Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Part or all of this message may be in English. Please help translate if possible.

-- User:Keegan (WMF) (talk) 9 September 2014 16.22 (UTC)

Zdravím, prosím o tipy na soukromé weby (jednotlivců, firem atd.), které využívají MediaWiki. Díky.--Ben Skála (diskuse) 21. 11. 2014, 17:36 (CET)Odpovědět

wikiapiary:, mw:Sites using MediaWiki --Mormegil ✉ 21. 11. 2014, 18:05 (CET)Odpovědět

Tak mě také tykové tipy na zajímavé příklady zajímají. Sám jsem snažil propagovat v instituci (zatím sice s poněkud dílčím zdarem, ale tu a tam se zdá, že s reálnými výhledy :-). Za tím účelem jsem také sbíral různé vzory. Mj. i proto, abych to měl sám poruce, mám jakousi sbírku z oborů dějin umění, památkové péče apod. ZDE. Občas ji doplňuji, tak se těším i zde na tipy! --MONUDET (diskuse) 21. 11. 2014, 18:40 (CET)Odpovědět

Wiki není jen Wikipedie --Radek Linner (diskuse) 23. 11. 2014, 20:44 (CET)Odpovědět

širší využití: Enviwiki, VCSEwiki - pro anglické materiály, soukromější využití: Wiki pro oddíl orientačního běhu, - management projektu (tam se dá dostat jen s loginem, ale vážným zájemcům mohu na chvíli přístup udělat) - --Jirka Dl (diskuse) 27. 11. 2014, 16:37 (CET)Odpovědět

Významné využití v českých internetových vodách je v projektu www.wikiskripta.eu --Wesalius _d|^p 30. 11. 2014, 12:47 (CET)Odpovědět

Ahoj, kolega BrckoGOS zakládá pahýly filmů podle schématu: infobox + 2 věty úvodu + Reakce + Obsazení + Odkazy (články za uplynulý měsíc).

Dle mého názoru sekce „Reakce“ ve filmových heslech kolegy, způsobem jakým je pojata, do nich nepatří:

• neencyklopedická a nepřínosná vata jako výplň pahýlu,
• šablona {{Hodnocení}} zaokrouhluje hodnoty; tedy např. 56% přízeň se zobrazí jako 60 % (),
• neaktuálnost – nevěřím, že by docházelo k masivní aktualizaci,
• zbytečnost – hodnocení pochází ze tří projektů: csfd.cz, imdb.com, fdb.cz, které ale jsou už v externích odkazech. Čtenář tedy získá kliknutím na odkaz v EO aktuální a přesný výsledek,
• subjektivní hodnocení bez zdrojů – „Film získal mezi diváky … spíše dobré hodnocení“

Podle mě by měla být tato sekce vyjmuta. Protože se jedná o desítky hesel, a nechci se dopustit WP:NEKIT ani revertací, rád bych věděl, jaký na to mají názor další.--Kacir 25. 11. 2014, 23:32 (CET) / --Kacir 26. 11. 2014, 06:19 (CET)Odpovědět

S tím úplně nesouhlasím, encyklopedický význam filmů je přece dán výhradně reakcí veřejnosti či odborné kritiky. Osobně bych takovou sekci pojal šířeji, než jak ji vede kolega třeba u článku Foxfire, hodnocení portálů tam být může – že čtenář kliknutím na nějaký externí odkaz získá informaci taky, to neberu jako argument, při kliknutí na každý internetový zdroj, který uvedeme jako referenci čtenář získá informaci, kterou tu již uvádíme. Na druhou stranu je pravda, že se statistiky zrovna těch uvedených portálů mohou měnit, takže se lze bavit o tom, jestli má smysl uvádět zrovna je, nebo zda radši nevzít hodnocení pevně dané nějakou recenzí. A využití čablony {{Hodnocení}} je zde nesprávné, neodpovídá zdroji; kromě zakrouhlovací chyby vlastně upravuje stupnici hodnocení, osobně bych to prostě uvedl tak, jak to je ve zdroji tj. 56%. Subjektivní hodnocení tam samozřejmě nepatří, není-li opatřeno zdrojem. --Mates (diskuse) 26. 11. 2014, 00:01 (CET)Odpovědět

Já zde ale neuvádím jak má v obecném pojetí vypadat sekce kritika, recenze, ale naopak uvádím konkrétní příklady desítek článků, kde je tato sekce zpracována nevhodně, v podobě nadbytečné vaty. Osobně se snažím „reakce“ psát ve stylu Do Říma s láskou.--Kacir 26. 11. 2014, 00:16 (CET)Odpovědět

Aha, pak je to klasické nedorozumění typu Ty o voze, já o koze :-). Nejspíše je to dáno pokročilou hodinou, že mě napadlo, že bys vůbec mohl navrhovat odstranění podobných sekcí obecně... Odpusť :-). Pokud jsou sekce podobné jako u článku Foxfire, souhlasím, že je třeba je upravit nebo hůře odebrat. --Mates (diskuse) 26. 11. 2014, 00:26 (CET)Odpovědět

Upřesním název sekce, ono to skutečně bylo možné pojímat z obecného hlediska.--Kacir 26. 11. 2014, 00:32 (CET)Odpovědět

Ta sekce nemusí být zcela neužitečná, ale formu po vzoru článku Foxfire považuji za nešikovnou. Přiznávám svůj díl viny, když jsem kolegovi šablonu {{Hodnocení}} navrhnul k využití, ale nečekal jsem, že by číselný údaj úplně nahradil pouhou šablonou. Sám ji také používám, ovšem jako doplněk k uvedenému číselnému údaji. Vizte jednu z mých úprav jiného kolegou založeného článku.

Každopádně ta sekce patří IMO až za obsazení a jiné informace. Nejdřív by měla být produkce filmu, děj, obsazení apod. a až pak jeho uvedení, recenze, návštěvnost a jiné reakce. Aby čtenář nejdřív poznal samotné dílo a jeho vznik a na základě toho pak se mu dostaly informace o diváckém a kritickém přijetí a případných dalších následných tématech. Jako příklad: Labyrint: Útěk. Sekci tedy nepovažuji za zcela závadnou, vzhledem k rozsahu článků poskytuje tou nejjednodušší formou alespoň minimální představu o diváckém přijetí filmu. Vždy je o co vylepšovat, ale toto je alespoň jakési strojově zpracovatelné minimum. IMHO celé ty kolegovy články působí dojmem strojově zpracovaných textů, ale to už je trochu o něčem jiném. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2014, 00:14 (CET)Odpovědět

Ano, reakce patří za obsazení. Abych si ujasnil vyjádření. Rozumím správně, že jsi pro ponechání sekce bez nutných úprav?--Kacir 26. 11. 2014, 00:44 (CET)Odpovědět

V současné podobě podle vzoru Foxfire potřebuje sekce přinejmenším:

1. přesunout až za děj, obsazení apod.,
2. odtučnit zkratky webů, dodat vnitřní odkazy, případně i zkratky rozepsat,
3. dodat číselnou hodnotu tak jak ji uvádí weby (v procentech nebo jako podíl z 10),
4. případně i dodat řádkové reference s korektním uvedením zdrojů, včetně data přístupu,
5. datum, k němuž jsou údaje aktuální, uvést nikoli k celé sekci nestandardní formou odrážkového seznamu a kurzívou, ale přímo k údajům (jak jsem naznačil), což umožní lepší budoucí rozšiřování sekce,
6. případně přidat i hodnoty z Rotten Tomatoes, což může o přijetí vypovídat o něco lépe, ale to už je rozšiřování sekce,
7. možná přejmenovat sekci na Přijetí nebo Hodnocení, protože označení Reakce mi přijde víc „akční“ než obsah, který spočívá jen v prostém bodovém ohodnocení filmu; reakcí bych chápal nějaké protesty pobouřených diváků nebo třeba ocenění na festivalech apod., když už,

Co se týká toho subjektivního slovního hodnocení, bylo by lépe ho nezakončovat tečkou, ale dvojtečkou. Pak by mohlo být v pořádku. Takto působí možná dojmem svébytného celkového hodnocení, ale IMO jde jen o souhrnné vyjádření toho, co uvádí následující tři údaje. Proto bych nevyžadoval speciální zdroj k tomuto tvrzení, ale víc bych ho svázal s následujícími údaji. Proto raději tu dvojtečku a proto datum platnosti umístit raději sem.

