Diskuse s wikipedistou:ŠJů: Porovnání verzí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Ahoj, chtěl bych tě informovat jako potenciálního zájemce, že ode dnešního dne je možné uplatňovat žádosti o udělení grantu v rámci fotografování. Věřím, že léto bude nakloněné a že se podaří uskutečnit mnoho zajímavých cest. Doufám tedy, že se vydáš brzy na první cesty a že ti grant k tomu bude více než nápomocen :) Kdyby jsi měl jakýkoliv dotaz, obrať se buď na mne, Packu a nebo Jagra! --Chmee2 18. 7. 2009, 09:26 (UTC)

Dík za upozornění. Zatím nemám v plánu podnikat vysloveně fotografické cesty pro Commons (i proto, že neumím fotografovat zas tak dobře a nemám tak dobré vybavení, aby mi nepřišlo trapné se o příspěvek ucházet). Ale snažím se k fotografování pro Commons využívat všechny své cesty, které to alespoň trochu umožňují. --ŠJů 19. 8. 2009, 01:15 (UTC)

Zas vás nechápu, viz ono heslo. Mám obavy, že přesná definice písníku nějak neexistuje. V odborných pracech, dokumentech úřadů atd. se vyskytuje slovo písník často. Dokonce některé louže jej mají v názvu Písník u Sokolovce, Bělečský písník. Ale nikde asi nebude jiný popis než že je to zatopená pískovna, či nějaký zatopený pozůstatek po těžbě štěrkopísků. Něco, co se jmenuje písník a jeho definice slova daná vyhláškou asi není, to můžete článek asi dát rovnou smazat. Myslím písník má ještě jeden význam, našel v dokumentech úřadů, říkají tak pískovně. To byste taky mohl chtít zdroj u rašeliniště, bažiny, tůně atd. --Mirek256 4. 8. 2009, 15:24 (UTC)

Pokud jste žádný relevantní zdroj nenašel, nevadí – nechte tedy článek jako pahýl, v němž je označeno, že tyto termíny a definice nejsou ověřeny žádným zdrojem. --ŠJů 4. 8. 2009, 15:49 (UTC)

Bezdůvodně určitě ne, vlastností mediawiki je to, že když napíšeš Metrans stejně to přesměruje na METRANS, no nic, holt jinde to jde tady ne--Horst 18. 8. 2009, 22:44 (UTC)

Pokud vím, tak mediawiki odkaz Metrans nepřesměrovává na METRANS a ani se taková funkce snad nechystá. Tuto záměnu provádí pouze s řetězcem zadaným do vyhledávacího okénka. Redirecty však slouží pro všechny typy odkazování či vyhledávání článků (t. j. je užitečný tehdy, jestliže může být užitečný třeba i jen pro jeden z nich). --ŠJů 18. 8. 2009, 22:49 (UTC)

Co já vim tak se to vždy mazalo, ale dobře, když jinak nedáš, nebudu to likvidovat--Horst 18. 8. 2009, 22:51 (UTC)

Ano, vždy se tu vyskytovalo několik správců, kteří rádi a často mazali redirecty navzdory logice i navzdory pravidlům Wikipedie, a většinou jim to procházelo a prochází, což v ostatních správcích vzbuzuje mylný dojem, že je takový postup v pořádku. V tomto případě je zřejmé, že dokonce i ve většině z uvedených odborných zdrojů se vyskytuje v textu psaní v podobě "Metrans", a tedy i my bychom měli počítat s tím, že se v textech souvisejících článků mohou odkazy v této podobě objevovat (ostatně tato varianta zápisu firmy se dokonce vyskytuje i v samotném článku METRANS). A i když je vhodné takové odkazy pomocí botů napřimovat, stejně je vždy vhodné mít tu trvale redirecty, které budou podchycovat a zamodřovat případné nové výskyty. --ŠJů 18. 8. 2009, 22:56 (UTC)

Ahoj, co Tě vedlo ke vložení kat.MV do příslušného článku? Díky. --Kacir 19. 8. 2009, 02:44 (UTC)

To, že prozatím kategorie Mezinárodní vztahy zahrnuje opravdu i vztahy mezi národy a nejen vztahy mezi státy (do budoucna by asi bylo vhodné tato dvě témata oddělit) a jsou v ní tedy zařazeny i například antisemitismus, anticikanismus, antiturkismus atd., které s xenofobií (v hlavním významu toho slova) podle mého názoru souvisejí. Žádná z dosavadních kategorií (fóbie, sociologie kultury, diskriminace atd.) tento aspekt specificky nezastupovala. --ŠJů 19. 8. 2009, 12:23 (UTC)

Když už jsi do rozcestníky vložil souvisejí názvy jako je Hrubá strana mohl by jsi tam dát uvéct i co je tím myšleno ? Nemyslím si že daný název nese něco encyklopedicky významného. Pouč mě jestli o něčem víš. Dík. --Jowe 20. 8. 2009, 15:34 (UTC)

Odkázat v rozcestníku na protikladné (zpravidla komplementární) názvy je stejně tak běžné a praktické jako odkázat na případné synonymní názvy (hesla). Nevím, co bys na tom chtěl hledat ještě navíc za "encyklopedickou významnost". Podrobnější výčet, případně vysvětlení, patří do příslušných odkazovaných hesel, nikoliv do rozcestníku "Malá Strana (rozcestník)". --ŠJů 20. 8. 2009, 16:06 (UTC)

Myslím si že články i rozcestníky by měly přinášet encyklopedické informace případně odkazy na jiné články kde je možné encyklopedickou informaci najít. Červený odkaz a informace že Hrubá Strana je související článek s Malou Stranou není encyklopedickou informací, ale pouze nahodilou která čtenáři nepřináší absolutně nic. --Jowe 20. 8. 2009, 16:55 (UTC)

Navíc zde je to i humorné...skoro na legraci Malá Stran, Velká Strana, zas jste vtipálek.--Mirek256 20. 8. 2009, 17:06 (UTC)

Prozatím je tu dobrým zvykem uvádět v rozcestnících odkazy na různé možné významy (a též úzce související pojmy či hesla) bez ohledu na to, zda odkazované články již existují nebo zatím ještě ne. Jinak bych se asi opakoval: pokud existují desítky míst s názvem "Malá Strana", tak považuji za zcela účelné, logické a praktické a také obvyklé uvést též odkaz na komplementární protikladné názvy. A vcelku nechápu, proč zrovna toto a zrovna teď tě tak dráždí, že máš zapotřebí to tady rozebírat.

Na infantilní poznámky o „vtipálcích“ snad ani nebudu reagovat – souvislost mezi Malou Stranou a Velkou či Hrubou Stranou je asi tak stejně vtipná jako mezi Horní Lhotou a Dolní Lhotou nebo Přední Kopaninou a Zadní Kopaninou. --ŠJů 20. 8. 2009, 17:14 (UTC)

Zapotřebí mám vždy rozebírat a diskutovat o věcech které se mi nelíbí nebo s nima nesouhlasím. A myslím že to dnes bylo ku prospěchu věci - založil jsi heslo Velká strana a odstranil jsi tím to co se mi nelíbilo a na co jsem poukazoval. Pokud jsi ho měl v úmyslu založit i bez mé připomínky omlouvám se. Kéž by každá takováhle diskuse končila takovým výsledkem který je ku prospěch věci jako tahle. --Jowe 20. 8. 2009, 18:17 (UTC)

Díky za to, že jsi mě k tomu motivoval :-) Ale obecně vzato, spoustakrát je vhodné červeným odkazem odkázat i na heslo, které zrovna v tu chvíli nebude tentýž autor psát, protože se zrovna chce věnovat něčemu jinému a nemůže napsat všechno najednou. Kupříkladu já jsem si k rozcestníkům o Velké a Malé Straně původně jen odskočil v rámci třídění a nahrávání fotek na Commons, když jsem nahrával fotky z ulice Velká Strana v Dubé a tudíž jsem byl nucen zauvažovat o tom, nakolik jednoznačný název Velká Strana je. --ŠJů 20. 8. 2009, 18:28 (UTC)

ahoj, našel jsem v archivu fotku přívozu, bohužel nevím, jestli je to darová nebo nadryby. kdybys to náhodou poznal :-), oprav: File:Přívoz berounka.JPG. JAn 22. 8. 2009, 10:35 (UTC)

Podle fotek je to jasně Darová, našel a zařadil jsi to dobře. --ŠJů 22. 8. 2009, 18:24 (UTC)

Ahoj, opravdu považuješ jednovětné zmínky v textu za netriviální zdroje ? A jako zdroj podporující významnost uvádět jízdní řád je též podivné, asi tak jako kdybychom se snažili doložit významnost nějaké malé firmy seznamem a ceníkem výrobků. --Jowe 26. 8. 2009, 07:29 (UTC)

Od okamžiku, kdy dopravce provozuje veřejnou linkovou dopravu, je podchycen spoustou spolehlivých zdrojů s úřední garancí spolehlivosti. To už nejde srovnávat s tím, když někdo nabízí jen neveřejnou smluvní dopravu. Zpochybňovat jejich významnost je asi na stejné úrovni, jako kdybys chtěl z encyklopedie vymazat 15 % nejméně důležitých a nejmenších obcí. A že by se jistě našlo hodně takových obcí, které ani nemají vlastní web a informace na Wikipedii jsou o nich jen z přehledů a tabulek. A z praktických důvodů je lepší mít stručné články o jednotlivých dopravcích než vše jen slučovat do nějakých souhrnných článků podle krajů či okresů. Veřejná linková doprava, to už je něco jako profesionální liga fotbalu :-) --ŠJů 26. 8. 2009, 19:25 (UTC)

Srovnávat obce nebo vesnice které tu jsou již několik staletí s rodinnou firmou která funguje pár let je opět příklad tvého porovnávání neporovnatelného. Každá firma je podchycena spolehlivými zdroji (obchodní rejstřík apod.) to však neznamená že je automaticky významná. Nechci se však s tebou pouštět do nějaké revertovací války. Nechme tedy rozhodnout většinu. --Jowe 26. 8. 2009, 20:40 (UTC)

Ahoj, vzhledem k tomu, že se tady v současnost hodně mluví o dopravcích, chtěl jsem Tě poprosit, jestli by ses na něco mohl podívat. Vlastním výzkumem (moje oči :) jsem zjistil, že Hotliner odhadem od začátku července začal jezdit či spíš jezdí svými autobusy (SORkami) na mediálně docela známé lince Airport Express. Nevíš o tom něco víc? Na netu se mi nic nepodařilo dohledat a v jízdním řádu je jako dopravce uváděn DPP. Myslím, že by to do článku byla dosti zajímavá informace. Případně předem díky. :) Hezký den, — Jagro 2. 9. 2009, 14:11 (UTC)

Vím to, ba i jsem to vyfotil, ale nepodařilo se mi dogůglovat vůbec žádný zdroj, takže jsem to do článku nemohl dát. Licenci má stále DP, ale nevím, jestli si jenom od Hotlinera půjčuje autobusy anebo jestli to Hotliner sám jezdí jako subdodávku pro DP (aby bylo licenci a zákonu učiněno zadost, tak mají ty autobusy za předním oknem malou tabulku s nápisem "Dopravní podnik hl. m. Prahy", ale tím to zodpovězeno není). --ŠJů 2. 9. 2009, 14:53 (UTC)

