Diskuse:Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí

--Kajan112 (diskuse) 10. 10. 2014, 20:27 (UTC)

Archivy
Diskuse:Josif Vissarionovič Stalin/Archivace důležitých 54 bodů

Článek týdne

Tento článek byl v 4. týdnu 2006 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Zdravím, nebylo by lepší pojmenovat to nějak celým jménem, např. to prohodit s tím Josef Vissarionovič Stalin? Možná je na to i nějaké obecné pravidla, ale každopádně mi to přijde divné - taky nemáme hesla Gross, Hitler apod. --Radouch 09:54, 13. 2. 2005 (UTC)

Stalin je stejně jen pseudonym. Li-sung 09:58, 13. 2. 2005 (UTC)

Jenže Stalin byla oficiální přezdívka, pdo kterou ho lidi znají (narozdíl od jeho skutečného jména). A přijde mi absurdní skládat dohromady přezdívku (byť oficiální) se jménem. Cinik 10:10, 13. 2. 2005 (UTC)

Jo tak takhle se to taky může brát. V jiných wikipediích to však mají jako Josef Stalin, to prostřední jméno se stejně blbě píše :)).Li-sung 10:17, 13. 2. 2005 (UTC)

Neřekl bych. "Josif Vissarionovič Stalin" se všeobecně používalo, navíc heslo s celým jménem (=jménem a přezdívkou) se používá jak ve všech zahraničních Wikipediích (kromě id: ) a je také pod tímto jménech v 1000 nejdůležitějších článků. Proto bych heslo přejmenoval, jak navrhuje Radouch. --Michal Zlatkovský 10:14, 13. 2. 2005 (UTC)

Nevidím v tom velký problém, koneckonců je už z této formy redirektováno... Víte co, já to do poledne dokončím (myslím tím základ článku) a pak to můžeme přesunout, pokud to považujete za tak zásadní. Není kam spěchat Cinik 10:29, 13. 2. 2005 (UTC)

Já nespěchám... Mimochodem redirectoval jsem to já :) --Michal Zlatkovský 10:38, 13. 2. 2005 (UTC)

A bude to "Josef Vissarionovič Stalin" nebo jen "Josef Stalin"?? [Li-sung]

Já bych byl pro všechna tři jména, beztak je jinde neuvádějí jen kvůli tomu, že nevědí, jak to napsat... :o) Cinik 10:43, 13. 2. 2005 (UTC)

Předem upozorňuji, že nejsem fanoušek Stalina, nicméně: Stalina bych ze spolurozpoutání druhé světové války neobviňoval. Zahraniční dodávky SSSR byly rozhodující až po bitvě u Kursku, tzn. od léta 1943. Předtím měly spíše symbolický a morální charakter, což lze doložit mnohými statistikami.

tato část diskuse byla přesunuta na stránku Diskuse:Josif Vissarionovič Stalin/Archivace důležitých 54 bodů

tato část diskuse byla přesunuta na stránku Diskuse:Josif Vissarionovič Stalin/Archivace důležitých 54 bodů

viz en:, kde stojí v přepočtu 21. prosince, ten 9. pros. je starého data, 18. prosince jako zde jsem nenašel nikde: According to the birth register of the Uspensky church in Gori, Georgia, Stalin was born on December 6, 1878. He himself maintained that he was born on December 21, 1879 (December 9, Old Style), and that was the day his birthday was celebrated in the Soviet Union. [-jkb-]

:Pravda, v mých poznámkách je chyba, právě jsem to porovnal se zdrojem... Skutečně se narodil 6. prosince 1978 (gregoriánského kalendáře). Cinik 12:35, 28. 8. 2005 (UTC) podle zdroje (Stalinovo impérium) je správně 18. prosinec 1978 dle geregoriánského kalendáře. Více viz v poznámce 1 v en. verzi. Toto datum vychází z matrik v Gori a většiny jeho ranných dokumentů a připadá mi tedy směrodatnější, než jeho vlastní tvrzení... Cinik 20:49, 28. 1. 2006 (UTC)

Nebylo by přesnější uvést všechno, tady, že se pravděpodobně narodil 18. (jisté to taky není, aspoň pokud vím), ale sám tvrdil a narozeniny slavil 21.?

I am confronted by pro-communists on the English Wikipedia page on Stalin. Please read the Stalin talk page comments on Czechoslovakia.
Barney Dombrowski

–> reply wiki-vr 18:18, 8. 1. 2006 (UTC)

Mohli byste udelat poradek v datu narozeni Stalina?

V uvodu pisete, ze se narodil 6.12.1878, pozdeji v zivotopise uz uvadite datum 18.12.1878.

Jinak se domnivam, ze to vase prevadeni julianskych dat na gregorianske, aniz pisete ve kterych se pohybujete, vytvari pekny neporadek. Dela to sice z vas "znalce", ze doslo k teto zmene kalendare, ale nebere v uvahu, ze v cele Evrope, nemluve svete, doslo k pristupu ke gregorianskemu kalendari v etapach. Svycarsti kalvinisti prijali tuto zmenu az zacatkem 18.stoleti ... Pritom v historickych knihach nikdo jejich data nemeni. A to se vubec nezminuji o prepocitavani dat rimskeho kalendare. A jinych ....

Vite vubec v cem se zmena julianskeho kalendare na gregoriansky zaklada? Resp. vznik julianskeho kalendare?

cnw

Juliánský kalendář

Jinak o Vámi zmiňovamém problému již bylo diskutováno na této stránce. --Li-sung ✉ 20:35, 28. 1. 2006 (UTC)

Převádění dat je nutné, encyklopedie musí používat stejný čas pro popisování všech událostí, jinak by jí začaly v textech vyvstávat zmatky a kraviny. Navíc v nových textech se už používají opravená data. Cinik 20:47, 28. 1. 2006 (UTC)

muzete mi prosim vysvetlit, jak objednaná vražda Kirova (při posledních volbách do ÚV získal jako jediný více hlasů než Stalin), mohla neco zvratit kdyz Kirov (rusky Ки́ров) je oblastní město v Rusku, leží se na severovýchodě, v jeho evropské části (950 km od Moskvy). Dříve bylo také známé pod jménem Vjatka a Chlynov. Město má 465 000 obyvatel.?--Edison 04:00, 31. 3. 2006 (UTC)

na slově Kirov je modrý odkaz. Směřuje na Sergej Mironovič Kirov --Li-sung ✉ 06:58, 31. 3. 2006 (UTC)

Musím se Edisona zastat. Odkaz jsem opravil a článek S. M. Kirov vytvořil až dnes ráno... Cinik 07:01, 31. 3. 2006 (UTC)

