Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod technickou lípou se řešilo chybné odsazení šablony Autoritní data plynoucí z jejího nejednotného (chybného?) umístění v článcích. Přišlo se tak na větší problém nejednotnosti šablon pod závěrečnými sekcemi ve vzhledu, odsazení a pořadí. Proto bychom se chtěli zeptat širší komunity:

1. jaké pořadí mají mít šablony pod závěrečnými sekcemi v článcích (autoritní data, portály, navigační šablony, pahýl, posloupnosti aj.);
2. jaké by mezi nimi měly být rozestupy (můžete se odpíchnout např. od návrhu zpod technické lípy a řádně ho zkritizovat);
3. zda a případně jak by se měl změnit jejich aktuální vzhled (aktuálně jsou portály i autoritní data shodné s rámečkem kategorií, dříve však byla autoritní data shodná s rámečkem navigačních šablon).
   

--Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět

Doplňuji, že ten původně probíraný problém spočíval ve skutečně chybném umístění šablony Autoritní data, a to až za Portály, což je opravdu nezvyklé a neodpovídající obvyklému umístění této šablony.

Až následně se z toho odvinula diskuse o dalších tématech, mimo jiné jestli mají být {{Autoritní data}} před navboxy, nebo až za nimi. V dosavadní praxi to bylo (vůči původnímu problému) lhostejné, protože Autoritní data byla řešená stejně jako navboxy a vzájemně s nimi nijak nekolidovala, ať už před nimi, nebo za nimi.

Nicméně v rámci diskuse zazněl i poukaz na to, že německá Wikipedie má tuto šablonu designově podobnou kategoriím, nikoli navboxům, čehož se někteří z účastníků diskuse chytli a kolega Dvorapa už realizoval změnu tímto směrem, stejně jako změnu pořadí šablon v některých článcích. Jestli však dosavadní praxe představovala „větší problém nejednotnosti“, o tom mám vážné pochyby. Možná že praxe je nejednotná v tom, jestli jsou Autoritní data nad navboxy, nebo pod navboxy, ale žádný zásadní problém to nezpůsobovalo. A dalo by se asi zjistit statisticky, v kolika případech je/byla šablona před navboxy a v kolika za navboxy, což by nám poskytlo představu o jakémsi dosavadním konsensu.

Z mého pohledu je víc než jasné, že pokud by měla být šablona vzhledově řešená podobně jako kategorie, musí být umístěna až za navboxy, nikoli před nimi (a pak je i otázkou, jestli před {{Portály}}, nebo až za nimi). Ale to neznamená, že je toto jediným nebo nejvhodnějším řešením. V případě umístění před navboxy se naopak jeví vhodnějším řešení dosavadní, tedy vzhledově podobné navboxům. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:40 (CET)Odpovědět

Myslím, že je lepší směřovat diskusi směrem "jak to bude", než "co tomu předcházelo". Autoritní data bych před navboxy nedával, naopak bych je dal až za Portály, a to proto, že jsou v nich z toho všecho určitě nejméně užitečné odkazy, které tam jsou jenom pro evidenci autoritních dat, než aby na ně někdo skutečně klikal. Naopak v Navboxech a Portálech (ale i Kategoriích - ale ty asi technicky přesunout nad Autoritní data nejde a ani to není až tak palčivé) jsou odkazy pro zájemce o konkrétní informace velmi užitečné, proto by měly být výše, dostupnější a více na očích. Jinak aktuální vzhled, kdy jsou víceméně graficky sjednocené všechny šablony kromě Navboxu, mi přijde velmi vhodný, ergonomický, stylově nerušivý a naopak příjemný. Odlišný formát Navboxů mi přijde také přínosný - graficky odděluje šablony s odkazy bezprostředně souvisejícími s článkem od odkazů, které s ním souvisí spíše šířeji (Portály, Autoritní data). --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 15:45 (CET)Odpovědět

Argumentem pro umístění nad navboxy patrně naopak bude, že 1) jde o údaje spojené přímo s tématem článku, zatímco navboxy, portály i kategorie jsou navigačními prvky poskytující zařazení tématu do širšího kontextu a navigaci, 2) jde o externí odkazy, čili to může být blízké klasickým externím odkazům, které navboxům zpravidla těsně předcházejí (kromě případů se šablonou Pahýl nebo Posloupnost).

Umístění až za portály by naopak vsouvalo externí odkazy mezi dva prvky poskytující odkazy interní, což lze vnímat jako zmatečné. Argument týkající se „užitečnosti“ bude mít nejspíš dost pochybnou váhu, protože někdo považuje za zcela neužitečné samotné portály, někdo i jiné prvky jako třeba šablonu Pahýl. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:54 (CET)Odpovědět

Jsem přesvědčen o tom, že na ty odkazy Adata téměř nikdo z čtenářů nekliká a jsou tam jen pro evidenci. Na rozdíl od Portálů, Kategorií, Navboxů.

Pokud by to mělo být bráno jako EO, tak by to mělo být v sekci EO a ve formátu EO a nemělo by se to graficky oddělovat. Stejně tak Navboxy zborazují související články, tak by měly být tyto odkazy mezi Souvisejícími články a ve formátu Souvisejících článků. Ale nevidím jako účelné to předělávat na inline podobu, protože by to zcela ztratilo strukturu a přehlednost. Potom ale nevidím ani jako účelné, aby byly některé šablony v jedné sekci, další šablony v jiné sekci. Právě proto bych vše ponechal na konci a právě proto bych to nerozhodoval podle toho, jestli patří do nějaké sekce, když v ní fyzicky nejsou umístěné. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 16:16 (CET)Odpovědět

Myslím, že máte pravdu pánové oba. Autoritní data jsou externí odkazy a tudíž by bylo logické, aby byly pod externími odkazy co nejblíže textu článku. Ale zároveň autoritní data, tak jako kategorie, nejsou tím prvním stěžejním, kam bychom ze článku chtěli čtenáře navést, proto by bylo také logické mít je u kategorií co nejvíce dole. Otázkou tedy zůstává, co z toho je pro nás důležitější, mít závěrečné šablony utříděné podle typu jejich obsahu nebo podle důležitosti pro čtenáře.

Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury apod. navést na další články (pomocí nejprve posloupností, pak navigačních šablon a následně portálů) a až následně uvádět informace i pro pokročilé čtenáře (autoritní data, kategorie). Pokročilý čtenář ví, co hledat a nevadí mu, že je to níže či výše. Šablony pro navigaci k dalším článkům by asi měly být více u sebe a mít jednotný vzhled, pokročilé informace také. Jinak souhlasím s Bazim, že když už autoritní data nahoře, pak vzhledově jednotně s externími odkazy nebo navigačními šablonami, když už dole, pak jednotně s kategoriemi.

Co se týče čísel, pak pokud dobře počítám 722 výskytů obsahuje autoritní data pod portály, 398 výskytů nad navigačními šablonami (v nich jsou ale kvůli obtížné detekci zahrnuty i některé výskyty mezi navboxy a portály) a 20 166 výskytů mezi portály a navigačními šablonami. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:23 (CET)Odpovědět

Díky za ty statistiky. Jen mě překvapuje vyšší než očekávané číslo výskytů až pod portály. To je před nějakou tou robotickou akcí, nebo až po ní? --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 16:35 (CET)Odpovědět

Před --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:38 (CET)Odpovědět

Pár dotazů:

• Co jsou to "posloupnosti"?
• Existuje někde výčet všech typů šablon, které se mají uvažovat v bodu 1?
• Nebylo by lepší přesunout vše do ŽoK (zde se téma brzo ztratí pod novinkami všeho druhu) a připojit nějaký výchozí návrh nebo aspoň příklad? Díky za odpověď. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:01 (CET)Odpovědět

Posloupnosti jsou třeba ve Svatý Václav nad Navboxy; šablony jsou myslím vypsané všechny v tom bodu + navíc Kategorie, s kterými ale hýbat asi nejde; nad ŽoKem se uvažovalo, ale tohle vypadalo jako rychlejší řešení. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:08 (CET)Odpovědět

Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury a externích odkazů včetně autoritních dat, odkazů na Národní knihovnu apod. navést na další články pomocí interních odkazů - nejprve posloupností, pak navigačních šablon, následně portálů a nakonec kategorií. To čemu se výše říká "informace pro pokročilé čtenáře", jako Literatura a různé druhy Externích odkazů by mělo být u sebe a navigace po příbuzných článcích (pro "nepokročilé") by také měla být u sebe. Proto je škodlivé a matoucí roztrhání interních odkazů v posloupnosti navboxy-portály-kategorie jakýmikoli z externích odkazů. PS. Graficky by ext. odkazy na autoritní databáze měly být blízké ext. odkazům na sesterské projekty, Národní knihovnu a cokoliv dalšího. --Jann (diskuse) 14. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět

I k tomu bych se klonil jako k dobrému řešení, viz můj nákres a původní návrh zde. Co o něm soudíte vy? Pod technickou lípou to vypadalo, že jste zásadně proti mému nápadu dát autoritní data do externích odkazů a graficky je sladit s odkazy na sesterské projekty, ale tady píšete přesný opak a mluvíte mi z duše. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:21 (CET)Odpovědět

Pokud by se daly AD k EO, pak souhlasím, že by měly mít daný formát. Nesouhlasím ale s tím, že AD musí nutně patřit k EO kvůli kumulaci. Článek je plný interních linků, pak jsou externí linky (reference, literatura), pak jsou interní linky (Související články), pak jsou externí linky (Externí odkazy) a pak jsou zase interní linky (Navboxy, Portály, Kategorie). Čili nic nás netlačí k tomu, abychom externí dávali k externím a interní k interním. Daleko zajímavější je podle mě hledisko užitečnosti pro čtenáře. Čtenáře zajímá neprve nejužitečnější informace a pak terpve ty nejméně užitečné. Jako pyramida potřeb - nejprve je potřeba široké materiální základny a s dalšími stupni poznání se zužuje a specializuje poptávka po informacích. Třeba ta autoritní data reálně už nezajímají mezi čtenáři téměř nikoho, nikdo na ně nekliká a jsou tam pouze k evidenci toho, že jsme si tu osobu nevymysleli a že o ní ví i autority. Jinak jsou ty odkazy úplně k ničemu a jejich umístění kamkoliv jinam než na samotný konec článku podle mě jenom znepřehledňuje článek. Je to jako bysme mezi externí odkazy dali odkazy interwiki, protože to jsou externí odkazy a zároveň přestože nemají žádný význam pro českého čtenáře, pro rozšíření informační hodnoty českého článku nebo pro širší pochopení tématu a souvisejících témat (v ideální případě samozřejmě). Šablona Adata je zkrátka specifická a svým určením i (ne)užitečností se vymyká všem okolním šablonám, ale i externím odkazům. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:25 (CET)Odpovědět

Podle mě by posloupnosti a navigační šablony měly být součástí oddílu Související články. Není to nic jiného, akorát jinak prezentovaného než prostým seznamem odrážek. Má-li mít význam rámeček Pahýl, pak musí být na začátku článku (jako šablony upravit, možná hledáte apod.), jinak je zbytečný, protože se k němu běžný čtenář ani nedostane a nebude si vědom ani informace o slabší úrovni podání tématu, ani výzvy, aby se zapojil do vylepšení. Ostatní ať je naspodu pod sekcí Odkazy. Mezery mezi rámečky drobné (netřeba celý řádek), mezi odrážkami standardní. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:24 (CET) Inspirován předchozími příspěvky od Dvorapa a Palu ještě dodávám, že by mi nevadilo přidat AD k externím odkazům, a nyní, kdy se poznámky a reference zobrazují v bublině, bych neprotestoval ani proti rozdělení a přeskupení odkazů tak, aby v článku za textem nejprve navázaly všechny interní odkazy a pak všechny externí (obojí včetně odpovídajících šablon). Nebude to sice výhodné pro tištěnou verzi článku, ale nemyslím, že by se tolik využívala. Ale vůbec to nepožaduji realizovat - chápu, že by to rozpoutalo líté boje, jako už mnohokrát pořadí závěrečné sekce dokázalo. :-) Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:39 (CET)Odpovědět

I já považuji šablonu pahýl v nynější podobě za zbytečnou, stejně se vyjádřil i JAn, o šabloně již probíhala i diskuse o smazání, avšak někteří aktéři tehdejší diskuse už by asi dnes hlasovali též pro smazání. Pod technickou lípou jsem navrhl její možné sloučení se šablonou upravit (případně předělání na šablonu podobnou), a také jsem nastínil obdobný problém u šablony Úkoly, která by se asi s touto dala také nějakým způsobem sloučit (jsou to vlastně tři šablony o víceméně shodné funkci). --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:35 (CET)Odpovědět

Jestliže je třeba ještě nějaké vyjádření, pak za sebe říkám, že s touto editací –[1], resp. tedy s tímto umístěním autoritních dat souhlasím. Svým charakterem tam zřejmě patří. --Vlout (diskuse) 23. 12. 2016, 19:30 (CET)Odpovědět

Informuji zúčastněné v této diskusi, že na téma pahýlů jsem založil žádost o komentář. Vaše názory jsou vítány. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2017, 15:38 (CET)Odpovědět

Přesunuto do příslušného fóra.