Je to tak, licenci vlastní stále DP, ale na provoz linky si najímá Hotlinera, kterému pronajímá své autobusy, které má zase sám pronajaté od SOR Libchavy :-) --Mirekk 13. 9. 2009, 00:13 (UTC)

Bylo by dobré zmínit jiné významy, tedy že slovo Hotliner bývá v angličtině používáno jako linkový spoj. Např. Titanic byl/měl být také hotliner.--DeeMusil 2. 9. 2009, 15:44 (UTC)

Na anglické Wikipedii mají pod názvem en:Hotliner jenom jakýsi nepříliš dobře zdrojovaný článek o radiově řízených letadélkách s elektropohonem, v běžných slovnících jsem to slovo nenašel vůbec. Takže to asi bude práce pro někoho, kdo to bude umět najít ve specializovaných anglojazyčných zdrojích. --ŠJů 3. 9. 2009, 08:16 (UTC)

Dobré ráno, tomuhle se říká trolling. V zájmu ochrany projektu před dalším narušováním kvůli ilustraci tvrzení jsem tě zablokoval na jeden den. S pozdravem -- Mercy (☎|✍) 4. 9. 2009, 07:06 (UTC)

Ahoj. Tuším že je to asi zbytečná výzva, ale přesto: Nemohl by ses pokusit formulovat své argumenty stručně a srozumitelně? Tak aby se debata nerozlévala do šíře jak záplava. Tvé příspěvky jsou několikanásobně delší než ostatních. Mnozí tě kvůli tomu ani nebudou číst a vnímat, což snad není cílem. Kdyby se tímto stylem „vykecávali“ všichni, tak se diskuse promění ve sbírku monologů a nic se nevyřeší. Děkuji, budu ti vděčen. --egg ✉ 5. 9. 2009, 13:37 (UTC)

Stručně: komunita už věc řádným způsobem posoudila a nebýt tvého trollování s šablonami, nemuselo se tam už teď znovu omílat to samé. --ŠJů 5. 9. 2009, 13:43 (UTC)

To je lež. Komunita se na ničem neshodla, proto diskuse pokračuje. --egg ✉ 5. 9. 2009, 14:11 (UTC)

Čti dobře. Psal jsem, že komunita řádným způsobem věc posoudila, a můžu dodat, že diskuse byla řádným a standardním způsobem vyhodnocena a uzavřena a byly z ní podle dlouhodobě platných pravidel vyvozeny příslušné závěry ohledně toho, zda článek smazat. Diskuse směřující ke zdokonalování článku jsou vítané, diskuse snažící se přese všechno dosáhnout smazání článku, který polovina hlasujících chtěla zachovat, jsou v této fázi pouhým trolováním, stejně jako by jím bylo navrhovat článek ke smazání desetkrát těsně za sebou s nadějí, že jednou to vyjít musí. Jestli chceš pořád znova nekonečně diskutovat o tomtéž, tak si najdi někde mimo Wikipedii třeba nějakou diskusi Česká republika versus Česko nebo něco podobného. Ostatně máš zvláštní přístup: na jednu stranu se k tomu chceš vracet, a na druhou stranu nechceš, aby tedy problém někdo rozebral skutečně do větší hloubky než jsou pouhé výkřiky jako "to je lež" a podobně. --ŠJů 5. 9. 2009, 14:31 (UTC)

tl;dr --che 6. 9. 2009, 10:00 (UTC)

Je zásadní rozdíl mezi rozebíráním do hloubky a rozmazáváním do šířky. --egg ✉ 5. 9. 2009, 14:54 (UTC)

Rozmazávání do hloubky je lípání šablony {{Významnost}} na článek, o kterém už diskuse skončila? Anebo omílání toho, co už v té diskusi bylo mnohokrát řečeno? --ŠJů 5. 9. 2009, 15:35 (UTC)

Milý ŠJů, nevím jak kdo, ale jako troll se v poslední době chováte Vy. Zkrátka, jste trošku šotouš, a nevidíte, že významnost jiných věcí jiní vidí jinak. kdybyste se věnoval, tomu čemu dobře rozumíte, tj. právu, udělal byste moc dobře. Ale nelze někomu předepisovat, čemu se má věnovat.--Mirek256 5. 9. 2009, 15:55 (UTC)

ŠJů opravdu v diskuzi nedokáže najít to pověstné jádro pudla. Není to poprvé – v mém případě např. taková (ze zpětného pohledu) prkotina jako slaňování z Branického mostu přiměla ŠJů k velké šíři myšlenek (uznávám že většinou správných).

Na školeních platí jedna zásada – není důležité, kolik toho posluchačům řeknete, ale kolik si toho z přednášky zapamatují. Stejně tak by sis měl ŠJů uvědomit, že není důležité, kolik toho napíšeš, ale kolik si toho ostatní přečtou. Zkus tedy občas hledat toho pudla... --Packa 6. 9. 2009, 11:27 (UTC)

Dobře, nebudu se tedy teď opakovat. Vše již bylo řečeno mnohokrát. --ŠJů 6. 9. 2009, 13:26 (UTC)

Ahoj; prosím netvrď o ostatních wikipedistech, že trolují [1][2]. Hodně lidí si to bere osobně a obecně to neprospívá věcné diskusi. Dík. --che 6. 9. 2009, 16:11 (UTC)

V obou těchto případech jsem se tak vyjádřil vůči jednomu kolegovi, který opakovaně zneužíval urgentní šablonu k protlačení názoru, o kterém nutně musel vědět, že je sporný. Věcná diskuse již proběhla předtím a dotyčný předem deklaroval záměr její výsledek nerespektovat. Jeden ze správců mě o něco výše poučil, že dokonce i jednorázovému a z hlediska absence 2NNVZ oprávněnému vložení šablony se (za určitých okolností) říká trolling. Pokud jsem totéž slovo použil jinde k většímu počtu lidí, tak přiznávám, že v tom trochu ironické nadsázky bylo. --ŠJů 6. 9. 2009, 16:34 (UTC)

I pokud bych přijal docela silné tvrzení o tom že egg deklaroval záměr nerespektovat výsledek diskuse a předpokládal že v jeho případě platily zmíněné určité okolnosti: nic z toho nevyvrací zdůvodnění v mé druhé větě, a proto bych na své prosbě s dovolením trval. --che 6. 9. 2009, 16:45 (UTC)

V tom sporném článku o mně jste teď obnovil faktický nesmysl, který jsem před pár dny opravil: Rada Obce křesťanů není dvoučlenná, a nemá členy nijak číslovány. OK má dva statutární zástupce (také nejsou číslováni), jednoho z řad laiků, a tím je předseda Rady OK, druhého z řad duchovních, a tím je předseda Synody OK. Dám tam zase tu svou formulaci, oukej-li? --Mmh 9. 9. 2009, 16:43 (UTC)

V onom zdroji je uvedeno, že orgánem Obce křesťanů je rada křesťanů, přičemž následující pasáž, kde je napsáno "členové orgánu" a za dvojtečkou následuje výčet dvou členů, jsem si ovšem vyložil tak, že tento orgán má právě tyto dva členy. Je-li tedy jeden z nich (alespoň podle názvu) předsedou tohoto orgánu, pak jsem z toho nepříliš náročnou úvahou vyvodil, že ten druhý člen tvoří zbývající členstvo Rady OK, což by v případě dvojčlenného orgánu bylo možné bez skrupulí formulovat tak, že je jejím druhým členem. Ale asi jsem se měl podívat na nějaké vysvětlivky u toho rejstříku, kde by mi nejspíš vysvětlili, že kolonka "členové orgánu" neznamená výčet členů orgánu, ale jen výčet těch členů orgánu, kteří za tento orgán mají oprávnění jednat navenek. O vztahu mezi Radou a Synodou se ve výpise z Rejstříku nic nepíše, Synoda OK statutárním orgánem není, a je-li někdo předsedou nějakého orgánu, tak bych z toho tak nějak automaticky vyvozoval, že je v jeho čele, tedy v tomto smyslu prvním jeho členem. Tedy vás bych v tomto smyslu automaticky považoval za "prvního člena" synody a předsedkyni rady zase za "první členku" rady. (Ale jinak si jistě každá organizace může nazvat funkce po svém: třeba mít prezidenta, který nemá jiné zmocnění než mýt záchody, a svého čelního představitele může nazvat naopak třeba "uklízeč". To je zřejmě zcela na libovůli každé organizace.) Nicméně akceptuji, že o tom, jak je tomu v Obci křesťanů, víte lépe než já, takže vám věřím více než heslovitému výpisu z rejstříku. --ŠJů 9. 9. 2009, 17:02 (UTC)

Ono to vyplývá ze stanov, které tam někde také jsou k nahlédnutí, ale teď se k nim neumím doklikat. Zkusím to napsat tak mlhavě, jak jen možno, aby to bylo zároveň pravda a zároveň doložitelné. --Mmh 9. 9. 2009, 17:08 (UTC)

Já myslím, že pokud si tedy ten nadpis kolonky "členové orgánu" vyložíme tak, jak se asi vykládat má, a pokud budeme hledět na faktické pravomoci a ne na názvy funkcí, tak to plně odpovídá té vaší formulaci. Myslím, že nic dalšího dokládat není třeba. Ale v článku Obec křesťanů je třeba to rozvinout (co je Rada, co je Synoda). --ŠJů 9. 9. 2009, 17:11 (UTC)

Na našich starých stránkách je to vidět ve stanovách OK. To jsou tytéž stanovy, které jsou registrovány, akorát tam chybí pár drobných později dodaných změn, které se tohoto netýkají (kvůli těm změnám ještě nemáme hozeny stanovy na nové stránky, protože jsme je tam nechtěli dávat neaktuální, jenže se to vleče, holt neziskovka založená hlavně na dobrovolné práci). --Mmh 9. 9. 2009, 17:14 (UTC)

Ahoj, z tvých článků mám pocit, že se orientuješ v právu, a chtěl bych tě poprosit, jestli bys příležitostně nezkontroloval článek Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování. Před časem jsem ho opatřil šablonou Urgentně opravit, teď už tam něco přibylo, ale nevím v jaké kvalitě. Díky. --Ladin 15. 9. 2009, 06:17 (UTC)

Obávám se, že české právo (t. j. právní předpisy) se touto problematikou vůbec nezabývá, nakolik znám soudní řády a trestní zákon. Jde o teorie, které se rozvíjejí jen v učebnicích a možná snad i někde v judikatuře nebo v nějakých o hodně jiných právních systémech (což mimo jiné znamené, že je nutno důsledně zdrojovat). Na tohle si netroufám sahat. V zákoně máme maximálně formulace typu "orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu." a "Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání." (tyhle jsou trestního řádu, ale ostatní soudní řády a přestupkový zákon to mají podobně), ale o oficiálním rozlišování na přímé a nepřímé důkazy nic nevím. --ŠJů 15. 9. 2009, 12:00 (UTC)

Díky za odpověď. V autorem uvedeném zdroji jsem o tom prakticky nic nenašel, viz. [3]. --Ladin 15. 9. 2009, 12:07 (UTC)

