Diskuse s wikipedistou:Xth-Floor: Porovnání verzí

• archiv 2010-2011
• archiv 2012-2013

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Kreativní dílek

Ahoj, myšlenka a založení nového WikiProjektu Knihovna určitě patří k nejlepším nápadům a počinům, jaké zde poslední dobou vznikly a jsem přesvědčen, že Ti za něj plným právem náleží toto vyznamenání. Tak Ti jej tedy s radostí uděluji a s přáním všeho dobrého (projektu i Tobě) pozdravuje --Mario7 (diskuse) 6. 1. 2014, 00:52 (UTC)

Děkuju, to jsem si snad ani nezasloužil! :-) --Xth-Floor (diskuse) 6. 1. 2014, 11:42 (UTC)

Ale ano, uvidíš v budoucnu :). --Mario7 (diskuse) 6. 1. 2014, 16:20 (UTC)

Ahoj, můžeš se mi, prosím, podívat na článek Hejnice, předně na jeho oddíl Ochrana životního prostředí, jestli tam nejsou nějaké terminologické bláboly? Díky. --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 22:02 (UTC)

Ahoj. Podíval jsem se a nic mě do očí nepraštilo. To ale moc neznamená, nejsem ekolog a když jsem se před lety musel ekologickou termitologii učit, měl jsem z toho osypky, takže jsem jí radši rychle zapomněl. --Xth-Floor (diskuse) 14. 1. 2014, 22:12 (UTC)

Ahoj, já jsem také vzděláním inženýr životního prostředí, i když jsem se spíš více věnoval dopravě. :-) Ty máš přes ty stromečky k přírodě přeci jen blíž, tak jsem se na Tebe obrátil. Díky každopádně za snahu i za opravu vypadnuvšího slova. --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 22:24 (UTC)

Ahoj, lze brát mapu http://drusop.nature.cz/mapa za vhodný a jednoznačný zdroj pro lokalizaci památných stromů? Díky. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 01:05 (UTC)

Myslím, že souřadnice přebírá z databáze AOPK, takže vhodný zdroj to jistě je. Jestli jednoznačný, to říct nedokážu, ale určitě je vhodnější než např. mapy.cz. --Xth-Floor (diskuse) 12. 2. 2014, 08:29 (UTC)

Přesně tohle srovnání mne zajímalo. Nebo máš ještě něco důvěryhodnějšího na lokalizace památných stromů? --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 08:48 (UTC)

Zkontroloval jsem mě známé památné stromy ve svém okolí (ČB, Roudné, Plav; Dobříš; Potštejn) - u většiny poloha sedí s přesností na cca 10 metrů, jen u jednoho ukazuje o hodně mimo - ovšem třeba je to správně a já za památný považuji jiný strom. Takže pro lokalizaci v terénu to není špatné, pro souřadnice do článku bych radši až po kontrole na místě.JAn (diskuse) 12. 2. 2014, 08:43 (UTC)

Díky že jste tam dal aspoň to pédéefko. Je to jediný zdroj na netu o těch sračkách, z projektu celoživotního vzdělávání. Ani žádný blesk.cz o tom nic nepíše. Ani v mé pomologické knihovně nic o těch sračkách není. Překvapivě. Navíc - Hostětín. Já to už revertovat nebudu, když jste to dozdrojoval, ale je to opravdu chatrný zdroj. Co nějaké info z nějakého ÚKZUS že je to opravdu odrůda? Jakékoliv jiné zkoušky? Test, že to třeba není podnož? Vždyť ten zdroj tvrdí, že Durancie jsou krajové odrůdy slivoní z Bílých Karpat. Ale třeba máte nějaký rozumný důvod. Já se o takové koniny hádat nebudu. S pozdravem: Světu mír.--I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2014, 23:08 (UTC)

Projekt celoživotního vzdělávání? Autorem dokumentu je odborný asistent Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Mendelovy univerzity. Krom toho vznikl jako součást projektu financovaného Zlínským krajem a EU, takže musel projít určitými schvalovacími procesy. Nedomnívám se, že jde o chatrný zdroj - naopak si nedovedu představit, co bychom měli chtít víc, než oficiálními institucemi posvěcené dílo univerzitního pedagoga z oboru. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 08:14 (UTC)

Projekt OPRLZ. Realizace lidských zdrojů, cílem je celoživotní vzdělávání apod. Mimochodem znám univerzitní inženýry (není to profesor) osobně. Není to mimochodem ani docent. I jejich díla. Shlédli to (poslední strana) další dva inženýři a jeden magistr. Ale je lépe mluvit a hodnotit kus od kusu, protože nemá smysl mluvit o titulech a postech. Finance EU a státních úřadů jdou často na kde jakou koninu, v letech kdy je v sedle ODS tak pro členy a přátele ODS, na kdejakou kravinu, když jsou v někde Zelení, tak pro Zelený, to není punc smysluplnosti. Vím taky, co za informace dovedou pracovníci MZLU (na objednávku třeba, přesně šité díla) vyprodukovat. Ale možná máte jen samé dobré zkušenosti s výhradně vzdělanými a schopnými pedagogy a smysluplnými projekty státní správy a EU. A musel bych vyhledávat zdroje svých tvrzení ... které by bylo stejně nemožné zevšeobecnit. To by byla bitva o tom, kdo dovede dělat dýl a víc rámusu. Mimochodem neříkám že je to s jistotou chybný údaj, jen říkám že jde o lidové označení značně variabilní množiny dřevin s určitými znaky (barva a velikost plodů) které pan inženýr označil jako odrůdu v opravdu nepříliš sdílném letáku určeném spíše pro prezentaci a morální podporu ekologických aktivistů. Další zdroje o odrůdách "malé sračky" apod. nejsou. Žádné. Je to z roku 2007 a od té doby ticho. Žádná nová uznaná odrůda "Malé sračky" v žádné práci. V žádném přehledu. Nabídce. Rozboru. Jen tohle jediné pdf. Takže mám pochybnosti o věrohodnosti. Především vzhledem ke zpracování a dalším údajům v díle. Doufal jsem že třeba máte lepší nebo další informace Vy. Pokud ne, není to moc skvělé, ale nechme to plavat. --I.Sáček, senior (diskuse) 17. 3. 2014, 10:12 (UTC)

Tento projekt nesouvisí s celoživotním vzděláváním (pouze byl spolufinancován z fondu, který v minulosti financoval i projekty související s celoživotním vzděláváním), věnuje se místním odrůdám slivoní na Zlínsku a v Bílých Karpatech. Autor má v oboru doktorát. Z dokumentu je také patrné, že jsou tyto odrůdy typické pouze pro okolí Velké nad Veličkou, takže není překvapivé, že se (podobně jako další místní odrůdy uváděné v dokumentu) neobjevují ve všeobecných publikacích. Podobných historických, místních a „reliktních“ odrůd ovoce, které mají pouze lidový název, jsou možná stovky. Pokud se vrátím konkrétně k těmto, měly by být (včetně mnohých dalších) uvedeny v knize Václava Tetery - Ovoce Bílých Karpat. Konkrétní citaci ale nevím, knihu fyzicky k dispozici nemám. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 10:38 (UTC)

Zdá se, že máte pravdu Vy a pan Tetera uvedené obě odrůdy v posledních letech opravdu pojmenoval a popsal a jsou respektované. Nejen místní organizací ochránců přírody.--I.Sáček, senior (diskuse) 17. 3. 2014, 12:41 (UTC)

Hlavně, že se vše vysvětlilo. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 16:42 (UTC)