Zdravím všechny, pro převedení prostých URL na citační šablony byl aktivován nástroj reFill. Můžete vyzkoušet. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 13:33 (CET)Odpovědět

Na tento nástroj jsem se těšil, ale zatím mi nefunguje. Jestli to správně chápu, mám vložit adresu novinového článku a vygeneruje mi to citační šablonu? Zkusil jsem Lidové noviny, iDNES, Deník a nic - We couldn't retrieve the page! Either it doesn't exist, or there were some network hiccups. Please try again. Dělám někde chybu? Jak to jde ostatním? Díky --Radek Linner (diskuse) 27. 12. 2016, 18:32 (CET)Odpovědět

Máte tam vložit název stránky na Wikipedii. Vygenerování citační šablony řeší vizuální editor (editovat místo editovat zdroj). Nástroj pak přepracuje prostá URL na citační šablony. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 18:44 (CET)Odpovědět

Šlo by tím nástrojem prostě veškeré existující články projet? (ŽOPP) --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:51 (CET)Odpovědět

Myslím, že by to nebyl dobrý nápad. Nástroj je nedokonalý a nedává dokonalé výsledky, bez lidského dohledu IMHO není vhodné ho jen tak strojově pustit na celý obsah Wikipedie. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2016, 19:02 (CET)Odpovědět

Tak samozřejmě by se nejprve počkalo, až by se nástroj trochu otestoval a vychytaly se největší mouchy, já ale žádnou nenašel (kromě té níže popsané, ale nástroj se umí šabloně zcela vyhnout). Může to však běžet pod lidským dohledem, nikde nenavrhuji opak. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 19:14 (CET)Odpovědět

Nešlo by nástroj vylepšit tak, aby používal naši českou šablonu (citace el. monografie)? Takto je použitelný asi jen mód prostého wikitextu. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:57 (CET)Odpovědět

https://github.com/zhaofengli/refill/issues/30 --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 19:20 (CET)Odpovědět

Reference pod článkem

Martin Urbanec: Bylo by možné udělat také nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem? Vizte diskuse zde a zde, kde se řeší mnoho výhod takového řešení a i se volá po nástroji, který by to převést uměl. Díky, --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 20:33 (CET)Odpovědět

Já nejsem tvůrce, já jen požádal o aktivaci pro českou Wikipedii. Technicky ovšem tomu nic nebrání. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 20:42 (CET)Odpovědět

Aha, chápu. No tak kdyby se vám chtělo a uměl to, tak by to bylo super, nebo kdyby se chtělo komukoliv jinému. --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 21:46 (CET)Odpovědět

Před několika týdny jsem si nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem naprogramoval zde. Prosím vyzkoušejte. --Jvs 28. 12. 2016, 16:47 (CET)Odpovědět

Nástroj ještě má nedostatky. Sekci referencí vloží na úplný konec článku, ač by bylo lepší nahradit existující sekci referencí. Ale oprava by měla být snadná. --Jvs 28. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět

Nyní opraveno: nástroj nahradí sekci referencí, pokud existuje. Jinak vloží reference na konec. --Jvs 29. 12. 2016, 19:53 (CET)Odpovědět

Nástroj zajímavý. Přišlo by mi však lepší, kdyby na konec článku přesunul jen "plné" reference a "zkrácené" nechal v textu. --Jann (diskuse) 28. 12. 2016, 20:17 (CET)Odpovědět

To by se udělat dalo, ale není úplně triviální naučit algoritmus rozpoznat plnou a zkrácenou referenci. --Jvs 28. 12. 2016, 21:22 (CET)Odpovědět

Jvs: Vyzkoušel jsem, funguje to skvěle, díky :-) Jen ještě možná taková maličkost - nepřevedlo to nepojmenované refy. Myslel jsem, že je to pojmenuje autoref-1? Jinak to samozřejmě nevadí a dá se to pojmenovat ručně a projet ještě jednou, nicméně jsem chtěl jenom vědět, jestli je to chyba nebo to tak má být. --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 00:33 (CET)Odpovědět

Opraveno. Byla tam chyba v regulárním výrazu, kvůli které se neočíslovaly a nepřevedly víceřádkové nepojmenované refy. --Jvs 31. 12. 2016, 08:59 (CET)Odpovědět

Teď už funguje bez problémů, díky! --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 09:45 (CET)Odpovědět

Vyzkoušel jsem a chválím, velmi dobré. Řekl bych, že nástroj možná ještě požírá pevné mezery, viz rozdíl u Plzně. Jinak osobně ve značce <references> pro větší přehlednost preferuji zápis citačních šablon, ve kterém jsou jednotlivé parametry uvedeny každý na vlastní řádce. Za nástroj velmi děkuji! --Adam Hauner (diskuse) 1. 1. 2017, 18:36 (CET)Odpovědět

Za to, že se přímo zapsané pevné mezery (Alt+0160) převedou na obyčejné mezery, nástroj nemůže, stane se to již při kopírování textu z formuláře ve všech hlavních prohlížečích (Mozilla, Chrome, IE). Zápis citačních šablon zkusím upravit s tím, že by se to řídilo checkboxem. --Jvs 2. 1. 2017, 16:40 (CET)Odpovědět

@Adam Hauner: Doplnil jsem další možnosti: Beautify refs (každý parametr na vlastní řádce) a Separate refs (vynechaný řádek mezi refy). Ve výchozím stavu nejsou zaškrtnuté. --Jvs 4. 1. 2017, 08:56 (CET)Odpovědět

Kéž by vývoj každého kódu probíhal takto rychle. Děkuji :-) --Adam Hauner (diskuse) 4. 1. 2017, 09:08 (CET)Odpovědět

Tento výmysl zbytečně ztěžuje práci. Něco podobného mělo projít řádnou diskusí před zavedením na české Wikipedii. Nejsme na divokém západě. --Faigl.ladislav (diskuse) 4. 1. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Tohle udělátko má určitý potenciál pouze pokud se ukáže, že psaní referencí na jedno místo skutečně k něčemu užitečnému je. Používá již někdo na české wikipedii psaní referencí tímto způsobem? Lze se nějak poučit nebo inspirovat na jiných wikipediích? Jak jsou pak takové takové reference řazeny? (Vidím, že automaticky jsou řazeny podle prvního výskytu ve článku, ale je takové řazení to skutečně praktické?) A hlavně: přidání name="autoref1" není užitečné, ale škodlivé. Mě se osvědčilo psát ref name příjmení prvního autora a rok, např. ref name="Novák 2016" ovšem když jsou shodné, tak už improvizuji podle významu, např. ref name="Novák 2016 Shrnutí". --snek01 5. 1. 2017, 18:06 (CET)Odpovědět

Odpovědi na otázky:1. Ano, např. u nedávných nejlepších článků Jan.Kamenicek (Průlet meteoroidu atmosférou Země 13. října 1990) a já (Čeng-te). 2. Nějak a v něčem ano, v tomhle asi ne. 3. Řadím je abecedně podle názvu reference, název dávám "příjmení autora, strana", v případě potřeby "příjmení(rok), strana". --Jann (diskuse) 7. 1. 2017, 14:54 (CET)Odpovědět

Ano, také používám a to pro přehlednější wikikód, ve kterém edituji, i kloudnější diffy. --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:01 (CET)Odpovědět

Nástroj jsem přepracoval (verze 0.10). Na konec článku přesouvá jen refy zapsané pomocí šablon a už je nečísluje, ale pokouší se inteligentně složit identifikátor na základě příjmení prvního autora, roku vydání a strany, případně kapitoly. Zatím neumí ošetřit případné duplicitní reference a duplicitní identifikátory, ale dá se to doplnit, bude-li zájem. --Jvs 7. 1. 2017, 12:38 (CET)Odpovědět

No, přesouvá divně. Při experimentu s článkem džentry nástroj přesunul dolů pojmenované refy (to jest typ ref name="xyz" : č. 1., 5. a 6.) a v textu ponechal refy nepojmenované (č. 2., 3., 4.). Přitom s pomocí citačních šablon jsou udělané refy č. 1. a 3., právě a pouze je by nástroj měl přesouvat. --Jann (diskuse) 7. 1. 2017, 14:22 (CET)Odpovědět

Ve verzi 0.11 opraveno. --Jvs 7. 1. 2017, 19:25 (CET)Odpovědět

Ve verzi 0.12 doplněno abecední řazení podle autora a roku. --Jvs 9. 1. 2017, 19:29 (CET)Odpovědět

Zkoušeno právě teď na této verzi J. Simkaniče: reálně byla na konec přesunuta pouze jedna definice reference, ta pojmenovaná. Většina nepřesunutých používá citační šablony. Jukneš se na to? --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:01 (CET) Doplnění: když jsem ostatní reference pojmenoval, přesunul je nástroj na konec velmi ochotně. --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:10 (CET)Odpovědět

Problém je v tom, že v těch citačních šablonách je vyplněno málo údajů. Pak není z čeho identifikátor složit. Zkusím algoritmus vylepšit, aby bral v úvahu další pole, ale má to své meze (nemá smysl, aby výsledný identifikátor byl skoro tak dlouhý jako celá citace). --Jvs 11. 1. 2017, 12:04 (CET)Odpovědět

@Adam Hauner: Ve verzi 0.14 upraveno, algoritmus nyní bere v úvahu i pole periodikum a url (z url si bere jen část "hostname", aby identifikátor byl krátký - zase ale mohou snáze vzniknout duplicitní identifikátory). --Jvs 21. 1. 2017, 15:04 (CET)Odpovědět

Verze 0.18: algoritmus od základu přepracován, doplněno ošetření duplicit, zlepšeno řazení. --Jvs 13. 2. 2017, 10:10 (CET)Odpovědět

Díky, vyzkoušel jsem na Hapalochlaena a fuguje skvěle až na referenci uvnitř poznámky, kterou nástroj ignoroval nebo úmyslně ponechal na stávajícím místě. Petr Karel (diskuse) 13. 2. 2017, 15:36 (CET) - Nebyla pojmenovaná. Po jejím pojmenování zafungovalo i v poznámce. Pardon za zdržování, ještě jednou díky. Petr Karel (diskuse) 13. 2. 2017, 15:42 (CET)Odpovědět

Zdravím. Rád bych vyjádření komunity k této editaci. Kolega Railfort přesunul Seznam kulturních památek v Židlochovicích z kategorie Židlochovice do podkategorie Stavby v Židlochovicích. Toto se mi zdá 1) zbytečné 2) matoucí pro čtenáře. Není důvod schovávat takovýto seznam KP pod kategorii staveb. Jiná věc by byla, pokud by šlo např. o skutečný seznam staveb. Obávám se, že v těchto editacích bude pokračovat ale nechci vyvolávat revertační válku.--RomanM82 (diskuse) 7. 1. 2017, 17:45 (CET)Odpovědět

V kategorizačním stromu jsou kulturní památky vždy podkategorií staveb v daném okrese což je možné brát jako precedens. Až na nepočetné výjimky se jedná skutečně o stavby. Pravidla upravující kategorizace hovoří o umístění článku vždy do nejnižší úrovně. Většinový názor ale může být jiný.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 18:46 (CET)Odpovědět

Já bych se přikláněl k verzi, kdy je seznam památek v kategorii staveb. Jako laikovi mi to přijde naprosto v pořádku a tam bych takový článek v kategorizačním stromu nejspíš hledal. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2017, 19:06 (CET)Odpovědět

Přiznám se, že mám problém se zahrnutím památek, které nejsou stavbami, do kategorie staveb jen proto, že jsou v souborném seznamu, v němž stavby převažují. Pokud je však seznam definován zpamátněním, nikoli stavební povahou, pak nepatří pod stavby, ale pod památky, když už. Tedy kategorie Památky v Židlochovicích by jistě mohla obsahovat seznam takovýchto památek. Pokud kategorie typu Stavby v Židlochovicích obsahuje takové stavby, které jsou i památkami, neznamená to, že automaticky všechny památky jsou stavbami a že patří pod stavby. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2017, 19:21 (CET)Odpovědět

Pak by ovšem byla i chyba v kategorizačním stromu, který památky zásadně řadí pod stavby. Někteří wikipedisté proto ruší stavební kategorii, protože jde zároveň o památku. To je opačná strana problému.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 19:51 (CET)Odpovědět

Komentář Existují seznamy památek bez jediné stavby. JAn (diskuse) 9. 1. 2017, 08:08 (CET)Odpovědět

Ano, výjimky jsou.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)Odpovědět

Podle mého není správné podřazovat kategorii památek pod kategorii staveb. Jejich úroveň by měla být stejná. Stavba bude stavbou napořád. Ale památka se stane památkou z rozhodnutí kdykoliv, kdykoliv zase může přestat památkou být. Vidím v tomto směru mnoho snažení i kolem kategorizace a podkategorizací samotných památek. Často mi to přijde nadbytečné a komplikuje to hledání tím, že je třeba sledovat různé úrovně kategorií. MONUDET (diskuse) 9. 1. 2017, 08:54 (CET)Odpovědět

Zatím to tak je. Po pravdě řečeno by mne také potěšilo, kdyby památky zmizely do nějaké jiného kategorizačního stromu.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)Odpovědět

Osobně souhlasím s kolegou MONUDET. „Památkové“ kategorie by měly být nezávislé na kategoriích stavebních, rozhodně nedoporučuji, aby kterýkoli z obou typů kategorií byl podřízen tomu druhému. Třeba Kodex vyšehradský je národní kulturní památkou, se stavbami však nemá společného vůbec nic. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2017, 20:46 (CET)Odpovědět

Pozor, bavíme se o kategorizování nemovitých kulturních památek. --RomanM82 (diskuse) 13. 1. 2017, 19:19 (CET)Odpovědět

