Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Už jsem se na problém ptal prve pod technickou lípou, ale pouze na část problému, nyní bych se chtěl zeptat na problém celý. Občas vytvářím nové zkratky názvů pro závazná pravidla i doporučení, upravuji seznamy zkratek na stránkách apod., což se nelíbí některým wikipedistům. Podle nich je zbytečné vytvářet zbytečné zkratky, které nebyly dosud potřeba a které bude používat jen málokdo a je také lepší na stránce vypsat všechny zkratky, které na stránku vedou. Já si však stojím za názorem, že každé závazné pravidlo a většina doporučení i základních stránek nápovědy by měly mít svoji zkratku. Zároveň myslím, že by bylo vhodné na stránce vypsat pouze jednu, max dvě zkratky české a případně jednu anglickou, pokud existuje, ne víc. Vzhledem k tomu, že stránka Wikipedie:Zkratka názvu stránky říká, že je možné vytvářet zkratky dle libosti, což bylo ale poté některými wikipedisty zkritizováno (když jsem zakládal zkratky pro doporučení, která zkratku neměla), jsem se rozhodl zeptat se zde. Spory nechme stranou a zeptám se na názor komunity na jednotlivé otázky:

1. Kolik zkratek má stránka (dejme tomu Wikipedie:DOS) mít? Kolik českých? Kolik anglických?
2. Jakou formu zkratky mohou mít? Libovolnou, jako je to na odkazované stránce? Nebo jinou?
3. Kolik zkratek z existujících a jaké vypsat na samotné stránce? (ostatní by tedy pravděpodobně byly případné ochrany proti překlepům apod.)

Děkuji za všechny názory. --Dvorapa (diskuse) 26. 6. 2016, 13:45 (CEST)Odpovědět

@Dvorapa: Je potřeba taky myslet na to, že mnohé „zkratky“ jsou poněkud neprůhledné. To se týká anglických, ale i mnohých českých. Jejich uvedení v seznamu (v rámečku) tedy mimo jiné slouží tomu, aby uživatel věděl, proč se na tu stránku dostal. Pokud se tedy neplánuje přesměrování mazat, tak by mohlo dojít k tomu, že někdo klikne v nějaké diskusi na nějaký odkaz na pravidlo a najednou kouká, kde se to poděl, když se stránka jmenuje úplně jinak a přesměrování není v seznamu uvedeno. --Marek Genius (diskuse) 29. 6. 2016, 22:30 (CEST)Odpovědět

Při použití zkratky nebo přesměrování se pod názvem načtené stránky zobrazí, že byl uživatel přesměrován, takže v tom problém nevidím. --Dvorapa (diskuse) 29. 6. 2016, 22:34 (CEST)Odpovědět

Toho si málokdo všimne. Zkratky stabilně uvedené na stránce vypovídají nejen o tom, z které zkratky byl čtenář přesměrován, ale taky jaké další zkratky se pro tu stránku používají, jaké může i on použít nebo je může zaznamenat v diskusích. --Bazi (diskuse) 29. 6. 2016, 22:42 (CEST)Odpovědět

„Toho si málokdo všimne“ trochu působí jako bychom měli uvádět u všech článků v záhlaví všechna přesměrování. Nicméně se zbytkem souhlasím. --Dvorapa (diskuse) 14. 7. 2016, 21:24 (CEST)Odpovědět

To je pravda. Ale v případě neprůhledné zkratky to působí dojmem, jestli si někdo při vytváření přesměrování nespletl cílovou stránku. --Marek Genius (diskuse) 29. 6. 2016, 22:50 (CEST)Odpovědět

Neprůhledné zkratky by podle mého neměly příliš existovat, kromě těch anglických samozřejmě, a také pokud kolidují zkratky dvou stránek (např. WP:SPW a WP:SePW) by se to dalo tolerovat. --Dvorapa (diskuse) 14. 7. 2016, 21:24 (CEST)Odpovědět

Tak tady je vůbec otázkou, co to je vlastně neprůhledná zkratka. Třeba z lingvistického hlediska existují k tvorbě zkratek určitá pravidla, byť jsou v češtině značně volná, a podle těch zkratkou rozhodně není třeba Wikipedie:ZKRATKA. Anebo taková Wikipedie:EXT, to také není zkratka, zkratkou by mohlo být Wikipedie:EO, ExtO, ext. (odkazy), ale ne EXT, z toho hlediska třeba je zrovna to EXT neprůhledné. Anebo Wikipedie:Q, taky nesmysl. Nebo Wikipedie:WPFAKCE. Nebo Wikipedie:WPHU, podle mě dost neprůhledná a ani není správně, když už, tak WPH anebo v odůvodněných případech i WPHu, i když ani ty nejsou o moc průhlednější.

Další věcí je, že ty zkratky se třeba často vyskytují v diskusích, a to i bez odkazu anebo i s napřímeným odkazem. Když to někdo najde a nezná tu zkratku (hovořím sám za sebe), tak to nejdřív zkusí najít jako článek, jestli nejde o Seznam zkratek v online diskusích, a potom ve Wikipedii a v Nápovědě. A když ho to někam přesměruje a ta zkratka tam není vysvětlená, tak je potom stejně zmatený a vlastně si nepomohl, protože stejně neví, co to znamená, pokud je ta zkratka neprůhledná. A samozřejmě to taky záleží na zkušenostech, dneska už pochopím i těžko srozumitelnou zkratku, ale v začátcích mi dělaly problémy i záludnosti typu Wikipedie:ESO vs. Wikipedie:EsO vs. Wikipedie:EO.

Z toho hlediska by se mi líbilo, kdyby se do rámečku (nebo do samostatné kapitoly) psala i etymologie, ale to asi neprojde.

--Marek Genius (diskuse) 17. 7. 2016, 14:32 (CEST)Odpovědět

K otázkám:

1. Nemám nic proti tomu, aby každá stránka podobného typu měla vhodnou zkratku. Česká zkratka by měla vycházet z názvu stránky, z případných zažitých bývalých názvů stránky, přesměrování by mělo být i z obvyklých variant kapitalizace (DoS i DOS) a ze zkratky obdobné stránky na anglojazyčných projektech.
2. Zkratky by pochopitelně měly mít takovou formu, jaká je na stránce uvedena. Jakou jinou?
3. Ideální by bylo vypsat na stránce všechny existující zkratky. Lze však připustit, aby tam byly uvedeny jen zkratky preferované, zatímco nepreferované zkratky (zastaralé, v méně vhodném formátu atd.) by mohly být zamlčeny. Nepočítal bych ani tak s překlepy, jako spíš s různými kombinacemi malých a velkých písmen atd. --ŠJů (diskuse) 1. 7. 2016, 19:20 (CEST)Odpovědět

Jako ŠJů s tím, že 3. preferované, protože a) podporuje používání omezenějšího počtu „standardních“ zkratek, v čem se lépe orientuje, b) lépe se z rámečku zkratka zapamatuje, když jich tam není tolik (kterou si mám zapamatovat?). --Matěj Orlický (diskuse) 17. 7. 2016, 14:52 (CEST)Odpovědět

Mám zásadní odpor proti zavádění zkratek do textu. Obecně jsou nesrozumitelné, záměnné (např. DOS má spoustu významů) a ty obecně srozumitelné není třeba zavádět, ty se prostě užívají. Oproti tomu naprosto chápu důvod jejich zavedení - pro úsporu času při psaní (editaci). Proto navrhuji jako řešení naprogramovat jejich automatické nahrazování v náhledu psaného resp upraveného textu i při jeho uložení jejich plným textem. Kdo se je chce našprtat, bude mít výhodu, ale pro čtenáře zůstane text plně srozumitelný. --Tosek (diskuse) 26. 8. 2016, 11:27 (CEST)Odpovědět

Já tedy hlavně využívám zkratky k tomu, abych rychle přešel na často navštěvovanou stránku (v kombinaci s udělátkem na automaticky aktivní vyhledávací políčko na hlavní stránce) a v tomhle vidím jejich hlavní smysl já. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 23:10 (CEST)Odpovědět

Wikipedista Pavouk zcela změnil strukturu stránky Vegetariánství. Některé věci zcela smazal, asi je to hodně přeloženo z anglické wikipedie. Svoje dílo asi označil jako "malou editaci", protože mi ani nepřišel email s oznámenou změnou. Nevím, jak toto řešit, vůbec se mi nelíbí, je to dle mého názoru daleko méně přehledné, méně informačně hodnotné, atd. Mám začít postupně navracet věci, které tam dle mého názoru mají být, což tedy bude hodně práce, nebo nějak požádat o revert s tím, že by on měl citlivě přidávat informace? Fakt nevím, jak dál. Díky. --Ivanhoe2012 (diskuse) 14. 8. 2016, 21:07 (CEST)Odpovědět

V první řadě doporučuji přímo napsat jemu a domluvit se přímo s ním. Pokud by to vázlo, pak by bylo dobré to řešit třebas i v diskusní stránce u článku. --Dvorapa (diskuse) 14. 8. 2016, 23:27 (CEST)Odpovědět

@Ivanhoe2012:: Obecně vzato nahrazovat existující text článku, není-li zcela nesmyslný a nepoužitelný, jiným textem, třeba i kvalitním, aniž by do něj obsah původního textu byl kompletně zapracován, je nežádoucí postup. I změna stávající struktury článku by měla mít pádné odůvodnění a nová podoba by měla vznikat odůvodněnými úpravami staré podoby, nikoliv nějakým "nahrazením". Pokud Pavouk takto razantní změny přesvědčivě nezdůvodnil (dokonce je nezdůvodnil nijak) a navíc ještě v popisu editace sám přiznává, že jím vložený text je "neumělým překladem z en Wiki", tak bych se vůbec nezdráhal jeho úpravy komletně revertovat a následně jej požádat, aby, pokud má zájem, článek české Wikipedie rozšiřoval a upravoval standardními postupy, bez narušování a neopodstatněného odstraňování stávajícího obsahu. Kvalitu jeho a vaší verze článku přitom neporovnávám. Samozřejmě bude lépe, pokud se vy dva dokážete domluvit konstruktivně a po dobrém.

Co se týče nedošlého e-mailu o změně, jak se můžete sám přesvědčit, Pavoukovy editace jako malé označeny nebyly. Takže buď bude problém ve vašem osobním nastavení Wikipedie, anebo o nějakou vadu funkce toho avízovacího nástroje, případně teoreticky nějaká chyba v doručování či přijímání toho e-mailu. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 02:00 (CEST)Odpovědět

Tak jsem to revertoval, po předchozí diskuzi s ním na diskuzní stránce. Nešel mi tedy normální revert přes tlačítko, psalo to něco o mezilehlých editacích, ale musel jsem nakopírovat zdrojový text z původní stránky do nové. Snad je tento postup OK.--Ivanhoe2012 (diskuse) 24. 8. 2016, 10:26 (CEST)Odpovědět

@Ivanhoe2012: Ani se nemusí kopírovat. Stačí si otevřít tu starou verzi a stisknout "uložit". Ale ty mezilehlé verze je dobré pak zkontrolovat, jestli jste revertem nepohřbil nějaké rozumné opravy. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:29 (CEST)Odpovědět

@ŠJů: Tak Wikipedista:Pavouk to zase vrátil zpět s tím, že jsem neudal, proč jsem revertoval. Nicméně já myslím, že jsem to popsal jasně - na stránce diskuze ale i tady. Chtěl bych opět revertovat, ale on by to zase vrátil zpět. Co s tím? To bude na dlouho, já nevím, jestli ted na to budu mít čas..... Díky --Ivanhoe2012 (diskuse) 2. 9. 2016, 07:42 (CEST)Odpovědět

Jsem jednoznačně pro vycházení z AJ verze, která rozsahem a informační kvalitou obsahu jednoznačně přesahuje současnou stránku, která je v podstatě usurpátorskou exhalací wikipedisty Ivanhoe2012, který trvale sabotuje snahy o rozšíření článku, místo toho, aby, když mu osud této stránky tolik leží na srdci, smekl nad počinem Pavouka, článek poctivě pročetl, provedl korekturu a případně doplnil zbylé střípky ze starého článku, které tam nejsou zpracovány kvalitněji. ...tedy pokud mu záleží na rozvoji stránky a ne její uzamčení a rigidizování. Jeho argumentace revertu je těžce subjektivní, naprosto ignoruje reálný obsahový přínos. --Dayslypper (diskuse) 15. 9. 2016, 00:07 (CEST).Odpovědět

Výše jsme řešili, jestli je podpora pro nový způsob zobrazování jazyků iwiki. Mám za to, že diskuse vyzněla pro defaultní ponechání starého způsobu, ale už je to přes měsíc a pořád je aktivní nový způsob. Rýsuje se nějaký posun? --Palu (diskuse) 25. 8. 2016, 00:10 (CEST)Odpovědět

Stanovisko vývojářů se pokud vím nezměnilo. Matěj Suchánek (diskuse) 25. 8. 2016, 19:18 (CEST)Odpovědět

Matěj Suchánek: Což přesně znamená co? Na en.wiki třeba používají starý způsob. --Palu (diskuse) 26. 8. 2016, 14:47 (CEST)Odpovědět

To znamená to, že nám to nevypnou. Hodně zjednodušeně řečeno. Enwiki to nemá zatím (alespoň myslím), v brzké době by jí to mělo potkat taky... --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 14:48 (CEST)Odpovědět

