Islamofobie: Porovnání verzí

Islamofobie je termín popisující předsudky, nenávist či strach z islámu a muslimů.

Termín vznikl již na začátku dvacátého století, najdeme ho například v hesle Oxford English Dictionary, kde první použití v anglickém jazyce je uvedeno v roce 1923.^[1] Někteří myslitelé považují islamofobii za formu rasismu. Někteří myslitelé naopak poukazuji na to, že pojem může být používán k odmítání jakékoliv kritiky islámu.

Obavy z xenofobních projevů islamofobie vyjádřil v roce 2004 Kofi Annan, tehdejší generální tajemník OSN. Proti takovým trendům vystupují a vznikají mezináboženské dialogy (zvláště islám-křesťanství-judaismus) a organizace na ochranu práv.

Definice

Zpráva organizace The Runnymede Trust popisuje „otevřené“ a „zavřené“ pohledy na islám, následujících osm uzavřených pohledů označuje za totožné s celkovým islamofobním pohledem:^[2]

1. Islám je vnímán jako monolitický blok, statický a nereagující na změny.
2. Islám je vnímán jako odloučený s charakteristikou „těch druhých“. Nemá společné hodnoty s ostatními kulturami, není ovlivněn jinými kulturami a neovlivňuje ostatní kultury.
3. Islám je vnímán jako podřadný Západu. Je vnímán jako barbarský, iracionální, primitivní a sexistický.
4. Islám je vnímán jako násilnický, agresivní, ohrožující, podporující terorismus a zúčastňující se střetu civilizací.
5. Islám je vnímán jako politická ideologie sloužící pro politický či vojenský prospěch.
6. Kritika Západu muslimy je bezmyšlenkovitě odmítána.
7. Nepřátelství vůči muslimům je používáno k ospravedlnění diskriminačních praktik vůči muslimům a vylučování muslimů ze společnosti.
8. Nepřátelství vůči muslimům je vnímáno jako přirozené a normální.

Tyto uzavřené názory pak kontrastují s otevřenými názory na islám, které když jsou založeny na respektu vůči islámu, umožňují legitimní nesouhlas, dialog a kritiku.

Projevy islamofobie

Evropa

V Evropě islamofobie zaznamenala nárůst během migrační krize a následné diskuzi o přistěhovalectví a názory požadující odmítání, zejména islámských, migrantů.^[3]

Za islamofobní organizace jsou označovány anglická English Defence League, německá PEGIDA nebo česká Islám v České republice nechceme.

V reakci na čin islamistických teroristů, kteří 7. ledna 2015 vyvraždili většinu členů redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, vyšel v Reflexu článek od Jiřího X. Doležala v němž jeho autor vyzývá v Evropě k zákazu islámu.^[4]

20. června 2015 proběhla ve slovenské metropoli Bratislavě demonstrace proti „islamizaci do Evropy“. Po jejím skončení napadli extremisté poblíž bratislavského hlavního nádraží kameny saúdskoarabskou rodinu s kočárkem,^[5] která na Slovensko přicestovala na doktorskou promoci jejího člena.

Česká republika

V České republice došlo například k odmítnutí vybudování mešity v Teplicích, odůvodněné strachem z přílivu terorismu.^[zdroj?] V říjnu 2006 konala Národní strana na Václavském náměstí protestní akci s názvem Spalme muslimskou nenávist. ^[6] I přesto, že organizátoři akce odmítli, že by její charakter byl protiislámský, lákaly na ni letáky s karikaturou muslimů.^[7] Proti islámu v České republice vystupuje sdružení Islám v České republice nechceme (IVČRN), které je podle zdrojů Šádího Shanaáha zastřešeno stejnými osobami, jako založili hnutí CZDL.^[8]. Podle Ministerstva vnitra někteří tzv. islamofobní aktivisté přistoupili k přímým provokacím (např. rozlití prasečí močůvky na Letné před muslimskou modlitbou nebo údajné zakopání prasečích hlav na pozemcích v blízkosti Teplic určených k prodeji muslimům).^[9] Tzv. islamofobové argumentují mimo jiné aktivitami tzv. Islámského státu, o němž tvrdí, že prý proti jeho činům nejsou v Koránu argumenty.^[10][zdroj?] Jejich názor ale vyvrací mnoho muslimských autorit, které mnohokrát slovy Koránu jednání islámského státu odsoudily.^[11][12] Odpůrci islamofobie pro změnu v diskusích tvrdí, že s každým lze vyjít, svobodu vyznání garantuje ústava a lidé mají být souzení za činy co spáchali ne za víru. Část veřejnosti požaduje, aby Česká republika přijala uprchlíky ze Sýrie.^[13] U větší části veřejnosti a některých politiků to vzbuzuje obavy, že by se mezi těmito uprchlíky ocitli také islamisté a teroristé^[14]. Islamofobové odmítají přijímání imigrantů muslimského vyznání.

