Diskuse s wikipedistou:ŠJů: Porovnání verzí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Dobrý den, mohu se zeptat, kde jste přišel k roku 1966? Nepodařilo se mi jej nikde dohledat, všude je uvedena památková ochrana od roku 1958. Naskenovaný evidenční list je z roku 1967. Děkuji. Gumideck (diskuse) 25. 2. 2018, 14:21 (CET)Odpovědět

@Gumideck: K roku 1966 jsem přišel v Památkovém katalogu, vizte referenci v článku. A to je taky první místo, kde by člověk takovou informaci měl hledat. Zapsáno 4. 4. 1966 jako 5-3813 kostel Navštívení P. Marie se hřbitovem a márnicí, nabytí právní moci dnem zápisu. Pokud je někde uvedena památková ochrana od 3. 5. 1958, tak je to vždy pouhá fikce založená na tom, že před rokem 1988 status kulturní památky nebyl závislý na zápisu do rejstříku, a redakce Ústředního seznamu kulturních památek vychází z odvážného předpokladu, že všechny památky zapsané do konce roku 1987 (v případě nezákonných zápisů v Jihomoravském kraji i později) měly své památkové hodnoty a tedy úředně nezapsaný status kulturní památky zpětně již od počátku účinnosti tehdejšího památkového zákona. A pak z toho vznikají v kolonkách ÚSKP absurdity, jako že Palác kultury, vybudovaný v letech 1976–1981, byl kulturní památkou od 3. 5. 1958. Bohužel spousta autorů různých naučných tabulí či letáků nic o historii památkové ochrany a památkového zákona neví a jen tupě opisují toho 3. května 1958. Znalý člověk naopak při spatření tohoto data nebo roku ihned ví, že to je pouhá fikce, protože v roce 1958 se do rejstříků ještě ani nezačalo zapisovat. --ŠJů (diskuse) 25. 2. 2018, 14:50 (CET)Odpovědět

Moc jste mi nepomohl. Ptal jsem se proto, že u památek samozřejmě projíždím MonumNet a nově i Památkový katalog, ale tento údaj jsem vážně nemohl nikde najít. Pak nezbývá než tupě opsat to, co je dostupné, ač mám o památkové ochraně zběžné znalosti. Poté, co jsem cca půl hodiny znovu rozklikával vše možné i nemožné, včetně příloh, jsem to skutečně našel. Příště už budu vědět. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 25. 2. 2018, 19:01 (CET)Odpovědět

@Gumideck: Je fakt, že v MonumNetu údaj o datu zápisu do rejstříku vůbec nebyl dostupný a ani uspořádání Památkového katalogu není ideální, například tam nelze podle data zápisu do rejstříku filtrovat, řadit ani vyhledávat. Ale že údaje o památkové ochraně objektu bude nejlépe na stránce dané památky hledat v sekci "Památková ochrana", která je mimochodem v pravé části stránky památky uvedena s výrazným nadpisem hned jako první, a že většina údajů na pravé části stránky objektu má formu klikacích odkazů, to mi nepřišlo až tak složité, takže mě nenapadlo, že bych to musel polopatě vysvětlovat. Že v Památkovém katalogu jsou zvlášť evidovány objekty a zvlášť akty jejich právní ochrany a tyhle prvky jsou navzájem pospojovány odkazy, to se celkem dá dovtípit i ze stránky výsledků vyhledávání, kde má uživatel základní volbu, jestli chce hledat "objekty", anebo "právní ochranu". Chápu, že tomu, kdo Památkový katalog navštíví poprvé, může chvilku trvat, než se v něm zorientuje, ale Vás už jsem považoval za zkušenějšího člověka, kterému stačí naznačit, co a proč má hledat (proto jsem vám taky psal identifikátor a název toho původního zápisu do rejstříku, abyste věděl, na co kliknout). Ale chápu - když přijdou na řadu hádanky nebo hlavolamy, taky bývám mezi posledními, kterým to nedocvakne. :-) --ŠJů (diskuse) 25. 2. 2018, 19:52 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Nezkontroloval byste prosím tuto editaci [1], příp. článek Krasíkovice? Ani pomocí map na apl.czso.cz se mi nepodařilo ověřit, která informace je správná. --Vlout (diskuse) 9. 4. 2018, 22:59 (CEST)Odpovědět

@Vlout: V mapě to vypadá jako docela zřetelné čtyřmezí - nevím, kde kdo přišel na těch 10 metrů společné hranice, ale to se dá pohledem na mapu celkem vyloučit, hranice delší než metr už by tam měla být jasně k rozeznání. Pak tedy záleží na použité definici enklávy: Krasíkovice nemají společnou hranici s jinou obcí než Pelhřimovem (protože bodový kontakt není hranicí), ale je sporné, jestli se dá považovat za obklopení Pelhřimovem, pokud je tam území Pelhřimova uzavřené taky jen bodovým kontaktem. --ŠJů (diskuse) 9. 4. 2018, 23:41 (CEST)Odpovědět

Děkuji za upřesnění, takhle je to už celkem jasnější. --Vlout (diskuse) 10. 4. 2018, 00:06 (CEST)Odpovědět

Ahoj Šjů - my máme tolik pěkných fotek guard stonů (nárožních kamenů?) (zrovna hledám, co to slovní spojení vlastně znamená...), ale ani jeden článek o nich - nebo přece? (Všiml jsem si, že jsi autorem přinejmenším jedné z těch fotek.) https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Guard_stones_in_Prague Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 12. 4. 2018, 12:22 (CEST)Odpovědět

@Jiří Janíček: Výborný postřeh, téma scházelo. Dovolil jsem si založit pahýl Nárožní kámen. Editujte s odvahou :-) --Svenkaj (diskuse) 12. 4. 2018, 18:00 (CEST)Odpovědět

@Svenkaj: No, víte, to je problém - když o tom vím houby, resp. vlastně nevím, jak to pojmout, přišlo by mi spíš chucpe editovat s odvahou (tím teď myslím sebe). Protože podle mého předběžného bádání může ten nárožní kámen nebo snad i kvádr znamenat tři různé věci - snad tady ten Váš nárožník, ale biblický kámen nárožní byl prý snad spíš prostě základní kámen - nebo taky klenák (svorník) (A. Novotný: biblický slovník). To by snad fakt chtělo někoho, kdo tomu rozumí (podle mě). --Jiří Janíček (diskuse) 15. 5. 2018, 23:53 (CEST)Odpovědět

Docela systematicky se tím zabývá např. Ladislav Bartoš a říká tomu patník. Patník obyčejně říkáme spíše kamenům či nízkým sloupkům lemujícím z bezpečnostních důvodů silnici. Nicméně zde by to šlo chápat jako kámen vsazený v patě zdi a ji též chránící. Asi se ještě zkusím podívat, ale objevuje se i termín odrazník, odrazný kámen, protože to sloužilo k odrážení kol povozů. To byl hlavní smysl v úzkých uličkách starých měst, na nárožích i ve vjezdech palácových bran. Zde pak mívají i jednodušší formy strmého komolého jehlance nebo čtvrtválce apod. Terminologie však zřejmě není ustálena nějakým územ pro projektanty, restaurátory, kameníky... Já to třeba zde alibisticky použil jako prakticky synonyma (patník, odrazník). MONUDET (diskuse) 16. 5. 2018, 00:17 (CEST)Odpovědět

@Jiří Janíček, MONUDET: Kopíruji tuto diskusi do Diskuse:Nárožní kámen (a pokračuji tam), abychom nezatěžovali diskusní stránku Šjů.--Svenkaj (diskuse) 16. 5. 2018, 11:41 (CEST)Odpovědět

Ahoj ŠJů, asi sis všiml tohoto příspěvku, když jsem Tě tam označil, ale přesto mi to nedá nezeptat se: Netušíš tedy, co nápis znamená (to už jsem asi zjistil) - a hlavně proč na tom jinak nenápadném domě je? (Nebylo to nějaké centrum muslimské komunity u nás v letech 1931-34, nebo je to prostě dům, kde bydlel nějaký muslim...?) Wikipedie:Pod lípou#Záhadný arabský nápis na domě na Břevnově (Praha 6) Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 15. 5. 2018, 23:49 (CEST)Odpovědět

Zde navazující diskusi jsem přesunul do odkazované diskuse Pod lípou. Děkuji kolegům za zájem. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2018, 17:26 (CEST)Odpovědět

Ahoj, myslím, že podle zásady "očekávaný význam" má existující a v literatuře často uváděné sídliště přednost před dávno neexistujícím hostincem. --Gampe (diskuse) 3. 6. 2018, 20:13 (CEST)Odpovědět

Ahoj. V případě lokalit, které nesou název podle původní usedlosti, hostince atd., bych prakticky vždy považoval za jednoznačně primární význam ten objekt, jemuž ten název původně patřil. Zejména je-li to objekt dobře historicky doložený. Pojmenování (tedy v tomto případě neoficiální pojmenování) sídliště spíš ještě podtrhuje významnost původního názvu původního objektu. Co se týče frekvence zmiňování v literatuře - ono pak hodně záleží na tom, o jakou literaturu jde. Ale stěží najdeš seriózní článek o sídlišti Zelená liška, který by zároveň jedním dechem nezmiňoval původní zájezdní hostinec toho jména. --ŠJů (diskuse) 3. 6. 2018, 20:23 (CEST)Odpovědět

No jak myslíš. Já jsem přesvědčen, že Švácha, Lukeš nebo Kohout jsou docala dostatečné autority pro můj úhel pohledu. --Gampe (diskuse) 3. 6. 2018, 20:30 (CEST)Odpovědět

Švácha, Lukeš nebo Kohout se někde nějak vyjadřovali k tomu, který z těch významů je primárnější a očekávatelnější pro všeobecnou encyklopedii podle pravidel české Wikipedie? V kontextu literatury o současné architektuře je samozřejmě primárním významem to funkcionalistické sídliště. Jenže Wikipedie není jen encyklopedií moderní architektury. A krom toho předpokládám, že ani oni nezapomínají zmínit, podle čeho že se to sídliště a ta lokalita jmenují. --ŠJů (diskuse) 3. 6. 2018, 20:34 (CEST)Odpovědět

Vidím, že máš jasno. To ti přeju. --Gampe (diskuse) 3. 6. 2018, 20:41 (CEST)Odpovědět

V tomto případě je to celkem jasné. Dva významy srovnatelné důležitosti, z nichž původem jeden je jasně primární a druhý jasně odvozený. Kdyby to tak jasné nebylo, dalo by se uvažovat o symetrickém rozcestníku, byť pro pouhé dva významy není moc praktický. Ale ani tomuto řešení bych se nijak zvlášť nebránil. Absurdní mi přišlo, pokud pod názvem "Zelená liška" bez přívlastku i bez rozlišovače byl článek o sídlišti. To i nejméně polovina z těch zdrojů to aspoň nazývá celým názvem "sídliště Zelená liška". --ŠJů (diskuse) 3. 6. 2018, 20:51 (CEST)Odpovědět

@ŠJů, Gampe:Žil jsem poblíž Zelené lišky víc let a netroufnul bych si udávat sídliště jako jednoznačně očekávaný význam. Stejně tak bych ale byl na pochybách o hostinci. Záleží na tom, o co se kdo zajímá, jestli o architekturu či třeba o F. L. Věka. Místními je pojem používán trochu neurčitě, nejen pro sídliště, ale pro širší území. Rozcestník + šablona "Možná hledáte" umožní dvěma kliky najít každému, po čem touží; tak snad současná situace nikomu neškodí? Zdraví --Svenkaj (diskuse) 3. 6. 2018, 22:01 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, už Vám někdo po více než deseti letech poblahopřál k objevnému článku? Celý život jsem byl v domnění (a tento názor sdílelo i moje okolí), že v březnu 1939 přišel Hitler, nařídil a okamžitě se jezdilo vpravo. (Pošklebovali jsme se při zavádění jakéhokoliv zdlouhavého administrativního opatření či třeba tehdy, když Švédsko nákladně přecházelo na pravostranný provoz.) Zcela náhodně při psaní článku Smíchovská aréna jsem zde [2] (str. 3) našel zprávu, že se Československo začalo připravovat na pravostranný provoz už v roce 1938 a byl jsem pyšný na nález. Pak ale stačilo se jen podívat, zda Wikipedie o tématu nic neví a zjistil jsem, že jsem objevil dávno objevené. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 29. 7. 2018, 23:00 (CEST)Odpovědět

@Svenkaj: Dobrý den. Vzhledem k tomu, že jsem se pokoušel trochu zabývat dějinami pravidel provozu a dopravního značení vůbec, a koneckonců i například tramvajovou dopravou, tak jsem na tuhle událost nemohl nenarazit, a dokonce mám dnes už pocit, že se o tom „přece pořád všude píše“. Ani já jsem ale nešel moc do hloubky a v podstatě jsem jen udělal kompilát z pár takových popularizačních článků. Určitě by se dalo najít víc detailů k tomu, proč Československo od dvacátých let tak dlouho otálelo, když už se ke změně ve dvacátých letech zavázalo. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2018, 23:14 (CEST)Odpovědět