Nevypnou to přes konsensus komunity? To je dost zvláštní, ne? Vždyť kdo to bude chtít, může si to zapnout. --Palu (diskuse) 26. 8. 2016, 14:50 (CEST)Odpovědět

Zvláštní to možná je, ale je nutné to vzít jako fakt. Zase na druhou stranu, kdo to nechce, může si to vypnout (a pokud si tohle člověk vloží do meta:Special:MyPage/global.js, automaticky se mu to vypne na každé wiki). Každopádně, dle meta:Requesting wiki configuration changes Gaining on-wiki consensus and filing a task does not guarantee that the request will be fulfilled. Ultimate authority lies with the system administrators, and site configuration requests may be resolved INVALID or DECLINED due to performance issues or other considerations.. Představte si, že by nějaká wiki (třeba bez techniky znalých uživatelů) měla konsensus k nasazení nebezpečného rozšíření. Nebo chtěl nějaký projekt nasadit nějaký šílený druh vzhledu. To druhé je velmi podobné, protože taková změna rozbije jednotnost mezi projekty, ke které se plánuje dojít. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 15:25 (CEST)Odpovědět

To ovšem mluvíte jen o registrovaných. Ostatní budou mít místo odkazů iwiki nějaký klikací guláš kvůli jednotnosti. --Palu (diskuse) 26. 8. 2016, 15:27 (CEST)Odpovědět

To máte pravdu... Stejně jako neregistrovaní nemohou využívat MonoBook či jiný vzhled, stejně, jako nemohou mít rozhraní já nevím ve svahilštině. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 15:30 (CEST)Odpovědět

Občas mám pocit, jako by vývojáři dělali maximum pro to, aby se nováčci v projektech nemohli zorientovat. Prohlížeč obrázků je odřízne od Commons, takže pak netuší, že nějaký Commons vůbec existuje, natož jak funguje. Přidaná hodnota minimální, spíš ubraná. UploadWizzard to samé, uživatel tam musí kategorie hádat naslepo, protože v UploadWizzardu nefunguje nic jako Hot-Cat, aby člověk mohl vybrat správnou kategorii podle kategorizačního stromu, k souřadnicím nelze připsat orientaci fotky atd. Editovat vizuálním editorem je složitější a komplikovanější než editovat ve zdrojovém kódu, ale nováček je uchráněn od toho, aby viděl, jak zdrojový kód vypadá. A teď nově ještě chráníme nováčky před těmi meziprojektovými odkazy, které se Američanům zdají zbytečné. A pak se můžeme divit, že takový nováček tady edituje třeba už rok a pořád ještě neví, jak tu co funguje. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2016, 15:48 (CEST)Odpovědět

Osobně jsem stále nedokázal zjistit kde a kým bylo určeno, že má jít o nastavení defaultní - třebas anglická, francouzská, německá a švédská wikipedie stále užívají jako základní nastavení starší systém, dle mého názoru možná nikoliv na první pohled přehlednější, ale rozhodně méně komplikovaný. Možná poněkud naivně jsem vždy měl za to, že jednotlivé jazykové verse Wikipedie mají možnost se vyjádřit - přinejmenším prostřednictvím nějakých zástupců u nadace Wikimedia - k tomu jakou podobu bude mít jimi užívané rozhraní?-87.249.145.69 29. 9. 2016, 21:20 (CEST)Odpovědět

Můžete mi prosím vysvětlit, jak správně odsazovat a řadit příspěvky v diskusích. 10 let jsem to nějak dělal a problém s tím někdo neměl. Teď mě na Wikislovníku peskují, že to dělám blbě (Danny B., Shlomo, Dan Polansky). Nemůžeme se ale nějak dohodnout jak na to, ani nepomáhá místní nápověda, nebo co to je. Když už se to mám přeučovat, tak se to nechci přeučovat blbě, protože pak tím způsobem budu diskutovat i tady na Wikipedii.

Dříve jsem měl tendenci, lepit svůj post pod post na který reaguji. Tzn. přišel-li jsem již k rozjeté diskusi a chtěl reagovat na někoho kdo napsal dříve, nacpal jsem to mezi to. To mi bylo vysvětleno, že je blbě a že musí být vždy nejmladší post na konci stránky. Tzn. pokud reaguji na někoho, kdo není předposledním postem, tak musím uvést @Jméno?

Dále se nemůžeme schodnout na odsazování. Já odsazuji vždy na nové téma, pokud je ale téma stále stejné držím se u stejné míry odsazení. To vidím i tady na wp. Z připomínek wiktařů jsem pochopil, že bych měl odsazovat furt do nekonečna. To mě ale moc nesedí, protože tady na wp vydím, to co popisuji a navíc jsem zmaten tím, že nevím kdo na co reaguje. Odsazování do nekonečna je podlemne běžné na anglických projektech.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:02 (CEST)Odpovědět

To jste se opravdu ještě za celou tu dobu nepoučil, jak to odsazování funguje? A to už kolem toho bylo tolik diskusí a tolik vysvětlování. Nejmladší post nemusí být nutně na konci stránky, ale měl by být na konci vlákna, na které reaguje. Ani s tím používáním @Jméno to není tak, že by se muselo používat, spíš to pomáhá v ujasnění, na koho reagujete, pokud je diskuse už trochu nepřehledná a obzvlášť jestli máte zmatky se správným odsazováním. Ovšem uznávám, že když je diskuse rozvětvenější, tápe v tom vícero wikipedistů. Jinak ale co píše nápověda, je vcelku správné a srozumitelné. --Bazi (diskuse) 26. 8. 2016, 10:27 (CEST)Odpovědět

To jste si nepřečelt pořádně co píši!? Co jeto vlákno? Jak mám reagovatna post, který není posledním? Z bodu 3 mi vyplývá, že je možné předsadit svůj příspěvek časově nastránce, protožese bavíme o stromech a tématech,nikoliv o celých stránkách. Je to tak?--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:41 (CEST)Odpovědět

Většinový zdejší způsob odsazování vypadá takto:

První post. juan

Druhý post, reakce na první. jann

Sedmý post, reakce na druhý. juan

Třetí post, reakce na první. bazi

Čtvrtý post, reakce na třetí. danny

Pátý post, reakce na čtvrtý. bazi

Osmý post, reakce na pátý. juan

Dál se odsazuje cca do desíti dvojteček, pak se použije {{Přirazit}}

Šestý post, reakce na třetí, ideálně s @bazi na začátku. jann

Jasnější? --Jann (diskuse) 26. 8. 2016, 11:27 (CEST)Odpovědět

Tak příklad na ukázku (s edit.k.):

Toto je základ diskuse. Podpis.

Toto je první reakce. Podpis.

Toto je reakce na první reakci. Podpis.

Toto je druhá reakce někoho dalšího na první reakci. Podpis.

Toto je reakce na předchozí příspěvek. Podpis.

Další reakce na předchozí příspěvek. Pokračuje stále v jednom vláknu, ale s přibývajícím odsazením, protože reakce přicházejí jedna na druhou, ne všechny na jeden příspěvek. Podpis.

Toto je druhá reakce na prvotní příspěvek, která přišla až po první reakci. Podpis.

Toto je reakce na druhou reakci, která přišla až po třetí reakci na prvotní příspěvek, ale protože reaguje na druhou reakci, a ne na třetí reakci, začne odvíjet nové vlákno od této druhé reakce a vloží se před třetí reakci, i když přišla časově až po ní. Podpis.

Toto je třetí reakce na prvotní příspěvek, která přišla až po druhé reakci. Podpis.

Pomohlo aspoň trochu? --Bazi (diskuse) 26. 8. 2016, 11:29 (CEST)Odpovědět

Je s podivem, že se podivujete mé nechápavosti, když nedokážete zodpovědět mé otázky. Ptal jsem se například co je to "vlákno" apod.! Jinak rozhodně pomohlo Jannovo vysvětelení, to Vaše je horší a těžko srozumitelné. Tímto bych ukončil naši diskusi a doufám, že si "rýpání" ponecháte napříště pro sebe a budete se řídit starým českým příslovým třikrát měř a jednou řež. Není rozhodně příjemné Vás poslochat a zároveň se nedobírat k vyřešení problému.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 23:13 (CEST)Odpovědět

V počátcích se tu tuším prosazovalo, že si v diskusi několika lidí má každý člověk držet svůj sloupec. Tj. ten, kdo diskusi začal, bude i své další příspěvky dorážet doleva, zatímco ten, kdo se připojil jako druhý, bude všechny své příspěvky odsazovat jednou dvojtečkou atd. Protože je to ale dost nezvyklé, nakonec se tu stejně prosadilo ono odsazování ve vlákně do nekonečna, včetně toho, co popisuje Bazi. A samozřejmě existuje milión jiných způsobů. Ten tvůj, Juandeve, se mi ale zdá poněkud exotický. Pokud začínám nové téma, tak mi připadá nelogické ho odsazovat oproti předchozího tématu, jako by na něj snad nějak navazovalo. To mi teda přijde logičtější začít nové téma (nové vlákno) pěkně v novém odstavci zase úplně od kraje, jako to dělám teď já. Každopádně formu diskuze určují vždy nakonec především ti, kteří diskutují. Ten, kdo příspěvek začíná, nemá moc na výběr, začíná zleva, zatímco ten, kdo se připojí jako druhý, už rozhoduje o tom, jestli svůj příspěvek odsadí, nebo zůstane na stejné úrovně. Pokud ten první odpovídá, tak zase volí on, jestli pokročí na třetí úroveň nebo zůstane na své první. A tak dále. Každý, kdo se připojí k diskusi, by měl vnímat a respektovat logiku těch, co psali před ním. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:24 (CEST)Odpovědět

Vpisovat příspěvky dovnitř diskuse přímo k tomu, na co reagujeme, někdy má smysl, ale taky je třeba znát míru – protože tím zároveň odtrhneme od sebe to, co k sobě patřilo předtím. Pokud dám nějaký sáhodlouhý podnět o pěti bodech, tak je dobré rovnou naznačit, že si přeju, aby lidé reagovali přímo k těm bodům. Třeba tak, že každý z těch pěti bodů zvlášť podepíšete, abyste nepřidělával práci těm, kdo by to pak museli udělat za vás. Ale je klidně možné, že někdo jiný (třeba Danny) si zace nepřeje, aby jeho příspěvek byl trhán na kusy a prokládán vašimi reakcemi. Tak to v diskusi s ním můžete respektovat. Já se tedy hádám o kdejaké pitomosti, ale o řazení příspěvků v diskusi jsem se už nejmíň pět let nehádal. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:24 (CEST)Odpovědět

Tak to dělám i já. A jak píšete, je to tu běžný způsob s čím souhlasím. Zřejmě to ale neodpovídá výše odkazované nápovědě a požadavkům kolegů. Např. podle oněch požadavků bych neměl sedmý post předřadit před posty s nižším číslem.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 23:13 (CEST)Odpovědět

Možná bych připomněl, že kolega ŠJů tu nějakou dobu skoro vůbec nediskutoval, až v posledních dnech se sem s vervou vrhnul, čili o nějakém „běžném způsobu“ asi moc vypovídat nemůže, tedy s výjimkou vlastních osobních preferencí. Když tu jeden kolega píše, že se to má dělat jakkoli, zatímco několik jiných kolegů uvádí poměrně jasně definovaný a široce používaný způsob, tak asi jen tak neuvěříme tomu jednomu menšinovému a nebudeme přehlížet ten zbytek, který je schopen a ochoten ten přehledný systém dodržovat. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 00:20 (CEST)Odpovědět

Tak to já zase myslím, že jsem žádnou větší wikipauzu neměl, ale budiž, beru na vědomí dojem, že jsem Bazimu někde chyběl :-). A mimochodem, většina z nás se účastní na mnoha projektech a ty zvyklosti si nosí s sebou, takže vše je propojené se vším a my si tu nemůžeme udělat svět izolovaný třeba od Wikislovníku, anglické Wikipedie anebo Commons. Jak jsem už napsal, taky na české Wikipedii je především zajímavé, že ten původně doporučovaný způsob, který se tu dokonce i celkem používal, nakonec padl a všichni na něj zapomněli, a teď se tu většinou používá ten vláknový, přičemž "skákání do vlákna" se občas používá, ale zároveň má trochu efekt jako "skákání do řeči". --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 09:44 (CEST)Odpovědět

Pardon, nemělo to vyznít nějak proti Vám, kolego. Byť i objektivně vzato jste během předchozích sedmi měsíců měl vždy jen několik málo diskusních příspěvků, které by se daly spočítat na prstech ruky, v únoru možná dvou rukou, větší aktivitu jste vykazoval jen v prosinci loňského roku a předtím zase od srpna do listopadu jen po troškách. Čili nešlo ani tak o úplnou wikipauzu, jako spíš o náhlou změnu intenzity, ke které došlo nyní v srpnu. Ale to vlastně stejně mělo být jen okrajovým argumentem, hlavní je ten, že kolega Juandev si z Vašeho vyjádření vytrhl jen to, co se mu hodilo, zatímco dále zkouší přehlížet, co mu píšou ostatní, a dezinterpretovat nápovědu způsobem, který se v běžné diskusní praxi snad (skoro vůbec) neužívá. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 13:50 (CEST)Odpovědět

Vidím, že si kolegové vystačí sami, jak to bývá, zkusím ještě pomoct Juanovi. Koukl jsem, co bylo na wikislovníku a jak jsem pochopil, vytýkali vám následující:

Ohledně "chronologie". Jak jste to napsal [1]:

První post. danny

Třetí post, reakce na první. juan

Druhý post, reakce na první. shlomo

Jak to má být správně (aby bylo vidět, že reagujete na dannyho, ale později než shlomo):

První post. danny

Druhý post, reakce na první. shlomo

Třetí post, reakce na první. juan

Ohledně "odsazování". za příklad si beru téma "Odsazování v diskuzích" z vaší wikislovníkové diskuze, debata dopadla takto:

Dan Polansky, 6. 8. 2016, 09:36

Juandev 6. 8. 2016, 09:42

Dan Polansky 6. 8. 2016, 09:57

Bazi 7. 8. 2016, 21:14

Juandev 6. 8. 2016, 12:27

Dan Polansky 6. 8. 2016, 12:33

Juandev 6. 8. 2016, 12:43

Dan Polansky 6. 8. 2016, 13:06

Juandev 8. 8. 2016, 08:42

Dan Polansky 12. 8. 2016, 18:35

Kdybych místo vás odsazoval já (nebo průměrný wikipedista), vypadalo by takto:

Dan Polansky, 6. 8. 2016, 09:36

Juandev 6. 8. 2016, 09:42

Dan Polansky 6. 8. 2016, 09:57

Bazi 7. 8. 2016, 21:14

Juandev 6. 8. 2016, 12:27

Dan Polansky 6. 8. 2016, 12:33

Juandev 6. 8. 2016, 12:43

Dan Polansky 6. 8. 2016, 13:06

Juandev 8. 8. 2016, 08:42

Dan Polansky 12. 8. 2016, 18:35

Takhle se postupně odsouvají doprava všechny delší debaty na wikipedii, např. na mé diskuzní stránce můžete kouknout na témata s více replikami jako Prosím o konzultaci, Žralok lagunový, Vřešťan pláštíkový, Cechblog... Je fakt, že se najdou lidi, co odsazují jinak, obří debaty jsou nepřehledné a pro některé zásady platí neformální výjimky, ale většinou se jede jak píšu (sám jsem nenaučil odsazovat čtením pravidel, ale napodobováním úzu..); takže když se necháte přeučit, zapadnete nejen na wkislovníku, ale i zde. --Jann (diskuse) 27. 8. 2016, 15:48 (CEST)Odpovědět

@Jann: Díky.--Juandev (diskuse) 5. 9. 2016, 14:44 (CEST)Odpovědět

@Juandev: Nádherný příklad skoro správného odsazování košaté diskuse je zde. OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 14:08 (CEST)Odpovědět

Na české Wikipedii existují články o všech kantonech ve Francii, neobsahují však téměř žádné informace, jež bychom se nedozvěděli ve článku o nadřazené správní jednotce (Arrondissement), navrhuji tedy přesunout informace o kantonech do článků o Arrodissementech, čímž vznikne méně článků při stejném obsahu informací, což přispěje k přehlednosti. Martin Vrut (diskuse) 29. 8. 2016, 07:45 (CEST)Odpovědět

A nebylo by lepší ty články třeba rozšířit? --Hnetubud (diskuse) 5. 9. 2016, 22:34 (CEST)Odpovědět

Kolegové, narazil jsem na problém. Máme zde desítky článků o akvarijních rybkách, z nichž je bohužel až příliš cítit, že je psali akvaristé (taky kdo jiný, že). Výsledkem je, že většinu textu tvoří rady chovatelům, což porušuje zásadu „Wikipedie není návodem“ - k tomu přistupují i četné prohřešky proti encyklopedickému stylu, jako oslovování čtenáře, nadšeně fanouškovský tón, uvádění cen produktů apod. Viz například Halančík diamantový, Tetra černá nebo Čichavec perleťový.

Co tedy s tím? Přepsat články do encyklopedické podoby (práce na řadu týdnů a kdo se jí dobrovolně ujme)? Přesunout manuály na Wikiknihy (kde je nikdo nenajde a z článků zůstanou žalostné subpahýly)? Nebo to v tomto případě nechat být (články jsou staré mnohdy víc než pět let a zatím si nikdo nestěžoval)? Nevím, poraďte. --Hnetubud (diskuse) 6. 9. 2016, 13:03 (CEST)Odpovědět

Asi to první: postupně upravovat. Aspoň trochu encyklopedické pasáže přesunout třeba do kapitoly Chov, ostatní (bohužel) bez náhrady smazat... Pokusil jsem se o to u halančíka diamantového --Packa (diskuse) 6. 9. 2016, 13:25 (CEST)Odpovědět

Zas tak hrozně bych to všude neviděl. Ten třetí článek je bída, zbytek jde. OJJ, Diskuse 6. 9. 2016, 13:37 (CEST)Odpovědět

@Packa: Děkuji, takhle je to lepší. Nějaké informace o chovu by tam být měly, to asi čtenáře zajímá nejvíc, ale dosud to vypadalo spíš jako nějaká akvaristická příručka (a možná to z ní opravdu opsané bylo, ale to by se asi těžko dokazovalo).--Hnetubud (diskuse) 6. 9. 2016, 18:01 (CEST)Odpovědět

Dík, vím že to je pracná cesta (mimochodem jako u mnoha článků psaných dříve nadšenci), ale opravdu asi jediná možná. Že by to komplet nedko přepsal není pravděpodobné a možná by to nedopadlo líp, než ty dosavadní články, protože by to zase psal nadšenec. --Packa (diskuse) 13. 9. 2016, 08:57 (CEST)Odpovědět

Dobrý den vespolek, docela častokrát jsem při prohledávání historií článků, popř. při sledování posledních změn narážel na editace – především nováčků, kteří do shrnutí uváděli odkazy na zdroje. Zároveň však dané zdroje nevkládali jako reference do článků, takže přidané informace šlo běžným způsobem hůře ověřit.

Přemýšlel jsem čím to je a napadlo mě, že by za tím mohlo být poněkud nešťastně formulované poučení pod editačním oknem:

Shrnutí editace (max. 200 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili, případně zdroje, z nichž jste čerpali.

Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli už se to někdy někde neřešilo (a s jakým výsledkem) a dále, jak by se tato formulace dala změnit, pokud je to vůbec možné. (Předpokládám, že to bude někde v MediaWiki…) — Draceane ^diskuse 8. 9. 2016, 13:54 (CEST)Odpovědět

Může měnit každý správce na MediaWiki:Summary. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 13:59 (CEST)Odpovědět

Za nešťastné to nepovažuju. Pokud nováček neumí reference, hodí se zdroj aspoň v SE, zkušenější editor může do článku doplnit, může posoudit věrohodnost/ověřit zdroje u pochybné informace atd. A hodí se i od zkušených wikipedistů: např. zdroj neobvyklého významu doplňovaného do rozcestníku, rozšiřování článku na zákl. určitého zdroje… Neumím si představit formulaci, která by nezkušeného nováčka přiměla vkládat reference. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 9. 2016, 14:57 (CEST)Odpovědět

Jako Matěj Orlický. Je dobré, že jsou upozorněni alespoň takto na nutnost uvést zdroj vkládaných informací. Bez něj by zdroj v řadě případů nebyl uveden nejen klasickými referencemi, ale vůbec. --Vlout (diskuse) 8. 9. 2016, 15:02 (CEST)Odpovědět

S oběma kolegy souhlasím a jsem přesvědčen, že to pobídnutí k uvedení zdrojů alespoň v SE by mělo zůstat zachováno. Současně si ale říkám, zda by skutečně nebylo záhodno se zamyslet nad nějakým stručným doplňkem ve smyslu „tak tedy uveďte zdroje alespoň zde, ale v článku je to ještě lepší“. Podobné upřesnění by samozřejmě muselo být jemné a nenásilné a nesmělo by nutit do přímého studia referencí. Napadá mě třeba formulace

Shrnutí editace – stručně popište své změny, případně zdroje, z nichž jste čerpali, jestiže nejsou uvedeny přímo v článku (max. 200 znaků).

Ale nechci tím říct, že je bezpodmínečně nutno něco měnit a zdůrazňuji, že je to jenom návrh k diskuzi. A taky netvrdím, že nelze vymyslet něco lepšího :). --Mario7 (diskuse) 8. 9. 2016, 19:35 (CEST)Odpovědět

Obávám se, že by to v lepším případě vedlo k vpisování zdrojů přímo do textu. Navíc může být užitečné, pokud se zdroj uvede i při použití reference. Obecně mi však přijde nesystémové do vysvětlení SE vměstnávat upozornění na jednu náležitost správné editace. Vhodnější by mi přišlo mít na editační stránce vpravo nahoře odkaz na nápovědu (o základech editace), tak jak je to (poměrně nově) třeba na stránkách kategorií. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 9. 2016, 20:02 (CEST)Odpovědět

Část diskuse je také zde, o tématu psáno zde.

Jaké bylo ráno moje překvapení, když jsem v článku Ľubomír Páleník objevil tento vandalismus (a v téže minutě navrátil), načež jsem se přes mailové rozhraní od Martina Urbance dozvěděl, že to má být nějaký pseudovandalismus v rámci učebního programu Wikipedie:Uč (s) Wiki. Obrátil jsem se tedy na diskusi Vojtěcha Veselého, který měl být oním vandalem a dozvěděl se, že takovéto vandalské editace mají být prováděny pravidelně přes účet WikiTeachIn (?, zvláštní, že ráno bylo pod IP). Nejenže toto hlavně mate čtenáře, zbytečně zaměstnává patrolu a znepřehledňuje historii stránky, navíc odporuje návrhu pravidla Wikipedie:Loutkový účet#Zakázané způsoby využití alternativních účtů/7: Je zakázáno používat jeden účet ke konstruktivním editacím a jiný k narušování Wikipedie. Navíc dnešní editace ještě pod IP adresou byla krajně matoucí, neboť předchozí editace byla prospěšná a tudíž mohl nesmysl snadno uniknout.

Rád bych slyšel váš názor na toto, myslím, že je halda jiných možností, jak si Wikipedii a prostředí v ní vyzkoušet, k experimentům máme Pískoviště, k seznámení s RC stačí otevřít záložku Speciální:Poslední změny, kde se dají revertovat opravdové vandalismy třeba i pod uživatelským jménem a časem i pod zvláštními právy, ať už Wikipedie:PAR nebo Wikipedie:S.

Dle mého názoru budou současní studenti tento „učební program“ využívat pro své pobavení, tedy vkládat nesmysly a čekat, kdy přijde obdivovaný OJJ (jak jsem se dozvěděl, ale ani o takový obdiv nestojím) s tlačítkem [rychlý revert], to, že má fotbalista 300 dětí zlikviduje, aby mohli začít nanovo. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:04 (CEST)Odpovědět

Takže jednak ano, skutečně jsem OJJovi psal mail, co se stalo doopravdy. Druhak ping na Gabku, která tento projekt koordinuje (Gabriela Boková (WMCZ), která možná něco k tomu může říci. Bylo to na tiskovce právě k tomuhle projektu (Uč (s) Wiki). Nevím, proč to bylo pod IP, to se nedalo poznat. Mohu ujistit, že pokud by si toho nikdo nevšiml, na konci tiskovky (~hodina) bychom to odstranili sami, rozhodně by to tam nezůstalo.

Jde o to, že tohle je taková léčba šokem, protože pokud osmákům ukážeme, že Wikipedie je editovatelná kýmkoliv, je vhodné jim i vysvětlit, proč se jí dá věřit. Ano, může učitel otevřít poslední změny, ukázat historii, revert vandalismu, NS (?), ale když by mi někdo jako newikipedistovi řekl, že někdo sedí každý den u RC a sleduje, zda se tam nevyskytuje vandalismus, je to těžko uvěřitelné. Navíc tímhle se trochu drastickým způsobem ukáže, že to skutečně funguje. Jestli máš, OJJ, jakýkoliv nápad, jak totéž ukázat bez toho (leda si sednout k RC a doufat, že tam vandalismus bude a že to stihneš revertnout a u toho povídat k žákům, navíc to mají učit obyč. učitelé, ne-wikipedisté, kteří nemají rollback a snadno to udělá někdo za ně; i když, pak je to důkaz, že nejsou na to sami; ale vandalismus se nemusí objevit...), sem s ním, hodí se.

Je pravda, že to, co popisuješ hrozí, že namísto, aby si z toho vzali "dá se tomu (v určitých mezích) věřit", vezmou si z toho "jde to ničit = budu tak činit" a budeme tu mít ne jednoho, ale deset Tomů646.

Jak, OJJ, myslíš, že jsi obdivovaný? Nic takového jsem nepsal, psal jsem, že jsi zvěčněn, protože tiskovka byla (tuším?) nahrávána na diktafon a focena.

Souhlasím tedy s některými Tvými obavami, ale zároveň chápu i jak projekt byl myšlen.