JA si myslal ze ve wikipedii treba psat skutecnost a ne propagandu. Ale v cesku to se asi ne da. Co tady dela fotka s hlada na Volge(«La famine en Russie» Album Illustre, Livraison No. 1, Geneva, Comité Russe de Secours aux Affamés en Russie, 1922) a s podpisi Oběti hladomoru na Ukrajině v letech 1932-33 Tady vam ne ČT1. Je treba psat pravdu. Jsem proti ceske statni propagandy tady. Take Zajímavosti jsou napsany velme spatne. Ja sem hapu zhe cesi velmi toužil po gloriole velkého naroda, ale takto psat opravdu ne slusi. S pozdravem--Jon deep 09:08, 31. 8. 2007 (UTC)

Ta fotka je i s popiskem převzata z Commons, je vhodné to vyřešit napřed tam. Zajímavosti by měly být začleněny skutečně někam jinam, ale to není důvod dávat POV šablonu na celý článek, tohle je spíš stylistická záležitost. Ujišťuji Vás, že česká Wikipedie je na české státní propagandě nezávislá, myslím, že sem nikdo žádné státní peníze nedává ani to nikdo necenzuruje. S pozdravem,--Ioannes Pragensis 11:14, 31. 8. 2007 (UTC)

Česká propaganda? Ten obrázek má uvedený zdroj: Andrew Gregorovich, FORUM Ukrainian Review No. 24, 1974 Pláčete na špatném hrobě, pokud je tam chyba, opravte to na Commons. Ale obávám se, že bude třeba přinést více než okopírovaný text: «La famine en Russie» Album Illustre... A taky by bylo více než vhodné opustit útočný tón projevu. --Miraceti ✉ 11:51, 31. 8. 2007 (UTC)

1 Ve skupecnosti teto obrazek udelal pan Dr. Fridtjof NANSEN ze spolecnosti Mezinarodny Cerveny Krizh http://www.icrc.org/Web/fre/sitefre0.nsf/html/5QKJLH. A to zhe nejakij ukrainskij patriot napsal v anglickej wikipedii je pitomost. Prosim aby podpis pod timto obrazkem byla prevzata ze stranek Cervenoho Kriza a ne wikipedii.

O jaký konkrétní obrázek jde? Na odkazu, který uvádíte nenalézám žádný stejný jako v článku tady. Pokud myslíte [21] je jiný než Soubor:Victims of the 1932-33 famine in Ukraine.jpg. --Tlusťa 11:34, 3. 9. 2007 (UTC)

2 A za druhe odstavec Zaimavosti napsan urazlive. Cesky vedci jeste ne vymysleli pristroj na cteni myslenek zamrelyh lidi. A take pote cteni tohote odstavce zustalse dojem zhe spisovatel, ktery psal teto odstavec, asi byl by mnohem lepsim vojakem. Skoda ze se nadoril o padesat let pozdej a neni prezedent Ceske Republice. Tak ja se vratim znacku POV.

Na odstavci není nic POV, značku odstraňuji. Nemá žádné odůvodnění. --Tlusťa 11:34, 3. 9. 2007 (UTC)

Oduvodneni ma česki vedci ne vymysleli pristroj na to jak zamerit "toužil po gloriole velkého vojevůdce". Existujut nejakie vedci ktery majut takovy nazor? To je pitomost Stalin zucastnil se Obcanske valki jako dustojnik a ne musil nikomu niz dukazovat!--Jon deep 15:08, 31. 10. 2007 (UTC)

Nejde o omyl? "Toužit po gloriole velkého válečníka" a "někomu něco dokazovat, protože se zůčastnil občanské války jako důstojník" jsou dvě různé věci. Ten, kdo "touží po gloriole velkého válečníka", chce vypadat jako velký válečník (mít pověst velkého válečníka). Na to nemusí opravdu nikomu nic dokazovat, stačí tu pověst velkého válečníka získat. Tím, že byl důstojníkem v občanské válce, gloriolu velkého válečníka nezískal (důstojníků tam bylo ostatně spousta).

Vaši vědci mají přístroj na měření historie? --Miraceti ✉ 15:29, 31. 10. 2007 (UTC)

@Jon deep: Nebyl důstojníkem, ale politrukem. A, s prominutím, posral všechno, co mohl. --Cinik 18:37, 31. 10. 2007 (UTC)

Jake oduvodneni existue pro to zhe Stalin "toužil", v wikipedii informace musí být ověřitelné a důvěryhodné. Ukazte nejaki důvěryhodný zdroj. Cesky vedci jeste ne vymysleli pristroj na cteni myslenek a to co myslyl Stalin je velmi tezko overit. --Jon deep 20:40, 2. 11. 2007 (UTC)

Větu jsem přeformuloval. Takhle to snad nebude tak sporné. --Vobrcz 21:07, 2. 11. 2007 (UTC)

HA-ha- ha Přesměrováno z Generalissimus -> Formálním vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky je prezident republiky. V. Havel asi take "toužil po gloriole velkého vojevůdce".--Jon deep 21:57, 2. 11. 2007 (UTC)

Myslím, že nejlepším zdrojem je Stalinovo chování... Jeho pokus stát se velkým válečníkem vedl ke katatsrofě v rusko-polské válce, jeho snaha řídit bojové operace na počátku Velké vlastenecké války byla to nejhorší, co mohlo Rudou armádu potkat. Sám se jmenoval maršálem, sám si pro sebe utvořil hodnost (nikoliv post či pravomoci, ale honosnou hodnost s uniformou), kterou si sám udělil a kterou nidky neměl dostat nikdo jiný... :-) Ale jistě po ničem z toho nestoužil... :-) --Cinik 22:04, 2. 11. 2007 (UTC)

Tak, v textu je teď, že vehementně usiloval o gloriolu vojevůdce, což je bez diskuse. Zjevně už pro nji nemohl udělat víc, než udělal. :-) --Cinik 22:10, 2. 11. 2007 (UTC)

Navrhuji přesunout sekci #Přesnost a #Neutralita v občanské válce (bod č. 23) někam do archivu, jedná se o nějakých 54 katastrofálně zpracovaných věcí, které autor pan Zvánovec jak tam stojí uvedl již i na sk.wiki [22] a které v další diskusi o přepracování asi mnoho neprospějí. Diksuse o článku, která je nadmíru potřebná, by se tím eliminovla na hranici přístupnou všem browserům i chápání wikipedistů. -jkb- (cs.source) 21:15, 2. 11. 2007 (UTC)

Jsem pro. --Vobrcz 21:21, 2. 11. 2007 (UTC)

Udělal jsem, aniž bych čekal na další hlasy, viz Diskuse:Stalin/Archivace důležitých 54 bodůDiskuse:Josif Vissarionovič Stalin/Archivace důležitých 54 bodů, je to u obou sekcí také poznamenáno. -jkb- (cs.source) 21:52, 2. 11. 2007 (UTC)