Ahoj, díky za rozsáhlou editaci mikulovských památek. Sem tam na to mrknu, přidám fotku nebo opravím GPS... zrovna včera jsem si říkal, že by to chtělo větší opravný zásah. Garantuješ, že je to tedy teď celé správně? Je něco, s čím jako místní můžu pomoct? (Krom postupného nafocení všeho, co ještě chybí?) Mimochodem - (ne)slavná socha Klementa Gottwalda se stále hledá; na zámku 100% není, to jsme ověřili včera. Podle důvěryhodného zdroje by Kléma měl být někde v depozitáři nebo na půdě pod kontrolou MěÚ. --GeXeS (diskuse) 17. 8. 2018, 06:52 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Negarantuju nic. :-) Prostě to jen standardně doplňuju a kontroluju: nějak smyslupně seřadit, přitom podle mapy opravit případně ujeté souřadnice nebo adresy, doplnit základní údaje podle MonumNetu, a teď to postupně procházím podle Památkového katalogu, na to už se možná v půlce vykašlu. Je to mravenčí práce a v podstatě je nereálné takhle důkladně udělat všechny okresy a města, ale Mikulovu se teď té cti dostalo mimo jiné i proto, že v některých úpravách byl tento seznam naopak pozadu. Jako místní asi můžeš pomoct hlavně tím focením. Je v tom seznamu asi pět anomálií vzniklých rozdělováním a slučováním domů, v jednom případě bylo číslo popisné právě sloučením zrušeno, tehdy zřejmě ještě zákon nezakazoval popisná čísla recyklovat, takže milí památkáři z NPÚ tomu přiřadili úplně jinou adresu v jiné části města, ale popis budovy i fotku nechali samozřejmě z té původní adresy. Já občas opravdu žasnu, jakým způsobem to tam patlají. Takže v některých těchhle případech je pod jedním rejstříkovým číslem například dvojdům tvořený jedním číslem popisným a k tomu půlkou druhého čísla popisného, zatímco ta druhá půlka domu je jako samostatná památka. V těchhle případech by to chtělo asi ověřit, jak přesně se fotka trefila, a popřípadě to přefotit přesněji.

Ještě by bylo dobré projít všechny fotky v seznamu a fotky v kategorii Commons:Category:Cultural monuments in Mikulov, a pokud někde jsou dvě nebo více fotek jedné památky, tak už se hodí pro ně udělat samostatnou kategorii, samozřejmě se šablonou památky v záhlaví. Přitom zkontrolovat, jestli každá fotka či kategorie památky je zařazená i v kategorii příslušné ulice či lokality a jestli budovy jsou zařazené v kategorii budov nebo domů a sochy v kategorii soch či plastik atd. Ještě by na tom bylo práce nejmíň na dva dny.

Zaujal mě styl toho památkáře, který psal popisy mikulovských památek do Památkového katalogu (tedy ony to asi jsou importované nějaké starší texty). Zatímco v jiných oblastech republiky to někdy píšou, zdálo by se, nějaké studentky brigádnice, které dělají hrubky a občas píšou legrační nesmysly, tak Mikulov zjevně píše nějaký, jak si ho představuji, rozšafný postarší pán s košatým intelektuálním slohem a pár typografickými výstřelky ("3. 1/4 13. stol.") Tomu Gottwaldovi to tam taky pěkně nandal. :-) --ŠJů (diskuse) 17. 8. 2018, 07:21 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: A ještě by bylo potřeba roztřídit 146 obrázků z Commons:Category:Mikulov, vytvořit potřebné podkategorie podle ulic, popřípadě pro jednotlivé objekty, popřípadě tématické kategorie podle vzoru jiných měst, která už jsou z tohoto hlediska „uklizená“, a až tohle všechno bude hotové a ta kmenová kategorie bude prázdná nebo skoro prázdná, tak přidám Mikulov na stránku Commons:Commons:Kontrola kmenových kategorií - české kraje a města a bude možné hlídat, aby už Mikulov zůstal uklizený napořád. --ŠJů (diskuse) 17. 8. 2018, 07:33 (CEST)Odpovědět

Fíha... díky, tak já se pokusím s tím aspoň trochu pohnout. --GeXeS (diskuse) 17. 8. 2018, 07:44 (CEST)Odpovědět

Vytvořil jsem zkusmo jednu ulici, propojil ji s položkou Wikidat, ale na Commons propojení s Wikidaty háže chybu. Je to otázka času a cache, nebo je ještě někde nějaká chyba, kterou nevidím? --GeXeS (diskuse) 17. 8. 2018, 08:23 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Nestačí to propojit pomocí Property:P573 (to vytváří jenom jednosměrné propojení), ale je potřeba to propojit pomocí "Jiné projekty", tedy meziprojektové interwiki. --ŠJů (diskuse) 17. 8. 2018, 08:34 (CEST)Odpovědět

Jo, už to vidím :o) Tak já se pustím i do ostatních ulic. Díky a hezký den!--GeXeS (diskuse) 17. 8. 2018, 08:36 (CEST)Odpovědět

Ahoj ŠJů, mrkni na Commons:Category:Mikulov teď. Drtivá většina šla rozházet do různých "Views of..." a "Views from...", vytvořil jsem i pár nových ulic, výhledově v tom budu pokračovat. Mimochodem - věren svému přesvědčení o promazávání zbytných obrázků na Commons jsem navrhnul tohle, a jak se teď dívám do historie, taky jsi měl s autorem fotky nějaké disputace. Moc nevím, co si s tím počít, někteří si z toho dělají prázdninové fotoalbum a nemají soudnost. --GeXeS (diskuse) 23. 8. 2018, 13:19 (CEST)Odpovědět

To už je osud, že pokud se zaměřuju na kategorizaci nekategorizovaných fotek, tak přicházím do kontaktu s lidmi, kteří nemají příliš schopností nebo vůle přizpůsobit se zdejšímu systému. Co se týče té konkrétní fotky, ta mi nijak špatná nepřipadá. Důležité objekty je třeba mít vyfocené nejen jako samostatné dominanty, ale i jako doplňky městských panoramat a zátiší. Pokud něco navrhuju na smazání, tak fotky, na kterých není opravdu nic smysluplného vidět a ještě k tomu jsou nepopsané a nelokalizované. Je fakt, že taky upřednostňuji spíš suchou dokumentaristiku než hrát si při focení na nějaké umění, ale tahle fotka zrovna ani moc nevybočuje z normy. --ŠJů (diskuse) 24. 8. 2018, 00:17 (CEST)Odpovědět

Rozumím a je fakt, že vyloženě na smazání to asi není, to jsem se unáhlil. Problém je, že to místo znám, ten pohled je opravdu k ničemu a i z autorovy obhajoby vyplývá, že mu šlo hlavně o umělecký dojem. Dokumentační je tam maximálně tak ten malý kousek fasády domu plus fakt, že v roce XY byla ta pavlovnie ve dvorku penzionu (z jehož okna je to focené) takhle velká. Což mi přijde nedostatečné. Třešinka na dortu je pak to jeho prohlášení že jde o fotku excelentní kvality. EXIF hlásí Sony DSLR s max. rozlišením 10.2 Mpx, přitom ta fotka má nějakých 1200×1600, a on to nazve excelentní... Grr. Zámek a kostel mají linie sotva ostré. No nic, projdu zatím ostatní subkategorie, našel jsem tam pár nesrovnalostí, které turista neodhalí, tak aspoň z něčeho mám dobrý pocit. --GeXeS (diskuse) 24. 8. 2018, 08:05 (CEST)Odpovědět

Ahoj, po Mikulovu jsem přešel na Pavlov. Zaujala mě tahle kategorie - nepochybně promo, ale krom toho loga vlastně bez problémů, ne? Posuď, prosím.
A potom ještě otázka, jestli je v pořádku, že Dívčí hrady jsou zařazené jak v kategorii Pavlov, tak v kategorii kulturních památek v Pavlově - přičemž kulturní památky v Pavlově jsou už samy podkategorií Pavlova. Navrhoval bych Dívčí hrady odstranit z kategorie Pavlov. --GeXeS (diskuse) 27. 8. 2018, 08:38 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Na Commons je standardní zakládat kategorie pro jednotlivé budovy, osoby, firmy či události, bez ohledu na to, kdo je vlastní či pořádá, stejně tak můžeme mít i kategorie obrázků podle zdroje atd. Opravdu bychom tam neměli mít důvod z ekonomických nebo ideologických důvodů nějaká témata cenzurovat. Má-li tam konkrétní kategorii jednotlivá škola či muzeum, může tam mít svoji kategorii i konkrétní pekárna, vinařství nebo jakákoliv jiná provozovna či firma, a máme-li tam vlajky a erby obcí, máme tam pochopitelně i loga firem, jedinou překážkou je autorské právo. Wikidata ať si potom řeší, jestli k té kategorii chtějí mít vlastní položku, a jednotlivé Wikipedie, jestli chtějí mít článek. Ale vzhledem k tomu, že kdosi už do Wikidat naimportoval třeba i kompletní seznam českých ulic, tak tam se zjevně na nějakou "laťku významnosti" taky nehraje a spíš jde o systematičnost.

Dívčí hrady by skutečně takto dvojmo být zařazeny neměly. Teprve až by jednou vznikla například kategorie Buildings in Pavlov (Břeclav District), tak v ní by hrad měl být zařazen podle typu objektu. Ovšem někdy dvojí zařazení může mít význam: například kategorie "Streets in XXX" řadím do kategorie "Transport in XXX" (protože ulice je dopravní komunikací), ale zároveň i přímo do kategorie města "XXX", protože pojem "ulice" vyjadřuje nejen její dopravní funkci, ale i "frontu domů", tedy de facto prvek územního členění města. Ono je třeba mít trochu cit pro to, které atributy jsou, řekněme, esenciální, a které spíš akcidentální. On i ten status kulturní památky je spíš silně akcidentální (hrad byl odedávna hradem, ale status kulturní památky k určítému datu dostal úředně "navrch"), takže i ta dvojí kategorizace by měla své opodstatnění: přímé zařazení vyjadřuje bytostný a nadčasový aspekt té stavby, zatímco zařazení do kategorie památek jakýsi dočasný a přídavný aspekt. Takže ona to vyloženě chyba není, jde spíš o momentální převažující zvyklosti v kategorizaci. Z jiného hlediska je zase poněkud paradoxní, že méně významné objekty v hlavní kategorii obce zůstanou, zatímco ty významnější se "kamsi" ponoří a tím se stanou v kategorizačním stromu vlastně hůře viditelnými, ale s tím paradoxem jsme se setkávali i u jiných témat (třeba že města a městyse byly více zanořené než "obyčejné" obce bez speciálního statusu, což jsme na Commons obešli tím, že kategorii "villages" poněkud nepřesně používáme jako kategorii pro "venkovské obce", nikoliv pro jednotlivé vesnice - ale tady na české Wikipedii to tak není, takže i zde vlastně ta interwiki propojení nejsou úplně přesná.--ŠJů (diskuse) 27. 8. 2018, 10:45 (CEST)Odpovědět

Ahoj, zase já... Včera jsem se pokusil nahrát nové fotky k památkám, a zjistil jsem, že UploadWizard pro WLM nejede - obrázek načte, ale zasekne se po udělení CC a sekce "popis" už nenajede a celý wizard přestane odpovídat. Zkoušel jsem různé prohlížeče, výsledek stejný. Dnes pokus znovu, se stejným výsledkem. Nevíš, co se děje? --GeXeS (diskuse) 28. 8. 2018, 20:35 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Nevím. Zkus to napsat na stránku Wikipedie:Pod lípou (technika), jestli si někdo něčeho nevšiml. Já nahrávám přes starý formulář Special:Upload (bez UploadWizardu) a to mi včera i dnes fungovalo normálně.

Já mám zase "nainstalovaný" nástroj AddCommonsCatLinks, který by mi měl v úvodu každého seznamu památek zobrazovat tlačítka pro automatické doplnění obrázků a kategorií, a zrovna včera se mi stávalo, že se mi ta tlačítka nezobrazí a musím třeba pětkrát kliknout na "obnovit stránku", než mi to normálně naskočí. A pak ještě vím o tom, že poslední zhruba půlrok je problém s nahráváním obrázků větších než 5 MB (při cross-wiki uploadu, tedy když někdo do Commons nahrává z odkazu na Wikipedii), který se za celou tu dobu nikomu nepodařilo objasnit a vyřešit: projevovalo se to tím, že z větší fotky to nahrálo právě jen těch 5 MB a zbytek fotky byl vyplněn šedivým pruhem. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2018, 21:21 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Testoval jsem to a dopadlo to tak, jak popisuješ. Vypadá to, že někdo pokazil nějaké nastavení v rámci spouštění letošní soutěže Wiki Loves Monuments. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2018, 21:31 (CEST)Odpovědět

To je tedy radost. Dal jsem echo pod technickou lípu, tak snad se na to někdo podívá. --GeXeS (diskuse) 28. 8. 2018, 21:33 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Na Commons už to nějaký Argentinec napsal pod Lípu dnes ráno (Commons:Village pump#Campaigns no working?), zatím je to bez odpovědi. Ale díky tomu, že za pár dní vypukne v plné síle soutěž WLM s účastí asi 50 zemí, tak je velká naděje, že to někdo bude urgentně řešit, protože jinak by tu soutěž asi mohli rovnou odpískat. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2018, 21:39 (CEST)Odpovědět

Chápu. Díval jsem se v týdnu, že se letos (zase) neúčastníme. Což je asi škoda - například mne přivedla WLM k nahrávání fotek do Commons a větší angažovanosti na Wiki vůbec. Je lokální organizace tak složitá/nejsou peníze? --GeXeS (diskuse) 28. 8. 2018, 21:49 (CEST)Odpovědět

@GeXeS: Myslím, že se nedostává hlavně lidí nadšených to organizovat. Možná ani pro NPÚ už není tak lákavé být patronem. Přičemž nastavení soutěže je takové, že by se nám tu sešly další tisíce fotek objektů, které už vesměs slušně nafocené jsou, a nijak to nemotivuje dofotit ty méně atraktivní či zapomenuté objekty, od kterých nám fotky stále ještě chybí. Těch pár lidí, kteří se focením památek do seznamů zabývají celoročně, asi stejně na výhry v soutěži nikdy ambice nemělo. Je to škoda, že už se čtvrtý rok neúčastníme, ale aspoň se nám ty první tři ročníky podařilo zúročit v trvalý encyklopedický obsah. Jsou země, kde ty seznamy památek nejsou součástí hlavního prostoru Wikipedie a mají je tam pořád jen jednoúčelově pro tu soutěž.