Ahoj, na Mapách.cz jsem našel jírovec rostoucí ve východních partiích Růžkovy Lhotice. Nikde jinde (v nějakých databázích) jsem ale ten strom již nenašel. Zvažuji foto výlet do této oblasti, tak se Tě chci jako znalce pozeptat, zda tam nějaký památný strom roste nebo ne. Díky. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2014, 15:03 (UTC)

Ahoj. Je možné že to není památný strom, ale jen významný strom - jako orientační bod. Někdy jsou takové stromy registrované jako významné krajinné prvky, ale není to podmínkou. --Xth-Floor (diskuse) 14. 6. 2014, 20:39 (UTC)

Aha. A ty významné stromy mají nějakou svoji databázi? Jo, a co focení do Wikipedie? Zaměřujeme se nějak i na tyto významné stromy (nebo jen na ty památné)? Díky. --Jan Polák (diskuse) 15. 6. 2014, 11:05 (UTC)

Termín významný strom není ukotvený v zákoně ani historicky, takže je chápán velmi široce. Existují třeba Významné stromy Lesů České republiky, které mají databázi zde. Jde o výjimečně vzrostlé nebo staré stromy na území, které spravují LČR. Další jsou třeba stromy registrované jako významný krajinný prvek - nevím o žádné online databázi významných krajinných prvků, to si spravují snad obce samy. Nějakou dobu před revolucí také existovala praxe, že zaměstnanci ochrany přírody chodili terénem a pokud narazili na výjimečně vzrostlý strom, přibili na něj takovou malou zelenou cedulku „strom chráněný státem“ nebo „chráněný strom“. Žádná evidence ale neexistovala (občas ale některé z těchto stromů byly vyhlášené jako památné, takže jsou případy, kdy je na stromě přibitý štítek a zároveň se strom dá najít v databázi památných stromů). To, jestli se strom dostane či dostal do mapy, záleží na řadě faktorů - hlavně asi na tom, jestli je vhodný jako orientační bod (např. výjimečně vzrostlý, nebo solitérní...). Pokud je na mapě strom vyznačený, určitě není od věci ho nafotit, podívat se, jestli je u něj nějaká cedule, štítek, nebo cokoli, co by poukazovalo na výjimečnost, nafotit to taky, fotky dát na Commons, do popisu uvést třeba že je strom vyznačený na té a té mapě... Časem se třeba zjistí víc. Už se myslím jednou stalo, že strom vyznačený v mapě byl v terénu označen oficiální cedulí, ale chyběl v centrální databázi. --Xth-Floor (diskuse) 15. 6. 2014, 12:27 (UTC)

Ahoj, u satana je uvedeno "je také největší hřib, který se vyskytuje na území bývalého Československa." i s refem.

• Houby česká encyklopedie, Reader's Digest Výběr, Praha, 2003, ISBN 80-86196-71-2 strana 420 popisuje v odstavci "rekordní hřiby" rekord z roku 1920: Krušné hory, "výška 52 cm, klobouk 57 s obvodem 170 cm váha 2,72 kg", nemám tu předmětnou knihu Jedovaté houby, tak nevím v jakém kontextu je tam psáno to o té velikosti, nebo jaký příklad či rekord tam uvádějí.--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:10 (UTC)

Ahoj, pokud je v mykologické literatuře uváděno, že některá houba má plodnice větší nebo menší než jiná, tak se tím nemyslí rekordy nebo abnormálně vyvinuté plodnice, ale rozdíly v rozměrech typicky vyvinutých (běžných) plodnic, tedy toho, s čím se lze nejčastěji setkat a co má smysl zohledňovat jako znak při určování. Sám jsem narazil na řadu zmínek v knihách, v tisku i ve sbornících, kde jsou jako zajímavosti uváděny rozměry rekordních plodnic - na Wikipedii by se to použít dalo, ale určitě by bylo vhodné takové informace dávat do samostatné kapitoly (např. zajímavosti) než do popisu, který má vystihovat určovací znaky. --Xth-Floor (diskuse) 15. 8. 2014, 18:23 (UTC)

No přesto bych to malinko změkčil třeba na Velké plodnice hřibu satana patří mezi největší hřiby, které se vyskytují na území bývalého Československa páč tak jak to je teď mi to osobně přijde matoucí, obzvlášť pro lidi, co si pletou nemožné kombinace hub a těch je v létě fakt dost.--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:39 (UTC)

Ono právě jde o to, že průměrné, typické plodnice satanu jsou samy o sobě velmi rozměrné a mohutné. Že je satan největší hřib, je v mykologické literatuře běžně uváděné jako fakt a navíc tady na Wikipedii i konkrétní citací doložené. Upravovat tuhle skutečnost takovým způsobem, aby vyznívala jinak, než je uvedeno ve zdroji, mi nepřijde jako dobrý nápad. --Xth-Floor (diskuse) 15. 8. 2014, 18:51 (UTC)

Ok, necháme to tak jak je. Měj se--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:59 (UTC)

Ahoj, rád bych tě poprosil o pomoc. Studenti tohoto kurzu budou psát mj. o houbách, potřebujeme jednoduché články, aby to zvládli. Nemohl bys pomoci nějaké takové navrhnout na stránce Portál:Houby/Požadované články? :) Ideálně několik desítek - ale aby se o nich dalo snadno dohledat dost informací v česky psaných knihách. Díky moc předem, --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 11:55 (CET)Odpovědět

Pokud dobře chápu, může jít jak o články zaměřené na druhy, tak třeba na základní pojmy z mykologie(?). Večer se na to mrknu. Asi bych ze seznamu vyhodil článek křemenáč - nemáme koncept, jak řešit články o těch rodech, které české názvosloví dělí na víc rodů (křemenáč, kozák), ale odborné je bere jako rod jeden (Leccinum). Dokud nebude nastavený nějaký systém, vynechal bych to. --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2015, 12:01 (CET)Odpovědět

Ty návrhy jsou spíše v té druhé sekci ("Jednoduché články o druzích hub") - tedy skutečně české, známé druhy, nikoliv články o rodech ani teoretické články z mykologie. Budu rád když na to koukneš, dík moc! --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 16:46 (CET)Odpovědět

Fajn, je tam téměř šedesát hub (jednu holubinku jsem odstranil, už existuje pod jiným názvem). Většina jsou běžné druhy, ale přidal jsem tam i pár chráněných a vzácnějších - o těch je leckdy snazší sehnat informace (červený seznam je ke stažení online, o chráněných houbách je pár samostatných publikací a bývají v každém novějším atlase uváděné) a dá se toho o nich napsat víc. Pokud by bylo třeba, mám dostatek literatury, takže kdyby byl problém se zdroji, může se na mě kdokoli obrátit. --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2015, 18:47 (CET)Odpovědět

Super, to je skvělé! :-) hurá! --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 20:49 (CET)Odpovědět

Můžeš se přihlásit jako online dobrovolník do příslušného kurzu. Studenti začínají editovat. Pěkný den, --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 11:11 (CET)Odpovědět

Ještě jedna věc. Nemůžu to najít, ale mají někde studenti nalinkovaný nějaký houbový článek jako vzor? Kvůli tomu, aby každý jednotlivý neměl úplně jinou úpravu a koncept. --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 11:15 (CET)Odpovědět

Nemají. Napadá tě nějaký - nepříliš dlouhý - článek, který by šel uvést jako vzor? Typicky kolem 3000-5000 bajtů, oni nemají psát nic dlouhého. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 11:38 (CET)Odpovědět

Pro představu třeba tyhle (některé jsou mírně delší než těch 5 kb, ale v okamžiku, kdy se tam dá taxobox a plně ocituje 5 knih, to má 5 kb ještě bez obsahu):

