Chlóris Iris
Partner(ka)	Podarge
Děti	Aurai Erós Balius Xanthus Karpos Areión … více na Wikidatech
Rodiče	Astraios a Éós
Příbuzní	Boreás, Euros a Notos (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zefyros (latinsky Zephyrus, též Favonius) je v řecké mytologii syn Titána Astraia a bohyně ranních červánků Éós. Je bohem západního větru nebo též západní vítr sám.

Jeho bratry jsou:

• Euros nazývaný též Argestés (dle Hésioda) – bůh východního nebo jihovýchodního větru,
• Notos – bůh jižního větru nebo též jižní vítr sám,
• Boreás – bůh severního větru.

Zefyros je ze všech větrů nejmírnější, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přináší vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o Erótovi a Psyché a také v báji o smrti spartského Hyakintha.

Odraz v umění

• Zefyros a jeho bratři jsou zobrazeni na tzv. Věži větrů v Athénách (z 1. stol. př. n. l.).
• Ve výtvarném umění se Zefyros vyskytuje např.
  • na obraze Únos Psýchy Zefyrem (1808), kde jeho podobu zobrazil Pierre-Paul Prud'hon. Obraz je vystaven v pařížském Louvru.
  • Zefyros se také vyskytuje na obraze „Jaro“ Sandra Botticelliho. Zde je vyobrazen, jak uchvacuje nymfu Chlóris.
  • Další umělci, kteří se Zefyry a Florou zabývají, byli Jean Jouvenet, Nicolas Colombel, Nicolas Bertin, Carlo Carlone, Charles-Antoine Coypel, Giovanni Battista Tiepolo či William-Adolphe Bouguereau.

• V hudbě se Zefyrové objevují např.
  • v jednom z nejpopulárnějších madrigalů Claudia Monteverdiho je „Zefiro torna“ (Zefyre, vrať se) pro dva mužské hlasy.
  • Ve suitě „Hamburger Ebb’ und Fluth“ Georga Philippa Telemanna z roku 1723 má jedna z vět (Menuet) programní titul „Der angenehme Zephir“ (Milý Zefyros).
  • Italský barokní skladatel Antonio Vivaldi v roce 1725 nadepsal jednu pasáž v první větě svých slavných Čtvero ročních dob/Le Quattro Stagioni – L’Estate/Léto, op. 8 No. 2 jako „Zeffiretti dolci“ (Milí Zefyrové).
  • Sileant Zephyri je jedna z árií téhož autora z cyklu Introduzioni „Filiæ mestæ Jerusalem“, RV 638.
  • V opeře Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s Barcarolou „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“).
  • Ve svém sedmém studiovém albu Beauty & Crime z roku 2007 se americká zpěvačka a písničkářka Suzanne Vega popisuje svůj domovský New York. První z celkem dvanácti písní na CD nese název Zephyr & I.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zefyros na Wikimedia Commons

Literatura

• Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 
• LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 1973. ISBN 80-237-3938-7. 
• NASO, Publius Ovidius. Proměny. Praha: ODEON, 1967. 
• MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Bratislava: NESTOR, 2004. ISBN 80-8080-011-1. 
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. 

Autoritní data	GND: 138435669 NLI: 987007534243205171 SUDOC: 236064088 VIAF: 89977414, 24155409622808740231 WorldCat Entities: E39PCjHWRmt7jvrYyQ6vBCK3Km