Přímá demokracie: Porovnání verzí

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Přímá demokracie je druh demokracie, kde lid vykonává moc přímo. V moderním pojetí státu se přímá demokracie uplatňuje vždy jako součást reprezentativního systému.

Za ústavní jsou teoretickými vědami považovány tyto formy přímé demokracie:

• lidové veto - dovoluje lidu vyjádřit se pro přijetí či odmítnutí zákona
• odvolání poslance voliči - takzvaný imperativní mandát
• lidová iniciativa - umožňuje lidu navrhnout či odmítnout ústavní či právní úpravu
• referendum - jako konzultace voličů o otázce nebo návrhu textu, nebo též přímé rozhodnutí o věci.

Od r. 1990 se v Evropě konalo 290 lidových hlasování a referend a od r. 1972 více než 150 milionů Evropanů hlasovalo ve 42 referendech o evropských záležitostech (o přístupu do EU, o Maastrichtské smlouvě ap.).^[zdroj⁠?] Ale dosud žádný z těchto tří instrumentů přímé demokracie nebyl nabídnut evropským voličům k rozhodování o základních otázkách celé Evropské unie.^[zdroj⁠?]

Přímá demokracie v plné šíři by však měla dávat občanům mnohem více příležitostí a práv při tvorbě zákonů a při rozhodování o veřejných záležitostech na všech úrovních. Od úrovně obecní až po úroveň celostátní. Nejvyšší instancí státní moci musí být občané. Všechny zastupitelské sbory, vlády, státní správa a soudy proto vykonávají své úřady jen s pravomocí, kterou na ně občané delegují. Za věrný výkonu svých funkcí jsou občanům odpovědni, musí o něm občany pravidelně veřejně informovat a podléhají jejich průběžné kontrole.

Typy přímé demokracie

Pojem přímé demokracie je často silně zužován pouze na lidové hlasování několika typů.

1. Lidová iniciativa, uspořádané z iniciativy občanů za podmínky, že je splněno kvorum stanovené pro jeho uspořádání;
2. Fakultativní referendum (nepovinné): v tomto případě přichází návrh na referendum z parlamentu, je-li požadováno voliči a splňuje-li počet jejich hlasů příslušné kvorum pro tento druh referenda;
3. Povinné nebo mandatorní referendum: pro případy, předepsané zákonem nebo ústavou (zpravidla pro změny ústavy);
4. Plebiscit: toto lidové hlasování navrhuje vláda nebo parlament ad hoc.

Principy přímé demokracie

Zákony a jejich účinným výkonem musí být všem občanům zajištěn přístup ke všem informacím, významným pro jejich rozhodování.

Princip subsidiarity

Výkonná moc a tvorba právních norem musí být maximálně decentralizována a vykonávána vždy na tom nejnižším možném institucionálním stupni státní moci a správy z hlediska jeho působnosti.

Referendum

Referendum musí být kodifikováno v ústavě pro rozhodování o každé otázce, ke které je budou občané požadovat, je-li splněno stanovené kvorum hlasů voličů.

Reprezentanti

Reprezentant všech stupňů, přímo zvolení: starostové, krajští hejtmani, president republiky, musí mít reálnou výkonnou moc, která jim umožní účinně korigovat (vrátit zastupitelům k opakovanému projednání, vetovat, předložit k referendu) taková rozhodnutí zastupitelských sborů, která jsou motivována krátkodobým prospěchem omezených skupin občanů. Reprezentanti musí být osobně odpovědni za výkon své funkce svým voličům, kteří je mohou během jejich mandátu odvolat, ztratí-li jejich důvěru.

Soudnictví

Musí být zaručena jeho nezávislost a spravedlnost. Všichni soudci musí být voleni přímou volbou občany (v polopřímé demokracii zastupitelskými sbory). Jejich práce musí být pod kontrolou soudcovských kolegií a musí být odvolatelní z taxativních důvodů nebo na jejich návrh. Hlavním úkolem soudů je nalezení pravdy a vynesení spravedlivého rozsudku, který nesmí být nikdy v rozporu s mravností. Proto při rozhodování soudů vždy přednost má právo přirozené před právem pozitivním, duch zákona před literou. Účast občanů, morálka a veřejné mínění by se měly uplatnit účastí v senátech a u závažných trestných činů v porotním systému (podobně jako v USA).

Polopřímá demokracie

Podle názoru evropského hnutí Direct Democracy Euro-Vizion (DDEV) by polopřímá demokracie měla mít charakter následujících 8 podmínek:^[zdroj⁠?]

1. Ústava musí být přijata výhradně referendem
2. Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné
3. Volby zastupitelů všech stupňů musí být voleni v jednomandátových obvodech jako fyzické osoby. Volební kandidátky podle stran jsou nepřípustné.
4. Volení zastupitelé musí být odvolatelní kdykoli v průběhu svého mandátu, když o tom rozhodnou jejich voliči
5. „Presidenti“ (federace, spolkových států, kantonů, krajů, obcí: primátoři a starostové) všech stupňů musí být voleni přímou volbou občanů
6. Občané-voliči musí mít právo vyvolat referendum o jakékoli otázce, zejména v zahraniční politice a obraně)
7. Zastupitelé musí pracovat v hranicích svého mandátu, ke kterému se zavázali
8. Občané musí být plně-transparentně informováni o rozhodnutích, přijímaných (bez referenda) zastupitelskými orgány

Reference

• Karel Klíma: Teorie veřejné moci (vládnutí); ASPI, a.s., Praha 2006
• Vít Hloušek,L. Kopeček: DEMOKRACIE - Teorie, modely, osobnosti, podmínky,

nepřátelé a perspektivy, MU Brno, 2003

• Miloš Krejčí: Deklarace nezávislosti a Ústava USA, Otakar II / Praha 2000

Externí odkazy

• Projekt na podporu přímé demokracie nejen na Slovensku

Šablona:Pahýl - politika