• klouzek žlutavý (za hřibovité)
• muchomůrka šiškovitá (za lupenaté)
• hvězdák vlhkoměrný (za břichatky)
• chřapáč žebernatý nebo jehnědka olšová (za askomycety) --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 17:41 (CET)Odpovědět

díky, pošlu to :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 18:44 (CET)Odpovědět

Ještě jeden detail - na stránce jsem se omylem uklikl a bez jakéhokoli potvrzujícího dotazu jsem byl přidán do seznamu účastníků :-)) Nikde nevidím možnost, jak se ze seznamu odmazat (asi na to nemám práva?). Můžu poprosit o odmazání? --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 19:12 (CET)Odpovědět

Jasně, odmazal jsem a přidal jsem ti práva aby jsi to mohl příště udělat sám :-) s pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 19:30 (CET)Odpovědět

Díky, bylo to nějaký zákeřný :-) --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 19:32 (CET)Odpovědět

Koukal jsem na tvoje pěkné fotky opálů. Chci se zeptat, jak se to čistí, takové šutráky?--Juandev (diskuse) 3. 2. 2015, 10:12 (CET)Odpovědět

Nejsem si jistý, jestli dobře rozumím otázce. Byly to kameny z pole (na fotkách jsou menší kousky), takže jsem je myl od bahna ve vodě kartáčkem - nepoškodí je to. Ten černý je koupený - už od původního majitele rozříznutý a vyleštěný. Ostatní jsou neupravené - ve stavu, v jakém jsem je před více než 15 lety našel.

No pěkné to je.--Juandev (diskuse) 3. 2. 2015, 19:00 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Kaplička. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --ŠJů (diskuse) 15. 2. 2015, 21:38 (CET)Odpovědět

Rozcestníky bývají i docela krátké. Co je to za nesmysl?--Rosičák (diskuse) 15. 2. 2015, 21:46 (CET)Odpovědět

Pokud můžeš, přidej prosím svůj názor na diskusní stránku hesla. --Xth-Floor (diskuse) 16. 2. 2015, 20:28 (CET)Odpovědět

Dobrý den, díky za využití nástroje k řešení konfliktů Třetí názor. Dovolím si připomenout z úvodních instrukcí: „Na tuto stránku se zapisují pouze odkazy. Není-li podstata sporu zjevná, je možné ji zde stručně popsat. Zde se však o sporných případech nediskutuje. Diskuse probíhají na diskusních stránkách dotčených stránek, které jsou zde odkazovány. Zdejší žádosti o třetí názor by se měly vyvarovat argumentace ve prospěch jedné či druhé strany sporu; takové argumenty patří na tamní diskusní stránku.“ (zvýraznil Bazi). Už od počátku jste svůj požadavek postavil v tomto smyslu poněkud nešťastně a svým dalším příspěvkem v tom dále pokračujete. Je lépe nezanášet spor a argumentaci do stránky 3N a ponechat jen na místě sporu. Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2015, 13:51 (CET)Odpovědět

Zdravím, všiml jsem si úprav (přehození pořadí) v novinkách portálu. Můžete si ty novinky vzít na starost?. Nebudu do toho zasahovat.--Zákupák (diskuse) 24. 2. 2015, 22:02 (CET)Odpovědět

Upravil jsem to jen aby nejnovější byly na prvním místě. Klidně můžu přidávat, pokud se objeví další, jen asi nebudu reagovat obratem. --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 22:07 (CET)Odpovědět

Souhlas. Hezký večer.--Zákupák (diskuse) 24. 2. 2015, 22:09 (CET)Odpovědět

Všiml jsem si záměny šablon Klouzkovité -> Slizákovité. Uvítal bych, kdyby byla nejprve někde uvedena ozdrojovaná informace o sloučení čeledí Gomphidiaceae a Suillaceae pod český název slizákovité (slabinou je, že neexistuje ani článek, podle kterého je šablona nově pojmenovaná). Zatím je šablona (pravda, přidávaná jen jako méně podstatný navigační přívěšek článků) v rozporu s údaji v článcích a jejich taxoboxech, působí proto jako plácnutí do vody. Nevím, kdy došlo k posunu poznání a např. zjištění nepřirozenosti tradičních Suillaceae, kterým si úpravu zdůvodňuji, ale uvítal bych doložení referencí na studii či novější akademickou publikaci (jak se k tomu staví např. tato publikace?). Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 16. 3. 2015, 18:27 (CET)Odpovědět

Jak zmíněná publikace Hřibovité houby tak novější Přehled hub střední Evropy uvádí rod Suillus v čeledi Gomphidiaceae. Rozhodně to není plácnutí do vody, snažím se alespoň u hřibovitých s. l. udržovat pořádek v systému, který se v posledních letech v důsledku biomolekulárních analýz velmi rychle mění. Dočasný rozpor s taxoboxem není sice ideální věc, ale vzhledem k tomu, že taxoboxy vyšších hub často uživatelé vyplňují na základě čtyřicet let starých houbařských příruček (a články vznikají rychleji, než je dokážu opravovat - odhaduju, že 90-95 % článků o houbách má taxobox vyplněný v rozporu s aktuálním systém), to je zkrátka jen další kapka v moři. --Xth-Floor (diskuse) 16. 3. 2015, 19:31 (CET)Odpovědět

Díky za odpověď. Tím plácnutím do vody jsem myslel to, když se změní podružná navigační šablona a ne vlastní články a jejich taxoboxy, nikoli snahu o aktualizaci, kterou naopak velmi vítám (ale aspoň pahýl o slizákovitých by to chtělo). Potíže s udržováním systému plně chápu, znám to z méně populárních větví stromu života, kde se také snažím razit fylogenetický přístup a narážím na rigiditu systematiků staré školy. Přeji hodně elánu do zdánlivě nekonečné honičky s výsledky nových fylogenetických analýz. Petr Karel (diskuse) 17. 3. 2015, 08:12 (CET)Odpovědět

Dobrý den, doplňuji (zamodřuji) seznam hrušek, který jste stvořil, doplním sem i ty které jsou opravdu používána y a chybí zde. Nicméně osobně pochybuji o významnosti většiny uvedených odrůd, bylo by samozřejmě možné jich zde vyjmenovat dalších tisíc, dovolím si vyměnit některé obrázky, ilustrace z německé literatury jsou očividně přesnější, americké jsou zřejmě velmi zkresleny podmínkami v S.Americe, viz. Dielova (žloutne v listopadu ve skladu nebo rozbitá a popadaná na zemi). Dále považuji za zbytečné uvedení termínu zda jde o polobergamotku, vařivku nebo ruselety, toto "zcela nejlepší rozdělení podle botaniky použití a chuti" z roku 1792 je překonané, neužívané dvě století (podle mne bylo ovšem vždy nesmyslné plést páté přes deváté) a vytažené nyní zřejmě z hloubky nějakého kompostu v knihovně.