Zdravím kolegové, dnes jsem kategorizoval některé články o mezinárodních smlouvách dle interwiki linků do kategorií Smlouvy *. Kolega Vachovec1 mi na mé diskusi napsal, že kategorizace jednoho článku do stovky podobných kategorií považuje za nesmyslné. V tom případě dle mého jsou ale ty kategorie docela k ničemu, pokud neobsahují (a ani nemají obsahovat) všechny smlouvy ratifikované tím kterým státem. Rád bych tedy komunitu požádal o názor. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 1. 2017, 20:21 (CET)Odpovědět

Jde o to, že třeba CITES má 179+ signatářů, čili měla by být zařazena do 179+ takových kategorií. To víceméně učiní seznam kategorií po článkem nepoužitelným. Navíc v takovémto případě bude téměř nemožné udržet v seznamu nějaký řád, jestliže se budou postupně přidávat/ubírat HotCatem noví/vystoupivší signatáři. V seznamu kategorií se pak nikdo nevyzná. Otázka je, co s tím. Použitelné je to podle mého názoru pouze ve směru kategorie → článek, nikoliv ve směru opačném (článek → kategorie). V tom případě by se nabízelo formulovat příslušné kategorie jako skryté. To by ponechávalo funkčnost ve směru kategorie → článek, přitom by však nedocházelo k zahlcování seznamů kategorií pod jednotlivými články. Otázka je, zda by něco takového bylo pro komunitu přijatelné. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2017, 20:38 (CET)Odpovědět

Nebo vytvořit samostatnou kategorii pojmenovanou po smlouvě a tu pak kategorizovat ke všem těm státům...? --Bazi (diskuse) 12. 1. 2017, 20:57 (CET)Odpovědět

Jenže co by bylo obsahem té kategorie? Pro jeden článek o smlouvě by to podle mého bylo řešení z bláta do louže. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2017, 21:01 (CET)Odpovědět

Není to z bláta do louže, protože ten dlouhý seznam kategorií by se aspoň z článku přenesl do kategorie, kde jsme na dlouhé seznamy (článků i podkategorií) zvyklí, takže tam nebude dlouhý seznam nadřazených kategorií tolik překážet jako přímo v článku. A právě jak tu psal kolega Vachovec, ve směru kategorie → článek by se tím zachovala plná funkčnost a užitek. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 09:29 (CET)Odpovědět

Dejme tomu, že by vznikla kategorie Smlouva XYZ. Co by tato kategorie při aplikování Tvého řešení měla obsahovat? Nebo by měla být prázdná? To už by bylo dle mě lepší, pokud by vznikaly podčlánky (Smliuva XYZ/kategorie)... --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět

Ta kategorie by samozřejmě nemohla být prázdná, obsahovala by právě ten článek, kvůli kterému by vznikla. To dá rozum. Naopak varianta, že by se zakládala podstránka k encyklopedickému článku jenom kvůli tomu, aby se zakategorizovala, mě spíš malinko děsí. Nemá to žádné opodstatnění, žádný předobraz v něčem jiném už na Wikipedii uplatněném, bylo by to samoúčelné. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 10:16 (CET)Odpovědět

Ona kategorizace kategorie se stejným názvem, jako článek, místo toho článku, se už někde uplatnila? To už ta podstránka má obdobu spíš, totiž u šablon (kategorizuje se /doc podstránka includovaná do šablony). Jestli to ale chápu dobře, tak ta kategorie by měla obsahovat jen ten jeden jediný článek? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:19 (CET)Odpovědět

Navrhnul bych následující. Určit limit, do jakého maximálního počtu signujících států by mezinárodní smlouvy měly být kategorizovány dle států (třeba 4, např. smlouvy Visegrádské skupiny by se ještě řadily do kategorie Smlouvy České republiky, `` Slovenska, `` Polska, `` Maďarska, ale možná by se měl limit nechat ještě nižší) a nad tento limit smlouvy řadit do stejněúrovňové kategorie (také v nadkategorii Mezinárodní smlouvy podle stran), která by se jmenovala nějak jako Smlouvy uzavřené vyšším počtem států nebo třeba Smlouvy uzavřené pěti nebo více státy. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Jestli má kategorizace plnit nějaký účel, tak je potřeba, aby ho plnila stoprocentně. Proto jsem určitě pro to, aby se kategorizovalo i za cenu 179+ kategorií. Případně pro ty smlouvy, u nichž jsou signatáři (téměř) všichni, vytvořit vlastní kategorii a tu pak vložit do kategorií státních. To by mohl být rozumný kompromis. Ostatní bych ale kategorizoval určitě "na plno". Možná by bylo dobré se taky podívat, jak to řeší na jiných wiki. --Palu (diskuse) 12. 1. 2017, 21:03 (CET)Odpovědět

Já jsem ty kategorie plnil prostřednictvím anglického interwiki. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět

U větších smluv bych hledal spíše nějakou nadřazenou skupinu. Např. kategorie:Smlouvy Visegrádské skupiny nebo kategorie:Smlouvy členských států NATO ...--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2017, 09:25 (CET)Odpovědět

Ovšem i pak by kategorie Smlouvy Česka tvrdila, že obsahuje všechny smlouvy Česka, zatímco by obsahovalo jen malé smlouvy Česka. Nevyžaduji nutně, abychom měli smlouvy kategorizované per stát, ale pak by dle mě bylo lepší, pokud by ty kategorie vůbec neexistovaly. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět

kategorie:Smlouvy Visegrádské skupiny může být podřazenou kategorií kategorie Smlouvy Česka.--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2017, 10:31 (CET)Odpovědět

To by šlo, díky za vysvětlení. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:34 (CET)Odpovědět

Zdravím kolegové, ozval se mi e-mailem Miroslav Sedláček s tím, že si nepřeje publikování data ani roku narození v článku o sobě (a proto se ho pokoušel odstranit, viz historie). Datum jsem sice na internetu našel, ovšem jen v autoritních bázích, rejstřících či podobných zdrojích. Máte nějaký nápad, jak tuto situaci vyřešíme? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:54 (CET)Odpovědět

Já se obávám, že pokud je to údaj dostupný z VZ, tak to dost dobře vyřešit nelze. Možná jedině nějak podle práva na zapomnění, ale to přesně nevím. --Palu (diskuse) 13. 1. 2017, 10:58 (CET)Odpovědět

Jde-li o veřejně dostupný údaj, není důvod ho odstraňovat. Je třeba mu vysvětlit, že údaje ověřitelné z věrohodných zdrojů je možné zcela volně na Wikipedii publikovat, a jde-li o takovéto základní biografické údaje, bylo by nevhodné je odstraňovat. Bylo by ovšem žádoucí k nim do článku doplnit reference, aby nemohlo být sporu o tom, že jsou skutečně správné a ověřitelné. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 11:16 (CET)Odpovědět

Souhlas s Bazim. --Adam Hauner (diskuse) 13. 1. 2017, 11:23 (CET)Odpovědět

Nalezl jsem to datum na [2], [3], [4]. Ovšem v ničem netriviálním, právě proto se zde ptám. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 11:27 (CET)Odpovědět

Netrivialita se poměřuje výhradně u EV. U ostatního jde o věrohodnost (případně o to, jestli je zdroj primární nebo sekundární, ale to je u takto základních údajů jedno). --Palu (diskuse) 13. 1. 2017, 11:29 (CET)Odpovědět

V takovýchto případech je třeba si především položit ještě doplňující etickou otázku, jestli zdroj nevyzradil informaci proti vůli příslušné osoby. Národní autority uvádí datum podle osobního sdělení (Wikipedie vychází ze zásady, pokud M. S. sdělí Národním autoritám, které pochopitelně data publikují, svoje datum, tak nemůže požadovat odstranění na Wikipedii - pokud vím, tak někde v zahraničí [Německu?] ve prospěch Wikipedie v podobné věci minulý rok rozhodl soud...), ovšem problém asi bude s přesným datem narození, protože to žádný zdroj nemá (Národní autority to převzali z Wikipedie, u nás od první verze článku, snad to také někde publikováno bylo...?). --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 11:57 (CET)Odpovědět

Ta první verze byla dle sdělení pana Sedláčka založena jeho studenty, čili pravděpodobně datum znají přímo od něj. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 12:00 (CET)Odpovědět

Právní věc Victory in Germany (part two): German court unanimously dismisses appeal. Ad "studenti": Teď je problém, jestli studenti měli právo tuto informaci v roce 2013 publikovat (je pravda, že si na to býval mohl vzpomenout také dřív...). --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 12:07 (CET)Odpovědět

Ještě: Dokonce je článek už z roku 2011. Samozřejmě, pokud by student měl povolení, tak by to zase byl (nejspíš) vlastní výzkum: Shrnuto, rok bych bránil, u data bych si jistý nebyl. --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 12:19 (CET)Odpovědět

Navíc to může třeba Martin Urbanec odstranit, ale že to tam nedoplní nikdo jiný (i třeba v dobré víře), tak to neovlivníme – platí přeci ESO. --Jan Polák (diskuse) 13. 1. 2017, 13:57 (CET)Odpovědět

A právě abych zjistil názory ostatních, zda tak učinit či ne, založil jsem tuto diskusi. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 13:58 (CET)Odpovědět

Já tomu rozumím; šlo ale o to, že uvedení zmíněných údajů stejně nemůžeme 100% zabránit. --Jan Polák (diskuse) 13. 1. 2017, 18:12 (CET)Odpovědět

Jakmile to je v Alephu Národní knihovny, nelze zabránit, aby to tam někdo pořád nepřidával, popř. třeba na Wikidata a na českou Wikipedii se to přenese přes infobox, aniž by ji editor vůbec navštívil.--Ben Skála (diskuse) 25. 1. 2017, 10:25 (CET)Odpovědět

Předchozí diskuze: (Uvedení názvu historické země v infoboxu - čeští hudební skladatelé).

Nové názory: 1) Rozlišování před/po roce 1804/1806, 1867 je nelogické, protože Moravské markrabství trvá de iure až do roku 1918, bez ohledu na to, čeho „vyššího“ je součástí (celku, personální unie apod.). Takže má teoreticky smysl užívat jen symboly před a po roce 1918, kdy došlo k radikální změně statutu.--Pavel Fric (diskuse) 13. 1. 2017, 17:26 (CET)Odpovědět

Přesunuto na Potřebuji pomoc --Martin Urbanec (diskuse) 15. 1. 2017, 13:24 (CET)Odpovědět

Hello all and sorry for writing this message in English. It is my pleasure to inform you about the launch of the Wiki Speaks Your Language initiative with the goal of enriching the Wikimedia projects with freely licenced audio (and video) files documenting spoken examples of every language, language variety and dialect in the world.

The idea originates from the curiosity of many readers viewing language articles not only to read about the language but also to hear how does it sound. In most of the cases, our language articles lack such files and readers usually end up searching videos on YouTube, notwithstanding that we have the capacity as a movement and the resources to meet their wish.

The initiative lists three possible ways of acquiring the freely licenced audio (and video) files: 1) by adapting existing audio and video files on Wikimedia Commons (mostly from the Spoken Wikipedia projects), 2) by liberating existing audio and video files from the repositories of GLAM and educational institutions, and 3) by engaging Wikimedia communities, GLAM and educational institutions in the recording of new audio and video files.

In the first phase of the initiative, the easiest way to start is by working with the resources we already have and therefore my proposal and kind request to the Czech Wikipedia community is to get involved in adapting existing videos from the Spoken Wikipedia project. There are some useful tips on what the existing files should be adapted to. The adapted files should be categorised under "Category:Wiki Speaks Czech", tagged with WSYL template and added to the list of languages.

Best regards.--Kiril Simeonovski (diskuse) 15. 1. 2017, 15:07 (CET)Odpovědět

Sorry for writing in English.

Dear Czech community,

Last year your community participated at CEE Spring in Czech Republic and we invite you to participate in this year's contest! Local organisers, please subscribe to the mailing list at https://lists.wikimedia.bg/mailman/listinfo/ceespring-localorganisers, add your community at the Meta page with the participants and discuss this year's edition of the contest on its talk page (Talk:Wikimedia CEE Spring 2017/Participants). There you will also find information on some of the things expected from the local organisers. We are looking forward to reading from you soon!

