Ostrava: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přesun do vlastní sekce
jazykové úpravy
Řádek 34: Řádek 34:
| infoaktual = 2014
| infoaktual = 2014
}}
}}
'''Ostrava''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Ostrawa''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Ostrau''}}) je [[statutární město|statutární]] a univerzitní město na severovýchodě [[Česko|České republiky]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], poblíž hranice s [[Polsko|Polskem]]. Nachází se na soutoku řek [[Odra]], [[Opava (řeka)|Opava]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] a [[Lučina (řeka)|Lučina]]. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na [[Morava|Moravě]] a největší město v [[České Slezsko|Českém Slezsku]] (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde zhruba 300 tisíc obyvatel,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-29 | vydavatel = Český statistický úřad | strany = 116}}</ref> v celé ostravské [[Aglomerace|aglomeraci]] už ale žije téměř 1&nbsp;milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.<ref name="aglomerace" />
'''Ostrava''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Ostrawa''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Ostrau''}}) je [[statutární město|statutární]] a univerzitní město na severovýchodě [[Česko|Česka]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], poblíž hranice s [[Polsko|Polskem]]. Nachází se na soutoku řek [[Odra]], [[Opava (řeka)|Opava]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] a [[Lučina (řeka)|Lučina]]. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na [[Morava|Moravě]] a největší město v [[České Slezsko|Českém Slezsku]] (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde zhruba 300 tisíc obyvatel,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-29 | vydavatel = Český statistický úřad | strany = 116}}</ref> v celé ostravské [[Aglomerace|aglomeraci]] už ale žije téměř 1&nbsp;milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku.<ref name="aglomerace" />


Ostrava vyrostla jako [[průmysl]]ové středisko [[Ostravsko-karvinský revír|černouhelné pánve]]. Pro svůj hornický a [[hutnictví|hutnický]] průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední [[uhlí]] se na území města vytěžilo v roce 1994. Živoucím důkazem hornické minulosti je [[Dolní oblast Vítkovice]], bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. Ostrava se od [[1990–1999|90. let]] transformuje v moderní kulturní město. Nachází se zde řada divadel, galerií a kulturních domů. Po celý rok se ve městě pořádají různorodé kulturní a sportovní akce. Mezi nejznámější z nich patří například hudební festival [[Colours of Ostrava]], festivaly vážné hudby [[Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj|Janáčkův máj]] a [[Svatováclavský hudební festival]], [[Letní shakespearovské slavnosti|Shakespearovské slavnosti]], atletický závod [[Zlatá tretra Ostrava|Zlatá tretra]], nebo [[Dny NATO]] na letišti v Ostravě - Mošnově. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno [[Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava|Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava]] a všeobecněji zaměřenou [[Ostravská univerzita|Ostravskou univerzitou]].
Ostrava vyrostla jako [[průmysl]]ové středisko [[Ostravsko-karvinský revír|černouhelné pánve]]. Pro svůj hornický a [[hutnictví|hutnický]] průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední [[uhlí]] se na území města vytěžilo v roce 1994. Živoucím důkazem hornické minulosti je [[Dolní oblast Vítkovice]], bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. Ostrava se od [[1990–1999|90. let]] transformuje v moderní kulturní město. Nachází se zde řada divadel, galerií a kulturních domů. Po celý rok se ve městě pořádají různorodé kulturní a sportovní akce. Mezi nejznámější z nich patří například hudební festival [[Colours of Ostrava]], festivaly vážné hudby [[Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj|Janáčkův máj]] a [[Svatováclavský hudební festival]], [[Letní shakespearovské slavnosti|Shakespearovské slavnosti]], atletický závod [[Zlatá tretra Ostrava|Zlatá tretra]], nebo [[Dny NATO]] na letišti v Ostravě - Mošnově. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno [[Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava|Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava]] a všeobecněji zaměřenou [[Ostravská univerzita|Ostravskou univerzitou]].
Řádek 308: Řádek 308:
{{viz též|Tramvajová doprava v Ostravě|Trolejbusová doprava v Ostravě|Městská autobusová doprava v Ostravě}}
{{viz též|Tramvajová doprava v Ostravě|Trolejbusová doprava v Ostravě|Městská autobusová doprava v Ostravě}}
[[Soubor:Ostrava, Nová Ves, vodárna, Varia LF2.jpg|thumb|Ostravské tramvaje v tradičních barvách na zastávce Nová Ves vodárna]]
[[Soubor:Ostrava, Nová Ves, vodárna, Varia LF2.jpg|thumb|Ostravské tramvaje v tradičních barvách na zastávce Nová Ves vodárna]]
Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází [[letiště Leoše Janáčka Ostrava|Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava]], které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Prahy, Paříže, Londýna a Düsseldorfu. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.
Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části Česka. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází [[letiště Leoše Janáčka Ostrava|Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava]], které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v Česku dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Prahy, Paříže, Londýna a Düsseldorfu. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.