Od včerejška půl desáté ráno už se ten bug diskutuje na stránce hlavního organizátora WLM, User talk:Romaine#Upload wizard problem (file description missing). A do Phabricatoru už to bylo nahlášené nejmíň čtyřikrát, poprvé 24. srpna v 18:15, nakonec je to sloučené pod phab:T202760 a momentálně tam kolem toho je živo. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2018, 22:22 (CEST)Odpovědět

Díky za odkazy, už na to taky koukám. A s těmi objekty máš asi pravdu, svůj díl už si u nás WLM každopádně odpracovalo a ta výsledná matrice památek se mi moc líbí, vyhovuje mi. Dnes jsem ráno "dohlížel" na vodaře, tak jsem mezitím pohnul se systematickou probírkou památek na Břeclavsku. To bych bez WLM dělat nemohl. --GeXeS (diskuse) 28. 8. 2018, 22:39 (CEST)Odpovědět

Tak už by to prý mělo fungovat. Zkusmo jsem načetl jeden obrázek a zdá se, že je to OK. --GeXeS (diskuse) 30. 8. 2018, 18:15 (CEST)Odpovědět

Dobrý den nebo ahoj, proč jste nebo jsi přidal Pařížský salát do kategorie Zeleninové pokrmy, když jeho hlavní složkou je salám s trochou sterilovaných okurek, hrášku a cibule? Podle mě to tam nepatří. To bychom do kategorie Zeleninové pokrmy mohli dát i guláš jen proto, že jeho základem je cibule. Stejně tak nechápu, proč je celá kategorie Saláty v kategorii Zeleninové pokrmy, když salát může být klidně i ovocný nebo z něčeho jiného, třeba kuřecího masa a jablek, tudíž úplně bez zeleniny. S pozdravem --Lusas (diskuse) 29. 8. 2018, 09:08 (CEST)Odpovědět

@Lusas: Okurky a hrášek se podle mého názoru stále ještě počítají mezi zeleninu, a zase až tak nepodstatnou složkou nejsou. Saláty jsou v kategorii Zeleninové pokrmy nejspíš proto, aby v kategorii Zeleninové pokrmy člověk našel saláty - to je snad i celkem pochopitelné. Jinak při kategorizaci obecných pojmů se zpravidla hledí zejména na prototypické jádro pojmu, tedy v případě salátu zejména na to, co se salátem rozumí obvykle a především (přirozené pojmy obvykle nejsou vymezeny definicemi, ale navázány na prototypy). Troufal bych si říct, že např. ovocné saláty jsou v češtině vnímané už spíš jako význam druhotný či přenesený. Jinak pokud bychom šli po etymologii, tak se dostaneme k soli, k nasolení (insalare), a k původnímu použití především pro zeleninu naloženou v solném nálevu. Ale dnes se význam posunul i k salátům nesoleným nebo přisolovaným jen z chuťových důvodů. Samozřejmě pokud objevíte nějaký objektivní a zažitý způsob, jak striktně rozdělit saláty na zeleninové a nezeleninové (ne každý zeleninový salát ovšem musí být vegetariánský!), tak můžeme kategorii zpřesnit a rozčlenit (podobně jako jsme před časem odlišili tramvaj od elektrické tramvaje a tramvaje už dnes nemáme pod kategorií elektrických vozidel, přestože za prototyp pojmu dnes považujeme elektrickou tramvaj). Každopádně je menší chybou, pokud téma podkategorie téma své nadkategorie nějakými svými periferiemi přesahuje, než aby v ní zcela chybělo.

"V Aristotelově koncepci jsou významy definovány jako konjugace nezbytného a zároveň dostatečného množství kriteriálních vlastností (rysů, atributů), které potenciální předmět reference buď má, nebo nemá. Prototypová teorie (viz např. Eleanor Rosch: Principles of Categorization, 2012) naproti tomu považuje exemplář za více či méně typického reprezentanta dané kategorie. Vlastnosti nebo hodnoty vlastností mohou být nestejně důležité při určování příslušnosti ke kategorii, tzn. že vytvářejí hierarchii a že mají charakter spíše graduální než diskrétní. Exemplář tak nabývá charakteristické vlastnosti více či méně spíše než buď/nebo. Ne všechny exempláře musejí mít všechny vlastnosti. Exempláře jsou dosti volné a variabilní konglomeráty vlastností a jsou ve vzájemných vztazích na základě podobnosti rysů. Existuje i taková možnost, že exempláře nemají žádnou společnou vlastnost. PT je pak určen na základě „nejtypičtějšího“ exempláře. Čím více a čím výše hodnocených vlastností exemplář má, tím je typičtější." --ŠJů (diskuse) 29. 8. 2018, 12:26 (CEST)Odpovědět

A co takhle to udělat podobně jako na anglické Wikipedii, kde maj kategorii Saláty rozčleněnou na různé podkategorie podle druhu salátů - jsou tam kromě ovocných např. i rybí, nudlové, dokonce chlebové. U nás bych nechala kategorii Saláty pro saláty obecně a v ní vytvořila podkategorii Zeleninové saláty, kam bych zařadila saláty, kde je hlavní složkou zelenina, ať už listová nebo jiná (tuto podkategorii bych pak zařadila do kategorie Zeleninové pokrmy). Napadají mě třeba i různé těstovinové, luštěninové nebo modernější kuskusové, bulgurové apod., kde je sice taky většinou nějaká ta zelenina, ale přece jen, hlavní složkou je něco jiného. Pokud souhlasíš, výše navržené změny klidně provedu. --Lusas (diskuse) 30. 8. 2018, 07:37 (CEST)Odpovědět

@Lusas: Jak jsem napsal. Pokud objevíš nějaký objektivní a zažitý způsob, jak striktně rozdělit saláty na zeleninové a nezeleninové (samozřejmě s ohledem na české použití slov salát), tak můžeme vytvořit podkategorii zeleninových salátů. Ovšem stejně nevím, kde seženeme to kritérium, kolik a jaké zeleniny musí v salátu být, aby to byl ještě zeleninový pokrm, respektive abys tu zeleninu uznala jako "hlavní složku" - a pokrm se zeleninou jako "vedlejší" složkou už není zeleninovým pokrmem, ani kdyby zelenina byla druhou nejvýznamnější složkou? Obávám se, že pařížský salát by stejně musel v té kategorii zeleninových salátů být, i když by zároveň byl i řekněme v kategorii "salámových salátů" a "majonézových salátů". Domnívám se, že vytvářet podkategorie v kategorii, která má nyní všehovšudy deset článků, přičemž zatím víceméně všechny uvedené saláty obsahují alespoň nějakou zeleninu a my stejně nemáme žádná jednoznačná kritéria pro tu podrobnější kategorizaci, by bylo nyní poněkud ukvapené a kontraproduktivní. Nynější stav mi připadá přiměřenější aktuálnímu počtu a skladbě článků. S tím, že prototypicky saláty (v českém použití slova) zeleninové jsou, i když se výjimečně mohou najít saláty bez zeleniny. Tak jako se mohou najít ptáci, kteří nelétají, nebo vláčky, které nejezdí po kolejích. V okamžiku, kdy by v té kategorii byl významnější podíl salátů bez zeleniny, bych to začal řešit. Mimchodem, kolik článků by asi teď bylo v té navrhované kategorii chlebových salátů? Nebo nudlových? Nebo rybích? Ovocných? A kolik by v nich mohlo být výhledově článků? A chystá se někdo takové články systematicky vytvářet? V jakém časovém horizontu? I nad takovými věcmi je třeba uvažovat při navrhování kategorizace.

V Commons má určitě podrobnější kategorizace smysl už teď a také tam je ze všech wiki projektů nejrozvinutější (Salads by ingredient), ale je zajímavé, že i přesto tam hlavní kategorie Category:Salads je stále celá zařazena i do dvou zeleninových kategorií (Vegetable-based food a Mixed vegetable dishes) a naopak chybí specifická souhrnná kategorie "zeleninových salátů", čili i v celosvětovém kontextu je tam zelenina vnímaná jako prototypicky podstatná složka charakteristická pro pojem "salát" (přestože ne každý druh salátu musí zeleninu obsahovat). Na anglické Wikipedii sice Category:Salads není zařazena v žádné zeleninové kategorii, ale zároveň tam chybí jakákoliv podkategorie zeleninových salátů, takže právě ta nejtypičtější složka salátů v kategorizaci vůbec není reflektována. Což je přesně ta hrubá chyba, které bychom se měli vyvarovat. Fakt, že jsem v žádném projektu nenašel specifickou podkategorii "zeleninových salátů", není úplně náhodný. --ŠJů (diskuse) 30. 8. 2018, 14:38 (CEST)Odpovědět

Hm. Tak to necháme, jak to je. --Lusas (diskuse) 31. 8. 2018, 10:02 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za prolinkování článku, mohl byste tam prosím zrušit tu významnost? Děkuji, zdraví Francdrejk (diskuse) 22. 9. 2018, 21:38 (CEST).Odpovědět

@Francdrejk: Dobrý den. Zatím ani jediná informace v článku není opatřena referencí, z jakého zdroje pochází. A žádný z externích odkazů umístěných v poslední sekci nemá uvedené základní údaje: název stránky nebo článku, autor, vydavatel, datum vydání nebo přístupu na stránku.

Text článku zatím nenasvědčuje tomu, že by pan Hess dosahoval encyklopedické významnosti (i když samozřejmě lidsky či profesně významný být může, tak jako skoro každý člověk na svém místě ve světě). To údajné spoluzakladatelství Pirátů není nijak specifikované ani doložené (na obou odkazovaných pirátských stránkách je zmíněn pouze jako člen, o žádné zakladatelské roli se tam vůbec nepíše). Absolvovat nějakou školu, mít nějaký titul a nějaké zaměstnání ani kandidovat ve volbách obvykle samo o sobě k encyklopedické významnosti nestačí. Zmínka, že publikuje v řadě odborných časopisů (z nichž ani jeden nestál autorovi článku za zmínku) a že přednáší na odborných kongresech (aniž by stálo za zmínku, na jakých a o čem) také nenasvědčuje encyklopedické významnosti – k tomu by asi bylo nutné, aby jeho články či přednášky vzbudily alespoň nějaký ohlas, odbornou diskusi, aby někomu stály za netriviální recenzi…

Jinak ten odkaz na Remedia není veřejný (člověka to nepustí k obsahu, pokud neodklikne, že je odborným pracovníkem ve zdravotnictví). Ale když už jsem si zalhal a dostal jsem se tam mezi ty zasvěcené elitáře: být třetím ze čtyř spoluautorů popularizačního článku taky není úplně přesvědčivým dokladem encyklopedické významnosti. První dva externí odkazy směřují na Hessovy články o depresi a jejích metabolických souvislostech, ale nejsou to články o panu Hessovi ani z nich není zřejmé, čím přesně pan Hess k výzkumu nebo terapii na tomto poli přispěl, tedy co jsou jeho vlastní původní myšlenky či objevy. Další dva odkazy jsou na články a přednášky lidí z jakési Ordinace všeobecného praktického lékařství s. r. o., ale o té v článku na Wikipedii nyní není ani zmínka – ani o tom, jaký k ní má pan Hess vztah. Ovšem ani vlastnictví malé obchodní společnosti o 7 zaměstnancích obvykle ještě nezakládá samo o sobě encyklopedickou významnost. Je fakt, že úvodní text O nás je dobrou referencí alespoň k základním životopisným údajům pana Hesse, ale zase to není zdroj nezávislý, kterým by bylo možno dokládat encyklopedickou významnost podle pravidel Wikipedie. K tomu by byly potřeba nějaké netriviální a nezávislé publikované zdroje, které se zabývají přímo panem Hessem a jeho přínosem či činností.