Na závěr jen ping na další osoby, co na tiskovce byli a možná k tomu něco mohou říci. @Gabriela Boková (WMCZ), Vojtěch Veselý, Limojoe:

--Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 17:18 (CEST)Odpovědět

@Martin Urbanec: Podle toho, co napsal VV: díky za tvůj bleskurychlý zásah, udělalo to velmi dobrý dojem, ten bych ale nejradši neudělal, tedy, aby takovéto situace nikdy nevznikaly. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:20 (CEST)Odpovědět

Aha. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 17:22 (CEST)Odpovědět

Ještě k předchozímu, za hodinu to odstraníme. Když se třeba vylosuje takový Václav Klaus, který měl 7. 119 čtenářů, vychází nám z toho cca. 5 čtenářů na hodinu (nepočítáme-li školní), tudíž pět lidí se za tu dobu dozvědí pitomosti. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:34 (CEST)Odpovědět

Ano! Budeme si psát Wikipédii jen pro nás, pro nikoho jinýho. Pokud možno se budeme snažit, aby do ní již nikdo jiný nepřispěl. A budeme nováčky přijímat pouze při tanci kolem ohně při měsíčku. :)--frettie.net (diskuse) 8. 9. 2016, 17:26 (CEST)Odpovědět

Něco více k tématu, prosím. Tohle je spíš představení Wikipedie (myslím WikiTeach In) a ne přílákání nováčků. Takže to je trochu mimo, ne? --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 17:28 (CEST)Odpovědět

??? To je snad naprosto k tématu, ne? Ale dobře, omlouvám se, byl jsem zřejmě málo ostrej ... --frettie.net (diskuse) 9. 9. 2016, 13:15 (CEST)Odpovědět

Projekt je zaměřen na rozvoj kritického myšlení a digitální gramotnosti, proto ukazujeme žákům drobný vandalismus a učíme je kriticky přemýšlet nad informacemi, které čtou nejen na Wikipedii, ale obecně na internetu. Program jsme testovali v červnu 2016 na žácích 8. třídy. Od té doby Vojta Veselý IP adresu školy monitoruje, tedy víme, že žádný vandalismus tam neproběhl. Naopak jsme se setkali s tím, že žáci se aktivně doptávali, byli překvapení, že editovat Wikipedii je tak jednoduché a troufám si tvrdit, že je to spíše motivuje k tomu, aby třeba opravili překlep v článku, než aby sami páchali vandalismus. Vandalismy, které provádíme, jsou očividné, tedy by neměly žádného čtenáře uvést v omyl (pokud se čtenář trochu zamyslí a neopíše, že má někdo 254 dětí samozřejmě). Takový vandalismus bude na Wikipedii viset max. půl hodiny, pokud nebude opraven někým z komunity, opraví ho na konci hodiny. Samozřejmě testování na jedné škole není směrodatné i pro ostatní - pokud bychom vypozorovali, že program motivuje děti k vandalismu, okamžitě aktivitu zastavíme. Věříme, že vše bude ku prospěchu věci, prosím tedy o vaši trpělivost a shovívavost. Na tiskové konferenci nebyl čas se k účtu přihlásit, příště již ho využijeme. Ohledně pravidla pro účty - ráda bych připomněla jeden z pilířů Wikipedie - Wikipedie nemá neměnná pravidla - proto doufám, že nad takovýmto účtem vytvořeným k výukovým účelům by se mohly přimhouřit oči ;)Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 10. 9. 2016, 16:27 (CEST)

@Martin Urbanec: A proč by všude musel být vandalismus? To je hlavní účel ukázat, jací tu jsme Rambové a likvidujeme všechny vandaly? Jak je vidět, kolikrát se to prostě revertuje až mnohem později, i přes výhružky okamžitým blokem prostě IP někdo bloknout může až za haldu příspěvků. Takže asi tak, i to je Wiki. Proč spíš žáky neseznámit s prací správců/patrolářů/revertérů, co dělají, sem tam otevřít to RC a ukázat to. Tomu jsem zmiňovat nechtěl, ale ano, mám tyto obavy. Když to někoho začne bavit, nemusí chtít přestat. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:30 (CEST)Odpovědět

Neměl jsem v úmyslu se chlubit. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:30 (CEST)Odpovědět

Určitě tímto způsobem neexperimentovat v článcích a dalších jm. prostorech, tedy zbytečně zaměstnávat patrolu. Vše je možné nasimulovat na podstránkách uživ. účtu, zkopírovat tam heslo, třeba použít {{DISPLAYTITLE:název hesla}} a tam si hrát.--Kacir 8. 9. 2016, 17:39 (CEST)Odpovědět

@Kacir: Displaytitle asi nepůjde. --OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 17:45 (CEST)Odpovědět

Vidím, že se to týká jen eponymních názvů. Dohledal jsem k tomu diskusi.--Kacir 8. 9. 2016, 18:24 (CEST)Odpovědět

@Kacir: Mmch, co to pomůže problému učitelů, jak žáky seznámit s prací na RC? OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 18:30 (CEST)Odpovědět

Nijak, ale pomůže seznámit žáky s tím, že Wikipedie je editovatelná, ale má obranné mechanismy, jak se bránit proti vandalismu. Proto ten vandalismus. Šlo by to ale i obráceně, to jako jo. Ale nudněji :). --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 18:32 (CEST)Odpovědět

No, k seznámení žáků s editovatelností by mělo stačit editovat heslo, ne ho nutně vandalizovat. Pokud už je nutné testovat obranné mechanismy v praxi, pak naopak – ukázat jak je snadné revertovat vandalismus, opravit chybu. Snad i méně chápaví pochopí, že opačně to jde taky. Ale to žáci vědí, jak dokládá RC.--Kacir 8. 9. 2016, 20:04 (CEST)Odpovědět

Bylo by vhodné vždy účastníky takového seznámení s Wikipedií důsledně upozornit na to, že nejenže ji psát může kdokoli, ale také že to všichni wikipedisté dělají zadarmo a ve svém volném čase, tedy jen proto, že je to svým způsobem baví. Což znamená, že pokud v ní něco chybí nebo pokud rychle nikdo neopraví nějaký experiment, nelze to nikomu vyčítat. Je to důležitá informace, o které většina nemá tušení a pokud se zmíní jen bokem, nic se na tom nezmění. (Z posledních zpráv na stránce Ohlasy v médiích jsem vyrozuměl, že většina ani nevěděla, jak snadné je Wikipedii psát – což mě vůbec nepřekvapilo, a ani tento fakt by neměl nikoho překvapovat.) Naopak, budou-li o této neprofesionální stránce Wikipedie vědět, možná to u některých povede k většímu pocitu odpovědnosti a třeba ubude experimentů. Jinak se vždy po takových výletech na základní a střední školy můžeme spíše těšit na nájezdy nových nadšených experimentátorů. V čemž docela chápu kolegu OJJ. Možná jeho rychlá reakce vzbudila obdiv, ovšem zároveň ukázala, že se vždycky najde někdo, kdo to hned opraví. --Vlout (diskuse) 8. 9. 2016, 19:51 (CEST)Odpovědět

@Vlout: No já jsem jak funguje Wikipedie věděl odjakživa, ale třeba jsem si myslel, než jsem sem začal přispívat, že nějací ti hlídači za to dostávají třeba plat ;) a je to povolání ;) ;). Takže něco na tom bude. OJJ, Diskuse 9. 9. 2016, 05:46 (CEST)Odpovědět

Takže někdo pořádá školení o Wikipedii, na kterých osobně předvádí, co se dělat nemá, totiž vkládat nesmysly, kontaminovat historii článků a plýtvat časem a energií patroly? Tak možná by se to předvedení mělo dotáhnout do konce, zablokovat daný účet a v případě opakování pokračovat arbitráží a zablokovat problémovému uživateli i všechny ostatní účty. V případě setrvávajících problémů upozornit správce sítě, ze které problematický uživatel přistupuje.

Pokud někdo potřebuje předvádět experimentování s Wikipedií, může si nainstalovat MediaWiki a nahrát tam kopii obsahu Wikipedie pro účely experimentování. Fakt není potřeba hrát si na někoho, pro koho pravidla neplatí a může si dělat přímo na Wikipedii, co uzná za vhodné.--Tchoř (diskuse) 9. 9. 2016, 20:15 (CEST)Odpovědět

@Tchoř: Docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby se k účtu dostal nějaký student a začal vkládat těch nesmyslů desítky. Byl by zákaz blokovat? --OJJ, Diskuse 10. 9. 2016, 07:34 (CEST)Odpovědět

A to se ptá kandidát na správce, který neví jak by se měl zachovat? ;)--Kacir 10. 9. 2016, 11:13 (CEST)Odpovědět

@Kacir: Já bych blokoval, samozřejmě, taky neříkám, že ne. Jen jsem četl u účtu volně přeloženo: Správci, ať dělá, co dělá, neblokujte jej, takže se znova ptám, co by se dělo při takovém nájezdu kdyby třeba někdo to upozornění respektoval? Kolik článku by bylo zničených? --OJJ, Diskuse 10. 9. 2016, 11:21 (CEST)Odpovědět

Pokud by někdo upozornění respektoval, pak by měl přijít o práva. Vždy platí, když kdokoli začne (bot či správce) opakovaně poškozovat stránky, prvotní je ochrana projektu. Po vysvětlení lze odblokovat vždy, ale koukat na RC a nic nedělat je tou nejhorší variantou.--Kacir 10. 9. 2016, 11:34 (CEST)Odpovědět

@Kacir: Ano, to by taky IMHO mělo, neříkám, že já bych něco takového respektoval. Jen jsem tak uvažoval, co by asi bylo. + nevíš, jaký je rozdíl mezi tím, jestli žáci v hodinách výpočetní techniky píšou bez dohledu třeba, že Božena Němcová byla jepice nebo když žáci píšou ty samé nesmysly akorát pod dohledem učitele?

@Tchoř: Ano, dá. Tenhle projekt ale nemá ukázat, jak se experimentuje, nýbrž, jak rychle my umíme ty nesmysly odstranit. Což je bohužel ještě větší, odpusť mi to slovo, kravina. --OJJ, Diskuse 10. 9. 2016, 11:45 (CEST)Odpovědět

Rozdíl je nulový, stejné poškození by vzniklo i kdyby psali třeba pod dozorem Jimba. Správce, který nechrání projekt je přirozeně zbytečný. (Také nebudu někoho strkat do vozovky, abych zjistil jak dobře funguje záchranka. Reakce na krizové stavy lze testovat simulací, třeba po domluvě s organizátory). --Kacir 10. 9. 2016, 12:01 (CEST)Odpovědět

Vzhledem k tomu, že heslo diskutovaného účtu bylo veřejné, což je v rozporu s doporučením, v souladu s Wikipedie:Blokování#„Veřejné“ účty jsem je změnil na neveřejné. A rovnou změnil i mejl, aby si majitel jen nemyslel, že heslo jen zapomněl a nenechal si jen zaslat nové.--Tchoř (diskuse) 10. 9. 2016, 13:49 (CEST)Odpovědět

Dobrý večer, mám dotaz. Proč není článek TV JOJ rozdělen do třech článků:

1. TV JOJ
2. JOJ Plus
3. a WAU

, ale jsou všechny tři v jednom? A jestli by to bylo všechno moc krátké, tak já bych ty články rozšířil. Za odpověď předem děkuji. --Jiri16 (diskuse) 9. 9. 2016, 21:32 (CEST) P.S. Na diskusní stránku článku jsem psal, ale nikdo mi neodpověděl. --Jiri16 (diskuse) 9. 9. 2016, 21:32 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, slovenská a anglická verze mají samostatné články Plus (JOJ Plus) a TV WAU. Takže, pokud je splněna encyklopedická významnost, můžete založit hesla Plus (televizní stanice) a TV WAU. V hlavním článku TV JOJ se ponechá stručný, základní obsah sesterských stanic a odkazy na podrobné články. K tomu se změní přesměrování (1., 2.) přímo na nová hesla. Zdraví--Kacir 10. 9. 2016, 05:53 (CEST)Odpovědět

Ok, děkuji. --Jiri16 (diskuse) 10. 9. 2016, 08:52 (CEST)

Odkdy mohou nesprávci mazat stránky? --83.208.204.11 10. 9. 2016, 13:37 (CEST)Odpovědět

Bohužel pořád nemůžou. :-) Viz Wikipedie:Pod lípou (technika)#Smazání. --Harold (diskuse) 10. 9. 2016, 13:39 (CEST)Odpovědět

Díky. --83.208.204.11 10. 9. 2016, 13:52 (CEST)Odpovědět

Jakým způsobem se dá vyhledávat v článcích novin a časopisů určité téma? Existuje nějaká databáze národní knihovny, nebo přes Google?--Juandev (diskuse) 11. 9. 2016, 18:45 (CEST)Odpovědět

Můžeš zkusit [2], ale to asi bude hledat spíše knihy, či katalogy různých knihoven (nejlépe nějaké s právem povinného výtisku) podle štítků. --Martin Urbanec (diskuse) 15. 9. 2016, 07:43 (CEST)Odpovědět

Obavam se, ze volne pristupne toto vyhledavani nebude. Zrejme nejrozsirenejsi takovou sluzbu v CR poskytuje firma Newton, krome zpravodajstvi monitoruje i ruzne zajmove tituly, navic ma databazi nejen tistenych a online medii, ale i prepisu TV ci rozhlasovych poradu. Ziskat pro Wiki pristup by bylo prinejmensim bombasticke, ale vzhledem k otevrene povaze encyklopedie (a komercni povaze sluzby) myslim, ze nejspis nemozne. Anebo silne neprakticke kvuli pripadnym omezenim napriklad v poctu zobrazeni, jako to mivaly tusim univerzitni fakulty ci knihovny. --CCCVCCCC (diskuse) 15. 9. 2016, 09:43 (CEST)Odpovědět