@Iaroslaws - pakliže se nějaká strana jmenuje POUM (Partido Obrero de Unificación Marxista) - tak (jak je z názvu zřejmé i člověku, který vůbec neumí španělsky) je to nejspíš strana marxistická (resp. komunisté jim říkali trockisté). A věřte tomu nebo ne, marxista NENÍ anarchista. Tutově. --Cinik 23:20, 2. 4. 2008 (UTC)

1.) viz

2.) uznávám, že jsem udělal chybu a omlouvám se. Musím se naučit lépe číst ;) I když si myslím, že striktní rozdělení „marxisté X anarchisté“ ve španělské občanské válce neplatilo. Naznačuje to např. George Orwell ve své memoárové knize Hold Katalánsku (ISBN 80-207-0311-X), kde v 5. kapitole píše: „Milicionáři POUM byli většinou členy CNT (anarchistických odborů), avšak vlastní členové strany obligátně patřili k UGT (socialistickým odborům). ... Ani členové FAI (vlastní anarchistické federace), přestože ovlivněni anarchistickou filosofií, jak je snad většina Španělů, nemusí být anarchisty v tom nejčistším slova smyslu. Zvláště od počátku války u nich nastal posun směrem k běžnému socialismu... Počínaje únorem 1937 lze anarchisty a POUM do určité míry slučovat...“

Nicméně faktem je, že striktně vzato, POUM nebyly milice „ryzích“ anarchistů.

Ale stejně by mě zajímalo, proč se v tomto článku píše, že Stalinovi lidé vylikvidovali (kromě POUM) „ke konci i anarchisty“ – nikdy jsem neslyšel, že by mu leželi v žaludku španělští anarchisté (narozdíl od „trockistů“) a že by se postaral o jejich likvidaci. Pokud vím, „zvládl“ je (spolu se všemi ostatními) až Generalíssimo... Existuje nějaký odkaz, který by potvrzoval angažmá Sovětů v likvidaci šp. anarchistů? Díky za odpověď. --Iaroslavvs 20:32, 10. 4. 2008 (UTC)

Neměl by být název "komunismus" odstraněn nebo být v článklu upřesněn? Komunismus jako ideologie je úplně něco jiného, než je v některých částech článku psáno. Akorát to mate lidi, kteří stále věří, že SSSR a jiné "komunistické" strany stále prosazovaly komunismus. (Badmaniak)

Není důvod vždyť v Rusku vládla Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS). Sami komunisté prohlašovali, že ke komunismu směřují. --d.priecko 28. 1. 2011, 13:49 (UTC)

To je těžké. Názorové spektrum sovětských komunistů bylo širší, než by unesl britský parlament. Jednu skupinu představovali lidé okolo Lenina - stará garda, druhou Trockij a jeho kumpáni, třetí několik skupin nacionalistů. A potom Stalin a jeho lidi - se kterými to také vůbec nebylo jednoduché (jedničkou byl Berija a jeho lidé, zatímco fakticky dlouho jeho významní pomocníci Malenkov a Molotov byli spíše na okraji). Všichni se slovem "komunizmus" oháněli jako mantrou, ale Trockij to celé využíval s cílem svrhnout bolševiky (!), zatímco Stalin si dal za cíl osvobodit lidi. A vůbec: navrhuji vložit do textu Stalinovu báseň (bylo mu tehdy 15 let, viz 18. díl sebraných spisů, omlouvám se za neumělý překlad, jsem technik):

Jitro

Rozvinulo se poupě růžové,

přivinulo se k fialce modré,

a lehkým větrem probuzena,

k zemi se sklání konvalina.

Z oblohy zněla píseň,

skřivánka mířícího nad oblaka,

a slavičí sladký zpěv

nesl se dětem z křoviska:

„Rozkvétej, Gruzie moje!

Ať mír vládne rodnému kraji!

A vy svým učením, přátelé,

proslavte vlast svoji!“

--jik 25.3.2016

Na 19. zjazde KSSZ v oktobri 1952 bola formalne zrusena funkcia generalneho tajomnika UV KSSZ. Stalin zostal az do svojej smrti v marci 1953 de iure "iba" predsedom rady ministrov, v praxi vsak zostal rovnako neobmedzenym diktatorom ako predtym. Po Stalinovej smrti v marci 1953 sa novym predsedom rady ministrov po nom stal Malenkov (az do r 1955), ale de iure generalnym ani prvym tajomnikom UV KSSZ sa Malenkov nikdy nestal, par dni v marci 1953 bol iba neoficialne povazovany za "prveho" tajomnika z toho dovodu, ze na rozdiel od svojich kolegov v sekretariate UV drzal zaroven aj Stalinov predchadzajuci post predsedu rady ministrov. 14. marca bol potom Malenkov vyluceny zo sekretariatu, neoficialnym prvym tajomnikom sa po nom stal Chruscov, ktory potom v septembri 1953 sa stal uz aj oficialne prvym tajomnikom UV KSSZ. Dobre si prezrite stranky anglickej wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Secretariat_of_the_Central_Committee_of_the_Communist_Party_of_the_Soviet_Union http://en.wikipedia.org/wiki/General_Secretary_of_the_Communist_Party_of_the_Soviet_Union

Mohu se jen otázat, proč se článek věnovaný Josifu Vissarionoviči Džugašvilimu nazývá pouze ,,Stalin" a stránka věnovaná Vladimiru Iljiči Uljanovi se nazývá celým jménem ,,Vladimir Iljič Lenin". Trochu mi to nedává smysl. Tomaso.kopackino (diskuse) 9. 4. 2012, 13:51 (UTC)

Jo to by mne také zajímalo... --RomanM82 (diskuse) 27. 2. 2013, 23:19 (UTC)

Viz, Očekávaný název --Jenda H. (diskuse) 28. 2. 2013, 06:40 (UTC)

Nechápu. V uvedeném doporučení se doslova píše: "Jména osob je třeba vypisovat celá". --RomanM82 (diskuse) 28. 2. 2013, 09:04 (UTC)

Jo jasně, už chápu, takže navrhujete přesun na Josef Vissarionovič Stalin. S tím souhlasím. Přesto, že se dle google testu nejedná o nejočekávanější název, ale to vyřeší redirekt. --Jenda H. (diskuse) 28. 2. 2013, 15:51 (UTC)

Nerozuměli jsme si :), samozřejmě jsem měl na mysli přesun Stalin na Josef Vissarionovič Stalin, ne Vladimir Iljič Lenin na Lenin. --RomanM82 (diskuse) 28. 2. 2013, 16:05 (UTC)

Pro informaci uvádím dosavadní přesuny stránky (--Jvs 1. 3. 2013, 09:29 (UTC))