On behalf of the international organisers, -- Ата (diskuse) 16. 1. 2017, 22:51 (CET)Odpovědět

Upozorňuji na to, že User:-jkb-, známý tím, že udělil ban indef za nevinný dotaz na pravidla na českých Wikizdrojích, a v historii zabanoval na Wikizdrojích několik účtů svých osobních nepřátel přestože na projektu neučinily nic závadného a neměly globální blok, žádá na Metě o globální práva přejmenovače účtů (tzn. práva přejmenovávat uživatele na všech projektech WM). Hlasování končí 26. ledna. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 08:32 (CET)Odpovědět

Globální přejmenovávač má pouze právo globálně přejmenovávat, takže ať s ním má Auvajs jakýkoliv osobní problém, těžko by mohl toto právo potenciálně zneužít proti němu. Navíc přejmenovávačů je povícero a pokud jeden udělá chybu, druhý jí muže snadno napravit. A zatím, pokud vím, nenastal případ, že by někdo udělal zásadnější chybu, než přejmenoval trolla. JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 08:44 (CET)Odpovědět

To správců na cswikisource taky, viz s:Speciální:Uživatelé/sysop. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 1. 2017, 09:31 (CET)Odpovědět

Co tím chcete dosáhnout, kolego Auvajsi? User -jkb- ta práva dostane, tolik lidí se nenajde, aby to tam přehlasovali. Velmi mnoho Angličanů jej tam perfektní angličtinou podpořilo, zatímco jeden náš krajan (ne Vy) tam nasekal plno chyb. To pak nevede k ničemu. A tady? Co máme my, kdo na tom projektu nejsme, s tím společného? --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2017, 09:25 (CET)Odpovědět

Já si dovolím přátelsky upozornit, že se nejedná o hlasování, čili není možné někoho přehlasovat. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 1. 2017, 09:31 (CET)Odpovědět

Jak vám naznačuje kolega Urbanec o kvalitu angličtina tam skutečně nejde. Meta je komunikační projekt pro všechny projekty a globální záležitosti a žel bohu byla zvolena angličtina. Teoreticky bych tam mohl zahlasovat a svůj koment napsat česky (není povinnost odůvodňovat anglicky, nicméně v češtině bych tam měl chyby také). || Co máme my, kdo na tom projektu nejsme, s tím společného? – to je právě chyba, že na tom projektu Češi nejsou, protože se tam rozhoduje i o nich. Stačí si tam otevřít jakoukoliv stránku, účet se Vám tam přenese automaticky a už tam jste. Vzhledem k tomu, že -jkb- žádá o globální práva bude moc zasahovat i do věcí na české Wikipedii a proto je tu zcela logicky oznámeno co se děje. Já bych to sem přilepil také.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 10:06 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Osobní problém?! To, že někdo banuje indef účty, které nic neprovedly, je osobní problém? -jkb- může přejmenovávat účty dle libosti, např. mazat stopy po loutkách svých kamarádů. Horší je, že uživatel s globálními právy patří mezi „věrohodné“. Jak může být věrohodný uživatel, který pro udržení ve funkcích vraždí (banuje indef) své nepřátele? Vždyť -jkb- je na Wikizdrojích regulérní diktátor. Tím, že se diktátorovi dá taková funkce, se vlastně posvěcují jeho činy a dává se najevo, že jsou v pořádku. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 09:45 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Tak vzhledem k tomu, že máš s -jkb- nadstandardní vztahy, budeš si moci požádat o globální přejmenování svých loutkových účtů soukromě (netransparentně) a hezky potichoučku se tak může zamést škodná činnosti (trollování a útočení) například účtu Jednorázový neprovokační účet, u kterého naše analýzy říkají, že je to tvůj loutkový účet. Bohužel -jkb- už nějaký pátek není nestranný, což je vidět z jeho "řádění" na Wikizdrojích, nebo jeho výroků napříč projekty.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 09:58 (CET)Odpovědět

Kdybych chtěl nějaký účet přejmenovat, mohl jsem tak učinit sám, ale v každém případě by bylo přejmenování zaneseno v protokolovacích záznamech, takže by bylo transparentní. I když, uznávám, několikanásobné přejmenování by stopu trošku zamotalo. což je přesně to, co je považováno za přejmenovávací trolling a bývá důvodem k odmítnutí přejmenování, v případě častého opakování i důvod ke globálnímu bloku. JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 11:15 (CET)Odpovědět

Pokud považuješ to, že si jej pamatuju z dob jeho působení na cs.wiki a že jsme spolu několikrát prohodili pár vět, za nadstandardní vztahy, pak ano, mám s ním nadstandardní vztahy, stejně, jako třeba s tebou - vždyť jsme se viděli i osobně...

Nebo jsou snad nadstandardní vztahy, pokud má někdo v určitých věcech podobné názory? Výborně, to mám nadstandardních vztahů, to jsem nikdy netušil... :-D JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 11:18 (CET)Odpovědět

Tak tady jde hlavně o tu negativní publicitu. Jseš byrokrat české Wikipedie a přiznáváš, že máš řadu alternativních účtů, které používáš mimo jiné k testování lidského chování. Je ale silné podezření, že jsi vodičem loutky (což si nevyvrátil), která trollovala a útočila na wiki komunity. Takové víření kolem tvé činnosti může být nepříjemné. V samotném důsledku logy nikdo nečte. Většinu z nás zajímá co je teď a tady.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 11:34 (CET)Odpovědět

-jkb- je člověk, který by za své chování a zneužívání moci měl chodit příslovečnými kanály a ne se cpát ještě do dalších funkcí. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 1. 2017, 12:32 (CET)Odpovědět

@Martin Kotačka: (pro informaci): palec nahoru. Za tuto editaci - tlačítko poděkovat. Ostatní nevidí →‎ veřejně. --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2017, 13:17 (CET)Odpovědět

Čistě technická (a možná i teoretická) otázka: Je možné přejmenování účtu proti jeho vůli? Tedy pokud by nešlo např. o vulgární název účtu, nepřípustná podobnost se jménem jiného účtu atd. - nedoporučovaný název účtu. S tím související: pokud by k tomu došlo, jaké by byly důsledky pro přejmenovavatele? Například z Wikipedista:JaraC na Wikipedista:JaroslavC. --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2017, 13:09 (CET)Odpovědět

Tak technicky to určitě možné je. Je to možné i politicky pokud o tom rozhodne nějaký orgán typu Arbitrážní Výbor, nebo konsenzus komunity. Pokud si to udělá přejmenovač sám a někdo na to upozorní věřím, že bude minimálně pokárán. Pravidla k tomuto druhu práv, ale neznám do detailu.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:14 (CET)Odpovědět

Takže vlastně nic zásadně špatného nehrozí, jak už bylo ostatně vysvětleno výše. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2017, 13:23 (CET)Odpovědět

Ale hrozí, když dojde k přejmenování škodlivé loutky, tak to nikdo urgovat nebude a logy nikdo 24 hodin nesleduje.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:30 (CET)Odpovědět

Všechno se dá samozřejmě zpětně dohledat, ale otázka je po jaké době. Zatím se pak může někdo špatný prezentovat jako Ježíšek.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:50 (CET)Odpovědět

Díky za upozornění, zahlasováno. V podstatě souhlasím s kolegou Martinem Kotačkou. --Vlout (diskuse) 25. 1. 2017, 13:36 (CET)Odpovědět

Tak samozřejmě to mohl Auvajs napsat neutrálněji, ale na druhou stranu se mu nedivím, když dostal od -jkb- blok za škození projektu, kterého se nedopustil a nyní po dvou letech je stále zablokovaný.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 14:14 (CET)Odpovědět

Juane, nepřijdeš si v tohmle případě tak trošku podjatý? Myslím, že tvoje nestrannost tady je naprosto příkladná.--frettie.net (diskuse) 25. 1. 2017, 16:25 (CET)Odpovědět

Tak já tady svoji nestranost neprosazuji. Je to oznámení, u kterého se rozhořela diskuse, toť vše. Nikomu nic nevnucuji, jen reaguji na připomínky.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 16:49 (CET)Odpovědět

@Zbrnajsem: (nahoře) Za prvé, meta není samostatný projekt, ale je to metaprojekt, jakýsi „zastřešující“ projekt pro všechny existující projekty. Řeší se tam záležitosti týkající se všech projektů WM. Globální práva se týkají i uživatelů české Wikipedie. Za druhé, když tam bude negativně hlasovat větší množství českých uživatelů, je možné, že ti co už hlasovali kladně, začnou přehodnocovat svůj postoj. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 19:36 (CET)Odpovědět

Želbohu, -jkb- globální práva získal. --Vlout (diskuse) 27. 1. 2017, 11:26 (CET)Odpovědět

Asi jsou lidi v globální komunitě velmi mizerně informovaní o tom, jaké používá kandidát praktiky. Možná by bylo dobré, aby se změnilo právě tohle. --Palu (diskuse) 27. 1. 2017, 12:15 (CET)Odpovědět

Nebo jsou velmi dobře informovaní o jistých praktikách jisté skupiny česky mluvících editorů.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 2. 2017, 20:59 (CET)Odpovědět

Vyzývám vás, abyste praktiky, které zda naznačujete, řádně a věrohodně popsal a vysvětlil. Stejně tak abyste místo mlžení přímo napsal, kterých editorů se mají týkat. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 2. 2017, 19:29 (CET)Odpovědět

Kolego, já bych snad ani poznámku Zdenkka2 nebral vážně. Zdenekk2 zřejmě ještě neskousl své nepotvrzení ve funci správce. Od svého nepotvrzení neučinil na Wikipedii jedinou encyklopedickou editaci a jen si zhrzeně vyřizuje účty. --Jowe (diskuse) 4. 2. 2017, 19:42 (CET)Odpovědět

Děkuji za vysvětlení. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 2. 2017, 20:07 (CET)Odpovědět

Předpokládám, že mi v napadání správců a byrokratů se svými bohatými zkušenostmi pomůžete.--Zdenekk2 (diskuse) 5. 2. 2017, 04:18 (CET)Odpovědět

Pomoci vám mohu pouze dvěma radami. Kritizujte pouze konktétní jevy a konkrétní osoby, vyhněte se naznačování a mlžení. Neomezujte svou činnost na Wikipedii pouze na kritiku, ale věnujte se i tvorbě encyklopedického obsahu. --Jowe (diskuse) 5. 2. 2017, 08:45 (CET)Odpovědět

Nic nekončí

-jkb- hraje divadýlko. Na jedné straně rezignoval, na straně druhé sepsal srdceryvnou story.--Show Must Go On (diskuse) 28. 1. 2017, 10:41 (CET)Odpovědět

Doufám, že nejste loutkou Auvajse, to by bylo docela zklamání. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 11:22 (CET)Odpovědět

Problem vzdycky nabere na maximalni vaznosti, kdyz se do diskuse prida loutka.. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2017, 11:34 (CET)Odpovědět

@Vlout: Moje loutka to není. Požádal jsem o check. Wikipedie:Žádost o ověření uživatele#G - User:Show Must Go On a User:Auvajs. --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět

Děkuji, věřím tomu. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 14:34 (CET)Odpovědět

Domnívám se, že vaše žádost nebude vyřízena, pro check není důvod. Kolega Vlout by si takové poznámky a spekulace mohl odpustit, zvláště když loutka se ničím neprovinila. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 14:36 (CET)Odpovědět

Byl to celkem legitimní dotaz, existence této loutky nemá žádné opodstatnění a do zdejší atmosféry nepřináší nic dobrého. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 14:46 (CET)Odpovědět

Nepodložené spekulace, kdo je čí loutkou, přinášejí do zdejší atmosféry ještě více nedobrého. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 15:07 (CET)Odpovědět

Zatímco Vaše neustálé osobní poznámky na všechny okolo jsou motivovány snahou atmosféru uklidňovat… Jistě víte, za co byl, resp. s jakým odůvodněním byl tehdy Auvajs na českých Wikizdrojích -jkb- zablokován. Jestliže jsou dodnes někteří zřejmě přesvědčeni, že oprávněně, pak takováto loutka jim to může jen potvrzovat a zbytek komunity v tom třeba naopak může vidět snahu jej dále očerňovat. Zkrátka nebyl to vůbec dobrý nápad. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 15:20 (CET)Odpovědět

Neříkám, že editace pod loutkovým účtem byl dobrý nápad. Ale rozhodně nebyl ani dobrý nápad veřejně spekulovat, jestli za loutkou stojí Auvajs. Loutka zde nenatropila nic, čím by se měli zabývat checkueři a vaše spekulace nikdy nebude vyvrácena ani potvrzena. Byla tedy naprosto zbytečná. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 15:46 (CET)Odpovědět

Víte co? Přesvědčil jste mě, jste génius. Cítím se hned lépe, děkuji z plného srdce. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 15:58 (CET)Odpovědět

Nemáte zač. Hezký den přeji. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 16:09 (CET)Odpovědět

To byla samozřejmě ironie, jde zde především o aktivity wikipedisty, který měl zřejmě neodolatelné nutkání vytvořit si jednorázový loutkový účet. Jsem rád, že se k tomu Auvajs jasně vyjádřil, protože neznámý kolega na něj tímto způsobem nešťastně uvrhl stín podezření pro pokračování v dřívější činnosti. Tudíž můj povzdech nebyl zbytečný, jak se mylně domníváte (na rozdíl od Vašich již klasických pokusů poučovat druhé o správnosti a nesprávnosti jejich počínání). --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 17:17 (CET)Odpovědět

Tak ironie také není nic, co by přinášelo něco dobrého do zdejší atmosféry. Distancování se od loutky nemusí být pro všechny důkaz, že wikipedista není loutkovodičem. Seménko pochybnosti jste zasadil vy svou poznámkou. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 17:41 (CET)Odpovědět

Jestliže jste začal mít pochybnosti až po mé poznámce, není asi úplně na místě předpokládat, že stejně tak tomu bylo i u všech ostatních… A jinak než ironicky už zřejmě nelze reagovat, že byste totiž dal na mé vysvětlení ohledně skutečné nejen neužitečnosti, ale dokonce škodlivosti použití loutky v tomto případě, tak naivní nejsem. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 17:59 (CET)Odpovědět

Kolego, asi stále nechápete, že já neobhajuju používání loutek a i v tomto případě považuji její použití za nevhodné. Nelíbí se mi pouze veřejné spekulace o tom, kdo je čí loutka. Dokud toto nepochopíte, nemá cenu v diskusi pokračovat. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 18:21 (CET)Odpovědět

Pojďme ji tedy načas přerušit. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 18:45 (CET)Odpovědět

OK. Přerušuji tuto diskusi do doby než pochopíte, že neobhajuju používání loutek, ale nelíbí se mi veřejné spekulace o tom, kdo je čí loutka. --Jowe (diskuse) 28. 1. 2017, 18:51 (CET)Odpovědět

