Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
m →‎Návrh z NS: Doplnění kolegou pozapomenutého podpisu.
Řádek 692: Řádek 692:
== Návrh z NS ==
== Návrh z NS ==


Dobrý den, navrhuji u infoboxu u chemických látek doplnit label "Disociační konstanta" na "Disociační konstanta (pKa)", protože současný stav je formálně špatně. Chemikovi s citem to dojde, studentům se obávám, že ne. díky J.Ottis
Dobrý den, navrhuji u infoboxu u chemických látek doplnit label "Disociační konstanta" na "Disociační konstanta (pKa)", protože současný stav je formálně špatně. Chemikovi s citem to dojde, studentům se obávám, že ne. díky J.Ottis {{Nepodepsáno|OJJ}}

Verze z 25. 10. 2015, 13:25

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
Potřebuji… Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku. Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii. Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista. Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou. Řešení sporů
I don't speak Czech.Ich spreche kein Tschechisch.Je ne parle pas tchèque.No hablo checo.Я не говорю по-чешски.我不会说捷克语 Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Přidat nové téma Vyberte si lípu… skočit na konec
Hlavní

hlavní debatní stůl
[přispět]

Práva

autorská práva na Wikipedii
[přispět]

Pravidla

o pravidlech Wikipedie
[přispět]

Technika

technické záležitosti
[přispět]

Návrhy

nápady na vylepšení
[přispět]

Oznámení

nástěnka novinek a událostí
[přispět]

Setkání

setkávání wikipedistů naživo

Spolek

o české pobočce Wikimedia ČR
[přispět]

U krbu

živé, leč slušné debaty na okraj
[přispět]

Sestřičky

podobné debaty
na sesterských wikiprojektech

Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:



This is a message from the 2015 Wikimedia Foundation Elections Committee. Translations are available.

Voting has begun for eligible voters in the 2015 elections for the Wikimedia Foundation Board of Trustees. Questions and discussion with the candidates for the Board will continue during the voting.

The Wikimedia Foundation Board of Trustees is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 17 to 23:59 UTC May 31. Click here to vote. More information on the candidates and the elections can be found on the 2015 Board election page on Meta-Wiki.

On behalf of the Elections Committee,
-Gregory Varnum (User:Varnent)
Volunteer Coordinator, 2015 Wikimedia Foundation Elections Committee

Posted by the MediaWiki message delivery 17:20, 17 May 2015 (UTC) • TranslateGet help

New Wikipedia Library Accounts Available Now (June 2015)

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

Today The Wikipedia Library announces signups for more free, full-access accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

  • Taylor & Francis — academic publisher of journals. The pilot includes two subject collections: Arts & Humanities and Biological, Environment & Earth Sciences. (30 accounts)
  • World Bank eLibrary — digital platform containing all books, working papers, and journal articles published by the World Bank from the 1990s to the present. (100 accounts)
  • AAAS — general interest science publisher, who publishes the journal Science among other sources (50 accounts)

New French-Language Branch!

  • Érudit (en Francais) — Érudit is a French-Canadian scholarly aggregator primarily, humanities and social sciences, and contains sources in both English and French. Signups on both English and French Wikipedia (50 accounts).
  • Cairn.info (en Francais) — Cairn.info is a Switzerland based online web portal of scholarly materials in the humanities and social sciences. Most sources are in French, but some also in English. Signups on both English and French Wikipedia (100 accounts).
  • L'Harmattan — French language publisher across a wide range of non-fiction and fiction, with a strong selection of francophone African materials (1000 accounts).

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including an expansion of accounts for Royal Society journals and remaining accounts on Project MUSE, JSTOR, DeGruyter, Highbeam Newspapers.com and British Newspaper Archive. If you have suggestions for journals or databases we should seek access to make a request! Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 22:08, 15 June 2015 (UTC)

We need your help! Help coordinate Wikipedia Library's account distribution and global development! Please join our team at our new coordinator signup.
This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List

Rámeček kolem chemického prvku v periodické tabulce

Dobrý den,

celkem nedávno jsem se zde ptal na názor ohledně šablony periodické tabulky umístěné v infoboxech. Nyní se potýkám s problémem, jakým způsobem orámovat chemický prvek ve vysoké (dlouhé) periodické tabulce (označení radioaktivních prvků). Kromě klasického vzhledu (Šablona:Periodická tabulka (vysoká)), mám dva další modely, ve kterých by se rámeček zobrazil pouze, pokud je potřeba. První model pak počítá s tím, že by byl rámeček uvnitř obdélníku prvku (1. příklad), druhý naopak vně, společný sousedícím prvkům (2. příklad). Kromě rámečků barvy shodné s pozadím se nabízí například i červený rámeček (3. příklad - vni, 4. příklad - vně), který se v německé verzi tabulky používá přes osm let, nebo například černý rámeček (5. příklad - vni, 6. příklad - vně). Možných variant je mnoho, technicky možné je v podstatě skoro cokoliv. Určitě by šlo i některé možnosti zkombinovat. Který z modelů mám použít? Jaká varianta a jaká barva je pro uživatele nejpřehlednější? Napadá vás případně nějaký kompromis? --Dvorapa (diskuse) 21. 7. 2015, 20:05 (CEST)Odpovědět

Dík za snahu. Pár komentářů (omlouvám se, vycházejí možná ze špatného pochopení účelu či totálního nevědomí o grafických možnostech systému wikipedie):
  • bílá a červená barva rámečků - je nevýrazná u některých podbarvení, zejména u tečkování;
  • má-li být vyznačení "radioaktivních" prvků (přesněji: pouze s radioaktivními izotopy) pevnou součástí tabulky pro všechna její použití:
    • takové pevné vyznačení je spíše než v tabulce prvků vhodné v tabulce izotopů (A-Z či N-Z rastr), kde mají jasný význam i krátké přívlastky stabilní / radioaktivní (takovou tabulku tu ale nemáme, asi z rozměrových důvodů - musela by být rozsekaná na kusy);
    • zvolit jiný grafický prvek, rámečky mají již své jiné významy (nelze např. udělat barevný růžek jako v excelovských buňkách či něco podobného?), nebo
    • opustit stávající rozdělení podle rámečku na prvotní - z rozpadu prvotních - umělé - neobjevené a nahradit ho např. rozdělením "stabilní" (přesněji: s aspoň jedním stabilním izotopem) - radioaktivní - neobjevené s rámečkem plným - přerušovaným - žádným (myslím, že to je dokonce informačně užitečnější, aspoň z pohledu bývalého jaderného fyzika);
  • je-li dodatečné rámečkování potřeba k jednotlivému účelu vyznačení vybrané skupiny ve speciálním článku, tedy nejen RA, ale třeba "paramagnetické" (přesněji: s výskytem paramagnetické fáze) apod.:
    • rámečky mezi - hrozí vznik artefaktů: orámečkování Cu, Pd, Cd, Au vyvolá i orámečkování Ag, aniž by bylo chtěné;
    • není třeba zachovávat stávající rozlišení rámečků a nechat rámečky jednotného stylu jen u vyznačené skupiny (nejlépe plné černé, případně je ztučnit), ostatní prvky nechat bez rámečku (jako v příkladech);
  • beru-li příklady do důsledku: Bi je také radioaktivní (bez stabilního izotopu) a rámeček by mu slušel, i když to němečtí wikipedisté od r. 2003 nestihli do tabulky zaznamenat.
Zdraví Petr Karel (diskuse) 22. 7. 2015, 09:38 (CEST)Odpovědět
Děkuji za reakci, trochu se ji pokusím okomentovat. Tabulka není příliš na Wikipedii použita, spíše jen v článcích týkajících se periodického systému, periodických tabulek apod. jako ilustrace nebo příklad, jak taková tabulka vypadá v detailu (u článku periodická tabulka obrázek prostě nestačí, příliš mnoho informací zase není až tak moc žádané). Konkrétněji k jednotlivým bodům:
  • tabulka by se měla z důvodu popsaném výše nejspíše držet klasických (např. středoškolských nástěnných) tabulek jak informacemi, tak vzhledem, proto by mělo být zvýrazňování stálé Ano. Dále pak:
    • u zvýrazňování stabilních - radioaktivních - neobjevených místo prvotních - z rozpadu prvotních - umělých - neobjevených s Vámi souhlasím, bývá to tak i v klasických tištěných tabulkách Ano;
    • vytvoření rozsekané tabulky by pravděpodobně bylo dost složité, zatím myslím, že stačí výpis izotopů v infoboxu u každého prvku zvlášť, případně se toho může někdo zhostit, kdo by si s tím dostatečně vyhrál;
    • zvolit jiný grafický prvek je výborný nápad. Vámi řečené zvýraznění barevným růžkem je graficky sice jednoduše proveditelné, ale v tištěných periodických tabulkách většinou má význam jako vyznačení např. platinových kovů aj. Bylo by nutné dát barevný růžek buď do všech rohů, nebo do nestandardního rohu, anebo doufat, že to ve čtenáři nevyvolá zmatení. Hned mě ale napadl znak ☢ (k rozdělení stabilní - radioaktivní - neobjevené, kde pro neobjevené by se vybral další znak charakteristický pro „něco neznámého“), případně se dá vymyslet i jiný způsob označení Ano;
  • na tabulce pro zvýraznění určitých skupin (např. oněch paramagnetických prvků) také pracuji, ale ta bude rozhodně menší (možná i ve formátu infoboxu, viz výše starší diskuse pod lípou ohledně zvýraznění „neperiodických“ skupin prvků). Nicméně pokud by se rámečky zachovaly místo např. růžku nebo znaku ☢:
    • barvy bílá a červená se mi také nezdály, ale na druhou stranu podklad bývá na české Wikipedii většinou bílý;
    • s nepřehledností rámečků mezi (tedy vně, jestli dobře chápu) souhlasím Ano;
    • jestli chápu dobře, myslíte, že by bylo lepší vybranou skupinu prvků nechat bez rámečku (jak je uvedeno v příkladech), místo původního vzhledu (orámečkované všechny), také souhlasím Ano;
  • s Bi máte pravdu, z pohledu anorg. chemika je sice poločas rozpadu tak dlouhý, že se i přesto prvek bere spíše jako stabilní, ale každopádně není problém ho pro úplnost informací také označit Ano.
--Dvorapa (diskuse) 22. 7. 2015, 11:15 (CEST)Odpovědět
Trochu jsem si s tím pohrál a zkusil navrhnout další 4 možné tabulky:
  • 7. tabulka používá znaky ☢ a ?
  • Následující příklady možností používají růžky v rozích, barvy lze upravit:
    • 8. tabulka používá růžky v pravém horním rohu
    • 9. tabulka používá trochu odsazené růžky přes pravý horní roh
    • 10. tabulka používá růžky v levém horním rohu
Zatím si nejsem jistý, kterou možnost zvolit, nejvíce přehledná a pochopitelná se mi zdá varianta se znaky. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 26. 7. 2015, 21:11 (CEST)Odpovědět
Zvolil jsem tedy 1. variantu s tím, že pokud by s ní byly komplikace nebo se komunita shodla, že tahle varianta není dobrý nápad, tak bych asi pak volil 7. variantu. --Dvorapa (diskuse) 12. 10. 2015, 11:41 (CEST)Odpovědět

Kategorizace článků do „rozcestník - příjmení“

Měli bychom si vyjasnit, jak dále kategorizovat články v:

Minimálně od roku 2006 dochází k vyčleňování příjmení z obecných rozcestníků a dochází k jejich kategorizaci právě jen do příjmení, nikoli jinam. Tento přítup byl zdůvodněn např. zde. Při existenci pouhých dvou významů není používán symetrický rozcestník, ale druhý význam je odkázán skrze šablonu {{Různé významy}} (Doleček, Bubeník). Jsou zde ale také články stále čekající na vyčlenění (Beaufort, Sauer).

Upozorňuji, že ač nejde o existenci všech hesel s rozlišovačem „příjmení“ – ty mají smysl při četných výskytech a provázanosti iw (Hughes (příjmení)) –, tak v jiných případech by měl přístup nevyčleňování vést k jejich smazání pro nadbytečnost; neexistuje jiný racionální důvod je mít odděleně a měly by být sloučeny do obecných rozcestníků (Chlup (příjmení)–>Chlup, Lešem (příjmení)–>Lešem).

Dvojí přístup se projevil po založení článku Kukučka. Je zřejmé, že stejný přístup by se měl týkat i Kategorie:Rozcestníky - jméno, event. dalších. Specificky u příjmení se ovšem prokazatelně projevuje tato dvoukolejnost.

Jaký přístup nadále používat, vyčleňovat nebo nevyčleňovat příjmení i tam, kde k tomu existuje jediný faktický důvod – „čistá“ kategorizace článků o příjmeních do kategorie příjmení?
--Kacir 2. 9. 2015, 20:52 (CEST)Odpovědět
Komentáře

Osobně se s přístupem vyčleňování příjmení do samostatných hesel ztotožňuji. Kdysi jsem měl v plánu dokončit sjednocení této kategorie hesel, několik jsem jich vyčlenil, ale nikoli kompletně. Nyní má samosřejmě smysl počkat na výsledek diskuse.--Kacir 2. 9. 2015, 20:52 (CEST)Odpovědět

Vyčleňování příjmení má smysl pokud základní rozcestník obsahuje hodně významů nebo tam, kde je to vhodné kvůli provázanosti s jinými jazykovými verzemi. Případně také pokud nejde jen o výčet osob, ale je uvedeno i něco víc o příjmení, tedy třeba původ příjmení a počty nositelů (např. Dvořák). Jsem však proti rozsekávání malých rozcestníčků na ještě menší, jako je Kukučka, Svěcený a podobně. Není v tom žádný přínos pro čtenáře, pouze se informace znepřehledňují. --Jowe (diskuse) 2. 9. 2015, 21:28 (CEST)Odpovědět
Jak už jsem zmínil v úvodu výše i v diskusi Kukučky, u pouhých 2 významů nezakládejme zbytečné rozcestníky, ale na příjmení odkažme přímo z druhého hesla. Využijme jednoduché a kvalitní řešení.--Kacir 2. 9. 2015, 23:40 (CEST)Odpovědět
To rozhodně není jednoduché a kvalitní řešení. Toto řešení, které zcela opomíjí dominantní význam, zcela mění základní princip rozcestníků a rozlišovačů. Viz též příspěvek u Kukučky --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 18:38 (CEST)Odpovědět
Je to jinak. Tato sekce vznikla proto, že rozcestníky příjmení nejsou běžným případem článků, ale z obecných rozc. jsou vyčleňovány (i) kvůli kategorizaci. Takže, zatímco běžné dvoupoložké symetrické rozcestníky nejsou problém, u příjmení byl nastolen přístup přesné kategorizace, viz výše. Obecný argument o základním principu rozcestníků není pravdivý, protože se případ rozcestníků příjmení jiných rozcestníků vůbec netýká.--Kacir 3. 9. 2015, 18:55 (CEST)Odpovědět
Proč by se jich neměl týkat ? Kukučka (příjmení) je jedním z významů, tedy jednou položkou symetrického obecného rozcestníku Kukučka. To by bylo řešení sice principiálně správné, avšak je to zbytečné rozsekávání malých rozcestníčků na ještě menší. V žádném případě nelze nadřazovat seriál nad příjmení, jak navrhuješ. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 19:31 (CEST)Odpovědět
O vyčleňování příjmení z obecného rozcestníku je celá tato sekce; budu se opakovat – důvod daného přístupu zní specifická kategorizace. Pokud tato diskuse skončí výsledkem, daný přístup kategorizace dále neuplatňovat, pomine i důvod vyčleňovat příjmení.--Kacir 3. 9. 2015, 19:55 (CEST)Odpovědět
Rozcestníky mohou být kategorizovány do více kategorií. Pokud jeden rozcestník obsahuje více příjmení i více geografických názvů je kategorizován do Kategorie:Rozcestníky - místopisné jméno i do Kategorie:Rozcestníky - příjmení. Také přece nebudeme z rozcestníků vyčleňovat geografické názvy, aby mohlo být kategorizováno jen do Kategorie:Rozcestníky - místopisné jméno. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 20:07 (CEST)Odpovědět
O tom je právě tato debata, protože rozcestníky příjmení jsou minimálně deset let z obecných vyčleňovány kvůli této kategorizaci.--Kacir 3. 9. 2015, 20:49 (CEST)Odpovědět
10 let ? To bude asi nějaký omyl. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 19:30 (CEST)Odpovědět
Neprojížděl jsem je všechny; 9 let minimálně.--Kacir 4. 9. 2015, 20:11 (CEST)Odpovědět
Ono bude dobré si udělat jasno v jedné věci. Co myslíš onou kategorizací příjmení, kategorizaci do Kategorie:Rozcestníky - příjmení nebo do např. Kategorie:Česká příjmení ? --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:24 (CEST)Odpovědět
Jinak jen na upřesněnou, první kategorie příjmení vznila v roce 2006, tedy těžko tvrdit, že minimálně 10 let jsou kvůli této kategorizaci vyčleňovány z obecných rozcestníků. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:30 (CEST)Odpovědět
Rozcestník příjmení má být kategorizován jen do příjmení, v tomto případě do obou kategorií, protože se obě kat. týkají jen příjmení / 9 let je doloženo. --Kacir 4. 9. 2015, 20:34 (CEST)Odpovědět
Do Kategorie:Rozcestníky - příjmení mají být kategorizovány všechny rozcestníky nebo články obsahující výpis nositelů příjmení. Do např. Kategorie:Česká příjmení mají být kategorizovány články o příjmeních, tedy kde není jen výpis nositelů, ale i další informace o příjmení (počet nositelů, původ atd.).
Opět, o tom je celá tato sekce, jestli tam kategorizovat vše nebo jen příjmení. Myslím, že tvůj názor byl dostatečně známý i před tím, než jsi poněkolikáté zopakoval svůj pohled.--Kacir 4. 9. 2015, 22:48 (CEST)Odpovědět
Já jen upřesňuji a vysvětluji svůj pohled a související záležitosti. Možná to někomu pomůže pochopit, o čem vlastně tato diskuse je. Z tvého úvodního příspěvku to nemusí být úplně jasné. To je možná důvod, proč se zatím nikdo další do diskuse nezapojil. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2015, 18:41 (CEST)Odpovědět
9 let je doloženo, „minimálně 10 let“ je omyl. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:44 (CEST)Odpovědět
? To snad je zjevné, nebo to zopakuješ ještě potřetí? :) Jeden rok snad z hlediska „dlouhodobosti“ nehraje roli. Při psaní příspěvku jsem se domníval, že Danny B. přesunul Bushe 2005 a nikoli až 2006.--Kacir 4. 9. 2015, 22:48 (CEST)Odpovědět