Páteří silniční infrastruktury je [[dálnice D1]], která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do [[Polsko|Polska]]. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí [[silnice I. třídy]] č. [[Silnice I/11|11]], [[Silnice I/56|56]], [[Silnice I/58|58]] a [[Silnice I/59|59]]. Poblíž Ostravy vede [[evropská silnice E75]] a [[E462]].
Páteří silniční infrastruktury je [[dálnice D1]], která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do [[Polsko|Polska]]. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí [[silnice I. třídy]] č. [[Silnice I/11|11]], [[Silnice I/56|56]], [[Silnice I/58|58]] a [[Silnice I/59|59]]. Poblíž Ostravy vede [[evropská silnice E75]] a [[E462]].
Řádek 511: Řádek 511:
[[Soubor:Ostrawa 7176.jpg|thumb|Bazaly, bývalé sídlo [[FC Baník Ostrava|Baníku]]]]
[[Soubor:Ostrawa 7176.jpg|thumb|Bazaly, bývalé sídlo [[FC Baník Ostrava|Baníku]]]]
[[Soubor:Tretra.jpg|thumb|Stadion Vítkovice]]
[[Soubor:Tretra.jpg|thumb|Stadion Vítkovice]]
Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé České republice. Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky čemuž Ostrava získala titul [[Evropské hlavní město sportu|Evropské město sportu]] 2014.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu | url = http://ostravamestosportu.cz/}}</ref>
Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé Česku. Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky čemuž Ostrava získala titul [[Evropské hlavní město sportu|Evropské město sportu]] 2014.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu | url = http://ostravamestosportu.cz/}}</ref>


Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední [[Evropa|Evropě]]. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do [[Beskydy|Beskyd]] vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích.
Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední [[Evropa|Evropě]]. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do [[Beskydy|Beskyd]] vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích.


Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů . Každoročně od roku 1961 se zde pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v ČEZ ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. Tato pro fanoušky jedinečná událost se v Ostravě opakuje i v roce 2015.
Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů . Každoročně od roku 1961 se zde pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v ČEZ ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v Česku. Tato pro fanoušky jedinečná událost se v Ostravě opakuje i v roce 2015.


Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

Verze z 29. 12. 2016, 16:54

Tento článek je o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Ostrava (rozcestník).
Možná hledáte: Ostrata.

Šablona:Infobox - statutární město Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a univerzitní město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde zhruba 300 tisíc obyvatel,[1] v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku.[2]

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Živoucím důkazem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. Ostrava se od 90. let transformuje v moderní kulturní město. Nachází se zde řada divadel, galerií a kulturních domů. Po celý rok se ve městě pořádají různorodé kulturní a sportovní akce. Mezi nejznámější z nich patří například hudební festival Colours of Ostrava, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti, atletický závod Zlatá tretra, nebo Dny NATO na letišti v Ostravě - Mošnově. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V roce 2015 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji.

Znak Ostravy

Heraldický znak

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[3]

V roce 2008 bylo představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. OSTRAVA!!![4] je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Podobu loga tvoří název města se třemi vykřičníky.