Přerušení vzato na vědomí. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 19:00 (CET)Odpovědět

Klid už, já si myslím, že byste to už řešit neměli :-) Ono je tohle téma někdy docela vtipné :-) --Palu (diskuse) 28. 1. 2017, 17:52 (CET)Odpovědět

Na to mě už kolega Auvajs kdysi upozornil. A je na tom vidět, kam nevhodné používání loutkových účtů nakonec vede, nikdo nevěří nikomu. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 17:59 (CET)Odpovědět

@Jowe, Vlout: Kolegové, nemá cenu se bavit o jednorázovém účtu snažícímu se řekl bych trollovat, což se mu daří. Jinak celou debatu sleduju jen okrajově, do hlasování jsem se ani nezapojil a dovolím si alespoň povzdech: Je smutné, že bytí na Wikipedii může přinášet jistým jedincům pocit moci či vytváření konspirací. Máme být encyklopedie/slovník/podle projektu a ne nějakým místem na třídění mezi dannyovce, jkbovce a další. Spory a teorie unavují od psaní. OJJ, Diskuse 28. 1. 2017, 18:40 (CET)Odpovědět

@OJJ: Myslím si, že snad uplně všichni zúčastnění se shodnou, že tvorba encyklopedie je nad politikaření či hašteření, ovšem problémy vyvstávají, když někteří uživatelé s (elevovanými právy) omezují v této možnosti jiné (indef bloky, nevůle ke komunikaci/diskuzi, trolování, ad hominem diskuze)... Nemám v plánu tuto diskuzi dále rozvíjet, ale rád bych podtrhl, co je podle mě jádro problému. --Wesalius _d|^p 30. 1. 2017, 12:52 (CET)Odpovědět

@Wesalius: Tak se hold takový správce nechá potvrdit a vidí-li to tak většina uživatelů, práva jsou mu odebrána. OJJ, Diskuse 30. 1. 2017, 12:57 (CET)Odpovědět

@OJJ: Snažil jsem se naznačit tím, že jsem dal elevovaná práva do závorky, že to není jen problém těch, co mohou udělovat bloky, ale i druhé strany, která si "nedá pokoj" nebo "vede nenávistné řeči". Na hádku jsou potřeba dva. --Wesalius _d|^p 30. 1. 2017, 13:02 (CET)Odpovědět

@OJJ: Zde ano. Na jiných projektech je to jiné, když způsob jak "nechat správce potvrdit" tam prostě vůbec neexistuje. A dokud se tamní správci budou shodovat v tom, že za pouhý dotaz na pravidla volby/potvrzení správců se dává doživotní ban, tak tam žádná taková pravidla nevzniknou a správci mají úřad jistý na tak dlouho, jak budou chtít. --Jann (diskuse) 30. 1. 2017, 17:38 (CET)Odpovědět

Martin Urbanec, Jann: Omlouvám se, že poruším stop-chat, ale nemyslím si, že tu má viset taková podle mého názoru pesimistická nepravda bez reakce. Na každém projektu lze kdykoliv rozjet ad-hoc hlasování (v nejhorším lze rozjet i na Metě RfC) o odvolání správce. Komunita jako celek je vždy nad svými pravidly a pokud se zcela přesvědčivě shodne, že daná osoba být správcem nemá, tak jí stevardi vyhoví. Samozřejmě pomůže, pokud budou patřičně hlasovat lidé s dlouhodobou editační historií a vůdci odvolacích snah nebudou uživatelé s prokázanou loutkařskou či jinak problematickou minulostí.. --Tchoř (diskuse) 30. 1. 2017, 18:26 (CET)Odpovědět

Omlouvám se, že poruším stop-chat, ale nemyslím si, že tu má viset taková podle mého názoru optimisticko/pesimistická nepravda bez reakce. Jasně, když tam přijdu a zdvořile se zeptám, kde jsou pravidla a archivy hlasování, tak budu - s mou tamní nulovou editační historií - zřejmě také pochopen jako rozvraceč, ale rovnou založit hlasování by bylo možné a zřejmě i beztrestné. Zvláštní. Škoda že to zabaněný kolega nevěděl. Neměl se ptát na pravidla a konat. (A mimochodem, to, že zde při potvrzování stačí k odvolání správce "obvykle třetina" hlasů proti němu, kdežto vy mluvíte o nutnosti "zcela přesvědčivé shody" proti němu, říká něco o správcích na malých projektech.) --Jann (diskuse) 30. 1. 2017, 20:01 (CET)Odpovědět

Jen k tomu podotknu, že si myslím, že by ve skutečnosti ty scénáře probíhaly trochu jinak, nicméně spokojím se s tímto distancováním od uzavření diskuse a už budu žádost o konec komunikace respektovat.--Tchoř (diskuse) 30. 1. 2017, 20:34 (CET)Odpovědět

Probíhaly přesně, jak píše Jann. --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 1. 2017, 20:45 (CET)Odpovědět

Ale no tak. Vždyť ani k jedné té situaci, kterou Jann popisuje, nedošlo. Ani tam Jann nepoložil dotaz, ani tam nikdo nezaložil hlasování. Nebo se pletu? Tak jak můžete mluvit o tom, že probíhaly? Založení hlasování jsem mohl přehlédnout, v tom případě se omlouvám, ale Jann tam prostě žádné příspěvky nemá. O tom, jak by to dopadlo, kdyby položil dotaz on, tedy můžeme jen spekulovat. Což by bylo dlouhé, pravděpodobně nevhodné a neplodné a tedy v tom nechci pokračovat. Pokud jsem se mýlil a Jann (se svou bezúhonnou editační historií napříč projekty) se ptal, nebo pokud došlo k hlasování a skutečně se ukázalo, že třetinová nepodpora stabilních bezproblémových přispěvatelů k odvolání nestačí, tak se předem hluboce omlouvám.za ostřejší tón.-Tchoř (diskuse) 30. 1. 2017, 21:08 (CET)Odpovědět

Došlo přesně k situaci, kterou Jann popisuje. Jeden se odvážil zeptat na pravidla volby správců a za neutrálně formulovaný dotaz dostal indefban. K tomu není třeba víc dodávat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 1. 2017, 23:20 (CET)Odpovědět

Ne, to se ptal Auvajs, ne Jann. Můžete chtít nějak idealizovaný svět, kde jsou všichni lidé bráni stejně, ale realita je prostě taková, že když má někdo řadu škraloupů, tak má tu pozici v mnoha směrech horší (stevardi i mezinárodní komunita na jeho počínání hledí s větším podezřením a hůře uvěří tomu, že je dnes již jen nevinnou obětí). Proto si myslím, že běžný uživatel, který se nikdy nesnížil k loutkaření, poškozování projektu a podobným věcem, se opravdu nemusí nechávat zdeptat tím, jaké to má někdo s problematickou historií těžké.--Tchoř (diskuse) 31. 1. 2017, 00:56 (CET)Odpovědět

@Tchoř, Jann, Jan.Kamenicek: To je právě to, co jsem psal. :-) Někdo blokuje a tady pak rozebíráme různé „intriky”. Chápu, že je to porušení pravidel a práva by měla být odebrána, to jako v krajním zneužívání nejde skrze metu, i když to není „vzorné”? A taky, někdo místo toho, aby dobře sloužil komunitě, využívá práv dle svého. Takto se dobrý správce nechová, dobrý správce má používat ty takzvané „mocenské nástroje” k prospěchu projektu, ne k osobnímu obohacení. Je smutné, že někomu dělá radost někoho blokovat. Dále už bych byl rád za respektování stop-chatky. --OJJ, Diskuse 31. 1. 2017, 09:39 (CET)Odpovědět

Rád bych reagoval na Tchoře a další diskutující, ale kolega Urbanec sem umístil stopku. Proto jsem svůj názor zanechal ve svém ns a postupně tam přinesu i fakta s refy. Té kauzy jsem byl nepřímo účasten a na Wikizdrojích v té době aktivní, takže jsem schopen k tomu přinést nějakou reportáž. Nicméně už je to nějaký pátek, tak to nebude hned.--Juandev (diskuse) 31. 1. 2017, 10:06 (CET)Odpovědět

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Martin Urbanec (diskuse) 30. 1. 2017, 17:47 (CET)Odpovědět

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2017, 10:33 (CET)Odpovědět

-jkb

Vypada to, že -jkb- byl do funkcí na Wikizdrojích dosazen na základě hlasování zde na Wikipedii (Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty)/Česká Wikisource). Na samotných Wikizdrojích nikdy nebyl zvolen, potvrzen a ignoruje tam žádosti o to, aby se nechal potvrdit či rezignoval. Myslíte si tedy, že by ho bylo možné odvolat na základě hlasování na Wikipedii? --Auvajs (diskuse) 30. 1. 2017, 20:47 (CET)Odpovědět

Ne, nebylo by možné ho odvolat zde. Teda můžeme si odhlasovat cokoli, třeba přikázat Slunci aby zmodralo, ale důsledky to nebude mít žádné. Když české Wikizdroje neexistovaly, neměly komunitu a nezbylo než vybrat jejich funkcionáře zde. Nyní však Wikizdroje mají vlastní komunitu a o jejich funkcionářích se má rozhodovat tam. --Jann (diskuse) 1. 2. 2017, 17:10 (CET)Odpovědět

Takže projekty WM v zásadě fungujou tak, že pokud na nějakém projektu správce zabanuje všechny své oponenty, je neodvolatelný? --Auvajs (diskuse) 1. 2. 2017, 19:53 (CET)Odpovědět

V obecné rovině: Pokud jsou zablokovaní oponenti výraznou menšinou v rámci přispěvatelů, tak asi nelze čekat, že to budou nějak řešit stevardi či nadace. Ti by řešili až správce, který zjevně masivně poškozuje projekt. Tam je naděje jen v tom, že špatný správce si bude dalšími špatnými rozhodnutími dělat nepřátel víc a víc. Pokud se polepší a bude dobrým správcem, tak čím dál v minulosti bude nějaký špatný zákrok, tím menší šance, že se kvůli němu komunita rozhodne odvolat jinak fungujícího správce. --Tchoř (diskuse) 5. 2. 2017, 12:33 (CET)Odpovědět

Ve vesnicích máme počty obyvatel za rok 2001. V roce 2010 se to nesčítalo?--Juandev (diskuse) 26. 1. 2017, 08:02 (CET)Odpovědět

nesčítalo. JAn (diskuse) 26. 1. 2017, 08:24 (CET)Odpovědět

Sčítání lidu jsou pravidelně po deseti letech, takže existuje zdroj s daty pro rok 2011 (zde rozdělený na jednotlivé okresy). Máte-li zájem, je snadno využitelný, ovšem částí obcí je poměrně hodně (nevím, zda a jak by to šlo roboticky). --Vlout (diskuse) 26. 1. 2017, 16:04 (CET)Odpovědět

@Vlout, JAn Dudík: Zas tak snadno ne; není někde tabulka, kde je v jednom sloupci kód části obce a v druhém počet obyvatel? Pak bych se přimlouval za řešení přes Wikidata, podobně jako tomu je u obcí --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 1. 2017, 21:40 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál: V excelové verzi je kód části obce ve skrytém sloupci I. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 1. 2017, 21:53 (CET)Odpovědět

Pokud by se data importovala na Wikidata, bylo by možné vytvořit šablonu, která by do článků o jednotlivých sídlech vkládala tabulku s vývojem počtu obyvatel a domů? Například jako tady? --Petr Kinšt (diskuse) 30. 1. 2017, 21:59 (CET)Odpovědět

Nápad je to určitě dobrý, jen upozorňuji na situaci, že někde se do tabulky přidávají i jiná data (roky), než jsou dostupná ve statistikách Českého statistického úřadu (viz například článek „Peklo (Raspenava)“). --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)Odpovědět

Wikidatům moc nerozumím, ale předpokládám, že by šlo botem zjistit, kde je uživatelská/jiná tabulka a ty v obsazování vynechat.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:24 (CET)Odpovědět

Tak jak na to koukám, tak si myslím že by se na to dalo napsat makro a robot, který by ti Vojto vyrobily to co potřebuješ. Při nejhorším se dá udělat poloautomaticky na pracovní skupině. Spíš se domluvte s Petrem Kinštem, jestli chcete 2011, nebo vše. --Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 22:45 (CET)Odpovědět

Pokud by bylo potřeba nějaké makro (respektive tabulku nějak předpřipravit), pak se nabízím. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)Odpovědět

Naplnit by to šlo jednoduše, Vojta Dostál ukazoval poměrně snadný plnění přes QuickStatements - historicky máme u valný většiny obcí spoustu spoustu roků za posledních cca 140 let - takže to jen vyplivnout do tabulky - ale to bych nechal na někom, kdo na to má nervy, čas a chuť. :) Resp. Ono to je v podstatě to stejné, jako v případě výpisu více osob či více ocenění člověka do infoboxu osoby a podobně - takže to technicky určitě je možný, teoreticky i s těmi referencemi (který u těch let, který jsem z ČSÚ do wikidat před pár rokama nasypal já, jsou - viz https://www.wikidata.org/wiki/Q2538451). A ad @Jan Polák: Jan Polák) jasný, pořád budeš moct mít tabulku samostatně, jen to bude nesystémový.--frettie.net (diskuse) 30. 1. 2017, 23:39 (CET)Odpovědět