Jsem proti vyčleňování příjmení do samostatných hesel, protože při hledání osob s daným příjmením musí člověk udělat o klik navíc. Je to nepřehledné a byrokratizující a uměle to zvyšuje počet našich článků o upachtěné a často velmi krátké rozcestníky. Má to snad výjimečně smysl u velmi frekventovaných příjmení (>15 výskytů). --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 9. 2015, 18:54 (CEST)Odpovědět

Vidím to stejně.--Tchoř (diskuse) 5. 9. 2015, 20:31 (CEST)Odpovědět
Čísla počtu (15 a více) nejsou směrodatná, protože i chudší rozcestník má smysl zachovat, pokud je provázán skrze interwiki s jinými verzemi. To snad obhajoval i Jowe. Jinak, podstatou rozdílnosti přístupů nebyl ten „klik navíc“ – byrokracie, ale otázka kategorizace.--Kacir 5. 9. 2015, 21:18 (CEST)Odpovědět
Ano, provázání s jinými verzemi obhajuju i já. Ale i na jiných verzích jsou vyčleňovány jen příjmení s velkým počtem nositelů. Ten Mikojan je provázán špatně, nemá být (není důvod), aby byl na názvu s rozlišovačem. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2015, 21:43 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě jsem měl na mysli jakýkoli podobný rozcetník s iw, pokud by se objevil.--Kacir 5. 9. 2015, 23:41 (CEST)Odpovědět

Argument, že rozcestník s nositeli příjmení by měl být samostatný kvůli kategorizaci, mi připadá rozumný. Osobně se mi nelíbí, pokud jsou ve smíšeném rozcestníku dole dvě rozcestníkové šablony. Za akceptovatelné bych to považoval jen v případě, že osoba s tím příjmením je jenom jedna. Situaci na jiných Wikipediích bych nebral jako směrodatnou, i když v konkrétním případě by se k tomu dalo přihlédnout. Převzato (diskuse) 21. 9. 2015, 16:51 (CEST)Odpovědět

V rozcestníku by měla být jen jedna rozcestníková šablona, obvykle {{Rozcestník}}. Pokud obsahuje zároveň i odkazy na nositele příjmení , je možné vložit kategorii KAtegorie:Rozcestníky - příjmení. JAn (diskuse) 22. 9. 2015, 07:54 (CEST)Odpovědět
Ano, v rozcestníku by měla být jen jedna rozcestníková šablona. Vyčleněním příjmení z obecného rozcestníku se toho právě dá elegantně dosáhnout. Převzato (diskuse) 22. 9. 2015, 12:29 (CEST)Odpovědět
Shrnutí
Konsenzuální názor zní: Speciální rozcestníky, včetně příjmení, nevyčleňovat z obecných jen kvůli kategorizaci. Speciální (oborové) rozcestníky má smysl zakládat až při vysokém počtu položek a provázanosti s interwiki.

Kacir 10. 10. 2015, 07:34 (CEST)

Šablona Vulgarity

Zdravím, jak jsem zjistil, někteří vandalové vkládají do článků vulgarity. Je jim poté veptšinou vložena šab. experimenty2, jenomže v té je psáno "přestaňte přidávat do wikipedie nesmysly", pro vulgární editace by se více hodilo "přestaňte přidávat vulgarity". Navrhuji proto vytvořit tuto šablonu, stejnou jako exp2, příp exp3 a nahradit v ní pouze nesmysly > vulgarity. Bylo by to vhodnější. OJJ, Diskuse 14. 9. 2015, 09:48 (CEST)Odpovědět

Vandalismus jako vandalismus, stejně většinou následuje blok. Každému dojde, že tím vandalismem jsou myšleny vulgarity. Zbytečnost. --Marek Koudelka (diskuse) 14. 9. 2015, 14:05 (CEST)Odpovědět
Nadbytečné; Vandalismus má mnoho forem včetně „výkřiků do tmy“ a urážek; exp2,3/o,u jsou jednoduché a srozumitelné.--Kacir 14. 9. 2015, 14:13 (CEST)Odpovědět
Ale máme i šablony {{Vtip}} nebo {{experimentyu}}, takže by ta jedna nepřekážela, nesmysl není vulgarita. Ale koneckonců - při substování můžu ty nesmysly přepsat. OJJ, Diskuse 14. 9. 2015, 14:36 (CEST)Odpovědět
Na vulgarity lze samozřejmě pohlížet jako na nesmysly – vulgární výroky, osočování, plácání v článcích, říkejme tomu jak chceme. Š:Vtip je už léty zažitá, osobně ji nepoužívám, opět lze vystačit s experimenty. Z dnešního pohledu si nemyslím, že bychom museli pro každý druh experimentů zakládat novou šablonu.--Kacir 14. 9. 2015, 14:50 (CEST)Odpovědět
To bychom pak také místo expu mohli používat exp2o. OJJ, Diskuse 14. 9. 2015, 15:09 (CEST)Odpovědět
{{Experimenty-u}}/2u/3u mají specifickou funkci jen pro články, v nichž je vložená urgentní šablona. A pro články, jimž hrozí smazání a nejsou jen prostým vandalismem – nesmyslem, se taková šablona hodí. Mazač takové šablony nemusí chápat její účel, takže je vhodné jej na riziko smazání hesla přímo upozornit v jeho diskusi.--Kacir 14. 9. 2015, 15:21 (CEST)Odpovědět

Vlaječka nacistického Německa u infoboxů

Nevím, zda se tady neřešilo, ale řada článků o osobách, které zahynuli v koncentračních táborech, u úmrtí uvedenu nacistickou vlajku, např. Anna Letenská, Josef Čapek, Pavel Haas. Dle dokumentace infoboxu osoby, má jít "o zpestření jinak strohých stránek, podíl na vizuální ojedinělosti každého článku" a tam kde je to v rozporu s "dobrými mravy (hákový kříž)" se má vlaječce vyhnout. Přijde mi to proto nevhodné. Co myslíte? A pokud se shodneme, tak umíte někdo nechat pustit nějakého robota, který by dokázal to vymazat? Stačilo by na úvod u článku s kategorií např. "Oběti holokaustu" nebo "Vězni nacistických koncentračních táborů" a úmrtí mít v infoboxu označené jako "Vlajka a název|Nacistické Německo". Děkuji --Pavouk (diskuse) 14. 9. 2015, 21:56 (CEST)Odpovědět

Nezdá se mi to jako dobrý nápad. Myslím, že je tím naopak správně upozorněno na ten který smutný osud. Jestliže se u někoho ukazuje u narození např. vlaječka Československa a u úmrtí vlaječka nacistického Německa, je tím právě zdůrazněno, o co přesně šlo. Bylo by chybou tu druhou odstraňovat a tím skrývat historii, resp. snižovat závažnost toho kterého osudu. --Vlout (diskuse) 14. 9. 2015, 22:15 (CEST)Odpovědět
Proti. Nevidím důvod skrývat, že byli zabiti nacistickým režimem v nacistickém Německu. Jsme encyklopedie, ne pietní web Svazu bojovníků za svobodu.. Tohle je na první pohled citlivý návrh, ale budou následovat další. Namátkou oběti sovětských gulagů asi nebudou chtít vlajku SSSR, muslimové a různí sektáři nebudou chtít články zpochybňující jejich víru atd. --Davcza (diskuse) 14. 9. 2015, 22:19 (CEST)Odpovědět
Již se řešilo přinejmenším u místa narození, kde je to dle mého ještě o kousek závažnější. Při povrchním pohledu na biografický článek je to zarážející, protože barevné obrázky přitahují pozornost. Vlajka pro vymezení geografie a období je přesná. Ale těžko ji oddělit od ideologických souvislostí. Byl bych zdrženlivý v jejich používání, ale nemyslím, že bychom se dobrali konsenzu. Btw. osoby zahynuly, ale to je vedlejší.--Tomas62 (diskuse) 14. 9. 2015, 22:42 (CEST)Odpovědět
Tak, jak je to dnes je to správně. Ale mohly by možná vzniknout parametry infoboxu (uvedené v novém řádku nebo v závorce), a to: dnešní stát narození a dnešní stát úmrtí. Např. Anna Letenská - Narození: 29. srpna 1904 Nýřany - Rakousko-Uhersko (dnes Česko), Úmrtí: 24. září 1942 Mauthausen - Nacistické Německo (v současnosti Rakousko). S příslušnými vlaječkami... B.mertlik (diskuse) 15. 9. 2015, 01:37 (CEST)Odpovědět
To by mi přišlo zbytečně překombinované. V případě potřeby se takové vysvětlení může psát do obsáhlého textu článku, nemusíme všechno cpát do infoboxu. Opravdu se nesnažme být až hyperkorektní, za cenu nepřehlednosti. A ostatně je tam odkaz vedoucí na článek, kde se příslušný historický vývoj země můžeme dovědět. --Bazi (diskuse) 15. 9. 2015, 12:56 (CEST)Odpovědět
Připomíná mi to (a je to v podstatě totožné) kauzu pí. Therese Schwarzenbergové, kde také z mi neznámého důvodu také vadila pravdivá informace. --Silesianus (diskuse) 15. 9. 2015, 15:40 (CEST)Odpovědět
Jaká pravdivá informace, kolego. V kontextu článku to byla dehonestující informace, na tom trvám jako jeden z účastníků tehdejší diskuse. Ta paní nemůže za to, kdy se narodila. Dnes je to Rakušanka (Češka asi není), co má u ní jako nepolitické osoby, která byla tehdy dítě, vlajka nacistického Německa co pohledávat? Jsem nadále rozhodně proti tomu. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 9. 2015, 17:40 (CEST)Odpovědět
Narodila se v nacistickém Německu? Narodila. Mělo tehdy Německo danou vlajku? Mělo. Daná vlajka je tedy pravdivou informací. Na pravdě není nic dehonestujícího. To by si měl uvědomit i kdejaký mluvka... --Silesianus (diskuse) 15. 9. 2015, 20:29 (CEST)Odpovědět
Zanechte narážek, které jsou proti pravidlům, Silesiane. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 9. 2015, 23:29 (CEST)Odpovědět

New Wikipedia Library Database Access (September 2015)

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

  • EBSCOHost - this is one of our largest access donations so far: access to a wide variety of academic, newspaper and magazine sources through their Academic Search Complete, Business Source Complete and MasterFILE Complete
  • Newspaperarchive.com - historical newspapers from the United States, Canada, UK and 20 other countries, and includes an Open Access "clipping" feature (1000 accounts)
  • IMF Elibary- a digital collection of the IMF's reports, studies and research on global economics and development (50 accounts)
  • Sabinet - one of the largest African digital publishers, based in South Africa, with a wide range of content in English and other European and African languages (10 accounts)
  • Numérique Premium - a French language social science and humanities ebook database, with topical collections on a wide range of topics (100)
  • Al Manhal - an Arabic and English database with a wide range of sources, largely focused on or published in the Middle East (60 accounts)
  • Jamalon - an Arabic book distributor, who is providing targeted book delivery to volunteers (50 editors)

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including expanded accounts for Elsevier ScienceDirect, British Medical Journal and Dynamed and additional accounts for Project MUSE, DeGruyter, Newspapers.com, Highbeam and HeinOnline. Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 19:42, 16 September 2015 (UTC)

We need help! Help us coordinate Wikipedia Library's distribution of accounts, communication of access opportunities and more! Please join our team at our new coordinator signup.
This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Řecké sportovní kluby - názvy

Objevilo se několik návrhů na přesun stránek řeckých fotbalových klubů (Panathinaikos FC, Olympiakos Pireus, AEK Athény, Aris Soluň, PAOK FC). Vzhledem k tomu, že jde o problém stejného typu, bylo by možná vhodné řešit jej společně na jednom místě.

Shrnutí: Kolega Chalim Kenabru argumentuje, že názvy s "FC" jsou poangličtěné, a tudíž ne zcela vhodné. V tom má pravdu. Na jaký název ovšem přesouvat? Problém je, že "univerzální" název typu Panathinaikos Athény je nejednoznačný – je to označení pro všesportovní organizaci, něco jako u nás Dukla Praha. Tudíž Panathinaikos Athény značí současně několik klubů – fotbalový, basketbalový, volejbalový atd. Přičemž nelze jen tak upřednostnit fotbalový klub - ostatní kluby jsou také velmi známé a úspěšné, a to i v evropském měřítku (třeba basketbalisté - šestinásobní vítězové PMEZ/Euroligy jsou v tomto případě rozhodně úspěšnější než fotbalisté).

Možnosti:

  1. Použít řeckou zkratku "PAE" (PAE Panathinaikos, PAE Olympiakos atd.)
  2. Použít rozlišovač (Panathinaikos Athény (fotbal), Olympiakos Pireus (fotbal) atd.)
  3. ???

Vaše názory? --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2015, 22:29 (CEST)Odpovědět

Podle mého by u těchto známějších sportovních klubů byly o něco vhodnější rozlišovače, čili Panathinaikos (fotbal) – nemusí nutně obsahovat název města, jiný než aténský Panathinaikos není a předejde se případným budoucím sporům Athény/Atény, Olympiakos Pireus (fotbal), Aris Soluň (fotbal), PAOK Soluň (fotbal), AEK Athény (fotbal) nebo AEK Atény (fotbal) a vytvoření rozcestníků (podobných jako zmiňovaná Dukla Praha). V tom případě by to chtělo robota na opravení linků v článcích (kterých není málo), aby se někde neodkazovalo na nově vytvořený rozcestník a navíc by se sjednotily všelijaké paskvily typu AEK FC. Tomu by musela předcházet kontrola všech linků. Příklad: někde může současný link AEK Athény chybně odkazovat na jiný než fotbalový klub a robot by tam navíc přidal rozlišovač fotbal. Linky bych zkontroloval podle výpisu a špatné ručně opravil. Řecká zkratka PAE (synonymum anglického FC) by se mohla používat u méně známých fotbalových klubů.--Chalim Kenabru (diskuse) 20. 9. 2015, 10:10 (CEST)Odpovědět
Wikipedie:Očekávaný název, hlavně ne rozlišovače... Např. PAOK Soluň - 21300, PAOK FC - 1830. Nejznámější význam má mít heslo bez rozlišovače, a troufnu si tvrdit, že řecké fotbalové kluby jsou nejrozšířenějším významem v českých končinách. --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2015, 12:09 (CEST)Odpovědět
Tedy navrhuješ přiřadit české názvy bez rozlišovače jako hlavní význam pro fotbal. kluby a ten použít pouze pro jiné sportovní odvětví? P.S. k výše uvedenému: Aris Soluň by mohl být i Aris Soluň FC, nakolik mají zkratku FC přímo ve znaku (několik řeckých klubů zkratku FC nebo název Football Club používá).--Chalim Kenabru (diskuse) 20. 9. 2015, 12:33 (CEST)Odpovědět
Jestli použít FC či ne se krývá odpověď v Wikipedie:Očekávaný název. Aris Soluň (s parametry -FC, -basketbal, -basketbalisté) mi to najde 1440 výsledků, Aris Soluň FC pak 617. A ano, navrhuji použít název bez rozlišovače, pokud se v českém prostředí jedná o promární význam. Třeba u toho Arisu by to bylo sporné, neboť jak se zdá, tak se v Česku používá tento název i pro basketbalový klub hrající evropské poháry. (Aris Soluň + basketbal = 1500 výsledků). Musí se postupovat případ od případu. --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2015, 12:53 (CEST)Odpovědět
Minimálně u Panathinaikosu a Olympiakosu navrhuji použít rozlišovač ve tvaru Panathinaikos Athény (fotbal), Olympiakos Pireus (fotbal). Tady argumentace pomocí Wikipedie:Očekávaný název není na místě - viz můj úvodní příspěvek. Články o příslušných basketbalových klubech založím, až budu mít čas (teď pracuji na sérii jednotlivých ročníků Mistrovství světa ve veslování). Na názvu bez rozlišovače by v těchto případech měl být rozcestník. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2015, 13:25 (CEST)Odpovědět
Mno tak Panathinaikos + fotbal = 134000, Panathinaikos + basketbal = 8430, Panathinaikos + basketball = 20000. Tady je myslím očekávatelnost zcela jasná. --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2015, 13:32 (CEST)Odpovědět

Only one week left for Individual Engagement Grant proposals!

(Apologies for using English below, please help translate if you are able.)

There is still one week left to submit Individual Engagement Grant (IEG) proposals before the September 29th deadline. If you have ideas for new tools, community-building processes, and other experimental projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today! Please encourage others who have great ideas to apply as well. Support is available if you want help turning your idea into a grant request.