@CCCVCCCC: Mě právě už něco takového napadlo, zkusil jsem to naťuknout u Vojty Dostála, skončilo to na tom, že jsem nevěděl, kterou konkrétně službu bychom měli zkusit. Napíšu mu s odkazem na tuto diskusi a uvidíme, jak to dopadne :). Jen to asi nebude pro každého editora, ale omezené na členy WMČR (což ale nevadí :)). --Martin Urbanec (diskuse) 15. 9. 2016, 09:46 (CEST)Odpovědět

Při znalosti oboru, ve kterém se má vyhledávat je někdy možné hledat v článcích umístěných na webových stránkách konkrétních časopisů. Například můj oblíbený elektrotechnický časopis umísťuje starší čísla zdarma na webové stránky a umožňuje v článcích vyhledávat. Samozřejmě každý časopis k tomu přistupuje individuálně a texty z některých časopisů nejsou na webu dostupné ani za úplatu. Očekávám, že časopisy, které nejsou na webu dostupné vůbec, poměrně rychle zaniknou.--Leotard (diskuse) 15. 9. 2016, 10:13 (CEST)Odpovědět

V Praze si, Juane, můžeš zajít do Městské knihovny, kde Ti s tím knihovnice ochotně pomohou. --Jan Polák (diskuse) 15. 9. 2016, 10:47 (CEST)Odpovědět

Existuje také systém Kramerius ([3]), ačkoli v něm budou asi jen některé starší tituly. --Vlout (diskuse) 15. 9. 2016, 13:09 (CEST)Odpovědět

Birgit Müller (WMDE) 12. 9. 2016, 16:56 (CEST)Odpovědět

Vracím se k tématu, které zde bylo mnohokrát, ale zatím bez jasného výsledku diskutováno. Je nebo není vhodné umísťovat do článku odkaz na stránky s reklamou výrobce nějakého produktu? Máme nějaké srozumitelná pravidla pro tyto účely? Konkrétně mi tentokrát jde o článek Heraklit.--Leotard (diskuse) 13. 9. 2016, 17:45 (CEST)Odpovědět

Leotard pokud jde o pravidla o tyto účely, tak ano jsou viz. Wikipedie:EO, konkrétně sekce na co obvykle neodkazovat. S pozdravem Jiri16 (diskuse) 14. 9. 2016, 18:29 (CEST).Odpovědět

Čest. Byla doba, kdy jsem se mohl bez potíží přihlásit na IRC. Žel Bohu nějaký chytrák rozhodl, že se staré IRC nahradí novým, aniž by na něm fungovala moje stará registrace na uživatelské jméno KirkCS. Takže co s tím míníte dělat? Jo a ukazuje se (definitivní závěr se teprve dozvím), že už 36 a půl roku svého života jsem nucen žít s jistou specialitou, kterou nicméně mají i různí vědci například. Takže tak. --Kirk (diskuse) 15. 9. 2016, 22:05 (CEST)Odpovědět

Irc stále funguje, ale skoro nikdo tam nebývá. Mám nejasné tušení, že nepoužívaný nick může být po určitém čase zrušen. V první řadě zkus, zda se ti povede přihlásit se na jiný kanál - pokud vím, na #wikipedia-cs jsi kdysi dostal permanentní ban a pochybuju, že by jej někdo od té doby zrušil. JAn (diskuse) 16. 9. 2016, 07:47 (CEST)Odpovědět

Ano, to jméno to hlásí jako neregistrované na irc.freenode.net. Zároveň, ale na #wikipedia-cs, blokován není. Na dotaz, za jak dlouho dochází k extirbaci účtu mi řekli, že je to pouhých 10 týdnů, což si osobně myslím, že více. Nicméně nic ti nyní nebrání si ten účet znovu zaregistrovat.--Juandev (diskuse) 16. 9. 2016, 08:40 (CEST)Odpovědět

Jak se to provede? Jo a mám něco jako Aspergerův syndrom a nejspíš přímo ten, takže prosím polopatě. Děkuji. --Kirk (diskuse) 16. 9. 2016, 22:35 (CEST)Odpovědět

Jaký je názor na zakládání článků pro jednotlivá čísla cca od 300 výše? Šablony jsou připraveny.

Všiml jsem si @2A00:1028:83C6:1346:59B6:D9C1:A5C1:6306:vzniku několika takových hesel, k nimž jsem ale nedohledal interwiki. Zdá se, že česká Wiki je jediná, která hromadněji taková hesla vytváří. Přitom jejich informační hodnota se blíží nule, jsou to chudé pahýly. Pohledem do anglické verze zjistíme, že tam (zřejmě) existuje dohoda čísla vyší než 299 přesměrovávat na „stovkový článek“, tedy: 300–399 na 300 (number) atd., stejný přístup má i francouzská verze.
Jde o to, že českou cestou lze založit nekonečnou řadu chudých hesel, a otázkou je, kde by měl být konec – např. 9 999 999? Samozřejmě, i velká čísla mají smysl. Rozhodující by pro založení, zejména u vyšších čísel, měly ale být zdroje v článku, kterých se nedostává.--Kacir 16. 9. 2016, 20:08 (CEST)Odpovědět

Ano, souhlasím. Zakládat takové články až donekonečna by asi nebylo vhodné. Možná by se tím dal velmi snadno, roboticky, navýšit počet článků české Wikipedie až do astronomických výšin, tudíž by se stala první na světě, ale jiný praktický přínos mě nenapadá. Tudíž by někde měla vést hranice. Od „300 výše“ je určitě vhodná. --Vlout (diskuse) 16. 9. 2016, 20:35 (CEST)Odpovědět

Pro dohledání interwiki pro větší čísla zkoušet zh.wiki a ja.wiki JAn (diskuse) 16. 9. 2016, 20:52 (CEST)Odpovědět

Nevím. Mně přijdou ostudné i ty články pro čísla malá, třeba 3 (číslo). Je to taková náhodná sbírka náhodných poznámek připomínající necyklopedii. Na rozdíl od necyklopedie jsou snad alespoň pravdivé, ale ten styl smíchání velmi volně souvisejících informací na jedinou hromadu mi tu parodii připomíná. Seznam filmů s trojkou v názvu mi nepřijde nijak objektivně zdůvodnitelnější než třeba seznam všech vesnic, které mají 828 obyvatel. Nebo seznam všech posloupností z Online encyklopedie celočíselných posloupností, které obsahují 828 (nebo všech z nich, které jsou zde zmíněny v nějakém článku). --Tchoř (diskuse) 16. 9. 2016, 23:59 (CEST)Odpovědět

Mohu souhlasit s názorem na neinformace typu "názvy filmů obsahující dané číslo", stejně jako na smazání chudých hesel bez netriviání informace. Ponechal bych však všechny pahýly obsahující netriviální matematické, přírodovědné (fyz, chem) a technické informace, přestože mají charakter náhodně shromážděných informací. I takové soubory informací jsou pro někoho užitečným zdrojem (jako příklad uznané užitečnosti mohu uvést vydání knihy Čísla od Academie). Petr Karel (diskuse) 19. 9. 2016, 09:36 (CEST)Odpovědět

@JAn: Zkoušel jsem, už nevím jaké číslo, dohledat na Wikidatech a bez výsledku; teď vidím, že iw existují. Za klíčové pro existenci každého takového článku považuji zdroje, kterými bude doložena encyklop. významnost, tj. čím je číslo významné (např. 144 000). V opačném případě by to zřejmě mohl někdo rozjet roboticky bez stropu, tj. v dnešní základní podobě s 0 zdroji.--Kacir 17. 9. 2016, 00:04 (CEST)Odpovědět

Za podobně zbytné považuji i názvy čísel desítkových řádů větších než 30 (s výjimkou 10¹⁰⁰ apod.), např. v čl. Desítková soustava či Velká čísla, které nikdo nepoužívá a jedná se tak pouze o slovní cvičení s předponami. Ale budiž, naštěstí to nejsou samostatné články a oproti např. ruwiki jsme "břídilové". Ale aspoň sloučení do jednoho článku bych uvítal. Petr Karel (diskuse) 19. 9. 2016, 09:36 (CEST)Odpovědět

Co tu udělat něco na způsob sk:šablóna:vandalizmus? OJJ, Diskuse 22. 9. 2016, 09:31 (CEST)Odpovědět

Nestačí klasické exp1, exp2, exp3, blok? Pokud ne, tak proč? --Martin Urbanec (diskuse) 22. 9. 2016, 09:34 (CEST)Odpovědět

Když jsem tak koukal na RC, kdy je vandalům psáno; blok na tolik a tolik, není jednodušší tam vložit 1 šablonu? OJJ, Diskuse 22. 9. 2016, 09:39 (CEST)Odpovědět

Není, protože napsat {{subst:zablokováno}}--~~~~ trvá delší dobu, než '''1 hodina''' --~~~~. --Martin Urbanec (diskuse) 22. 9. 2016, 09:45 (CEST)Odpovědět

Hi! "Kyiv Polytechnic Institute" (Národní technická univerzita Ukrajiny) was renamed to "Igor Sikorsky Kyiv Polytechnic Institute" (proof). Can somebody, please, edit and rename the article Národní technická univerzita Ukrajiny ?. --Tohaomg (diskuse) 23. 9. 2016, 01:07 (CEST)Odpovědět

Přesněji: staré jméno: Národní technická univerzita Ukrajiny „Kyjevský polytechnický institut“, nové jméno: Národní technická univerzita Ukrajiny „Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského“. --Jann (diskuse) 23. 9. 2016, 19:17 (CEST)Odpovědět

V článku aktuální plné jméno i zkratka uvedeny, přesun na plný název nechám na úvaze ostatních. --Jann (diskuse) 23. 9. 2016, 19:49 (CEST)Odpovědět

Řešení na řazení článků (a kategorií) v kategoriích podle celých čísel a ne pouze podle první číslice již bylo připraveno a je možné jej pro Wikipedii aktivovat. Porovnání řešení stávajícího a nového:

Články v kategorii… (stávající řešení)
----
Zobrazuje se…

  (mezera)
Hlavní článek

2
2 (číslo)
218 (číslo)
22 (číslo)
225 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)

3
3 (číslo)

A
Antonov An-2
Antonov An-218
Antonov An-22
Antonov An-225
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-3
…

Články v kategorii… (nové řešení)
----
Zobrazuje se…

  (mezera)
Hlavní článek

  (mezera)
2 (číslo)
3 (číslo)
22 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)
218 (číslo)
225 (číslo)

A
Antonov An-2
Antonov An-3
Antonov An-22
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-218
Antonov An-225
…

I když je nadpisem označujícím články řazené čistě dle čísel mezera, nejsou články řazené dle čísla sloučeny s hlavním článkem (vzniknou tak dva nadpisy s mezerou, hlavní článek výše). Nadpis (mezeru) je možné pro každou Wikipedii případně změnit. Byl by o tuto novinku zájem? Já jsem určitě Pro Pro --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2016, 14:04 (CEST)Odpovědět

Jsem Pro Pro --Wesalius _d|^p 27. 9. 2016, 07:11 (CEST)Odpovědět

Takže jestli chápu, nebude hlavni článek a pak články pod čísly a písmeny, ale hlavni článek, podhlavní články a teprve pak články pod čísly a písmeny. Moc nechápu smysl (možná je ještě brzo ráno :-) --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 08:13 (CEST)Odpovědět

Nene, žádné podhlavní články, pouze články, které chceme řadit čistě dle čísel. Zároveň s tím se upraví i řazení článků podle čísel pod běžnými nadpisy. Upravil jsem příklad, aby to bylo jasnější a děkuji i Wesaliovi za upozornění na nejasnost. --Dvorapa (diskuse) 27. 9. 2016, 14:21 (CEST)Odpovědět

Díky, toto už vypadá logičtěji. I když to nevidím jako vysloveně nutné, obecně to ale bude lepší než stávající. --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 15:51 (CEST)Odpovědět

Budiž, proč ne. Tu kapitolu s čísly neplánuješ vůbec pojmenovávat nebo Tě zatím nenapadla nějaká geniální myšlenka, jak ji nazvat? --Jan Polák (diskuse) 28. 9. 2016, 02:45 (CEST)Odpovědět

Jde vůbec pojmenovat? --Packa (diskuse) 28. 9. 2016, 08:54 (CEST)Odpovědět

Ve výchozím nastavení je tam mezera, ale v diskusi vývojářů padlo i, že by mělo být možné tento znak změnit (např. na #). Sledoval jsem však diskusi vývojářů nad tím, jaký znak zvolit jako výchozí, a vyplynulo z ní, že mezera (prázdný nadpis) je nejuniverzálnější a nejméně matoucí, často se tak značí i čísla v rejstřících knih apod. Křížek je sice také dobrá alternativa, ten byl však vývojáři zamítnut kvůli jeho odlišnému významu v některých jazycích (polština, britská angličtina) a Danny B. argumentoval i tím, že se na některých wiki (en) pod něj schovávají např. šablony nebo WikiProjekty. Samozřejmě návrhy na možné nadpisy jsou vítány. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:17 (CEST)Odpovědět

Na enwiki už systém funguje a zvolili nadpis 0–9, což může být trochu zavádějící (např. u kategorie 20. léta 19. století, kde mi roky 1920–1929 trochu nekorespondují s nadpisem 0–9), já bych se přikláněl k výchozí mezeře s tím, že kdyby to příliš mátlo čtenáře, dodatečně to pak změníme. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:23 (CEST)Odpovědět