• 5. 7. 2010, 14:42 Rottweiler (Stránka Josif Stalin přemístěna na stránku Stalin s výměnou přesměrování: vracim zpět) (zrušit editaci)
• 5. 4. 2010, 10:42 Železnice (Stránka Stalin přemístěna na stránku Josif Stalin s výměnou přesměrování: opraveno pravidlo - název článku by měl být i s křestním jménem) (zrušit editaci)
• 17. 8. 2006, 14:06 Danny B. (Stránka Josef Stalin přemístěna na stránku Stalin: Stalin byla přezdívka J. V. Džugašviliho. Kromě toho je Josif a ne Josef, což je častá hyperkorektní chyba.) (zrušit editaci)

Ke směšování rodného jména přezdívky: U Trockého nebo Lenina jejich skutečná příjmení nikdo neřeší, a vesele je slučujeme s jejich rodnými křestními jmény. Správnou otázkou zda Džugašviliho křestní jméno můžeme počeštit na Josef. Je na to nějaké pravidlo? --Jenda H. (diskuse) 2. 3. 2013, 00:59 (UTC)

V clanku sa pise: známý též jako Stalin (Сталин – česky Muž z oceli, tuto přezdívku mu vybral Lenin)[zdroj?] Meno Stalin si podla Stalinovych zivotopisov zvolil sam.--195.28.75.114 29. 5. 2012, 10:08 (UTC)

To je nejspíše pouze tvrzení Trockého. "Stalin" v ruštině, stejně jako v češtině, je přivlastňovací tvar od slova staľ (ocel) a podobá se slovu "mámin". Toto přízvisko vzniklo někdy okolo roku 1910, v době po smrti jeho prví ženy Jekatěriny Svanidze. Vzhledem k tomu, že v té době se asi vrátil na 'mamahotel' a jeho matka byla tvrdá ženská, bude pravděpodobnější hledat původ jména zde. Co se týče předchozí přezdívky Koba, ta má nejspíše původ v hrdinovi jeho oblíbeného románu A. Kazbegi Otcovražedkyně, kde Koba chráníce čest nevěsty přítele se stane "mužem mimo zákon" - cosi na způsob Jánošíka. --Jik (diskuse) 25. 3. 2016, 01:38 (CET)Odpovědět

Tento článek je opravdu strašně zdrojovaný; skoro všechny přesné údaje nemají uvedený zdroj, označení za diktátora či počty obětí taky ne. Kdybych doplnil požadavky na zdroj, kam patří, tak by jich byly stovky. A přitom je to téma, ke kterému existuje mnoho zdrojů!

Co s tím uděláme? Zagothal (diskuse) 22. 10. 2012, 13:19 (UTC)

Začněte od nejkřiklavějších, kde tvrzením v článku nejméně důvěřujete. Pak se uvidí.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2013, 22:58 (UTC)

Stalin je strašně démonizován a tak pomalu začnu uvádět svoje zjištění. S odkazem na podrobnou knihu Prudniková J., Čigirin I.: Мифология «голодомора»; ОЛМА, 2013 o obětem hladomoru na Ukrajině: S odkazem na Центральное управление народно-хозяйственного учета Госплана СССР uvádí počet zemřelých v roce 1932 po měsících takto:

1932 - 39,5 43,8 54,0 58,3 61,3 68,8 70,0 62,7 55,1 59,3 49,8 45,5

1933 - 47,3 77,5 162,6 202,0 280,5 395,4 313,2 132,6 76,4 56,8 40,3 45,7

Z toho vyplývá zvýšená úmrtnost přibližně 1,5 mil. lidí, ovšem s maximem v červnu - což již nemohlo být na hlad!!! Hlad byl od podzimu 1932, ale ještě ne smrtelný. Onen "hladomor" nastal v únoru (došly zásoby) a musel odeznít někdy v květnu. V červnu již v každém případě se objevovaly nové zdroje potravin a lidé nemohli umírat na hlad. Pravděpodobnou hlavní příčinou úmrtí byla malárie a sněť pšeničná v části zásob obilí, které se koncem zimy dostaly do distribuce. K tomu upozorňuji, že Stalin byl tím, kdo věnoval hodně úsilí tomu, aby hlad potlačil. Naopak těmi kdo hlad záměrně vyvolal byli ukrajinští nacionalisté v čele s Nikolajem O. Skripnikem, Stanislavem V. Kosiorem, Vlasem J. Čubarem a Pavlem P. Postyševem! Především Skripnik byl volán k zodpovědnosti, kterou však odmítal a nakonec spáchal sebevraždu. Ostatní ("nevinné oběti stalinského teroru") se začali ve skutečnosti vyšetřovat až po pádu Jagody a Molčanova za Ježova a na popraviště šli za toto. Prameny ukazují, že tato skupina vyvolala hladomor i za hranicemi USSR, především na Kubáni a na Voroněžsku. Příčinou bylo to, že obyvatelstvo se považovalo za Rusy a odmítalo se "ukrajinizovat" - ukrajinský hladomor cíleně zasáhl Novorusy (Odessa, Nikolajev, Záporoží, Donbas, Charkov) a Malorusy - Vinice.

Hlavní téze: Hladomor byl důsledkem toho, co Stalin nazval "nacionální úchylkou".

Další prameny: Zápis z plenárního zasedání VKS(b) v únoru/březnu 1937 (např. http://www.memo.ru/history/1937/feb_mart_1937/index.htm), Корнилов Владимир: Голодомор: фальсификация национального масштаба; viz http://allpravda.info/content/3197.html --Jik (diskuse) 25. 3. 2016, 07:41 (CET)Odpovědět

Zdravím! Něco mi tady tak úplně nehraje. Stalin je uveden jako 1. tajemník KSSS (nebyl před ním náhodou Lenin), a jeho nástupce Nikita Chruščov je až 4. tajemníkem. Kdo byl druhý a třetí a proč to v článku není uvedeno? Není jedním z nich náhodou Malenkov? Ten se, pokud vím, ocitl ve vedení hned po Stalinově smrti a za několik měsíců (ještě v roce 1953) ho teprve nahradil Chruščov, ne? Může mi to prosím někdo vysvětlit? --89.177.41.131 17. 9. 2013, 06:15 (UTC)

Trefil jste se hřebíčkem o hlavičku. Pro začátek: Lenin žádným generálním tajemníkem nebyl, on byl pouze předsedou vlády RSFSR. Generální tajemník byla podřadná funkce "generála sekretářek", kterou bolševici pragmaticky zřídili za účelem koordinace diářů jednotlivých velkých figur. Jen tak mimochodem, v důsledku toho velká část článku se mění na zjevnou hloupost - ale "tak znějí legendy", postupně zkusím část uvést. Prvním generálním byl asi Sverdlov, druhého nepamatuji, potom byl Stalin. Malenkov, to jsou až 30. léta, toho fakticky vytáhla jeho manželka. --jik

Počátkem let 70.tých jsem pracoval v Praze, a setkal jsem se s dvěma "svobodovci", kteří přišli z Buzuluku -přes Duklu-až do Prahy. S nimi jsem konzultoval rozkazy, podepsané J.V.Stalinem. Oba, nezávisle na sobě mi potvrdili,že je to pravda. Jak byl rozkaz podepsaný Stalinem, to by se vojáci přetrhli......--Kajan112 (diskuse) 10. 10. 2014, 20:27 (UTC)--

Odstranil jsem z článku 2 neautentické citáty.