I JethroBT (WMF), Community Resources 22. 9. 2015, 23:01 (CEST)Odpovědět

Zmatky kolem globálního účtu

Nevím, nerozumím tomu. Můj starý účet byl přesunut na název "<uživatelské jméno>~cswiki", avšak své "<uživatelské jméno>" si nemohu registrovat ani jako nový účet, píše to, že účet je již na nějaké wiki registrovaný, přestože když zadám do vyhledávání "Wikipedista:<uživatelské jméno>", píše to, že účet registrován není. Bylo opravdu nutné rozhasit to, co funguje a naštvávat uživatele? Nechci se přejmenovávat na nic jiného, chci své "<uživatelské jméno>" nebo nic. Mohl by mi někdo vysvětlit, co to všechno má znamenat? --2A00:1028:83B8:3696:74FF:3E40:4E42:3C 26. 9. 2015, 17:20 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, nadace Wikimedia [kterou nijak nereprezentuji] se rozhodla, že pro některé pokročilé funkce je potřeba, aby každé uživatelské jméno bylo globálně unikátní. Existence několika účtů pojmenovaných stejnou kombinací znaků je problematická a komplikuje propojování jednotlivých wiki (např. různá upozornění napříč projekty a podobně). Pravděpodobně jste na problém byl/a upozorněn/a předem a ignoroval/a jste ho. V některých případech můžete požádat o přejmenování na <uživatelské jméno>, pokud onen dotyčný, jemuž byla na základě automatického klíče dána přednost, je např. už dlouho neaktivní. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 9. 2015, 18:05 (CEST)Odpovědět
Hmm bezva. Téměř čtyři roky jsem needitoval, a tudíž zdejší diskuse nesledoval. Chtěl jsem napsat opět pár článků na jisté téma, ale vykašlu se na to. --2A00:1028:83B8:3696:74FF:3E40:4E42:3C 26. 9. 2015, 18:18 (CEST)Odpovědět
A právě o tom to zřejmě je: téměř čtyři roky jste needitoval a Wikipedii nesledoval. Pak se ovšem nelze moc divit, že za tu dobu došlo k nějakému vývoji.
Považuji za základní otázku, jestli je pro Vás „vlastnictví“ nějakého uživatelského jména natolik důležité, dokonce důležitější než zájem a ochota přispívat k rozvoji Wikipedie. Buď Vám přednostně záleží na Wikipedii a chcete ji rozšiřovat. Nebo Vám víc záleží na svém uživatelském jméně.
Vzhledem k tomu, že globálně unikátní účty jsou záležitost víceméně daná, s kterou my tady jednotlivě nehneme, nemá moc cenu o její učitečnosti či problematičnosti vést debatu. Máte možnost požádat o přejmenování svého stávajícího účtu na některé z dosud volných uživatelských jmen, abyste se zbavil onoho "~cswiki", a přitom si udržel svá dosavadní nastavení i historii editací. Nebo máte možnost si založit zcela nový uživatelský účet, pokud raději oželíte spojitost se svou dřívější činností. --Bazi (diskuse) 26. 9. 2015, 18:34 (CEST)Odpovědět

Reklama

ZDE MŮŽE BÝT VAŠE REKLAMA

V tomto článku vás bude stát jen 1000kč měsíčně.
V případě zájmu nám napište.

Chtěl bych na Wikipedii zavést reklamu v tomto stylu, myslíte že je to skvělý.--Alankabar (diskuse) 26. 9. 2015, 20:03 (CEST)Odpovědět

Ne. Wikipedie se bohatě uživí i bez reklam. --Tchoř (diskuse) 26. 9. 2015, 20:06 (CEST)Odpovědět
Tvrdit, že Wikipedie se "bohatě uživí" je myslím dost přehnané. Já to vidím tak, že Wikipedie díky využívání neplacené aktivity mnoha příznivců zatím přežívá i bez reklam. Zatím, ale neznámo jak dlouho ještě. Myslím, že je legitimní se zamýšlet nad tím, zda by se tento obchodní model neměl změnit. Já vidím obrovskou inflaci článků o bezvýznamných sportovcích, druhořadých nebo dávno zapomenutých sportovních událostech a naproti tomu zcela tristní stav článků například o technice. A na rovinu přiznávám, že i já dávám přednost psaní do časopisu nebo pro firmu, která školí techniky. Tam totiž za svoji práci dostanu plat (nevelký, ale přece).--Leotard (diskuse) 27. 9. 2015, 12:17 (CEST)Odpovědět
A je pak, Leotarde, možné onen text napsaný pro časopis, uveřejnit také na Wikipedii? --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2015, 13:32 (CEST)Odpovědět
Vydavatelé časopisů tomu příliš nefandí, protože provozují vlastní webové stránky a samozřejmě chtějí, aby vyhledávače nabízely ty jejich webovky, nikoli Wikipedii. A dokonce i mně by přišlo trochu trapné zdrojovat článek na Wikipedii vlastním článkem někde jinde.--Leotard (diskuse) 27. 9. 2015, 16:09 (CEST)Odpovědět
Nadace sice řeší, jak se stavět k článkům psaným na objednávku, ale toto je něco úplně jiného, toto určitě ne, o tom je zbytečné vést diskusi.
Leotard má samozřejmě pravdu, že články o "důležitějších" tématech zde často/občas nejsou moc kvalitní, ale IMHO to vyplývá z principu Wikipedie: naprosté většina lidí ji píše pro zábavu a potěšení. A to se s odbornými tématy nemusí slučovat. --Packa (diskuse) 27. 9. 2015, 13:46 (CEST)Odpovědět
Takže, zaprvé - všichni tady diskutujeme o reklamách, ale jestli se nepletu, tak Wikipedie není nástrojem propagace (samozřejmě také vím, že pravidla Wikipedie nejsou neměnná, ale v normální encyklopedii také nikdo reklamu nenajde) a zadruhé - uživatel je zablokovaný do odvolání kvůli vulgaritám a byla na něj podána žádost CheckUserům, protože se možná jedná o Tomu, takže nevím, jestli by tento "vandal-nováček" měl navrhovat nová pravidla. Proto jsem poprosil také o skrytí těch návrhů na reklamu - byl bych nerad, aby se ze solidní encyklopedie stal holubník s řádkami inzercí. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 13:49 (CEST)Odpovědět
A Wikipedie je zábava, ne povinnost. To, že tu bude reklama články nezachrání, ale ještě více je ubije. Jsou tu postě potřeba dobrovolníci - jako já, který vylepšuje články o přírodě, Marek Koudelka, kterého baví zpěváci, Jan kozak se svými občinami a další. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 13:52 (CEST)Odpovědět

Komerční reklama v článcích by znamenala porušení základních principů, na kterých Wikipedie stojí – viz Wikipedie:Pět pilířů. Cituji z Prvního pilíře: Wikipedie není sbírkou nahodilých informací, prostorem pro reklamu nebo vlastní webové stránky, ani internetovým adresářem. --Vachovec1 (diskuse) 27. 9. 2015, 14:49 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1:Správně, správně, reklama wikipedii neprospěje, když se podkopou pilíře, zbortí se celá stavba. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 14:50 (CEST)Odpovědět

Je fajn poklepávat si po rameni, jak jsme zachránili Wikipedii tím, že tvrdě odmítáme reklamní bannery (bannerem se myslí takový ten proužek s jednoduchým reklamním sdělením, jaký byl prezentován na začátku diskuze). Napadlo ale někoho, že Wikipedie už ze své podstaty obsahuje obdobu tzv. "product placementu"? Jakýkoliv článek o divadle může způsobit, že si někdo koupí do takového divadla vstupenku a dá tím vydělat firmě, která divadlo provozuje. Jakýkoliv článek o nějakém sportovním klubu může někoho přesvědčit, aby si koupil lístek na fotbal (hokej, plochou dráhu, to je jedno) a dal tím vydělat firmě, která ten sportovní klub vlastní. Je to reklama, není to reklama? Co myslíte?--Leotard (diskuse) 27. 9. 2015, 16:16 (CEST)Odpovědět

@Leotard: Reklama je reklama, divadlo je divadlo. Samozřejmě, že tu jsou články o divadlech, jenomže ne reklamní (kupte si lístky apod.). Jestliže někdo chce wiki finančně podpořit, má možnost tady bez inzercí. OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 16:52 (CEST)Odpovědět

@Leotard: Poté, co uvidíte, jak jsem ve svém pískovišti zhanobil a zesměšnil úžasný článek, asi mne proklejete, ale je to nejlepší způsob, jak ukázat, proč na wiki nepatří reklamy. Na shlédnutí je to tady. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 17:12 (CEST)Odpovědět

@Leotard: A ještě jedna ukázka v jiném mém pískovišti. Tady je alespoň vidět, jak reklamy degradují články. Opět se omlouvám za tak svérázný způsob. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2015, 17:23 (CEST)Odpovědět

A proč rovnou nepsat články na objednávku? Formálně stačí, když tam dáme proužek, že článek obsahuje nebo může obsahovat mj. reklamní sdělení. A budeme bohatí, hurá! A můžeme z toho platit Wikipedisty. Pět korun za kB textu, korunu za fotku. A vůbec, divadlo nám bude platit za to, že tu o něm máme článek, protože mu tím přece děláme reklamu! Prostě správný byznys, jak si doba žádá. Opravdu mě fascinuje, že na tu provokaci může někdo skutečně upřímně reagovat. --Martin Kotačka (diskuse) 29. 9. 2015, 08:54 (CEST)Odpovědět

Aspoň ty uživatelský stránky si můžeme zaplácnout reklamou, ne? :)--frettie.net (diskuse) 29. 9. 2015, 14:39 (CEST)Odpovědět
Nevím, jestli je na to nějaký konsenzus, ale každopádně by nějaký ohledně reklamy na uživatelově stránce/pískovišti měl být nebo by měl vzniknout. Něco takového by být tolerováno nemělo --Dvorapa (diskuse) 29. 9. 2015, 14:50 (CEST)Odpovědět
@Frettie: Podkopejme pilíře, vložme všude reklamy a "zničme" projekt kvůli zablokovanému jednorázovému účtu. Já si ale do své stránky inzerci nedám. OJJ, Diskuse 29. 9. 2015, 15:03 (CEST)Odpovědět
Kolegové, smajlík je tam, smajlík. Samozřejmě, tohle je naprostá ptákovina a tuším, že nějakej konsenzus na tohle téma je.--frettie.net (diskuse) 29. 9. 2015, 16:59 (CEST)Odpovědět
@Frettie: Rozumím, Freetie, byl bych ještě rád, aby se někdo alespoň podíval na ty dva mé výtvory (nemusíte odpovídat) - je to ukázka, co udělá reklama... --OJJ, Diskuse 29. 9. 2015, 17:02 (CEST)Odpovědět

Ony ty vaše vzorky vlastně nic nedokazují. Takhle humpolácky těžko někdo reklamu dělá. Běžně se reklama vkládá do kontextu (do článku o čerpadlech reklama na pumpy). Běžně se reklama vkládá tak, že při rolování článku reklama "stojí" a článek teče okolo ní. Ale tohle určitě víte, ví to každý, kdo někdy otevřel nějaké stránky typu idnes, ihned, seznam … Z jiného pohledu článek, který propaguje divadlo (sportovní klub, film atd.) nemusí obsahovat prvoplánovou výzvu "kupte si …". Jestliže je produkt dostatečně chytře vychválen, podprahově to přivádí čtenáře k myšlence navštívit divadlo, fotbalové utkání, film. To jsem myslel tím product placementem. Zatím platí na Wikipedii konsensus reklamu nedávat a myslím, že se vcelku dodržuje. Těšme se z toho, že to zatím platí. Obávám se, že to není navždy. --Leotard (diskuse) 1. 10. 2015, 11:54 (CEST)Odpovědět

Napoleon Bonaparte

Zdravím, nechtělo by Napoleona vzít z nominace na nejlepší článek, přeci jen tam je od března.--Mirek256 28. 9. 2015, 17:05 (CEST)Odpovědět

Zdrojované je to dobře, myslím však, že nejlepší článek nelze "vzít". Mělo by proběhnout hlasování. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2015, 17:18 (CEST)Odpovědět
Na stažené nominace, OJJi, tu máme celou kategorii. --Jan Polák (diskuse) 28. 9. 2015, 17:34 (CEST)Odpovědět
@Jan Polák: Každopádně jsem neviděl zvolit článek nejlepším bez hlasování. Příklady: [1], [2], [3]... --OJJ, Diskuse 28. 9. 2015, 17:36 (CEST) (+ v tom článku Mars se mi nějak nezdá značka, nyní jsem si toho všiml, ale to do této diskuse nepatří). --OJJ, Diskuse 28. 9. 2015, 17:38 (CEST)Odpovědět
Stanovit NČ bez hlasování? To jsem ani netvrdil. Já reagoval na tu Vaši poznámku že nejlepší článek nelze "vzít". Mělo by proběhnout hlasování. Možná jsme si ale jen špatně porozuměli. Kolega Mirek256, dle mého, navrhoval stažení nominace, nikoliv její uzavření bez proběhnutí hlasování. Je to tak, Mirku256? --Jan Polák (diskuse) 28. 9. 2015, 17:44 (CEST)Odpovědět
@Jan Polák: Já chtěl říci, že nelze zařadit článek mezi NČ, když neproběhne hlasování, jako je to možno u DČ. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2015, 17:47 (CEST)Odpovědět
Ano, já navrhoval stažení z nominace na nejlepší článek.--Mirek256 28. 9. 2015, 18:01 (CEST)Odpovědět
Asi ano, chtělo by to stáhnout. V současné době tu není nikdo, kdo by se heslu systematicky věnoval a během hlasování řešil případné námitky. Snažil jsem se ho trochu vylepšit, ale samotnému se mi to dotahovat do konce nechce. Mám k tomu i jiné důvody, které souvisí s průběhem nominace. --Remaling (diskuse) 28. 9. 2015, 17:46 (CEST)Odpovědět
Diskuse mimo téma. Prosím dodržujte Wikipedie:Zdvořilost a zdržte se vzájemného napadání a osobních invektiv. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 28. 3. 2015, 22:53 (CET)Odpovědět
Tato diskuse byla uzavřena.   Následující text proto již needitujte.
Možná kolega Zbrnajsem by to na své uživatelské stránce mohl vydiskutovat až k NČ, když je na Napoleona expert... --Bazi (diskuse) 29. 9. 2015, 01:57 (CEST)Odpovědět
No to je nádhera, kolego Bazi. Tak AV mi výslovně zakáže ten článek editovat, a teď se mám přetrhnout a doplňovat ho na své diskusní stránce, aby to pak někdo převzal? Nebo jak si to představujete? Já jsem nikdy netvrdil, že jsem na Napoleona expert. Pouze se mi úplně nezdálo pár věcí. Takže jak? Já se nyní s Napoleonem nezabývám, jsou tady mnohem aktuálnější témata. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2015, 10:19 (CEST)Odpovědět
Pouze jste vyštval svými nekonečnými diskuzemi prakticky bez argumentů jednoho velmi užitečného editora. A zůstal jste nám tu Vy. Wikipedia zaplakala. --Silesianus (diskuse) 29. 9. 2015, 10:43 (CEST)Odpovědět
To je velmi nespravedlivé obvinění, kolego Silesiane. Já jsem již mnohokrát poukázal na to, že kolega Atilla byl velmi citlivý na jakoukoliv kritiku a reagoval vůči mně od samého začátku a soustavně velmi podrážděně, ba přímo urážlivě. A nakonec odešel z aktivní činnosti pro Wikipedii sám, z vlastní pohnutky, k čemuž ho nikdo nenutil nebo nepřemlouval. Tak to prosím nesvádějte na mne. A to Vaše hodnocení prakticky bez argumentů byste musel doložit, což nedokážete. Kde je tady vůbec to, že se máme držet pravidla o dobré vůli? --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2015, 11:06 (CEST)Odpovědět
To jsou zase žvásty... A Lennona nezabil Chapman, ale kulka. Jeho problém, že jí stál v cestě. Já dokládat nemusím nic, ta diskuze (a mnoho dalších) je veřejně dostupná pro kohokoli, kdo má zájem číst ty Vaše „argumentace“. I dobrá vůle má své limity. --Silesianus (diskuse) 29. 9. 2015, 11:15 (CEST)Odpovědět
Sám bych to řekl mírněji, ale v podstatě s kolegou Silesianem souhlasím. --Remaling (diskuse) 29. 9. 2015, 11:22 (CEST)Odpovědět
No aspoň že to „mírněji“, kolego Remalingu. Jak jsem já kdy ublížil například Vám? Bohužel je to tady na české Wikipedii tak, že jakákoliv trochu „silnější“ diskuse je hned vykládána jako málem osobní útok. Takhle ale není někdy možno si ujasnit skoro nic. Já mám zkušenosti z jiných národních Wikipedií, tam to probíhá trochu jinak. Ne vždy férově, ale mnohdy mnohem ostřeji argumentativně, než tady. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2015, 11:29 (CEST)Odpovědět
Silesianus hned napíše na mou adresu „žvásty“. To je ale opravdu osobní útok, co máte vlastně proti mně? Vy jste vystudovaný historik, a já se Vám tady pletu do řemesla jako amatérský historik, nebo jak je to? A co sem pletete Lennona, to je věcná připomínka, kolego Silesiane? --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2015, 11:35 (CEST)Odpovědět

Reimagining WMF grants report

(My apologies for using English here, please help translate if you are able.)

Last month, we asked for community feedback on a proposal to change the structure of WMF grant programs. Thanks to the 200+ people who participated! A report on what we learned and changed based on this consultation is now available.

Come read about the findings and next steps as WMF’s Community Resources team begins to implement changes based on your feedback. Your questions and comments are welcome on the outcomes discussion page.