V lednu 2015 zveřejnil poslanec Tomio Okamura na svém facebookovém profilu text obsahující výzvy obtěžování muslimů a k bojkotu muslimských prodejen, protože nakupováním jejich zboží podle jeho názoru dochází k podpoře islamizace Evropy.^[15]

Dne 16. ledna proběhla na Hradčanském náměstí v Praze manifestace proti islámu, organizovaná neziskovou organizací Islám v České republice nechceme, již vede Martin Konvička. Počet účastníků akce se dle zpráv médií pohyboval od 400 do pozdějších 2 000 lidí.^[16] Demonstrace se účasnili také zástupci parlamentních stran Úsvit a ODS.^[17] Diplomatičtí zástupci z Organizace islámské spolupráce následně odsoudili nárůst islamofobie v Česku.^[18]

Organizace IVČRN je pravidelně zmiňovaná ve zprávách o extremismu publikovaných ministerstvem vnitra v kapitole týkající se krajní pravice. Podle odborníků na extremismus se IVČRN koncentruje na kyberšikanu.^[19] Ministerstvo vnitra hnutí IVČRN/CZDL připisuje i vylití prasečí moči na místo modlitby.^[19]

V březnu 2015 policie zatkla českobudějovického studenta, který pod přezdívkou Karel Islám hrozil bombovými útoky veřejným osobnostem i například studentce, která na internetu obhajovala islám. Kvůli jeho výhrůžkám bylo podle vyjádření policie ve Zlíně evakuováno 1 800 lidí.^[20]

Lidé tak zvaně bojující proti islámu posílají výhrůžné dopisy Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Této organizaci také někdo zaslal podezřelou obálku s bílým práškem. Zasahovat musela chemická jednotka hasičů.^[21]

V dubnu 2015 lidé odvolávající se na organizaci Pro-Vlast polili v Hradci Králové stánek s kebabem nějakou zapáchající tekutinou (údajně se mělo jednat o prasečí krev) a polepili plakáty. ^[22]

V červnu 2015 v Brně chtěl v supermarketu muslimce českého původu útočník strhnout šátek a pokřikoval na ni, že jí uřízne hlavu. ^[23] Útoky a verbální napadání se netýkají jen muslimek, někdy jsou obětí i Češky, které mají na hlavě šátek. ^[24] V říjnu 2015 se cílem verbálních islamofobních útoků stala i herečka Holubová, která si na zpocenou hlavu od paruky dala šátek a vyfotila se s afghánským kamarádem. ^[25][26]

V ve 3 hodiny ráno 13. listopadu došlo k vandalskému útoku na brněnskou mešitu. Dva pachatelé, muž a žena, ji postříkali pravděpodobně motorovým olejem. Jedná se již o několikátý incident podobného typu v Brně. ^[27]

30. ledna 2016 dva útočníci vyzbrojení nožem napadli jednačtyřicetiletého syrského občana v pražských Vršovicích. Před útokem se napadenému nadávali kvůli jeho muslimskému vyznání.^[28] Policie případ vyšetřuje jako rasově motivovaný útok.^[29]

Severní Amerika

Islamofobie zaznamenala nejen v USA velký nárůst zejména po teroristických útocích 11. září 2001, po kterých vzrostl počet útoků na muslimy v Spojených států amerických.

Americký podnikatel Donald Trump během své prezidentské kampaně v roce 2015 uvedl, že bude prosazovat povinnou registraci muslimů v USA.^[30] 7. prosince 2015 v reakci na střelbu v San Bernardinu prohlásil, že požaduje kompletní uzavření USA pro lidi muslimského vyznání.^[31] Ministerstvo obrany Spojených států amerických označilo jeho výrok za ohrožení národní bezpečnosti.^[32]

Kritika

Francouzský filosof Alain de Benoist označil islamofoby za užitečné idioty islamistů.^[33] Jedním z cílů útoků islamistů je dle něj rozdmýchávání další islamofobie, kterou islamisté považují za upřednostňovaný „urychlovač radikalizace“ a tvrdí, že islamisté zbožňují islamofoby a jistě si přejí, aby jich bylo více, jelikož čím více muslimů se bude cítit nemuslimy odmítáno, tím více mohou doufat, že se jim je podaří přitáhnout na svou stranu.^[34]

Odkazy

Reference

Související články

• Eurábie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu islamofobie na Wikimedia Commons
• Ali Sina: "Islamofobie" je útok ad hominem – kritika konceptu islamofobie na webu Pravdaoislamu.cz
• RRTV pokutovala Novu za islamofobii, Britské listy 29. 8. 2008
• Buranismus - článek Bohumila Doležala v časopise Přítomnost