Naopak zde zcela chybí kolonka pro uvedení termínu sklizně/zrání a informace o odolnosti vůči chorobám. Jistě jsou i další důležité informace, například jaké vyžaduje polohy nebo pěstební tvary, ale informace kde byla odrůda vypěstována je možná také zajímavá, uznávám. Osobně tedy o většině dalších odrůd pochybuji zda vůbec zatím zakládat hesla, zda je vyčlenit do odstavce nebo tabulky "a další odrůdy", mezi odrůdy 'Partyzánka', 'Bezjaderka', 'Vůdcova máslovka', 'Pavlík Morozov' a další vůbec nikde nepěstované odrůdy o kterých se nikde dnes již nemluví a nikdo o nich nic nepotřebuje vědět, protože ani kvality vhodné k množení nemají a celkově jsou kvalitativně překonané. Jak to vidíte Vy? --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2015, 16:54 (CET)Odpovědět

Dobrý den, seznam odrůd hrušek jsem vytvořil, protože byl z nějakého důvodu žádaný (už si nevybavuju, o jakou situaci šlo) a nikdo se k tomu neměl. V odrůdách ovoce se neorientuju, pracoval jsem výhradní s tím, k čemu jsem našel zdroje. Tabulku upravte jak uznáte za vhodné (obsahově i formálně), určitě jste v tomto ohledu povolanější osoba.
Pokud považujete za zbytečné u některých druhů zakládat hesla a za dostačující považujete zařazení do tabulky, pak existuje možnost do řádku dané odrůdy vložit i kotvu, a pak lze na příslušný řádek odkazovat - u památných stromů to máme např. takto: Stifterův buk. Pak je možné vytvářet i přesměrování na jednotlivé řádky tabulky apod. --Xth-Floor (diskuse) 18. 3. 2015, 17:50 (CET)Odpovědět

Mnohokrát děkuji za rady, zkusím nastudovat ty kotvy a přesměrování. Udělám starší opravdu méně významné odrůdy jako řádkové info, asi to bude přece jen lepší řešení, kdyby se přece jen někdo rozhodl založit pro nějakou odrůdu vlastní heslo. Seznam tedy nechám ucelený a abecední. Mám literaturu v níž jsou odrůdy seřazeny do skupin podle důležitosti (která se navíc může měnit) a je to opravdu neskutečný chaos. Jen ty ovocnářsko potravinářské kategorie v tabulce si dovolím nahradit skupinami podle dozrávání (zimní, podzimní, letní). Je to v současnosti používané dělení. Nechtěl jsem do toho bez Vašeho vědomí moc vrtat, kdyby jste měl třeba opačné názory. Po odborné stránce bych se nepřeceňoval, takže pokud budete mít jakoukoliv připomínku hned se ozvěte. Díky. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2015, 20:02 (CET)Odpovědět

Ahoj, pozor na úpravy šablon, protože se tím může ovlivnit více článků najednou. Po tvé editace se začaly obrázky rovnat doleva namísto vycentrování, i když šabl. obsahovala align=center; náhodně jsem na to narazil zde. Úpravy kódu je vhodné nejdříve otestovat na pískovišti, resp. zkontrolovat funkčnost. Zdraví--Kacir 4. 4. 2015, 20:26 (CEST)Odpovědět

Ahoj. Díky za upozornění. To je zvláštní. Před uložením jsem zkoušel šablonu načíst na pár článků, kde je použitá a problém jsem neviděl. Jestli bude čas, zkusím dohledat, proč to s některými blbne. --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:29 (CEST)Odpovědět

Nevím jak se dané obrázky zobrazují tobě, ale na pískovišti mám horní obrázek vycentrován správně a dolní obrázek, po úpravě šablony na 8 obr., i když má align=center, se rovná doleva.--Kacir 4. 4. 2015, 20:42 (CEST)Odpovědět

Zkusil jsem to znovu - zobrazuje se mi dobře i článek Australian Open 2015 – ženská dvouhra (předtím jsem to testoval na článcích, kde byly obrázky pod sebou, proto mi to asi uniklo). Je i u tebe OK? --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:46 (CEST)Odpovědět

Ano, všechno je jak má, zobrazení je správné.--Kacir 4. 4. 2015, 20:48 (CEST)Odpovědět

Díky za pomoc a pěkný zbytek večera. --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:49 (CEST)Odpovědět

Děkuji za upozornění, chybička se vloudila, foto odstraním a již jsem dal návrh na smazání. --Martin wolf (diskuse) 7. 5. 2015, 21:52 (CEST)Odpovědět

Dobrý den,vážený pane. V uvedeném článku je napsáno " Menšík jako doporučení ze 16. století uvádí, aby byly lizovány především staré stromy, neboť na mladších znamení obvykle zaroste." Hledal jsem v tom článku i v referencích kdo to je ten Menšík. Nenašel jsem - asi jsem málo hledal. Můžete, prosím, ten článek doplnit informací o tomto Menšíkovi? Moc Vám děkuji. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 11. 5. 2015, 12:11 (CEST)Odpovědět

Publikace od J. E. Ch. Ševětínského, ze které informace pochází, zmiňuje jen souvislost se 16. stoletím - křestní jméno ale neuvádí. To se obvykle děje v případech, kdy se hovoří o osobě, která je v oboru natolik známá, že upřesnění pro tehdejšího čtenáře nebylo třeba. Zkoušel jsem hledat, jestli v databázi Národní knihovny není mezi Menšíky v 16. století nějaký publikující lesník nebo geograf, ale bez výsledku. Věřím, že člověk znalý historie lesnictví by to dokázal upřesnit, jde jistě o nějaké významné dílo. Pokud vás zajímá přesná citace: „Menšík napomíná, aby za mezníky užívalo se starých stromů, protože v mladém stromě znamení mezní brzy zaroste (»- toho se při vyhledávání mezí s pilnosti šetřiti má, neb starý mezník staré právo, nový nové právo činí.« XVI. stol, Menšík str. 97.).“ --Xth-Floor (diskuse) 11. 5. 2015, 12:43 (CEST)Odpovědět

Ad Fytovit: Uvádíte místo "dochází" za "Může dojít"- ale ono dochází. Svítí sluníčko = nelze použít fytovit na listy. On je i normálně dost zrádný ačkoliv jinak skvělý. Prý kvůli formě železa. No má prostě některá omezení. Třeba sluneční záření. Máte jiné zkušenosti? --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 13:55 (CEST)Odpovědět

Neberu to podle vlastních zkušeností, jen mi to přišlo jako vhodnější formulace. Pokud situaci chápu dobře, nepůsobí problém to, že je Fytovit na listy nanesený za přímého slunečního osvětlení, ale problém nastane za situace, kdy je Fytovit aplikovaný a následně na listy (po určitou dobu) svítí slunce. Pokud se po aplikaci zatáhne, nebo pokud někdo na zahradě rostlinu v květináči postříká a následně přenese do stínu, k poškození nedojde. Proto mi přišla vhodnější méně striktní formulace. --Xth-Floor (diskuse) 7. 6. 2015, 14:08 (CEST)Odpovědět

Jsou dvě možnosti. V případě, že svítí slunce během aplikace jakéhokoliv přípravku dochází různými fyzikálními procesy k poškození. Pouze pokud není velmi horko a postřiková tekutina nezpůsobí výrazné ochlazení a aplikovaná tekutina není koncentrovaná je aplikace docela bezpečná. V případě že tomu tak není může být poškození pouze méně patrné, ale k šoku dochází.

V případě fytovitu předpokládám dochází k jiné reakci. Tipnul bych (ale nevím to), že dochází k fotokatalytické reakci a následně vzniku další sloučeniny. Je totiž lhostejno zda se po aplikaci zatáhne. Nenašel jsem uvedeno přesné složení nebo účinné látky, což je zajímavé, pouze obsah živin. Vypadá to na kombinaci hořečnatých a dusných solí se síranem železitým. Možná reakcí vznikají vysoce toxické sloučeniny síry a močoviny. Neznám složení fytovitu, lze jen hádat. Už před čtyřiceti lety se fytovit používal omezeně a ve skleníku (zastínění). Ale v dobrých podmínkách je na kalciózu vysoce účinný.

Podobné negativní vlastnosti vykazují některé regulátory růstu a selektivní herbicidy aplikované při oslunění.