With thanks, I JethroBT (WMF) 28. 9. 2015, 18:56 (CEST)Odpovědět

Šablony: {{Obsahuje japonský text}}, {{Obsahuje čínský text}}

Pro úplnost uvádím ještě další 2 šablony stejného typu (víc jich v kategorii Jazykové šablony nevidím):
--Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 15:50 (CEST)Odpovědět

Měl bych dotaz na komunitu ohledně těchto dvou šablon. Kde by podle vás měla být takováto šablona v článku umístěna? Současná praxe ji umisťuje vpravo, a to buď zcela nahoru, nebo naopak úplně dolů (nad kategorie):

Domnívám se, že umístění šablony úplně dole je nevhodné, protože uživateli nijak nepomůže. Ten by měl šablonu vidět ihned jakmile se na stránku dostane. U delšího článku pokud už uživatel "doroluje" až k šabloně, tak dávno ví na čem je a šablona ztrácí význam. Na druhou stranu umístění vpravo nahoře odsouvá infobox, což taky nemusí být úplně žádoucí. Ještě si dokážu představit umístění vlevo nahoře (místo vpravo). To by vyžadovalo menší úpravu šablony. Prosím tedy o vaše názory. V případě konsenzu můžeme požádat botovodiče o zásah. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 28. 9. 2015, 23:55 (CEST)Odpovědět

Poznámka. U obou zmíněných šablon jsem čerstvě nastavil margin 10px (byl nulový), aby se na ně nelepil okolní text a prvky. Kdyžtak je možno nastavit margin pro každou stranu zvlášť. --Vachovec1 (diskuse) 28. 9. 2015, 23:55 (CEST)Odpovědět
Dlouhodobě zastávám názor, že každá – byť sebelépe myšlená – šablona zhoršuje a kazí článek; v úvodu to platí dvojnásob. „Technické jazykové“ šablony bych nevkládal do úvodu. (š. v úvodu x š. mimo úvod). Čtenář snad přirozeně v článcích o japonských a čínských támatech očekává japonský a čínský text, nikoli arabštinu.--Kacir 29. 9. 2015, 00:08 (CEST)Odpovědět
Bylo by řešením ji upravit do podoby po vzoru {{Šachová notace}}? --Jan Polák (diskuse) 29. 9. 2015, 00:11 (CEST)Odpovědět
Určitě by méně napadný (rušivý) vzhled pomohl; šablonu bych nevkládal do úvodu, když je v něm fakticky vždy výslovně uvedeno – japonsky: ..., či použita šablona {{Čínsky|tradiční= 鞏俐 |zjednodušené= 巩俐 |pchin-jin= Gǒng Lì }}, takže čtenář je srozuměn s tím, že čte japonský / čínský text.--Kacir 29. 9. 2015, 00:16 (CEST)Odpovědět
Pokud šablona nebude (v nějaké podobě) v úvodu, je zbytečné jí do článku vůbec vkládat. --Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 00:18 (CEST)Odpovědět
Sice nevím proč, viz příklad Dateové Krummové, ale v tom případě bych ji tam nevkládal. Osobně se mi dané šablony zdají nadbytečné, i když zřejmě může být většinový názor jiný.--Kacir 29. 9. 2015, 00:23 (CEST)Odpovědět
Např. v článku Sü I-fan je čínský text v úvodu, a to srozumitelně a zřetelně uvozen („znaky tradiční“ /s odkazem na čínské znaky/). Přesto vlepit do úvodu článku technickou šablonu, aby si čtenář podruhé přečetl, že by měl vidět „znaky“ – zbytečnost zhoršující dojem.--Kacir 29. 9. 2015, 00:37 (CEST)Odpovědět
Mimochodem hlavním účelem těchto šablon není identifikovat typ písma, ale upozornit na to, že pokud nemáte nainstalovanou příslušnou znakovou sadu, zobrazí se vám úplně jiné, nesouvisející znaky. --Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 00:58 (CEST)Odpovědět
A čtenář neznalý japonských a čínských znaků pozná jak, že se mu právě zobrazují správné znaky a nikoli jiné? Jak jsem napsal, šablony bych do článků nevkládal do úvodu, ale například do první sekce pod úvodem, v níž jsou znaky obsažené, nebo až na konec.--Kacir 29. 9. 2015, 01:18 (CEST)Odpovědět
Nerozumím. Čtenáři, který nepozná japonské či čínské znaky (tím myslím, že nepozná písmo jako takové, ne že příslušné znaky/písmo neumí přečíst) bude asi vcelku jedno, co se mu zobrazuje. Zato čtenář, který alespoň písmo pozná, se pravděpodobně bude divit, co se mu to zobrazuje a bude zjišťovat, kde je chyba. Informace, kterou bude mít před sebou (nebo kterou bude znát dopředu), mu rozhodně pomůže více, než informace ztracená někde na konci článku. --Vachovec1 (diskuse)
To si nemyslím, že čtenář který pozná znaky, a zjistí, že se mu nezobrazují, čeká technickou nápovědu přímo v úvodu článku. Shoduji se s Tchořem, že tyto šablony jsou spíše přežitkem.--Kacir 29. 9. 2015, 02:08 (CEST)Odpovědět

Šablony bych smazal. Řekl bych, že už docela dlouho je zařazení písem podporující znaky východoasijských jazyků pro dodavatele operačních systémů standardem a 99 % uživatelů to prostě funguje. Těch zařízení, kde to fungovat nebude, bude v celkovém objemu velmi málo a bude se jednat o zařízení specifická (například hodně zastaralá), jejichž uživatelé jsou celkově zvyklí, že jim leccos nefunguje a že si musí sami iniciativně zjistit, proč to nefunguje a jak by to šlo řešit. A naopak my pro taková vzácná zařízení stejně zcela jistě nebudeme udržovat specifické nápovědy, jak to na nich zprovoznit, takže naše šablona čtenáři fakticky nepomůže. Když uvidí, že má místo čínštiny čtverečky nebo otazníčky, tak zadá do webového vyhledávače otázku ve smyslu „OHDDGD 300K nezobrazuje čínské znaky“ úplně stejně, jako by ji zadal, kdyby v článku šablona nebyla. --Tchoř (diskuse) 29. 9. 2015, 01:46 (CEST)Odpovědět

Principiálně je smazání obou šablon jistě jednou s možností. Netuším nakolik je vybavení japonskými a čínskými sadami standardní, já tyto znakové sady nainstalované mám. Na druhou stranu totéž nemohu říci o všech asijských písmech – nezobrazují se mi třeba sinhálština nebo khmerština. --Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 01:59 (CEST)Odpovědět
Ta khmerština mi také nefunguje. Nicméně rámečkové upozornění, že mi možná nefunguje khmerština, mi s tím vůbec nijak nepomůže.--Tchoř (diskuse) 29. 9. 2015, 08:25 (CEST)Odpovědět

Pokud někam, tak vpravo pod infobox. Navržená textová verze by taky mohla přicházet v úvahu, ale na druhou stranu by se mohla zbytečně bít s obdobnými texty jiného charakteru (Možná hledáte...). Možnost úplného zrušení bych taky zcela nezavrhoval. --Bazi (diskuse) 29. 9. 2015, 02:43 (CEST)Odpovědět

A nestacpilo by vytvořit samostatnou šab. {{cizojazyčně}}?OJJ, Diskuse 29. 9. 2015, 06:58 (CEST)Odpovědět
Možná by se to dalo sloučit do jedné šablony „Obsahuje text“, kde by parametrem byl jazyk. Ta by se pak dala použít nejen pro japonské a čínské, ale případně i další exotické jazyky (abecedy). Ale to je jen jeden detail v rámci technického řešení, rozhodující bude to uvážení, jestli, kam a v jaké podobě takovou šablonu vkládat. --Bazi (diskuse) 29. 9. 2015, 13:33 (CEST)Odpovědět

Šablony bych smazal, pro čtenáře stejně nejsou příliš nápomocné. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 9. 2015, 11:58 (CEST)Odpovědět

@Jann, Ozzy, Kusurija, Kohelet: Dávám vědět kolegům editujícím články na téma Japonsko a Čína. Jejich názor bychom také měli vzít v úvahu. --Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 12:32 (CEST)Odpovědět

Ahoj! Dekuji za upozorneni. Ja osobne se snazim vsude kolem znaku (a cizojazycnych textu vseobecne) davat sablonu Cizojazyčně, takze tim padem jsou imho vyse uvedene sablony/boxy zbytecne (i kdyz ze zvyku je obcas do clanku davam). --Ozzy (diskuse) 29. 9. 2015, 13:49 (CEST)Odpovědět

Osobně bych asi také byl spíše pro smazání daných šablon. V případě, že to bude zavrhnuto, bych byl pro řádkovou podobu v záhlaví stránky (stejný formát jako je např. {{Japonské jméno}}). --Silesianus (diskuse) 29. 9. 2015, 12:59 (CEST)Odpovědět

V podobě, jakou to má teď, asi opravdu možno smazat (důvody popsal Ozzy). Ovšem ty šablony vycházejí z modelu (asi původem anglického?), kde je odkaz na nápovědu (tedy text v jmenném prostoru "nápověda" (/wikipedie?)), kde je vysvětleno, co má čtenář udělat, aby třeba místo rozsypaného čaje viděl pěkné čínské znaky (čínština/japonština patří dnes již k vesměs podporovaným jazykům i s jejich grafikou, nicméně existuje spousta písem, které mají problémy, výše zmíněná khmerština a sinhalština se mi zobrazují sice dobře, nicméně nezobrazuje se mi barmské písmo ad.). Takováto šablona by dle mého měla smysl i dnes, leč nejde jen o šablonu, ale i o tu nápovědu: Současnou šablonu jsem chápal jako přípravu na něco většího, ale už je to docela dlouho, co tyto konkretizované šablony vznikly, a stále se nikdo nemá k oné nápovědě... --marv1N (diskuse) 29. 9. 2015, 14:10 (CEST)Odpovědět

V zárodečné podobě tu je: Nápověda:Východoasijské jazyky, akorát není odkazována a není aktualizována.--Tchoř (diskuse) 29. 9. 2015, 20:18 (CEST)Odpovědět

Statistiky:

  • {{Obsahuje japonský text}} – 446 transkluzí
  • {{Obsahuje čínský text}} – 105 transkluzí
  • {{Avestánský text}} – 1 transkluze
  • {{Cizí písmo}} – 7 transkluzí

--Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2015, 17:50 (CEST)Odpovědět

Měl jsem období kdy jsem š:Obsahuje čínský text poměrně poctivě dával do článků, ale později jsem k ní ochladl.. Myslel jsem na ni hlavně v případech, kdy byly znaky i v textu článku/infoboxu, nejen v úvodní větě (kde jsou předcházeny vysvětlujícím "čínsky tradiční znaky" apod.). Šablony jsou myšleny zřejmě tak jako na enwiki - že by měly čtenáře navést na nápovědu vysvětlující mu, co dělat aby místo čtverečků viděl cizokrajná písmena. Nápověda:Východoasijské jazyky existuje, a měla by být odkazována, bez ní jsou šablony víceméně nefunčním torzem systému. Nyní ovšem, jak je řečeno výše (a podle en verze nápovědy), jsou východasijské jazyky novějšími OS podporovány, takže smazání š:Obsahuje čínský/japonský text by nemělo příliš vadit, zvlášť pokud jsou znaky obaleny š:Cizojazyčně. Jiná situace je u neobvyklejších písem, typu zmíněného khmerského, nebo klínového, nebo exotik, které ani nemají u nás článek (en:Manchu alphabet). U nich by vytvoření nápovědy, a jedné univerzální šablony s parametrem "písmo", která by na nápovědu odkazovala, mělo přínos. (Alternativně lze vložit návodné odstavce do článků o dotyčných písmech a z případné šablony odkazovat na ně). Nápověda přitom bude užitečná i bez šablony, zato šablona bez nápovědy je nepřínosná. Kdyby se tak nápovědy někdo ujal.. Co se týče umístění a vzhledu, je myslím vhodné umisťovat šablony co nejvýše, ještě před textem na který upozorňují. --Jann (diskuse) 29. 9. 2015, 21:03 (CEST)Odpovědět

Ještě doplnění k japonským/čínským znakům: setkal jsem se s tím (a stále ten problém mám a jak ho vyřešit - nevím), že sice běžné čínské/japonské znaky se mi zobrazují, ale nezobrazují se v témže jazyce/-ích znaky speciální, jako jsou třeba všechny radikály znaků (samotné radikály). Kvůli tomu jsem se dostal do konfliktu na wikislovníku, neboť tam přeřadili z mnou založených kategorií kandži podle radikálů mnou čitelných na kategorie bez jakéhékoliv dalšího uvození s názvem radikálu, který nemohu přečíst, protože místo něj vidím jen čtvereček (pro všech 214 různých radikálů vždy ten samý totožný čtvereček). Mezi těmi nečitelnými je ještě několik zřídka užívaných/obsoletních znaků. Takže pokud by se nějaký takový objevil v textu (šlo by nejspíše o nějaké ojedinělé jméno či ojedinělý místní/historický název), objevil by se čtvereček i mezi normálně čitelnými znaky. Takže šablona by mohla i na toto upozornit. Rovněž je faktem, že situace se zobrazovíním exotických písem je stát od státu odlišná, takže to, co je naprosto bezproblémové v Čechách, může být problematické jinde. A naopak, co je jinde bez problémů (třeba to khmerské písmo), může být v Čechách problém. --Kusurija (diskuse) 30. 9. 2015, 00:23 (CEST)Odpovědět

Jo, občas se mi v čínském textu objeví čtvereček s kódem Unihan, např. , nebo (paradoxně v článku kde jsem šablonu nevložil). Ještě raritnější znaky, které se do Unihan nevešly, se řeší jako obrázky (). --Jann (diskuse) 30. 9. 2015, 18:17 (CEST)Odpovědět

zmizel editační panel

@Utar, Zdenekk2, Juandev, JAn Dudík, Mormegil, Bazi: Sorry, že píšu sem, ale na můj dotaz z minulého týdne pod technickou lipou skoro nikdo nereagoval. Tehdy šlo o zmizení ikonek na počítači v práci, dnes mi i na osobním notebooku (IE9, vector) zmizel editační panel nad článkem. Nejen ikonky, ale celej panel. Cache jsem promazal, vyřadil wikipedia.org z kompatibilního zobrazení, aktualizoval Javu, dokonce i vymazal z počítače Firefox kvůli možné kolizi nastavení a nic! Potřebuju urgentní pomoc, nemůžu vůbec pracovat a opakuji svou tezi, že cyberpunkeři, kteří si hrajou s mediawiki patrně nechápou, že jsou lidé, pro které tohle je vlastníma silama neopravitelná a fatální chyba. Díky, Davcza. Davcza (diskuse) 30. 9. 2015, 23:29 (CEST)Odpovědět

Každá změna je k horšímu, to je podstatou změny. Nejlepší způsob, jak něco otestovat, je test uživatelem. Přidávám se k předřečníkovi, postrádám dřívější snadnou dosažitelnost zařazení stránky mezi sledované.--Tomas62 (diskuse) 30. 9. 2015, 23:47 (CEST)Odpovědět
Davcza S mizením editačního panelu jsem měl v nedávné minulosti problém také, ale jen jednorázově a během 5 minut bylo vše OK. Vyzkoušel jste přistupovat na Wikipedii z jiných počítačů? Pomohlo by nám to možná určit příčiny. --Vojtěch Dostál (diskuse) 1. 10. 2015, 08:57 (CEST)Odpovědět
Já s ikonkami panelu nemám a neměl jsem problém.--Zákupák (diskuse) 1. 10. 2015, 10:59 (CEST)Odpovědět
U mě ta chyba trvá už druhý den. Zvláštní je, že úplně jiný počítač, ze kterého taky edituju (IE8) od minulého týdne neukazuje ikonky editačního panelu. Jinými slovy. Editační panel tam je, ale je to jen "slepá mapa". Tady na domácím počítači s IE9 od včerejška panel zmizel úplně. I proto si říkám, že to je možná obecnější problém kompatibility nějaké nové verze mediawiki s IE. Dnes jsem restartoval počítač a pořád žádný panel. Davcza (ani podepsat se nedokážu).
Diskutujeme taky na phab:T114323. --Malyacko (diskuse) 1. 10. 2015, 12:11 (CEST)Odpovědět
Zkusil jste i jiný prohlížeč? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 12:14 (CEST)Odpovědět
Minulý týden na tom druhém compu mozillu firefox, tam to šlo. Ale nechci přecházet na jiný prohlížeč. Tady na tomto počítači nemám jiný prohlížeč. Davcza

Mně se to již taky párkrát stalo, vždy stačí ukázat náhled a zase tu funguje. Je to ale nepříjemné. OJJ, Diskuse 1. 10. 2015, 12:23 (CEST)Odpovědět

Bohužel, tohle nepomáhá. I v náhledu a po prázdné editaci panel prostě není. Davcza
Teď jsem si stáhnul google chrome, tam to funguje. Davcza. Jinak, co je zvláštní je, že když otevřu v IE třeba jakoukoliv stránku na německé wikipedii, tak editační panel je zobrazen normálně.(????)
Ten panel (alespoň u mne) mizí po zkontrolování článků přes náhled nebo odpovídání na diskuse a opravdu to vždy naskočí po opětovném zmáčknutí ikony ukázat náhled. Zjistil jsem ale zajímavost, doufám, že to pomůže. Když zmizí panel, ukáže se dole pod editačním oknem výpis použitých šablon. --OJJ, Diskuse 1. 10. 2015, 16:12 (CEST)Odpovědět

@Mormegil:Když už jsme u toho, zjistil jsem, že jak v Exploreru, tak ve Firefoxu od dnešního dne přestaly fungovat klávesy s dvojtečkou, podtržítkem a procentem (po přepnutí), resp. zobrazují něco jiného. V jiných wikiprojektech (stejně jako textových editorech atd.) je to v pořádku. Zase nějaká nedomyšlená změna? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 20:27 (CEST)Odpovědět

@Vlout: To mi zní povědomě...
K problému: žádné zmizení jsem nezaznamenal, i když v poslední době pozoruji nestabilní načítání JavaScriptu (asi s tím souvisejí rozsáhlé změny v rozšířeních Echo, ResourceLoader...)
A mimochodem, ~ lze zadat pomocí Ctrl + Alt + 1. Matěj Suchánek (diskuse) 1. 10. 2015, 21:05 (CEST)Odpovědět
Ano, přesně tohle to bylo. Po vypnutí „nástrojů pro vstup“, jejichž užitečnosti nerozumím, vše opět funguje. Skvělé, díky. --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 21:15 (CEST)Odpovědět

Tak problém byl nalezen a opraven, díky všem zde i na phabricatoru za investigaci, --Davcza (diskuse) 3. 10. 2015, 14:17 (CEST)Odpovědět

Určitá nestabilita nadále přetrvává, postrádám HotCat v některých článcích.--Tomas62 (diskuse) 5. 10. 2015, 01:50 (CEST)Odpovědět

Ve kterých, Tomáši62? HotCat se, pokud se nepletu, nezobrazují v případě, kdy se dívám na rozdíl mezi dvěma verzemi daného článku, tak jestli to právě nebyl tento případ. --Jan Polák (diskuse) 5. 10. 2015, 08:24 (CEST)Odpovědět
Ve všech článcích, které jsem otevřel, HotCat chyběl. Nechyběl v kategoriích samých a nechyběl třeba ve Wikipedie:Doporučení, bližší závislost jsem nevypozoroval. Chyba zmizela po instalaci nové verze prohlížeče (Firefox) a restartu.--Tomas62 (diskuse) 7. 10. 2015, 12:24 (CEST)Odpovědět