Pro Pro Taky jsem to sem chtěl hodit. Matěj Suchánek (diskuse) 28. 9. 2016, 15:44 (CEST)Odpovědět

Používáte prosím někdo interwiki odkazy ke stránce Poslední změny? Tj. přecházíte takto mezi posledními změnami v různých jazykových verzích Wikipedie? Máme totiž už pár let u té speciální stránky vyjmenováno 11 jazykových verzí Wikipedie (a např. o zařazení horní a dolní lužické srbštiny do toho prominentního seznamu se tehdy podle diskuzí hodně bojovalo), ale nejsem si jistý, zda to stále někdo používá, nebo zda je to zbytečné – z mnou zkoumaných jiných jazyků většina u posledních změn žádné interwiki nemá; nějaké má jen slovenština, ale ta za to rovnou dlouhý seznam. V každém případě se dlouhé seznamy interwiki dnes už nově automaticky zkracují na softwarem pro vás předvybraných 7–9 (a ten seznam se přizpůsobuje vašim editačním zvyklostem), takže nevidím důvod, proč tam taky nemít odkazy na poslední změny ve všech jazycích – pokud tam tedy mít nějaké interwiki vůbec. Co myslíte? --Blahma (diskuse) 26. 9. 2016, 17:36 (CEST)Odpovědět

Já používám. :-) --Harold (diskuse) 26. 9. 2016, 17:38 (CEST)Odpovědět

Já ne, ale nevadí mi tam :). --Martin Urbanec (diskuse) 26. 9. 2016, 18:22 (CEST)Odpovědět

Ja ako redaktor skwiki samozrejme. OJJ, Diskuse 26. 9. 2016, 19:24 (CEST)Odpovědět

Používám (i když méně, než dřív).--Tchoř (diskuse) 26. 9. 2016, 20:03 (CEST)Odpovědět

To tam je?--frettie.net (diskuse) 27. 9. 2016, 11:31 (CEST)Odpovědět

Díky všem zúčastněným za zajímavou směsku postřehů :-) Právě jsem doplnil do Posledních změn 293 interwiki, tj. všechny dle Wikidat s výjimkou češtiny. Položka Wikidat sice existuje ( (Q6293548)), ale nepropojuje se automaticky, protože jde o speciální stránku – proto je nutný ten ruční seznam. Je to jen pár kilobytů, což se věřím v rozsáhlém kódu stránek Wikipedie se všemožnými rozšířeními apod. ztratí (a na mobilech, kde může hrát velikost větší roli, se mezijazykové odkazy nepřednačítají vůbec, nýbrž až po kliknutí na tlačítko). Můžete si to teď vyzkoušet – každému by se mělo, obdobně jako u jiných stránek s množstvím interwiki, nabízet devět odkazů na jazyky jemu předvybrané. O tom, jak probíhá ten předvýběr, jsme mluvili na brněnském wikisraze a dá se to dohledat jako předposlední bod v jeho zápisu (je to moc zajímavý algoritmus a trochu se divím, že to dosud nebylo komunitám výrazněji komunikováno). Pokud nebudete s výběrem spokojeni, prosím nestěžujte si mně, nýbrž změňte své chování (stačí jednou vejít na wiki v daném jazyce a tento jazyk by měl být začít zobrazován; pro trvalé zobrazování si jazyk přidejte do jazykového nastavení svého prohlížeče; apod. – všechny návody jsou anglicky na stránce odkazované z toho zápisu). S pozdravem --Blahma (diskuse) 28. 9. 2016, 12:49 (CEST)Odpovědět

Hra roku - mistake interwiki. Please, change MisterXS (diskuse) 26. 9. 2016, 23:11 (CEST)Odpovědět

Yes, electronic games vs. board games. Fixed. --Vachovec1 (diskuse) 26. 9. 2016, 23:19 (CEST)Odpovědět

Dobrý večer, neměl by být preferován český název a tudíž článek přesunout na Borovice dlouhověká? Nechtěl jsem článek přesouvat sám, aby to nebylo proti vůli některých uživatelů, tak to píši sem. --Whiny15 (diskuse) 27. 9. 2016, 20:58 (CEST)Odpovědět

DAV456, autor toho článku, občas, zdá se, zakládá články na latinském názvu. Možná někde české názvy neexistují, je-li zde a je-li používán (což vypadá, že ano), nenapadá mne, proč český název neupřednostnit. Minimálně můžete změnu názvu navrhnout pomocí {{Přesunout}}. Tím, že jde o vícero článků od stejného autora, zkuste se nejdřív spojit s ním, aktivní je. S pozdravem --27. 9. 2016, 23:32 (CEST), Utar (diskuse)

Článek Rohovec je o sedimentární hornině, ale přes mezijazykové odkazy je propojen s články, které popisují minerál. Našel by se tu nějaký geolog, který by to mohl opravit? --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2016, 16:17 (CEST)Odpovědět

Rohovec je hraniční problém. Je řazen nejen mezi horniny, ale díky téměř 100 % SiO2 někdy i mezi minerály. Např. v nejrozšířenější systematice (Hugo Strunz – Mineralogische Tabellen – 8. vydání) je rohovec resp. pazourek zařazen do skupiny křemene – třída IV. oxidy, oddíl D. pododdíl 1c, varieta opálu s tím, že Feuerstein (nejbližší překlad je pazourek) a Flint (nejbližší překlad je rohovec, resp. druh rohovce) jsou směsí chalcedonu s opálem, přičemž mnohé rohovce jsou už téměř zcela tvořeny chalcedonem (Mineralogische Tabellen 8. vydání str. 197). Rovněž česká literatura (byť jen okrajově) uvádí rohovec resp. pazourek v mineralogických přehledech (Encyklopedický přehled minerálů – Bernard, Rost – (str. 313). Asi nejlepší popis jsem našel v Encyklopedickém slovníku geologických věd – Petránek a kol., svazek 2 str. 348. Volně řečeno: rohovce jsou horniny tvořené různými modifikacemi SiO2, nejrůznějšího vzniku, petrograficky nedostatečně definované.

Rozhodně je však špatně odkaz na anglickou interwiki. Místu odkazu na Hornblende má jít odkaz na Chert (česky rohovec= anglicky chert). Obdobně špatný je odkaz na německou interwiki. Místo odkazu na Hornblende má jít odkaz na Hornstein (Gestein) (česky rohovec = německy Hornstein (hornina). U ostatních jazyků nevím, ale změnit neumím ani en: či de: - nevím, co to udělá s wikidaty.--Lubor Ferenc (diskuse) 29. 9. 2016, 01:56 (CEST)Odpovědět

Díky, napojení na Hornblende jsem na Wikidatech zrušil. Propojit článek s anglickým Chert se mi však nepovedlo, protože Chert odkazuje na český buližník, takže bych potřeboval ověřit ještě ty dva. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 9. 2016, 18:40 (CEST)Odpovědět

Chtěl bych ještě upozornit na některé iwiki odkazy u právě zrušeného Hornblende. Jazykově by s rohovcem souvisely např. slovinské Rogovača, ukrajinské uk:Рогова обманка, ruské ru:Роговая обманка. Nevím, jak to je technicky, ale upozorňuji na to pro případ, že by se mělo iwiki předělat i u nich, pakliže jsou také o českém rohovci a nikoliv o anglickém hornblende. --Palu (diskuse) 29. 9. 2016, 18:50 (CEST)Odpovědět

Buližník. Všechno jsou to silicity, prakticky nejasně definované - rohovec, pazourek, buližník. Co jeden geolog pojmenuje jako rohovec, druhý nazve pazourkem. No, a když je toho velká, tvrdá vypreparovaná skála, tak se to klidně nazve buližníkovou skálou. Petránek v Encyklopedii… (1 svazek, str. 189) popisuje buližník dosti obsáhle, ale ve stručnosti lze konstatovat, že buližník je negenetické označení křemitých hornin (silicitů) v českém proterozoiku atd. V závěru hesla uvádí, že se jedná o silicity, jindy označované jako rohovce či lydity apod. No, a aby to bylo ještě složitější, tak na str. 796 stejné Encyklopedie definuje lydit jako odrůdu buližníku nebo jaspisu, používanou jako prubířský kámen. Asi nejobecnější z výše uvedených pojmů je rohovec. Pod ten pojem se dá snad zahrnout i pazourek, buližník či lydit. To už ale trochu spekuluji. Osobně bych celý článek buližník vložil jako odstavec do obecnějšího pojmu, kterým je rohovec. Opačně by to nejspíše nešlo, tedy heslo rohovec vložit do článku buližník. Kromě rohovce máme i článek kontaktní rohovec. Tady je to ovšem v pořádku. Kontaktní rohovec je totiž vždy metamorfovanou horninou (kontaktní metamorfóza). Ta druhá polovina názvu totiž vychází ze vzhledu. Kontaktní rohovce (metamorfity) totiž vypadají téměř stejně jako rohovce (sedimenty). Rozhodně však žádné odkazy nemohou jít na Hornblende (česky hornblendit – amfibolitovec), což je hornina vyvřelá a s rohovci nemá vůbec nic společného (tedy pokud mluvíme o hornině, nikoliv minerálu amfibol, který rovněž nemá s rohovcem nic společného). Jinak už nevím, jak se s tím vypořádat.--Lubor Ferenc (diskuse) 29. 9. 2016, 23:06 (CEST)Odpovědět

Na to už moje povrchní znalost geologie nestačí a literaturu k tématu nemám k dispozici. Nicméně mi z toho vyplývá, že oproti současnému stavu by bylo správnější zrušit propojení buližníku s anglickým Chert a ten propojit s rohovcem. Buližník by tak zůstal bez mezijazykových odkazů (pokud někdo nenajde ekvivalent). --Petr Kinšt (diskuse) 30. 9. 2016, 20:19 (CEST)Odpovědět

Vidím to jako rozumné řešení. Naštěstí v té problematice nejsme sami. Když se dívám na Němce, tak vidím, amerikanizace je prostě všude. Němci mají dokonce dvě hesla (články) "Hornstein (Gestein)" a "Chert (Gestein)", a u "Chert (Gestein)" píší, že "Chert" je v němčině často jako "Hornstein". Přitom, co vím, tak ještě nedávno německá geologická či petrografická literatura "chert" neznala či nepoužívala. Možná by k tomu mohl něco říci geolog Chmee2. --Lubor Ferenc (diskuse) 30. 9. 2016, 23:17 (CEST)Odpovědět

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka:

Greetings! The Project Grants program is currently accepting proposals for funding. There is just over a week left to submit before the October 11 deadline. If you have ideas for software, offline outreach, research, online community organizing, or other projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today! Please encourage others who have great ideas to apply as well. Support is available if you want help turning your idea into a grant request.

• Submit a grant request
• Get help: In IdeaLab or an upcoming Hangout session
• Learn from examples of completed Individual Engagement Grants or Project and Event Grants

I JethroBT (WMF) (talk) 30. 9. 2016, 22:10 (CEST)Odpovědět

Ahoj, potřebuji aby někdo přidal do šablony wikiverzita možnost odkazovat na stránky Portál:Něco a Kvíz:Něco. Předem děkuji za odpověď--Walter Klosse (diskuse) 1. 10. 2016, 16:16 (CEST)Odpovědět

Zdravím všechny. Protože se to týká více článků a vůbec editačního stylu kolegy Vředa, otevírám zde zvláštní vlákno, aby byl zjištěn názor komunity. Co si myslíte o tom, když kolega přidá určitou informaci do článku Rigorózní zkouška ([4]), která tam nepochybně patří a vhodně článek rozvíjí, ale zároveň ji vzápětí zkopíruje do všech dalších článků, které pojednávají o tzv. malých doktorátech ([5], [6], [7], [8], [9] a [10])? Já jsem přesvědčen, že takovéto speciální informace mají prostor tam, k čemu se přímo vztahují, zatímco není vhodné je takříkajíc „cpát“ všude, kde to jen jde. Jestliže nemají přímý vztah k tématu článku, nehodí se tam, zejména jsou-li navíc jsou už uvedeny v článku, který se tomuto tématu speciálně věnuje. Kdyby totiž tomu mělo být naopak, bylo by možné za chvíli očekávat, že kolega do každého článku o akademickém titulu zkopíruje polovinu článku Akademický titul… V článku Doktor práv se z toho vyvinula již klasická revertační válka, která zřejmě bude pokračovat i v dalších dnech. Jelikož není asi nutné tímto způsobem pokračovat i ve zbývajících článcích a především jde o obecný problém, zajímaly by mě vaše názory. Odstranit ze všech článků kromě článku Rigorózní zkouška, nebo ponechat? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2016, 17:20 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, naopak zrovna toto je vhodné „cpát“ všude tam, kam to patří, a s čím to souvisí. Návštěvníci encyklopedie hledají konkrétní heslo a jeho historii vztaženou k onomu heslu, plně dle en wiki. Než jsem toto udělal, důkladně jsem situaci uvážil, na rozdíl od vašeho zbrklého revertování. Blíže je diskuse též započata Vloutem tady. Na rozdíl od vás ale hned neběžím s každým nesmyslem a věcí, se kterou obsahově nesouhlasím, na lípu, ale snažím se situaci řešit svými argumenty tam, kde to patří a kde jste ji sám začal, oproti vašemu vysoce expresnímu revertování bez delší úvahy, jsem vám tam na rozdíl od vás již psal, že jsem ochoten důkladně uvážit všechny předkládané argumenty, pokud teda jakože nějaké budou. BTW žádná revertační válka to z mé strany není, doporučuji vám důkladněji na onu historii se podívat, třikrát jsem NEREVERTOVAL, protože dávám přednost nějakým argumentům a ne „nepatří to sem“, podívejte se na en wiki. A ano, budu hesla doplňovat tak, jak si myslím, že je to encyklopedicky užitečné a čtenářem pro úplnost očekávané, kdybyste diskutoval, což konsensus očekává, možná bychom tak spolu našli vhodné řešení pro konkrétní encykloped. hesla. Místo toho jen zakládáte thready, které vedou k tomuto vylepšení článků: 0. Doplněno: @Vlout: Pane kolego, nicméně mohu vám zde upřímně slíbit, že hned jak budu mít zase čas, celou věc (blíže) ještě jednou důkladně, s odstupem času, promyslím, proklikám i další věci na ostatních Wikipediích, uvážím a napíši vám. Pro dnešek přeji hezký den. --Vřed (diskuse) 1. 10. 2016, 18:16 (CEST)Odpovědět