@Frettie, JAn Dudík: Hele, tady je to v xls formátu a v sloupci I je kód části obce, takže to půjde naimportovat snadno. Můžu se do toho pustit? --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 2. 2017, 12:51 (CET)Odpovědět

Vojto, jen do toho. btw: viděl jsi nový QuickStatements - zkus je, je to naprostá bomba! Jakej bude další krok?--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2017, 12:55 (CET)Odpovědět

@Frettie:Tak už to jede, prozatím rok 2011.--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 2. 2017, 16:07 (CET)Odpovědět

@Frettie, JAn Dudík, ŠJů, Vlout: Kolegové, informace jsem doplnil ale stále mi zbývá asi 50 částí obcí, které nejsem schopen spárovat s údaji v tabulce ČSÚ. Když si vyhledám, o co jde, jsou to typicky části obcí ve velkých okresních městech. Např. Žižkov má podle ČZÚ kód části obce 400106, podle Wikidat a ČÚZK je to 490261. Nevíte, co se tam stalo? Došlo k nějakému přečíslování?--Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 2. 2017, 14:02 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál: Nevím, co je ČZÚ, ale v RSO spravoveném ČSÚ je celá část Žižkov stále pod 490261, zatímco 400106 je kód dílu Žižkova patřícího pod Prahu 3 – dalšími díly jsou 400815 patřící pod Prahu 10 a 400645 patřící pod Prahu 8. --ŠJů (diskuse) 8. 2. 2017, 14:40 (CET)Odpovědět

Vynechám-li části na území statutárních měst,kde bude nejspíš problém v tom, jak píše ŠJů, že jsou děleny mezi více obvodů, zůstává mi otazník pouze u sídla Drážky. Zbytek jsou části obce, které jako část obce po roce 2011 zanikly a nebo naopak vznikly. JAn (diskuse) 9. 2. 2017, 08:45 (CET)Odpovědět

Upozorňuji, že na WD by měla být odněkud (nevím odkud) nějak (nevím jak) exportována i data ze SLDB 2011, která tam zásadně chybí. Zároveň si myslím, že současný {{Graf počtu obyvatel}} není vyhovující. V článcích by se v grafu z WD měla přebírat jen přesná data ze sčítání. Tedy chybí tam 2011, zatímco přebývají roky 2014 a 2016. --Harold (diskuse) 10. 2. 2017, 14:57 (CET) Myšleno u českých obcí. --Harold (diskuse) 10. 2. 2017, 14:59 (CET)Odpovědět

@Harold, ŠJů, JAn Dudík, Frettie: Nyní mají všechny části obcí v ČR uveden počet obyvatel k r. 2011 převzatý z Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (Q28708818). Posledních 50 částí jsem musel udělat polomanuálně, pomocí SUMIF funkcí posčítat jednotlivé části fragmentované v různých městských částech. Pokud chcete hromadně aktualizovat data v infoboxech, je možné nastavit přebírání z Wikidat. Co se týče tabulek historického vývoje počtu obyvatel vesnic, bude pro mě relativně snadné nyní pokračovat s importem dat pro další roky.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 2. 2017, 11:06 (CET)Odpovědět

Jiné seznamy

Když už jsme to nakously - jetě by se hodily seznamy Rybníků a Potoků. My máme něco ve WikiProjektu Vodstvo, ale není to úplné. Navíc problém těchto seznamů je, že nelze převést jejich rozlišovač (nějaké číslo) na náš. OSM třeba nějaká data mají, ale tady je zas problém s kompatabilností licence.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 22:48 (CET)Odpovědět

Jaký uvažuješ zdroj vodstev? Co si pamatuju import rybníků z DIBAVOD do OSM, tak v něm bylo hodně již neexistujících vodních ploch a naopak mnohé rybníky v datech chyběly. U potoků jakbysmet. A nejsem si jistý, nakolik to obsahovalo názvy. V mapě se to dá relativně snadno poznat a upravit, ale v nějakém textovém seznamu už to problém bude. JAn (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)Odpovědět

Jak říká JAn Dudík, tohle je problém - pokud seženeš nějakej rozumnej zdroj, tak se to dá naplnit do Wikidat a posléze ten seznam tvořit z toho automaticky - @Blahma: Marek Blahuš nám to ukazoval na Wikidatech, vytáhl z toho neuvěřitelně dokonalej seznam kostelů v okrese Třebíč. (Našel jsem: Wikipedista:Blahma/Listeria).--frettie.net (diskuse) 30. 1. 2017, 23:33 (CET)Odpovědět

Můj prvotní cíl je to dostat do Wikipedie. Pokud chcete něco pro Wikidata, tak uveďte co, ať to tam kdyžtak zahrnu.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:36 (CET)Odpovědět

Ano, prvně na Wikidata a posléze to může být na Wikipedii, případně mírně obrácený postup, ale pak tím přiděláváš sobě i nám zbytečnou práci. V případě, že vytvoříš nějakej potok/rybník/náhon, tak o něm stejně musí vzniknout nějaká ta položka na Wikidatech - a tu třeba já nebo někdo jiný (většinou tedy na české Wikipedii já) musím vložit správně do Wikidat. U kostelů už ot nutný není, stejně tak u sborů evangelické církve či třeba u Památných stromů - ty jsou již importovaný a tak stačí spojit nový článek na Wiki s položkou na Wikidatech a vše je správnější. Úplně ideálně se pak dá spousta dat z wikidat do článku na Wikipedii čerpat. --frettie.net (diskuse) 31. 1. 2017, 21:39 (CET)Odpovědět

Asi nerozumím otázce.

Aha, tak to by odpovídalo tomu, že na mapy.cz lez nějaký rybník přímo zobrazit, tak že se zvýrazní a jiný ne. Čili pokud to není v DIBAVOD, což bych považoval za základní seznam, pak to asi nebude ani jinde. Nezbývá tedy než to manuálně vytvořit. Já teď čekám na přístup do OSM listu, že bych tam navrhl nějakou spolupráci. Přijde mi, že když už se to bude dělat, tak by z toho mohlo těžit více projektů. Protože pro nás je třeba zajímavé odkazovat do OSM na relace, které ten objekt zvýrazňují.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:35 (CET)Odpovědět

Veškeré vodní toky v Česku a jejich příslušenství jsou evidovány na: CEVT. --Juniperbushman (diskuse) 30. 1. 2017, 23:50 (CET)Odpovědět

Do CEVT jsem nahlédl a vidím, že tam nemají uveden název dokonce ani u některých vodních toků, které se běžně na mapách nebo i v evidenci správce názvem označují (nahlédl jsem na Chodovecký potok a Košíkovský potok, přítoky Botiče). Takže možná jde z CEVT čerpat nějaké technické údaje, ale zdá se, že CEVT rozhodně nemá ambice nějak popisovat či dokonce kodifikovat názvosloví vodních toků. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:23 (CET)Odpovědět

Otevřel jsem diskusi ohledně množících se uživatelských stránek odkazujících na youtubeové kanály. — Draceane ^diskuse_příspěvky 28. 1. 2017, 11:31 (CET)Odpovědět

Ahoj, chtěl jsem se zeptat jsetli neexistuje česká verze her jako jsou wikigame nebo wikispeedia? S kamarády s totiž občas zahraju wikigame na české wikipedii (bez jakýchkoliv stránek) ale to se nedá hrát na dálku. Tak byl bych rád jestli nevíte o české verzi nějakých her s wikipédií. --Walter Klosse (diskuse) 31. 1. 2017, 20:35 (CET)Odpovědět

Mají naše citační šablony políčko pro paragraf? Pro případ, že se dokládá informace zákonem.--Juandev (diskuse) 1. 2. 2017, 17:54 (CET)Odpovědět

Šablona:Citace Sbírky zákonů ho má. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2017, 18:00 (CET)Odpovědět

Šablona:Citace právního předpisu taky… U šablony {{Citace monografie}} a jí podobných jde použít | typ kapitoly = § | kapitola = 123a.--Shlomo (diskuse) 3. 2. 2017, 11:24 (CET)Odpovědět

@Ikcur: Co myslíte, patří poznámky (tedy <references group="cokoliv" />, pokud se týkají jediného odstavce (tabulky atp.) pod příslušný odstavec, nebo raději nakonec celého článku? A je lepší mít jedny poznámky v celém článku, nebo je vhodnější vyčleňovat zvlášť poznámky pro různé části článku?

Osobně bych právě poznámky týkající se jediné části článku, obvzlášť, jde-li o tabulku, viděl pod příslušnou tabulkou, ale setkávám se i s opačnou praxí... JAn (diskuse) 2. 2. 2017, 15:22 (CET)Odpovědět

Já bych je viděl dle WP:ZS na konci článku, kvůli jednotnosti. Ale obecně nemám nic proti, pokud budou všechny poznámky pod příslušnou sekcí mimo ostatní závěrečné sekce. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět

Klasické poznámky k textu až na konec článku před odkazy (čtenáři se stejně ukážou v bublině, takže přejíždět nemusí); jedinou výjimkou by mohly být vysvětlivky k rozsáhlejším tabulkám a infoboxům vyvolávané přímo pod (jak ukazuje Nápověda:Poznámky#Více skupin poznámek), a to kvůli tiskové podobě článku. Rozhodně bych klasické poznámky netrhal po oddílech. Je nakonec běžné v odborné literatuře typograficky umísťovat poznámky buď pod čáru na stránce, kde se odkaz vyskytuje (obdoba bubliny na wiki), nebo souhrnně na konec knihy (obdoba bloku Poznámky v závěrečných sekcích). Petr Karel (diskuse) 2. 2. 2017, 15:43 (CET)Odpovědět

Ovšem Wikipedie nemá stránky... --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:45 (CET)Odpovědět

Ale zobrazuje poznámku pro čtenáře ještě blíže, v bublině hned vedle odkazové značky (jak jsem psal). Petr Karel (diskuse) 2. 2. 2017, 15:53 (CET)Odpovědět

Jistě, to ano, právě proto může souhrn být na konci vždy. O těch stránkách jsem mluvil proto, že jste říkal, že se píšou někdy pod čáru na stránce. Pokud bychom stránky měli, dávalo by to smysl. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:56 (CET)Odpovědět

Já se také přikláním spíš k umístění všech poznámek na konci článku, vzhledem k tomu, že se zobrazují jako tooltip po najetí kurzorem na poznámku, tak to nebude pro čtenáře nijak omezující. --Hugo (diskuse) 2. 2. 2017, 16:39 (CET)Odpovědět

jako Petr Karel: poznámky k textu mít na konci článku, poznámky k tabulce možno i na jejím konci. --Jann (diskuse) 2. 2. 2017, 17:19 (CET)Odpovědět

Jsem pro poznámky na konci článku. Jak je uvedeno výše, objevují se v patřičné bublině. Pokud ovšem bud více tabulek než tři(čtyři), článek dlouhý a tabulky daleko od sebe, nebyl bych proti tomu, aby byly poznámky pod tabulkou. Tyto poznámky by pak měly být rozděleny a ne, že se pod každou tabulkou objeví poznámky ostatních tabulek. Zabírají místo a stávají se nepřehlednými.--Ikcur (diskuse) 2. 2. 2017, 17:47 (CET)Odpovědět

Jako Petr Karel a Jann: poznámky k textu na konci článku, k tabulce možno i na jejím konci. --Vachovec1 (diskuse) 2. 2. 2017, 18:00 (CET)Odpovědět

Především si myslím, že "poznámky" jsou mor a měly by se používat jen v opravdu výjimečných případech (třeba k číselným údajům v tabulce). Buď nějaká informace je relevantní, a pak patří přímo do textu odstavce, nebo relevantní není, a pak do článku nepatří vůbec. Je otravné číst roztříštěný text, kde člověk po každé druhé větě musí skákat někam dolů "pod čáru" a pak zase zpátky. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:13 (CET)Odpovědět

Kolegové, nechtěl by se někdo, kdo si je svojí angličtinou jistější než já, ujmout překladu tohoto? Řekl bych, že to na české wikipedii potřebujeme čím dál naléhavěji. Děkuji,--Hnetubud (diskuse) 4. 2. 2017, 20:24 (CET)Odpovědět

Také myslím, že by překlad tohoto doporučení, či jak to nazvat, by našel na české Wikipedii své místo. Existuje i ve slovenštině, koukal jsem, že J. M. už to zřejmě začal překládat. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2017, 14:55 (CET)Odpovědět

Fajn, tak to je dobrá zpráva.--Hnetubud (diskuse) 5. 2. 2017, 21:04 (CET)Odpovědět

Jsem trochu překvapen, že tu vidím tuto žádost zrovna když mě nezávisle na ní napadlo se toho ujmout, ale asi máme stejnou zkušenost a je to zjevně palčivé téma. Problém takových editorů je, že neexistuje možnost, jak jim sdělit, že na to nemají. Nedokážou to pochopit. Všechny rady a výzvy kolegů i správců ignorují a jedou pořád dál stejným způsobem, bez jakéhokoli zlepšení či jen snahy o něj. Článek jsem přeložil jako Wikipedie:Nutná způsobilost (nad tím nadpisem jsem si lámal hlavu a přišlo mi to jako nejmíň blbá z blbých možností, doslovný překlad „Wikipedie:Je vyžadována kompetentnost“ mi přišel kostrbatý, ale jestli ho chce někdo změnit, samozřejmě na něm netrvám). Je to překlad anglického originálu, s několika přídavky ze slovenské verze. Jinak pravidlo ani doporučení to není, jen úvaha. Ale na anglické Wikipedii je celkem respektovaná, citovaná, podílelo se na ní dost lidí, a sedí i zdejší na české prostředí. – J. M. (diskuse) 6. 2. 2017, 20:18 (CET)Odpovědět