Přeložit část

Dobrý den všem, přicházím s návrhem vytvořit šablonu Přeložit část, podobně jako je {{Upravit část}}, neboť např. včera byl vložen do článku cizojazyčný text a šablona {{Přeložit}} je použitelná spíše pro celý článek než např. 3 odstavce. Proto bych, se svolením, rád tutu šab. zkušebně vytvořil. Hezký den. OJJ, Diskuse 2. 10. 2015, 09:09 (CEST)Odpovědět

Přeložit je taky urgentní šablona, takže by se neměla používat jen na některé části. Ale není problém vložit šablonu Upravit část a doplnit příslušný komentář, v čem mají požadované úpravy spočívat, třeba v (do)překladu. --Bazi (diskuse) 2. 10. 2015, 11:50 (CEST)Odpovědět

Flow - návrh

Nadace vyvíjí nový systém pro diskuzní stránky, tzv. Flow, který má nováčkům usnadnit diskuze na Wikipedii. Jednotlivé komunity si mohou odhlasovat povolení Flow používat na několika experimentálních diskuzních stránkách a na osobních stránkách uživatelů, kteří si o to požádají. Podobné rozhodnutí udělala třeba francouzská, arabská nebo čínská Wikipedie. Navrhuji, abychom Flow zprovoznili na Diskuse k nápovědě:Flow (Nápověda:Flow se společně mezitím pokusíme alespoň stručně napsat) a povolili uživatelům žádat si o zprovoznění Flow na svých uživatelských diskuzních stránkách. Tím si vyzkoušíme, co je Flow zač a zda je pro Wikipedií tím pravým ořechovým.--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:24 (CEST)Odpovědět

Flow si můžete vyzkoušet třeba na francouzském Forum des nouveaux/Flow. --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:31 (CEST)Odpovědět

Mám dojem, že nedávno jsem někde v TechNews či v žurnálu (The Signpost) četl, že práce na systému Flow byly pozastaveny. --Vachovec1 (diskuse) 3. 10. 2015, 13:38 (CEST)Odpovědět
Výzva komunitám k vyzkoušení Flow přišla před pár dny pod technickou lípu. Práce na Flow se zastavily, ale pokud se nemýlím, je to spíše proto, že byly víceméně dokončeny. Stále bude existovat tým vývojářů, kteří budou průběžně opravovat chyby (zdroj: hlavní stránka Flow na MediaWiki)--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:46 (CEST)Odpovědět
Zkusme to. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2015, 14:12 (CEST)Odpovědět
+1. Už jsem si ho aktivoval na Wikidatech a těším se, že budu moct i zde. Ohledně vývoje, viz též mw:Topic:So4pui07y03ibgqq (vývojáři zkrátka nechají Flow být a přesunou své úsilí do nástrojů, které usnadní uživatelům práci). Matěj Suchánek (diskuse) 3. 10. 2015, 14:31 (CEST)Odpovědět
Hmm, zdá se, že se s masivním nasazením Flow nepočítá, aspoň tedy ne na anglické Wikipedii (čtu mezi řádky). To je škoda. Matěji, nevíš jestli místo toho má tuto roli v budoucnu převzít LQT? --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 15:06 (CEST)Odpovědět
A nebyl náhodou Flow vyvíjen na úkor (pro nahrazení) LQT? Matěj Suchánek (diskuse) 3. 10. 2015, 15:22 (CEST)Odpovědět
Máš pravdu. Tak to je dost frustrující, zdá se skutečně, že nové diskuzní stránky jsou v nedohlednu. Je otázka, zda tedy vůbec Flow do cswiki pouštět, když to nevypadá, že by se to kdy stalo mainstreamovým řešením. Váhám. --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 17:40 (CEST)Odpovědět
Lepší než co je tam teď, jsem pro spuštění.--frettie.net (diskuse) 4. 10. 2015, 10:29 (CEST)Odpovědět
LQT bylo dost otřesné, taky už je nějakou dobu u ledu (rozuměj unmaintained). Flow jsem už měl nějakou dobu možnost vyzkoušet v diskusích na MediaWiki, kde se to ve velkém zkouší a testuje. I to mi ale přijde otřesné. Nic lepšího ale není, tak proč to zkušebně nenasadit na nějaké speciální stránce, jak navrhuje v úvodním příspěvku Vojtěch Dostál? Plně s tímto nápadem souhlasím. Třeba jsem jediný, komu to přijde naprosto nepřehledné, ale komunitě se to třeba zalíbí. Programátorská verze přísloví: Dvakrát testuj, jednou nasaď --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2015, 19:52 (CEST)Odpovědět
Vývoj Flow byl prý ukončen proto, že diskuzní stránky v současnosti neslouží jen k diskuzím, ale i ke "komplexním" věcem, jako je vkládání různých šablon, transkluze a podobně. Třeba na anglické Wikipedii by s tím tedy bylo dost potíží. Mně to přijde přehledné a hlavně intuitivní pro nováčky, ale musíme si skutečně odzkoušet, jak je to s tím vkládáním např. úvodních šablon do diskuzí. Pozměňuji svůj návrh, spusťme Flow na Diskuse k nápovědě:Flow a vyzkoušíme si, co to umí. Uživatelům bych zatím Flow na svých diskuzích neumožňoval. Co myslíte? --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 10. 2015, 20:19 (CEST)Odpovědět
Já bych s tím návrhem souhlasil. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2015, 22:06 (CEST)Odpovědět

Heydrich

Nebylo by správné, sloučit stránky Atentát na Heydricha a Operace Anthropoid? Na Atentát na Heydricha nevedou žádné interwiki, což je divné.--Fanoušek kopané (diskuse) 5. 10. 2015, 09:04 (CEST)Odpovědět

V minulosti již bylo rozděleno (viz historie a diskuse), tak asi nemá význam opět slučovat, samostatný článek o atentátu má smysl. Še mají ostatní wiki článek pouze o opraci a zatím nemají dostatek textu na to, aby byly články dva, nás nijak neovlivňuje. Spíše lze pouvažovat o přenesení některých částí z článku atentát do článku o operaci (zejm. části Důsledky, Smrt výsadkářů a Zrada Karla Čurdy). Ale lepší myslím diskutovat na diskusních stránkách článků, než zde, kde to bude v budoucnu obtížně dohledatelné. --Jklamo (diskuse) 5. 10. 2015, 16:28 (CEST)Odpovědět

VHA

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že digitální podobu má necelé procento z celkového množství fotografií uložených ve VHA. Zhotovení digitální kopie fotografie se momentálně váže na poplatek stanovený v ceníku služeb (viz. příloha č. 3 Badatelského řádu VHA – internetové stránky VÚA). Pořizování kopií fotografií je omezeno v případech, kdy pocházejí ze souborů od známých autorů. Povolení k publikování kopií fotografií  VHA speciálně nevyžaduje, pokud se při tom cituje přesný původ fotografie.

Zdravím, dá se na základě tohoto spisu zaslaného e-mailem (necituji celý) zařadit fotografie od VHA (Vojenský ústřední archiv Praha) automaticky pod "CC - Atribution" ?

(OTRS považuji za zbytečné, po tomto vyjádření) --L.Safranek (diskuse) 6. 10. 2015, 16:40 (CEST)Odpovědět

Pokud jsou fotky od autorů, jimž nevypršela autorskoprávní ochrana, tak VHA nemá právo jejich licenci upravovat - VHA nejsou pravděpodobně vlastníky autorských práv. Pokud jsou autoři neznámí a nelze je dostupnými prostředky dohledat, pak je to potenciálně tzv. orphan work, ale orphan work ještě není automaticky CC - je to myslím minimálně sporné. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 10. 2015, 18:32 (CEST)Odpovědět
Česky „osiřelé dílo“. --Vlout (diskuse) 6. 10. 2015, 18:43 (CEST)Odpovědět

(přeneseno z .skWiki. nereagovali)

Identifikace

Dobrý den, potřeboval bych pomoci s identifikací těchto fotek:

http://img24.cz/images/47238163202171572844.jpg [[> Vysoké Tatry - Téryho chata http://img24.cz/images/59380115072736189188.jpg [[> Starý Smokovec v podhůří Vys. Tater http://img24.cz/images/49262338867218235568.jpg [[> Tatranská Lomnice

V krčmě se řešej jiný věci, a nechci Vám v tom dělat bordel. :)

--L.Safranek (diskuse) 6. 10. 2015, 18:28 (CEST)Odpovědět

Fotografia čislo 1 je Chata pod Rysmi vo Vysokých Tatrách. V pozadí je hrebeň Bášt a dvojvrchol Satana.Je z 50-tych rokov 20.stor. Asi rok 1950-1955. Je to stopercentné. Fotografia číslo 2 nie je Starý Smokovec ani jeho podhorie. Je to malá obec možno na Orave, ale je to veľmi nepravdepodobné. Rozhodne nie je z Tatier a ani z ich veľmi širokého okolia. Rovnako to možno s určitosťou povedať aj o fotografii č. 3. Zdá sa mi, že je z budovania nejakej zotavovne. Možno na Slovensku. Azda niekto to bude vedieť identifikovať. Rozhodne to nie je Tatranská Lomnica. Tvrdím to so stpercentnou istotou aj preto, lebo taký kopec aký je v pozadí vo Vysokých Tatrách a v okolí T. Lomnice nie je. Pozdravuje. --Tatransky (diskusia) 17:24, 4. október 2015 (UTC)

Jak nám mohou pomoci počítačoví lingvisté?

Ahoj, v pátek 9. října od 13 hodin budu přednášet o Wikipedii poměrně specifické cílové skupině – studentům oboru Český jazyk se specializací počítačová lingvistika na FF MU. Tito lidé se zabývají strojovým zpracováním přirozeného jazyka a dovedou tak algoritmizovat (tj. „naprogramovat“) práci s (českým) textem. Jejich vedoucí jsou otevření ke spolupráci s Wikipedií, ba nás dokonce přímo vyzvali, abychom navrhli témata bakalářských prací, kterými by studenti tohoto oboru mohli pomoci Wikipedii – a to nikoliv s klasickým psaním článků (tomu se věnuje projekt Studenti píší Wikipedii), nýbrž různým strojovým analyzováním či vylepšováním obsahu Wikipedie (asi hlavně textového). Pro představu o tom, co počítačoví lingvisté umí a dovedou, navštivte tuto stránku. Napadá vás, s čím konkrétněji by mohli Wikipedii pomoci? Za všechny tipy budu moc vděčný a coby absolvent předchůdce tohoto oboru se pak už rád ujmu konkretizace třeba i jen drobných námětů, které zde obdržím. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2015, 23:38 (CEST)Odpovědět

Ahoj, je tu např. Wikipedista:Juandev/Projekty/Diplomky. Možná by se z toho měla stát stránka v jmenném prostoru Wikipedie, případně pod nějakým wikiprojektem.
Z témat mne napadá porovnání NČ, DČ či souboru náhodných 100/1000 článků cswiki proti obecnému českému korpusu. --6. 10. 2015, 23:48 (CEST), Utar (diskuse)
Díky moc za upozornění, jsou to všechno – i se souvisejícím Wikipedie:Potřebné nástroje – dosti nové stránky, což je zajímavá shoda náhod. Z témat prezentovaných Juanem mi přišla jako relevantní č. 2, eventuálně snad též č. 14 a č. 21. Dále pak z onoho druhého seznamu ten „Nástroj, postavený možná na Mormegilově navrhovači kategorií[…]“. A v metaseznamu žádaných nástrojů mne zaujal "Bot to generate list of worst lead sentences on Wikipedia" a volně i "Linksearch per namespace" (šlo by analyzovat externí odkazy vedoucí z Wikipedie, zkoumat jejich výskyt v závislosti na kategoriích/tématech článků a hledat skupiny stejných nebo podobných odkazů a odhadovat důvod jejich použití a případnou možnost nahrazení šablonou). --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)Odpovědět
Z té stránky jsem si moc představu o praktickém využití neudělal, ale napadá mě něco směr červené odkazy a požadované články, příp. chybějící přesměrování. Také hledání souvisejících hesel – často chybí provázání (odkazy, kategorie) a podstatné informace se nacházejí u jiného článku, než kam by především patřily. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 10. 2015, 00:24 (CEST)Odpovědět
Když to rozvedu, šlo by třeba nacházet červené odkazy, které nejsou v předpisovém základním tvaru (první pád), resp. obdobně kategorie (typicky množné číslo) a upozorňovat na ně, resp. rovnou navrhovat opravy (čímž lze nalézt duplicitu nebo „zprovoznit“ nefunkční odkaz). Úplně nezajímavá by nemusela být ani identifikace potenciálně duplicitních článků (o stejném tématu pod různými názvy), ale myslím si, že tomuhle už do velké míry pomáhají předcházet Wikidata. Protože z korpusů a slovníků lze odvodit i synonyma (včetně míry jejich synonymie), asi by skutečně šlo produkovat i návrhy na neexistující a přitom pravděpodobně vhodná přesměrování. Identifikace slov v článku, ze kterých by stálo za to udělat odkazy, mi přijde jako moc zajímavá – šlo by to zadefinovat plus minus jako slova, která jsou pro článek typická (oproti jiným článkům) a současně jsou dostatečně specifická (oproti korpusu běžného jazyka), tj. aby se neodkazovaly obecné výrazy. Určitě doména textu je něco, s čehož určováním se dá docela zajímavě pohrát. --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)Odpovědět
Ti lidé dovedou např. automaticky získávat od slov v textu jejich základní tvary, počítat jejich frekvenci a srovnávat to s „typickými“ českými texty nebo třeba se zbytkem encyklopedie. Dají se tak pak třeba srovnávat různé skupiny článků, identifikovat témata apod., jak tady někteří naznačujete; zřejmě by to šlo propojit i s nějakým překladem (a tedy i jinojazyčnou Wikipedií), ale to už asi poněkud omezeněji. Pro živou ukázku pár vybraných nástrojů navrhuji ještě navštívit NLP portal, ale souhlasím, že obecně se to trošku hůře vysvětluje těm, kdo o počítačové lingvistice ještě mnoho nevědí. Jak jejich web uvádí, je to obor „pro ty, kteří mají rádi češtinu a nebojí se počítačů“ a stejně tak „pro ty, kteří mají rádi počítače a nebojí se češtiny.“
Dodatek: Konkrétní seznam toho, co už se za bakalářky na tom oboru obhájilo, naleznete zde. Další obdobné práce, ačkoliv už z fakulty informatiky (tedy často více technické), jsou zde. Třeba to někoho přivede k dalším námětům. --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)Odpovědět

Přišlo by mi zajímavé:

  • Kdyby dokázali napsat software, který odhalí části Wikipedie vzniklé nedokonalým strojovým překladem. Když sem někdo přeplácne strojově přeložený text, tak se to většinou pozná. Ale ono je to spíš tak, že přeplácne text, pak ho začne ručně pomalu opravovat a postupně mu dojdou síly (koneckonců, na počátku použil strojový překlad právě proto, že nemá čas či je líný). Ve výsledku je pak možné narazit na středně dlouhé články, kde úvodní (opravené) věty dávají dobrý smysl, ale v dalších odstavcích se už skrývají nesmysly vzniklé neopravením strojového překladu. Takový článek snadno projde patrolou, protože jednak i ona kontroluje první věty a pak spíš namátkově, jednak i když si pár chyb všimne, tak neví, co s tím… na smazání to není, na urgentní překlad asi taky ne… navíc patrolující tématu nemusí rozumět a neví, jak to opravit. Mít seznam takto podezřelých článků by se mohlo hodit.
  • Kdyby dokázali napsat software na odhalování dlouhodobých loutek. Dalo by se očekávat, že se loutkař dá odhalit specifickými stylistickými libůstkami.
  • Trošku obecněji: Kdyby dokázali napsat software na případné na odhalování jazykově/stylově spřízněných skupin uživatelů. V tuhle chvíli je snad Wikipedie ještě poměrně nezajímavá jako nástroj masové politické propagandy, ale situace se může v budoucnu změnit a jsem osobně přesvědčený, že armádu trolů by bylo možné do značné míry strojově detekovat už na základě příspěvků samotných a to kromě výraznějšího zdrojování zdroji typu aeronet.cz právě i na základě jazyka, kde lze očekávat přirozenou vyšší frekvenci rusismů a internacionalismů plynoucích z jazykového pozadí jak používaných zdrojů, tak loutovodičů samotných, tak k tomu samozřejmě cílené prosazování určitých slov a frází majících za cíl formovat čtenářův pohled.

