Vanuatu: Porovnání verzí

Vanuatská republika Ripablik blong Vanuatu Republic of Vanuatu République du Vanuatu
vlajka znak
Hymna Yumi, Yumi, Yumi
Geografie
Poloha Vanuatu
Hlavní město	Port Vila (Efate)
Rozloha	12 200 km² (161. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Tabwemasana (1877 m n. m.)
Časové pásmo	+11
Poloha	16°38′0″ j. š., 168°1′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	20 ob. / km² (194. na světě)
HDI	▲ 0,686 (střední) (123. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	tři úřední jazyky: angličtina, francouzština, bislamština, plus více než 100 místních jazyků
Náboženství	presbyteriáni 36,7 % anglikáni 15 % římští katolíci 15 % domorodé náboženství 7,6 % adventisté sedmého dne 6,2 % Kristova církev 3,8 % jiní 15,7 %
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	30. července 1980 (nezávislost na Francii a Spojeném království)
Prezident	Tallis Obed Moses
Předseda vlády	Charlot Salwai[1]
Měna	vanuatský vatu (VUV)
HDP/obyv. (PPP)	2 988[2] USD (151. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	548 VUT VU
MPZ	VU
Telefonní předvolba	+678
Národní TLD	.vu
multimediální obsah na Commons

Vanuatu, oficiálně Vanuatská republika, je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází přibližně 2 350 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy (1906–1980).

Poloha a charakter území

Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků, seskupených do tvaru písmene Y. Největšími ostrovy jsou Espiritu Santo a Malakula. Pobřeží velké části ostrovů, které jsou sopečného původu, tvoří korálové útesy. Nejvyšším vrcholem země je Tabwemasana měřící 1 877 m. Na souostroví se nachází také několik činných sopek, k nejznámějším patří Lopevi, Marum a Benbow. Zvláštností je sopka Gaua, jejíž kráter vyplňuje jezero Letas. Vanuatu sestává z 15 velkých ostrovů, několika menších ostrůvků a 3 souostroví.

Podnebí

Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22–27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu dá rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečí tajfuny.

V březnu 2015 zasáhla ostrov tropická bouře Pam, která zničila většinu budov hlavního města a způsobila smrt mnoha obyvatel.^[3]

Flora a fauna

Flora na severu se podstatně liší od flory na jihu. Na severu převládají tropické lesy, kde rostou stromové kapradiny, santalové stromy a týky. Na jihu se rozprostírají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri. Na ostrovech nežije příliš mnoho savců, pouze hlodavci, zdivočelá prasata, poletuchy a netopýři. Značnou převahu zde mají ptáci, domov jich tu má asi 50 druhů (drozdi, holubi, papoušci a pěnkavy). Plazi zde mají zastoupení v podobě gekonů.

Hospodářství

Velký význam mají pro Vanuatu ložiska manganové rudy, která se vyváží do Japonska a Číny. Nacházejí se zde také ložiska rud železa a mědi. Větší význam má ale zemědělství. Hlavní plodinou je kokosová palma. Dále se pěstují banány, citrusy, cukrová třtina, chlebovník, jamy, kakao, káva, kukuřice, taro, vanilka a různé druhy zeleniny. Důležitý je také rybolov. Hlavním odvětvím průmyslu je potravinářský průmysl, zvláště pak zpracování ryb.

Obyvatelstvo

97% obyvatel se hlásí k domorodým Vanuaťanům. Zbytek populace tvoří mix evropanů, asiatů a ostatních tichomořských ostrovanů. Na Vanuatu se stále mluví více než 140 domorodými jazyky. Negramotnost obyvatelstva je relativně vysoká - 22 %. Střední délka života mužů je 61 let, žen 64 let.

Provincie

• Malampa
• Penama
• Sanma
• Shefa
• Tafea
• Torba

Reference

Související články

• Torresovy ostrovy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vanuatu na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Vanuatu ve Wikislovníku
• Vanuatu (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Vanuatu [online]. U.S. Department of State, 2011-05-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Vanuatu [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Vanuatu [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. 
• ADAMS, Ron; FOSTER, Sophie. Vanuatu [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Státy a území v Austrálii a Oceánii
Nezávislé státy	Austrálie • Cookovy ostrovy¹ • Federativní státy Mikronésie² • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy² • Nauru • Nový Zéland • Niue¹ • Palau² • Papua Nová Guinea • Samoa • Šalomounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu
Součásti suverénních států	Chile: (Velikonoční ostrov • Ostrovy Juana Fernándeze) • Indonésie: (Papua • Západní Papua • Papua Pengunungan • Střední Papua • Jižní Papua • Jihozápadní Papua) • Japonsko: (Boninské ostrovy • Minami Torišima) • Spojené státy: (Havaj • Palmyra)
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ostrovy Korálového moře • Norfolk) Francie: (Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna) Nový Zéland: (Tokelau) Spojené království: (Pitcairnovy ostrovy) Spojené státy: (Americká Samoa • Bakerův ostrov • Guam • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Severní Mariany • Wake)
¹Státy přidružené k Novému Zélandu. ²Státy přidružené ke Spojeným státům. ³Řazené také do jihovýchodní Asie