Zatím tedy nevidím žádný přesvědčivý důvod odstraňovat šablonu zpochybňující EV. --ŠJů (diskuse) 22. 9. 2018, 23:30 (CEST)Odpovědět

@Francdrejk: Tak reference jsem zrevidoval a uvedené zdroje vytěžil, jak to šlo, ale stále nevidím encyklopedickou významnost. Pokud by článek byl smazán (ve skutečnosti i smazaný článek zůstává v archivu) nebo mu smazání nadále hrozilo, můžete požádat správce o jeho přemístění z hlavního prostoru Wikipedie na podstránku vaší uživatelské stránky, kde na něm případně můžete dále pracovat a pokud by někdy bylo encyklopedické významnosti pana Hesse dosaženo, můžete stavět na již hotovém základu. --ŠJů (diskuse) 23. 9. 2018, 01:18 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, založil jsem diskusi o smazání vámi založené Kategorie:Náboženské společnosti--Crinkly.sun (diskuse) 24. 9. 2018, 20:23 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, nejmenuje se to dnes "Vivo!" ? (https://vivo-shopping.com/cs/hostivar ) Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 10. 2018, 14:09 (CEST)Odpovědět

@Svenkaj: Kdepak. Interspar alias Park Hostivař (nyní Vivo! Hostivař) byl postaven relativně nedávno, v roce 2000 - a není na Zahradním Městě, ale v Hostivaři. --ŠJů (diskuse) 13. 10. 2018, 14:16 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, prosím o doplnění refu "Tetourová" v hesle Místní komunikace. Děkuji --Jvs 15. 10. 2018, 16:05 (CEST)Odpovědět

Údaje o této památce jsou velmi chaotické, ba přímo protichůdné. Zámecká ulice se nachází v Děčíně I a ne v Novém městě (Děčín II) a nikdy se tam nic nebouralo. Ani na císařských otiscích není na místě uvedených souřadnic žádná stavba. Bývalá cihelna na území Děčína II (– Nové město) se nacházela pod Folknáři (dnes areál fy. Armex). Pokusím se vypátrat o jaký objekt šlo.--Juniperbushman (diskuse) 13. 11. 2018, 00:43 (CET)Odpovědět

@Juniperbushman: Cesty myšlenek úředníků NPÚ jsou někdy nevyzpytatelné. Leckdy dokážou památku podle čísla popisného přenést úplně do jiné čtvrti a přidat k ní nesmyslný název ulice i číslo orientační. Původně byla v roce 1973 do státního rejstříku zapsána "Cíhelna čp. 30 - byt s. Melzera". Proč k ní Památkový katalog přiřadil Nové Město, ale zároveň povídání o zbořené jižní frontě domů u Zámecké ulice, která na Novém Městě vůbec není, to je záhada. A kdo byl s. Melzer (a jestli to neměl být S. Melzer), to taky není jasné. --ŠJů (diskuse) 19. 11. 2018, 01:45 (CET)Odpovědět

Dobrý den, nic proti vracení mé úpravy, je to jen otázka názoru a nestojí za vzájemné bojování. Jenom: nepřipadá Vám taky ten citát zdroje „stávající využití hodnotit jako nejvyšší a nejlepší“ trochu divný, když objekt není využíván, pouze kostel? Je to sice citace přesně dle zdroje, ale v dané souvislosti zní trochu slabomyslně (k tomu ještě - co je to nejvyšší využití?). Novináři často píší nedbale. To byl hlavní důvod, proč jsem do textu sahal. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 18. 11. 2018, 16:12 (CET)Odpovědět

Zřejmě se ten posudek vyjadřuje ve vztahu k době, kdyby byl pořizován. Jinak není účelem Wikipedie, aby retušovala skutečnosti nebo názory, které někomu připadají slabomyslné. Ale hodnotit míru využití (vysoké, nízké) nebo způsob využití (lepší, horší) mi až tak slabomyslné nepřipadá. A připadá mi jako celkem důležitá informace, pokud znalecký posudek, na který se vlastník jinak odvolává, konstatoval, že lepší využití neexistuje. Slovem „stávající“ se nejspíš myslí dosavadní. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 17:36 (CET)Odpovědět

No nic, nerozuměli jsme si, asi jsem se nepřesně vyjádřil; máme holt každý jiný názor. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 18. 11. 2018, 22:28 (CET)Odpovědět

Ozdrojovanou informaci o tom, jak oceňující znalecký posudek hodnotí možnosti využití budovy, bych považoval za relativně podstatnou. Ozdrojovanou informaci, že Česká pošta nemá záložní plán pro případ neúspěšného pokusu o prodej, také nevidím důvod odstraňovat nebo zatajovat. Obě tyto informace je vhodné citovat co nejpřesněji podle zdroje. V čem bychom si mohli nerozumět nebo mít jiný názor? --ŠJů (diskuse) 19. 11. 2018, 01:33 (CET)Odpovědět

Považoval jsem za vzájemně si odporující a) tvrzení o nejvyšším a nejlepším využití b) skutečnost, že tím nejlepším a nejvyšším využitím je to, klášter využíván není a platí se milion ročně. (Z toho by se dalo vyvodit, že kdyby využíván byl, už by to nebylo nejlepší využívání :-). ) Buď zkreslil mluvčí nebo novinář. Ale nech klidně být tak, jak to je, citace zdroje je přesná, já už se vracet k článku nechci. Jinak si ještě myslím, že není třeba slovem "údajně" zpochybňovat, že depozitář Poštovního muzea byl z kláštera vystěhován. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 19. 11. 2018, 18:01 (CET)Odpovědět

@Svenkaj: Nejspíš se slovem "stávající" rozumí "dosavadní". Tedy předtím, než bylo kvůli zamýšlenému prodeji to využívání v roce 2016 ukončeno (ostatně ten oceňující posudek byl velmi pravděpodobně zpracován ještě před tím vystěhováním). To se mi zdá celkem srozumitelné. Z toho, že to využívání je pro vlastníka nevýhodné, ještě nevyplývá, že to není nejlepší a nejvyšší možné využití budovy. A nám jako wikipedistům celkem ani nepřísluší posuzovat, jestli to je skutečně pravda.

Co se týče vystěhování depozitáře, tam nám hlavně zůstává rozpor mezi údajnou citací ze stránek poštovního muzea, podle které byl depozitář muzea vystěhován v 80. letech 20. století, a novějším novinovým článkem, podle kterého byl na Ortenovo náměstí stěhován až v roce 2016. Přesnou citaci na webu Poštovního muzea nedokážu ověřit, protože prohlížeč mě tam nechce pustit a hlásí mi: „Majitel serveru www.postovnimuzeum.cz nakonfiguroval své webové stránky nesprávně.“--ŠJů (diskuse) 19. 11. 2018, 18:11 (CET)Odpovědět

Zeptám se v Poštovním muzeu, co kdy stěhovali. Ale webový zdroj asi nebude, jen ústní informace. --Svenkaj (diskuse) 19. 11. 2018, 18:17 (CET)Odpovědět

Wikikytička

Dobrý den, za vyslyšenou prosbu o pomoc s úpravou článku slušný Čech a za výrazné vylepšení jeho úrovně bych vám rád udělil tuto děkovnou Wikikytičku. --Palu (diskuse) 26. 11. 2018, 05:33 (CET)Odpovědět

Dobrý den, určitě jsem neměl na mysli, že by ozdrojované informace měly z Wikipedie zmizet. Jen si myslím, že Wikipedie, coby encyklopedie popisující trvalejší hodnoty, zbytečně často věnuje příliš pozornosti aktualitám s jepičím životem. Jedná se o jeden presidentův výrok z mnoha. Co na to kdo opáčil už nesouvisí s použitým termínem čučkař, ale s presidentovou kritikou BIS. Když už, tak by asi tyto detaily měly být někde v Miloš Zeman/výroky, Miloš Zeman/kritika BIS nebo podobném tématu. Ale v podstatě mi to je jedno. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 10. 12. 2018, 13:56 (CET)Odpovědět

Odstraňovat z článku informace právě o té celospolečenské diskusi, která to do té doby nepříliš známé regionální slůvko učinila encyklopedicky a celostátně významným, nebyl šťastný nápad, tím spíš, pokud tím odstraněním byla narušena vyváženost toho odstavce (bylo ponecháno Zemanovo vysvětlení, ale skryty reakce, které ho vyvažovaly). Pro některé typy lidí jsou aktualitami s jepíčím životem prakticky všechny historické události, právě od toho je encyklopedie, aby informace dokázala uchovat v kontextu. Například až se za dvacet nebo za třicet let budou v politických diskusích objevovat narážky na čučkaře, tak jako dnes se používají spousty klíčových slůvek jako narážek na kauzy a události z minulosti, tak aby každý mohl najít, čeho se ta narážka týká, co znamená. Samotné nářeční slůvko, z jazyka již téměř vymizelé, by samo o sobě na encyklopedickou významnost nedosáhlo. Podstatný je právě ten kontext jeho použití, tedy v daném případě i to, proč někdo BIS považuje za čučkaře a někdo ne. Z hlediska významu slova "čučkař" je to informace zcela zásadní, zatímco z hlediska osobnosti Miloše Zemana a jeho stylu je to informace poměrně marginální, byť jistě i z článku o Zemanovi i z článku o BIS by tento článek mohl být odkazován. --ŠJů (diskuse) 10. 12. 2018, 14:14 (CET)Odpovědět

Dobrý večer, vážený kolego. Důrazně Vás žádám, abyste ustal s osobními útoky vůči ostatním uživatelům (naposledy zde). Komentujte obsah, nikoliv přispěvatele. Osobní útoky nejsou na Wikipedii tolerovány. Děkuji za pochopení. S pozdravem --Mates (diskuse) 28. 12. 2018, 21:43 (CET)Odpovědět

@Mates: Kéž by dobrý. Tak samozřejmě bych se raději věnoval obsahu. Ovšem pokud ten obsah někdo ve velkém likviduje, tak to tak nějak stahuje pozornost na ty uživatele. Rovněž děkuji za pochopení. --ŠJů (diskuse) 28. 12. 2018, 21:46 (CET)Odpovědět

Dobry večer, chtěla bych se zeptat, jestli je možné Vám napsat emailem? Dekuji --AIGrant (diskuse) 13. 2. 2019, 19:03 (CET)Odpovědět

@AIGrant: Dobrý večer. V levém menu v sekci "nástroje" byste měl najít odkaz "Poslat e-mail tomuto uživateli". --ŠJů (diskuse) 14. 2. 2019, 01:08 (CET)Odpovědět

Přejmenování či přesun projektu možná smysl má. Ale stránky soutěže by se tím snad nerušily? Snad se dá reálně uvažovat, že třeba za pár let se soutěž vrátí i k nám? MONUDET (diskuse) 15. 2. 2019, 09:09 (CET)Odpovědět

Kolego, vím, že jate byl veden dobrým úmyslem, ale ten přesun nebyl příliš štastný. Musel jsem opravit asi 15 odkazů (doufám, že byly všechny, zkuste to prověřit), které namísto na román ukazovali na kostel. Toto upozornění nemyslím nijak špatně a dokonce si myslím, že nyní je to správnější, ale je třeba předem promylset, co takový přesun provede. Hezký den. --Chalupa (diskuse) 19. 4. 2019, 15:58 (CEST)Odpovědět

@Chalupa: Zdravím. To už tak bývá, že chybné odkazy je třeba opravit. To by bylo třeba tak jako tak. Čím dříve se článek přesune ze zavádějícího názvu na vhodný název, tím méně takových chybných odkazů vznikne. Ideální samozřejmě je, pokud je inteligence (resp. prozíravost) přítomna již při zakládání a pojmenovávání článku, pak není třeba dodatečně přesouvat. Proto se na úvod článku dává šablona "různé významy", aby každý zbloudilec mohl nakonec dojít ke správnému článku. --ŠJů (diskuse) 19. 4. 2019, 16:28 (CEST)Odpovědět

Abych upřesnil: jde o to, že pokud pro primární význam (např. osobu, stavbu, událost, abstraktní pojem atd.) článek ještě neexistuje (a dokonce i kdyby nebylo pravděpodobné, že někdy vznikne), tak by stejně článek o sekundárním významu měl mít v každém okamžiku výstižný, jednoznačný, nezavádějící název, který by měl být volen jako pokud možno trvalý. U názvů uměleckých děl to bývá poměrně častý problém. Zde je třeba jistého rozhledu, aby člověk rozpoznal, jestli název knihy, filmu či divadelní hry je primárně pojmem, který existoval nezávisle na ní. Samozřejmě je třeba i vzít v úvahu, nakolik samo to umělecké dílo zastínilo původní význam. A stejně tak když někdo zakládá stovky článků o nějakých řadových hokejistech či čutálistech někde v závěru soupisky, měl by vždy vzít v úvahu, jestli encyklopedicky významné osoby stejného jména a příjmení neexistují i v jiných oborech, a včas zvolit vhodný rozlišovač, protože množství odkazů na Wikipedii zdaleka není hlavním kritériem pro posouzení, zda právě ten sportovec je nejvýznamnější osobností svého jména. --ŠJů (diskuse) 19. 4. 2019, 16:51 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, v oficiálním katalogu litoměřické diecéze je kostel, zdrojováno. V článku Mikulášovických novinách je taktéž vysvětlen kostel, zdrojováno. V katastru je zemědělská stavba, v článku neuváděno. Jak ještě více chcete zdrojovat, že oficiální označení je kostel? Prosím stručně, bez románů. Gumideck (diskuse) 24. 5. 2019, 10:24 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: Z toho, že oficiální označení je kostel, ještě nijak nevyplývá, že označení téže stavby za kapli (které je z minulosti rovněž zdrojováno oficiálním zdrojem) je chybné či méně správné. Tvrzení, že označení za kapli je nesprávné, není doloženo žádným zdrojem, dokonce to ani žádný zdroj netvrdí. --ŠJů (diskuse) 24. 5. 2019, 11:37 (CEST)Odpovědět