• „Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém."
  • Nejde o výrok historického Stalina, ale o slova, která byla připsána Stalinovi v románu.
  • Není doloženo, že by Stalin takovou větu řekl nebo napsal. Poprvé se objevuje v románu Anatolije Naumoviče Rybakova Děti Arbatu, který byl publikován v roce 1987 (pronáší ji románový Stalin o zastřelení vojenských odborníků). Ve svých vzpomínkách, které byly vydány v roce 1997 (Roman-vospominanije), Rybakov napsal, že tuto větu možná od někoho slyšel, možná si ji sám vymyslel, prostě jen krátce zformuloval „stalinský princip", což je právo umělce.

• „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika."
  • Původcem tohoto bonmotu není Stalin.
  • Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: "Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»" [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.] (TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.)
  • Německý spisovatel E. M. Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik." („To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika.") [ REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975.]
  • Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie (Wikiquote/Stalin) uvedený citát řadí do kategorie „misattributed", tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných.

--78.136.182.126 18. 8. 2015, 17:38 (CEST) --78.136.183.1 19. 8. 2015, 21:06 (CEST) --78.136.137.63 26. 8. 2015, 15:54 (CEST)Odpovědět

Již před lety jsem si všiml podivností v legendách o Stalinovi a postupně jsem se jim začal věnovat. Nedávno jsem na toto téma dopsal knihu Bůh synergie, pro kterou v tuto chvíli hledám nakladatele. Zde tedy uvedu některá zjištění a pokusím se rozbít špinavé legendy zakrývající tuto jedinečnou osobnost. Zatím nechci psát samotný článek, bude to na ostrou diskuzi.

Pro začátek uvedu to, že Stalin je zakydán touto hromadou špíny z několika důvodů:

1) Stalin nechal tvrdě zúčtovat se společenskými elitami, které měly vinu na velkém počtu úmrtí.

2) Stalin tvrdě zapracoval na znovuzískání rozkradeného majetku, který tyto elity vyvezly do zahraničních bank.

3) Stalin se vzepřel snaze velkých bankéřů ovládnout Rusko a úspěšně jim vzdoroval. Dokonce vytvořil systém konkurenční brettonwoodskému.

V první řadě je nutné si uvědomit, viz např. poznámka Stalinův mýtus, že za Stalina byli rusové ochotni položit život. Vysvětlení, že důvodem bylo to, že vyhrál válku a udělal SSSR mocným je zcestné, neboť nejprve ti lidé za Stalina život položili a teprve potom se SSSR stal mocný. Také nelze nijak pochopit, proč by ti lidé za Stalina život pokládali, když předtím údajně pobil jejich příbuzné. To by ho naopak měli nenávidět. Vysvětlení o nějaké propagandě je také zcestné, neboť ta sama o sobě má jen krátkodobý účinek, přesně tuto propagandu známe z doby socializmu. Další úvaha: On opravdu SSSR vytáhl z veliké bídy do ohromného rozkvětu - to znamená, že musel vládnout velmi rozumně a nepodléhat emocím. A jak potom chcete zdůvodnit jeho údajnou zlobu, s kterou prý nechal povraždit milióny lidí? Ukažte mi druhého takového "Jekylla a Hydea". Toto bylo u začátku mých stalinských studií. Podrobněji k těmto aspektům viz Stíny zapomenutých předků.

Hodnocení pramenů

Velmi závažným problémem je to, že po smrti Beriji (lépe atentátu) se v SSSR moci ujala klika, která stála v opozici proti Stalinovi a Berijovi. Fakticky ještě za života Stalina se k ní připojili i někteří staří spolupracovníci Stalina (Molotov, Malenkov). Podobně v opozici proti Stalinovi stála i vláda USA, pro kterou byly Stalinovy kroky krajně nepříjemné. Obě tyto skupiny vynaložily velké úsilí na kompromitaci Stalina a zničily a zfalšovaly řadu dokumentů. Fakticky mezi Stalinovy oponenty patří i pohrobci Kominterny (s kterou Stalin po celou dobu její existence tvrdě bojoval), kteří s odkazem na Stalina ovládli státy východní Evropy. To znamená, že zde nebyl nikdo, kdo by ochraňoval Stalinův odkaz a proto došlo k jeho naprostému zničení.

Všechny dokumenty a tvrzení pocházející z těchto zdrojů je nutné pečlivě posuzovat a podle mých zjištění jsou prakticky zcela nedůvěryhodné. To znamená lidé okolo Chruščova, Antonov-Ovsejenko, Jakovlev, východoevropské kominternovce a americké "sovětology", jako Conquest. Dále je nutné vyloučit Trockého, který také pouze Stalina pomlouval (v boji s ním prohrál) a Goebblese - ti jsou vlastně základem, na kterém stavěl Chruščov. Nakonec je nutné vyloučit další autory z tzv. "disentu", za jejichž představitele můžeme "na historické scéně" považovat Solženicyna. Opět z velké části potomci popravených.

Jediné použitelné prameny dnes představuje nová ruská tvorba, která se postupně zbavuje těchto lží. Jsou to:

• KARPOV. Генералиссимус. [s.l.]: Вече, 2007. 
• BUŠKOV. Rudý car. [s.l.]: ОЛМА, 2004.  - mám překlad připravený k vydání, hledám nakladatele
• BUŠKOV. Ledový trůn. [s.l.]: ОЛМА, 2005.  - mám překlad připravený k vydání, hledám nakladatele

a dále autoři, jako: Zemskov, Prudnikovová, Mironin, Žukov, prof. Katasonov (MGIMO), Muchin ad.

Příkladem zjevně problémových zdrojů je Anton V. Antonov-Ovsejenko, ředitel muzea GULagu, syn Vladimíra A. Antonov-Ovsejenka, jedné z hlavních opor Trockého, intrikána a řezníka (potlačení tzv. Antonovštiny), popraveného v roce 1938. A.V.Antonov-Ovsejenko je jedním z hlavních propagátorů Stalinovy viny a vyčísluje počet vězňů GULagů na 16 miliónů. Přitom šetření vedená v SSSR a RF V.N. Zemskovem ukazují na 1,6 mil. vězňů. To tedy znamená, že A.V. Antonov-Ovsejenko je zcela nedůvěryhodný a je nutné vyloučit všechny prameny, které se na něj odkazují. Například zde uváděné Stalinovo impérium od V. Vebera.