Jinak souhlasím, že v tomto stavu, kdy článek neobsahuje ani stručný děj filmu, je to pahýl a takto by měl být označován. Tím spíš, že je pojat takto databázově, strojově, a tudíž je velmi pravděpodobné, že kdyby film sklízel významná ocenění nebo naopak úplně propadl, kdyby se prostě stal čímkoli mimořádný, z takového článku se to nedovíme, byť to bude dost zásadní informace. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2014, 09:06 (CET)Odpovědět

Sekce "Reakce" rozhodně patří až za "Obsazení". Samotná podoba mi až tak nevadí. Ovšem kolega by se měl snažit alespoň krátce shrnout obsah filmu. Bez toho je článek o ničem. Co je mi platné když vím, kdo ve filmu hraje, ale o obsahu filmu nevím ani zbla? Navíc ty články kolega neznačí ani jako pahýly. --Vachovec1 (diskuse) 26. 11. 2014, 01:31 (CET)Odpovědět

Spíše se obávám, že takových chudých „dvouvětých“ pahýlů o filmech vzniknou stovky, což samozřejmě nelze nijak regulovat. Jednoduše řečeno, napsat trochu obsáhlejší heslo zabere daleko více času a úsilí než vložit informace do připravené kostry.--Kacir 26. 11. 2014, 06:19 (CET)Odpovědět

Souhlasím ve všem s kolegou Vachovcem1. Bez náznaku obsahu filmu mi připadá článek zcela beze smyslu, v tom se liším od Chalima Kenabru (tj. „lepší nic než takový pahýl“). Ve Foxfire se o obsahu dovím jen to, že je to film „dramatický“ (což není... a v každém případě je to subjektivní hodnocení). Zato tam je obsazení, které hercům už uvedeným v infoboxu přiřazuje jména, která jsou čtenáři bez děje naprostou záhadou, a hodnocení na internetových portálech, což je podle mne podružnost nebo přinejmenším nějaká dvanáctá priorita. Dal bych přednost pahýlu třeba v poloviční délce, pokud by shrnoval nejrelevantnější informace. Sdílím obavy kolegy Kacíře, budeme mít plno hesel do statistiky, z nichž budou čtenáři odcházet silně zklamáni. Ale to, pravda, není otázka uspořádání sekce "Reakce".--RPekař (diskuse) 26. 11. 2014, 09:41 (CET)Odpovědět

Podle mě lepší i takový pahýl než nic, děj resp. celé heslo může dopsat/rozšířit kdokoli jiný. Co vidím jako chyby v kapitole Reakce (vycházím z článku Foxfire) je to zaokrouhlování údajů - měl by být uveden přesně, a věta Film získal mezi diváky … spíše dobré hodnocení - to by tam nemělo být bez zdroje. Ale nepovažuju za špatné uvést hodnocení filmových databází k určitému datu. Jinak souhlas, reakce až za herecké obsazení a děj.--Chalim Kenabru (diskuse) 26. 11. 2014, 07:43 (CET)Odpovědět

Abych se k tomu vyjádřil i já - Tyto články zakládám při práci, prostě mám víceméně tu možnost se tomu věnovat. Rozhodl jsem se tak proto, neboť jsem považoval stav informací o filmech na naší wikipedii za zoufalý. Nicméně abych tedy popsal, jak postupuji - hvězdičkové hodnocení mi doporučil jeden z kolegů zde. Přistoupil jsem na to. Doporučil mi i lepší infobox, na ten jsem taky přistoupil. Přistupuji na vše, co je mi doporučeno a nabízeno. Než jsem začal dělat hvězdičkové hodnocení, psal jsem to číslicí i s desetinou čárkou, takže to bylo přesné, ale protože to hvězdičkové hodnocení neumí desetinná čísla, tak jsem to zaokrouhloval od pěti nahoru (tzn 68,5 je 69, 68,4 je 68 apod.). Ten text, kde píšu, že film získal to a to hodnocení... uznávám, že bez zdroje je to takové nijaké; držím se toho, že sečtu ta hodnocení do sebe, podělím třemi a když to má průměrné hodnocení nad 7, píšu, že je dobré, když nad 8, píšu velmi dobré, pod 7 je průměrné.. dělám to proto, aby hodnocení jako takové nebyla jen suchá statistická čísla, je to spíš má iniciativa. Stejně tak je vlastní iniciativou psaní všech těchto článků, nad kterými jsem zabil času víc než dost. A budu v tom pokračovat. Souhlasím také s tím, že je dobré k tomu dopsat, o čem film je, ale vzhledem k tomu, jakou má naše wiki v této oblasti sekeru, na to není teď čas; jinými slovy jedu filmy podle filmografií herců. Až budu v nějaké fázi, kdy si budu myslet, že už je to dostačující, všechny postupně o text doplním, s tím se počítá. Stejně tak chci dopisovat články o hercích jako takových, protože se upřímně divím, že někteří i ti velmi známí články nemají vůbec. Ještě víc mě zaráží, že se tu pitvají mé články o filmech, kde sice jsou jen základní informace, ale jsou a neni jich málo místo toho, aby se řešily stavy článků, jako je třeba tento: Jim Carrey. Pořád svou práci považuju za kvalitnější, než je uvedený článek. Omlouvám se, pokud má reakce zní trochu otráveně, ale pokud nad tím člověk tráví už půl roku a stejně se někomu něco nelíbí, tak se mi nedivte. Navíc jsem zapřísáhlý odpůrce byrokracie a tohle přesně mi byrokracii připomíná. Hezký den. --BrckoGOS 3. 12. 2014, 13:24 (CET)Odpovědět

@BrckoGOS: Příspěvky v podobě článků o filmech jsou vítány. Zdejší diskuse ovšem není projevem přílišné byrokracie. Podle mého názoru jde o to, abychom čtenářům poskytli relevantní informace encyklopedického významu a charakteru. A vzhledem k tomu, že článků o filmech je mnoho, žádoucí je i do určité míry standardizovaná a logická struktura. Doporučenou formu a umístění sekce jsem uvedl výše (nebo někteří kolegové), to prosím zohledněte ve svých článcích.

Existuje zde z minulosti WikiProjekt Filmy, který je sice už neaktivní, ale nebyl by snad problém ho oživit, pokud by se i další kolegové chtěli zapojit, a v jeho rámci diskutovat o standardizované podobě článků o filmech, o zvyklostech, které by měly být u filmů uplatňovány. Podobný, úžeji vymezený a aktivnější projekt ostatně funguje o Francouzském filmu. A souvisejícími tématy se zabývá i WikiProjekt Televize. --Bazi (diskuse) 6. 12. 2014, 15:23 (CET)Odpovědět

Ostatně soudím, že by hvězdičkové hodnocení mělo být umístěno v infoboxu, do textu patří spíše textové hodnocení, krityky a reakce. 178.255.168.17 26. 11. 2014, 09:23 (CET)Odpovědět

S tím nesouhlasím, správně by mělo být v těle článku uvedeno vše, co je uvedeno v infoboxu pro případ, že by někdo nemohl infobox z nějakého důvodu zobrazit. --Mates (diskuse) 26. 11. 2014, 16:34 (CET)Odpovědět

Tak jsem přišel asi tak o půlhodinovou editaci článku, když jsem to dělal ve VisualEditoru (což dělám jen výjimečně) a mezitím na stránce někdo něco poeditoval. Když jsem to chtěl uložit, tak to nahlásilo konflikt, ale nenabízelo to řešení konfliktu, tak jsem pak přešel do Editování zdroje a pak už jsem nějak o celou editaci přišel - i když jsem udělal při přechodu "uchovat změny". Co jsem dělal špatně, proč VisualEditor nenabídl vyřešení konfliktu? Díky za rady.--Jirka Dl (diskuse) 27. 11. 2014, 16:43 (CET)Odpovědět