Fakt ne? Já ano. --ŠJů 15. 9. 2009, 14:13 (UTC)

Nejsem právník, ale nemohlo by se jednat o anglosaské právo? Jejich právní systém je IMHO dost trošku jinačí než systém náš resp. kontinentálního práva. ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 15. 9. 2009, 14:17 (UTC)

Teorie dokazování samozřejmě existuje i v kontinentáním právu a i v ní mohou být důkazy přímé či nepřímé atd. a jistě o tom existuje spousta literatury. Ale není to u nás záležitost právních předpisů. --ŠJů 15. 9. 2009, 14:28 (UTC)

Nevím, jestli vlastní autorská fotografie je nedůvěryhodný zdroj nebo jak jinak podtvrdit, že oba mosty skutečně existují. Jedině doporučuji přenést GPS souřadnice na mapyGoogle a podívat se ze satelitu, že tam oba mosty skutečně jsou. K otočnému mostu mám i video s jeho funkcí zvedání a otáčení.
Pokud budete chtít čerpat pouze z jiných zdrojů tak se nic nového nedozvíte, protože se bude citovat jen to, co bylo již jinde napsáno. Zrovna tak informační tabule u sklápěcího mostu psaná v norštině nikomu nic konkrétního neřekne (hlavně v Česku). Jako úspěšný absolvent FSI (Fakulta Strojního Inženýsrství) Praha Vás můžu ubezpečit, že popis funkce mostů se zakládá ryze na technických znalostech a zkušenostech.
--Hapesoft 16. 9. 2009, 19:50 (UTC)

Zkuste si přečíst Wikipedie:Ověřitelnost. Takové věci jako konkrétní technické údaje by určitě měly být doloženy referencemi, ostatně předpokládám, že z mapy ani fotky jste je nevyčetl. Také si zkuste rozmyslet, jestli chcete psát článek o obecném pojmu "sklápěcí most" či "otočný most", anebo o konkrétních mostech, které se nacházejí v konkrétních místech a nějak se jmenují či nazývají. Ty názvy článků byly zavádějící. O tom mostě v Trondheimu (konkrétně v místní části Skansen) existují články v angličtině a v norštině, takže případně bude možné článek doplnit podle nich a podívat se, jestli aspoň tam jsou citovány nějaké zdroje. K tomu druhému mostu jsem zatím nic nenašel. Věřím, že pokud se budete chtít práci na Wikipedii věnovat soustavněji, tak časem odkoukáte, jak se tu co dělá: chápu, že začátečník musí nejprve něco zkusit napsat, třeba nedokonale, než si najde čas prostudovat ty tuny návodů, pravidel atd. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:06 (UTC)

Omlouvám se, ale začlenění Sklápěcí most do kategorie padací most ?? To je opravdu mimo technický rámec. Padací most je "padací" proto, že při uvedení do "pracovní" polohy opravdu padá. Navíc je toto zařazení opravdu mimo historické souvislosti, to snad uznáte sám. Bohužel mi toto počínání (i ostatních správců) připomíná honbu za počtem bodů zjískaných za editaci příspěvků. --Hapesoft 16. 9. 2009, 20:01 (UTC)

Pokud jste článek chtěl pojmout tak, jak jste ho nazval, tedy obecně o sklápěcích mostech, tak padací most s tím bezprostředně souvisí jako jiný typ pohyblivého mostu. Obecný pojem "most" je zbytečné psát mezi související články, ten má být (bylo-li by třeba) přístupný normálně odkazem hned z prvních vět textu. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:06 (UTC)

Opravdu nevím, ale nepřehání te to ? Sklápěcí most je v Norsku ve městě Trondheim, nikoliv ve Skansenu :D :D Navíc je stále v drážním provozu :D

Zkuste se podívat na mapu nebo nahlédnout do norské a anglické verze toho článku, jak se ten most jmenuje. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:23 (UTC)

Pokud jsou k článku doplněny vysvětlivky, je to proto, aby i běžný čtenář pochopil, o co se jedná. Pokud vám je popis bez vysvětlivek jasný, neznamená to, že je jasný i ostatním čtenářům. Tímto způsobem by jste mohl smazat polovinu textů v enciklopedii a ušetřit hodně diskového prostoru, ale za to by vám byli vděčni snad jen ekologové. Mazáním jen opět dokazujete, že si správci na wikipedii vystačí sami a nemají zájem o další informace, doplňování a aktualizaci článků. --Hapesoft 17. 9. 2009, 08:11 (UTC)

Nevím, jak úprava, kterou jsem v článku udělal, souvisí se správci. Nicméně ony vysvětlivky, přiřazené zrovna k šablonám "chybí zdroj", působily spíš dojmem, že jste nepochopil, co znamená šablona "chybí zdroj".

Jinak vás znovu prosím, abyste se pokusil seznámit s tím, jakým stylem se články na Wikipedii píšou, a alespoň neokřikoval ty, kdo se snaží Vámi založené články tomuto stylu přiblížit. Pokud je v článku vysvětlení třeba, píše se normálním textem v normálních odstavcích, nikoliv do "vysvětlivek", a jde-li o vysvětlení nějakých významných obecných principů nebo pojmů, ta je nejlépe vysvětlit v samostatném obecném článku, ne v článku o konkrétním mostu.

Pokud nejste ochoten či schopen vnímat snad ani jednou radu z těch, které vám zkušenější wikipedisté dávají, tak bohužel musím konstatovat, že komu není rady, tomu není pomoci. --ŠJů 17. 9. 2009, 13:40 (UTC)

ŠJů, můžeš mi říci, proč jsi revertoval úplně všechno, co jsem tam [4] změnil? --Packa 20. 9. 2009, 20:50 (UTC)

Sorry, tu šablonu "upravit bibliografii" jsem přehlédl. Jinak jsem oproti původní verzi odstranil požadavek na zdroj u tvrzení, že kolejové dráhy užívají koleje, v ostatních případech jsem považoval požadavek na zdroj za opodstatněný – rozhodně jsem nerevertoval slepě. --ŠJů 20. 9. 2009, 22:37 (UTC)

A tvorba Wikipedie je zásadně kolektivní záležitost, každý přispívá jak umí a čím umí a zrovna chce. Údržbové šablony vkládané do článků nejsou žádná ultimáta konkrétním osobám, ale upozornění na nedostatky článku a možnost jeho zdokonalení. Je mylná představa, že vložení šablony má být útokem na existenci článku nebo útokem na nějakého editora. --ŠJů 20. 9. 2009, 22:42 (UTC)

Jednu z deseti šablon, to je skutečně hodně. A při tom jsi odstranil tu bibliografii a jeden funkční odkaz. No, maličkost, ale to hlavní tady nějak uniká: že ten text jsi napsal ty a že tedy přidání zdroje je taky na tobě. --Packa 22. 9. 2009, 15:44 (UTC)

Přidání zdroje je na každém, kdo chce článek zdokonalit. Tím, že někdo do Wikipedie kdysi přispěl nějakým článkem či pahýlkem, se rozhodně nezavázal k tomu, že ho bude následujících padesát let neustále rozšiřovat, doplňovat a opečovávavat, a už vůbec to neznamená, že má být do smrti nějakým obhájcem a ochranitelem článku. Rozhodnutí o tom, které informace do článku patří a které nepatří, musí být naprosto nezávislé na tom, kteří wikipedisté článek tvořili. Stejně i rozhodnutí o tom, jestli nějaký nedostatek článku má být označen šablonou. Mimochodem, pokud někdo v tomto článku "bezhlavě revertoval všechno", tak jsi to byl v první řadě ty (a zatímco já revertoval 9 z 10, tak ty 10 z 10). Možná chápu tvé důvody, nicméně je absurdní, abys mně vyčítal něco, co jsi přesně předtím udělal sám. --ŠJů

Co se týče konkrétně tohoto článku, kdysi jsem napsal základní pahýl článku, na což moje znalosti ještě stačily. Souhlasím s tím, že článek je třeba pozvednout na vyšší a odbornější úroveň (k tomu patří i řádné ozdrojování informací, o kterých sice i laik tuší, že tak nějak to je (a tudíž není důvod je mazat ani opatřovat nějakou urgentní šablonou), avšak doplnění odborných zdrojů a referencí by bylo žádoucím a vítaným rozšířením článku, nicméně to už je spíš úkol pro někoho, kdo je odborníkem na konstrukci tratí a pojezdů, než pro někoho, kdo tématiku zná jen z pohledu běžného provozu. Rovněž oprava případných nepřesností či věcných chyb je logicky spíše záležitostí toho, kdo je na problematiku kolejí specializovanějším odborníkem. Kdybych se na tento článek soustředil, možná bych nějaké zdroje nakonec našel, ale opravdu se necítím vázán domněnkou, že jakékoliv návrhy na zdokonalení jakéhokoliv článku je povinen splnit zrovna a právě ten, kdo článek kdysi založil nebo k němu někdy přispěl. --ŠJů 22. 9. 2009, 18:13 (UTC)

Ale ty mluvíš o koze a já o voze. Wikipedie:Ověřitelnost: Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal... Jestli s tímto principem nesouhlasíš, tak to řekni rovnou. Všech 16 vět, ke kterým nám IP přidal "chybí zdroj", jsi napsal ty. --Packa 22. 9. 2009, 19:02 (UTC)

Ta citace se výslovně týká "nezjevných informací". Zde mluvíme o potřebě ozdrojovat relativně zjevné informace, tedy o požadavku, který směřuje ke zvýšení kvality článku, nikoliv k napadání dotčených tvrzení. Proto také není použita urgentní verze se subst:fakt, ale jen běžně vložená šabona upozorňující na chybějící zdroj: samotná fakta tu snad nikdo nezpochybnil. (Krom toho, ani nesmysl uvedený "v kostce" v závazném pravidle nepřestává jen proto být nesmyslem. Wikipedisté opravdu nejsou s Wikipedií v zaměstnaneckém poměru, aby jim mohla ukládat nějaké povinnosti a úkolovat je: maximálně může stanovovat podmínky pro to, aby nějaké tvrzení mohlo v článku zůstat, resp. jaké informace smí a jaké nesmí být do článků vkládány.) --ŠJů 22. 9. 2009, 19:23 (UTC)

Marnost nad marnost.. končím. --Packa 22. 9. 2009, 19:30 (UTC)

Máš pravdu, vykřikovat o marnosti a končit je jednodušší než věcně reagovat. Já tu od úplného začátku konzistentně tvrdím, že uvedené informace jsou poměrně zjevné (byť nemusí platit absolutně), nikdo je nezpochybnil a tedy nejsou adepty na odstranění, ale samozřejmě ozdrojování by kvalitu článku zvýšilo, bylo by vítaným rozšířením článku a vložení šablony, která upozorňuje na chybějící zdroj, je adekvátním způsobem, jak potřebu takového zdokonalení vyznačit. Zatímco ty střídavě buď zcela odstraňuješ požadavky na zdroj, anebo naopak naznačuješ, že ta tvrzení jsou nezjevná a já že mám nějaké povinnosti je dokládat. Rozmysli si, co vlastně chceš tvrdit, a pokud se (narozdíl ode mne) domníváš, že některé z těch tvrzení je opravdu podezřelé či pochybné, tak ho samozřejmě oprav nebo odstraň, stejně jako to může udělat kdokoliv. Já nic takového netvrdím, takže já nemám důvod dávat zkvalitňování právě tohoto článku přednost před jakoukoliv jinou činností, kterou budu na Wikipedii i mimo ni dělat. --ŠJů 22. 9. 2009, 20:10 (UTC)