Zkusím jinou formulaci, která bude vyhovovat oběma. Zkrácení: "Nedoporučuje se aplikovat při přímém slunečním záření." Tečka. Není to dotatečně varovné, protože dochází k rozsáhlým nekrózám listů na celé aplikované ploše, ale bude to vyhovovat asi nám oběma i znění zdroje. Jestli později na nějaké lepší zdroje a přesná znění narazím, hodím je tam. Teď mám jen zkušenosti. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 15:20 (CEST)Odpovědět

Proti této formulaci nic nemám. Taky jsem se snažil zjistit složení Fytovitu, bez výsledku. UV záření redukuje železité ionty na železnaté a chloróza může souviset s vyšším obsahem vápníku v půdě, který má naopak tendenci oxidovat železnaté ionty na železité, které se jako neaktivní ukládají v listech. Mnohá hnojiva proti chloróze obsahují kyselou složku pro omezení vlivu vápníku, tak mě napadá, zda při vystavení slunečnímu záření nedojde k tomu, že veškeré neaktivní železité ionty v listu pod vlivem citrátů a UV záření jsou převedeny na železnaté, které mohou být v příliš vysoké koncentraci pro některé rostliny toxické. Ale třeba je to úplně jinak :-) --Xth-Floor (diskuse) 7. 6. 2015, 15:51 (CEST)Odpovědět

Je možné že je to ono. Dvojmocné železo je myslím do značné míry fytotoxické. v nadbytku může udělat právě tohle. Učil jsem se to už dávno. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 16:00 (CEST)Odpovědět

Mimochodem dochází mi, že jiná hnojiva s obsahem železa tohle nedělají. Ta reakce je u hnojiv s mikroprvky specifická pro toto hnojivo. Tím, že jsem se to učil už dávno chci říci, že jsem biochemii posledních třicet let potřeboval vcelku minimálně a moc si už nepamatuji. Děkuji za pochopení. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 21:49 (CEST)Odpovědět

Ahoj,

sepsal jsem článek Lužecký klen a všiml si jedné věci. Ve vzorovém kódu šablony {{Infobox - stromy}} (ve variantě pro běžné použití) nemáš uvedeny položky „zeměpisná šířka“ a „zeměpisná délka“. Já jsem je tedy nevyplnil a článek Lužecký klen okamžitě spadl do skryté kategorie Objekty bez souřadnice. To asi není úplně dobře, ne? Navrhoval bych buď vyhození spadání do kategorie „Objekty bez souřadnice“ a nebo striktní vyžadování uvádění souřadnic, jakkoliv se duplikují se souřadnicemi v Loc-mapu.

Co Ty na to (jako autor šablony)? --Jan Polák (diskuse) 20. 7. 2015, 07:36 (CEST)Odpovědět

Ahoj. V šabloně se děla řada změn, jejichž autorem nejsem a souviselo to i se souřadnicemi. Přesto to myslím zhruba odráží situaci, která u stromů je. Moje idea byla následující: Souřadnice v mapce slouží jen k orientačnímu zobrazení a je vhodné je vyplnit, i když nejsou známé přesně. Samostatné souřadnice by měly být vyplňované jen pokud je umístění stromu přesně známé (což v řadě případů známo není - např. pokud strom dávno zanikl, v databázi Agentury ochrany přírody jsou jsou souřadnice zjevně chybné apod.). Z tohoto hlediska je asi správně, pokud článek spadne do kategorie Objekty bez souřadnice, nejsou-li vyplněné. Vidím to tak, že položka souřadnice by mohla být v základní verzi šablony, ale přesto nemůže být striktně vyžadováno vyplňování souřadnic - to by vedlo k zadávání hausnumer v situacích, kdy nejsou známé. Vadí něčemu konkrétnímu přítomnost v kategorii Objekty bez souřadnice? Vždycky se může najít uživatel, který má přístup k lepšímu zdroji a souřadnice tudíž může doplnit. --Xth-Floor (diskuse) 20. 7. 2015, 09:05 (CEST)Odpovědět

OK, beru na vědomí. Do vzorové zkrácené šablony jsem tedy ty souřadnice doplnil. Posuď sám, zda je tam necháme a nebo zda k nim ještě něco doplníme, takže by to pak vypadalo například takto:

 | zeměpisná šířka = <!-- Doplňujte jen v případě, kdy si jste 100% jisti její správností -->

Co Ty na to? A jestli něčemu vadí přítomnost v kategorii „Objekty bez souřadnice“? Asi ne, jen mi přišlo škoda, že to do ní padá, když už tu souřadnici do LocMapu doplňuješ. --Jan Polák (diskuse) 21. 7. 2015, 09:51 (CEST)Odpovědět

Nechám to plně na tvém rozhodnutí. Možná na to budu mít nějaký rozumnější názor, až se trochu ochladí :-) --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:06 (CEST)Odpovědět

Ehm, tak jsem koukl na ten zdroj, co jste u lípy vyhrabal z archivu: V tom zdroji jednak to tvrzení doloženo není (tedy vůbec se to tam nikde netvrdí), jednak je to zdroj ve stylu fandovského blogu. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 20:18 (CEST)Odpovědět

Tvrzení „Západní slované si za svůj národní symbol zvolili lípu.“ nedokládá, že lípa je stromem slovanských národů? --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 20:22 (CEST)Odpovědět

Nedokládá, že lípa je symbolem mnoha národů, zejména slovanských. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 20:34 (CEST)Odpovědět

Dokládá, že je stromem více slovanských národů. Jestli jde o to, že se formulace dá vykládat i trochu jinak než jak je míněno ve zdroji, pak ji stačí upravit na „symbolem slovanských národů, zejména západních“ a je po problému. --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:04 (CEST)Odpovědět

Pořád po problému není, protože první věc je, co se píše ve zdroji, a druhá věc je, co je pravda. Například Poláci nebo Kašubové jsou také západní Slované, a nic jako národní strom nemají. Rusové za svůj národní strom považují břízu. Atd. Pokud máme najít nějakou pravdivou formulaci vztažitelnou k tomu zdroji, pak „některé slovanské národy považují lípu za svůj národní strom“. Ale správnější řešení by bylo doložit to přesně z nějakého solidnějšího zdroje; určitě o tom psal nějaký etnograf nebo slavista nebo někdo. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:13 (CEST)Odpovědět

Třeba tohle bych bral jako dobrý zdroj o tom, že lípu mají za svůj národní strom Slovinci. Hledám dál, posbíráme to tu, a pak to doložíme najednou, oukej? --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:17 (CEST)Odpovědět

Tady máme doklad, že lípa je jedním ze dvou národních stromů lotyšských. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:21 (CEST)Odpovědět

Myslím, že autor původního textu z archivovaného webu převzal informaci odtud, takže by to neměl být výkřik do tmy. Nicméně když o tom tak přemýšlím, pasáž by vůbec neměla být ve článku o lípě malolisté, ale ve článku o rodu lípa jako takovém. Žádný původní pramen nezmiňuje druhové určení (navíc je drtivá většina oněch starých památných lip, ke kterým se vztahují obrozenecké pověsti nebo skutečné události, lipami velkolistými)... --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:23 (CEST)Odpovědět

Takže jsem prohledal celou řadu národů, a vypadá to, že ve výsledku jsou to jen Češi, Slováci, Slovinci, a způli s dubem Lotyši. Čechy a Slováky dokládat nemusíme, to je všeobecně známo, takže jsme doma. A ano, jedná se spíše o lípu obecně. Provedete tu editaci, nebo to mám provést já? --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:31 (CEST)Odpovědět

Proveďte. --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:39 (CEST)Odpovědět

Ok, provedu. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 22:12 (CEST)Odpovědět

Ahoj,

dávám Ti k úvaze, zda by nestálo do dokumentace šablony jednoznačně rozepsat, jak se rozpoznají jednotlivé varianty parametru „Typ“. Vytvořit tedy nějaký přehled kupříkladu:

• když je strom uveden v tomto seznamu, je to typ ABC
• když je uveden v tomto seznamu, je to typ DEF

a podobně. Myslím, že by to vyjasnilo, co jednotlivé varianty přesně znamenají (je strom významný nebo památný atp.?).