Protože se nepohybuji přímo v oboru, tak nevím, nakolik by bylo možné tyhle úlohy řešit poslepováním existujících nástrojů, tedy zda by to ještě bylo řešitelné na úrovni bakalářky, nebo už se pohybujeme směrem k původnímu výzkumu k magisterským diplomkám a dizertacím.--Tchoř (diskuse) 7. 10. 2015, 09:19 (CEST)Odpovědět

Napadlo mě, že když jsou tak chytří, tak by mohli také hledat, jestli jsou články dobře propojené interwiki (mezi různými jazykovými verzemi). Jednak navrhovat interwiki pro články, jež propojené nejsou, a jednak odhalovat případy, kdy jsou propojeny články, které k sobě nepatří.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 10. 2015, 09:33 (CEST)Odpovědět
Asi určitě nemám, co efektivního k tomu říci. Ale zahlédl jsem připomínku stran možné eliminace duplicit červených odkazů. Za to bych se velmi přimlouval, protože to vidím jako potenciálně rizikové. Např. v momentu, kdy se píše nějaký text a možný odkaz pisatele v dané chvíli napadne, snadno vyrobí novou špatnou variantu. Možná, kdyby v našeptávači třeba pod linkou bylo možné vidět i již existující červené odkazy (jinak se o nich zřejmě člověk nedoví). S omluvami za veškerou případnou nepoučenost... --MONUDET (diskuse) 7. 10. 2015, 11:11 (CEST)Odpovědět
Co třeba implementace zvukového výstupu ke každému článku, který by z textu uměl vyrušit odkazy na reference, šablony ("zdroj", "fakt?"), obrázky a jejich popisy, převod číselně vyjádřených dat (10. 10. - desátého října), zkrátka jednolitý čitelný text k poslouchání pro nevidomé, slabozraké apod. Podobně je to řešeno například na stránkách obce Milotice, kde je ovšem text jednodušší. --Radek Linner (diskuse) 8. 10. 2015, 21:58 (CEST)Odpovědět
To je taky dobrý námět myslím tak právě na úrovni bakalářky. Odkazovanou implementaci hlasového syntetizátoru jsem viděl už na webu vícerých obcí, možná si tím řeší i nějaké požadavky na přístupnost diktované seshora. Každopádně na instalaci těchto řešení asi dost vydělává jedna firma, použitý syntetizátor jsem se identifikovat nepokoušel. Pro Wikipedii by nebylo špatné už jen mít dostupný ten upravený textový výstup, třeba jako pobídku k dalšímu rozšiřování Kategorie:Wikipedie:Namluvené články, která je zatím velmi chudá a bohužel podle mého vnímání zůstává i nepochopená, obtížně nalezitelná a nevyužívaná (možná se mýlím?). Asi by ale nebylo špatné realizovat v rámci práce i přímé propojení na vhodný volně dostupný hlasový syntetizér, byť méně kvalitní (vývoj v této oblasti stále pokračuje, ale nejlepší řešení jsou dostupná pouze komerčně a i nevidomí musí hodně platit nebo hodně bojovat, aby si potřebnou licenci získali). --Blahma (diskuse) 9. 10. 2015, 09:37 (CEST)Odpovědět

Nástroj na automatickou kontrolu a odhalování copyvií?--Zdenekk2 (diskuse) 9. 10. 2015, 14:36 (CEST)Odpovědět

Co jsem vysbíral: (zatím takto, posléze to půjde někam do seznamu k dalšímu rozvoji)

  • extrakce informací z uživatelských stránek wikipedistů
  • hledání rozporů mezi údaji v různojazyčných verzích článku
  • měření kvality úvodních odstavců/vět článků
  • analýza frekvence a rozložení externích odkazů napříč tématy
  • detekce a korekce správného tvarosloví v odkazech a kategoriích
  • identifikace potenciálně duplicitních červených odkazů a článků, návrh synonymních přesměrování
  • vytvoření odkazů na související články z identifikovaných klíčových slov článku * toto téma již si na místě jeden student zvolil pro svou bakalářskou práci
  • zlepšování výstupů strojových překladačů (sk, pl?)
  • identifikace nekvalitních článků a jejich částí vzniklých strojovým překladem
  • odhalování dlouhodobých loutkových účtů podle stylových nuancí
  • produkce textové předlohy pro zvukovou verzi článků (a propojení se syntetizátorem)

--Blahma (diskuse) 12. 10. 2015, 20:25 (CEST)Odpovědět

formátování galerií

Jak nastavit obyčejnou galerii, aby se orientovala na pravý konec stránky? Parametr class="|center|", po výměně za 'right' bez efektu. --L.Šafránek •☻• (diskuse) 8. 10. 2015, 21:09 (CEST)Odpovědět

Není důvod mít obrázky galerie zarovnávané zprava, jednotlivé nastavení parametrů v nápovědě; pro spojení více obrázků vpravo (vertikálně, centrálně, horizontálně uspořádané) slouží šablona {{Více obrázků}}.--Kacir 8. 10. 2015, 22:35 (CEST)Odpovědět

Voda

Prosím někoho odborně zdatného, aby posoudil přesměrování Deionizovaná voda, je to to samé, jako Demineralizovaná voda? U první se uvádí konduktivita „přibližně 10 μS.cm−1“, u druhé „nižší než 0,1μS.cm−1“. --Vlout (diskuse) 9. 10. 2015, 14:26 (CEST)Odpovědět

Chtělo by to odborníka, ale obávám se, že názvy se používají spíš podle způsobu přípravy: destilovaná = připravuje se odpařením a kondenzací, deionizovaná = vznikla průtokem přes iontoměniče, demineralizovaná = kterýkoli z předchozích způsobů nebo přecezením přes osmotickou membránu. --Leotard (diskuse) 10. 10. 2015, 12:04 (CEST)Odpovědět
Co byste tedy pro tyto články navrhoval? Sloučit nebo něco jiného? --Vlout (diskuse) 10. 10. 2015, 12:06 (CEST)Odpovědět
Mně by vyhovovalo sloučení. V elektronické výrobě (výroba polovodičových součástek, desek plošných spojů) jsou uvedené způsoby přípravy vody běžně zaměnitelné a vybírá se spíš podle kvality vstupní vody, potřebného množství atd. Nemám ale tušení, jak se k tomu staví spotřebitelé ve zdravotnictví a v různých analytických laboratořích. Skutečně by to chtělo nějakého fyzika nebo chemika. --Leotard (diskuse) 11. 10. 2015, 13:01 (CEST)Odpovědět
Díky za vyjádření. Já sám to samozřejmě řešit nebudu, ale je dobrý nápad oslovit ty, kteří se jako odborníci nabízejí, jak uvedl Matěj Orlický níže – Dvorapa, Hugo, Ondřej Mangl, egg, H11, Limojoe, Oashi a Pavel Jelínek. Třeba přinesou řešení. --Vlout (diskuse) 11. 10. 2015, 13:33 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s názorem Leotarda, ale zkusím se podívat do literatury, a ověřit to. --Hugo (diskuse) 11. 10. 2015, 18:31 (CEST)Odpovědět
Asi bych navrhoval sloučit to do jednoho článku, např. Čištěná voda (podobně jako je na en Purified water), název se asi bude muset doladit. Co se týče definic, tak bych souhlasil s en.wiki a s tímto článkem. --Hugo (diskuse) 11. 10. 2015, 19:00 (CEST)Odpovědět
Stejně jak tu již bylo zmíněno několikrát by bylo nejlepší sloučit vše do jednoho článku a uvést všechny postupy jako jednotlivé kapitoly. Vyhnul bych se ale krkolomnému výrazu čištěná voda, přestože se ve farmacii opravdu používá. Je tu totiž ještě jedna možnost sloučit tyto články podobně, jako tomu je např. u tvrdé/měkké vody, kde k danému tématu existují dva články: Tvrdost vody a Změkčování vody. Podobně by to mohlo být i u čistoty vody, tj. k článku Čistota vody přidat článek Čištění vody. Ohledně definic souhlasím s názorem Huga --Dvorapa (diskuse) 11. 10. 2015, 19:37 (CEST)Odpovědět
Díky za vyjádření – provedete prosím někdo ono sloučení? Pro mě je to úplně cizí záležitost… --Vlout (diskuse) 11. 10. 2015, 20:40 (CEST)Odpovědět

Potřebuji pomoc odborníka

U předchozího odborného dotazu Voda mě napadlo, že odborné dotazy by bylo vhodnější směrovat rovnou na odborníky. Doplnil jsem řádek do hlavičky Wikipedie:Potřebuji pomoc, kdyby to někomu přišlo nevhodné, revertujte. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 10. 2015, 15:18 (CEST)Odpovědět

Dobrý nápad --Dvorapa (diskuse) 11. 10. 2015, 19:42 (CEST)Odpovědět

Ⅰ Ⅱ Ⅲ Ⅳ Ⅴ Ⅵ Ⅶ Ⅷ Ⅸ Ⅹ Ⅺ Ⅻ

Ⅰ Ⅱ Ⅲ Ⅳ Ⅴ Ⅵ Ⅶ Ⅷ Ⅸ Ⅹ Ⅺ Ⅻ (kódy 2160–216F pro velké, resp. 2170–217F pro malé znaky) http://www.unicode.org/charts/PDF/U2150.pdf

Ahoj, proč skončili 12. číslem? Má to souvislost s německým číslováním? (elf > 11, zwoelf > 12, ale pak už Dreizehn, Viezehn ...?) --L.Šafránek •☻• (diskuse) 10. 10. 2015, 13:15 (CEST)--94.112.129.51 10. 10. 2015, 13:13 (CEST)Odpovědět

Nechci se do toho moc plést, ale ... V tom anglickém textu oné PDF - http://www.unicode.org/charts/PDF/U2150.pdf - není o německém číslování ani slovo. Zato jde zajisté o římské číslovky od I do XII. Malý pokus o vysvětlení: Nemá to něco společného s počtem, kterému se říká tucet (angl. dozen), tedy 12? --Zbrnajsem (diskuse) 10. 10. 2015, 13:25 (CEST)Odpovědět
Nějakým číslem se skončit muselo a ta dvanáctka možná souvisí s ciferníkem hodin. --Jvs 10. 10. 2015, 15:52 (CEST)Odpovědět
Zatím jsme na ten systém kódování (je to kódování?) asi nepřišli. Rád bych upozornil na to, že v tom „anglickém“ PDF souboru je tabulka s těmi římskými číslovkami od I do XII. Římská číslovka XIII (13) už tam není, zato ale písmena L, C, D a M. A ta znamenají v římském číselném systému jak známo 50, 100, 500 a 1000. No a krom toho jsou v té tabulce symboly, přiřazené vyjmenovaným římským číslovkám. Musím se přiznat, že nevím, co znamenají. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 10. 2015, 18:23 (CEST)Odpovědět
Jakou souvislost to má s tvorbou Wikipedie (Wikipedie není obecná odpovědna)?--Zdenekk2 (diskuse) 10. 10. 2015, 19:03 (CEST)Odpovědět
Taky nechápu, co to tu dělá, ale třeba se to někomu hodí pro tvorbu článků, tak si to sem poznačil. Je zjevné, že motivací tvůrců Unicode pro zahrnutí těchto speciálních znaků byly hodinové ciferníky, případně kalendářní měsíce. (Přesto asi opomněli, že velká část ciferníků tradičně používá „IIII“ namísto „IV“.) Samozřejmě je možné tyto znaky ignorovat a římská čísla skládat z latinkových písmen, což je asi drtivá většina všech případů. Někdy se ale může hodit, že jde o jediný znak (a u všech hodinových údajů i o stejný počet, tj. právě jeden znak). Více informací k této implementaci v Unicode je možné dohledat na en:Numerals in Unicode#Roman_numerals_in_Unicode a obecněji Unicode. Tím bych zdejší diskuzi uzavřel. --Blahma (diskuse) 11. 10. 2015, 01:00 (CEST)Odpovědět
Pod lípou snad lze diskutovat různé věci. Ptal jsem se svého zetě, který je matematik, a ten mne odkázal na pojem Dvanáctková soustava (duodecimal system), což je také naše heslo. A to zde zatím nezaznělo, ale je to IMHO to, co spojuje nakonec naše poznatky ohledně nadhozeného problému. Motivací tvůrců Unicode, lépe řečeno jejich východiskem, tedy nebyly hodinové ciferníky jako takové, případně kalendářní měsíce, nýbrž tato stará dvanáctková číselná soustava, která IMHO dala mj. základ rozdělení roku na dvanáct měsíců a rozdělení dne na dvakrát 12 hodin atd. Také stará anglická libra (platná ale ještě kolem roku 1970) se skládala ze 12 šilinků po 20 pencích. Takže zdravím, --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 12:16 (CEST)Odpovědět
K „diskutování různých věcí“ je dobré mít na paměti i úvodní definici této stránky: „Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.“ Tedy klidně různé věci, ale v přímé souvislosti s Wikipedií jako takovou. --Bazi (diskuse) 11. 10. 2015, 12:27 (CEST)Odpovědět
Desítková soustava (decimal system) - text: Tato číselná soustava je dnes nejužívanější jak v občanském životě, tak ve vědě a technice. V dřívějších dobách se používaly i soustavy s jiným základem, např. dvacítková, šedesátková nebo dvanáctková. Se šedesátkovou, zavedenou Sumery, se setkáváme při měření času a úhlů. Nově však nachází uplatnění některé jiné soustavy, např. dvojková, osmičková nebo šestnáctková, které jsou používány ve výpočetní technice a v informatice. - No a při tvorbě Unicode byla tedy IMHO použita dvanáctková soustava. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 12:16 (CEST)Odpovědět
Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Silesianus použil ve svém shrnutí editace slovo „plkal“. To je hrubý osobní útok. Asi se obrátím na nástěnku správců. A na použití stop chat neměl tady právo. Jde o obsah Wikipedie. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 14:17 (CEST)Odpovědět

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Sociální síť wikipedistů

Ukázka sociální sítě vzájemného děkování na české Wikipedii roku 2015 (vybráni jen wikipedisté nejvíce zapojení do děkování)

Hraju si se sociálními sítěmi a napadlo mě vytvořit obrázek sociální sítě vzájemného děkování na české Wikiipedii. Jsou tam jenom wikipedisté nejvíce zapojení do děkování, takže vlastně takové aktivní jádro, protože kdyby tam měli být všichni, kteří někomu poděkovali nebo dostali poděkování, tak to bude totálně nepřehledné. Kdyby někoho napadl k tomu nějaký sociologický komentář (co ten obrázek říká), tak budu rád.

Data jsem si vzal z Quarry (http://quarry.wmflabs.org) a zobrazil jsem to v sw Gephi.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 14:22 (CEST)Odpovědět

Totálně nepřehledné je to už teď. Prakticky nic neříkající změť čar se jmény.--Silesianus (diskuse) 11. 10. 2015, 14:29 (CEST)Odpovědět
Ale ten dotaz samotný vypadá zajímavě... (nedávno jsem také jeden vytvořil). Matěj Suchánek (diskuse) 11. 10. 2015, 14:34 (CEST)Odpovědět
@Jan Spousta: Díky, zajímavé. Jak moc je to časově ohraničené? Vidím log_id > 1200000, to bylo asi kdy? V tom grafu jsou u středu více aktivní děkovači nebo ti, jimž je více děkováno? Mohl by Gephi nějak vyznačit sílu vztahu, třeba barvou nebo tloušťkou čáry? Taky bych zkusil omezit počet jen na 20, 30 a 50 nejaktivnějších. Nebo vyznačit správce. Rozdělit na ty, co děkují, a ty, jimž je děkováno. Přidat počet propojení pod jméno. --11. 10. 2015, 14:46 (CEST), Utar (diskuse)Odpovědět
@Utar: To bylo asi od poloviny dubna 2015. V tom grafu jsou sloučení děkovači a poděkovaní, není to pojato směrově. Ty další analýzy by asi taky šly udělat, ale dalo by už to víc práce. Můžu teď akorát dát seznam, kolika lidem kdo v rámci toho souboru wikipedistů poděkoval: -xfi-: 7 - Aktron: 15 - Alena Pokorná: 14 - Bazi: 53 - Ben Skála: 8 - Blahma: 14 - Davcza: 2 - Fanoušek kopané: 7 - Frettie: 4 - Gampe: 27 - Hadonos: 19 - Hansek141: 2 - Harold: 9 - Herigona: 13 - Horst: 39 - Chalim Kenabru: 8 - Chmee2: 12 - I.Sáček, senior: 29 - Ioannes Pragensis: 4 - Ivannah: 7 - JAn Dudík: 4 - Jan Kovář BK: 21 - Jan kozak: 4 - Jan Polák: 48 - Jan.Kamenicek: 11 - Jana Lánová: 46 - Janet11: 11 - Jann: 7 - JanSuchy: 17 - Jedudedek: 12 - Jenda H.: 21 - Jirka23: 1 - Jj14: 4 - Jowe: 9 - Jura1913: 10 - Jvs: 3 - K123456: 17 - Kacir: 28 - Kusurija: 46 - Lubor Ferenc: 14 - Luksatka: 8 - Marek Koudelka: 35 - Martin Davídek: 31 - Martin Kotačka: 7 - Matěj Orlický: 6 - Matěj Suchánek: 5 - Mates: 7 - Meluzína: 11 - Miďonek: 11 - MKoala: 15 - OISV: 11 - OJJ: 30 - Okino: 8 - Ozzy: 12 - Packa: 4 - Palu: 15 - Paul E: 4 - Pcnavod: 2 - Petr Karel: 5 - Petr Kinšt: 1 - Protestant: 10 - Remaling: 6 - RomanM82: 3 - Romanzazvorka: 11 - Rosičák: 18 - Rottweiler: 2 - RPekař: 8 - Silesianus: 6 - Sokoljan: 10 - Szczebrzeszynski: 14 - Tchoř: 43 - Tomas62: 39 - Uacs451: 4 - Urbanecm: 13 - Utar: 53 - Vachovec1: 17 - Vianney: 14 - VitVit: 13 - Vlout: 38 - Vojtěch Dostál: 11 - Vojtěch Veselý: 25 - Wesalius: 5 - Zbrnajsem: 20 - Zdenekk2: 20 - Zoner60: 14 (celkem 1272). A kolik lidí zas v rámci toho souboru dotyčnému poděkovalo: -xfi-: 6 - Aktron: 10 - Alena_Pokorná: 11 - Bazi: 27 - Ben_Skála: 11 - Blahma: 15 - Davcza: 15 - Fanoušek_kopané: 15 - Frettie: 10 - Gampe: 11 - Gumideck: 6 - Hadonos: 23 - Hansek141: 12 - Harold: 29 - Horst: 43 - Chalim_Kenabru: 15 - Chmee2: 7 - I.Sáček,_senior: 15 - Ioannes_Pragensis: 18 - Ivannah: 26 - JAn_Dudík: 10 - Jan_Kovář_BK: 21 - Jan_kozak: 19 - Jan_Polák: 28 - Jan.Kamenicek: 8 - Jana_Lánová: 27 - Janet11: 6 - Jann: 9 - JanSuchy: 5 - Jarda_75: 5 - Jedudedek: 7 - Jenda_H.: 12 - Jirka23: 10 - Jj14: 11 - Jowe: 18 - Jura1913: 4 - Jvs: 28 - Kacir: 30 - Kusurija: 8 - Lubor_Ferenc: 10 - Luksatka: 3 - Marek_Koudelka: 31 - Martin_Davídek: 28 - Martin_Kotačka: 10 - Matěj_Orlický: 11 - Matěj_Suchánek: 17 - Mates: 17 - Meluzína: 9 - Miďonek: 12 - OISV: 11 - OJJ: 16 - Okino: 16 - Ozzy: 7 - Packa: 11 - Palu: 12 - Paul_E: 14 - Pcnavod: 11 - Petr_Karel: 8 - Petr_Kinšt: 16 - Protestant: 10 - Railfort: 9 - Remaling: 14 - RomanM82: 14 - Romanzazvorka: 11 - Rosičák: 12 - Rottweiler: 10 - RPekař: 24 - Silesianus: 15 - Sokoljan: 26 - Szczebrzeszynski: 6 - Tchoř: 27 - Tomas62: 32 - Uacs451: 7 - Urbanecm: 11 - Utar: 23 - Vachovec1: 20 - Vianney: 8 - VitVit: 7 - Vlout: 33 - Vojtěch_Dostál: 17 - Vojtěch_Veselý: 14 - Wesalius: 9 - Zákupák: 11 - Zbrnajsem: 10 - Zdenekk2: 17 - Zoner60: 14. Data si může každý zpracovat sám, podrobněji, ten SQL dotaz jsem nechal popsaný na Quarry.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 15:51 (CEST)Odpovědět
Jo a ještě: že to je nepřehledné, je jasné, ale moc zpřehlednit to nejde, pokud se ještě nemá redukovat počet zahrnutých lidí. Je to vlastnost té sítě, že je hustě propojená, a to je dobře, že si tu lidi děkují a využívají tu fíčuru. Ve středu grafu jsou více méně lidi víc zapojení do děkování, ale není to úplně přesně.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 15:55 (CEST)Odpovědět
Vidím, že jsem tam i napsaný, pro mne pocta, za kterou děkuji ;-). Jinak, co se týče návrhu - dobrý, ale jak by to fungovalo? Takhle je u každé editace poděkovat, zmačkne se a dotyčnému se odešle vzkaz. A takto to bude jak? Někdo napíše na tuto stránku se zmínkou wikipedistovi a poděkuje mu, druhý na to musí najet, přečíst to a odpovědět. Neslouží k tomu spíše diskusní stránky? --OJJ, Diskuse 11. 10. 2015, 16:18 (CEST)Odpovědět