Článek "Zvedání mostů" nepatří do kategorie pohyblivých mostů, ale pouze se jedná o pohyb při stavbě nebo pohyb používaný k opravě mostu, všechno popsal původní autor článku zcela srozumitelně. Zdvihací zařízení není trvalou součástí mostní konstrukce. Doporučuji, aby jste si četl články celé, pokud něčemu nerozumíte, poradil se s ostatními, kategorizoval a upravoval uvážlivě. Přeji pěkný den. --Hapesoft 21. 9. 2009, 21:49 (UTC)

Díky za upozornění i za nápravu, máte pravdu. --ŠJů 21. 9. 2009, 21:52 (UTC)

Úvrať je obecné slovo, nikoliv speciální pojem --Serval 24. 9. 2009, 12:06 (UTC)

Ano, je možné napsat článek o obecném významu slova, a pokud někdo takový článek (nikoliv jednovětý subpahýl) napíše, je možné jej přemístit na hlavní název bez rozlišovače. Nicméně není dobré z článku o jednom speciálním významu slova dělat článek o třech různých významech, a sice především o jednom speciálním významu a pak bokem a jednovětými zmínkami o druhém speciálním významu a o obecném významu. Přesně od toho tu máme rozcestníky, rozlišovače a šablonu různé významy: samozřejmě, že téměř vždy lze za "různými významy" tušit jakýsi obecný význam, ale encyklopedie přece jen je něco jiného než filologický či etymologický slovník. --ŠJů 24. 9. 2009, 12:19 (UTC)

A neměl by ten článek mít nějaký rozlišovač? Já znám dolní a horní úvrať na pístovém motoru od 17 let života, tedy 35 let, ale ačkoliv jsem vystudovaný strojvedoucí, o úvrati na železnici jsem až donedávna nikdy neslyšel - mám pocit, že závada je někde jinde. --MiroslavJosef 24. 9. 2009, 12:22 (UTC)

... a podotýkám, že o železnici a trakčních vozidlech jsem se učil i ve 4. ročmíku na ČVUT (to jen pro upřesnění) ** Článek by se měl IMHO jmenovat "železniční úvrať" nebo "drážní úvrať", co já vím ... --MiroslavJosef 24. 9. 2009, 12:24 (UTC)

Rozlišovač se zpravidla používá až v době, když existuje více článků o různých významech slova. Zatím existuje jen jeden článek, který se kolega pokusil změnit na jakýsi polo-článek, polo-rozcestník. S obecným významem si nejsem až tak jistý, protože googlem jsem našel opravdu jen tyto dva speciální významy (úvrať na železniční trati a úvrať pístu: samozřejmě naprosto bez ohledu na to, je-li pístový mechanismus poháněn ruční klikou anebo je-li píst součásti tepelného stroje): chtělo by to asi najít zdroje i pro jiná použití. --ŠJů 24. 9. 2009, 12:33 (UTC)

Byls to tuším Ty, komu se v diskusi o smazání článku Milan Horák jako citace, že jsem předsedou EAP, nezdál dost dobrý oficiální protokol a poukazovals na webovku (která nebyla aktualizovaná). Takže slavnostně hlásím, že teď už jsme to konečně stihli na příslušné stránce aktualizovat. --Mmh 12. 10. 2009, 08:14 (UTC)

Zdrvím, kolego, koukám, že na Commons doplňuješ obrázky Kostelce. Já mám ještě nějaké nezpracované ze srpna, tak asi počkám, abych neuploadoval zbytečně duplicitní. Mám zámek, pivovar apod. Kdo z nás pak přidá galerii na stránku? --Gumruch 24. 10. 2009, 17:48 (UTC)

Už jsem s Kostelcem hotov, k zámku ani k pivovaru jsem se nedostal. Já tam jen narychlo přestupoval, tak jsem využil volný čas a obešel náměstí a nejbližší okolí. O duplicitu fotek není třeba mít obavy, Commons snese daleko víc fotek, než kolik se jich vejde do článku. Je-li fotka z jiné sezóny, z jiné roční doby, z jiného úhlu, je to většinou přínosem. Já se tam dostal za ne moc pěkného počasí, takže pokud máš lepší fotky třeba i z toho náměstí a okolí a najdeš si čas je nahrát, jsou určitě vítány. --ŠJů 24. 10. 2009, 18:33 (UTC)

Přidání fotek do článku nechám asi na tom, kdo bude chtít článek upravovat. Třeba ten seznam památek příliš neodpovídá obvyklému stylu Wikipedie, jednotlivé památky by asi potřebovaly samostatné nadpisy oddílů, některé i samostatné články atd. --ŠJů 24. 10. 2009, 18:36 (UTC)

Ahoj. Vzhledem k tomu, že jsi autorem článku Taxislužba v Praze, chtěl bych tě poprosit, zda by ses, až budeš mít chvíli času, nemohl mrknout na článek Taxi Praha, který byl dnes založen, a nějak těch pár encyklopedických informací včlenit do té Taxislužby v Praze (jestli tam je něco navíc). Díky. --Harold 26. 10. 2009, 19:36 (UTC)

To bude problém. Konkrétní údaje (počty licencí a taxiků, maximální ceny) nejsou zdrojovány, v seznamu "taxislužeb" je jakási směs dispečinků a webů, o kterých není jasné, komu patří, celý název článku odpovídá názvu jedné konkrétní firmy, která je shodou okolností v odkazech uvedená jako první... ale pokusím se na to podívat. Ostatně on i ten "můj" kmenový článek by potřeboval zgruntu předělat, ale k tomu se hned tak nedostanu. --ŠJů 26. 10. 2009, 20:28 (UTC)

Taxi Praha je obecný název a není názvem jedné firmy, jejíž správný název je Taxi Praha s.r.o. Článek Taxi Praha by měl obsahovat informace o taxi v Praze, jak je tomu u příspěvku Taxislužba v Praze a neobsahovat jen informace o jedné firmě a tvořit ji tak reklamu s externím odkazem. Ale po pár mých smazaných příspěvcích jsem pochopil, že na Wikipedii přispívá jen pár wikipedistů, kteří příspěvky zkontrolují, smažou a utváří k obrazu svému, tak jak si mylně myslí, že je to správné. Jak už to řeklo pár wikipedistů, česká verze Wikipedie je nepřesná, příspěvky se mažou, místo případné editace. Tomami 27. 10. 2009, 04:53 (UTC)

"Taxi Praha" je asi tak obecný název jako "Dům Strašnice" nebo "Bus Praha". Pokud existuje článek o taxislužbě v Praze, tak nemá být zakládán nový o zcela tomtéž tématu, Wikipedie opravdu nefunguje tak, že tady bude dvacet článků od dvaceti různých autorů na zcela stejné téma: těch dvacet autorů má spolupracovat na jednom článku. --ŠJů 27. 10. 2009, 05:26 (UTC)

opravoval jsem odkaz na Živohošť (Chotilsko), který je přesměrován na Živohošť a vracels to zpátky jak na stránkách Živohošť tak Chotilsko. Je k tomu důvod? Živohošť jsem opravil (odkaz sám na sebe) a Chotilsko zatím nechal děkuji ---kloin- 27. 10. 2009, 07:32 (UTC)

Důvod k tomu je: pokud budeme v odkazech důsledně rozlišovat tři "významy" označení Živohošť i přesto, že zatím dvě hesla odkazují na to třetí, tak až budoucnu některý z těch dosud neexistujících článků vznikne, nebude třeba přeorávat odkazy. Svými opravami jsi způsobil tu nepřesnost, že odkaz v šabloně obce, který má směřovat jen na příslušnou část Živohoště, nyní odkazuje přímo na celou Živohošť. To je podle mého názoru více matoucí než zpětné přesměrování. Ale asi máš pravdu že za současné politiky, kdy jsou redirectované odkazy plošně napřimovány bez ohledu na to, jestli nepřímý odkaz je opodstatněný, by to nebylo dlouhodobě udržitelné. Takže ponechávám tvoji verzi. --ŠJů 28. 10. 2009, 00:41 (UTC)

Abych pochopil. Správně by měl existovat článek Živohošť (zaniklá obec), odkazující na části, co z ní zbyly: Živohošť-Chotilsko a Živohošť-Křečovice, popř. další. Potom by v šabloně byly odkazy na nové části obce.Ty by pak odkazovaly jak na původní nezatopenou obec, tak na obce jichž se stala součástí. Asi jsem to zbytečně rozházel a chtělo by to narovnat. Na okraj: v Živohošti jsem měl jednou schůzku a omylem jel podle navigace do té druhé části a pak bloudil po okolí. Děkuji ---kloin- 28. 10. 2009, 10:08 (UTC)

Já myslím, že primárně má existovat článek o Živohošti jako celku v celém historickém záběru (tak jak ten článek nyní je) a teprve poté, pokud k tomu bude dostatek materiálu a významnosti, může být vhodné vyčleňovat z něj dílčí články jako například o bývalé vesnici a obci (tedy o části její historie až do likvidace centra vesnice) a o jejích dvou dnešních reliktech, pokud by o nich bylo co samostatného psát. Jinak by se nám třeba historie kostela tříštila do dvou článků. --ŠJů 28. 10. 2009, 16:34 (UTC)

Ahoj ŠJů, potěšilo mě rychlé a kvalitní vyřešení problémů ohledně pražských taxíků, takže bych ti chtěl tímto udělit wikikytičku. Díky a měj se pěkně. --Harold 27. 10. 2009, 08:54 (UTC) +1--H11 27. 10. 2009, 11:02 (UTC)

Díky, každé ocenění potěší, i když se samozřejmě člověk nezavděčí všem. --ŠJů 28. 10. 2009, 00:41 (UTC)

Ahoj ŠJů, odpusť si laskavě svá kolektivní útočná vyjádření na skupiny uživatelů v tvém svatém boji cílené na správce (např zde). Nepřispívá to dobré atmosféře na Wikipedii a ty sám moc dobře víš, že se pohybuješ na hraně osobního útoku. Pokud máš připomínky k práci správců, piš laskavě cíleně a konkrétně, pokud máš ale jen prsty plné štvavých písmen, počítej s tím, že ti dříve nebo později někdo zakáže možnost editovat. Tvůj přístup, že budeš útočit kolektivně a tím budit názor, že jsi se všemi správci ve sporu není bez řešení. Skutečně pevně věřím, že ti jde o zlepšení Wikipedie, jde nám o to všem, skuz se ale umravnit a srovnat, skutečně bych to osobně uvítal. Kritika je vítána, ale cílená a věcná, ne bezobsažné osočování všech. --Chmee2 28. 10. 2009, 17:19 (UTC)