Předem Ti za úpravu děkuji, ale konečný ortel nechávám na Tobě. --Jan Polák (diskuse) 31. 7. 2015, 01:00 (CEST)Odpovědět

Ahoj, neměl bys čas podpořit Vencu a zúčastnit se srazu v Budějcích? Dík, --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 9. 2015, 16:35 (CEST)Odpovědět

Ahoj, pondělní odpoledne mám stabilně zabitá, takže nemůžu nic slíbit. Pokud bych stíhal, stavil bych se, ale moc šancí tomu nedávám… --Xth-Floor (diskuse) 5. 9. 2015, 17:34 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, jeden z nástrojů na detekci chyb a nestandardností v seznamech památek mě dovedl k této Vaší nedávné editaci. Odkaz na článek o památce se v šabloně {{Památky v Česku}} uvádí v parametru Článek. Parametr Název se zásadně vyplňuje jako prostý text bez interních i externích odkazů.

Je pravda, že v minulosti zde byly snahy používat Vaše řešení. Má své výhody (možnost robotických oprav odkazů v případě změny názvu cílového článku), nicméně i standardní způsob vyplňování šablony {{Památky v Česku}} má své důvody - se seznamy památek pracuje řada nástrojů, které na jejich základě vytvářejí databázi památek a tu pak využívají například ke kategorizaci fotografií, doplňování fotografií a odkazů do seznamů na Wikipedii, případně doplňování odkazů na články do kategorií v Commons, zobrazování památek v mapě, udržování statistik týkajících se seznamů památek atd. Proto již před nějakým časem bylo nestandardní vyplnění některých parametrů šablon v seznamech památek plošně konvertováno na standardní, a od té doby to většina kolegů respektuje jako konsensus. Mohu Vás poprosit o totéž? --ŠJů (diskuse) 15. 11. 2015, 12:57 (CET)Odpovědět

Rozumím, není problém. Domnívám se ale, že odkazy na jednotlivé články by nějakým způsobem existovat měly, respektive čtenář by měl mít možnost se ze seznamu přímo dostat na konkrétní článek. Existuje pro to nějaké řešení nebo doporučení? Např. vkládání odkazu do poznámky? --Xth-Floor (diskuse) 15. 11. 2015, 13:06 (CET)Odpovědět

@Xth-Floor: Omlouv8m se, teprve teď jsem si náhofou všiml, že tu zůstala nezodpovězená otázka. V kolonkách "Popis" i "Poznámka" lze používat normální odkazy bez omezení. Ale v kolonkách Název, Článek, Obec, Adresa by se žádná hranatá závorka neměla objevit. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 17:31 (CEST)Odpovědět

Ahoj, byl jsem na Tebe odkázán kolegou Horstem, prosím Tě, zkontroluj tyto editace (a případné další v tom článku od toho autora), název v iboxu a v úvodu by se měl shodovat s názvem článku a já jako totální neznalec hub si netroufám posoudit, co je očekávatelnější a měl by na tom názvu sídlit článek. Díky předem, --Urbanecm (diskuse) 5. 1. 2016, 18:50 (CET)Odpovědět

Pravidla pro české mykologické názvosloví v podstatě neexistují, ale co se týče používání rodového jména žampion vs. pečárka, padlo snad někdy v polovině 20. století doporučení, že původní české jméno pečárka se bude používat pro přirozeně rostoucí druhy, kdežto pro houby pěstované se ponechá přejaté jméno žampion. V tomto případě je proto pečárka vhodnější, jen by to mělo být i v názvu článku. Hodil by se přesun a možná opravy několika prolinků, které byly touto editací poškozeny. --Xth-Floor (diskuse) 5. 1. 2016, 19:12 (CET)Odpovědět

Díky za radu. Koukám, že na Pečárka polní není ani redir, o přesun požádám tedy Tebe. Ještě jednou díku, --Urbanecm (diskuse) 5. 1. 2016, 19:18 (CET)Odpovědět

tak foto odstraním--Martin wolf (diskuse) 11. 1. 2016, 09:54 (CET)Odpovědět

ahoj, asi jsem zmaten, ale četl jsi diskuzi k článku? Borgové běžně nemluví o sobě jako jednotlivci, individualitu potlačují. takže podle mne je úprava správně. odkaz (více zdrojů) je přímo v diskuzi. viz Odpor je marný, tím pádem tedy tvrzení že borgové o sobě mluví v jednotném čísle je špatně, to se vztahuje na anglické znění (We are the Borg), české znění používá vždy množné číslo (My jsme Borgové).--MichalZobec (diskuse) 16. 1. 2016, 21:18 (CET)Odpovědět

Formulace, kterou jsem obnovil má blíž realitě. Sami borgové jako takoví o sobě skutečně mluví v jednotném čísle. Z českého dabingu: „Jsem Locutus z Borgu, klást odpor je marné.“ (TNG 3×26) „Já budu mluvit za Borgy.“, „Můžete mi říkat Sedmá z devíti.“ (Voy 4×01), „Jsem tedy průzkumník.“ (Voy 5×02), „Já to tak nenechám.“ (TNG 6×26). To jsou jen případy, které mě napadají z hlavy, takže tvrzení v diskusi o výjimce (TNG 5×23 - „Mám já jméno?“ atd.) je nepravdivé, není to výjimka, ale jeden z řady případů. --Xth-Floor (diskuse) 16. 1. 2016, 21:45 (CET)Odpovědět

ahoj, ok dobře. po pravdě, asi jsme si nerozumněli. já jsem měl za to že se bavíme a v dabingu se řeší označení společenství, kdy anglicky se to píše jednotně Borg a česky množně Borgové ... pokud dabing je myšlen pro vyjadřování jednotlivce, tak ano, to je správně ... --MichalZobec (diskuse) 16. 1. 2016, 22:31 (CET)Odpovědět

Ahoj, proč prosím vracíš do infoboxů stromů parametr „obrázek = notree.png“? Ničíš tím mj. práci, kterou jsem si před časem v rámci pomoci dalším wikipedistům a závěrům jejich diskuze dal s tím, aby se takovéto zástupné obrázky natvrdo na Wikipedii už nepoužívaly. Možná jsi o tom tehdy neslyšel, tak tě každopádně informuju teď. Systémové řešení je totiž jedině změnit chování šablony tak, aby reagovala na prázdný parametr zobrazením buď ničeho, nebo zástupné ikony, která ale bude definována jen jedenkrát, a to přímo v kódu té šablony. Je zbytečné a nepraktické uvádět to stejné slovo na spoustě míst v článcích – co až se obrázek přejmenuje, budete chtít použít jiný obrázek (a to např. třeba jen u části stromů, třeba líp rozlišit jeden strom a skupinu v návaznosti na parametr „typ“) nebo se změní rozhodnutí o tom, jestli takové obrázky zobrazovat? V šabloně je to otázka jedné editace, při tvém současném postupu se ale na to zase bude muset uprošovat nějaký botovodič, nebo to (v horším případě) navždy zůstane nejednotné. V rámci toho jednání před časem, kdy v diskuzi dost lidí vyjádřilo přesvědčení, že jako dostatečná výzva k nahrání nového obrázku stačí textový odkaz, jsme udělali pokus, který sleduje klikání na takové odkazy, abychom pak vyhodnotili, kolikrát na takový odkaz bylo kliknuto a vedlo to pak k doplnění fotografie. Už přichází čas, abych to vyhodnotil, nicméně ani toto není možné dost dobře měřit, pokud se nedá spoléhat na to, že jednou dohodnuté věci zůstanou alespoň po dobu tohoto zkoumání nezměněny. Můžeš prosím stručně zdůvodnit, čeho se vracením těch obrázků snažíš dosáhnout (jestli bys např. chtěl, aby se stejná zástupná ikona zobrazovala všude, kde není obrázek vyplněn/k dispozici), jestli bys nebyl proti řešení přímo v šabloně a v neposlední řadě jestli tušíš, zda ohledně tohoto panuje v případě té šablony jednotný názor? Díky. --Blahma (diskuse) 23. 1. 2016, 11:19 (CET)Odpovědět