Hi there. I'm very sorry to hear this happened to you. I haven't heard anything like that though. Can you provide some details so that I can understand more about what happened? Can you tell me when this happened, and for which article? Which browser, operating system, skin you are using? Were you editing while logged out? Thanks. --Elitre (WMF) (diskuse) 27. 11. 2014, 18:33 (CET)Odpovědět

Hi Elitre, there is high probability, that it was my mistake - I am not using VisualEditor often, usually I am editing without it. Yes, I was logged in, using Win7 with Mozilla, I was editing page on cswiki named Botanická zahrada v Bečově nad Teplou - it was today in the morning and this happened, when I continued creating page after saving at 5:39 and I tried to save it again some minutes after Jan Polák made the minor changes. I will try to simulate the similar situation together with my wife again and I will write the result.--Jirka Dl (diskuse) 27. 11. 2014, 20:50 (CET)Odpovědět

Hi Elitre, so I tried to simulate the conflict once more - on the same page - and this time it worked OK - JaDlo made minor change during my editing and when I tried to save my edits, I got the "Editing conflict" and I clicked on "Solve the conflict" and I was moved to editing of source code, where I could solve the conflict. In the morning probably after clicking on "Solve the conflict" I was moved back to VisualEditor - but I am really not so sure about it.--Jirka Dl (diskuse) 27. 11. 2014, 22:03 (CET)Odpovědět

Let me know if this happens again. Thanks, --Elitre (WMF) (diskuse) 1. 12. 2014, 19:25 (CET)Odpovědět

Dobrý den všem, naposledy připomínáme, že se zítra (29.11.) koná 6. česká Wikikonference v Brně. Zaregistrujte se a přijďte. Těšíme se na vás, za Wikimedia ČR zdraví --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 11. 2014, 10:12 (CET)Odpovědět

Pokud jedete z něčeho menšiho než okresni město nebo i z tej nejzapadlejši diry, tak pokud jedete s čd (z ineho než Jihomoravskeho kraje), kupte si jizdenku z nejbližšiho okresniho města rovnou do brna přes eshop čd, taqm včasnu jizdenku kera je vyrazně levnějši mužete kupit i hodinu před odjezdem, a do nejbližšiho okresniho města si to doplatite, pokud kupite třeba listek (včasna jizdenka) z Náchoda do Brna tak to je za 180 kč a z Václavic, gdyž to budete kupovat u pokladny tak zaplatite 236 kč.Pokud jedete se Student Agency tak se vam vyplati pořidit si kreditovu jizdenku i na tu jednu cestu, daj vam ji na počkani, je zadarmo a jen na cestě z Parhydo Brna a zpět ušetřite 90 kč! Z Ostravy 40 - 50 kč. A pokud jedete autem, tak samozřejmě nechlastat :-D --Toмa646 (poslat mi mail | diskuse) 28. 11. 2014, 11:17 (CET)Odpovědět

Dobrý den, vážení. Prosím, může někdo vysvětlit od kdy se hláska "G" z ruštiny nebo ukrajinštiny překládá jako "H"? Na Ukrajině je město Energodar - žádný Enerhodar. Srdečný pozdrav--Jan kozak (diskuse) 4. 12. 2014, 09:46 (CET)Odpovědět

v ukrajinštině je na rozdíl od ruštiny písmeno г české h, ne g ([1]).--Chalim Kenabru (diskuse) 4. 12. 2014, 09:54 (CET)Odpovědět

Děkuji za vysvětlení.Trochu mne pomýlila ruština.--Jan kozak (diskuse) 4. 12. 2014, 10:33 (CET)Odpovědět

Sami Ukrajinci píší i na Wikipedii "Енергода́p". A píší i všude jinde Енергода́p. Že to vyslovují enerhodar je něco jiného. Jsem přesvědčen o tom, že bychom i v české Wikipedii měli psát v přepisu Energodar. A ne Enerhodar! Je to nesmysl.

Nikoho z Vás ani ve snu nenapadne napsat Čikágo i když to tak nějak angličané vyslovují. Ale vždy napíšeme CHicago. Protože to tak píší. Jiný příklad : Manchester - angličané vyslovují "menčestr". Napsal by to tak kdokoli z Vás? Ani omylem. Píšeme to stejně jak v Anglii, i když se to vyslovuje i u nich jinak. Podobné příklady "jinak psáno ale jinak vyslovováno" se dá najít stovky i v jiných jazycích. Z těchto příkladů vyplývá jediné : na Ukrajině mají město, které ve psaném projevu je vždy Енергода́p, nikdy ne Enerhodar. Srdečně zdravím jazykozpytce na wikipedii--Jan kozak (diskuse) 12. 12. 2014, 09:23 (CET)Odpovědět

Poslouchaj Kozák, a o transkripci slyšeli? Ukrajinština se transkribuje jinak než ruština. Už Vám to bylo řečeno. --Silesianus (diskuse) 12. 12. 2014, 09:26 (CET)Odpovědět

A o transliteraci jste něco slyšel? Pokud ne, tak si to,prosím přečtěte. A prosím, abyste si v klidu přečetl to co jsem napsal výše.--Jan kozak (diskuse) 12. 12. 2014, 09:47 (CET)Odpovědět

V klidu jsem si to přečetl a plácáte páté přes deváté... Zaprvé tam pletete města psaná latinkou, která se nikterak netranskribují, tudíž není důvod je psát jinak, než jaká je jejich originální podoba. V transliteraci ukrajinštiny se stejně г přepisuje jako H, takže zase rána vedle. --Silesianus (diskuse) 12. 12. 2014, 09:54 (CET)Odpovědět

Dovolím si dotaz. Pokud by se ukrajinské Г mělo přepisovat jako H, jak by se mělo přepisovat písmeno Ґ? --Standazx (diskuse) 23. 12. 2014, 09:27 (CET)Odpovědět

V ukrajinštině Г = H a Ґ = G.--Chalim Kenabru (diskuse) 23. 12. 2014, 09:44 (CET)Odpovědět

To byla otázka přímo na Jana Kozáka, protože by mě zajímalo, jakým písmenem by on navrhoval přepisovat písmeno Ґ, kdyby Г přepisoval písmenem H. --Standazx (diskuse) 25. 12. 2014, 15:39 (CET)Odpovědět

Tvrdit, že protože v ruštině znamená г hlásku g, tak to tak máme přepisovat i z ukrajinštiny, kde znamená h, je podobné, jako kdybychom tvrdili, že protože v angličtině znamená ch hlásku č, měl by se Chomutov přepisovat do ruštiny чомутов.--Tchoř (diskuse) 12. 12. 2014, 09:56 (CET)Odpovědět

Existuje někde nějaký seznam použitých rozlišovačů na cswiki? Možná dokonce i s počty článků, které daný rozlišovač používají? Myslím, že by to mohlo pomoci ve využívání spíše už někde použitých rozlišovačů a snížit četnost používání nových synonymních tvarů (ve stylu rod vs. biologický rod vs. biologie). --8. 12. 2014, 21:42 (CET), Utar (diskuse)

Nejpoužívanějších 500 rozlišovačů (bez záruky): User:Mormegil/Rozlišovače. Seznam všech by měl poněkud dlouhý ocas, existuje 9140 různých rozlišovačů (z 37128 rozlišených stránek; zcela jsem ignoroval rozlišená přesměrování, kterých je dalších 13387 (docela dost na to, že to je v zásadě nedoporučená věc...)). --Mormegil ✉ 8. 12. 2014, 23:13 (CET)Odpovědět

Díky. Prošel jsem to a zkusil najít nějaké používané (možná synonymní) rozlišovače, zatím třeba firma vs. společnost vs. podnik, hra vs. počítačová hra. Vícero článků používá rod i biologie, tipovaný biologický rod se zde neobjevuje. Taky jsem třeba našel, že existuje jak rozlišovač film, 2010, tak ve verzi bez čárky Mysliveček 1779. Uvidím, co ještě půjde najít. S pozdravem --8. 12. 2014, 23:41 (CET), Utar (diskuse)

Hezký den všem, náš projekt Studenti píší Wikipedii je členem celosvětové Education Collaborative. Chystáme mezinárodně „platné“ certifikáty vydávané nadací Wikimedia Foundation, které by ocenily učitele, kteří zapojili své studenty do výuky. Tyto certifikáty by státy, jež by o to měly zájem, dávaly takovým učitelům. Mám nějaké neumětelské grafické návrhy těch certifikátů a rád bych je graficky zpracoval nějak pěkně, moderně a zároveň ve stylu tradičních certifikátů s imitací "vodotisku".