Milý ŠJů, i já Vás prosím, můžete přestat s kolektivními útoky na správce, naznačovat že jsou prasata atd.? Opravdu to nepřispívá dobré náladě na wiki. Když už kritika, tak cílená, prosím.--Mirek256 28. 10. 2009, 17:43 (UTC)

Má-li někdo potíže s chápáním psaného textu, necítím se povolán tento jeho problém vyřešit. Měl jsem na mysli to, že pokud je stávající pravidlo, které vymezuje roli správců, novelizováno doplňky, které jsou s tímto vymezením v přímém rozporu, tak to považuji principiálně za zcela shodný způsob novelizace, jaká byla postupně prováděna u sedmera přikázání z Farmy zvířat. Nemohu za to, že Orwell tuto činnost přisoudil zrovna prasatům, a lepší příklad odjinud jsem bohužel nenalezl, tento mi připadal dostatečně trefný. Jistě bych ale mohl Orwellovi vyčíst, že jeho štvavá kniha nepřispěla dobré atmosféře ve společnosti a že měl své politicko-sociologické názory vyjadřovat konstruktivnějšími způsoby a ne budit dojem, že je se všemi vládci vzešlými z lidu ve sporu. Pokud znáte z literatury a z dějin nějaký příklad, který by byl ještě výstižnější analogií onoho způsobu novelizace a navíc by nikoho neurážel, jistě s ním můžete do diskuse příspět. Mimochodem, těch správců, kteří svědomitě a poctivě vykonávají svou práci a chápou její podstatu, si hluboce vážím. Neurážejte je, prosím, tím, že na ně svévolně vztahujete moji kritiku, která je cílená na ty wikipedisty, kteří se dlouhodobě snaží demontovat základní principy fungování Wikipedie, popřípadě na těch pár jedinců mezi správci, kteří své pravomoci občas či soustavně překračují a zneužívají. Onen odkaz a v něm vložená další šabona se týkají jedné zcela konkrétní osoby, která opakovaně svévolně měnila text šablony a okázale přitom pohrdala platnými pravidly (snahu o jejich respektování hanlivě označovala "doporučenítidou"), dvou správců, kteří namísto aby zjednali nápravu, stránku zamykali, a nepřímo se vztahuje i k činnosti jednoho nesprávce, který se účastnil revertovací války k prosazení textu odporujícího pravidlům.

Dovoluji si též vyjádřit svůj názor, že kolega v tak důležité funkci, jakou je funkce byrokrata, by měl jít ostatním kolegům příkladem a neměl by si dovolit dezinterpretaci výroků kolegů (ono obvinění nebylo kolektivní, ale týkalo se konkrétního jednání, jehož protagonisty lze snadno zjistit, ale v tomto případě nebylo účelné jejich jména výslovně vytahovat, protože v oné diskusi šlo primárně o to připomenout nelegitimnost znění šablony), štvavé útočné formulace typu "prsty plné štvavých písmen" ani temné vyhrožování, které hraničí s přípravou a schvalováním zneužívání pravomocí. --ŠJů 28. 10. 2009, 19:01 (UTC)

Dobrý den, protože si Vás pamatuji jako člověka, který mi v dané věci nejvíce oponoval, chtěl bych Vás upozornit na změnu v návrhu AfD, o níž si nejsem jist, jestli s ní budete souhlasit. Pokud nesouhlasíte, tak mou úpravu prosím revertujte nebo upravte. Děkuji. --Beren 2. 11. 2009, 13:22 (UTC)

Přechod od označení VfD k označení AfD na anglické Wikipedii jsem si vždycky spojoval primárně s tím, že je proces určen výhradně pro články, nikoliv již pro jiné typy stránek (pro něž je určeno třeba CfD); rozdíl ve způsobu počítání či vyhodnocování hlasů nebyl na anglické Wikipedii nijak nápadný (nápadnou odlišností byl jen velmi malý počet reakcí na většinu jednotlivých žádostí, což jsem považoval a považuji za hlavní příčinu dalších tamějších specifik). Nezkoumal jsem dopodrobna, jestli to funguje úplně přesně takto a jestli "articles" jsou opravdu důsledně jen "articles". Upozornil jsem již, že bychom se měli vyvarovat chyby a zásadně nepoužívat zkratku AfD, pokud bude u nás proces určen i pro jiné typy stránek než jen články.

Ta poslední přidaná věta by dávala smysl, pokud by se vztahovala opravdu jen ke stránkám s pravidly, nikoliv obecně ke stránkám "v dalších jmenných prostorech": například o nápovědách nebo diskusích lze obtížně říci, jestli jsou "součástí nějakého mechanismu", třebaže fakticky mají stránky nápovědy a návodů přibližně stejný účel jako stránky s pravidly. Naopak by asi bylo vhodné se speciálně zmínit o šablonách: že o rozsahu použití šablon se rozhoduje jinými procesy, a o smazání šablony lze diskutovat teprve poté, co z předchozího konsensu vyplynulo, že není nikde používána. Alespoň mně tedy připadá, že diskuse o smazání šablon většinou fakticky je spíše zástupnou diskusí o obsahu a stylu článků, v nichž je šablona použita. Jinak samozřejmě s vámi souhlasím, že pokud bude existovat nějaký jasný a funkční proces, kterým bude možno zpochybnit nejen ta pravidla, proti nimž se postaví většina komunity, ale i ta pravidla, která zjevně nevyjadřují jasný konsensus komunity, tak nevidím důvod, proč by se o stránkách s těmito pravidly mělo rozhodovat v HoSu nebo DoSu.

Jistě jste si také všiml mého návrhu, že modifikovaný HoS, který by již nebyl pouhým hlasováním o smazání, ale diskusí o článku, určenou k jeho podrobnějšímu posuzování a volbě z více možností, by se dal využít také k rozhodování všech sporů souvisejících s umístěnými varovnými a údržbovými šablonami, se kterými máme dosud vážný problém: t. j. dávat k takové diskusi všechny sporné návrhy na sloučení, rozdělení či přejmenování, spory o oprávněnost urgentních i neurgentních varovných šablon atd., protože dosavadní stav ověřuje spíš vytrvalost stran sporu v revertovacích válkách a jejich zamykací a blokovací sílu nežli skutečně oprávněnost šablon. Nesdílím sice víru, že rozhodnutí jediného správce je ideálním způsobem řešení sporů, ale za předpokladu, že DoS bude někdy skutečně funkční, by byl vhodným nástrojem pro řešení mnohem širšího okruhu sporů než jen jednoznačných návrhů na smazání. Bohužel zatím se k této myšlence nikdo nevyjádřil, snad to černobílé pojetí boje za reformu tomu zabránilo. --ŠJů 2. 11. 2009, 19:26 (UTC)

Na anglické Wikipedii mají zvláštní mechanismy pro smazání u různých typů stránek, např. en:Wikipedia:Redirects for deletion. Pro stránky, na něž žádný zvláštní mechanismus není, mají en:Wikipedia:Miscellany for deletion. Liší se především ve způsobu vyhodnocování, například u redirektů je defaultní výsledek smazání. Zatím si nemyslím, že u nás je potřeba zavádět podobné odlišnosti ve vyhodnocování, postačí, že lze aplikovat jen pravidla vztahující se k danému typu obsahu. --Beren 5. 11. 2009, 05:01 (UTC)

Buďte tak laskav a odpusťte si tu českou nemoc zvanou titulománie - do rozcestníků osob tituly nepatří vůbec! MiroslavJosef 4. 11. 2009, 08:42 (UTC)

Právě že do rozcestníků patří nejvíc, kdyby nikam jinam. Ale už jsem vám napsal na vaši stránku. --ŠJů 4. 11. 2009, 08:55 (UTC)

V této diskusi jsi psal o citačních šablonách ve článku Rumburk. Myslíš, že bych se těch příšerností typu [s.l.] či [s.n.] zbavil tím, že odkaz na autora normálně z té konkrétní šablony odmáznu? Díky za radu. --Kmenicka 7. 11. 2009, 09:27 (UTC)

Těch zkratek se zbavíš tím, že v šabloně vyplníš místo vydání, resp. vydavatele, což ve většině případů asi je možné. Ale jaký smysl má, aby šablona produkovala takové nesrozumitelné zkratky, to příliš netuším. Musel by ses zeptat někoho, kdo ty šablony buď tvoří, nebo dává do článků. Já jsem jejich příznivcem nikdy nebyl, protože nesmírně komplikují editaci: pokud chce člověk nějaký údaj přidat, tak aby k tomu hledal manuál místo aby ho normálně připsal. --ŠJů 7. 11. 2009, 15:19 (UTC)

No jo, odkaz na autora, který je dvacet let pod drnem a isbn knihy, která byla jenom napsaná strojopisem a dále už jen opisovaná. ISBN neexistuje! Ale i tak ti děkuju za reakci. --Kmenicka 8. 11. 2009, 06:11 (UTC)

Ahoj,

všiml jsem si, že jsi autorem fotek mnoha rozcestníků na Wikimedia Commons (turistické i cyklistické). Ty rozcestníky mi vydatně pomáhají, když se snažím mapovat turistické značky pro OpenStreetMap (OpenTrackMap).

Chtěl bych se tedy zeptat, jestli nemáš ještě nějaké fotky rozcestníků (které ještě nejsou na WMC), případně další zdroje, které by mi mohly pomoct.

Mimo to mám rozsáhlou sbírku rozcestníků (většinou focených na mobil), které mohu poskytnout, pokud by o ně byl zájem. Nemyslím si, ale by se měli všechny nahrávat na WMC, takže ti je mohu poslat, a ty bys mohl nahrát na WMC ty, které uznáš za vhodné.--Hustan 20. 11. 2009, 07:17 (UTC) (Petr Dlouhý)

Myslím, že bych asi našel ještě některé, které jsem na Commons nenahrál (třeba kvůli nižší kvalitě, anebo z některých oblastí, kde mi těch podobných fotek přišlo moc), ale asi by se mi nechtělo zpětně prohledávat své archivy a kus po kuse zkoumat, co jsem už nahrál a co ne. Počítám s tím, že tyhle fotky asi většinou nenajdou uplatnění přímo v článcích, ale můžou být jakýmsi pomocným vodítkem jak pro čtenáře, tak pro autory článků. Váhal jsem jestli má smysl nahrávat na Commons skoro všechny rozcestníky, kolem kterých projdu, ale myslím si, že projekt by to měl unést a po pár letech se mnoho z těch fotek stane zajímavým historickým dokumentem. Fotky z mobilu bych asi do Commons ve větší míře nenahrával, pokud by kvalitou nebyly srovnatelné aspoň s fotkami z běžných kompakt-foťáků. Jinak pro mapové projekty bych doporučoval raději čerpat z map, protože směrovky v terénu jsou leckdy ne úplně aktuální. --ŠJů 21. 11. 2009, 20:41 (UTC)

Bohužel žádná z map, které já znám neumožňuje čerpat pod licencí cc-by-sa. Aktuální je to co je v terénu, ne to co je na mapách (mapa by měla co nejvěrněji zachycovat realitu, ne nějaký zamýšlený stav).