"Židobolševizmus"

Prakticky neznámá, ale velmi významná záležitost, která zásadně mění vyznění událostí. V lednu 1923, tak, aby se o tom nedověděl Lenin, ale jakoby s jeho podporou, Trockij se Zinovjevem a Kameněvem prosadili hromadné přijetí členů sionistické Židovské komunistické strany (ŽKS; následníka Poale Sion) do VKS(b). Asi jedině Stalin se pokusil tuto akci dát do souladu se stanovami strany, byl však tehdy natolik bezvýznamný, že ho Zinovjev s Kameněvem převálcovali.

Trockij tyto lidi potom rozmístil po celém aparátu VKS(b) a využil ve svých snahách zkompromitovat bolševickou moc (budu se muset také podívat a začít pracovat také na hesle o Trockém, aby bylo jasné, proč to všechno bylo). Trockij tyto lidi potom využil ve svých kampaních, ovšem to znamenalo, že je nahnal k vážným zločinům. Právě oni se stali "kmenovými" oběťmi "čistek" v letech 1937-38. S jejich pomocí také Trockij vybudoval skrytý mocenský aparát zamaskovaný za formálními státními orgány.

Prameny: ^{[1] [2] [3] [4]}

Boj s církví

Stalin se navzdory řadě tvrzení žádného honu na církev neúčastnil, naopak, snažil se ho mírnit a nakonec právě Stalin to celé zarazil.

Boj s církví vyvolalo nařízení č. 18666/2 z 1.5.1919 podepsané Kalininem a Leninem. Kalinin to musel podepsat, protože Trockij prosadil, že jeho rozhodnutí Kalinin musí podepisovat bez jakýchkoliv výhrad a co se týče Leninova podpisu, je podezření na autograf, který se tehdy užíval. O záležitosti se jednalo na Politbyru, jehož byl Stalin členem, ale Stalin není uveden mezi hlasujícími - asi se tomu vyhnul.

Po neúrodě v roce 1921 Lenin 19.3.1922 vyhlásil program znárodnění církevního majetku za účelem boje s hladem. Trockij tuto rekvizici majetku přeměnil na kampaň likvidace církve - a tuto kampaň fakticky provedli členové ŽKS. Trockij, stejně jako řada zúčastněných, si také přitom odsypali do svých kapes.

Kalinin si nakonec stěžoval Stalinovi, Tato lumpárna byla napadena na 12. sjezdu VKS(b) a na základě toho Stalin vydal 16.8.1923 oběžník č. 30, kterým se tuto kampaň pokusil zakázal - na Trockého však nestačil. Později Stalin posiloval a s tím se i jeho opatření stávala silnější. 12.9.1933 nařízením č. 1037/19 zakázal další likvidaci církevních staveb a 11.11.1939 nařízením 1697/13 zrušil nařízení 18666/2 z 1.5.1919 a nechal propustit zatčené v souvislosti s tímto a souvisejícími nařízeními.

Nařízení zde necituji, lze je nalézt v uvedených odkazech.

Prameny: ^{[5] [4]}

Velmi stručně o zemědělské reformě

Hlavní příčinnou ruských revolucí bylo ruské zemědělství. Po zavedení nevolnictví za Alexeje II. se vývoj na ruském venkově prakticky zastavil. Petr I. potom zase zničil existující právní řád a z nevolníků udělal prakticky otroky. Neúnosnost situace si první uvědomil Alexandr I., ale brzy zemřel a jeho bratrovi Mikulášovi I. se reformu nepodařilo udělat. Nevolnictví zrušil až Alexandr II., ale fakticky přitom přetížil rolníky poplatky, jejichž příjemci byli poměščici (pozemková šlechta). Podle předpokladů tyto peníze měly posloužit rozvoji zemědělské velkovýroby, zatím je však poměščici "pouze prolili hrdlem". Koncem 19. století pod tlakem amerického obilí došlo k podkapitalizování i velkých hospodářství. V roce 1905 se rolníci ve velkém vzepřeli poměščikům a vláda proto na sebe vzala platby za výkup půdy. Nový předseda vlády Stolypin si byl vědom problémů, bylo mu jasné, že zemědělství musí přejít na velkovýrobu, ovšem při jejich řešení podcenil jejich hloubku. Protože již bylo jasné, že poměščici nejsou řešením, vsadil na nejbohatší sedláky - kulaky - a to byla další velká chyba.

Poznámka: Pojem kulak (česky pěsť) není synonymem pro pracovitost, ale přímo vyjadřovalo tvrdé pěsti. Jejich hlavním příjmem byly zápůjčky na setbu, kterou drobní rolníci platili polovinou úrody.

V důsledku Stolypinových reforem spousta lidí ztratila půdu, ale práci v průmyslu nenašla a výkonnost zemědělství se zvýšila jen málo. Bolševici tak do začátku své vlády dostali asi 25 mil. rolnických hospodářství, z nichž asi 20 mil. bylo tak zoufale zaostalých, že se nedalo uvažovat o tom, že by se v dohledné době mohly v dostatečném rozsahu modernizovat, kromě toho by na to ani nebyly zdroje. Viz ^{[6] [7] [8] [9] [10] [11]}

Orientaci bolševiků stanovil Lenin, když se zajímal o práce A.V. Čajanova o družstevnictví. Po neúrodě v roce 1924 se počet družstev začal zvyšovat - ovšem jen pomalu. Ta družstva měla v průměru tak deset členů a výměru 20-30 ha. Ovšem, zatímco tito rolníci samostatně byli na hraně přežití, tato družstva byla schopna prodat tak 1/3 úrody! V roce 1927 u Odessy vznikla první traktorová stanice a po ní na úrodných půdách i další, ovšem traktory potřebovaly pracovat na velkých polích. Za těchto podmínek začala v roce 1929 na úrodných půdách v dosahu traktorových stanic kampaň za vstup rolníků do družstev. Zároveň s tím ovšem začal prudce růst počet teroristických činů (oproti roku 1928 skoro o řád), že to vypadalo na začátek nové občanské války. V tom se angažovali především kulaci, které družstva zbavovala příjmů a přidávali se k nim bývalí a amnestovaní bílí. Na základě toho bolševici došli k závěru, že dlouhá doba reformy bude pouze zvyšovat nebezpečí nové občanské války, proto kampaň přitvrdili a rozšířili. Viz ^{[6] [7] [12] [13] [14] [15] [16] [17]}