Logo města

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[5][6] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1621-1645 obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu za účelem vylidnění a následné likvidace centra (kvůli těžbě).

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.

V Ostravě na haldě na dnešní Černé louce byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.

Významné historické události v datech

Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava

Zemské hranice

Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou většina města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra města a velkých sídlišť (s výjimkou Poruby) leží na Moravě.

Obyvatelstvo

  • Věková struktura obyvatel obce Ostrava roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Ostrava roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Ostrava roku 2011
Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
6 881 13 448 19 243 30 116 36 754 113 709 125 304
Vývoj počtu obyvatel Ostravy[7]
1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[8]
183 662 234 222 278 656 322 073 327 371 316 744 296 224

Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, většina obyvatel byla německy hovořící. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Po roce 1945 dochází k odsunu německého obyvatelstva. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. Ve městě je rovněž početná romská, slovenská, polská a vietnamská menšina.

Ostrava je centrem druhé největší české aglomerace, která v Moravskoslezském kraji kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především Opavu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnici, Nový Jičín, Orlovou, Bohumín nebo Český Těšín. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což tvoří 79 % obyvatel kraje.[2]

Geografie

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.

Šablona:Počasí

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

Vratislav (~170 km) Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km) Radom (~270 km)
Praha (~270 km) Krakov (~120 km)
   Ostrava   
Brno (~140 km) Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km) Košice (~270 km)

Členění města

Městské obvody v Ostravě
Katastrální území Ostravy
Související informace naleznete také v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Město o rozloze 214 km2 je tvořeno 23 městskými obvody. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka Městský obvod rozloha (ha) počet obyvatel (2011) Části Katastrální území
Hošťálkovice 529 1 599   Hošťálkovice
Hrabová 920 3 622   Hrabová
Krásné Pole 543 2 730   Krásné Pole
Lhotka 214 1 192   Lhotka u Ostravy
Mariánské Hory a Hulváky 735 12 270 Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
Martinov 403 1 496   Martinov ve Slezsku
Michálkovice 289 2 985   Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz 1353 38 661 Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
Nová Bělá 717 1 764   Nová Bělá
Nová Ves 307 676   Nová Ves u Ostravy
Ostrava-Jih 1631 106 973 Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
Petřkovice 393 2 916   Petřkovice u Ostravy
Plesná 487 1 262   Nová Plesná, Stará Plesná
Polanka nad Odrou 1730 4 698   Polanka nad Odrou
Poruba 1318 66 603   Poruba, Poruba-sever
Proskovice 343 1 212   Proskovice
Pustkovec 107 1 129   Pustkovec
Radvanice a Bartovice 1666 6 493 Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
Slezská Ostrava 4140 21 161 Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
Stará Bělá 1393 3 760   Stará Bělá
Svinov 1163 4 301   Svinov
Třebovice 282 1 805   Třebovice ve Slezsku
Vítkovice 648 6 916   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy

Jan Prokeš
Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ostravy.

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993-2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 000 nových pracovních míst. Současným primátorem je Tomáš Macura zvolený v roce 2014.

Úřady a instituce

Pohled na znak města před Novou radnicí

Úřady

Justiční instituce

Krajský soud v Ostravě sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje.

Okresní soud v Ostravě sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy[9].

K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Další instituce

Doprava

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.
Ostravské tramvaje v tradičních barvách na zastávce Nová Ves vodárna

Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části Česka. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v Česku dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Prahy, Paříže, Londýna a Düsseldorfu. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.

Páteří silniční infrastruktury je dálnice D1, která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do Polska. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí silnice I. třídy č. 11, 56, 58 a 59. Poblíž Ostravy vede evropská silnice E75 a E462.

Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na II. a III. železničním koridoru a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do Polska a na Slovensko. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Svinov.