Udělal jsem zatím alespoň dílčí změnu v šabloně tak, aby při použití zástupné ikony tato už neodkazovala na popisnou stránku té ikony samotné – což nováčky, na které cílíme, přirozeně mate a dost to potápí smysl celé té výzvy – viz historie Soubor:Notree.png, kde už jednou někdo v dobré víře takto ten zástupný obrázek přepsal (a ve všech stovkách článků se pak naráz objevoval ten jeho nahraný strom…). Nicméně v tom konkrétním případě byl asi uživatel zase paradoxně více spokojen, než bývájí takoví uživatelé obvykle, protože uživatelé čekají, že po nahrátí obrázku se tento rovnou i objeví v článku – což se v tomto případě neděje a uživatel o tom přitom není nijak informován (o tom, co má proto případně dělat, ale vlastně ani vůbec o tom, že se toto neděje automaticky a že tedy i když jeho nahrání mohlo proběhnout zdárně, obrázek se v článku neobjeví, ale toto není chyba, byť z okamžitého pohledu uživatele on tedy vlastně celou tou anabází ve výsledku zas až tak ničemu nepomohl…) :-( Teď to dokonce automaticky zařazuje nahrávaný obrázek i do nějaké základní kategorie (aby byla ještě šance, že ho někdy někdo z nás najde a dokategorizuje, protože lidi neznající systém našich kategorií, často nepřidají ani jedinou, nebo ještě hůře jen nějaké špatné či neexistující), ale bylo by pak nanejvýš vhodné, aby se správci šablon, kteří se k používání zástupných obrázků rozhodli, zavázali současně i k tomu, že budou pravidelně související kategorie kontrolovat a případné přidané obrázky alespoň dodatečně dokategorizovávat a zařazovat do souvisejících článků. --Blahma (diskuse) 23. 1. 2016, 12:01 (CET)Odpovědět

Dodatek: Teď jsem zjistil, že dokonce i ta robotická nahrazení právě vložených obrázků lze nějakým způsobem zařídit, ale není to zjevně zas až tak jednoduché – viz mediawikiwiki:Extension:UploadWizard#Object_references. Aby to ale fungovalo podle uživatelova očekávání, když už ho takto výslovně zveme, mělo by se dopracovat i toto. Pokud by se ti s tím chtělo samotnému hrát, uvítám snahu, protože pro mne je bohužel tohle vše dosti okrajové téma a celou svou angažovanost v něm jsem si bohužel „vysloužil“ jen tím, že jsem kdysi chtěl pomoci ostatním se strojovým nahrazováním toho, na co oni sami přišli, že není úplně systematické. Teď jsem ještě alespoň do odkazu k nahrávání doplnil i další parametr zajišťující, aby se k nově nahrávanému obrázku automaticky doplnil i název stromu – to abyste pak u nových nahrávek vůbec mohli poznat, co že za strom to kdo nahrál. Při té příležitosti jsem opravil i případ, kdy není v šabloně vyplněn název stromu – dosud to v takovém případě nesmyslně pod konkrétní typ namísto názvu stromu zobrazovalo obecný text „památné a významné stromy“ (snad v tom nebyl nějaký skrytý smysl), teď jsem to pro takový případ nastavil na zobrazování názvu stránky. S pozdravem --Blahma (diskuse) 23. 1. 2016, 12:17 (CET)Odpovědět

Ahoj (reaguju především na první odstavec). Je s tím hned několik problémů. Zkusím to shrnout přehledně v bodech:

1. Diskuse, tak, jak začala pod lípou, se týkala osobností a erbů. Naprostá většina argumentů, která byla pro odstranění, byla do diskuse přidána, dokud se jednalo výhradně o osobnosti a erby a mnohé z těch argumentů byly věcné (např. nemá smysl žádat o obrázek erbu, který neexistoval, nemá smysl žádat o fotku osobnosti, jejíž podoba pravděpodobně nikdy zachycena nebyla ap.).
2. Že by se odstranění zástupných obrázků mělo, respektive mohlo týkat všech infoboxů obecně a nikoli pouze těch, o nichž se vedly dlouhodobé debaty, se v diskusi objevilo krátce před robotickým odstraněním. Nebyl dán dostatečný prostor k prodiskutování ve vztahu k jiným tématům než osobám a erbům. Popravdě pokud se cca měsíc řeší osoby a erby, pak jen těžko mohou ti Wikipedisté, kteří se těmto tématům nevěnují, usuzovat, že na poslední chvíli dojde k rozšíření na zcela nesouvisející témata. Pokud se tak stalo, mohlo být na tuto skutečnost upozorněno alespoň ve Wikiprojektech, jichž se změna týká.
3. Pod lípou jsem na toto upozornil a také jsem zmínil konkrétní škody, které toto rozhodnutí způsobilo. Zatímco u erbů nebo lidí asi nebyl negativní dopad žádný, v případě památných stromů upozornění velmi dobře fungovalo a během sezóny běžně přibývaly fotky od náhodných návštěvníků nebo svátečních Wikipedistů. V sezóně 2015, kdy zástupné ikony zmizely, jsem takový případ nezaregistroval jediný. Odstranění zástupné ikony konkrétně v tomto typu infoboxu vnímám jako řešení, které evidentně poškodilo Wikipedii, za stávající řešení (které bylo funkční) nevznikla žádná náhrada, svoje stanovisko jsem sdělil pod lípou, kde nikdo nereagoval ani ve smyslu vyřešení situace, ani ve smyslu nesouhlasu. Logickým řešením tedy bylo vrácení zástupných ikon tam, kde mají smysl.
4. V okamžiku, kdy vznikne alternativní řešení, které bude funkční a prokazatelně lepší než původní, klidě ikony sám ze všech článků odstraním. Dokud takové řešení neexistuje, není důvod, aby byly ikony odstraněné, zvlášť když je to prokazatelně na škodu. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2016, 12:21 (CET)Odpovědět

Pomohlo by možná dotáhnout k nějakému úspěšnému konci tuto diskusi o nových podobách zástupných obrázků. --Bazi (diskuse) 23. 1. 2016, 12:49 (CET)Odpovědět

Možná by nebylo na škodu, kdyby ta diskuse probíhala jinde než pod lípou a tam byl jen odkaz. Je to asi věc na delší debatu, pod lípou to brzy zapadne a zároveň se to těžko dlouhodobě sleduje. Osobně k tomu nemám nic zásadního, do technické stránky určitě kecat nebudu, snad jen font by mohl být trochu větší, na moderních displejích s vysokým rozlišením to bude obtížně čitelné, tudíž přehlédnutelné a nebude to tak dobře plnit účel. Ale to asi nemá smysl psát do archivované diskuse… --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2016, 13:00 (CET)Odpovědět