Za této situace do družstev začali vstupovat i kulaci - protože prostě nic jiného jim nezbylo. Kulaci navíc měli velkou výhodu v tom, že většinou uměli číst a psát, zatímco většina rolníků ne, proto kulaci rychle zaujali v družstvech vůdčí postavení - a zatáhli družstva do spekulací, které se také podílely na hladomoru. Velká část bolševických funkcionářů ovšem byla pod vlivem Trockého a organizovala družstva tak, aby je u družstevníků zkompromitovala. Další problém souvisel s tím, že na venkově nebyla zkušenost s řízením pracovních kolektivů a další s tím, že vláda dosti chaoticky měnila pravidla státního výkupu. Došlo i k několika velkým diverzím organizovaných emigranty prostřednictvím polské ambasády a poklesu stavu hospodářských zvířat. V roce 1932 v důsledku toho všeho nastal utajený nedostatek osiva a byla zbytečně nízká sklizeň. Ale asi ani to by k hladomoru nestačilo, jenomže tehdy byla neúroda i na Balkáně a v Turecku a nacionalisté ve vedení USSR zorganizovali v oblastech, které se nechtěly poukrajinštit, černý vývoz především asi do Rumunska. Nastalý hlad řešila až vláda SSSR, zatímco ukrajinská vláda ani nevěděla, kde lidé umírají.

Teprve tehdy se do toho vložil Stalin a převzal zemědělství a traktorové stanice do své působnosti. Teprve tehdy problémy v zemědělství skončily a krátce nato byly zrušeny přídělové lístky. Ve výsledku tato třetí zemědělská reforma dokázala nemožné - během velmi krátké doby zlikvidovala do té doby zcela běžný hlad. Viz ^{[17] [18] [19] [20] [21]} Jik (diskuse) 26. 3. 2016, 21:40 (CET)Odpovědět

Čistka 1937-8

Souhrn informací o té době při podrobnějším seznámení podle Buškova^[22] nelze vysvětlit jinak, než že spiknutí opravdu existovalo. V podstatě se nejspíše jednalo o 2 spiknutí a na ně navázanou řadu dalších intrik. Vedle toho souvisejícím problémem bylo to, že dosud nebyl vyšetřen hladomor a viníci postaveni před soud, stejně tak i viníci vraždy Kirova.

Podle Buškova první se pokusil provést převrat Jagoda. Přitom ale povolily nervy několika lidem, včetně Tomského, který spáchal 22.8.1936 sebevraždu a zanechal vzkaz Stalinovi. Na základě toho byl v září 1936 Jagoda odvolán z funkce a Ježov začal vyšetřování. V listopadu padl Molčanov, náčelník tajného politického oddělení, který blokoval vyšetřování trockistů a nacionalistů.

V roce 1936 byla přijata nová Ústava SSSR, řečená "stalinská". Pro její naplnění měl být přijat balík dalších zákonů, v prvé řadě zákon o volbách. Ten byl klíčovým bodem plenárního zasedání ÚV VKS(b) v únoru/březnu 1937. Na tomto zasedání ovšem pod záminkou "boje s nepřítelem" byl Stalinův návrh zákona zablokován ^[23]. Zároveň se zasedání zabývalo vyšetřováním Bucharina a Rykova, diverzí ze strany trockistů, Německa a Japonska a politickým vzděláváním. Ježov se již zjevně postavil do čela tažení proti trockistům, nepodařilo se mu jej však dotáhnout do konce. Následujícímu teroru padlo za oběť cca. 680 tis. lidí, zatčeno bylo 1,5 mil. lidí ^[24]. Stalin se nakonec obrátil na v té době vycházející hvězdu Zakavkazí Beriju, který byl 22. srpna 1938 jmenován náčelníkem Hlavní správy státní bezpečnosti. Berija rychle po svém nástupu zarazil represe. Na základě toho ho Stalin požádal o převzetí celého NKVD, což Berija podmínil tím, že Politbyro přizná proběhlé represe nezákonnými ^{[25] [26]}. Politbyro proto 17. 11. 1938 vydalo ‚Rozhodnutí o zatýkání, prokurátorském dozoru a vedení vyšetřování^[27]. K jeho prvním krokům patřilo vydání zákazu hromadného zatýkání a vysídlování. Napříště takové pravomoci měl již jen soud. Dále zakázal mučení a pověstné ‚trojky‘, kterým Ježov dal právo trestat bez vyšetřování a soudu. Nechal vyšetřovat a zatknout funkcionáře NKVD, kteří podle potřeby ‚vyráběli‘ důkazy ke stíhání. Z vedení lidového komisariátu uvolnil 62 procent a z řadového personálu 25procent zaměstnanců. To znamenalo faktický a okamžitý konec Ježovova teroru. Potom během následujících 2 let propustil cca. 800 tis. lidí z vězení. Berija nechal zatknout 64 tisíc lidí a 4 tisíce byly popraveny, ovšem již jen na základě soudního rozhodnutí.

Příčiny velkého rozsahu teroru: Velmi nejasná je otázka financování sovětské industrializace ^[28]. Pravděpodobně podstatným zdrojem financování byly konfiskáty z majetku rozkradeného během znárodňování na začátku 20. let ^{[10] [22]}. Na těchto krádežích se ovšem podíleli i vysocí funkcionáři NKVD, viz také "Židobolševizmus" výše. Dále se jednalo o rozsáhlé problémy, které sice diverzí nebyly, ale vypadaly tak^[23]. A nakonec celá záležitost měla povahu palácové války a Trockého stoupenci neměli důvod se držet stranou. Jik (diskuse) 27. 3. 2016, 10:00 (CEST)Odpovědět

Literatura

• SAGAN, DRUYAN. Stíny zapomenutých předků. [s.l.]: Eminent, 1999. 

Jik (diskuse) 26. 3. 2016, 08:15 (CET)Odpovědět

To myslíte vážně, nebo si děláte srandu? Ostrá diskuse se asi konat nebude, váš výtvor je snůška nesmyslů, většina zdrojů jsou pochybné ruské slátaniny (ruská wiki se jako zdroj použít nedá vůbec, viz Wikipedie:Věrohodné zdroje: Wikipedie nemůže citovat sama sebe, a to ani jinou jazykovou verzi Wikipedie, jako zdroj – to by byla sebereference.), není důvod dál to rozebírat. Pokud se pokusíte přidávat tyto nesmysly do článku, dlouho tam nevydrží. Když vám spisek nikde nevydají, doporučuji si založit blog, na kterém se můžete pokoušet rozbít špinavé legendy zakrývající tuto jedinečnou osobnost podle libosti.--Rosenfeld (diskuse) 27. 3. 2016, 13:22 (CEST)Odpovědět