Samozřejmostí je i hustá síť městské hromadné dopravy s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. V devadesátých letech se otevřela trať do Koblova. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na Hulváky. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl Přestupní uzel Hranečník.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[10]

Životní prostředí

Ostravice

Vzhledem k poměrně vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu patří znečištění ovzduší benzopyrenem a prachovými částicemi k nejvyšším v zemi.[11][12]

Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. A to také díky řadě ekologických opatření, které hodlá realizovat významný znečišťovatel ve městě, hutnická společnost ArcelorMittal. V roce 2015 ArcelorMittal chce uskutečnit třináct ekologických investic v hodnotě tří miliard korun, přičemž jedna z nich umožní zachycení 61 tun prachu ročně.[13] Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky http://dycham.ostrava.cz,[14] které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo. V roce 1996 česká vláda rozhodla o převzetí ekologické zátěže. Správou, přípravou a zajištěním odstranění byl pověřen státní podnik Diamo. Ropným lagunám je věnována pozornost na vládní úrovni i v současné době. Během návštěvy ministra financí Andreje Babiše v Ostravě v březnu 2015 vyplynulo, že řešením sanace vod a zemin v lagunách se bude nadále zabývat Ministerstvo financí, které vypracuje koncepční materiály a bude posléze vystupovat jako zadavatel sanace.[15]

Kultura, umění, architektura

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostravě.
Divadlo Antonína Dvořáka

Kultura a umění

Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadlo bez bariér.

Colours of Ostrava

V Ostravě působí mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival či Ostravské dny - Festival nové hudby. Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival Colours of Ostrava, který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků. V Ostravě - Plesné tradičně probíhá folklórní festival Májová Plesná[16][17] a Mezinárodní sochařské sympozium Plesná, jehož produkty dnes zdobí nejen plesenský parčík, ale i některá místa v centru (např. kostel svatého Václava), Porubě či třeba v Třebovicích.

Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly Jeden svět, Ostrava Kamera Oko, Mezinárodní festival outdoorových filmů nebo oblíbené Letní shakespearovské slavnosti, které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění, festival Folklor bez hranic nebo Irský kulturní festival, který přibližuje irskou kulturu.

V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií.

  • OSTRAVSKÉ MUZEUM se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Zajímavé stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.
  • MALÝ SVĚT TECHNIKY U6 umožní namísto složité teorie z nudných učebnic testování vědecko-technické zákonitosti na vlastní kůži. Návštěvníci mohou zkusit řídit vlak, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema. Zdánlivě složitá látka se díky hře stává logickou a jasnou.
  • VELKÝ SVĚT TECHNIKY nabízí stovky zábavných atrakcí, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m2 na vás čekají celkem čtyři "světy”.
  • MUZEUM HRAČEK Ke zhlédnutí jsou unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.
Divadlo loutek
  • ŽELEZNIČNÍ MUZEUM Děti potěší modely vláčků, milovníky historie pak originály dokumentů z dob Rakouska-Uherska.
  • PIVOVARSKÉ MUZEUM Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije. Prohlídková trasa umožní seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií. Příjemnou tečkou na závěr je ochutnávka, která dá pocítit pravou chuť města.
  • HASIČSKÉ MUZEUM se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.
  • MUZEUM KELTIČKOVA KOVÁRNA V objektu muzea údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky. Malá expozice mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Návštěvníci zhlédnou sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.
  • GEOLOGICKÝ PAVILON PROF. FRANTIŠKA POŠEPNÉHO Obdivovat lze okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, a kolekce nerostných surovin. Kde jinde a kdy jindy než v Ostravě, městě, kde jste již navštívili tolik industriálních památek, byste takou sbírku měli zhlédnout. DŮM UMĚNÍ Patří určitě k architektonickým chloubám města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.
  • PLATO – GALERIE MĚSTA OSTRAVY jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.

Architektura

Neutralita této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně Moravská Ostrava a Dolní oblast Vítkovice. Také v předměstských částí se dá zpozorovat mnoho pozoruhodných děl. Například velice známa zástavba modernistických vil ve Staré Bělé v blízkosti Bělského Lesa. Architektonicky ojedinělé stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 20. a 21. století. Kromě Masarykova náměstí s budovou Staré radnice a Mariánským morovým sloupem z roku 1702 jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský kostel sv. Václava z 13. století nebo druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku,katedrála Božského Spasitele. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. Karel Kotas, Josef Gočár, Ernst Korner nebo Alexander Graf. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum Nová Karolina.

