Albrecht II. Míšeňský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WikiCleaner 0.99 - Nesprávně uzavřené šablony (Detekce nástrojem Wikipedie:WCW)
odkaz, reference 2
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 14: Řádek 14:
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|III. manželka|[[Alžběta z Orlamünde]]}}
{{Příbuzný|III. manželka|[[Alžběta z Orlamünde]]}}
}}'''Albrecht II. Míšeňský''' zvaný ''Nezdárný [[němčina|německy]] Albrecht der Entartete'' ([[1240]]- [[1314]]/[[1315]]) {{nejisté datum|úmrtí}} byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | strany = 127 | poznámka = Dále jen ''Velké dějiny''}}
}}'''Albrecht II. Míšeňský''' zvaný ''Nezdárný [[němčina|německy]] Albrecht der Entartete'' ([[1240]]- [[1314]]/[[1315]]) {{nejisté datum|úmrtí}} byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.<ref name="A">>
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
</ref>
| strany = 127
}}</ref>

== Život ==
== Život ==
Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a [[Konstancie Babenberská|Konstancie]] z rodu [[Babenberkové|Babenberků]]. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem [[Václav I.|Václavem I.]] roku [[1251]] zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.<ref> ''Velké dějiny'', str. 40</ref> {{#tag:ref|Jindřich Jasný byl v tu dobu ženatý s Václavovou dcerou [[Anežka Přemyslovna (1268)|Anežkou]].|group="pozn."}} Albrecht i s bratrem [[Dětřich IV. Míšeňský|Dětřichem]] byli v pozdější době spojenci českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a byli jmenováni v tzv. ''druhé dodatkové smlouvě'' mezi Přemyslem a Rudolfem Habsburským.<ref>''Velké dějiny'', str. 181</ref>
Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a [[Konstancie Babenberská|Konstancie]] z rodu [[Babenberkové|Babenberků]]. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem [[Václav I.|Václavem I.]] roku [[1251]] zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.<ref name="B">>
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 40
}}</ref>
{{#tag:ref|Jindřich Jasný byl v tu dobu ženatý s Václavovou dcerou [[Anežka Přemyslovna (1268)|Anežkou]].|group="pozn."}} Albrecht i s bratrem [[Dětřich IV. Míšeňský|Dětřichem]] byli v pozdější době spojenci českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a byli jmenováni v tzv. ''druhé dodatkové smlouvě'' mezi Přemyslem a Rudolfem Habsburským.<ref name="C">>
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 181
}}</ref>


Roku [[1288]]<ref>
Roku 1288<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/heinrich_der_erlauchte_markgraf_1288/heinrich_3_der_erlauchte_markgraf_von_meissen_+_1288.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku [[1294]] využil novopečený [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] [[Adolf Nasavský]] a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000<ref>''Velké dějiny'', str. 434</ref> hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.<ref>''Velké dějiny'', str. 434</ref> Svým zájmem o získání Míšeňska{{#tag:ref|Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti [[Fridrich Tuto|Fridricha Tuty]], syna Dětřicha Landsberského.<ref>''Velké dějiny'', str. 439</ref>|group="pozn."}} proti sobě popudil českého krále [[Václav II.|Václava II.]], kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.<ref>{{citace monografie | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=146-147|isbn =978-80-7021-841-9 | poznámka [Dále jen Václav II.]}}</ref> Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 [[Bitva u Göllheimu|u Göllheimu]] dohoda nezanikla, jeho nástupce [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht Habsburský]] byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.<ref>''Václav II.'', str. 167</ref>
{{de}}{{Citace elektronické monografie
| titul = Heinrich III. der Erlauchte
| url = http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/heinrich_der_erlauchte_markgraf_1288/heinrich_3_der_erlauchte_markgraf_von_meissen_+_1288.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-04-26
| vydavatel = Genealogie-mittelalter.de
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref>
zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku [[1294]] využil novopečený [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] [[Adolf Nasavský]] a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000<ref name="D">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 434
}}</ref>
hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.<ref name="D" />
Svým zájmem o získání Míšeňska{{#tag:ref|Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti [[Fridrich Tuto|Fridricha Tuty]], syna Dětřicha Landsberského.<ref name="E">>
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 439
}}</ref>|group="pozn."}}
proti sobě popudil českého krále [[Václav II.|Václava II.]], kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.<ref>
{{Citace monografie
| jméno=Kateřina
| příjmení=Charvátová
| odkaz na autora = Kateřina Charvátová
| titul=Václav II. Král český a polský
| vydavatel=Vyšehrad
| místo= Praha
| rok=2007
| jazyk =
| strany=146-147
| isbn =978-80-7021-841-9
}}</ref>
Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 [[Bitva u Göllheimu|u Göllheimu]] dohoda nezanikla, jeho nástupce [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht Habsburský]] byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.<ref>{{Citace monografie
| jméno=Kateřina
| příjmení=Charvátová
| odkaz na autora = Kateřina Charvátová
| titul=Václav II. Král český a polský
| vydavatel=Vyšehrad
| místo= Praha
| rok=2007
| jazyk =
| strany=167
| isbn =978-80-7021-841-9
}}</ref>