V tom článku v MN je to uvedeno dvakrát, navíc pokud je stavba kostelem, není zároveň kaplí. Gumideck (diskuse) 24. 5. 2019, 12:59 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: To je právě vaše ničím nepodložená spekulace, že pokud je stavba kostelem, není zároveň kaplí. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi kostelem a kaplí není striktně definován, nemusí se tato dvě označení nutně navzájem vylučovat. Ostatně pokud aplikujeme na daný případ obvyklá rozlišovací kritéria (stavba je zřízena i vlastněna obcí, nikoliv církví, a Nejsvětější svátost tam pravděpodobně také trvale uložena není a nejspíš ani nikdy neměla být), má tato stavba blíže ke kapli. Rozhodně je tedy ukvapené tvrdit, že takové označení je chybné, zvlášť když ho po desetiletí používala i sama církev, resp. diecéze. Pokud ovšem považujete za tak zásadní informaci, že nějaký autor článku v lokálních novinách (bohužel neuvádíte odkaz na jejich on-line verzi, takže nemohu ověřit) označil některé z těch dvou prokazatelně oficiálně užívaných označení za nesprávné, pak by to mělo být i konkrétně uvedeno: kdo a kdy to tvrdil a jakými fakty a kritérii své tvrzení podložil. Je to prostě jeden z možných POV, jehož odbornost a relevanci jistě lze diskutovat. Každopádně se asi kostel nezmění v kapli nebo kaple v kostel jenom tím, jaké slovo zrovna někdo kdy zvolí v nějakém rejstříku či katalogu: uvedení v takovém seznamu není žádným účinným právním či kodifikačním aktem. Spíš se asi budete muset smířit s tím, že "kaple" či "kostel" nejsou nějaké oficiální tituly, které by se kultovním stavbám závazně a výlučně oficiálně udělovaly. Stejně jako není úplně ostrý přechod mezi síňovou a výklenkovou kaplí nebo mezi výklenkovými kaplemi a božími mukami, takže tutéž stavbu může každý zdroj nazvat jinak a neznamená to nutně, že jedno z těch označení je "správnější" než jiné. --ŠJů (diskuse) 24. 5. 2019, 13:26 (CEST)Odpovědět

Toto jsou ovšem Vaše domněnky a nikoliv fakta, rozdíl v označení kostel vs. kaple je jasně daný. A oficiální záznamy zkrátka hovoří o kostelu nebo zemědělské stavbě. Soudě podle dalších editací na článku, které jen přeskupily text a nic nepřinesly, stejně nejde o kvalitu textu, ale o pouhou ješitnost. O to jedno slovíčko se handrkovat nebudu, považuji to tedy ze své strany za uzavřené. Gumideck (diskuse) 24. 5. 2019, 14:51 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: Jasně dané je, že některé zdroje, starší i novější, označují objekt jako kostel, zatímco jiné jako kapli. Přičemž žádný z těch zdrojů, který jedno z těch označení používá, nijak nepolemizuje s tím druhým možným označením. Tedy zůstaňme u fakt a nevnášejme do článku vaše vlastní domněnky či polemiky, nepodložené žádným seriózním zdrojem ani fakty. Jestli za vaším odporem k dalším drobným vylepšením článku mám vidět něčí ješitnost, to by byla otázka. Na Wikipedii je to celkem běžný způsob práce, že pokud je možné článek vylepšit třeba i jen opravou překlepu, drobných věcných a formulačních chyb, stylistickým vylepšením nebo zlepšením struktury článku, udělá to první, kdo na takový článek narazí. Tvorba Wikipedie je ze své podstaty kolektivní práce, na spolupráci založená. Není třeba se kvůli tomu cítit dotčený. --ŠJů (diskuse) 24. 5. 2019, 15:19 (CEST) Obecně jakmile v nějakém článku na Wikipedii vidím kategorická tvrzení o tom, že nějaké označení či názor jsou „nesprávné“ a jiné údajně „jediné správné“, tak zbystřím a je-li to možné, podívám se, jestli aspoň ten zdroj opravdu něco takového tvrdí. Každý takový POV by ovšem měl být citován jako POV, ne jako vyšší pravda shůry daná. Zejména pokud zdroje srovnatelné váhy a srovnatelného charakteru používají obě označení střídavě nebo i souběžně. --ŠJů (diskuse) 24. 5. 2019, 15:28 (CEST)Odpovědět

Mimochodem: abyste za "oficiální záznam" o povaze sakrální stavby považoval nějaký nesmyslný záznam v katastru, to snad opravdu nemyslíte vážně, že ne? Chodník před mým panelákem je v katastru ze záhadných důvodů označen jako dálnice: prostě tam asi někdo kdysi napsal špatný kód a protože katastr nemá žádnou zpětnou vazbu a v podstatě ty záznamy nemají žádnou právní váhu ani důsledky, už to tak zůstalo, dokonce i když jsem na tu chybu několikrát upozorňoval. A na diskusi o uplatnění faktických kritérií pro rozlišení kostela od kaple jste také nepřistoupil. --ŠJů (diskuse) 24. 5. 2019, 15:25 (CEST)Odpovědět

Kolego, dobrý večer. Všiml jsem si, že jste u tohoto článku zrušil, že jde o bezvýznamného fotbalistu. Proto Vás upozorńuji na to, že jsem tam dal Neověřeno s tím, že po 14ti dench navrhu článek na zrušení. Pokud Vás tento problém nezajímá, omlouvám se za zbytené upozornění. --Chalupa (diskuse) 26. 5. 2019, 22:05 (CEST)Odpovědět

@Chalupa: Zdravím. Tehdy jsem uzavíral hlasování Wikipedie:Hlasování o smazání/Nevýznamní fotbalisti. V případě Viléma Axmanna bylo pro smazání 3 + 7, proti smazání 9 + 7 kolegů - já osobně jsem tehdy za sebe argumentoval tím, že fotbalisty v nejvyšší národní lize považuji automaticky za významné (a mimo jiné kdosi připomenul, že podobné kritérium významnosti v té době měli i na anglické Wikipedii). Za těch 11 let se poměry, názory i nároky na úroveň článků a témat dost změnily, ale asi by bylo dobré si před smazáním ještě jednou přečíst názory a argumenty všech, kteří tehdy hlasovali "ponechat vše". --ŠJů (diskuse) 26. 5. 2019, 23:45 (CEST)Odpovědět

@ŠJů: Zdravím rovněž. Článek nemá žádné reference ani zdroje. Domnívám se, že za 14 dnů je možné, aby byly doplněny. Jinak nemá takový článek na Wikipedii co dělat. --Chalupa (diskuse) 28. 5. 2019, 19:20 (CEST)Odpovědět

Prosím o nasměrování. Nějak jsem ztratil stopu na výpis přírůstků ÚSKP, existující někde v souvislosti se soutěží WLM. Nepoužíval jsem jej systematicky, spíše nahodile ověřoval, ale teď se mi zdá, že není možné v Památkovém katalogu ve vyhledávání vybírat interval podle data prohlášení věci za KP. Tak jsem stál o to vědět, zda to nějak bude možné sledovat na Wikipedii. Tuším, že jste za tímto seznamem a jeho užitečnými aktualizacemi stál Vy... Ale omlouvám se předem za případné zdržování... MONUDET (diskuse) 28. 6. 2019, 22:18 (CEST)Odpovědět

@MONUDET: Stopa se dá najít snadno. Stránku soutěže (nyní tedy vůbec stránku správy seznamů památek) máme stále na adrese Wikipedie:WikiProjekt Wiki Loves Monuments, zkratkou Wikipedie:WLM. Tam jsou přírůstky a úbytky dostupné v liště menu značkami "+" a "-". A jinak všechny servisní stránky související s projektem jsou i v kategorii Kategorie:WikiProjekt Wiki Loves Monuments. Hledat přírůstky podle data právní účinnosti počátku nebo konce ochrany je možné i v té nejnovější verzi Památkového katalogu, nasazené před pár týdny. Ale změnil se trochu formát URL adresy vyhledávání. Dokonce teď ten výpis funguje lépe než dříve (různé druhy ochrany se nyní navzájem nepřebíjejí), takže jsem v našich seznamech zpětně doplnil všechny chybějící změny od září 2015. --ŠJů (diskuse) 29. 6. 2019, 01:56 (CEST)Odpovědět

Milý kolego, velice oceňuji Vaši dlouhodobou a soustavnou práci na seznamech památek. Protože do nich často jako čtenář zabrousím, dovolím si malou kritiku, resp. upozornění. Tabulkový formát seznamů má své nepochybné výhody, není ale dobré dávat do Poznámky obsáhlé popisy, které by vydaly na článek. Úzký sloupec se špatně čte a položka, která se nevejde na výšku obrazovky, ruší přehlednost seznamu. Už jsem Vám chtěl napsat několikrát, ale teprve seznam Dlouhé Loučky mě přiměl k téhle poznámce: to už není seznam. Vím, že se na mě nebudete zlobit a já s Vámi rozhodně nebudu válčit, ale kdybyste si na délku popisů chtěl dávat pozor, bylo by to věci na prospěch. S omluvou a pozdravem --Sokoljan (diskuse) 4. 7. 2019, 17:17 (CEST)Odpovědět

@Sokoljan: Dobrý den, vážený pane kolego, děkuji za upozornění. Jen drobná terminologická oprava: popisy památky se snažím dávat výhradně do kolonky pro "popis", zatímco do kolonky "poznámka" spíše údaje týkající se jen identifikace či statusu objektu, upozornění na chyby v MonumNetu či Památkovém katalogu aj. Mám za to, že se od počátku počítalo s tím, že součástí tabulky budou v nějakém rozsahu i popisy jednotlivých památek (přičemž ty nadpisy či pseudopojmenování typu "most - mostek" nebo "tělocvična - sokolovna", které byly tehdy v MonumNetu, bych za skutečné popisy rozhodně nepovažoval).

Přiměřenosti rozsahu popisu se snažím od počátku věnovat maximální pozornost. Lehce se člověk může inspirovat třeba tím, jak obvykle vypadají seznamy místních památek na webech některých obcí. Bylo celkem od počátku zřejmé, že naše seznamy v ideálním cílovém stavu nemají být jen nějakou strohou tabulkou s pouhým seznamem adres a identifikátorů, jak byly původně z nouze vygenerovány, zejména pokud pak některé seznamy vypadaly tak, že padesát domů mělo úplně shodný nicneříkající dvouslovný popis nebo že v seznamu bylo pět mohylových pohřebišť a pokud si člověk nerozklikl souřadnice, ani by jedno od druhého nerozeznal, a vlastně je tehdy leckdy nešlo rozlišit a identifikovat ani podle MonumNetu (ostatně dlouho jsme ani ty souřadnice k dispozici neměli). Disproporce v délce popisu mezi jednotlivými položkami pak vzniká především tím, že pod jedním rejstříkovým číslem je někdy jen jedna jednoduchá drobná památka, o které opravdu není rozumné nebo ani nelze psát víc než dva tři řádky, a jindy areál nebo soubor sestávající třeba z desítky složitých budov s bohatou historií a řady dalších prostranství a objektů. Zde se mi jeví jako nerozumné, aby součásti takového souboru byly v seznamu památek zanedbávány jen proto, že momentálně mají společné rejstříkové číslo s celým souborem (a původně třeba ani neměly a byly zapsány samostatně). V některých oblastech jsou samy anotace jednotlivých KP či jejich součástí v Památkovém katalogu natolik vyvážené a přiměřené, že je stačí v podstatě jen přepsat z PK sem, v jiných oblastech bývá v anotaci jen bezobsažná slovní vata a základní charakteristiku objektu musí člověk lovit v Památkovém katalogu z dalších sekcí, někde ji ani tam nenajde. Zde se opět snažím klást důraz hlavně na to, aby se do našeho seznamu dostal především základní popis památky a její historie a vymezení jejích hlavních součástí - u budov například s větším důrazem na exteriér a na specifické prvky, a moje nynější praxe řekněme vykrystalizovala za 4 roky existence Památkového katalogu. Je ovšem zřejmé, že úplně jinak bude vypadat záznam o tak velkém areálu, jakým je třeba Seznam kulturních památek na Hradčanech#Pražský hrad, a jinak o nějakém smírčím kříži, o jehož historii v podstatě nikdo nic neví a nic na něm není čitelné, takže ho památkáři mohou nanejvýš změřit a typologicky zařadit. Samozřejmě existuje dilema, že čím budou popisy stručnější, tím více podstatných informací v nich bude chybět, a naopak čím budou obsažnější, tím pak budou celé seznamy méně přehledné. Seznam pro Dlouhou Loučku, kde tři rozsáhlejší památky (zámek, tvrz a areál kostela) mají rozsáhlejší popis, zatímco ostatní památky (víceméně drobné) mají stručnější popis, který šířku záznamu nijak nezvětšuje oproti tomu, kdyby v něm byla jen fotka bez popisu, považuji spíše za vzorově ideální než za odstrašující, byť samozřejmě by šlo nekonečně diskutovat o tom, které dílčí informace by šlo oželet a vypustit či zestručnit a které naopak by tam ještě měly být přidány (kupříkladu o zámeckém parku v tom popisu není vlastně vůbec nic, protože ani v Památkovém katalogu není popsán). U rozsáhlejších areálů či souborů typu toho Pražského hradu bych za lepší považoval, kdyby bylo jednotlivé součásti možno rozepsat jako samostatné položky seznamu, ale zde jsme limitováni tím, že jako identifikátor máme nyní rejstříková čísla ÚSKP, nikoliv katalogová čísla PK, a na ty seznamy navazuje takové množství těžko upravitelných robotických nástrojů, že je lepší zavedenou praxi neměnit, aby jich aspoň část ještě zůstala fungovat.