Paráda, díky moc. Kdyby bylo po mém, udělal bych z toho šestý pilíř. Co dokážou někteří jedinci pokládat za tvorbu encyklopedie, je opravdu neuvěřitelné. A pokud devět z deseti editací na wikipedii je zralých na rychlosmaz, pak je cosi s jejím principem vážně v nepořádku.--Hnetubud (diskuse) 6. 2. 2017, 23:07 (CET)Odpovědět

Posuzování kompetence ovšem nemusí být snadné, i když by mohlo redukovat některé zběsilosti, které já svou škvírou ani nevidím (a zase neposoudím ty svoje, i když ty mám nejvíce na očích). Nicméně občas zaregistruji kritiky ze strany správců na adresu některých editorů, svědčící i o tom, že kompetence každého je asi nějak výběrová, nikoliv všeobjímající. MONUDET (diskuse) 6. 2. 2017, 23:41 (CET)Odpovědět

Ale v textu se přece nepíše nic o tribunálech a sankcích, naopak se zdůrazňuje: „Neznamená to, že máme nálepkovat lidi jako neschopné.“ Spíš to vidím jako určitý apel na editory, aby se sebekriticky zamysleli nad tím, jestli mají o tématu článku, který se rozhodli psát nebo přepisovat, potřebné znalosti – nebo třeba, pokud dosud nezvládli český jazyk ani na úrovni třetí třídy ZŠ, jestli by neměli svoji energii napřít jiným směrem než je psaní encyklopedie.--Hnetubud (diskuse) 7. 2. 2017, 11:09 (CET)Odpovědět

Je tu určité nebezpečí, že podobná pravidla budou sloužit hlavně tomu, že se jimi "nekompetentní lidé" (kteří z celého pravidla nejsou schopni pochopit víc než nadpis. a i ten špatně) budou vzájemně mlátit po hlavách. Však víme, jak fungují dosavadní pravidla. Pokud je někdo opravdu nekompetentní ve vztahu k nějakému tématu, tak si to většinou stejně není schopen přiznat. A je mnoho druhů inkompetence - jedním z nich je třeba i tzv. fachidiotismus, tedy že někdo je sice specialista na nějaký úzký obor (nebo si to myslí), ale přesto může mít závažné deficity v jiných schopnostech, třeba ve schopnosti koncipovat a psát články, spolupracovat, ve schopnosti reflexe a diskuse, vnímat své (leckdy školometské nebo zcela samorostlé) znalosti v širším kontextu atd. A přesně takový člověk bude nejčastěji nazývat své kolegy "nekompetentními". Ostatně ona ta nekompetentnost je velmi relativní. Nedávno jsem například četl návrh zákona, o kterém jsem si od počátku myslel, že je to těžký paskvil s mnoha hrubými vadami. Nicméně předkladateli zákona (resp tím, kdo návrh předkladatelům "podstrčil") mi bylo sděleno, že prý ten návrh diskrétně zpracoval kdosi, kdo je ústavním soudcem (dodnes si lámu hlavu nad tím, jestli mi kecali, nebo jestli fakt máme mezi ústavními soudci někoho takového). Ovšem vláda (tedy zřejmě původně legislativní rada) měla na ten návrh zhruba stejný názor jako já. Co kdybych se s takovým údajným „ústavním soudcem“ potkal tady při editaci nějakého článku o právní problematice? Kdo bude tu "kompetentnost" měřit? Asi každý z nás někdy zažil ten beznadějný pocit "srážky s blbcem", a přitom druhá strana sporu mohla v té chvíli za toho nekompetentního považovat právě jeho (vzpomeňme si tu na ty arbitráže, které tu měly rozsoudit průmyslováky a inženýry přetahující se o technické články o průjezdu obloukem). Nakonec to tu stejně "soudili" naprostí laici, kteří vůbec neměli páru, o čem je řeč, a tak nanejvýš hlídali, komu z těch hádajících se kdy ujely nervy a použil ostřejší slovo nebo "osobní útok" spočívající právě v hodnocení kompetencí kolegy. Změnou má být, že to vzájemné hodnocení kompetencí už bude povoleno? Bude se to týkat jen znalostní kompetence, nebo i kompetence z hlediska mentálních schopností? --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 18:42 (CET)Odpovědět

Tak si říkám, že volby do arbitrážního výboru jsou tím nejméně vhodným místem k rozfoukávání pohaslých uhlíků ve starých ranách a vyřizování starých účtů. Vypadá to, že se v řadě uživatelů při tvorbě wikipedie postupně hromadí žluč, která se pak uvolní zrovna ve chvíli, kdy je záhodno být konstruktivní. Máte někdo nějaký nápad co s tím? Založení Hospůdky Na divokém západě by to asi nevyřešilo, že ano? Někdy si říkám, že pokud by se tu založila jakási Úmluva o úrovni spolupráce, k níž by se mohli wikipedisté podle vlastní svobodné vůle připojit a zavázat se tím k wikiživotu bez animozit a skutečnému předpokladu dobré vůle, s chutí bych se připojil. Byla by to jakási dobrovolná laťka pro jednání s ostatními kolegy. Ono je všechno to dobré a žádoucí pochopitelně již obsaženo v pravidlech a doporučeních (zejm. Předpokládejte dobrou vůli a Žádné osobní útoky), popravdě se ale domnívám že tento duch wikipedie by potřeboval důkladně oprášit. Dobrovolně ustoupit od připomínání starých hříchů na nevhodných místech, zbytečného tříbení břitkého jazyka na kotnících ostatních kolegů a podobně. Co si o tom myslíte? Mohlo by to být k něčemu nebo jsem úplně mimo? Máte jiný nápad? Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 12:19 (CET)Odpovědět

Kolego, myslím, že kde je dobrá vůle, není třeba smluvních ujednání – a kde není, nepomůže ani wikikulomet ☺ --Feťour (diskuse) 5. 2. 2017, 12:39 (CET)Odpovědět

Jinými slovy, myslíte že ke kultivaci zdejšího prostředí nelze přispět jinak než vlastním způsobem jednání? Nemá smysl o návratu k některým hodnotám vést otevřenou diskuzi? Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 12:51 (CET)Odpovědět

Problém je ten, že o problému zdejších diskusí víme oba své, nicméně nechtěl bych Vám ubírat nadšení. Třeba se zatřesou nebesa a wikisvět udělá krok správným směrem. Já v to ale příliš nedoufám, neboť tohle není problém pouze wikipedistický. Přeji Vám však, abych se mýlil.--Feťour (diskuse) 5. 2. 2017, 13:09 (CET)Odpovědět

Neočekávám zázraky a nebesa nechť zůstanou jak jsou. Jen si říkám že některé věci je třeba oprášit. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 13:56 (CET)Odpovědět

Napadají mě dvě více či méně vhodná řešení. Prvním z nich je každého, kdo rozfoukává ty pohaslé uhlíky, decentně a slušně odkázat na Lampárnu, ať si to vylije tam. Řešení nejlepší, avšak nemusí fungovat vždy. Druhé, které navrhujete vy, neboli jakási „charta“, či prohlášení, že budu PDV, budu respektovat názory ostatních, nebudu zneužívat anonymity nebo loutek, ..., které by wikipedisté podepisovali, dodržování by pak mohlo přispět k jakési prestiži na Wikipedii. Tohle řešení by sice mohlo fungovat vždy, ale mohlo by též rozhořet další plamenné diskuse o ničem (o něčem co se editace Wikipedie vesměs skoro netýká), proto bych ho nedoporučoval. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 13:21 (CET)Odpovědět

Jasně, Charta vypadá jako dost marný nápad a beru to trochu jako brainstorming. Nejspíš by se nedařilo zabránit tomu, aby se na takový počin nabalila spousta nežádoucích jevů. Přesto mám chuť se, já osobně, k určitému kodexu přihlásit. Dá se to vyřešit i formou nějaké nálepky, kterou si dám na uživatelskou stránku a nabídnu k volnému užití. Ale to je soukromé řešení. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 13:56 (CET)Odpovědět

I já, byť nálepky ani kategorie na uživatelské stránce nepodporuji a nepreferuji (líbí se mi spíš seznam plavců v pravidlech, kam se může i nemusí zapsat každý kolemjdoucí dle svého uvážení). Další možností je něco jako byla asociace AWWDMBJAWGCAWAIFDSPBATDMTAD. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 14:08 (CET)Odpovědět

S tou připomínkou, že to co odkazujete je humor a já to myslím vážně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 18:16 (CET)Odpovědět

Berte to jen jako příklad možné podoby šablony a možného řešení, tedy asociace, nebo v tomto případě spíše hnutí za slušnost a čestnost na Wikipedii (nebo tak nějak). --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 18:28 (CET)Odpovědět

Jasně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2017, 01:07 (CET)Odpovědět

No já bych zase řekl, že při jakýchkoli volbách je dobré znát minulost kandidátů (nebo i těch, kdo jim vedou kampaň) – je totiž docela pravděpodobné, že podobným způsobem se budou chovat také v budoucnosti.--Hnetubud (diskuse) 5. 2. 2017, 22:35 (CET)Odpovědět

Ano, s tím bych souhlasil, ale zase není dobré se v té minulosti příliš rýpat, občas prostě každý udělá chybu. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 22:46 (CET)Odpovědět

Jenže jakmile někdo vytáhne minulost nějakého kandidáta, obvykle se najde někdo (kandidát nebo jeho kamarád), který bude chtít uvést i pohled z opačné strany. Což samozřejmě nejde zakázat. Jenže pokud se toho někdo chytí, jsme atm, kde jsme byli. Vzpomínám si, že v minulosti jeden zhrzený Wikipedista založil blog, kde popisoval největší hlupáky na české Wikipedii (= tehdejší správce). A nepohodlné komentáře (pravděpodobně) mazal. Na WP by se mělo i diskutovat ve slušnosti.

Problém je, pokud se předmětem sporu stane něco, co se nedá dohledat v historii - stalo se mimo projekty, stalo se na oversightované stránce apod. Potom se tvrzení, že kandidát na správce Malý Vlk rozbil wikipedistovi Velkému Medvědovi okno kamenem, načež mu onen rozbil ústa na revanš, špatně dokládá a ověřuje. Ne každý dokáže uznat svou chybu, zvláště, pokud ji za chybu nepovažuje. (byl blok uživatele Létající Orel v roce 2008 aktem zlovůle nebo ochranou projektu?) Nebylo by lepší obnovit tradici soubojů, aby si to znepřítelené strany vyřídily jednou provždy a čestně?

Bohužel se stávají i takové věci, že zhrzená strana sporu provede nějakou nečestnost v reálu. A nechtěl bych se dočkat toho, že se bude nějaký wikipedista mstít za svůj blok tím, že ve zlosti postřílí pět náhodných kolemjdoucích... JAn (diskuse) 6. 2. 2017, 07:45 (CET)Odpovědět

Potíž není v tématu ale v konstruktivnosti diskuze. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2017, 11:56 (CET)Odpovědět

Asi mluvíme každý o něčem jiném. Já bych si nikdy nedovolil někomu vytýkat, že se kdysi dávno dopustil náhodné nebo neúmyslné chyby. K tomu se vám klidně zavážu.--Hnetubud (diskuse) 7. 2. 2017, 11:09 (CET)Odpovědět

Touto svojí iniciativou jsem necílil na nikoho konkrétního a na vás už vůbec ne, prostě se mi nelíbí stávající stav věcí a rád bych s ním něco udělal. Domnívám se, že wikipedisté jako celek mají na víc než jak to tu teď vypadá. Pokud se ale máme bavit o konkrétní situaci, každý přeci může zdůvodnit svůj hlas jak uzná za vhodné, byť i takovým dost bizarním způsobem. Pokud s ním ostatní z principu nesouhlasí, je to jejich záležitost a volby do AV nevypadají jako vhodné místo, kde ho rozčtvrtit. Tolik můj pohled. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 2. 2017, 21:22 (CET)Odpovědět

Možná tomu nerozumím, ale naopak bych řekl, že kdyby všude jinde bylo vhodné být velkorysí, usmívat se na sebe a nehrabat se v minulosti, tak právě volby do arbitrážního výboru jsou tím jediným místem, kde má smysl rozebírat, jak se kdo v minulosti projevil a osvědčil. Možná ještě více než u voleb či potvrzování správců. Příjemné to nikomu není, ale ostatně od toho je diskuse diskusí a volby volbami, aby si každý sám přebral, jak závažně něčí dřívější přešlapy byly, jestli to skutečně byly přešlapy a jestli se s nich dotyčný nějak poučil a problém tehdy nakonec nějak vyřešil. Pokud tady vůbec nějaké volby máme, tak podle čeho jiného by se v nich lidé měli rozhodovat než podle toho, jak se dotyční kandidáti v minulosti projevovali nebo jakým na nás zapůsobili dojmem? Ať si každý zváží, jestli je lepší mít v arbitrážním výboru lidi s "čistým štítem", kteří se nikdy do žádného sporu ani konfliktu nezapojili, anebo ty, kteří z nimi mají nějaké zkušenosti - a třeba si z nich odnesli i nějaké šrámy na osobní pověsti. A ne, myslím si, že podepisování nějakých "socialistických závazků" k řešení nepovede, pak by se zase lidé kopali do kotníků o to víc, třeba obviňováním, jestli někdo tu "úmluvu" porušil. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:09 (CET)Odpovědět