== Rodina ==
== Rodina ==
Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55<ref>
Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/isabella_deutsche_koenigin_1241_plantagenet_staufer/isabella_von_england_deutsche_koenigin_+_1241.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> stala [[Markéta Štaufská|Markéta]], prvorozená dcera císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha Štaufského]]. Věnem Albrechtovi přinesla [[Pliseňsko]] s Altenburkem a Zwickau.<ref> ''Velké dějiny'', str. 24</ref> Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na [[Wartburg (hrad)|Wartburgu]] a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s [[Kunhuta z Eisenbergu|Kunhutou z Eisenbergu]], která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha{{#tag:ref|Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]<ref>''Velké dějiny'', str. 126</ref> |group="pozn."}} kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko ''Pokousaný''.<ref>''Velké dějiny'', str. 127</ref> Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil.
{{de}}{{Citace elektronické monografie
| titul = Isabella von England
| url = http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/isabella_deutsche_koenigin_1241_plantagenet_staufer/isabella_von_england_deutsche_koenigin_+_1241.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-04-26
| vydavatel = Genealogie-mittelalter.de
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref>
stala [[Markéta Štaufská|Markéta]], prvorozená dcera císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha Štaufského]]. Věnem Albrechtovi přinesla [[Pliseňsko]] s Altenburkem a Zwickau.
<ref name="F">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 24
}}</ref>
Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na [[Wartburg (hrad)|Wartburgu]] a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s [[Kunhuta z Eisenbergu|Kunhutou z Eisenbergu]], která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha{{#tag:ref|Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]<ref name="G">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaníček
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 760
| isbn = 80-7185-433-6
| strany = 126
}}</ref> |group="pozn."}}
kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko ''Pokousaný''.<ref name="A" />
Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil.


Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci.
Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci.
Řádek 58: Řádek 196:
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
=== Externí odkazy ===


[[Kategorie:Wettinové]]
[[Kategorie:Wettinové]]

Verze z 26. 4. 2010, 22:06

Příbuzenstvo
otec Jindřich III. Míšeňský
matka Konstancie Babenberská
I. manželka Markéta Štaufská
syn Jindřich
syn Fridrich Pokousaný
syn Dětřich
dcera Anežka
syn Albrecht
dcera Alžběta
dcera Markéta
II. manželka Kunhuta z Eisenbergu
syn Albrecht
dcera Alžběta
III. manželka Alžběta z Orlamünde

Albrecht II. Míšeňský zvaný Nezdárný německy Albrecht der Entartete (1240- 1314/1315) ? byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.[1]

Život

Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a Konstancie z rodu Babenberků. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem Václavem I. roku 1251 zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.[2] [pozn. 1] Albrecht i s bratrem Dětřichem byli v pozdější době spojenci českého krále Přemysla Otakara II. a byli jmenováni v tzv. druhé dodatkové smlouvě mezi Přemyslem a Rudolfem Habsburským.[3]

Roku 1288[4] zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku 1294 využil novopečený římský král Adolf Nasavský a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000[5] hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.[5] Svým zájmem o získání Míšeňska[pozn. 2] proti sobě popudil českého krále Václava II., kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.[7] Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 u Göllheimu dohoda nezanikla, jeho nástupce Albrecht Habsburský byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.[8]

Rodina

Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55[9] stala Markéta, prvorozená dcera císaře Fridricha Štaufského. Věnem Albrechtovi přinesla Pliseňsko s Altenburkem a Zwickau. [10] Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na Wartburgu a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s Kunhutou z Eisenbergu, která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha[pozn. 3] kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko Pokousaný.[1] Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil.

Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci.

Vývod z předků

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht II. Míšeňský na Wikimedia Commons

Šablona:Portál Středověk

Poznámky

  1. Jindřich Jasný byl v tu dobu ženatý s Václavovou dcerou Anežkou.
  2. Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti Fridricha Tuty, syna Dětřicha Landsberského.[6]
  3. Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou Přemysla Otakara II.[11]

Reference

  1. a b > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 127. 
  2. > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 40. 
  3. > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 181. 
  4. (německy) Heinrich III. der Erlauchte [online]. Genealogie-mittelalter.de [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 434. 
  6. > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 439. 
  7. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 146-147. 
  8. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 167. 
  9. (německy) Isabella von England [online]. Genealogie-mittelalter.de [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (německy) 
  10. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 24. 
  11. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 126. 

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.