• Moje otázka zní - nebyl by někdo ochoten tyto certifikáty pro nás zpracovat (a uvolnit pod svobodnou licencí)? Mohu slíbit nějakou hodnotnou odměnu z Wikimedia Shopu jako poděkování za to :). Ozvěte se mi prosím zde nebo mailem. Díky moc, --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 12. 2014, 15:23 (CET)Odpovědět

Apologies for writing in English, please help translate this into your local language. Hello Wikimedians!

The Wikipedia Library is announcing signups today for, free, full-access accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

• Elsevier - science and medicine journals and books
• Royal Society of Chemistry - chemistry journals
• Pelican Books - ebook monographs
• Public Catalogue Foundation- art books

Other partnerships with accounts available are listed on our partners page. Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team.18. 12. 2014, 01:22 (CET)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Ocaasi (WMF).

This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Domnívám se, že by bylo vhodné přesunout články o ázerbájdžánských městech a rajónech na oficiální názvy v latince (používané od roku 1991) a ne to nějak přepisovat. Kde však stanovit hranici? Nakolik jsou názvy větších měst jako Lenkoran, Sumgait a Mingačevir v češtině používané?--Kohelet (diskuse) 20. 12. 2014, 16:01 (CET)Odpovědět

Ačkoliv se to tak nejeví, tak je to docela zajímavá otázka: Uplatňovala se zásada (a trochu se obávám, že se uplatňuje dodnes), že pouze česky transkribované jméno státu neužívajícího latinku není exonymum, takže po zavedení latinky (pro Ázerbajdžán v roce 1991) tato třeba desítky let užívaná jména neměla vůbec žádaný oficiální status a na oficiální úrovní by bylo okamžitě a bez pardonu využívat novou podobu (na Wikipedii si to děláme trochu těžší, protože pracujeme s "očekávaností", byť to zřejmě tak žhavé nebude: třeba u Lenkoranu se snažil kolega Iaroslavvs dovodit, že se jedná skutečně o jméno "zažité", ovšem odkazy, na které v roce 2008 dokazoval to nějak přesvědčivě nedokazují). Pro formu bych se podíval, jak s tím probléme nakládají některé uznávané příručky (BERÁNEK, Tomáš a kol. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR. ISBN 978-80-86918-64-8.; Jména států a jejich územních částí = Names of the states and their territorial parts. 4., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. Geografické názvoslovné seznamy OSN. ČR. ISBN 978-80-86918-57-0. atd.), pokud z nich nevyplyne nějaké užívaní exonym na základě těch starých z ruštiny transkribovaných jmen, pak bych se nijak nebál přesouvat a přepisovat. --marv1N (diskuse) 22. 12. 2014, 21:45 (CET)Odpovědět

Já bych při tom přesouvání byl opatrný. Ona totiž ázerská latinka obsahuje písmena ç, ə, ğ, dvojici ı, i, ş, která mohou být poněkud problematická, hlavně teda písmeno ə, které pro Čechy zas tak moc očekávané v jakémkoliv slově asi nebude (uznávám, ověřeno to nemám). Takže já bych spíš používal jako název stránky buď český fometický přepis ázerbájdžánského jména nebo českou transliteraci ruského jména. K tomuto dodám, že existuje článek Ilham Alijev, ovšem přesměrování z İlham Heydər oğlu Əliyev ani İlham Əliyev dokonce ani neexistují. Pozn. Nyní tato přesměrování už existují, ovšem 23.12. ještě neexistovala. --Standazx (diskuse) 25. 12. 2014, 16:43 (CET) Naopak existuje přesměrování z Ilcham Alijev jakožto transliterace jeho jména v ruštině. Takže třeba přesouvat Lenkoran na Lənkəran bych se trochu obával. Pozn.: Osobně bych byl pro pravidlo používat pro jména lidí a názvy měst jejich oficiální jména (včetně těch nelatinkových, přesměrování by dostupnost vyřešilo, včetně přesměrování z tzv. očekávaného názvu), ale proti tomu by se zvedla vlna nevole ze strany těch, kteří by se nesmířili s tím, že by tu byl článek o městu Paris a Paříž by bylo jenom přesměrování a také ze strany odpůrců nepřechylování ženských příjmení. --Standazx (diskuse) 23. 12. 2014, 09:16 (CET)Odpovědět

Na začátek diskuse je nutno vytknout, že přístup k osobním a geografickým jménům může být diametrálně odlišný (takže pokud tady - snad správně - máme Alijeva, což je cosi jako "fonetická transkripce ázerbajdžánské latinky", pak z toho nelze dovodit, že máme užít "fonetickou transkripci" pro v češtině jinak neznámá jména měst, ba dokonce bych byl opatrný s dovozováním vhodnosti transkripce pro ostatní Ázerbajdžánce). Je dobré si všimnout, že některá písmena áz. latinky "mohou být problematická", to ovšem (pro některé bohužel) není důvod abychom aplikovali transkripci (nota bene označovat takto písmena užívaná u nás pro turečtinu bez větších nářků vyznívá spíše než nějaký silný argument, jako roztomilý vtip). Krom přejmutí jmen měst se vším všady nám zbývají dvě možnosti: použít transkripci z ruštiny (ačkoliv Ázerbajdžán není Rusko a ázerbajdžánština jako turkický jazyk nemá s ruštinou nic společného..., byť třeba Baku se zdá jako poměrně užívané "exonymum"), nebo užít onu "fonetickou transkripci" (pokud pominu značně diskutabilní smysluplnost transkripce latinky do latinky, tak je třeba upozornit, že zmíněná transkripce není žádaný ustálený systém a největší problém činí právě ta nezvyklá šva, kterou nemá ani turečtina - přepisujeme ji jako -a-, -ä-, ale i -e-...). Moudřejší samozřejmě budeme, až se podíváme do zdrojů (což třeba já budu moct udělat až po svátcích, ovšem je otázka, jestli na to budu mít čas). --marv1N (diskuse) 23. 12. 2014, 21:38 (CET)Odpovědět

Vzhledem k tomu, Wikipedie je encyklopedie jako celek a nikoliv soustava několika samostatných encyklopedií, možná by nebylo na škodu, kdyby byl formální přístup k heslům stejný nezávisle na tématické oblasti. Samozřejmě, nelze dovodit, že když je v jednom hesle ə přepsáno jako e, musí to tak být vždy, ostatně i sám Lenkoran je toho příkladem, neboť jednou je ə přepsáno jako e a podruhé jako o. Jinak - bez větších nářků - nemůže to být třeba tak, že lidé, kteří o Turecku píšou už nějakým způsobem ta písmena zapsat umí? Ono beztečkové i nebo g s obloučkem je taky zajímavé zkusit napsat. Takže smysluplnost transkripce z latinky do latinky je přinejmenším ve zvýšení dostupnosti článku, kdy čtenář nemusí pátrat po tom, jak ta divná písmena zadat (uznávám, přesměrování řeší vše). A že fonetická transkripce z latinky do latinky obecně může mít i jiný smysl, je vidět na článku o Enver Hoxhovi, který je tu také pod transkripcí jako Enver Hodža (uznávám, opět se jedná o jméno osoby a ne města, ale zase naopak toto jméno ani v originále neobsahuje žádné písmeno, které by na české klávesnici nebylo lze napsat). Použití přepisu ruského jména by mělo jednu výhodu - ruština jakožto slovanský jazyk má podobný hláskovým systém jako čeština, tudíž přepis všech těch „divných“ už mají vyřešen - a navíc byl Ázerbájdžán po jistou dobu součástí svazu. Každopádně bych případně doporučil podívat se také, jak přepis do latinky v případě thajštiny či laoštiny, protože pokud vím, u nich oficiální přepis do latinky neexistuje vůbec. --Standazx (diskuse) 25. 12. 2014, 16:43 (CET)Odpovědět