Dělal jsem si podobný graf asi před půl rokem (byť asi trošku primitivnějšími prostředky, mj. graphvizem) a právě mne zajímalo, zda tam při nějaké parametrizaci přirozeně vystoupí nějaké spřízněné kliky. A stejně jako Jan Spousta jsem došel k názoru, že žádné takové odhalení na základě těch dat možné není (tedy žádné jsem nenašel), protože tady prakticky „každý děkuje každému“, což je dobře. Samozřejmě, kdyby ta vizualizace odhalila skupinky, které si děkují jen mezi sebou, bylo by to daleko zajímavější – ale taky by to ukazovalo, že komunita má problém.--Tchoř (diskuse) 11. 10. 2015, 19:07 (CEST)Odpovědět

Nepovšimnutí

Troufám si se ozvat, že Vám z průzkumu nějak vypadl m.j. Pelát. Je v tom nějaký záměr? --Kusurija (diskuse) 14. 10. 2015, 19:55 (CEST)Odpovědět

Třeba za to může prostě to, že v období od půlky dubna 2015 do 11. října 2015 nikomu nikdy nepoděkoval ([4]). --14. 10. 2015, 21:27 (CEST), Utar (diskuse)
Ano, přesně tak, je to jenom o lidech, kteří se nějak víc zapojují do toho vzájemného děkování, a je to jenom o tom děkování. Neříká to nic o jiných vztazích. Možná je Pelát spřátelený s mnoha lidmi přes nějaké jiné kanály, ale mně tam prostě nevyšel jako někdo, kdo hodně děkuje a je mu hodně děkováno. Vlastně se nedostal ani do širšího výběru.--Jan Spousta (diskuse) 15. 10. 2015, 09:32 (CEST)Odpovědět
Tak to se v tom nevyznám: kdo dostal poděkováno - čísla vyjadřují od kolika uživatelů, nebo kolikrát (t.j. se započítáním poděkování od téhož uživatele)? Protože jsem určitě dostal poděkováno více, než 8 x, ale je možné, že to bylo od pouhých 8 lidí. Za což jim všem děkuji. Ale že bych sám děkoval 46 různým lidem, to pochybuji... --Kusurija (diskuse) 15. 10. 2015, 19:51 (CEST)Odpovědět

Důležitá diskuse bez odezvy

Návrh kolegy Blahmy na vylepšení funkce šablony {{NKČR}}-- prosím vyjádřete se --Rosičák (diskuse) 11. 10. 2015, 16:06 (CEST)Odpovědět

Historikové podle státní příslušnosti

Protože jsem narazil na zajímavý problém, na jehož řešení by se kvůli jeho důležitosti mělo podílet více lidí, ale protože zase nevidím takový důvod pro založení Žádosti o komentář, odkazuji zde jen na příslušnou diskuzi. Třeba to vzbudí nějakou pozornost. --Vlout (diskuse) 12. 10. 2015, 17:35 (CEST)Odpovědět

No jo, Kirk... --Silesianus (diskuse) 12. 10. 2015, 18:13 (CEST)Odpovědět
Duplicita k existující kategorii Čeští historikové. Sem politika a aktivistické výkřiky nepatří, --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 18:22 (CEST)Odpovědět
Omyl. Možná myslel na něco jiného, ale založil kategorizaci, která je podle státní příslušnosti. Na anglickojazyčné verzi existuje podobná (Historikové podle zemí) s tou jsem to propojil. Otázkou je, jak a kdy se kategorie naplní.--Rosičák (diskuse) 12. 10. 2015, 18:52 (CEST)Odpovědět
Bez naplnění to skutečně zůstává aktivistickým nesystémovým výkřikem. A upozorňuju, že je to práce na měsíce a tisíce článků a bez toho není možné odsouhlasit takovéto ad hoc trucprojekty.... Navíc, co to je "historikové podle státní příslušnosti"? Podle toho by František Palacký byl rakouský nebo rakousko-uherský historik a nikoliv "historik z území nynější České republiky" nebo jak se to snaží ten nadšenec vymýšlet... Jistý smysl by dávaly dvě metakategorie: historikové podle národnosti (nebo spíše historikové podle jazyka, protože národnost není možné vždy přesně určit) (Historikové píšící česky, slovensky) a historikové podle zemí (Čeští historikové, Slovenští historikové). Podobně jako u spisovatelů. Ale jak říkám, je to práce na stovky hodin a jejím výsledkem nebude vymizení slovního spojení čeští historikové. --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 19:24 (CEST)Odpovědět
Je tedy otázka, zda to stojí za to, resp. jestli se vůbec najde někdo, kdo to všechno doplní. --Vlout (diskuse) 12. 10. 2015, 19:27 (CEST)Odpovědět
Nevím, já bych se výše uvedené dvojí metakategorizaci nebránil, ale to je vždycky problém takových výkřiků, už po nich nenásleduje masarykovská drobná práce. Bez toho to nemá smysl. To už by bylo lepší doplnit stávající metakategorii historikové podle národnosti o nějaké upřesnění, že při zařazování článků do jednotlivých kategorií je možné zohlednit národnost i geografickou příslušnost. Sudetoněmecký historik je pro mě německým i českým historikem a český emigrant publikující v Německu je pro mě českým i německým historikem. --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 19:39 (CEST)Odpovědět
Máš pravdu. Něco o tom vím. Pokud se tomu bude někdo chtít věnovat a znova přetřídit všechny historiky, sláva mu a nic proti tomu nemám.--Rosičák (diskuse) 12. 10. 2015, 20:05 (CEST)Odpovědět
Kategorie "podle státní příslušnosti" je/byla mimosystémový omyl. Ohledně kolegovy zmínky Historiků podle zemí na enwiki, jestli jde o Historians by country‎, tak to jsou historikové podle země kterou studují, čili nesouvisející s naší debatou. K věci: naši Historikové podle národnosti jsou špatně v tom, že podkategorie (kromě arabské, židovské a nespíš i perské) jsou vesměs podle zemí, nikoliv národnosti a v tom, že interwiki vede na cizojazyčné historiky podle zemí, resp. státní příslušnosti; naše kategorie "podle národnosti" má být spojena s enwiki kategorií "by ethnicity". Řešením je (robotické) přeházení většiny podkategorií do Historiků podle zemí a správné navázání interwiki: podle zemí = by nationality = podľa štátu (našich slovenských bratrů), podle národnosti = by ethnicity. --Jann (diskuse) 16. 10. 2015, 17:51 (CEST)Odpovědět

Wikipedie:Triky

Zdravím s návrhem. Co si tady zřídit takovou stránku, třeba podsekci lípy, kde by někdo mohl přispět nějakým svým trikem, který tu odkoukal na wikipedii. Jak dobře a rychle najít copyvia, jak vložit klávesové zkratky na nějaké tady často používané znaky a takové jiné podobné mnemotechnické pomůcky, která v pravidlech nejsou k najití. --OJJ, Diskuse 14. 10. 2015, 15:12 (CEST)Odpovědět

Samozřejmě by bylo potřeba, aby to v „pravidlech“, resp. v nápovědě bylo k nalezení, tedy to přímo vložit do WP:Porušení práv, Nápověda:Speciální znaky či Nápověda:Klávesové zkratky atd., případně jako podnět na přidruženou diskusní stránku. Nebo na to upozornit (mě) na Wikipedie:WikiProjekt Nápověda, aby to někde nezapadlo.
Pokud jde o stránku tipů a triků, ta už existuje pod názvem Wikipedie:Tipy, je neaktualizovaná a tipy (tip) z ní se zobrazuje na Portálu Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 10. 2015, 22:38 (CEST)Odpovědět
To je dobrá myšlenka. Řada editorů má podobné fičuty, vychytávky a užitečné odkazy na písku. Prostě je potřeba přepracovat již zmíněné WP:Tipy a klidně na ně odkázat v záhlaví z Pod lípy. Samozřejmě by bylo vhodné se zamyslet nad stylem nápovědní stránky, aby byla přehledná a měla hlavu a patu.--Kacir 14. 10. 2015, 23:00 (CEST)Odpovědět
Taky to uvítám. Všechno člověk nevyčte ze zamotaných nápověd. I na jiných stránkách se občas taková upozornění objeví - zkušení se tomu asi pošklebují, ale mnohým méně zasvěceným či zasvětitelným to pomůže. --MONUDET (diskuse) 14. 10. 2015, 23:03 (CEST)Odpovědět

Trochu se obávám, že to nebude fungovat, pokud se toho někdo neujme. A nejlépe vůbec toho Portálu Wikipedie, alespoň mně se zdá poněkud nepřehledný a že „Co se děje“ ap. se spíše sleduje přes Šablona:OznámeníRC v Posledních změnách. Ale možná se mýlím. Každopádně návrhy na tipy vkládat do Wikipedie:Tipy#Návrhy. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 10. 2015, 23:42 (CEST) Dobře, takže pokud nemáte námitky, odpoledne to přepracuji. OJJ, Diskuse 15. 10. 2015, 08:13 (CEST)Odpovědět

Dvojitá příjmení žen

Zdravím. Rád bych se zeptal komunity na názor na používání dvojitých příjmení v názvu článku u žen, které se vdaly, avšak po svatbě prokazatelně používaly jen příjmení manžela. Dle mého by se v tomto případě dvojité příjmení používat nemělo. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 21:57 (CEST)Odpovědět

Například? --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 22:02 (CEST)Odpovědět
Tak obecně jsou to případy:
a) sportovkyně, která byla aktivní jen pod svým dívčím jménem a po skončení aktivní kariéry se vdala
b) sportovkyně, která se vdala v průběhu své kariéry
Konkrétně jsou to například české basketbalistky. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 22:15 (CEST)Odpovědět
Aha, já to vidím tak, že správnými příklady jsou Šárka Strachová a Barbora Záhlavová-Strýcová jako opačné póly řešení (samozřejmě tím myslím, dokud se zmíněná tenistka letos nerozvedla a to jméno si zase nevrátila). Takže nejspíš je moje odpověď na Tvůj dotaz "Ano". --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 22:28 (CEST)Odpovědět
Já jsem neuváděl správné příklady, ale pouze příklady, kterých se můj dotaz týká. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 23:06 (CEST)Odpovědět
Asi jsme si neporozuměli. Můj příspěvek na ten Tvůj navazuje, neopravuje jej. Souhlasím s Tebou, že např. Eva Vančurová-Frágnerová není v pořádku, pokud nelze prokázat, že si původní jméno takto ponechala. --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 23:53 (CEST)Odpovědět
Pokud prokazatelně po svatbě používaly nějaké jméno (měly by užívat to co je zapsané v matrice) a můžeme to doložit třeba tou matrikou, jsem pro doložený matriční zápis. Ideálně z archivu, Případně z oddacího listu. +

− :Pokud prokazatelně užívaly jméno, které není imatrikulováno, může se jednat o pseudonym, přezdívku nebo umělecké jméno. Pak je to na zvážení, zda mohou ony a my taky takovouto vlastní či cizí tvorbu jména něčím podepřít (očekávaností u známých osobností?)--Rosičák (diskuse) 14. 10. 2015, 22:10 (CEST)Odpovědět

@Jowe: Souhlasím, v případě že žena používá pouze příjmení manžela, nemůže být primárním názvem článku dvojitě příjmení. To více než zavání vlastním výzkumem – novotvorbou příjmení od zakladatele článku.--Kacir 14. 10. 2015, 23:04 (CEST)Odpovědět

Je však také pravda, že některé zdroje dvojité příjmení používají, i když je to menšinový výskyt. Takže se úplně o vlastní výzkum nejedná. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 23:11 (CEST)Odpovědět
V takovém případě použít variantu, která je potvrzená úředně (přístupné rejstříky, registry) či veřejně uváděna samotnou nositelkou (u mužů máme např. Stan Wawrinka, formu kterou hráč používá v profesionálním tenisu). Při nezjištění použít dominantní výskyt.--Kacir 14. 10. 2015, 23:23 (CEST)Odpovědět

@Jowe; ad konkrétní příklady. Osobně se domnívám, že ve většině případů, které jsou v odkazu uvedeny jde o dvojité jméno vzniklé třebas kvůli karierní návaznosti nebo ze snahy o ztotožnění osoby autorem komentářů, což se nám bude jen těžko rozlišovat od skutečného jména, pokud nebudeme mít primární zdroj. U žijících osob je komplikací i to, že své jméno mohou během života legálně měnit, přizpůsobovat úzu, brát si zpět své předchozí jméno. Mohli bychom se aspoň shodnout, že měnit jméno po smrti je nesmysl, a jakmile získáme přístup k autoritativním zdrojům, jméno opravíme. --Rosičák (diskuse) 15. 10. 2015, 06:05 (CEST)Odpovědět

Snahu „karierní návaznosti nebo ztotožnění osoby“ ale nemůže autor hesla řešit dvojitým příjmením v podobě názvu článku, pokud takové osoba neužívá. Nanejvýš to lze řešit přesměrováním na skutečné stávající příjmení.--Kacir 15. 10. 2015, 08:46 (CEST)Odpovědět
@Kacir- Preferuješ tedy jméno, které osoba užívá, jméno které je v primárních či osobních zdrojích nebo jméno pod kterým má sportovní výsledky a "závodí"?--Rosičák (diskuse) 15. 10. 2015, 20:01 (CEST)Odpovědět
Tohle téma patří k věčným a nevyřešeným; WP:AT říká, že název článku by měl být takový, který by čtenář čekal. U osob nastává problém, protože je v pořádku uvádět současné jméno byť méně známé, než to dominantní, např. Pavla Rybová pro většinu známá jako Hamáčková. Daný přístup se ale neuplatňuje automaticky (tj. redir z neočekávané formy Lenka Vydra Šmídová). Takže je potřeba citlivého přístupu. Pokud očekávaná forma příjmení neexistuje (zejména u bývalých málo známých sportovců), pak by se mělo použít stávající příjmení, které je dostupné např. z veřejných primárních zdrojů, či sekundárních zdrojů. U známých sportovců pak jako výchozí použít to očekávané jméno, pod nímž osoba závodí (Missy Franklinová).--Kacir 15. 10. 2015, 20:41 (CEST)Odpovědět

Pro název článku je podstatné očekávané jméno. Tedy u sportovců to, pod kterým závodí, a u umělců to, pod kterým vystupuje. Údaje z matriky jsou důležité pro obsah článku (občanské jméno by v něm mělo být zmíněno), ale ne pro jeho název. Došlo-li ke změně příjmení, lze předpokládat, že někdy bývá dotyčná zmiňována s oběma příjmeními, a to proto, aby si čtenář změnu uvědomil. Nejen v těchto případech bych se tedy snažil zdvojeným příjmením vyhnout. U bývalých málo známých sportovců bych upřednostnil příjmení používané v době aktivní kariéry, MOŽNÁ s výjimkou případů, že se jednoznačně prokáže pozdější změna příjmení. A pokud jde o původní dotaz: U žen, které se vdaly, avšak po svatbě prokazatelně používaly jen příjmení manžela, by se zdvojené příjmení používat nemělo. Převzato (diskuse) 15. 10. 2015, 23:02 (CEST)Odpovědět

Jak to vidím, tak se mohu pod to, co napsal/a kolega/kolegyně Převzato, klidně také podepsat. Speciálně velmi souhlasím s tím, že u umělců/umělkyň je očekávané, ale především rozhodující to jméno (tzv. křestní jméno + příjmení), pod kterým ta osoba vystupuje. Čtenáři od nás neočekávají komplikace, jako že pěvkyně/zpěvačka sice vystupuje pod jménem Samantha Smith, ale ve skutečnosti je vdaná, v průkazu má Samantha Smith-Miller, jenže my to ještě změníme na Samantha Smithová-Millerová. Pak se v tom už nevyzná nikdo, a především si nikdo nemůže hned najít v internetu další informace a třeba podle nich i náš velmi stručný článek doplnit. Takže ta (fiktivní) umělkyně IMHO musí být u nás vedena jako Samantha Smith. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 10. 2015, 12:32 (CEST)Odpovědět