Nenašel by se někdo, kdo by se pokusil odstranit údržbové šablony z hesel, jako je Voda a Afrika? Takhle je to jedna z největších ostud Wikipedie, protože to jsou důležité články, ale sám se o to moc nezajímám a mám další práci tady. OJJ, Diskuse 7. 2. 2017, 10:04 (CET)Odpovědět

Co třeba @OJJ:? :)--frettie.net (diskuse) 7. 2. 2017, 13:24 (CET)Odpovědět

@Frettie: Já alibi mám. :) Já budu psát lva a další kočičky, navíc chemik nejsem, tak jsem to sem nadhodil, kdyby někdo chtěl. OJJ, Diskuse 7. 2. 2017, 13:39 (CET)Odpovědět

Do článku Voda šablonu vložil v lednu 2014 Wikipedista:BobM. Do šablony ani do diskuse tehdy neuvedl, proč tak činí. Možná by se měl vyjádřit, zda je pro něj současný stav O.K., nebo proč by chtěl nadále na šabloně trvat. Podobně Afrika a Wikipedista:Jklamo (květen 2013; ten aspoň nějaký důvod uvedl). Petr Karel (diskuse) 7. 2. 2017, 13:52 (CET)Odpovědět

Letmým pohledem na Afriku, ta šablona opodstatnění má. Jsou tam mnohdy kusé informace, pahýlovité, příliš obecné, bez souvislostí, navíc často bez linků atd. (především sekce Geografie, zvláště Nerostné suroviny, Vodstvo). Rozhodně bych si dovedl představit i další kapitoly jako Fauna, Flora. Nejjednodušší by bylo inspirovat se u sesterských wikipedií a použít něco z nich. Osobně dávám jednoznačně přednost enwiki nejen kvůli jazyku, ale kvůli nesporně rozsáhlejšímu zdrojování, než je běžné i u dobrých či nejlepších článků jinde. Jinak řečeno, ačkoliv nemá enwiki ani Afriku ani Vodu označené jako kvalitní, tak jsou dlouhé a slušně orefované. Zásadní otázka zní, kdo se toho ujme, že? Whitesachem (diskuse) 7. 2. 2017, 22:01 (CET)Odpovědět

Jen taková perlička na okraj: prošel jsem si asi 6 velkých wikipedií a každá udává jinou rozlohu Afriky. My tam máme pro jistotu dva o cca 300 000 km2 se lišící údaje - v infoboxu a v úvodu. Je v tom tedy pořádný, téměř by se chtělo říct africký, bor ... tedy nepořádek. Whitesachem (diskuse) 7. 2. 2017, 22:30 (CET)Odpovědět

Je tam ještě třetí údaj s hodnotou někde uprostřed. BTW s:Ottův slovník naučný/Afrika uvádí 29 823 250 km² včetně ostrovů, takže můžeme klidně uvést ještě čtvrtou (jakožto první ozdrojovanou...) Britannica 1911 dokonce 29 168 446 km². Ty rozdíly by už pomalu vydaly na samostatnou sekci ;)--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 09:57 (CET)Odpovědět

Kapesní atlas světa (Kartografie, Praha 1977, strana 26) uvádí 30 319 000 km². Zřejmě záleží na tom, jak se definují hranice kontinentu, zda se započítají vnitřní vodní plochy a podobně. Spíš by mi bylo podezřelé, kdyby při takové rozloze naměřili všichni stejně.--Hnetubud (diskuse) 13. 2. 2017, 23:40 (CET)Odpovědět

Mně to naopak přijde trochu zvláštní. V dnešní době plné družic, digitálních technologií, skenerů, supervýkonných počítačů a kdoví čeho všeho ještě se rozcházet o stovky tisíc km2 na relativně kompaktní ploše? Vnitřní vodní plochy se samozřejmě počítají, to by bylo hodně divné, kdyby ne. Svou roli zřejmě bude hrát plocha dvourozměrná vs třírozměrná, plus nějaké říční delty, příliv x odliv, korálové ostrovy a laguny atd. Ale popravdě neznám úplně přesnou definici, co a jak měřit při určování plochy nějakého území. Whitesachem (diskuse) 14. 2. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Tipnul bych si, že to bude způsobené právě neexistencí té jednotné definice, jak spočítat rozlohu kontinentu. Aneb každý si to nejspíš počítá tak, jak se mu to nejvíc hodí. --YjM | _d^p 14. 2. 2017, 21:48 (CET)Odpovědět

Jak se zdá z nedávných diskusí, panují mezi wikipedisty dost rozdílné názory na to, jak má rozcestník vypadat a k čemu má vlastně sloužit (viz také zde nebo zde). Současné znění příslušného doporučení zjevně nepamatovalo na všechny situace, které mohou nastat, tak by to asi chtělo domluvit se na přesnějším nastavení pravidel.--Hnetubud (diskuse) 12. 2. 2017, 21:32 (CET)Odpovědět

Z nulové reakce soudím, že všem wikipedistům kromě mě je ohledně rozcestníků úplně všechno jasné. Anebo že by ne?--Hnetubud (diskuse) 16. 2. 2017, 20:22 (CET)Odpovědět

Já osobně považuji užitečné rozcestníky jako třeba toto. Jména mi přijdou zbytečná, když všechny ty lidi nemáme, ty, které máme, tak pak musíme dopisovat. Někdy jsou zase pak rozcestníky nepřehledné atd. Zkrátka, třeba rozcestník příjmení nepoužívám, lepší je kouknout na G., Wikidata, za mě by se mohl i zrušit. OJJ, Diskuse 17. 2. 2017, 06:12 (CET)Odpovědět

Máš pravdu, že rozcestníky o příjmení jsou spíše zjednodušený duplikát článku o příjmení. Mají větší význam až ve chvíli, kdy se vyskytují dvě či více osob se stejným jménem i příjmením (např. Jan Tománek, Rudolf Hrušínský, Václav Havel nebo Václav Vydra). JAn (diskuse) 17. 2. 2017, 08:31 (CET)Odpovědět

Názor, že je něco na Wikipedii zbytečné, protože se to dá najít jinde, považuji u wikipedisty za naprosto hloupý názor. --Jowe (diskuse) 17. 2. 2017, 08:38 (CET)Odpovědět

Můžete přijít s konkrétním návrhem nebo otázkou, o které by se dalo diskutovat? Pokud to bude nosné, lze založit Žok, případně hlasování a dosáhnout úpravy pravidla. Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 2. 2017, 08:44 (CET)Odpovědět

Tak například se poslední dobou v diskusích objevily termíny „úplný“ a „neúplný“ rozcestník, aniž by doporučení stanovilo, kdy je rozcestník úplný a jak se to pozná. To je docela důležité, pokud to má sloužit jako důvod k něčímu zablokování (není možné trestat za porušení pravidla, které neexistuje). Žádost o komentář zakládat nebudu: nevěřím v jejich užitečnost, v žádné z těch, které aktuálně probíhají, nevidím ani náznak směřování k dohodě. --Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 20:17 (CET)Odpovědět

Jak má rozcestník vypadat a čemu má sloužit, už je obecně nějak stanoveno. Pokud má někdo nějaký konkrétní detailní problém, pak je třeba ho jasně formulovat a předložit k diskusi a případnému rozhodnutí. V úvodním příspěvku vidím dva odkazy, mezi nimiž není v zásadě žádná jiná souvislost, než že se oba týkají rozcestníků. Druhý odkaz je v podstatě jen drobná nezávažná chyba nezkušeného wikipedisty před dvěma lety, nic k zásadní diskusi.

První odkaz se týká letitého sporu o to, jestli je vhodné, aby nedominantní či sekundární význam uzurpoval název bez rozlišovače a uvolnil ho teprve poté, co se někdo odhodlá napsat aspoň pahýl o hlavním (nebo obdobně významném paralelním) významu. Osobně se přikláním k zásadě, že název článku by měl být předem prozíravě volen pokud možno jako stabilní, tj. pokud v době zakládání článku je zřejmé, že nejde o primární a dominantní význam, měl by být článek rovnou založen na očekávatelném názvu s rozlišovačem. Tím se předejde tomu, aby na sebe článek nabaloval nesprávné odkazy, které v budoucnu pravděpodobně budou muset být jednotlivě opravovány (anebo jejich množství "zabetonuje" nevhodný název článku), a také se předejde tomu, že název bez rozlišovače bude mást například ve výsledcích vyhledávání. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)Odpovědět

Co se týče tzv. rozcestníků o příjmení, ty jsou podle mě pouhou náhražkou neexistujícího článku o příjmení. Pokud má příjmení nějaký obecný význam, pak by měl rozcestník (nebo šablona "Různé významy") uvádět jen např. Brouk (příjmení), a konkrétní významné osoby toho příjmení by měly být uvedeny až v článku o příjmení – a to nikoliv jako v rozcestníku, ale jako v článku. Nanejvýš pokud je někdo natolik významný, že se obecně vybaví už při vyslovení samotného příjmení, tak by mohl být jmenovitě uveden jako podbod i přímo v hlavním rozcestníku (i když je to svým způsobem duplicita). --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)Odpovědět

Další otázka, která mě napadá, je řazení položek v rozcestníku. Podle mého názoru by položky měly být alespoň příbližně řazeny od primárních významů k odvozeným, zároveň ovšem od nejběžnějších (nejvýznamnějších) subjektů k méně významným, a ještě k tomu nějak seskupovány podle druhu (typu). Sice to každý bude dělat podle svého citu trochu jinak, ale nějaké mechanické pravidlo (například abecední řazení) je většinou větším zlem, které bych připustil jen jako naprosto krajní řešení v případě krajní bezradnosti. Obecně platí, že pokud se významy začnou řadit podle toho, jak jsou "na ráně" ve vyhledávání Googlem, tak to není pro začátek špatné, protože to aspoň trochu odráží tu jejich významnost. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)Odpovědět

Byl bych pro, aby se rozcestníky aspoň těch nejdůležitějších příjmení přepracovaly na plnohodnotná hesla, jako jsou ta o křestních jménech: tedy aby obsahovaly informace o etymologickém původu, četnosti užívání apod. Třeba jako Novák, to už podle mě rozcestník zdaleka není. A kdybychom se shodli na tom, že článek o příjmení nemá být jen mechanicky oprásknutým telefonním seznamem, možná by se nám tím také elegantně vyřešil aktuální problém s Nadvšencem...--Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 20:17 (CET)Odpovědět

To asi nevyřešil. Jednak žádný problém neexistuje a Nadvšenec zakládá standardní rozcestníky (a nemá povinnost, aby byly kompletní, pouze aby obsahovaly minimálně tři položky), a jednak ne každé příjmení lze zpracovat jako článek namísto rozcestníku, protože nebude dosahovat na kritéria významnosti. --Palu (diskuse) 19. 2. 2017, 20:25 (CET)Odpovědět

Tak asi každý dokáže po zhlédnutí diskusní stránky tohoto uživatele posoudit, zda problém existuje či nikoli. Každopádně pokud se má „standardem“ české wikipedie stát zakládání co nejodfláknutějších článků, tak problém teprve nastane...--Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 22:26 (CET)Odpovědět

Wikipedisté, přátelé, blíží se dvě významná výročí naší Wikipedie, za dva a půl měsíce přijde 15. výročí naší Wikipedie a k tomu navíc kulaté 10. výročí aktuální podoby Hlavní strany. Pojďme tedy vymyslet, jak dát celému národu vědět, že tu je Wikipedie už takhle dlouho, že její úvodní stránku v této podobě znají také už dlouho, a zároveň se zamyslet, jak tyto události oslavit uvnitř komunity. Mimořádná wikisetkání (i mimo Prahu a Brno, mimo pravidelné termíny) jsou samozřejmostí, ale nápadům na další oslavy a akce se meze nekladou. --Dvorapa (diskuse) 15. 2. 2017, 23:01 (CET)Odpovědět

PS: Pokud jste si mysleli, že navrhnu změnu designu na nějaké moderní omalovánky, což by mi bylo podobné, pak jste se zmýlili, ze svých chyb jsem se poučil (i když..., navíc nic nebrání zopakování soutěže na nový design, jaká tu proběhla před 10 lety a v jaké byl vybrán design stávající) --Dvorapa (diskuse) 15. 2. 2017, 23:01 (CET)Odpovědět

Pokud by Tebe či další napadlo něco zajímavého, v březnu bychom měli být ve Wikimedia ČR schopní s tím pomoct a hlavně by se výsledek mohl stát součástí plánované velké oslavy narozenin v Praze. Dovedu si představit leccos - video, nějaké animace, rozhovory, symbolické akce, můžeme pozvat na zmíněnou oslavu pár novinářů, atd... --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 2. 2017, 16:28 (CET)Odpovědět

Jak se pracuje s přeloženými články ve kterých zůstávají anglické citační šablony? > Kategorie:Šablony:Citační převzaté z anglickojazyčné Wikipedie

Zachytil jsem informaci že některé nelze snadno převést protože anglická šablona je universálnější a je třeba ji nahradit různými místními šablonami dle obsahu. Ale třeba Šablona:Cite book odkazuje na Šablona:citace monografie.

Je třeba takové šablony nějak ručně převádět, nebo se to děje nějakou standardní procedurou nebo se snad jedná o „dočasné použití“ ve smyslu, k úpravě ve vzdálené budoucnosti? Například Godot je teď označen jako Upravit|přeložit reference + převést šablony referencí --193.150.121.66 21. 2. 2017, 12:46 (CET)Odpovědět