Osobně bych byl proti názvu článků typu „القاهرة “ místo Káhira a to z více důvodů. Kromě očekávatelnosti by mimo jiné kategorie (a její podkategorie) typu Města v Egyptě pozbyla pro českého mluvčího neovládající arabské písmo smysl, protože v kategoriích se objevují názvy článků, nikoliv česká přesměrování.--Zdenekk2 (diskuse) 24. 12. 2014, 14:22 (CET)Odpovědět

Očekávanost se nechá vyřešit přesměrováním, a pokud vím, tak není technické omezení které by bránilo přesměrování do kategorií přidávat také, čímž by ona kategorie smysl nepozbyla. A vlastní články by klidně mohly začínat القاهرة , česky Káhira ... --Standazx (diskuse) 25. 12. 2014, 16:43 (CET)Odpovědět

Kolega Standazx je zjevně znalec těchto problémů. Obávám se ale, že bychom si odradili běžné čtenáře, kdybychom začali s takovou praxí, tedy např. název Káhiry až na druhém místě apod. Kde bychom pak všude podobné postupy museli uplatňovat? Jak se řekne a píše persky Teherán? Co čínská, japonská, korejská města (psaná v hangulu) a další? Máme tolik znalců nejrůznějších jazyků, zemí a měst, abychom mohli být v tomto směru důslední? Raději s tím nezačínejme vůbec. Pro spoustu geografických názvů jsou přece ustálená jména v češtině, tak si je ponechejme. Jen tak namátkou: Středozemní moře je jasné každému, ale komu vlastně původně jazykově „patřilo“? Jak pro ně, tak pro Černé moře mají svůj název také Turci (kdysi jsem ty názvy znal). Ale mj. pro Černé moře také např. Rusové a Gruzínci. Tak tedy, co s tím vším? Mně stačí Ilham Alijev a Lenkoran. Paní Alijeva je pro nás Alijevová nebo jak? Je to krásná paní a umí, stejně jako její manžel, perfektně rusky a anglicky. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 12. 2014, 18:32 (CET)Odpovědět

Samozřejmě, jako obvykle jsem zapomněl i na to, že v některých oblastech existuje i více oficiálních jazyků - a to ani nemusíme nijak daleko - stačí nedaleké Španělsko se španělštinou, galicijštinou, katalánštinou, baskičtinou a asturštinou - na druhou stranu, do názvu stránky by se klidně mohly vecpat všechny a ani ty cizí znaky by tam tolik nevadily - zvláště v případě sporu o to, který název z několika možných je očekávatelnější (a že tady také byly) by použití oficiálního názvu/oficiálních názvů v oficiálním písmu/oficiálních písmech v názvu stránky/hesla bylo řešením těchto konfliktů - třeba názvy měst v Ujgurské oblasti by tak mohly/měly kombinovat čínské a arabské písmo. S paní Alijevou záleží na tom, do jaké míry jsi příznivec přechylování. Pro zastánce přechylování vždy a všude jedině paní Alijevová, případně Əliyevová. --Standazx (diskuse) 26. 12. 2014, 17:10 (CET)Odpovědět

„do názvu stránky by se klidně mohly vecpat všechny“, to myslíte vážně? To bychom mohli klidně vecpat do názvu celý článek, protože některé by nebyly o mnoho delší. U osob jsou zase některá oficiální jména (třeba arabská) delší než váš rodokmen do desátého kolena, takže by ani nemuselo být technicky možné takové názvy stránek vytvořit.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 12. 2014, 18:11 (CET)Odpovědět

V případě, že by to vyřešilo spory o to, který název stránky o dotyčném je očekávatelnější, proč ne. Technicky vzato by vlastní stránka mohla mít klidně jiný název, pokud by se našlo technické omezení, neboť tu máme DISPLAYTITLE: - uznávám, nyní je nastavena tak, aby umožňovala pouze převod mezi velkými a malými písmeny, dle dokumentace by ale mělo jít změnit konfigraci tak, aby toto omezení neplatilo a bylo možné zobrazit cokoliv. Co se týká hodně dlouhých jmen - tipoval bych, že existuje oficiální způsob jejich zkracování. Přiznám se, arabský pas s tak dlouhým jménem jsem neviděl, ovšem domnívám se, že nejspíš nebude mít pro jméno dotyčného vyhrazenou celou stránku či stránek několik. Ale uznávám, můžu se plést. --Standazx (diskuse) 27. 12. 2014, 11:17 (CET)Odpovědět

Əliyevová zcela jistě ne. To by byla podivná směsice. V Azerbajdžánu nepoužívají české dvojnásobné přechylování ženských příjmení. V Rusku také ne. Akceptoval bych Alijevová, ale raději Alijeva - to je IMHO korektní přepis. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 12. 2014, 21:48 (CET)Odpovědět

Pokud se dobře pamatuju, tak ÚJČ u příjmení typu -ov/-ova, -ev/-eva, apod. připouští používání obou variant tedy jak původního -ov/-ova, -ev/-eva, tak počeštěného -ov/-ovová, -ev/-evová. Varianta Əliyevová tak doporučení ÚJČ neodporuje. Ono se totiž o dvojnásobné přechýlení jedná pouze z pohledu ruské gramatiky (zde si nejsem jistý zda to opravdu dvojnásobným přechýlením lze nazvat, protože syntakticky je zde přechylovací příponou pouze -a nikoliv celé -ova, jinak by totiž příponu -ov bylo asi nutné označit označit jako přechylovací příponu do mužského rodu - ale jak už jsem zmínil, terminologií si jistý nejsem), z pohledu české gramatiky přípony typu -ov, -ev neexistují a podle toho s nimi čeština zachází. I Olga Zubová může být Zubová jenom kvůli tomu, že se vdávala v Rusku, kdyby se vdávala v Česku, nejspíš by byla Zubovová (matriční zákon sice při sňatku s cizinci umožňuje zapsat ženské nepřechýlené příjmení - takže by možná mohla být i Olga Zubov, ale pokud vím, přípony -ov/-ova, -ev/-eva, apod. tento zákon neřeší). --Standazx (diskuse) 29. 12. 2014, 09:50 (CET)Odpovědět

@Wikipedista:Kohelet: Index exonym zná Baku (to asi není zas tak překvapující) a jistou "Mingečaurskou přehradu" (jméno města ve tvaru Mingačaur ne). Jména států a jejich územních částí zná vedle Ázerbajdžán/Baku jenom Nachičevansko/Nachičevan. Relevantní je snad i Liščák. Státy a území světa. Praha 2009., ten uvádí 7 "jiných měst" (s. 94) a to ve tvaru: Gjandža, Sumgait, Mingečevir, Karačuhur, Äli Bajramli, Bakichanov, Nachičevan (v závorce za nimi i ázerbajdžánsky). Liščák uvádí ve "správním rozdělení" (s. 95) všech 59 krajů (jejich áz. jména), ale neuvádí jejich hlavní města. Je fakt, že vyvodit z toho něco velkolepého moc nejde. --marv1N (diskuse) 7. 1. 2015, 16:54 (CET)Odpovědět

Prosím o vyjádření k návrhům úpravy popisku zobrazovaného šablonami commonscat a commons na Diskuse k šabloně:Commons#Nevhodný popisek. Současná podoba, kdy pod českými články jeden z nejdůležitějších externích odkazů svítí anglickým názvem kategorie je podle mně velmi nevyhovující. Matěj Orlický (diskuse) 21. 12. 2014, 14:09 (CET)Odpovědět