Kvalita není úplně špatná (tedy po informační stránce - většinou jdou přečíst i ta malá čísla), ale samozřejmě to není nic reprezentativního. Ukázka je zde. Je to pouze nabídka, mohlo by se to hodit na články jako cs:Turistická_značená_trasa_0001 (alespoň do doby, než se najdou lepší fotky.

Autorským právem je chráněno pouze konkrétní tvůrčí zpracování, nikoliv obsažené informace samy o sobě. Nevím, jakým způsobem se obojí v kartografii obvykle rozlišuje, nicméně domnívám se, že informaci o tom, kudy které značené trasy vedou, by mělo být možné i z autorsky chráněného díla volně využívat. Ovšem online mapy typu té na "mapy.seznam.cz" nebo z různých navigací obsahují mnoho nepřesností a celkově jsou dost odfláknuté, nedají se srovnat s kvalitou a spolehlivostí profesionálně zpracovaných map z KČT nebo Kartografie Praha, které zatím vycházejí jen na papíře. Co se týče té neakutálnosti stavu v terénu, myslel jsem tím to, že když v některém místě dojde k lokální změně (přeložení trasy, přebarvení úseku z jedné barvy na jinou atd.) nebo jsou korigovány údaje o vzdálenostech, tak ne vždy bývají zároveň důsledně upraveny i vzdálenější směrovky směřující k tomu místu: zatímco nová mapa by vždy měla vyjadřovat aktuální stav, mnohé směrovky v terénu jsou desítky let staré.

Ty fotky v odkázané ukázce mi připadají pro Commons přijatelné a přínosné, ale já mám momentálně ještě dost nezpracovaných svých fotek, takže k přebírání z Flickru a nahrávání na Commons bych si asi nenašel čas. --ŠJů 22. 11. 2009, 12:01 (UTC)

Myslím, že to s těmi informacemi není úplně pravda - například databáze zákonem výslovně chráněná. Nevím, jestli jsou tam kartografická díla také uvedená, ale je to s databází velmi podobné. Každopádně, pokud nedojde k všeobecné shodě mezi přispěvateli OSM, tak z map opisovat nehodlám.

Mám těch fotek mnohem víc, než je na tom Flickru, klidně některé jednotlivé nahraju, ale rozhodně nebudu nahrávat všechny. Nevím o co je zájem, já mám především následující oblasti: okolí Prahy, okolí Rokytnice nad Jizerou, okolí Desné (v Jizerských horách), okolí Železné rudy a mnoho dalších. Ale jak jsem řelk, budu nahrávat buď jednotlivé fotky na objednávku, nebo můžu nějakým způsobem někam poslat všechny.--Petr Dlouhý 22. 11. 2009, 12:50 (UTC)

Kartografické dílo je uvedeno jako poslední ve výčtu, který tvoří definici "díla" v § 2 odst. 1 autorského zákona. Databáze se považuje za souborné dílo pouze tehdy, je-li "způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem", přičemž autorská ochrana se vztahuje na tento celek a tyto jeho aspekty (tvůrčí způsob výběru a uspořádání obsahu, viz § 2 odst. 2 tamtéž), nikoliv na jednotlivá obsažená data sama o sobě. Podle odstavce 6 téhož paragrafu "dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě". To je v zákoně jasně a přímo napsáno, tudíž není třeba k této otázce vymýšlet nějaký náš konsensus. Ovšem jak už jsem zmínil, v případě mapy může být obtížné rozlišit "údaj sám o sobě" od jeho tvůrčího grafického zpracování. Při zagooglování jsem zjistil, že podobným tématům se v odborných článcích dlouhodobě (už od 80. let) a soustavně věnuje především kartograf Petr Skála, viz např. http://www.zememeric.cz/9-97/kartpravo.html, kde problematiku v úvodu shrnul do bonmotu: "Názory na to, kdy kartograf už zneužívá kartografické dílo jako podklad pro tvorbu vlastní mapy, jsou stejně nevyjasněné jako stanoviska žen, kdy už dochází k sexuálnímu harašení mezi mužem a ženou." Vytěžení informace o vedení turistické značené trasy bych však za sporné nepovažoval, to je typicky údaj sám o sobě.

Pochybuji, že si někdo nějakou fotku rozcestníku přímo vyžádá: ony jsou ty fotky užitečné spíš nepřímo, do článků se hodí málokdy. Zamýšlel jsem někdy udělat na Commons nějakou stránku s galérií směrovek podle historického vývoje i oblastních a jiných odlišností, různých zvláštností atd., tak potom by se mohlo stát, že by se mi nějaká konkrétní fotka hodila. Ale jinak jsem ve stejné pozici jako ty. Hromadným importům fotek odjinud nebo nahrávání fotek jiných autorů jsem se nikdy nevěnoval a ani nemám v úmyslu se na to zaměřovat.--ŠJů 22. 11. 2009, 13:52 (UTC)

Ok, diskuzi o autorských právech posouvám na českou OSM konferenci (http://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz), protože by samozřejmě bylo výhodnější opisovat z map, ale je napřed nutné získat jistotu v rámci celé komunity.

Fotky teda nebudu nahrávat, leda že bych našel nějaký článek, kam by se vyloženě hodila. V budoucnu je pravděpodobně budu nahrávat na http://openstreetview.org/, ale zatím ten server příliš nefunguje.--Petr Dlouhý 22. 11. 2009, 14:30 (UTC)

Ahoj, neměl bys prosím někde k dispozici seznam čísel značených tras a odkud kam vedou? JAn 20. 11. 2009, 11:13 (UTC)

Ahoj, zdravím OSM mapaře. Nevím, jestli o tom víš, ale na OSM máme generovaný seznam zmapovaných tras. Mimo to ještě existuje kilometráž na stránkách KČT Plzeňského kraje, ale nevím jak moc je využitelná pro OSM z hlediska autorských práv.--Hustan 20. 11. 2009, 11:34 (UTC) (Petr Dlouhý)

Na toto Šjů již odpovídal, tak pokud nechceš čekat na jeho odpověď můžeš si jí přečíst zde  :-) --Jowe 20. 11. 2009, 11:57 (UTC)

Ano, Jowe správně odkázal, nic nového nevím. Stačí koupit si sadu 30 stotisícových map z Kartografie Praha a máš komplet celou republiku za necelé 3000 Kč. Kroužkový Turistický atlas České republiky myslím podobný seznam neobsahuje. Pak je tu ještě možnost kontaktovat e-mailem pana Markvarta, což je předseda rady značení KČT, celkem ochotný a zapálený pán (e-mail, poštovní adresa a telefonní čísla na něj se dají najít v dokumentu www.npsumava.cz/gallery/3/1079-radanps_seznam0909.xls), a zkusit se ho poptat, v jaké formě evidenci vedou a jestli by byli schopni a ochotni k ní někoho pustit a nekomerčně ji uvolnit. Mimo značení KČT existují ještě nějaké jiné subsystémy (třeba Svazek měst a obcí Rakovnicka má svoje značení). Zřizovateli naučných stezek jsou nejrůznější subjekty a jen menší část z nich metodicky spolupracuje s KČT, pokus o oficiální seznam naučných stezek je na adrese http://www.stezka.cz/. --ŠJů 21. 11. 2009, 20:41 (UTC)

Ahoj, dík za doplnění a upravení mých informací na stránce o MHD Přelouč (zadával jsem jako neregistrovaný). Teď to zároveň obsahuje původní informace v minulém čase, aktuální informace v přítomném, a budoucí informace v podmiňovacím způsobu - dobrá práce. --hradtom 28. 11. 2009, 21:41 (UTC)

Pro období od 15. do 31. prosince byla na hlavní straně uvedena zajímavost z hesla Pneumatická tramvaj, jehož jste autorem nebo spoluautorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, prosíme navrhněte ji.

Se srdečným pozdravem Jan.Kamenicek 17. 12. 2009, 09:32 (UTC)

Ahoj, prosím Tě neodstraňuj požadavek na zdroj, pokud je tvrzení sporné nebo nepravděpodobné. Odstrańování pož. na zdroj bych očekával u nováčka, nikoli u zkušeného wikipedisty. Můžeš mně ukázat, kde se na en wiki píše, že kongesce je obstipace GIT? Já jsem bohužel špatně hledal. Pokud zmiňuješ i de wiki, pak tam je sémanticky slovo Stau z hlediska lékařství nepřesné ke slovu kongesce. De wiki má vlastní pojem v medicínském smyslu de:Kongestion redirovaný na městnání krve Blutandrang, v jehož smyslu se pojem používá. Pokud se v češtině hovoří např. o kongesci trávicího traktu, pak se nemá na mysli zácpa ve smyslu obstipace, ale městnání krve ve střevu (překrvení, otok střevní sliznice). Viz např. kongesce. Prosím tedy o dodání zdroje, aby wikipedie nepodávala mylné informace. --Kacir 19. 12. 2009, 11:37 (UTC)

Za prvé, rozcestník není to pravé místo k uvádění referencí. Za druhé, není jasné, jaký zdroj vlastně postrádáš. V popisu editace jsi žádal zdroj k obstipaci, na stránku jsou vložil požadavek na zdroj ke slovu konstipace a tady v diskusi to nakonec vypadá, že máš pochybnost o významu slova kongesce. Pokud se domníváš, že článek Zácpa má nesprávné interwiki, tak se to pokus opravit. --ŠJů 19. 12. 2009, 23:09 (UTC)

O tom, že anglické slovo "congestion" je někdy překládáno jako zácpa v lékařském významu, jsem našel zmínku například ve slovníku slovnik.seznam.cz. Překrvení je mnohem běžnější a standardní význam, z čehož asi vyplývá, že na školách se učí, že všechny ostatní významy jsou "špatně". Nicméně i řídce používané významy stojí za zmínku, byť by asi měly být uvedeny až za běžnými významy. Pokud jsi si opravdu jistý, že to v tom slovníku na seznamu je zcela ojedinělá chyba, tak tu položku z rozcestníku klidně smaž. --ŠJů 19. 12. 2009, 23:21 (UTC)

Položku zdroje jsem uvedl jasně za slovo konstipace, tedy za tento význam slova, respektive za všechny významy, které jsi uvedl na jediném řádku (odkazu) = synonymní významy slova kongesce v rozcestníku. V něm je požadavek na zdroj samozřejmě patřičný, pokud je daný význam nepravděpodobný nebo sporný, nikde není napsáno, že v rozcestníku nemají být informace zdrojovány. Vůbec jsem nepsal, že české heslo Zácpa má špatné interwiki, ale že německé iw Stau přesně neodpovídá lékařskému významu slova kongesce. Na de wiki mají lékařský význam uveden přímo redirektem Kongestion --> Blutandrang. Anglické slovo congestion je zácpa v obecném (primárním) lékařském pojetí, ale není spojováno v souvislosti se zácpou střeva, tedy obstipaci, konstipaci [5] [6]. Zajímalo mě, kde jsi takovou informaci získal, pravděpodobně došlo k nepřesnosti užití významu u slovníkového hesla. --Kacir 20. 12. 2009, 20:03 (UTC)