Zrovna u Doktor práv mi to prijde celkem zbytecne. Informace o tom, ze to neni vysledek doktorskeho studia, je uz v uvodu clanku, a ona cast "Kritika" mi prijde z vetsi casti prave o tom – vlastne bez nejakeho vetsiho kritickeho obsahu? Predevsim mi to ale zavani OR, plus ten jediny ref je u vety "Některé prameny jej označují v současné době jako „pseudodoktorát“", ale zdroj rika "o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako o pseudodoktorátu". Mozna je to trochu slovickareni, ale "nektere prameny" a "redaktor rika, ze nejaci nejmenovani odbornici to tak nazyvaji" se uz trochu mijeji. Taky ta forma mi prijde takova divna, same zavorky. --CCCVCCCC (diskuse) 3. 10. 2016, 18:01 (CEST)Odpovědět

@CCCVCCCC: Dobrý den. 1) Co to je OR? Napadá mne pouze omezovač rychlosti. 2) Ano, pravda, jak budu mít čas na toto, sednu si k tomu, podívám se na to a předělám to. 3) Sousloví „Některé prameny“ odkazuje na „o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako“ – ale víceméně souhlasím, zatím hezký večer. --Vřed (diskuse) 3. 10. 2016, 19:30 (CEST)Odpovědět

@Vlout: Dobrý večer, našel jsem si na to chvíli času, jestli je to takto lepší, klik poděkovat tam a já to obdobně upravím u dalších (jak budu mít čas). --Vřed (diskuse) 4. 10. 2016, 20:42 (CEST)Odpovědět

@ Vlout: Logické (podle mého názoru) je aby podrobné rozepsání bylo v hlavním článku týkajícím se dané otázky, na který by další články předmětem se zabývající odkazovaly, po stručném/obecném nastínění problému, případně ve vlastní sekci/subsekci a za pomoci šablony {{Podrobně}}. Podle mého názoru nemá smysl kopírovat detailní rozepsání, natož ve stejném znění, do všech článků, které se k dané otázce vztahují. Kolega Vřed je relativní nováček, (který má sice značné množství příspěvků, částečně protože nepoužívá náhled a jeden příspěvek často mnohokrát edituje, než jej dovede do zamýšleného finálního znění), a sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie a jejích rozdílů proti tištěným encyklopediím.

@Vřed: OR je to samé jako VV.-87.249.145.69 4. 10. 2016, 23:42 (CEST)Odpovědět

87.249.145.69: Dobrý den, pane kolego. 1) Evidentně jste si toho nevšiml, ale toto již bylo vyřešeno, včetně obdrženého poděkování od kolegy Vlouta. 2) Přesně tak, jsem tu nováčkem (sic!), takže si raději prosím vás přečtěte Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům a nechte si takovéto neslušné nebo drzé soudy, tedy co je a co není, kdo schopen podle vás pochopit („sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie“). 3) Znovu říkám a opakovaně to říkat budu, říkal jsem to i pod mým minulým nickem nejednou, dokonce i pod mými předešlými nicky, byť uznávám, že je to více let (např. 2007 či 2009), tedy i z ostatních IP adres, toto: Já když objevím chybu, tak ji opravím, a je mně upřímně buřt, úplně jedno, že to bude více editací, raději text bez chyb. Raději budu mít více editací pod sebou, ale hezký (revidovaný) článek či text, který si laskavý čtenář přečte bez chyb, než abych někoho nutil, aby to po mně četl s chybami a když si jich zpětně všimnu, neopravil si je. Třeba zacitujme jen z vašeho příspěvku výše (chyby): „Logické (podle mého názoru) je aby podrobné“, „je relativní__nováček, (který má“, „edituje, než jej“ atp. Neberte to nepřátelsky, já tak edituji všude, nejen na Wikipedii, ano, někdo uvidí více řádků v logu (historie) a bude brblat, ale uvidí taky text bez chyb (snahu), což se čte lépe – protože když chybu najdu, snažím se ji zpětně opravit. (Dělám revize již napsaného textu.) Ano, přečetl jsem si znovu článek Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není z papíru a mohu to vřele doporučit i vám, občas je asi vhodné, aby si ho přečetl znovu každý – co se týká vašeho přístupu k chybám × opětovného editování. Wikipedie je podle mne primárně pro čtenáře, ne pro ty, kteří si čtou logy (historie záznamů či protokolovací záznamy). Hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 01:46 (CEST)Odpovědět

Ale ne... sakra! Já jsem ale blbec... zase jsem se nechal nachytat, tím shlukem čísel, IP adresou, tedy chybějícím nickem tohoto uživatele, který do všeho plete politiku, to je totiž zase on, bohužel, zase se ozval. Je to totiž evidentně pořád ten samý člověk, doporučuji např. zde (Putinismus), zde mne později udal správcům, když jsem mu vytkl, že není vhodné plést politiku, kam nepatří (zřejmě proto Putinismus), viz také např. jeho aktivity zde, které mluví za vše. Později si na něj ale taky pro pletení politic. témat, kam nepatří, stěžovali i další, nezávisle na mne, co jsem tak zahlédl. Doporučuji také jeho vysoce emotivní diskusi např. zde: Cikání x Romové. (Minule mne na jeho diskusní stránce dokonce začal směšně vytýkat, že mu mám psát: Vy, × vy.) Ale naštěstí tentokrát nepřidal za jeho textem s mnoha chybami nějaké latinské moudro z azCitaty.cz, tedy smíchem jsem již nevybuchl. @87.249.145.69: Pane kolego, pane kolego, míříte špatně, věřte, že je dokonce možné to, jen si to zkuste představit, že mám za sebou i více napsaných textů (nemyslím na Wikipedii) než vy. Nehrajete fér, jenom jste si přišel zvlažit žáhu a pomluvit Vředa do věcného sporu, kde vám o vylepšení článku vůbec nejde, doufám, že zde nepřidáte odkaz na Zemana, Putina, fašistické Rusko, nebo Putismus, díky. Mějte se hezky a hrajte fér! PS: Vřede, dávej si velký pozor a na tohoto člověka již nikdy nereaguj, dobře ti radím, shluk čísel nepoužívá dlouhodobě jen tak pro nic. Jinak zdravím všechny z Přelouče. Jedna dobrá rada na závěr pro vás: Než budete dál psát, vyčistěte si počítač, je možné, že jste součástí velkého botnetu (viry, malware, využívání vašeho PC k odesílání spamů), protože vaše IP adresa 87.249.145.69 je vedena na několika mezinárodních blacklistech (např. zde atp.). --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 02:16 (CEST)Odpovědět

@87.249.145.69: Dobrý večer, pane kolego, byl jsem na vás možná až zbytečně nepříjemný, což většinou moc nikam nevede, přijměte, prosím, moji omluvu, hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 17:50 (CEST)Odpovědět

Na wikipedii se podle mě nachází dost seznamů a tak by bylo dobré vytvořit šablonu která by upozorňovalo že seznam není úplný. Co myslíte? --Walter Klosse (diskuse) 2. 10. 2016, 16:23 (CEST)Odpovědět

{{Neúplný seznam}} nestačí? Matěj Suchánek (diskuse) 2. 10. 2016, 16:31 (CEST

Tak toho jsem si nevšiml. Walter Klosse (diskuse) 2. 10. 2016, 16:34 (CEST)Odpovědět

Zavedl jsem to před nedávnem, dlouhou dobu to tu skutečně chybělo a taky mne to tehdy udivilo. Takže není divu, že šablona ještě není známá – a budu jen rád, pokud se i touto cestou dostane do povědomí více redaktorů. Zatím je použita pouze dvanáctkrát, asi polovina z toho jsou moje užití. Přitom tu skutečně máme dost seznamů, které nejsou úplné, a u některých je to i přímo napsáno – ale zatím pouze textem a pokaždé poněkud jinak. Možná by ještě stálo za zvážení doplnit do šablony parametr, který by skryl výzvu k rozšiřování – např. u výběru díla v článku o nějakém spisovateli asi nechceme mít kompletní výčet, na druhou stranu ale chceme upozornit na to, že ten výčet není kompletní, protože toho dotyčný napsal ve skutečnosti mnohem víc. --Blahma (diskuse) 3. 10. 2016, 15:09 (CEST)Odpovědět

Šablona je dle dokumentace určena i pro seznamy, které "je prozatím (případně vždycky bude) neúplný". Považujete opravdu za vhodné dávat ji všude i do kompletních seznamů nezúplnitelných natrvalo z principu (např. Seznam dinosaurů, který i kdyby byl v daném okamžiku úplný, stejně se s objevem byť jediného nového druhu stane neúplným) či neúplných potenciálně (např. aktuálně kompletní seznamy děl stále tvořících autorů, seznamy filmových sequelů, epizod seriálů, o jejichž pokračování není zatím rozhodnuto apod.)? Petr Karel (diskuse) 3. 10. 2016, 17:18 (CEST)Odpovědět

Do takových seznamů, jako ten o dinosaurech bych žádnou šablonu nedával. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 17:20 (CEST)Odpovědět

Všiml jsem si, že @UrbanecmBot: (@Martin Urbanec:) z článků v hlavním jmenném prostoru odstranil funkce __NOTOC__ (příspěvky). Je jasné, že v mnohých článcích tato funkce opravdu nemá co dělat, nicméně třeba v článku Seznam českých skautů, se zobrazuje malá ToC na samém konci článku a obsahuje pouze sekci Odkazy. To mi přijde zbytečné, vypadá to divně, a pokud vím, dosavadní úzus byl v takových případech NOTOC vkládat. Omlouvám se, pokud se to někde řešilo a já to přehlédl. — Draceane ^diskuse 2. 10. 2016, 17:14 (CEST)Odpovědět

Zájemce odkážu na mou diskusi. Učinil jsem to na základě stížnosti na nástěnce u hromadného vkládání NOTOCu a diskuse vkladatele NOTOCů, odkazy jsou na mé DS. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 10. 2016, 17:16 (CEST)Odpovědět

Názor: Ano, občas to v článcích s pouze krátkými závěrečnými sekcemi vypadá divně, když se tam automaticky vloží obsah, ale měli bychom to brát, jak to je, a nesnažit se ohýbat systém přes koleno. Když se pak články rozšiřují, nesystémově je potřeba NOTOC zase v pravou chvíli odstraňovat. Zvykněme si, že prostě tři sekce vloží nadpis. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 10. 2016, 18:06 (CEST)Odpovědět

PROČ bychom si měli zvykat na něco, co vypadá opravdu blbě? Po rozšíření je to potřeba odstranit, to je snad jasné, kde v tom vidíte problém? Myslíte si snad, že ostatní jsou tak slabomyslní, že to nezvládnou, nebo co? --Rosenfeld (diskuse) 3. 10. 2016, 06:48 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Dostál: Tři sekce vloží nadpis - v tom máte naprostou pravdu. Problém je přirozeně v tom, že ty „tři sekce“ [na stránce] mohou znamenat, že nadpis se vloží až pod vlastní text, pokud je daný článek ± nestrukturovaný pahýl, ale se strukturovanými odkazy. Třeba u článku Lafeta Foster - máte nějakou představu jak jej rozčlenit tak aby se obsah netvořil až počínaje sekcí „Poznámky“ v zápatí? Odstranění případné šablony _NOTOC_ poté co toto někdo vyřeší/anebo rozšíří článek by mi osobně připadalo jako relativně méně závažný problém k vyřešení.--87.249.145.69 5. 10. 2016, 00:44 (CEST)Odpovědět

Domnívám se, že problém toho odkazovaného článku je v tom, že není moc dobře strukturovaný, vizte též WP:VAS. Chtělo by to stručný souhrnný úvod, pak třeba kapitolu o vzniku, kapitolu o konstrukci, kapitolu o využití. Místo toho máme jakoby samostatné útržkovité věty, které to vše porůznu prolínají. Za současného stavu bych navrhoval třeba jeden hlavní nadpis „Konstrukce a využití“. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2016, 01:49 (CEST)Odpovědět

Osobně nemám rád články, které mají obsah až u závěrečných sekcí. Dá se to řešit buď pomocí NOTOC, nebo třeba takto a takto – přidáním nějakého všezahrnujícího nadpisu na začátek. Oba způsoby považuji za vhodné a přijatelné. NOTOC jistě v některých článcích nemá své místo, v jiných však ano. Jejich hromadné odstranění bylo trochu neuvážlivé, obzvlášť s tím, že po nich zůstaly nestandardně prázdné řádky. Ale třeba to aspoň bude příležitost ty případy projít a někde řešit i tím druhým způsobem - přidáním vhodného nadpisu. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2016, 11:20 (CEST)Odpovědět