Tak že název kategorie v šabloně {{Commonscat}}je anglicky, to mi také vadí. Jestliže se nepletu, je to přebíráním P373. To je název kategorie na commons. A ten je vcelku pochopitelně v angličtině. Problém je, že se takto prioritně zobrazuje do popisu. Což je podle mě chyba. Pro test, zda kategorie existuje, je to samozřejmě OK. Ale do popisu by měl být prioritně zobrazován název článku (PAGENAME). Pokud budu chtít jiný popis (dejme tomu, že přidávám odkaz na jinou kategorii, než která koresponduje s názvem článku), řešil bych to pomocí dalšího parametru v šabloně. --Vachovec1 (diskuse) 21. 12. 2014, 14:28 (CET)Odpovědět

Bylo by vhodné chybnou podobu šablony upravit (obnovit) uvedeným způsobem bez čekání na uzavření váznoucí diskuse o případné lepší podobě šablony. Matěj Orlický (diskuse) 21. 12. 2014, 15:15 (CET)Odpovědět

Obrátil jsem se na kolegu Matěje Suchánka. Ten má s úpravami šablon ve vztahu k Wikidatům zkušenosti, editoval i {{Commonscat}}. --Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2014, 22:14 (CET)Odpovědět

Matěj Suchánek již opravil šablonu Commonscat, přislíbil i úpravu Commons. Viz též Wikipedie:Potřebuji pomoc#Úprava šablon commons/cat. Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2014, 22:34 (CET)Odpovědět

Aha, děkuji, to mi ušlo. Něco takového bych čekal spíše Pod technickou lípou. --Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2014, 22:45 (CET)Odpovědět

Pardon, dost jsem váhal, nakonec si řekl, že je to spíš žádost o něco, co neumím, než téma k diskusi pod další lípou. A příliš optimisticky jsme si představoval, že tu už rovnou poděkuju za vyřešení. Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2014, 23:18 (CET)Odpovědět

V poslední době jsem zaznamenal přesuny typu Římskokatolická farnost-děkanství Jirkov na Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov. Nejsem si jist, jestli je to správně. Jedná-li se o těsné spojení podstatných jmen, pak je IMHO na místě spojovník, nikoli pomlčka (spojovník pomlčka). Mohl by se k tomu prosím vyjádřit někdo, kdo rozumí jak češtině, tak organizační struktuře katolické církve v ČR? --Jvs 22. 12. 2014, 18:45 (CET)Odpovědět

Přesuny jsem provedla proto, že takto postavené těsné spojení "farnost-děkanství" podle mě uměle vzniklo na Wikipedii a ve skutečnosti se nikde nepoužívá. Pokud jsou pojmy psané odděleně, patří tam pomlčka s mezerami. --Ivannah (diskuse) 22. 12. 2014, 18:58 (CET)Odpovědět

Podle webů různých jiných farností se používá spojení farnost – děkanství. (http://www.farnost-most.cz http://www.farnostla.cz http://www.mesto-polna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=19439 http://www.bihk.cz/dieceze/dvur-kralove-nad-labem). — Draceane ^diskuse 23. 12. 2014, 22:51 (CET)Odpovědět

Po uzavření DoSu Diskuse o smazání/Sdružení pro hospodaření s odpady měst a obcí se sídlem v Uherském Hradišti procházím články o mikroregionech v Česku a snažím se vytipovat ty nejproblematičtější z hlediska významnosti (analogicky s výsledkem DoSu). Zatím jsem šablonou {{Významnost}} označil následující:

• Spolek obcí aglomerace Dolní Lhota
• Sdružení obcí "Syrákov"
• Svazek obcí aglomerace KSZ
• Odkanalizování mikroregionu Vlára
• Dobrovolný svazek obcí Vidče a Střítež nad Bečvou
• Odkanalizování Mikroregionu Židelná
• Regionální ekologické sdružení obcí
• Sdružení obcí pro výstavbu skupinového vodovodu v oblasti "Babicko"
• Dobrovolný svazek obcí Ostružná
• Slavník (mikroregion)
• Místní akční skupina LAG Centrální Šumava
• Dobrovolný svazek obcí Bělská skupina
• Svazek obcí Měčínsko
• Sdružení obcí Borovsko
• Sdružení obcí Na povodí Hradišťského potoka
• MAS Zlatá cesta, o.p.s.
• Svazek obcí EKOODPADY
• DSO Vodovod Křemže
• Sdružení obcí Zvelebení Moravského Krasu
• Dobrovolný svazek obcí Deblín
• VITIS (mikroregion)
• Dobrá Voda (dobrovolný svazek obcí)
• Mikroregion Rakovec
• DSO Kanalizace obcí Damnice, Dolenice a Jiřice u Miroslavi
• Mikroregion Hatě
• Dobrovolný svazek obcí Krupsko
• Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek
• Dobrovolný svazek obcí 2002
• Dobrovolný svazek obcí - Svazek obcí Pod Peperkem
• Černý les (mikroregion)

Zatím probrány kraje Zlínský, Jihomoravský, Vysočina, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský. Další až budu mít čas.

Na základě diskuse s kolegou Jowem zde dávám seznam problematických článků i sem, aby situace vešla v širší povědomí.

--Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2014, 20:45 (CET)Odpovědět

Pokud je motivem nutnost nechat víc času na opravu, pak by snad nebyl problém upravit šablonu {{významnost}} tak, aby bylo možné přidat parametr dní – a v tomto případě tam dát třeba těch šedesát.--Tchoř (diskuse) 23. 12. 2014, 23:36 (CET)Odpovědět

Jak byste, kolegové, řešili tenhle problém. V Seznamu kulturních památek Loun je taky Kotěrova kolonie, kterou postupně fotím. Čp. 1064–1071 je ale jen jeden homogenní, veliký dům. Jakou mám k jednotlivým čp. v seznamu přiřadit fotku? Pro všechny jednu stejnou, výstižnou? Nafotit dům z osmi různých úhlů a osm fotek libovolně přiřadit? Vyfotit jen vchody s popisnými čísly? Poslední řešení se zdá být očividná hloupost.--Gortyna (diskuse) 24. 12. 2014, 08:44 (CET)Odpovědět

Sloučil bych řádky tabulky do jedné s označením čp. 1064–1071 a vysvětlil v popisu/poznámce. Matěj Orlický (diskuse) 24. 12. 2014, 11:45 (CET)Odpovědět

Přesně takovouhle radu jsem potřeboval. Díky, udělám to tak.--Gortyna (diskuse) 25. 12. 2014, 09:48 (CET)Odpovědět

ke každému řádku stejnou fotku.--frettie.net (diskuse) 24. 12. 2014, 13:34 (CET)Odpovědět

Ahoj, chtěl bych vám všem na tomto místě popřát pěkné a klidné prožití Vánoc a vše nej do nového roku. Jsem moc rád, že se tu můžu se všemi s vámi již po několik let vídat a spolupodílet se na tvorbě české Wikipedie. Pevně věřím, že se tu budeme potkávat i po spoustu následujících let v minimálně podobně hojném počtu, ale samozřejmě budu mnohem radši, když naše řady porostou :) Byl jsem rád, že jsem mohl po celý rok sledovat, jak česká Wikipedie zas roste a bobtná, že jsem viděl, kolik skvělého se tu povedlo udělat a kolik z nás se na tom podílelo.