Jestliže skutečně anglické slovo congestion znamená mimo jiné i zácpu v obecném lékařském pojetí, jak píšeš, pak tedy zřejmě v tomto obecném smyslu zahrnuje i speciální lékařské významy, byť některé jistě běžněji a jiné méně. Doklad o tom, že obvykle je tím slovem označován jeden ze speciálních významů, samozřejmě ještě nikterak nevyvrací, že jím nikdy nebývá označen jiný ze speciálních významů, byť může dokládat, že ty jiné významy nebo ten obecnější význam jsou přinejmenším méně běžné. Jinak viz výše. --ŠJů 20. 12. 2009, 20:29 (UTC)

Ono to slovo není anglické, ale má latinský původ. Kdyby skutečně mělo význam obstipace, pak by se uvádělo nejen ve slovnících jako synonymum, ale používalo by se i v praxi, a to pokud vím, neužívá. Ono má v souvislosti s trávícím traktem svůj základní lékařský význam (viz můj úvodní příspěvek). --Kacir 20. 12. 2009, 20:41 (UTC)

Jak už jsem psal, pokud jsi si opravdu jistý, že to v tom slovníku na seznamu je zcela ojedinělá chyba (věcných chyb i překlepů je v něm hodně, tak bych se nedivil), tak tu položku z rozcestníku klidně smaž. Třebaže obecně bych nespoléhal bezmezně na tvůj smysl pro objektivitu, tak v lékařství se nepochybně vyznáš nesrovnatelně lépe než já. --ŠJů 20. 12. 2009, 20:54 (UTC)

Nejpodorobněji mají významy slova napsané na fr wiki fr:Congestion (médecine). V daném slovníku to chyba není, kongesce = zácpa, ale nikoli ve smyslu střevní zácpy (to tam napsáno není). Jinak svá POV se snažím prezentovat jen v diskuzích, co máš konkrétně na mysli ohledně objektivity? --Kacir 20. 12. 2009, 21:07 (UTC)

Není účelem této diskuse, abychom se vzájemně posuzovali. Měl jsem tím na mysli ve vztahu k této diskusi to, že bys například mohl mít tendenci nějakou jednu konkrétní školní terminologii považovat za jedinou správnou a případně existující jiné významy (třeba i v obecném jazyce) či jinak stavěné terminologie bys mohl považovat za apriori nesprávné, což je možná pro dnešní školní pojetí medicíny typické. Tím ovšem nechci tvrdit, že v tomto případě nemáš pravdu. Jinak, měl jsem pocit, že slovo "zácpa", je-li použito bez přívlastků, se v češtině používá téměř výhradně pro střevní zácpu, takže můj výklad té položky ze slovníku Seznamu nebyl neopodstatněný, ale připouštím, že tam možná mají nesmysl. --ŠJů 20. 12. 2009, 21:30 (UTC)

Ono je to spíše zjednodušení, tzn. zácpa ve smyslu neprůvhodnosti něčeho něčím, tedy mohli by tam mít rozvedení na neprůchodnost krve orgánem (tkání) --> což způsobí překrvení, městnání krve, zduření tkáně (např. nosní sliznice). Dobře, myslím, že si již rozumíme. --Kacir 20. 12. 2009, 21:40 (UTC)

Zdravím,

zajímal by mne důvod vrácení dvou odkazů na Wikipedie:Vyznamenání za věrnost Wikipedii‎‎.

Díky.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 12. 2009, 11:38 (UTC)

Důvod vrácení odkazu na článek o české verzi Wikipedie je zcela shodný, jaký je důvod, proč se odkazy na Wikipedii vůbec používají. Je-li v textu řeč o české verzi Wikipedie, a to nikoliv okrajově, ale jako poměrně závažné kritérium, tak je zcela účelné a pochopitelné odkázat na článek, který o této české verzi pojednává. Naopak je dost nepochopitelné, čemu mělo prospět, že zrovna tento odkaz byl odstraněn.

Důvod vrácení odkazu na přehled vyznamenání je ten, že stránka Wikipedie:Vyznamenání za věrnost Wikipedii odedávna umožňovala shlédnout celkový přehled těchto „vyznamenání“. Tento celkový přehled, umožňující celkové přímé srovnání v okamžitém stavu i historickém vývoji, byl jednou z nejpodstatnějších funkcí stránky a celého systému. Odkazem na nástroj umožňující sestavit přehled vývoje nároků na vyznamenání pro konkrétního uživatele samozřejmě funkce celkového přehledu není nahrazena a tedy ani nedává smysl, aby původní odkaz na přehled byl nahrazen odkazem na tento nástroj. Sice se k celkovému přehledu dá dostat přímými odkazy na jednotlivé oddíly přehledu, avšak tyto odkazy jsou maskovány tak, že na první pohled vůbec není zřejmé ani to, že jde o odkazy zrovna na seznamy laureátů, ani to, že všechny tyto odkazy směřují na oddíly jediného společného přehledu.

Myslím, že při troše snahy se důvody vrácení těchto odkazů daly velmi snadno pochopit i bez kladení tohoto dotazu. --ŠJů 20. 12. 2009, 17:47 (UTC)

Chtěl bych se pozeptat, proč byla ze článku Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisy odebrána kategorie Praha 8? Vždyť kostel se v Praze 8 nachází, proč by tedy tato kategorie musela být odebrána?--Jan Polák 20. 12. 2009, 13:30 (UTC)

V kategorii Praha 8 je zařazena celá kategorie Kobylisy. Zkuste se podívat třeba na Wikipedie:Kategorizace#Nejnižší možná kategorie a výjimky. Ostatně tento systém je docela logický a snadno pochopitelný i bez nápovědy a pravidel: článek Hraboš polní také není zařazen přímo v kategorii Živočichové, přestože hraboš nepochybně živočichem je. --ŠJů 20. 12. 2009, 17:28 (UTC)

Ahoj, nechci vyvolat nějakou revertovací šlamastyku, proto se nejdřív ptám: existuje nějaký důvod, proč si vrátil zpět ref s odkazem vedoucím na neexistující stránku na webu České pošty v článku Česká pošta? --Kixx 26. 12. 2009, 18:30 (UTC)

Jednou publikovaný zdroj je provždy publikovaným zdrojem. Je nesmyslné odmazávat reference nebo dokonce fakta z článku jen proto, že nějaký zdroj někdo odstraní z některé knihovny nebo z některé adresy na internetu. Wikipedie není telefonní seznam, aby v ní staré údaje byly nahrazovány novými. Do encyklopedie patří i minulost. Nové informace se mají přidávat, ale fakt, že Česká pošta se do roku 2008 členila na odštěpné závody, bude platný jednou provždy, i kdyby se celý podnik rozpustil nebo přejmenoval. --ŠJů 26. 12. 2009, 20:46 (UTC)

Takže mám dotaz: které pravidlo či doporučení mluví o možnosti zdrojování tímhle? --Kixx 26. 12. 2009, 21:07 (UTC)

Nezdrojuje se klikáním na odkazy, ale údaji o zdroji, tedy zpravidla o názvu, případně adrese, vydavateli a datu publikace zdroje atd. Reference, které by byly tvořeny pouhým URL odkazem, jsou samozřejmě neúplné a tedy méněcenné a někdy i nepoužitelné. Avšak dokonce i na základě pouhé URL adresy jde mnohdy zdroj dohledat, například v tomto archivu. Ale není naším úkolem někomu doporučovat jeden konkrétní archiv, stejně jako v případě knižního zdroje neposíláme nikoho do konkrétních knihoven, kde je kniha k dispozici k vypůjčení. K referenci on-line zdroje patří uvést, kdy a na jaké adrese byl zdroj dostupný. A encyklopedie opravdu není stavěná na to, aby se údaje z článků odstraňovaly poté, co zdrojující kniha nebo časopis přestanou být k dostání v knihkupectví Na Růžku anebo poté, co on-line zdroj přestane být dostupný na původní URL adrese. --ŠJů 26. 12. 2009, 21:27 (UTC)

Zdravím,

pokud přesouváte článek jinam a na původní jméno přesunete zcela jiný článek (v tomto případě Postřižiny přesunuto na Postřižiny (film) & Postřižiny nastaveno jako přesměrování na Postřižiny (rituál)), musíte opravit všechny příchozí odkazy tak, aby směřovaly na správný článek. Teď jste znehodnotil bezmála dvacítku článků, protože namísto na film odkazují na rituál. A není to poprvé, kdy se to stalo.

Kromě toho jste měl Postřižiny (rituál) přesunout na Postřižiny a vložit tam {{Různé významy}}, což jste rovněž neučinil a stránka o filmu se tím pádem stala sirotčí (neexistovaly na ní v daný okamžik žádné příchozí odkazy). Tento nedostatek jsem opravil. Na vás je, abyste promptně opravil ty odkazy zmíněné výše.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 5. 1. 2010, 11:01 (UTC)

Děkuji za upozornění. Kdykoliv v minulosti bylo v každém okamžiku zřejmé, že základním významem slova "Postřižiny" není český film, ale že naopak ten český film se podle něčeho jmenuje. Nevhodně zvolený název článku s sebou pochopitelně vždycky nese riziko, že se k němu budou vázat nesprávné odkazy (pokud ovšem odkaz obecným slovem vede na obecný význam, není to chybou, ostatně tři články s takovým odkazem jsem nevědomky naopak "zhodnotil"). Nesmyslně silácky nadsazenými slovy o "znehodnocení článků" svému přání dalších úprav větší váhu nedodáte. Jinak práce na Wikipedii je samozřejmě nekonečná a při opravě každé chyby lze namítnout, že je třeba opravit dalších deset chyb, které se tím stanou zřejmější. To ovšem neznamená ani to, že se chyby nemají opravovat, ani to, že ten, kdo něco opraví, už nikdy nesmí dělat nic jiného než opravovat nekonečný a geometrickou řadou větvený řetězec navazujících souvislostí. Původně jsem chtěl do článku "Postřižiny (rituál)" dát šablonu požadavku přesunu na název Postřižiny (k čemuž jsem se nedostal) a jistě bylo potřebné i upravit v závěru tohoto článku odkaz na film (což napravil MiroslavJosef). Poté ovšem už nejde o žádném "znehodnocení" odkazů, natož článků, mluvit, protože ze všech odkazů "Postřižiny" se přes tento článek dalo jediným dalším kliknutím dostat i na článek o filmu, tedy funkčnost byla zajištěna stejně, jako kdyby byl uživatel odkazován přes rozcestník nebo šablonu "různé významy". Šablona "různé významy" je v tomto případě drobným vylepšením, ale nemělo valného smyslu ji umisťovat před přesunem článku, který v tomto případě nemohl provést nikdo jiný než správce. --ŠJů 5. 1. 2010, 12:12 (UTC)

Upřesňuji, respektive opravuji. Teprve teď jsem si všiml, že tři odkazy, které mají směřovat na rituál, jste opravil vy, čímž jste smíchal odkazy na oba významy a ztížil tak robotickou opravu odkazů na film, o kterou jsem teď požádal. Ono když je třeba dělat více úkonů po sobě a nelze udělat všechny najednou, tak je také třeba myslet na vhodné pořadí. --ŠJů 5. 1. 2010, 12:31 (UTC)