Tak dala by se z toho udělat třeba Žádost o komentář. --Bazi (diskuse) 23. 1. 2016, 22:57 (CET)Odpovědět

Díky za vysvětlení tvého chování i odkaz na příspěvek z listopadu, který jsem, přiznávám se, tehdy zaregistroval, ale nenašel jsem tehdy čas se tomu víc věnovat. V té dlouhé diskuzi se ale přišlo na systémovou chybu, tj. zastaralost vkládání stejné hodnoty na mnoho nezávislých míst (stejný název souboru všude) namísto používání konstanty (tj. funkce přímo v kódu šablony), o čemž každý jen trochu slušný programátor ví, že tak se to nedělá, už protože je to špatně udržovatelné. Dalším problémem pak byl ten špatný cíl prokliku. Třetí vedlejší efekt stávající podoby bylo, že škála používaných zástupných obrázků nebyla nikde pevně definována (a občas nějaký autor článku použil jiný zástupný obrázek než standardní), což vedlo k problémům s nemožností plně ignorovat tyto obrázky při generování „náhledového obrázku“ článku (podle čehož se řídí moje mapa nenafocených objektů – která fotografování velmi silně podporuje, takže snad alespoň to zmírní tebou vnímané „odlákávání fotografů“). Všechny tři problémy se úpravou, kterou jsem na žádost diskutujících provedl, vyřešilo, a to ve všech zasažených šablonách. Omlouvám se, ale neměl jsem už tu sílu identifikovat a kontaktovat jednotlivé wikiprojekty a sbírat od nich reakce (to bych i spíše čekal od těch, kteří si tuto činnost u mne „objednali“ – už tak mi stačilo vyřizovat tu snůšku stížností od lidí, kteří to většinou jen na první pohled ještě nepochopili, která se po provedení sesbírala na mé diskuzní stránce). Tak trochu jsem asi očekával, že správcové každé z infoboxových šablon se sami rozhodnou, zda v šabloně v reakci na prázdný parametr zobrazí nic, nebo něco a co. V době, kdy nám tu roky fungují parserové funkce je ruční kopírování nějakých speciálních hodnot do všech jednotlivých případů (a nutnost stejně se vypořádat se situacemi, kde někdo toho „hesla“ neznalý ho tam nevyplnil) skutečně už zpátečnickost. Já jsem teď právě ve stromovém infoboxu příslušnou jednořádkovou změnu provedl, takže tě teď prosím, abys zase všechny ty své změny revertoval tak, aby nevyplněný obrázek byl opět vskutku nevyplněný. Mrzí mne ta práce, co sis s tím dal, a chápu to jako jakousi unáhlenou reakci, způsobenou a zčásti ospravedlněnou nedostatkem odezvy na tvé zhodnocení dopadu změn na tuto šablonu, jak jsi ji prezentoval Pod Lípou. S vhodností dokončit nějak diskuzi o tom, která forma je obecně doporučovaná, jak na to naráží Bazi, souhlasím; statistiky klikání na textové odkazy rád poskytnu, pokud je někdo bude chtít zpracovat a něco z toho vyvodit; sám se tomu budu moci věnovat zas až za čas. --Blahma (diskuse) 23. 1. 2016, 22:53 (CET)Odpovědět

Díky moc za vyřešení situace. Mám ještě dva dotazy k praktickému použití:

• Může nyní vkladatel šablony nějak nastavit, aby se zástupná ikona nezobrazovala, nebo se bude zobrazovat automaticky všude, kde není nastavena konkrétní fotka?
• Bylo by možné, aby přednastavenou kategorií při vkládání fotky nebyla kategorie Trees in the Czech Republic, ale kategorie konkrétního okresu na základě toho, který je přednastaven v infoboxu - tedy např. Famous trees in Hodonín District - nebo by taková změna byla příliš náročná na implementaci?

--Xth-Floor (diskuse) 24. 1. 2016, 16:51 (CET)Odpovědět

Nekoukl byste se na to? Je to označeno jako DČ, ale v současnosti to odporuje kritériím. Nerad bych to zase setnul jako kosatku a Vy houbám rozumíte jistě lépe než já /jsem spíš na ta zvířata, no /. OJJ, Diskuse 20. 7. 2016, 17:41 (CEST)Odpovědět

V minulosti jsem k tomu sám měl výhrady (vlastně jsem nebyl sám, v diskusi je více hlasů, kterým se to jako DČ nezdá). Bohužel nebudu mít v dohledné době čas na to, abych článek přepracoval do stavu, který bych alespoň sám za sebe považoval za akceptovatelný. Myslím, že dílčí úpravy toho příliš nevyřeší - na první pohled je vidět, že obsah byl lepený jako vosí hnízdo, takže hledání dílčích zdrojů a opravy by podle mě zabraly víc času, než sepsání lepší verze od nuly. Pokud šablonu sundáte (nevím, jestli to vyžaduje nějaké formální náležitosti), určitě to nebudu vnímat jako zločin proti Wikipedii :-) Nevím, jestli existuje ještě nějaké alternativní řešení. --Xth-Floor (diskuse) 20. 7. 2016, 18:02 (CEST)Odpovědět

Jediné formality jsou odmazat {{Dobrý článek}} z článku, smazat ho v seznamu a na Wikidatech upravit, že se již mezi DČ neřadí. Zabere to tak 5 minut. Koukal jsem se, že i samotný článek Otrava muchomůrkou zelenou je delší než Muchomůrka zelená. Tak asi budu nucen jeden ubrat . OJJ, Diskuse 20. 7. 2016, 18:30 (CEST)Odpovědět

Hej! a co to doplnit podle en či fr? Tam je dost obsáhlé. OJJ, Diskuse 20. 7. 2016, 18:48 (CEST)Odpovědět

Ahoj, zdá se, že by neměl být problém získat databázi památných stromů oficiálním způsobem, minimálně jejich GIS verzi - tedy souřadnice, resp. referenční body.

Já je, ve verzi 2 roky staré, mám ve verzi pro ArcGis (kde je i tabulka památných stromů jako dbf) a pro další projekt právě žádám o aktuální verzi.

Jde teď o to, kdo mi řekne, v jakém formátu by se ta data hodila tak, aby se dala v pravidelných intervalech updatovat.

--Jirka Dl (diskuse) 22. 7. 2016, 10:00 (CEST)Odpovědět

Ahoj, mohl bys prosím kouknout na Wikipedista:Vojtěch Dostál/Pískoviště zda ti to příjde v pořádku? Příp. se to neboj editovat. Ale hlavně, hlavně bychom si hrozně cenili, kdyby jsi nám s tím jako zájemce o památné stromy pomohl... Díky, --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 8. 2016, 11:57 (CEST)Odpovědět

Ahoj. Termín památný strom není definovaný až zákonem o ochraně přírody z roku 1992, ale používal se už zhruba o sto let dříve. Existuje tedy i řada památných stromů, které nebyly vyhlášené památnými ze zákona (třeba proto, že se toho nedožily), ale přesto jsou/byly památné. V infoboxech jsem proto rozlišoval „památný strom“ a „památný strom - chráněný“. Na druhou stranu i v oficiální databázi jsou stromy, u nichž není jasné, zda jsou vyhlášené ze zákona - předpokládá se, že ano, ale dokumentace není (pravděpodobně byla před rokem 1989 ztracená). Takže by spíš mělo smysl rozlišovat např. mezi památný ze zákona / památný / významný. --Xth-Floor (diskuse) 30. 8. 2016, 14:27 (CEST)Odpovědět