Diskuse myslím vyzněla jednoznačně, máme tu však kolegu, který odmítá dodržovat zvyklosti a pravidla Wikipedie a je s ním každá diskuse marná. Prosím tedy o podporu při smaze prosadit zde odsouhlasené. --Jowe (diskuse) 17. 10. 2015, 15:57 (CEST)Odpovědět

Jména hráček na wikipedii
K textu v diskusi od: Jowe (diskuse | příspěvky)‎ (Verze 12971983 uživatele Hanak5 (diskuse) zrušena, návrat odebrané kategorie se lživým shrnutím) namítáme:
Jména hráček basketbalu jsou použíta podle oficiálních dokumentů a publikací Československé basketbalové federace a České basketbalové federace - např.
  • Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932-1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985-1992), Česká a slovenská basketbalová federace
  • Čestná listina zasloužilých mistrů sportu, Čestná listina mistrů sportu
  • Kompletní konečná evidence reprezentace žen, Stav klubu ligových střelců
  • Seznam hráčů a hráček v Síni slávy České basketbalové federace atd.
Proto text od Jowe ke jménům hráček není v souladu s oficiálních dokumenty a publikacemi.
S pozdravem Hanak5 (diskuse) 17. 10. 2015, 16:05 (CEST)
Reakce zde. --Jowe (diskuse) 17. 10. 2015, 16:17 (CEST)Odpovědět
@Jowe: Asi by to byla mravenčí práce, ale každý přesun by potřeboval podložit věrohodným zdrojem, pokud kolega Hanak5 argumentuje jinými. Také je mi podezřelé, že zrovna mezi bývalými basketbalistkami je tak vysoká četnost dvojitých příjmení.
U odkazovaných basketbalových stránek by to mohlo být tak, že je píší stejní lidé, kteří zakládají wikičlánky – nic proti tomu, ale náhodně jsem vybral heslo Stanislava Theissigová-Hubálková. Zdroje z Googlu dávají na tento tvar jen Wikipedii a právě ČBF; naopak jako „Stanislavu Theissigovou“ ji uvádí iDNES.cz a veřejně dostupné rejstříky. Z toho bych dovodil, že Wikipedii ani Českou basketbalovou federaci v tomto případě nelze považovat za věrohodné zdroje, pokud byla zapsaná v rejstřících bez dvojitého příjmení.--Kacir 18. 10. 2015, 01:15 (CEST)Odpovědět

Statistika návštěvnosti stránek

Nevím, zda to sem patří. Rád bych upozornil na to, že už od 12.10. nefunguje statistika návštěvnosti stránek v rámci jejich historie. Dá se s tím něco udělat? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2015, 10:33 (CEST)Odpovědět

Mě to funguje (testováno právě teď). Co přesně Vám na tom nefunguje?--Juandev (diskuse) 17. 10. 2015, 11:48 (CEST)Odpovědět
Tobě se zobrazuje návštěvnost pro 12.10. a později? Mně nikoli.--Kacir 17. 10. 2015, 11:57 (CEST)Odpovědět
Ani mně ne. Ale např. zrovna Pod lípou má statistiky, zdá se, v pořádku. Podobně i jiný namátkový článek. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2015, 12:55 (CEST)Odpovědět
Ty Bazim odkazované statistiky u mě končí 12. 10. (dnes je ale už 17. 10.). --Vachovec1 (diskuse) 17. 10. 2015, 13:37 (CEST)Odpovědět
Aha, pravda, i u mně. Já myslel, že jako u Kacířových končí předčasně jen hodnoty v grafu, ale tady končí graf samotný. Tak asi je opravdu nějaký problém. To ovšem tím pádem patří pod technickou lípu. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2015, 13:55 (CEST)Odpovědět
Kdyby se to nepodařilo obnovit, tak by to byla docela škoda, užitečný nástroj. --Vlout (diskuse) 17. 10. 2015, 13:58 (CEST)Odpovědět
Pro informaci: Vizte oznámení na stránce autora/správce rozhraní pro statistiky i upozornění jednoho jeho kolegy, že už rok na en.wiki nepřispívá... --Okino (diskuse) 17. 10. 2015, 14:10 (CEST)Odpovědět
Aha. Nevidět bych to jako problém. Krátkodobé výpadky, se vždycky dáli. Na druhou stranu je potřeba s tím počítat. Není to oficiální projekt WMF, je to značně nepřené.--Juandev (diskuse) 17. 10. 2015, 14:44 (CEST)Odpovědět
Dal jsem to i na stránku Wikipedie:Pod lípou (technika). Třeba to někdo z našich techniků spraví. Je to opravdu užitečný nástroj. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2015, 19:17 (CEST)Odpovědět

Kolegové, když přestane běžet stats.grok.se, bude třeba hledat náhradu, ale svět se nezboří! Důležité je, že se pořád ty statistiky zaznamenávají – a to má už nějakou dobu na starosti samostatný analytický tým v rámci Wikimedie. To, že se dosud spoléhali při jejich uživatelsky přívětivém zpřístupňování na projekt nějakého neaktivního wikipedisty, je jejich jediná chyba. Kdo opravdu chce, najde aktuální data se zpožděním pár hodin na dumps.wikimedia.org – akorát to tam teda nedostane naservírováno v pěkném grafu, zato ale po jednotlivých hodinách. Tato hrubá data už měsíce využívám např. ke generování statistik pro Wikizpravodaj MU. I „stats.grok.se“, bude-li se chtít, si odtamtud k sobě může „zmeškaná“ data po znovuzprovoznění opět dotahat a mezeru „zalepit“. Větší katastrofa by bylo, kdyby nestíhaly servery a o čísla bychom nadobro přišly (což se dříve občas stávalo, v poslední době už se ale snad nestává). --Blahma (diskuse) 19. 10. 2015, 19:14 (CEST)Odpovědět

Nevíte někdo o nějakém jiném zobrazovači těchto dat? Na WikiLabs? Kde se nastavují odkazy na externí nástroje v historii? Někde v Mediawiki jmenném prostoru? --21. 10. 2015, 11:48 (CEST), Utar (diskuse)
Zkoušel jsem dumps.wikimedia.org, ale vůbec se v tom nevyznám. Nevidím, jak z toho mám vytáhnout nějaké konkrétní údaje. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 10. 2015, 12:29 (CEST)Odpovědět
Podle en:Wikipedia:Village_pump (technical)#Pageview Stats down again jsem našel, že nastavení odkazů na tyto nástroje v historii stránek je umístěno v MediaWiki:Histlegend. --21. 10. 2015, 12:44 (CEST), Utar (diskuse)
Na en:wiki jsem našel následující sdělení: It has been pointed out multiple times here that the page view stats function is down, and has not reported article views since October 11. Takže oni mají úplně stejný problém. Od 11. října 2015 jim stats.grok.se neboli statistika návštěvnosti stránek také nefunguje. A jestli se nemýlím, tak se tam rovněž nenašel nikdo, kdo by to spravil. Jednoho wikipedistu tam jmenují, že by snad mohl pomoci, jenže ... --Zbrnajsem (diskuse) 21. 10. 2015, 15:30 (CEST)Odpovědět

Články o hvězdách wikipedisty Nadvšenec

Zdravím, kolega založil dost článků o hvězdách. V každém má chybu, en:radial velocity je česky radiální rychlost vzhledem k Zemi , ne rychlost pohybu kolem galaktického centra. Tedy pokud se nepletu. Nezdrojuje, nezakládá infoboxy, polovina článku je na smazání, nebudou dva věrohodné netriviální věrohodné zdroje. I když vím, že někteří wikipedisté za něj považují zmínku v katalogu. Mezi horší patří Gl 428, ale to nic.--Mirek256 18. 10. 2015, 07:49 (CEST)Odpovědět

@Mirek256, Nadvšenec: Souhlas, já sám s tím, troufám si říct, mám asi největší zkušenosti. Kolegu sleduji od jeho začátků, doplnil jsem mu infoboxy, opravil desítky chyb, zachraňoval články, už to dělat nebudu. Nechci kolegu urážet, ale docela mi vadí jeho alibismus k vyplňování infoboxů a podepisování diskusí. Je prý problém a velmi složité napsat čtyři vlnovky. Nechápu... --OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 08:18 (CEST)Odpovědět
Třeba neví jak se podepisuje, já vždy ikonkou tužky...--Mirek256 18. 10. 2015, 08:23 (CEST)Odpovědět
@Mirek256: Pochybuji ([5]... --OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 08:29 (CEST)Odpovědět
Zdravím, kolega zas řádí, Gl 868, je schopný tvrdit, že hvězda 7. magnitudy je vidět pouhým okem ze Země. I když na italské wikipeii stojí opak. Zas se mohu mýlit, ale myslím, že chyba vznikla překladem přes google. Non je asi italsky ne.--Mirek256 18. 10. 2015, 13:48 (CEST)Odpovědět
Tak třeba by pomohlo, kdyby viděl, že řada jeho článků je pro svou nekvalitu nakonec smazána. --Vlout (diskuse) 19. 10. 2015, 19:23 (CEST)Odpovědět

Mezera mezi šablonou {{Portály}} (případně {{DEFAULTSORT}}) a seznamem kategorií ve struktuře článku

Přesunuto do Diskuse k Wikipedii:Vzhled a styl#Mezera mezi Portály a Kategoriemi.

Upozornění

Zdravím, v posledních pár dnech jsem si všimla zvýšené aktivity začátečníků při editaci článků o obcích. Velká část z nich porušovala autorská práva (viz seznam). Kontaktovala jsem jednoho z těch nováčků e-mailem, jestli nejsou náhodou z nějakého kurzu školy nebo knihovny. Jsou z UPOL z nějakého předmětu pro 200 studentů. Deadline mají do dnešní půlnoci. Asi jim nikdo nic nevysvětloval, jen zadal, ať opraví nebo doplní nějaký článek, takže to podle toho vypadá. Píšu to sem, kdyby vypukla nějaká apokalypsa… --Jana Lánová (diskuse) 18. 10. 2015, 17:51 (CEST)Odpovědět

@Jana Lánová: Taky jsem si toho všiml a několik copyvií označil. Upřímně myslím, že tyto úkoly pro studenty nejsou vhodné, protože tím přidávají práci druhým. OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 17:56 (CEST)Odpovědět
@OJJ: Já si myslím, že vhodné jsou, ale musí se to lépe udělat. Např. něco jako Studenti píší Wikipedii a předpokládat, že studenti nejsou moc informačně gramotní (autorská práva, zdrojování, typografie). --Jana Lánová (diskuse) 18. 10. 2015, 18:10 (CEST)Odpovědět
@Jana Lánová: Abych to upřesnil - vhodné, pokud se studentům osvětlí základní pravidla. Bohužel teď jsem zase musel označit jeden článek... OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 18:12 (CEST)Odpovědět
Ahoj Jano, díky za vyšetřování, kdyby se zjistilo, který učitel to je, odkaž ho prosím klidně na nás :-) Dík, --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 10. 2015, 20:06 (CEST)Odpovědět

vícero souřadnic v článku

prosím o radu. Píšu článek o izraelské osadě, kde v iboxu budou souřadnice a loc map. To umím. Ale v samotném textu budu mít 2 odstavce: o původní a nynější poloze osady. Na začátku každého odstavce bych rád přímo v textu, respektive hned pod nadpisem odstavce měl řádek se souřadnicemi. Je na to nějaká šablona? Díky, --Davcza (diskuse) 21. 10. 2015, 09:15 (CEST)Odpovědět

{{Souřadnice}}. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2015, 09:21 (CEST)Odpovědět
Díky, kdyžtak koukněte/koukni, jestli jsem to udělal typograficky správně... ehm prostě, jestli to nevypadá blbě ;-) Migron --Davcza (diskuse) 21. 10. 2015, 09:55 (CEST)Odpovědět
Použil jsem stejně, ještě je vhodné souřadnice odlišit vyplněním parametru název. Jinak správně to mělo být na WP:Potřebuji pomoc. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2015, 10:14 (CEST)Odpovědět

Tučný odkaz

Kritéria pro NČ operují s termínem "tučný odkaz". Co to je?--Juandev (diskuse) 21. 10. 2015, 12:27 (CEST)Odpovědět

Tučný odkaz. Tučný odkaz. --Mormegil 21. 10. 2015, 13:19 (CEST)Odpovědět

Nadvšenec

Zdravím. Upozorňuji znovu na editační aktivitu kolegy Nadvšenec (viz také shora). Na Wikipedii je 2 měsíce a již založil přes 200 článků – bohužel vesměs subpahýlů nebo nebo plně neověřených pahýlů. Někdy i velmi zmatených článků jako je např. Antifeminismus nebo Jáství. Když je vyzván k doplnění, doplní dvě, tři nic neříkající věty, anebo něco, co je v přímém rozporu s původním stavem článku, např. departement Gracias a Dios se nejdříve nachází v centrální části Hondurasu a poté stále tam a současně v nejvýchodnější části Hondurasu (začínám mít mírné podezření, že jde o reinkarnaci kolegy Toma646). Napadá někoho nějaká přiměřená reakce na toto editování? Při tomto tempu se asi časem nebudeme stačit divit. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2015, 18:49 (CEST) (Přidán ještě jeden příklad. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2015, 19:02 (CEST))Odpovědět

Vzhledem k tomu, že kolega dle svých slov naše řady opustil, tak je nějaká další akce zřejmě zbytečná. --Mates (diskuse) 24. 10. 2015, 19:27 (CEST)Odpovědět
Nejde o reinkarnaci wikipedista:Toma646, má jiný styl i způsob žertování, viz prvovýstup, chybí i typické chyby, kterým se wikipedista:Toma646 prostě neubrání. Je pravděpodobnější, že Wikipedista:Nadvšenec byl nováček. Jen jsem zběžně projel založená hesla - Jáství (viz Bytostné já) je myslím jasné, to je základní pojem , Prvovýstup, Čoktština, Explicit, Abúkir, Abú Firás al-Hamdání, Accursius, Eriks Ādamsons.'Ebdúlla Gorán… Jsou to pahýly nicméně v pořádku. Pro ty kdo mají podobným situacím zabránit - zkuste si projet diskusní stránku autora a popřemýšlet, kde soudruzi z NDR udělali chybu (samozřejmě že nikde, všechno je přesně podle pravidel). Zajímavé onálepkování požadavky na ozdrojování u Jáství, někdo si dal skutečně práci, co věta to požadavek na zdroj. Vskutku noblesní, řekla by moje známá z Prahy. Zkuste pro příštího podobného začátečníka něco změnit, to je vše co nyní zmůžete. Druhou možností je zhodnotit, že si za svůj odchod může ten spamer sám a nic neměnit. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 10. 2015, 07:36 (CET)Odpovědět

@I.Sáček, senior: Já bych i podle ne příliš kvalitnímu pravopisu usoudil, že je to nějaký školák. Myslím, že pokud na wiki chce mít památku v podobě diskuse, bylo by vhodné tam něco mírně povzbudivého napsat. Souhlas s I. Sáčkem, že Toma má jiný styl. Stejně mi ale přijde, že Toma je tu takový Hare Krišna, myslím si, že kdyby byl ban pod nějakou podmínkou zrušen, tak...OJJ, Diskuse 25. 10. 2015, 08:14 (CET)Odpovědět

@Wikipedista:OJJ Něco mírně povzbudivého tam napíšu. Wikipedista:Toma646 bohužel nedokázal splnit co slíbil. Snad ani nemohl, ačkoliv se snažil. Pokud se vrátí, bude se situace opakovat. A on bude opět trpět, víc než wikipedie. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 10. 2015, 09:21 (CET)Odpovědět

Dle článku Gracias a Dios (departement) se jedná o školáka, protože napsat Tento honduraský region je jen zřídka obydlem je naprosto originální, takové chybky jsem snad nedělal ani já v pár slovech, a opravdu je větička okopírovaná, mé chybky tam nejsou. Skoro to je z naší strany mobbing, ale je jiné řešení?--Mirek256 25. 10. 2015, 08:58 (CET)Odpovědět

@Mirek256:
  • těchto „máloznámích“ obcí
  • velice rád, kdyby jste moje
  • že je to nezávislí projekt,

Mám pokračovat? Podle mne je to nějaký třeťák, jenž chtěl pomoci... Je třeba mu tam napsat něco na povzbuzení. OJJ, Diskuse 25. 10. 2015, 09:17 (CET)Odpovědět

Osobně si myslím, že byste se mohli podobných soudů raději zdržet. Zvláště u lidí, jež zřejmě neznáte. Dotyčná věta, kterou Mirek převzal, nebyla napsána tímto kolegou. Zakládání článků na hranici subpahýlů není zas takový problém, aby to mělo vést k vyhnání zjevného nováčka. Každý někdy začínal a prvotní editace málokdy ukážou celkový potenciál. Pan Sáček má myslím pravdu, že to chce napříště více trpělivosti a shovívavosti. --Mates (diskuse) 25. 10. 2015, 11:18 (CET)Odpovědět

Flur (Gelände)

Upozorňuju, že k takto pojmenovanému německému článku NELZE přes interwiki přiřadit článek Plužina, jelikož plužina je podle svojí definice blízká pojetí moderního pojmu extravilán. Na tomto screenshotu GISu Meklenburska-Předního Pomořanska jsou v rámci katastrálních území zakresleny aji hranice územních jednotek, označovaných právě termínem "Flur", ale čert ví, jak by se to dalo přeložit, protože jejich hranice klidně procházijou zástavbou sídel, takže se rozhodně nemůže jednat o extravilány (a jak jsem už napsal), tak ani o plužiny. --Kirk (diskuse) 25. 10. 2015, 01:38 (CEST)Odpovědět

Podle indikačních skic na webu Moravského zemského archivu by nejbližším ekvivalentem mohl být termín "poloha", který se zde objevuje v náčrtcích, jež se nacházejí u jednotlivých map--Kirk (diskuse) 25. 10. 2015, 12:18 (CET)Odpovědět

Návrh z NS

Dobrý den, navrhuji u infoboxu u chemických látek doplnit label "Disociační konstanta" na "Disociační konstanta (pKa)", protože současný stav je formálně špatně. Chemikovi s citem to dojde, studentům se obávám, že ne. díky J.Ottis -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel OJJ (diskusepříspěvky)


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.