Vážený pane, srandu si vůbec nedělám a mohu Vás ubezpečit, že sám jsem Stalina "nemusel". Jenomže v jednu chvíli jsem začal mít pocit, že ty legendy jsou nepřirozené a chybí v nich logika. To, co z toho vylezlo mě samotného překvapilo. Ubezpečuji Vás, že nemám zájem přepisovat přímo tyto články. Ale určité, alespoň drobné úpravy jsou prostě potřebné, protože články jsou nejen neobjektivní, ale i zjevně manipulativní. Zkuste se začíst do hesla o Berijovi a zkuste nad tím pouvažovat. To je jen vymítání ďábla. Teď technická otázka: odkazuji se na ruskou wikipédii na hesla, která ani v české wikipédii nejsou, nebo jsou dosti pokroucená (jen tak na okraj, často vycházejí z anglické wikipédie - to je přece stejný problém). Bude přijatelné, když (tak jako jsou běžné odkazy do české wikipédie) použiji odkazy do ruské wikipédie? Nebude to v literatuře, ale jen přímé odkazy na hesla, viz heslo Zemskov. Kromě toho taková poznámka: Kde by asi mohly být podrobnější informace o těchto osobách, než právě v Rusku? Jik (diskuse) 28. 3. 2016, 08:10 (CEST)Odpovědět

To, co převádí kolega Tykva ve snaze umazat a převysvětlit Stalinovu vinu na Ukrajinském hladomoru (editace ZDE) je prostě už trochu moc... Ten hladomor byl nepochybně uměle vyvolán. Ukrajina byla obilnicí Ruska a Evropy a přestože neúroda (spoluzpůsobená komunistickou vládou) silně omezila výnosy, zpočátku pořád produkovala dost na to, aby mohla uživit sebe i dál vyvážet. Příčinou hladomoru bylo to, že komunistická vláda nechala zabavit veškerou úrodu - včetně zásob na další setbu. To přece není omyl, že obilí je možno vypěstovat, jen když zaseju, je tak jednoduchá informace, že ji nemohl nepochopit. Faktem bylo též, že Stalin ne že nepomáhal Ukrajině dost efektivně, naopak - velice efektivně a úmyslně pracoval na tom, aby hladomor na ukrajinské vesnici maximálně zhoršil. --Týnajger (diskuse) 18. 6. 2016, 16:34 (CEST)Odpovědět

Postoj ostatních editorů je značně jednostranně zaměřený a neobjektivní. Zkrátka nic není černobílé. Slovy "uměle a úmyslně" (způsobený hladomor) popíráte sucho roku 1932, o kterém můžete najít záznamy, kde si jen vzpomenete; a vliv Velké hospodářské krize na ekonomiku SSSR (ten byl přitom velmi významný). Západní země totiž odmítaly za přístroje vyvážené do SSSR přijímat zlato, žádaly si obilí. Ale kromě sucha a krize sehrály klíčovou roli při hladomoru také chybné údaje, se kterými disponovalo sovětské vedení. To se totiž domnívalo, že sklizeň byla asi o 40 % větší než ve skutečnosti. A právě proto tolik tlačilo na Ukrajince (zprvu) ve výdeji obilí. Je tedy pravda, že rolníkům bylo někdy zabaveno i obilí na setbu, ale to z důvodu, že vláda si neuvědomovala rozměry neúrody. Já však nepopírám, že na hladomoru má velký podíl Stalin. Nicméně jsou pádné důkazy pro to, že Stalinovo přičinění vychází z jeho politických chyb, nikoliv záměru. Ono je snadné na všeobecně známého tyrana shodit veškeré neduhy. Stalinovi však hladomor zásadně zkomplikoval situaci - zpomalil industrializaci Ukrajiny, růst tamější ekonomiky i další rozvoj zemědělství. Jeho mocenská pozice byla oslabena a ztratil důvěru v očích mnoha Evropských komunistů. Je nesmysl tvrdit, že se Stalin snažil o zlomení, zotročení či dokonce genocidu ukrajinského obyvatelstva. Hladomor totiž nepostihl pouze Ukrajinu. Nebo jste přesvědčeni, že Stalin způsobil sucho? Západ na SSSR tlačil v dodávání obilí. Vyhrožoval i přerušením ekonomické spolupráce, uvalením sankcí a naprosté izolaci Sovětského svazu. Ústup od industrializace a exportu obilí - významného příjmu SSSR - by nepochybně znamenal Stalinův pád.

Abych to shrnul - Stalin se jistě spolu s významnými faktory a okolnostmi podílel na vyvolání hladomoru na Ukrajině, nicméně nezpůsobil ho úmyslně. Zamotal SSSR do spleti úvěrů a byl zatlačen do kouta, navíc si neuvědomil rozsah potravinové krize včas.

Jen pro informaci - rozhodně nejsem komunista, stalinista ani nic podobného. Jen si myslím, že opravdoví komunisté a stalinisté musí mít srandu z nesmyslů, které se občas v tomto článku objevují. O tom, že komunismus byl špatný, jsou jistě mnohem přesvědčivější důkazy než "přepisování dějin" (myslím, že se to už snad dá použít i na tento článek, když vezmu v potaz například i to, že jeden z editorů si vymýšlí čísla Stalinových obětí mimo SSSR pouze dle vlastního úsudku, řádově se spletl a obhajuje nesmysl), čehož právě komunisté využívali. Stalin má na svědomí mnoho zločinů a tak není rozhodně potřeba si vymýšlet další.

Tykva (diskuse) 18. 6. 2016, 22:40 (CEST)Odpovědět

Drahý pane, pokud zde chcete prezentovat menšinový názor, že Stalin nevyvolal hladomor vědomě (je dost důkazů, že tomu tak nebylo a že se sovětské orgány cíleně snažily situaci hladomoru úmyslně zhoršit), můžete jistě tuto teorii v článku zmínit - v patřičném rozsahu. Ale ne ve stylu, že je jediná pravá a vše ostatní smažeme. Pokud jde o mrtvé mimo Sovětský svaz, začal jste to řešit na mé diskusní stránce (ZDE) - tam mohu jen říci, že nesmyslný názor jste vyslovil Vy. Pokud tvrdíte, že všichni mrtví mimo SSSR nedají dohromady ani milion, tak sorry, ale tomu se lze jen smát, protože skoro celý jej dá dohromady i jen samotné Polsko v letech 1939-1953. --Týnajger (diskuse) 18. 6. 2016, 22:52 (CEST)Odpovědět

Pan Tykva není fanoušek Josifa Vissarionoviče? Historie jeho editací tomu rozhodně nenasvědčuje. S takovými lidmi zvláštního ražení (stejně jako s nácky a pod.) by se diskutovat nemělo. Ignorovat, pokud bude pokračovat v přidávání stalinských pohádek do článků, nekompromisně zablokovat! --Rosenfeld (diskuse) 19. 6. 2016, 12:59 (CEST)Odpovědět