A kdybych měl za sebe vyzvednout jeden malý soukromý úspěch, největší radost mám z toho, že se mi povedlo zas po letech získat uznání na Commons pro jednu fotografii pořízenou v chráněném území (které stále fotografujeme ve snaze pokrýt všechna území snímky) ;) S pozdravem! --Chmee2 (diskuse) 24. 12. 2014, 09:16 (CET)Odpovědět

Připojuji se k vánočnímu přání a do nového roku nám všem přeji mnoho elánu do další wikipráce :-) --YjM | _d^p 24. 12. 2014, 13:53 (CET)Odpovědět

Veselé Vánoce a šťastný nový rok.--I.Sáček, senior (diskuse) 24. 12. 2014, 18:36 (CET)Odpovědět

• Mnoho radosti z práce, mnoho spokojenosti v životě, mnoho trpělivosti dobudoucna a hodně zdraví všem.--Rosičák (diskuse) 24. 12. 2014, 18:46 (CET)Odpovědět

Co nejméně vandalů a co nejvíce nových a kvalitních článků přeji. A buďme na sebe všichni hodní. ♥ K123456  24. 12. 2014, 19:43 (CET)Odpovědět

Připojuji se a přeji všem veselé vánoce!--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 12. 2014, 20:33 (CET)Odpovědět

Taky se připojuji, veselé vánoce.--RPekař (diskuse) 24. 12. 2014, 20:48 (CET)Odpovědět

Všem kolegům přeji co možná nejhezčí rok 2015. --Vlout (diskuse) 31. 12. 2014, 23:04 (CET)Odpovědět

Ahoj, dobrý den, potkávám sem tam (při robotické práci i normálně) zvěrstva v infoboxu biografie (Ale i jiných podobných), kdy například při uvedení místa narození máme kolonku zvanou "místo narození" = xxxx, kdy někteří uživatelé, aby to bylo sexy a cool (jinej důvod netuším) místo uvedení "Znojmo", případně "[[Znojmo|Znojmíčko]] (příklad, který je podle mě též špatně), uvedou Znojmo<br />{{flagicon|Českoslovenksko}} [[Československo]]. Napadá vás nějaký způsob, jak to udělat lépe? Mě napadá jen něco ve smyslu rozdělení na kolonky s názvy: "místo narození = Znojmíčko, odkaz na místo narození = Znojmo, stát narození = Československo, odkaz na stát narození = Československo. Co vy na to?

Ostatně, pdoobné zhovadilosti typu vložení další šablony (jedný z asi pětadvaceti na to stejné, co zde máme) do "datum narození" , to bych taky rád zrušil, ale představa hledání konsenzu komunity mě dost děsí. --Frettie (diskuse) 25. 12. 2014, 18:35 (CET)Odpovědět

Určitě nerozdělovat. Ideálně by to bylo bez odřádkování a flagiconu, ale předpokládám, že na tom se svět nezboří. Nebo v tom vidíš hlubší problém? Nechápu v čem vadí vkládání šablony do parametru datum narození? Předpokládám, že jde o tu, která vypočítává aktuální věk. Můžeš to rozvést? Díky --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 12. 2014, 19:12 (CET)Odpovědět

Můžu, vidím v tom problém v rámci robotických úprav (ale to přežiju) a (pokud se nepletu), tak i v některých čtečkách pro nevidomý (tj. přístupnost), ale s tím bojuje spíš kolega Geronimo ( :) ). A šablona s věkem je úděsná, když už tam něco takovýgho je, tak rozsekat na "den narození, měsíc, rok, ...". Ale to je zas opruz s vyplňováním, to chápu. Ale byl bych za rozpadnutí na jednotlivé činitele.--frettie.net (diskuse) 26. 12. 2014, 03:32 (CET)Odpovědět

Nejedná se o „datum narození“, ale o „místo narození“.--Zdenekk2 (diskuse) 25. 12. 2014, 19:27 (CET)Odpovědět

Mě se zdá dokumentace k šabloně v zájmu jednotnosti vcelku jasná: „Místo narození: {{flagicon|stát}} město, kraj (administrativní území), stát.“--Zdenekk2 (diskuse) 25. 12. 2014, 19:27 (CET)Odpovědět

Dokumentace je jedna věc, to beru. Ale humus je to hroznej, podle mě (a snad i podle každýzho, kdo někdy zkoušel něco roboticky opravit v infoboxu/vzít z infoboxu) je tohle prostě úlet. Kdyby aspoň ten Flagicon byl tak nějak odseknutej. Kdyby tam asoň nebyla plácnutá další šablona. --frettie.net (diskuse) 26. 12. 2014, 03:32 (CET)Odpovědět

Tak ono by bylo vůbec nejlepší flagicon vypustit a v infoboxech biografií nepoužívat. Pomohlo by to robotickým úpravám, ale hlavně by infoboxy nevypadaly jako omalovánky. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 12. 2014, 09:32 (CET)Odpovědět

Děkuji, omalovánkový argument mi prosvětlil vánoční svátky. --Silesianus (diskuse) 26. 12. 2014, 10:36 (CET)Odpovědět

Dobrý nápad! --Tchoř (diskuse) 26. 12. 2014, 10:46 (CET)Odpovědět

Aby bylo jasno, jsem rozhodně proti odstraňování flagiconů z infoboxů. Jen přes mou mrtvolu (resp. až do mého zablokování). --Silesianus (diskuse) 26. 12. 2014, 10:48 (CET)Odpovědět

@Silesianus: To mě těší ;). Každopádně jejich přidaná hodnota je mizivá. Kdo dokáže rozpoznat vlajku bude jistě s to přečíst si název státu. Smysl ještě mají v tabulkách, kde mohou usnadnit orientaci. Zde, kde jsou zpravidla dvě informace (o místě narození a úmrtí), to není takový problém. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 12. 2014, 10:54 (CET)Odpovědět

Mno tak to je Váš subjektivní názor. (Který je mi šumafuk). Konečné řešení omalovánkové otázky se konat nebude. --Silesianus (diskuse) 26. 12. 2014, 10:56 (CET)Odpovědět

Silesiane, přečti si WP:EQ a važ slova. Používat nacistickou rétoriku/terminologii a osočovat z takových praktik své kolegy je opravdu za čarou. Ber toto jako varování. Takovéto chování zde nebude tolerováno. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 12. 2014, 11:11 (CET)Odpovědět

I já jsem pro omezení flagiconů v infoboxech, zvláště u sportovců a hlavně fotbalistů, kde je to opravdu převlaječkované, u každého klubu vlajka, takže v té záplavě tech barviček a vlaječek zanikají informace a smysl infoboxů, není výjimka 10 a více vlajek v infoboxu, někdo se tu v tom docela vyžívá, ale hádat se kvůli tomu nebudu, je to o konsenzu s ostatními editory. Milan Baroš - 21 vlaječek v infoboxu, to je jako slabikář pro 1. třídu obecné školy.....--LV-426 (diskuse) 26. 12. 2014, 11:03 (CET)Odpovědět

Konsenzus pro používaní vlaječek v šablonách zde.--Chalim Kenabru (diskuse) 26. 12. 2014, 11:09 (CET)Odpovědět

Musí být v infoboxu několikrát název Česko, a u každého vlajka? To už hraničí s považováním čtenářů za hlupáky, že musí mít tu českou vlajku 10x. Stačí flagicon u prvního výskytu Česka v infoboxu, ne? Mě se to opravdu nelíbí, navíc je to i zavádějící, hranice států se mění, vlajky taky. Třeba jen namátkou, Šachtar Doněck, má mít flagicon Ukrajiny, nebo Doněcké lidové republiky, nebo Novoruska?--LV-426 (diskuse) 26. 12. 2014, 11:24 (CET)Odpovědět

Mě by se nelíbilo, když by byla vlajka jen u jedné reprezentace, nevypadalo by to esteticky. Někteří navíc hrají např. za 2 mládežnické reprezentace jedné země a v seniorské kategorii nastupují za jinou zemi. Ta díra v infoboxu by nevypadala dobře. Zavádějící informaci flagicony neposkytují, FK Šachtar Doněck hraje v azylu, je to ukrajinský klub a patří k němu tudíž ukrajinská vlajka. Takhle ho registruje i UEFA. Až bude Doněcká lidová republika uznána členem UEFA a Šachtar se vrátí a bude uznán za doněcký klub a ne ukrajinský, teprve tehdy bude možné nahradit vlajku Ukrajiny.--Chalim Kenabru (diskuse) 26. 12. 2014, 11:38 (CET)Odpovědět

@Frettie: pro představu, můžeš odkázat na nějaké takové „zvěrstvo“ v článku? Nejlépe i s tím zmršeným názvem (Znojmíčko)?--Chalim Kenabru (diskuse) 26. 12. 2014, 10:49 (CET)Odpovědět