Oproti Moravské Ostravě je městský obvod Ostrava-Poruba známý svou architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk.

S těžkým průmyslem v Ostravě je spojena městská část Ostrava-Vítkovice. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých Vítkovických železáren zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. To vše se společným jmenovatelem, kterým je režné neomítané zdivo.

Za návštěvu stojí také městská památková zóna v Ostravě-Přívoze se secesní zástavbou či dnes velmi atraktivní Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce, komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.

Muzea

Sakrální památky

Zaniklé stavby

Turistické cíle

Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Masarykovo náměstí

Nechte se pohltit tajemným industriálním kouzlem města a zpestřete si pobyt na Ostravsku fascinující prohlídkou Dolní oblasti Vítkovice, autentickým zážitkem z Dolu Michal nebo kombinací přírodního dědictví a fárání do dolu v Landek Parku. Novinkou je adventura, hra Kód Salomon, ve které se díky příběhu barona Rothschilda stanete dobrodruhem! Při pátrání navštívíte mnoho zajímavých a jedinečných míst v Ostravě, zažijete velké dobrodružství, v neposlední řadě zachráníte město a třeba objevíte magický amulet. Nedivte se, když během toulek industriálními zákoutími města narazíte na filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají stále častěji, aby na obrazovky a plátna přenesly alespoň něco z její atmosféry a jedinečnosti.