Vycházím zejména z toho, že řekněme 80 % památek v seznamech KP nikdy svůj vlastní článek mít nebude (tím se tyto seznamy liší například od seznamů NKP nebo památkových zón a rezervací, které jsou blíže vaší představě přehledného výčtu) a tedy tyto seznamy vlastně "nahrazují" články o takových památkách - u těch zbylých 20 % by se seznam krom základní stručné charakteristiky objektu či souboru a jeho součástí měl soustředit spíše na historii a vymezení této formy památkové ochrany, tedy výčet součástí a jejich stručnou charakteristiku, zatímco samostatný článek o takové památce zpravidla bývá strukturován jinak a má jiné důrazy. Pokud by někdo hledal skutečně jen tabulkové přehledy, pak možná bude lepší, když využije přímo Památkový katalog, jehož výstupy ovšem v současné době zase moc nevyhovují třeba mně, protože v samé stručnosti tam teď už u jednotlivých položek není bez rozklikávání vidět ani adresy.

Samozřejmě sám mám zájem o maximální stručnost (bez újmy na obsahu), už proto, abych ani sám sobě zbytečně nepřidělával práci. Tedy výsledkem je vždycky jakýsi kompromis, který vzniká tou mnohaletou snahou o vyváženost. Ale každopádně Váš dojem beru na vědomí jako zpětnou vazbu, kterou si přikládám na misku vah. Pokud bychom se dostali na stejnou vlnu v těch základních principech, pak mi určitě nebude vadit, když po mně nějaké moje úlety občas lehce zkorigujete, zejména pokud se mi do textu dostala třeba vyložená zbytečná duplicita nebo marginálie, kterou jsem zapomněl odmazat. Na druhou stranu, pokud by spolu měli bez dohody vést revertační válku dva lidé, z nichž jeden by to tlačil do podoby holého seznamu a druhý do podoby obsahově zcela vyčerpávajících článků, nemohlo by to skončit jinak než frustrací obou. Nicméně pravděpodobně i po dalších deseti letech nám tu ještě hodně z těch 1300 seznamů zůstane strohých a bez popisů, protože si s nimi prostě nikdo nedá tu práci probrat je památku po památce. --ŠJů (diskuse) 4. 7. 2019, 18:59 (CEST)Odpovědět

Díky za obšírné stanovisko! Je zřejmé, že se rozhodujete s odbornou kompetencí, a tak Váš názor respektuji. Nicméně nejsme v prostředí nějakého státního rejstříku, nýbrž na encyklopedii, která může velmi snadno odkazovat na článek. Jako laik bych se za to přece jen přimlouval. Srdečně zdraví --Sokoljan (diskuse) 4. 7. 2019, 20:36 (CEST)Odpovědět

Díky. Právě proto, že nejsme v prostředí státního rejstříku, ale v encyklopedii, se snažím o to, aby to nebyly strohé seznamy nějakých právních aktů ochrany, ale aby v těch seznamech byly skutečně zastoupeny a představeny ty památkové objekty, nejen fotkou. Samozřejmě že existuje-li o dané památce článek, může zacházet do mnohem větších podrobností a širšího kontextu, a v seznamu památek pak lze informace zredukovat o něco více, na základní popis, zhruba v rozsahu těch anotací v Památkovém katalogu. Ale jak jsem psal, styl těch anotací v různých krajích a okresech není vůbec jednotný. A skládá-li se památka z většího počtu objektů, které mají (neby by měly mít) v PK vlastní záznam a vlastní katalogové číslo, pak zpravidla stojí za zmínku i v našem popisu. V zásadě ten posun, který NPÚ udělal od MonumNetu k Památkovému katalogu, se snažím - aspoň v tom lepším - přenést i sem. Do srpna 2015 jsme se jako veřejnost k popisům ani lokalizaci těch památek vlastně nedostali. Teď se můžeme snažit z té poněkud chaotické navrstvené změti něco vycedit. --ŠJů (diskuse) 4. 7. 2019, 21:00 (CEST)Odpovědět

Dobrý den. Kromě diskuse u kolegy VitVit bych Vás chtěl ještě poprosit, jestli byste se nepodíval na odkaz na památkový katalog v článku Městský soud v Praze (reference č. 6). Původní odkaz už nefunguje, zkoušel jsem leccos, ale bez úspěchu. --Vlout (diskuse) 20. 7. 2019, 13:20 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Zatím jsem zjistil jen to, že šablona volá ten záznam katalogovým číslem 100045666044, zatímco skutečné katalogové číslo je 1045666044. Tedy ta šablona k parametru přidává "1000" místo "10". Ale nehrnul bych se do opravy kódu šablony, pokud si nejsem jistý, že tím nezkazím zase jiné odkazy. --ŠJů (diskuse) 20. 7. 2019, 15:27 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Nahradil jsem v článku jednodušší a nadčasovější šablonou {{KP}}, kde se odkazuje rejstříkovým číslem a ne katalogovým číslem. Pokud má být šablona {{MonumNet}} zachována, musí si tam někdo pohrát se vzorečkem a pak by ještě bylo vhodné šablonu přejmenovat na aktuální název, protože MonumNet je mrtvý. --ŠJů (diskuse) 20. 7. 2019, 15:36 (CEST)Odpovědět

Výborně, díky. Mimochodem, není to poprvé, co jsem s tímhle problémem setkal (viz Kašny v Olomouci), a asi to bude chtít komplexnější řešení. Možná kompletní nahrazení v celé Wikipedii šablonou KP, nebo bude stačit úpravy a přejmenování této? Úplně se v tom ovšem nevyznám, takže to nechám na Vás, ale budu podporovat. --Vlout (diskuse) 20. 7. 2019, 16:29 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Provedl jsem teď v šabloně {{MonumNet}} úpravu, kterou už před víc než rokem navrhoval v diskusi Matěj Orlický. Šablona by teď měla fungovat už nejen pro šestimístný IdReg, ale i pro osmimístný - nebude ale fungovat pro devítimístný, ze kterého žádný přepočet udělat nejde. Zatím to vypadá, že funguje.

Co se týče nových šablon odkazujících rejstříkovým číslem, tam máme zase jiný technický problém - tedy nemáme ho my, ale NPÚ. Pokud má jeden objekt více rejstříkových čísel (například je zároveň KP i NKP, nebo byl KP prohlášen dvakrát), tak ho Památkový katalog podle přesně zadaného čísla neumí vyhledat. Umí ho vyhledat, když se hledané číslo obloží hvězdičkami, ale tím zase v některých případech může přibýt falešných výsledků vyhledávání. Pořád váhám, jestli do těch šablon mám ty hvězdičky přidat, nebo jestli čekat na to, že dřív ten problém vyřeší na NPÚ kde měli "chytrý" nápad cpát víc rejstříkových čísel do jedné položky za sebe. --ŠJů (diskuse) 20. 7. 2019, 17:12 (CEST)Odpovědět

Nezabývá se tím ještě někdo jiný, napadá mě kolega MONUDET? Každopádně udělejte úpravy, které uznáte za vhodné. --Vlout (diskuse) 20. 7. 2019, 17:40 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Kolega MONUDET má blízko k památkám, ale k programovacím kódům myslím ne. Ty hvězdičky už jsem do těch vyhledávacích kódů přidal - to byla práce na pár minut a vypadá to, že to jakžtakž funguje, komplikace nenastaly. NPÚ o problému ví, ale bůhví, kdy a jak se jim ho podaří vyřešit a jestli pak nebudeme muset zase zgruntu měnit všechny URL. --ŠJů (diskuse) 20. 7. 2019, 18:00 (CEST)Odpovědět

To už jsem od Vás dřív pochopil, myslím to neustálé měnění adres ze strany NPÚ, včetně ne úplně uspořádného systému apod. Pravda, dal by se spíše čekat pozitivnější příklad, třeba jako když kolega Chmee2 zařídil fotografie senátorů aj., ale já jsem optimista, třeba to chce jen víc času, aby jim došlo, jakým užitečným zdrojem může být Wikipedie (jiným pozitivním příkladem mohou být medailonky osob, které jsou v databázi NK ČR). --Vlout (diskuse) 21. 7. 2019, 01:27 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Tak ona asi nějaká míra ochoty ze strany NPÚ byla či je, ale holt tam nemají tak geniálního programátora, jakého bych jim přál. Nějaké mouchy se jim už přece jen podařilo vychytat a někam pokročit. Můžu mít jisté pochopení, mně už taky v programování úplně ujel vlak a jsem na to čím dál víc natvrdlý. --ŠJů (diskuse) 21. 7. 2019, 02:19 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, pane kolego, zachytil jsem Vaši předchozí práci a rád bych Vás upozornil na čerstvě aktualizovanou verzi článku o modřanských pontonových mostech. Se srdečným pozdravem (Skret4 (diskuse) 8. 9. 2019, 22:02 (CEST))Odpovědět

@Skret4: Zkoušel jsem hledat podle kategorií i fulltextem a žádný takový článek jsem na Wikipedii nenašel. Máte tedy asi na mysli tento článek na webu městské části Praha 12? --ŠJů (diskuse) 8. 9. 2019, 22:57 (CEST)Odpovědět

Je otázka, do jaké míry tato lokální záležitost vůbec patří do článku Pruské obléhání Prahy (1757), který jsem napsal z nouze jako stručný pahýl proto, že tato poměrně významná událost historie Prahy ve Wikipedii chyběla úplně. Ovšem jako laik jsem čerpal právě jen z různých popularizačních článečků a tím článek nemá zrovna ideální stavbu, je tam víc důrazu na náhodné okrajové zmínky a epizody než na systematický popis celkové situace. A to bych opravdu nechal na povolanějších než jsem já. --ŠJů (diskuse) 8. 9. 2019, 23:31 (CEST)Odpovědět

Ahoj, všiml jsem si, že zakládáš na stránce WP:WLM podstránku pro každý rok po roce 2014 (kdy se konalo poslední kolo v rámci České republiky) s tím, že se spolek Wikimedia Česká republika k dané záležitosti nevyjádřil/nevyjádří. Každý rok máme v Radě spolku diskuzi na téma WLM. Je samozřejmě škoda, že nedosáhne nakonec sem, ale rozhodně to není tomu, že bychom se nevěnovali soutěži. Za tři ročníky soutěže Wiki miluje památky (2012, 2013 a 2014) bylo nafoceno pro Commons 25 tisíc fotografií a v dalších letech 2015, 2016, 2017 a 2018 jich přibylo díky přímému odkazu v seznamech kulturních památek zhruba stejně hodně. Soutěži jsme však nedali za spolek Wikimedia Česká republika publicitu ani pozornost, a to z jednoduchých důvodů:

• 1) S každým dalším ročníkem se ukázalo, že i když zvyšujeme míru propagace soutěže, klesá počet získaných fotografií.
• 2) Pokud už lidé fotografie v rámci soutěže nahrávají, nahrávají fotografie památek, které už máme a které jsou snadno dosažitelné (pražský hrad apod).
• 3) K některým památkám máme fotografií příliš mnoho například tady jich je přes stovku, ale využijeme jich velmi málo (pár fotografií na článek). Mohou mít využití co se týče položek wikidat (kde se to již realizuje) a seznamů kulturních památek zde na Wikipedii ale nemyslím si, že to je to co bychom potřebovali.

Naposledy se nás v roce 2017 snažila "přemluvit" k pořádání dalšího ročníku WLM mezinárodní komunita na konferenci v Berlíně, pokud si to dobře pamatuji.

Protože tedy máme fotografií vskutku hodně, ale chybí nám spíše ty články, inicioval jsem v minulosti soutěž Popiš památku, která má tento problém do jisté míry řešit (a jíž se v lednu 2020 uskuteční dle plánů již třetí ročník). Díky ní se totiž využijí fotografie z už uskutečněných ročníků. Co se týče focení, tak památky mají všechny položky Wikidat a jsou proto validní v rámci akce Fotíme Česko, stejně tak lze fotografie nahrávat i přímo ze seznamů kulturních památek. U Fotíme Česko je výhoda, že uplatnit lze jen to, co zatím není nafocené. A tedy nepřibývají nekonečné zástupy duplicitních fotografií.