Bazi vystihl i můj pohled na věc, přidávám se. Doplňuji, že není nemožné udělat robota, který by čas od času články s NOTOC prošel a v těch, kde by našel i další nadpisy než jen standardizované názvy závěrečných sekcí, by mohl NOTOC smazat, protože by se dovtípil, že byly v mezičase rozšířeny. --Blahma (diskuse) 3. 10. 2016, 15:12 (CEST)Odpovědět

Děkuji, Marku, za vysvětlení, resp. uvedení na pravou míru, jak se má situace ohledně „procházejícího“ robota. --Jan Polák (diskuse) 3. 10. 2016, 16:36 (CEST)Odpovědět

Prosím odkaz na místo, kde je vysvětlen pojem NOTOC. Fakt nevím, co to je a proč se o to tak intenzivně dohadujete. Díky. --Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 13:42 (CEST)Odpovědět

Nápověda:Kouzelná slůvka – vypíná zobrazení tabulky s obsahem článku. Důvodem diskuse je zřejmě jeho hromadné robotické odstranění z velkého množství článků. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2016, 13:50 (CEST)Odpovědět

Díky za nápovědu. Musím souhlasit, že zbrklé nasazení bota v tomto případě je spíše ke škodě věci.--Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 14:23 (CEST)Odpovědět

Smysl obsahu vidím v tom, že pomáhá čtenáři orientovat se v dlouhém článku. Pahýl, u něhož je obsah dlouhý pomalu jako zbytek článku, vypadá diletantsky a směšně (viz třeba Jauza (přítok Moskvy)). P. S. Ale je to fajn, že česká wikipedie nemá žádné větší problémy než NOTOC. Anebo má?--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2016, 15:44 (CEST)Odpovědět

Důvody k hromadnému odstraňování _NOTOC_ nechápu - jsou situace, kdy nečleněný text článku (který je jinak opatřen externími odkazy, literaturou, referencemi, souvisejícím články apod. sekcemi) vede k tomu, že obsah se automaticky utvoří de facto až v zápatí, kde nemá praktický smysl z hlediska orientace v článku - tam pak _NOTOC_ evidentně má smysl. Estetické argumenty shledávám poněkud nepřesvědčivými, stejně jako tvrzení některých, že ten kdo konečně přijde s rozsekcením může přehlédnout šablonu _NOTOC_. I kdyby to byla pravda. což nikdo nedoložil ani v té původní diskusi (kterou momentálně nedokážu dohledat), udělá to za něj - dříve nebo později - někdo jiný. -87.249.145.69 5. 10. 2016, 00:26 (CEST)Odpovědět

Z celkových víc jak 360 000 stránek cswiki je třetina pahýlů, okolo 10 000 neověřených + na úpravy a min. několik dalších set/tisíc s jinými údržbovými šablonami. Naopak kvalitních článků tu máme jen okolo šestistovky. Chtělo by s tím něco udělat. OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 06:27 (CEST)Odpovědět

Probíhá… --3. 10. 2016, 08:13 (CEST), Utar (diskuse)

Úhel pohledu. Polovina hesel Ottova slovníku naučného by tu dostala šablonu pahýl a přesto mne víc trápí to, že tu některá ještě nejsou vůbec, než pokud tu jsou a jsou pahýlovitá. Někdy se uživatel potřebuje podívat do encyklopedie jen kvůli několikavětnému shrnutí, jindy chce téma zkoumat víc do hloubky. Je potřeba pracovat na rozšiřování a zlepšování článků i na zakládání nových (třeba pahýlů). Každý, co mu vyhovuje a co sám jako čtenář potřebuje.--Tchoř (diskuse) 3. 10. 2016, 08:34 (CEST)Odpovědět

A nějaký nápad co udělat? Wikiprojekt Kvalita podle mne neprobíhá, ale spí hlubokým spánkem, tedy spíše je v kómatu. Autoři se často spokojí tím, že článek předhodí do oddílu "K recenzi" a tím se jejich aktivita vyčerpá. Články, které tu leží více než rok nejsou žádnou vzácností a mnohaměsíční pobyt bez jakýchkoli změn je spíše pravidlem (např.: Portál:Ptáci).--Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 12:20 (CEST)Odpovědět

Tak makej, makej, makej! :) Samo se to neudělá ...--frettie.net (diskuse) 3. 10. 2016, 16:25 (CEST)Odpovědět

@Freetie: Makám, makám, makám. --OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 16:28 (CEST)Odpovědět

Téma na FAQ, co půl roku ho někdo nastolí, a mám pocit, že Tchoř i Leotard psali víceméně to samé už loni a předloni... Proč jsou věci při starém? Nejsou lidi. Stávající editoři dělají, co chtějí a mohou, svým tempem, a víc psát nezačnou, lze jedině jejich energii (dočasně) přesměrovat. Imo s poklesem produktivity. To jest bez razantního nárůstu komunity rozvoj wikipedie neurychlíme. No, a tady je každá rada drahá... když je česká wikikomunita 19. největší na světě :-) Konstruktivně: mohla by se třeba obnovit soutěž, pokud by se našli lidi ochotni vydržet frflání jejích odpůrců. --Jann (diskuse) 3. 10. 2016, 20:43 (CEST)Odpovědět

@Jann:Pokusit bych se o ceny mohl. Osobně bych si je přál zamířené na newikipedisty, aby nám nepomohli leda k přesměrování sil... Kde jsi vzal tu informaci o velikosti komunity? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 20:57 (CEST)Odpovědět

V [11]. Sloupec Active editors 5+edits/month. V počtu velmi aktivních (100+ edits/month) jsme dokonce osmnáctí. Velmi vysoký máme taky počet editorů na milion mluvčích (počítaný kupodivu z 12 milionů). --Jann (diskuse) 4. 10. 2016, 11:02 (CEST) Odpovědět

Souhlasím s názorem, že je lepší krátký článek než žádný.Knihovnik51 (diskuse) 3. 10. 2016, 20:52 (CEST)Odpovědět

Zde nejde o mazání. Zde jde o to, jak situaci zlepšit. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 20:57 (CEST)Odpovědět

Neměl jsem mazání na mysli. --Knihovnik51 (diskuse) 4. 10. 2016, 22:46 (CEST)Odpovědět

Nemyslím si, že malý počet článků obecně a velmi malý počet článků označených za kvalitní je způsoben jen a pouze malým počtem editorů. Za sebe mohu říct, že mi v české Wikipedii velice chybí články o českých firmách minulosti i současnosti. Sám jsem před časem jeden takový článek vytvořil. Našli se ovšem wikipedisté, kteří se rozhodli článek smazat. Žádný zdroj jim nebyl dost dobrý, uváděli krkolomné a chvílemi naprosto neuvěřitelné důvody pro smazání tak dlouho, až se jim podařilo smazání prosadit. Po této zkušenosti jsem na další články o firmách rezignoval. Vážím si svého volného času natolik, že ho nehodlám investovat do marné činnosti. To je můj konkrétní zážitek a odhaduji, že podobný zážitek s jinými tématy mají i další wikipedisté. Takže články z určitých oborů nevznikají a nevzniknou.--Leotard (diskuse) 4. 10. 2016, 10:40 (CEST)Odpovědět

Tady nechodím, teď to tu jenom čtu, kvůli jednomu kolegovi, a mám praktickou úplně stejnou zkušenost jako Leotard, ale to už je hodně dávno. Takže jenom dodám k příspěvku nade mnou: Přesně. --Vřed (diskuse) 4. 10. 2016, 22:02 (CEST)Odpovědět

@Leotard, Vřed: Ahoj, myslím, že zrovna články o firmách patří k tomu nejproblematičtějšímu, co se na Wikipedii může objevovat, a bude nutně dost těžké je psát tak, aby pro všechny z nás byly přijatelné a splňující všechna pravidla. Současně si myslím, že to ani není to první a určitě zdaleka ne to jediné, co české Wikipedii chybí… Nadšení vám neubírám, každý máme nějaký ten svůj obor, kterým se tu zabýváme, ale pokud byste psali o čemkoliv méně konfliktním, zřejmě by těch problémů a zklamání nemuselo být zdaleka tolik. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2016, 09:34 (CEST)Odpovědět

Konfliktnost oboru „články o firmách“ je silně zveličována. U tisíců chybějících firem se čtyř-pěticiferným počtem zaměstnanců a miliardovým obratem by myslím nikdo neměl problém s encyklopedickou významností (sám jsem nikdy problém neměl), ale „články o firmách s pěti zaměstnanci“ mají z pochopitelných důvodů mnohem těžší život. U zvířat je situace analogická: kolegové se proto soustřeďují na druhy; a kupodivu nemají potřebu si stěžovat "jak se nedá psát o zvířatech když jednotlivé kusy nebo několikačlenné skupinky mají enc. význam. jen zcela výjimečně". --Jann (diskuse) 6. 10. 2016, 14:38 (CEST)Odpovědět

Ono se taky možná na české wikipedii těmi pahýlovými a vůbec údržbovými šablonami zbytečně plýtvá. Třeba tohle mi jako pahýl moc nepřipadá.--Hnetubud (diskuse) 6. 10. 2016, 19:49 (CEST)Odpovědět

Nejsem přesvědčený, že o každé firmě, která má čtyřciferný počet zaměstnanců se dá snadno psát - často jsou to naprosto nezajímavé montovny se zahraničním majitelem. Mám tím na mysli především firmy navázané na automobilový průmysl. Majitelé takových montoven se navíc docela často mění. Oproti tomu ryze česká firma s pěti zaměstnanci může být docela zajímavá. Ale tohle vše jde už mimo mne. Já jsem si vybral jiné obory, o kterých se snažím psát. Tady jsem chtěl jen upozornit na to, že samotné rozšiřování počtu editorů prostě není samospasitelné, že existují i další důvody proč články nejsou kvalitní a jejich počet neroste tak rychle, jak bychom si přáli.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)Odpovědět

údajná konfliktnost oboru články o firmách spočívá v existenci takových hesel jako je SGP Systems, existujícíhc 9 let a klidně bez nnvz--Horst (diskuse) 7. 10. 2016, 13:49 (CEST)Odpovědět

Založeno jako pahýl, rozšířeno už před lety malým účtem a za šest let holt šablona {{Pahýl}} nikomu nevadila. Odebráno. --6. 10. 2016, 20:54 (CEST), Utar (diskuse)

Já považuji udělení šablony pahýl u většiny článků za ryze osobní pohled na věc. Také bych si vzpomněl na pár článků, kde je tato šablona podle mne zbytečná, ale odstraňovat se ji nechystám, ničemu nepřekáží a jestli někoho postrčí k tomu, aby článek doplnil, rozšířil, vylepšil, tak je to jenom dobře.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)Odpovědět

Ano, děkuji (přidal jsem ještě link na životopis, každopádně článek je plný siláckých tvrzení, k nimž by byly potřeba řádkové reference - a jeho hlavní autor je už léta neaktivní). Každopádně to byl jen náhodně zvolený příklad, kterým jsem chtěl ilustrovat, že ty pahýlové šablony nemůžeme brát zas až tolik vážně. Mimochodem jsem si všiml, že třeba Poláci mají většinu článků kratších než my, a to je jich čtyřikrát víc (když už tu byla zmíněna velikost komunity)...--Hnetubud (diskuse) 7. 10. 2016, 10:30 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, rád bych vás jménem Nadace Wikimedia požádal o zpětnou vazbu k plánovanému přesunu všech projektů Wikimedia z licence CC BY-SA 3.0 na CC BY-SA 4.0. Diskuze proběhne v termínu 5. října - 8. listopad. Věříme, že získáme širokou paletu názorů a pohledů. Pokud vás toto téma zajímá, prosím, diskutujte na Meta-Wiki. Joe Sutherland 6. 10. 2016, 02:02 (CEST)Odpovědět

Vážení kolegové, po dnešní rezignaci arbitryně Verosusy se arbitrážní výbor dostal na hranu usnášeníschopnosti. Ve výboru zbyli tři členové, což je podle závazného pravidla WP:Pravidla arbitráže, bod 12, minimální počet nutný k projednání případu. Pokud je arbitr je z nějakého případu vyloučen, výbor přestane být usnášeníschopný. Z tohoto důvodu muselo být přerušeno rozhodování v případech Wikipedie:Žádost o opatření/Palu a WP:Žádost o opatření/Palu vs. Bazi (jeden arbitr je z rozhodování o obou případech vyloučen, čímž počet členů AV u obou případů poklesl pod požadované minimální kvorum).

Dovoluji si tímto vyzvat všechny kolegy, kteří mají zájem na řádném fungování arbitrážního výboru jakožto důležité instance v řešení sporů na české Wikipedii, aby zvážili úmysl kandidovat, nejprve v mimořádných, později pak v řádných volbách. K vypsání mimořádných voleb je nutné, aby se oficiálně přihlásil nejméně jeden zájemce, nejlépe oznámením úmyslu kandidovat na stránce Diskuse k Wikipedii:Arbitrážní výbor. Děkuji.

Vachovec1, člen Arbitrážního výboru. --Vachovec1 (diskuse) 7. 10. 2016, 14:57 (CEST)Odpovědět