  • NOVÁ RADNICE, s nejvyšší vyhlídkovou věží se nachází na Prokešově náměstí. Z ochozu ve výšce 73 m uvidíte Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem vás seznámí jak s historií města, tak s jeho současností. Prohlídky jsou každých 30 minut.
  • KOMENSKÉHO SADY, místo, kde narazíte na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící maminky i sportovce. Proběhněte se po pravé ostravské pláži a naberte energii k dalšímu výletu Ostravou v kavárně na nábřeží.
  • SVĚT MINIATUR MINIUNI, na Výstavišti Černá louka najdete malý svět plný nejvyhlášenějších světových staveb. Za jedno odpoledne tak můžete objet celý svět. Kdo by odolal? Vyfotit se v Ostravě pod Eiffelovkou, u egyptské pyramidy či Big Benu.
  • POHÁDKOVÝ ORLOJ, můžete spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy - anděl, král, královna a čert. Nádherné světelné hodiny jsou nejzajímavější večer.
  • SLEZSKOOSTRAVSKÝ HRAD, hrad, který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m, najdete nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival Letní shakespearovské slavnosti.
  • STODOLNÍ ULICE, legendární místo, ve kterém naleznete přes 60 barů, klubů, restaurací, kaváren, kde se line libá vůně všelijakých pokrmů se směsicí hudby různých žánrů. Stodolní a New York nikdy nespí.
  • MASARYKOVO NÁMĚSTÍ, historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta T.G. Masaryka z foyer Nové radnice. Retrospektivní procházka ze současnosti do minulosti začíná v dlažbě na náměstí kousek od hlavního vchodu do obchodního domu Laso. Prohlédněte si také Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“, nebo Dům dědiců I. Reisze, vídeňského architekta Wunibalda Deiningera a další pamětihodnosti.
  • PORUBA, historická městská čtvrť vystavěná v Sorele za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body. Procházka po historické Porubě v člověku zajisté zanechá hluboký prožitek.
  • TROJHALÍ KAROLINA, Historické budovy na území po bývalé koksovně Karolina jsou přetvořeny podle návrhu architekta Josefa Pleskota na místo, kam lidé chodí za sportem a za zábavou. Kulturní památku, která svým moderním využitím vytváří unikátní kombinaci ostravského průmyslového dědictví a nové multifunkčnosti, krásy, energie a síly. Půvdoně zde byly stroje a turbíny, dnes sem přichází návštěvníci za sportem, kulturou a dalšími možnostmi, jak příjemně strávit volný čas. Budovy Trojhalí Karolina jsou spojnicí mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice, takže do budoucna budou návštěvníkům těchto dvou důležitých veřejných prostorů stát příjemně v cestě.
  • ZOO OSTRAVA, rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.
  • DOLNÍ VÍTKOVICE (Národní kulturní památka), Vítkovice jsou unikátním světem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 se dostanete proskleným výtahem a po zdolání pár dalších schodů se ocitnete na jejím vrcholu. Uvidíte nejen celý areál, ale také Ostravu a okolí. Níže pak nahlédnete do útrob tavicí pece. Celý areál je k dispozici s průvodcem, který vás seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, unikátní halou postavenou z bývalého plynojemu. Svět techniky a restaurace na vysoké peci jsou nejnovějšími možnostmi areálu.
  • MALÝ A VELKÝ SVĚT TECHNIKY, malý svět techniky U6 umožní namísto složité teorie z nudných učebnic testování vědecko-technické zákonitosti na vlastní kůži. Návštěvníci mohou zkusit řídit vlak, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema. Zdánlivě složitá látka se díky hře stává logickou a jasnou. Velký svět techniky nabízí stovky zábavných atrakcí, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m2 na vás čekají celkem čtyři "světy”.
  • DŮL MICHAL, „Zdař bůh“, takto vás budou vítat v tomto nejlépe zachovalém důlním areálu v Ostravě. Při prohlídce projdete stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Uvidíte jedinečný řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovnu s dochovanými těžními stroji a kompresory. Jen do dolu zde nesfáráte. Proto musíte navštívit i Hornické muzeum v Landek Parku.
  • LANDEK PARK – HORNICKÉ MUZEUM, do Hornického muzea se můžete vydat na prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem. Připraveni buďte na pravý sešup do dolu, autentický důlní rámus, ale i hornickou mluvu. Ochutnat můžete místní speciality hornickou svačinku nebo Hornickou vlajku. Ponořte se do bohaté kultury této hrdé profese.
  • PLANETÁRIUM OSTRAVA, po zelené turistické značce dojdete k budově planetária, kde si můžete rozšířit vědomosti o vesmíru nebo strávit příjemné chvíle poslechem hudby pod hvězdnou oblohou za každého počasí.
  • HALDA EMA, na pravém břehu řeky Ostravice ve výšce 315 m n.m. vládne subtropické klima. Proto sníh v zimě nehledejte, spíše trávu, květiny, a to celoročně. Bělostné obláčky plynu naznačují, že halda stále pracuje. Pohled na celou Ostravu je úchvatný. Po žluté turistické značce si vyšlápněte na haldu, kterou místní znají také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka.
  • DinoPark Ostrava
  • Černá louka (výstaviště)
  • GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
  • KATEDRÁLA BOŽSKÉHO SPASITELE
  • KOSTEL NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE PŘÍVOZ
  • DIVADLO ANTONÍNA DVOŘÁKA
  • DIVADLO JIŘÍHO MYRONA
  • ÚDOLÍ TROJICE
    • Colours of Ostrava
    • Důl Michal
    • Pohádkový orloj
    • Halda Ema
    • Landek park
    • Miniuni
    • Nová radnice
    • Slezskoostravský hrad
    • Dolní oblast Vítkovice
    • Planetárium
    • Stodolní
    • Svět techniky
    • Komenského sady

    Školství

    Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
    SPŠ chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
    Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
    Aula VŠB

    Střední školy

    Vyšší odborné školy

    Vysoké školy

    Cizojazyčné školy

    • 1st International School of Ostrava
    • Ostrčilova Bilingual School
    • Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
    • ZŠ a MŠ Monty School
    • Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě
    • Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě
    • PORG základní škola a gymnázium o. p. s.

    Sport v Ostravě

    Bazaly, bývalé sídlo Baníku
    Stadion Vítkovice

    Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé Česku. Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky čemuž Ostrava získala titul Evropské město sportu 2014.[20]

    Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích.

    Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů . Každoročně od roku 1961 se zde pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v ČEZ ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v Česku. Tato pro fanoušky jedinečná událost se v Ostravě opakuje i v roce 2015.

    Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

    • 1986: MS v odbíjené žen
    • 1987: MS ve vzpírání
    • 1990: MS v házené mužů
    • 1992: ME v kulturistice
    • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
    • 2001: ME ve volejbale mužů
    • 2003:
      • ME ve futsale
      • MS juniorů v krasobruslení
    • 2004:
      • ME ve futsale
      • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
      • MS v ledním hokeji
    • 2005:
      • ME ve futsale
      • MS v latinsko-amerických tancích
    • 2006:
      • ME v soutěži teamgym
      • MS v kulturistice mužů
    • 2007:
      • první kolo světové skupiny Davis Cupu
      • MS mládeže do 17 let v atletice
    • 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
    • 2009: MS ve freestyle motokrosu
    • 2009: ME U20 v rugby – skupina B
    • 2010: MS v basketbalu žen
    • 2011: ME v atletice do 23 let
    • 2013: MS ve florbale žen
    • 2015:
      • Davis Cup
      • MS v ledním hokeji

    Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

    V Ostravě sídlí týmy FC Baník Ostrava, MFK Vítkovice (fotbal), HC Vítkovice Steel, HC RT Torax Poruba (lední hokej), NH Ostrava (basketbal), 1. SC WOOW Vítkovice a Remedicum Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball), VK Ostrava (volejbal) a Ostrava Steelers (americký fotbal).

    Partnerská města

    Známí rodáci

    Jaromír Nohavica
    Radim Uzel

    Odkazy

    Reference

    1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [PDF online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. S. 116. Dostupné online. 
    2. ↑ a b ITI ostravské aglomerace [PDF online]. Statutární město Ostrava, prosinec 2015 [cit. 2016-06-18]. S. 16, 17. Dostupné online. 
    3. ↑ Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
    4. ↑ Ostrava má nové logo, ostrava.cz
    5. ↑ Představujeme město: Ostrava
    6. ↑ Ostrava 2015: Věděli jste, že…
    7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
    8. ↑ Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
    9. ↑ http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html
    10. ↑ Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
    11. ↑ Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
    12. ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
    13. ↑ Boj ArcellorMital s prachem vyjde na tři miliardy, huť spustila první část odprášení, E15.cz, 20. dubna 2015
    14. ↑ http://www.dycham.ostrava.cz
    15. ↑ Laguny: pro rychlé a transparentní řešení, web Ostrava, 17. března 2015
    16. ↑ http://moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133946
    17. ↑ https://plesna.ostrava.cz/cs/o-plesne/archiv/majova-plesna/majova-plesna
    18. ↑ http://www.gwsh.pl/cz/ [online]. 
    19. ↑ http://www.newportu.cz/historie.htm [online]. 
    20. ↑ Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. Dostupné online. 
    21. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Ostrava-ziskala-cinskeho-kamarada-372369

    Literatura

    Související články

    Externí odkazy

    Statutární město Ostrava
    Města a obce okresu Ostrava-město
    legenda: město, městys.
    Moravskoslezský kraj
    Okresy
    Správní obvody ORP
    Největší města
    Administrativní dělení Česka
    Samosprávné kraje (od 2000)
    Regiony soudržnosti
    Územní kraje (1960–2020)

    Šablona:Statutární města v České republice

    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ostrava&oldid=14498446“
    Zdroj datcs.wikipedia.org
    Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
    X 
    Zobrazit sloupec 
    Kurzy.cz > Aktuálně > Monitor tisku > Wikipedie
    pátek 21.6.2024 06:14:38

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Katastrální úřady

    Ochranné známky

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Finanční katalog

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange

    Ochrana dat, Cookies

     

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

    Reklama na kurzy.cz

    Kontakty pro kurzy.cz

    Vyloučení odpovědnosti

    Použití | RSS | HTML kódy | S