Tolik důvodů k tomu, proč spolek Wikimedia Česká republika nepořádá soutěž v posledních několika ročnících. Aktron (✆|✍) 26. 9. 2019, 17:44 (CEST)Odpovědět

@Aktron: Je pravda, že ta soutěž WLM je nastavená spíš jako motivace pro země, které se seznamy památek teprve začínají, a pro nás pokročilejší je těžko přizpůsobitelná. Ostatně sama ta soutěž a udílení cen mi na tom projektu nikdy nepřišly jako to nejpodstatnější. I když z těch prvních roků máme ohromné množství fotografií, které ještě dodnes nemáme stoprocentně zpracované, dnes pro nás mají největší přínos ti kolegové, kteří fotí a doplňují seznamy celoročně, někteří už osmým rokem. Soutěž WLM jsem tedy chápal spíše jako propagační a náborovou akci, jejímž cílem bylo získat právě takovéto stálé spolupracovníky, kteří většinou ani neměli ambici v soutěži vyhrát, jako spíš přispět do velkolepého projektu.

Ano, spousta notoricky známých pohledů se opakuje stokrát - na druhou stranu není pravda, že bychom už měli všechno dobře nafoceno a že by nebylo co fotit: třeba kulturní památka Pražský hrad se skládá možná ze stovky i více objektů a myslím, že některé z nich ještě nemáme nafocené vůbec. Stejné tak i památkové rezervace a památkové zóny nemáme nafocené důkladně dům od domu. A i v seznamech památek se ještě najdou obce a dokonce i města, kde je památek nafocená pořád jen menšina. Jinak nám zbývají nevyfocené hlavně ty památky, které jsou například nefotogenické (nezřetelné archeologické pozůstatky), nepřístupné, nezvěstné atd. Potřebujeme pozornost fotografů zaměřit na to, co ještě vyfocené není - a k tomu nám soutěž WLM moc nepomůže, protože ta klade důraz spíše na líbivé, pompézní fotografie s profesionálním až uměleckým přesahem. Pro nás by účast měla smysl, pokud by účastníci mohli dostávat "body" podle aktuálního encyklopedického přínosu "obyčejných" fotografií, ale na takové hodnocení nemáme kapacity. Mohli bychom tedy "mezinárodní komunitě" dát zpětnou vazbu, že zaměření a nastavení soutěže už nevyhovuje našim potřebám.

Využitá není jen ta fotka, která je umístěna v článku Wikipedie, ale i ta fotka, která je smysluplně zařazená v projektu Commons, který tak má šanci jít víc dopodrobna než články, nebo být před články o krok napřed. Samozřejmě že netradiční či detailní pohledy nebo snímky "vedlejších objektů" a méně notorických pohledů pak mají pro projekt větší hodnotu než 300 skoro stejných fotek Hradčan ze Smetanova nábřeží. Ale někdy ani ten velký výběr nemusí být na škodu.

Ohledně popisu památek: velká část drobných památek vlastní samostatný článek nikdy mít nebude. Aktuálně se soustředím spíše na to, aby přímo v seznamech památek měla každá památka netriviální popis, tedy víc než jen generické "most - mostek" nebo "venkovský dům". Prahu už mám v tomto ohledu kompletně hotovou, u ostatních obcí rozšiřuji popisy příležitostně.

Na stránku Wikipedie:WikiProjekt Wiki Loves Monuments jsem někdy před dvěma a půl lety pověsil návrh, aby celý komplex stránek byl přesunut na název Wikipedie:WikiProjekt Památky, tedy osamostatněn, oproštěn od závislosti na té soutěži. Mnohé technické nástroje vyvinuté v souvislosti s tou soutěží nám celoročně velmi dobře slouží, ale bohužel nám je nikdo asi nebude víc přizpůsobovat podle našich potřeb. --ŠJů (diskuse) 26. 9. 2019, 18:38 (CEST)Odpovědět

Dobrý den. Nemohl byste se prosím podívat na tuto editaci a případně najít, jak to ve skutečnosti je? V seznamu je sice soud uveden (náměstí Republiky), ale v památkovém katalogu jsem to nenašel. --Vlout (diskuse) 6. 11. 2019, 18:23 (CET)Odpovědět

Jestli bych mohl zaurgovat, přece jen jde o to, zda jde o památkově chráněnou budovu. Předem děkuji. --Vlout (diskuse) 5. 1. 2020, 00:54 (CET)Odpovědět

@Vlout: Teprve teď jsem si našel čas se ten neuvěřitelný bordel pokusit rozmotat. V Památkovém katalogu je evidována jak budova soudu (katalogové číslo 1999991732), tak průčelí budovy soudu (katalogové číslo 1999991732_0001), ale u obou katalogových položek je údaj „není kulturní památkou“ – ovšem zároveň i údaj že se objekty nacházejí na ploše kulturní památky 48970/7-8371 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) s názvem „urbanisticko-architektonická zástavba“ (tedy původně soubor části budov kolem náměstí). V MonumNetu to tedy nejspíše podle rozpisu parcel vypadalo tak, jako že objekt je součástí toho souboru, ale do Památkového katalogu to zapracovali tak, jako že není. Přitom fakt, že průčelí má samostatné katalogové číslo, by nasvědčoval tomu, že v některé fázi asi počítali s tím, že památkově chráněné je právě jen průčelí.

„Původní“ evidenční list, zpracovaný ovšem až v listopadu 1996, není nijak zvlášť podrobný. Uvádí se tam „domy č. 7–20“, což by odpovídalo dnešním adresám (čo. 7 neexistuje), na severovýchodní straně blok 901/8, 902/9, (čo. 10 neexistuje), 903/11, na jižní straně blok 874/12, 875/13, 876/14, 877/15, 878/16, a blok 900/17, 899/18, 898/19 a divadlo 916/20. V textu je sice budova soudu v bodu 9 (popis) i v bodu 12 (zhodnocení významu) v rámci historie náměstí zmíněna, ale ne výslovně jako součást kulturní památky.

V bodu 20 evidenčního listu (poznámky) je uveden jakýsi seznam čísel, který trochu vypadá jako seznam čísel parcelních.

• pp. 784 neexistuje, existuje pouze 9 dílů s čísly pp. 784/1–784/9. Parcela pp. 784/1 přitom víceméně odpovídá půdorysu okresního soudu s adresami náměstí Republiky 585/1 a Dyjská 585/1, včetně většiny vnitřního dvora, pp. 784/2 odpovídá jihozápadní přístavbě, 784/3, 784/4 a 784/6 přístavbám u severozápadního rohu, 784/5 dvůr západně za hlavní budovou, a 784/7–9 různé malé výseče uvnitř hlavního dvora.
• pp. 1532 naznačuje, že chybějící čo. 7 by mohl být nárožní dům, který dnes oficiálně dle RÚIAN má pouze adresu Čermákova 915/19,
• pp. 1511 – odpovídá adrese náměstí Republiky 901/8
• pp. 1512 – odpovídá adrese náměstí Republiky 902/9
• pp. 1513 – odpovídá adrese náměstí Republiky 903/11
• pp. 1461 – odpovídá adrese náměstí Republiky 874/12
• pp. 1463 – dnes neexistuje, rozdělena na díly pp. 1463/1, který odpovídá adrese náměstí Republiky 875/13, a pp. 1463/2, který odpovídá zadnímu domu náměstí Republiky 3621/13a
• pp. 1465 – odpovídá adrese náměstí Republiky 846/14
• pp. 1467 – odpovídá adrese náměstí Republiky 877/15
• pp. 1469 – odpovídá adrese náměstí Republiky 878/16
• pp. 1508 – odpovídá adrese náměstí Republiky 900/17
• pp. 1507 – odpovídá adrese náměstí Republiky 899/18
• pp. 1506 – odpovídá adrese náměstí Republiky 898/19, Vídeňská třída 898/1
• pp. 1059 – asi překlep a má to být 1509, odpovídá adrese náměstí Republiky 916/20, tedy půdorysu divadla

V Památkovém katalogu je seznam parcel o dost jiný. Ze všech parcel pod areálem soudu jsou náhle uvedeny jen tři: 784/7–9, což jsou jen jakési malé bezvýznamné čtverečky v rámci nádvoří. Chybné číslo 1059 bylo správně opraveno na 1509. Nově se zničehonic objevily parcely 1510/1–2 (parková plocha kolem divadla) a parcely 5325/1–12 (vesměs plochy vozovek, chodníků a parkové a komunikační zeleně na náměstí), které v „původním“ výčtu parcel na evidenčním listu z roku 1996 nebyly. O žádném dodatečném řízení o změně rozsahu památky není v Památkovém katalogu ani stopy, a ani názvu památky („zástavba“) tak úplně neodpovídá, že by součástí památky měly být i parkové a komunikační plochy.

Tedy podle textového popisu a podle výčtu parcel v evidenčním listu z roku 1996 to vypadá, že okresní soud MĚL BÝT součástí toho souboru, ale zbrklá slečna z administrativy orientační číslo této budovy kdysi zapomněla napsat na evidenčním listu památky do rozsahu orientačních čísel chráněných budov. Čehož se nyní zřejmě někdo chytl a vzal to doslova, takže dnes je zřejmě památkově chráněný pozemek pod budovou soudu, ale samotná budova soudu nikoliv. V jiných ohledech ovšem administrativním pracovníkům NPÚ nedělá problém rozsah a vymezení památky při různém přepisování potichu a nekontrolovatelně svévolně upravovat a opravovat, aniž by to bylo podloženo nějakým oficiálním rozhodnutím.

Přičemž zápis do státního rejstříku je ke dni 7. 7. 1989, tedy jde (jak je pro Jihomoravský kraj typické) o jeden z nezákonných zápisů provedených v rozporu se zákonem, v tomto případě o více než rok a půl opožděný, takže památkový status je uchováván jen na základě poněkud účelového výkladu, že každý z nezákonných zápisů je platný až do chvíle, kdy ho někdo napadne – což je ještě jištěno tím, že aktivní legitimaci k napadnutí toho zápisu mají asi jen majitelé těch budov. Maskování množství nezákonných zápisů je ostatně zřejmě i hlavním důvodem, proč v kolonkách MonumNetu a Památkového katalogu je uváděno to fiktivní datum počátku ochrany 3. 5. 1958 místo skutečného data zápisu do státního rejstříku.

Na to, že z "ústředního seznamu památek" jednotlivé památky na základě různých takových "oprav" záhadně mizí, objevují se nebo se převtělují, mění lokalitu i rozsah atd., jsem si už bohužel zvykl - je v té evidenci ohromný bordel, a i ten nový systém evidence je neuvěřitelně zmatlaný a špatně navržený - už jen tím, že evidence památek není logicky napojená na evidenci parcel, budov a adres v RÚIAN, ale adresní údaje jsou podivně pomíchané a neúplné a jejich propisování z nadřazené položky do podřazené položky víceméně nahodilé, zřejmě jen ručně zadávané bez možnosti efektivní kontroly. K tomu tisíce zbytečných překlepů a hrubek. --ŠJů (diskuse) 5. 1. 2020, 02:56 (CET)Odpovědět

No to je opravdu veselé. Také díky za doplnění článku o znojemském okresním soudu. Možná jen část z toho převedu do poznámky, aby to v poměrech jednotlivých částí textu nevypadalo, že článek je především o památkové ochraně. Přesto je to podstatná věc a jsem rád, že jste to objasnil. Navíc je zřejmé, že takový problém bude asi u více objektů v České republice, zejména tedy v působnosti brněnského památkového ústavu, kde se s tím asi moc „nepárali“… --Vlout (diskuse) 5. 1. 2020, 09:12 (CET)Odpovědět

@Vlout: Popravdě řečeno, nemám rád takové tříštění textu, kde půl informace je v textu a půl informace v poznámce. Poznámky by se v článcích na Wikipedii měly používat jen naprosto výjimečně, radši vůbec. (I když je fakt, že v seznamech památek právě takovéto informace dávám do rubriky "Poznámka", ale to je plnohodnotná kolonka tabulky a ne poznámka pod čarou.) A taky nemám rád, pokud se odkudkoli odstraňují relevantní informace jen kvůli "vyváženosti". Tak holt prostě půlka článku je o historii památkové ochrany. Až nějaká budova shoří, tak třeba zase tři čtvrtiny článku budou jen o jejím požáru, co naděláme. --ŠJů (diskuse) 5. 1. 2020, 09:19 (CET)Odpovědět

Ahoj, chtěl bych ti poděkovat za tvou obětavou práci spojování článků s Wikidaty (zvláště pak za ty moje články o železničních stavbách na Litoměřicku). Díky! Poirot12345 T (diskuse) 4. 1. 2020, 20:58 (CET)Odpovědět

@Poirot12345 T: Ono spíš jde o propojení kategorie Commons s článkem na Wikipedii. Pokud do té doby položka Wikidat neexistuje, tak se vytvoří „sama“, pokud tedy člověk k propojení využije toho odkazu v levém sloupci dole. --ŠJů (diskuse) 4. 1. 2020, 21:13 (CET)Odpovědět