Ahoj, všiml jsem si že jsi založil novou kategorii Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem. Chtěl bych se zeptat čím to že došlo k takovému tvému názorovému posunu oproti naší diskusi v Kategorie_diskuse:Lhoty_v_Česku. Zvláště mě v té diskusi zaujala tvoje věta: "Pouhý název obce mi nepřipadá být tak podstatnou a důležitou vlastností obce, že by právě podle ní mělo být kategorizováno." --Jowe 19. 1. 2010, 19:13 (UTC)

Toto není otázka "pouhého názvu", ale otázka identity a struktury obce. V obci, která má stejné jméno jako její sídelní část, má tato stejnojmenná sídelní část povahu tzv. "střediskové obce" (to je termín z doby, kdy se připojené obce stále ještě považovaly za obce, třebaže již neměly vlastní národní výbory). V případě rozdělení nebo sloučení obcí hraje kontinuita názvu obce roli v kontinuitě identity obce, závisí na tom například to, kterým z rozdělených částí zůstane status města a kterým nikoliv atd. Z tohoto hlediska jsou obce s názvy složenými z názvů více svých sídel specifickým typem obcí, podobně jako jsou specifickým typem obce, jejichž název není názvem žádné jejich části. --ŠJů 19. 1. 2010, 19:22 (UTC)

Oproti Lhotám je podstatný rozdíl v tom, že obce se složenými názvy lze zcela spolehlivě odlišit, zatímco v případě Lhot jsem jako hlavní argument proti speciální kategorii uváděl, že mnoho vesnic vzniklých jako lhoty pravděpodobně slovo "lhota" v názvu nemá. --ŠJů 19. 1. 2010, 19:25 (UTC) Druhým podstatným rozdílem je, že pro přehled sídel se stejným názvem nebo názvem se stejným slovním základem se standardně používají rozcestníky (a kategorie by takový rozcestník jen neúplným způsobem duplikovala), zatímco pro přehled názvů, které se podobají jen strukturou, ale nemají žádnou společnou část, je rozcestník nepoužitelný. --ŠJů 19. 1. 2010, 19:29 (UTC)

Jenže otázka "identity a struktury obce" není dána jen jejím složeným názvem. Znám obec která vznikla sloučením dvou přibližně stejně velkých obcí a sloučená obec nese název pouze jedné z ní. Zajímavostí tam je že obecní úřad sídlí v té druhé. Takže vidíš že jen názvem se to určit nedá. --Jowe 19. 1. 2010, 19:32 (UTC)

Pokud by pražský magistrát sídlil v Nedvězí nebo v Březiněvsi a Nedvězí nebo Březiněves by se od Prahy odtrhly, tak status města zůstane jen Praze a na Březiněves ani Nedvězí nepřejde. Pokud by se příští rok rozdělil Brandýs nad Labem-Stará Boleslav na dvě části, tak ze zákona automaticky zůstane status města oběma částem, zatímco kdyby to dnešní souměstí mělo jednoduchý název, tak status města při rozdělení zůstane jen té části, podle níž by se souměstí jmenovalo, a ta druhá by o něj musela žádat. Na sídle úřadu ani na tom, která část je větší či lidnatější, nezáleží, identita je ze zákona i z tradice spojena právě s názvem. --ŠJů 19. 1. 2010, 19:40 (UTC)

Jen se ti snažím vysvětlit že je ta kategorie nesystémová protože nezahrnuje všechny obce které vznikly sloučením. Ale jen ty které používají složený název. Protože úplně stejným způsobem jako vznikla třeba obec Bohdalice-Pavlovice vnikla ta zmiňovaná obec která používá jednoslovný název jedné z nich. Takže se tu kategorizuje především podle názvu a ne podle "identity a struktury obce". Nehledě na to že to vůbec není vysvětleno v té kategorii podle čeho ta kategorizace probíhá. --Jowe 19. 1. 2010, 19:53 (UTC)

A kdo ti tvrdil, že by ta kategorie měla zahrnovat všechny obce, které vznikly sloučením? Nic takového jsem nikdy netvrdil a nic takového nevyplývá ani z názvu a popisu té kategorie. Krom toho nemáš pravdu, že ta obec, která má jednoslovný název, vznikla stejným způsobem jako ta, která má složený název. V jednom případě jde o připojení jedné obce k druhé, v druhém případě jde o sloučení bývalých dvou obcí do nové, třetí obce. V záhlaví té kategorie je jednoznačně popsáno, jak je kategorie vymezena. Pokud ti to není jasné a pokud reaguješ tak, jako bys vůbec nerozuměl ani vysvětlením a argumentům, které jsem ti předložil v této diskusi, tak se obávám, že tento styl diskuse je zbytečnou ztrátou času pro oba. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:03 (UTC)

Ano v záhlaví je napsáno že kategorie obsahuje obce v Česku, jejichž název je složen z názvů dvou sídel. Čili z toho plyne že je kategorizováno podle názvu. Mimochodem i toto je velmi nepřesně vymezeno protože podle toho by kritérium pro zařazení splňovala např. i obec Bílá Lhota. Protože jak Bílá tak Lhota jsou názvy sídel. Ale to už spíš jen pro odlehčení  :-) --Jowe 19. 1. 2010, 20:25 (UTC)

Zkus číst tuto diskusi znovu shora – nerad bych, abychom se tu zbytečně točili v kruhu oba. Jestli to nepomůže, jiné řešení nemám. Krom toho je vcelku zřejmé, že název obce Bílá Lhota není složen z názvu vesnice Bílá, třebaže obsahuje totéž slovo. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:32 (UTC)

Já bych řešení měl... Zkus napsat článek Obce v Česku složené ze dvou názvů sídel. Což může být z části pojato jako seznam a z části jako vysvětlující článek o otázkách vzniku, identity a struktury obcí s názvem ze dvou sídel. Tento článek když pak bude uveden jako hlavní článek v té kategorii nastane zcela jiná situace. PS. název Bílá Lhota je složen z názvů dvou sídel. --Jowe 19. 1. 2010, 20:43 (UTC)

Ano, také by bývalo bylo možné to tak udělat, pokud by to bylo něčím výhodnější, ostatně i k té kategorii je do budoucna možné (nikoliv nezbytné) přidat nějaký hlavní článek. Ale kategorie v tomto případě plní funkci onoho seznamu přinejmenším stejně dobře. V tomto případě jsem vycházel zejména z existence kategorie Kategorie:Obce bez stejnojmenného sídla, podobně jako v případě Lhot jsem vycházel z toho, že seznamy názvů se shodným základem je zavedeným zvykem ošetřovat pomocí rozcestníků. Ale to už se zase opakujeme, že? P. S. název Bílá Lhota zjevně není složen z názvů dvou sídel, stejně jako slovo lopata není složeno ze slova pata. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:54 (UTC)

Kategorie možná plní funkci seznamu ale nikoliv vysvětlujícího článku a ať chceš nebo ne většina tu kategorii bere jen za škatulkování podle názvu bez širší souvislosti. Lopata zcela jistě není složeno ze slova pata protože lopata se skládá pouze z jednoho slova a tím slovem je lopata. A pak ještě ze 3 slabik a 6 písmenek... --Jowe 19. 1. 2010, 21:02 (UTC)

Jsem rád, že alespoň v případě té lopaty jsi to pochopil. S Bílou Lhotou je tomu velmi podobně. Její název obsahuje slovo Bílá, avšak nikoliv název vesnice Bílá - podobně jako slovo lopata obsahuje slabiky "pata", ale nikoliv slovo pata. Jinak myslím, že "širší souvislost" toho, že název obce obsahuje názvy dvou sídel, je vcelku zřejmá na první pohled, a není nezbytně nutné k tomu hned do detailů vysvětlovat všechny důsledky a konotace. Ona i kategorizace podle okresů může být považována za škatulkování jen podle okresů "bez širší souvislosti", a přesto je k lecčemu užitečná. --ŠJů 19. 1. 2010, 21:24 (UTC)

Milý ŠJů nevím kdo Ti z nich vadí, proti komu bojuješ nebo o co jde ale jsou dvě možnosti:

1. WP:Vlastnění článků (čemuž ale v tvém případě nevěřím)
2. neznalost Wikipedie:Rozcestníky

Neznám tu rozcestník, který by vypadal takto, informace obsahují články, proto tu jsou linky (některé červené, některé modré). Revertovat to ale nebudu abys nebyl z cs znechucen, teď sem totiž znechucen já. Měj se--Horst 19. 1. 2010, 20:15 (UTC)

Víš, ono pokud dva podnikatele podnikající v různých oborech rozlišíš tím, že u jednoho ponecháš pouze slovo "podnikatel" a odmažeš všechny další údaje, podle kterých lze určit, o koho jde, tak není příliš o čem diskutovat. Podobně jako když ze zmínky o dvou různých subjektech (podnikající fyzické osobě a stejnojmenné společnosti s ručením omezeným) zmínku o druhém významu zcela vypustíš. I pokud o obou subjektech pojednává tentýž článek, tak v rozcestníku by měly být oba významy zmíněny. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:19 (UTC)

Neva, sem si doteď myslel (asi špatně), že články tu rozlišuje rozlišovač a tak tvar rozcestníku je spíš otázkou nalezení toho správného. Koukal sem ale, žes některé informace smazal, tak takhle už to aspoň není tak provokační. Dík za Tvůj čas, nechci Tě zdržovat planým diskutováním.--Horst 19. 1. 2010, 20:36 (UTC)

Do rozlišovače se v ideálním případě dává pouze jedno rozlišovací kritérium, zatímco rozcestník musí předpokládat, že uživatel může příslušný význam hledat podle kteréhokoliv z běžných kritérií (v případě osob například rok narození, odbornost a obor působnosti, akademické tituly, nejvýznamnější funkce nebo klíčové události atd.). Například pokud budu hledat Kladruby, a to ty, které jsou známé hřebčínem a nebo ty, které jsou známy rehabilitačním ústavem anebo ty s tím proslulým klášterem, tak je dost možné, že přitom nebudu znát okres a rozlišovač okresem mi nic neřekne. V případě podnikatelů Martinů Uhrů je zase dost pravděpodobné, že je někdo bude hledat podle toho, čím se proslavili (ten, co provozuje ty autobusy, nebo ten, co byl zapleten do té ropné aféry), ale rok narození je zase důležitým identifikačním prvkem třeba při hledání podle obchodního či živnostenského rejstříku. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:45 (UTC)

Nevím jak jsi přišel na to, že v diskusi Wikipedie diskuse:Odložené smazání#Urgentní a neurgentní významnost byl dosažen konsenzus. V uvedené diskusi naopak vidím názory, které Tvému návrhu oponují. Proto tvou editaci a revert Tvůj revert Tlusťova navrácení k původnímu stavu revertuji a žádám Tě, abys bez předem dojednaného konsenzu komunitou v šabloně změny neprováděl. V opačném případě bude muset být šablona zamčena. --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 1. 2010, 13:42 (UTC)

ale některé Tvé výroky už skutečně přesahují rámec slušného chování vůči ostatním. S přihlédnutím k tomu, že tohle není poprvé, co podobně válčíš, udělil jsem ti delší blok než ten poslední. Tohle není bojiště, vezmi to prosím na vědomí. Děkuji. --Mercy 20. 1. 2010, 13:44 (UTC)