Wikikytička

za spojování (nově vytvořených) článků s jejich strojovými protějšky ve Wikidatech --Poirot12345 T (diskuse) 4. 1. 2020, 21:01 (CET)Odpovědět

Ahoj, chtěl bych se zeptat ohledně článku Seznam železničních stanic v Česku, který je dle historie tvou prací. Narazil jsem na obec Bříza na Litoměřicku a dvě zastávky - Bříza a Bříza obec. Druhá zmíněná není v seznamu zmíněna vůbec, první je mimo provoz (a přes stránky SŽDC/Správy Železnic jí nelze dohledat; nevkládám ji pro neznalost jejího kódu). Máš přístup do SR70? A pokud ano, mohl by ses na to mrknout? Díky! Poirot12345 T (diskuse) 10. 1. 2020, 15:21 (CET)Odpovědět

@Poirot12345 T: Do SR70 nejspíš přístup nemám, pokud mi nikdo nedá veřejný odkaz, a neveřejnými zdroji by se zdrojovat nemělo. Ty kódy původně byly z nějakého veřejného zdroje - nevím, jestli dnes se dá k aktuálnímu seznamu oficiálně dostat. V seznamu se prozatím nerozlišuje, ve kterých stanicích a zastávkách je či není jaký provoz. Pokud tam něco chybí, můžeš to jednotlivě doplňovat, každopádně ten seznam bude potřebovat čas od času kompletní revizi, a do toho já se nehrnu. Udržovat ho průběžně naprosto aktuální je asi dost nereálné. Taky by bylo dobré seznam doplnit o další údaje. Zrušené stanice a zastávky bych v seznamu ponechal, s údajem o datu zrušení, ale zpětně tam doplňovat všechny historicky zrušené stanice a zastávky se mi asi taky moc nechce. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2020, 15:34 (CET)Odpovědět

@ŠJů: Ahoj, oficiální zdroj (portál provozování dráhy) jsem našel, je zde: https://provoz.szdc.cz/ (Do okna vyhledávání klíčové slovo "SR70") Mám se pouštět do průběžných aktualizací, případně přestavět tento seznam? Poirot12345 T (diskuse) 10. 1. 2020, 17:44 (CET)Odpovědět

@Poirot12345 T: Tak samozřejmě, pracovat na tom seznamu je možné kdykoliv. Jenom asi není vhodné ho zbytečně celé dny blokovat šablonou "Pracuje se", pokud děláš úpravy postupně po oddílech anebo jen něco doplňuješ. Takové šablony mají význam jen pokud bys dělal opravdu záaadní strukturální přestavbu - třeba změnu odrážkového seznamu na tabulku, což by asi bylo časem vhodné udělat. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2020, 17:59 (CET)Odpovědět

@ŠJů: OK, s meziuložením po C ji odstraním Poirot12345 T (diskuse) 10. 1. 2020, 18:02 (CET)Odpovědět

@Poirot12345 T: Jinak z toho začerveňování seznamu nadšen nijak nejsem. To, že ty odkazy byly původně modré, opravdu nebyl omyl. Ale chápu, že pro skalní nádražáky, pro které je železnice světem sama pro sebe vytrženým z kontextu okolního světa, je jakákoliv neželezniční entita příliš vzdálená a nesouvisející, než že by se dali přesvědčit, že opravdu není náhoda, že ta nádraží se jmenují stejně jako ty vesnice nebo města. Dalo se to čekat, že ten seznam tak možná dopadne. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2020, 18:26 (CET)Odpovědět

@Poirot12345 T: Když už se v tom vrtáš a měníš odkazy na (budoucí) články o stanicích, bylo by dobré rovnou prolinkovat na Wikidata, kde k těm zastávkám jsou položky, např. Adamov zastávka^{(na Wikidatech)}, Aš předměstí^{(na Wikidatech)}, Aš... JAn (diskuse) 13. 1. 2020, 10:26 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Nevím, kdo mění odkazy na (budoucí) články o stanicích - já se naopak snažím ty odkazy tvořit striktně pravidelně a předvídatelně. Tj. podle toho, jestli ten název je primárně názvem stanice/zastávky, nebo sekundární - tj. de facto jde o pojmenování místa, kde ta stanice nebo zastávka je. Tam, kde neexistuje článek, je často propojení na Wikidata možné přes kategorii Commons - těch je výrazněji víc než článků. Propojení seznamu s Wikidaty může být užitečné, ale chtělo by to řešit tak, aby nebylo samoúčelné - tj. aby Wikidata byla využita ke generování nebo zobrazování údajů v seznamu, případně i opačně, byla podle seznamu plněna nebo aktualizována. I doplnění odkazu do Wikidat do seznamu by měl spíš na závěr udělat nějaký bot, než abychom tím ještě přidávali ruční práci Poirotovi, případně těm, kdo mu budou pomáhat. Ještě lepší by bylo, až se podaří doladit uspořádání seznamu, kdyby se podařilo základ toho seznamu vygenerovat z Wikidat botem, a ručně by se to pak už jen překontrolovalo, případně doplnilo. Ale nemám představu, kolik procent stanic a zastávek tam svoji položku už má. Pro budoucí udržitelnost seznamu je to ovšem téměř nezbytné. Chce se ti do toho pustit? --ŠJů (diskuse) 13. 1. 2020, 11:06 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík, ŠJů: Stanice od B již mám rozdělané (v pískovišti; jsem zhruba v půlce). Existuje možnost, jak udělat u zbytků alespoň torza, ideálně se zachováním současného stavu? Je mi jasné, že výrazná část se bude muset dodělat ručně, ale tento týden bych na to měl mít čas. Poirot12345 T (diskuse) 13. 1. 2020, 12:25 (CET)Odpovědět

Stanic na Wikidatech bude většina [3], [4] (pozor, dlouho se načítá), respektive možná občas nějaká chybí. uměl by @Vojtěch Dostál, Frettie: sestavit příslušný rejstřík železničních stanic? JAn (diskuse) 13. 1. 2020, 13:54 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík, ŠJů, Vojtěch Dostál, Frettie: Mám vložit žádost na Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce? Poirot12345 T (diskuse) 13. 1. 2020, 17:54 (CET)Odpovědět

Díky, uvidíme, jestli se toho někdo ujme. Otázka je, jestli nebude potřeba ve Wikidatech zřídit nějaké nové "properties", což taky může věc ještě trochu protáhnout. --ŠJů (diskuse) 13. 1. 2020, 18:24 (CET)Odpovědět

A s tím překlepem to asi Vojtěcha Dostála nepingne. --ŠJů (diskuse) 13. 1. 2020, 18:25 (CET)Odpovědět

Ahoj, @Šjů:, na WD by měly být téměř všechny aktuální stanice, celkem nedávno i s upravenýma souřadnicema, velmi často i s následující a předchozí zastávkou. Sem tam chybí trať/e, na které zastávka leží. Ale postupně se to doplňuje. Takže v podstatě asi jsme schopni většinu toho dostat z WD. Speciality typu typ dopravny (co je to dopravna? opravdu to tam musí být? nebo provoz? musí tam být? nebo i Elektrizace - vždyť to se snad týká trati, ne?) bych tam tak jako tak nedával. Musíme si uvědomovat, že wikipedii píšeme pro lidi, šotouši si tyhle specialitky umí najít. --frettie.net (diskuse) 13. 1. 2020, 18:33 (CET)Odpovědět

Jo a na žádosti o provedení práce roboty to není, já se za robota nepovažuju a domnívám se, že ani Vojta robot není. :) --frettie.net (diskuse) 13. 1. 2020, 18:34 (CET)Odpovědět

@Frettie:Moje chyba, myslel jsem si, že lze proces robotizovat. Poirot12345 T (diskuse) 13. 1. 2020, 18:36 (CET)Odpovědět

@Frettie: Tak zrovna údaj, jestli to je stanice, anebo zastávka, je celkem dost podstatný. Z dopravního hlediska teda, ale i z terminologického, protože prostě stanice není zastávka a zastávka není stanice a společné slovo pro obojí zároveň bohužel vůbec neexistuje. Stanice od zastávek se zřejmě rozlišují ve velké části světa. Jestli rozlišovat "stanici" od "dopravny D3", to už bych spíš považoval za odbornou specialitu, navíc s tím číslem předpisu, které používá pouze jeden provozovatel, a jiní provozovatelé drah mohou mít své dopravní předpisy číslované jinak. Elektrizace stanice je relativně důležitá věc, ale už bych ji řadil mezi technikálie typu počtu dopravních kolejí, počtu nástupišť nebo vybavenosti stanice, které by v tom celkovém přehledu být nemusely. Co se týče provozu ve stanici, asi bych ještě počkal pár let, než se traťová organizace osobní dopravy definitivně přehoupne v linkovou organizaci - v některých IDS už k tomu víceméně došlo, ve státem objednávané rychlíkové dopravě taky. Pak by kromě (nebo místo) čísel tratí a místo údaje "provoz ano/ne" mohlo mít smysl uvádět čísla linek osobní dopravy, jako to odedávna funguje třeba v seznamech autobusových zastávek nebo zastávek MHD. --ŠJů (diskuse) 13. 1. 2020, 18:51 (CET)Odpovědět

Nic proti odstranění mé chyby v článku Mimořádný vlak (psal jsem v resumé, že vlaky nejsou moje parketa). Hlavní smysl mé redakce byl ale v tom, že jsem chtěl odstranit definici "Mimořádný vlak je vlak, který není vlakem pravidelným", když přitom pravidelný vlak není ve Wikipedii definován. Uznávám, že zvláštní vlak do té nové definice nepatřil, ale stále jsem přesvědčen, že definice bez definování pojmu je špatně. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 10. 2. 2020, 10:40 (CET)Odpovědět

@Svenkaj: Docela dostatečná definice je hned v prvním odstavci článku, a z něj bylo a je také dostatečně zřejmé, že "mimořádný vlak" je širší pojem než "zvláštní vlak", zároveň tam jsou podrobněji vysvětlena ta kritéria, kdy se vlak nepovažuje za pravidelné, a také je z toho zřejmé, že definice mimořádného vlaku je dána předpisem a opravdu ji není možné libovolně nahrazovat nějakým laickým a navíc chybným pseudovysvětlením z čísi bakalářské práce, která nejspíš je z nějakého úplně jiného oboru. --ŠJů (diskuse) 10. 2. 2020, 12:06 (CET)Odpovědět

Dobrý den, odkazy jste rozbil Vy, určitě tedy nebudete mít problém s jejich opravou. Jedná se o odkazy v tabulce. Děkuji za spolupráci, --janbery (diskuse) 20. 3. 2020, 21:04 (CET)Odpovědět

@Janbery: Měl jste vědět, že obecně není vhodné nadužívat odkazy s kotvou, právě proto, že struktura článku i názvy kapitol se mohou měnit. Pokud takové nestandardní odkazy vytváříte, pak si je musíte hlídat a udržovat. --ŠJů (diskuse) 20. 3. 2020, 21:12 (CET)Odpovědět

Nejsou to moje odkazy a nerozbil jsem je já. Hlídám je ale, proto Vás žádám o jejich opravu. --janbery (diskuse) 20. 3. 2020, 21:26 (CET)Odpovědět

@Janbery: Nestandardní, neudržovatelné a víceméně zbytečné odkazy už jsem odstranil, díky za upozornění. A dny v týdnu jsem do nadpisů zpátky vrátil i proto, že jak v textu článku na Wikipedii, tak ve zdrojových článcích je spousta formulací typu "v noci na pátek" atd., které pak nejsou se strukturou nadpisů kompatibilní, pokud si člověk někde vedle neotevře kalendář, což je velmi nekomfortní. Jinak viz Nápověda:Odkazy: „Nezapomeňte, že libovolné heslo může být kdykoliv upraveno nebo přepracováno, včetně zrušení, přejmenování nebo reorganizace nadpisů. Používejte proto odkazy na titulky v hesle s velkou opatrností a zdrženlivostí.“ Což ovšem jistě každému dojde, i kdyby to v té nápovědě takto výslovně nebylo. --ŠJů (diskuse) 20. 3. 2020, 21:34 (CET)Odpovědět

Děkuji za spolupráci a přeji krásný víkend! --janbery (diskuse) 20. 3. 2020, 21:35 (CET)Odpovědět

Taky díky. --ŠJů (diskuse) 20. 3. 2020, 21:40 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Rozhodně se nenechám bezdůvodně obviňovat z cenzury. WP:PDV a WP:ŽOÚ. Nezměníte-li přístup, požádám o Vaše zablokování. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 20. 3. 2020, 22:49 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Nikdy jsem netvrdil, že cenzoři nemají dobrou vůli. Typičtí cenzoři naopak bývají přesvědčeni, že jejich působení je blahodárné, a samozřejmě jistá míra cenzury skutečně potřebná a užitečná je. Spíš mám podezření, že Vy nepředpokládáte dobrou vůli a bezdůvodně tady vyhrožujete, což je nepřijatelné. Odstraňovat bez diskuse relevantní encyklopedický obsah je ovšem na hraně vandalství (pro jistotu připomínám, že ani u vandalů nepředpokládám automaticky žádnou zlou vůli). --ŠJů (diskuse) 20. 3. 2020, 22:53 (CET)Odpovědět