To byla samozřejmě extrémní nadsázka, to se (doufám!!!) nikde nevyskytuje. Ale podívej se na infobox Daniela Písařovicová (resp. je to aktuální verze).--frettie.net (diskuse) 26. 12. 2014, 13:29 (CET)Odpovědět

To mimo jiné souvisí i s nejednotností různých infoboxů o osobách, z nichž v průběhu doby rozlišovaly místo (=město) a stát narození/úmrtí, každé pak uváděly na samostatném řádku, někdy k parametru v podobě názvu státu i doplňovaly flagicon, anebo taky vůbec ne. Připomenu diskusi odjinud, že bych navrhoval jako ideální řešení modulární infobox, který by u každé osoby obsahoval základní biografické údaje a podle povolání by se doplňoval o další příslušné moduly. Pak bychom mohli zvolit i jednotnou formu uvádění narození a úmrtí. Ovšem jak by to šlo nebo nešlo provázat s Wikidaty, to nevím. Každopádně ikonu vlajky samu o sobě nepovažuji za závadnou, jen to řádkování není úplně šťastné. --Bazi (diskuse) 26. 12. 2014, 13:51 (CET)Odpovědět

Původně snad trochu nešikovné, ale po té úpravě, co provedl Bazi, v tom nevidím problém.--Chalim Kenabru (diskuse) 26. 12. 2014, 17:24 (CET)Odpovědět

Bazi, ikonku klidně, proč ne, ale ne stylem nějaká položka = {{flagicon|Země nějaká}}, jo, modularita by byla super, jen se bojím, že by to bylo dost komplikované (a ta diskuze k tomu, brrr). :)--frettie.net (diskuse) 28. 12. 2014, 02:34 (CET)Odpovědět

Při tvorbě stránky o Osadě Baba jsem původně chtěl udělat přidat jako obrázek schéma k umístění jednotlivých domů. Vím, že by šlo vložením geolokační šablony, ale to mně připadá poněkud složitější, protože to po čtenáři vyžaduje několik kliknutí. Místo toho jsem udělal proklikávací odkaz přímo do Open Street Map na daný objekt, kde navíc, až se to vyrenderuje, budou zaneseny přímo i názvy domů. Zajímal by mne mne názor zkušených na toto řešení. Zatím je to v tabulce Jednotlivé domy jen u prvních dvou domů.--Jirka Dl (diskuse) 29. 12. 2014, 14:24 (CET)Odpovědět

Obecně platí, že externí odkazy by se neměly používat takto přímo v textu článku. Nicméně různých výjimek existuje tolik, že je to zřejmě tolerováno. --YjM | _d^p 29. 12. 2014, 15:17 (CET)Odpovědět

Tak to je spíš obecný dotaz pro externí odkazy. Jak píše kolega výše.--Juandev (diskuse) 29. 12. 2014, 15:39 (CET)Odpovědět

Geolokační šablona vyžaduje pouze jedno kliknutí navíc (a možnost výběru více mapových služeb), to se mi zas tak složité nezdá. Existuje pak také Šablona:Mapa souřadnic, která umí zobrazit objekty z článku na mapě (OSM však neumí). --Jklamo (diskuse) 29. 12. 2014, 17:10 (CET)Odpovědět

Ha, to je dobrý tip, to by se mohlo přidat do článku, pokud bych tam naklikal všechny souřadnice. Na OSM se mi ale líbí (kromě toho, že jsou to open mapy) taky to, že tam jde rovnou nalinkovat objekt - v tomto případě dům - a tak jsem se koukal dál - když skoukne člověk geošablony na enwiki, tak tam je také šablona {{OSM}} a to je podle mne přesně to, co jsem chtěl použít, zkusím ji skopírovat do cswiki a tabulku změnit s její pomocí. --Jirka Dl (diskuse) 29. 12. 2014, 17:24 (CET)Odpovědět

Tak ještě upřesnění - ono to máme i na cswiki, ale asi ještě lepší - šablona:osmrelace - myslím si, že je to přesně, co co jsem hledal, jdu si s tím hrát... --Jirka Dl (diskuse) 29. 12. 2014, 17:31 (CET)Odpovědět

Život není peříčko, ta šablona funguje do OSM jen na relace a domy, na které chci odkazovat nejsou relace, ale čáry, takže se s tím bude muset udělat ještě něco v tom OSM - ale to se musím zeptat odborníků na OSM, jak to mohu udělat správně s ohledem na pravidla OSM, která neumím. Ale jeden fungující odkaz jsem udělal.--Jirka Dl (diskuse) 29. 12. 2014, 20:56 (CET)Odpovědět

Jen bych si dovolil upozornit, že pokud se něco nezměnilo, tak odkazování na relace na OSM taky není úplně ideální, neboť tamější relace nejsou žádné permalinky a velice snadno může dojít (a dochází) k jejich zánikům a tudíž k znefunkčněním takových odkazů. --Reaperman (diskuse) 29. 12. 2014, 21:15 (CET)Odpovědět

+1. Identifikátor relace se může změnit, takže odkazování na něj je poněkud problematické. Oproti tomu identifikátor cesty či uzlu je zcela nestabilní a odkazovat na něj je úplný nesmysl. Já jsem pro standardní vložení normálních souřadnic. Ale jestli je opravdu nezbytně nutné odkázat na jeden konkrétní dům (předpokládáme, že čtenář je zcela neschopný dohledat si ho podle čísla popisného), tak je potřeba použít nějaký trvalejší identifikátor, v tomto případě zřejmě adresní bod. Na něj můžeme odkazovat třeba do RÚIAN nebo do OSM díky OverPass API. --Mormegil ✉ 30. 12. 2014, 09:02 (CET)Odpovědět

Všechny souřadnice z článku se najednou zobrazují ve WikiMiniAtlasu, pokud je zapnutý v uživatelském nastavení. Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2014, 09:19 (CET)Odpovědět

Ano, díky moc za rady, už jsem k tomu také skoro dospěl až na jedinou drobnost, že z české Šablona:Souřadnice se, na rozdíl od anglického ekvivalentu, nepřenáší parametr "name", což je škoda, protože pak by se v WikiMiniAtlasu neukazují jména jednotlivých objektů ze stránky. Už jsem prosil správce šablony, aby to doplnili. Totéž je zjevně potom příčinou, proč se jména bodů neukazují pro Šablona:Mapa souřadnic--Jirka Dl (diskuse) 30. 12. 2014, 09:35 (CET)Odpovědět

Nepřijde vám to divné, že nejdou editovat interwiki ve VisualEditoru? Já si myslím, že by to tam mělo být zařazeno - jak to vidí ostatní?--Juandev (diskuse) 29. 12. 2014, 22:46 (CET)Odpovědět

Tak ony nejdou editovat ani z normálního editoru. Já to za problém nepovažuji. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 12. 2014, 23:41 (CET)Odpovědět

Nyní nejdou, ale dřív šli. Nevidím důvod, aby věci, která se převádějí do Wikidat, nešli normálně editovat.--Juandev (diskuse) 29. 12. 2014, 23:44 (CET)Odpovědět

Ale jdou. V levým panelu máš nápis „Přidat odkazy“. Vždycky, ať už edituješ nebo needituješ. --YjM | _d^p 29. 12. 2014, 23:47 (CET)Odpovědět

Samozřejmě způsobem, kterým popisuje YjM, editovat jdou. To nepovažuji za součást editoru jako takového :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 12. 2014, 23:49 (CET)Odpovědět

A proč by vlastně jít měly - vždyť jsou úplně mimo jakýkoliv obsah článku, jsou absolutně samostatnou entitou - tj. tam ani nepatří. To je jako kdybys chtěl měnit popis u obrázku, který je na commons - to v editoru taky (zatím) nejde a nikomu to není divný.--frettie.net (diskuse) 29. 12. 2014, 23:59 (CET)Odpovědět

Tak to máš jako kategorie. Stejně můžeš argumentovat u kategorií. Ale jde o to, že interwiki prostě k článku patří.--Juandev (diskuse) 30. 12. 2014, 00:03 (CET)Odpovědět

Ovšem kategorie jsou součástí obsahu dané stránky zde na (české) Wikipedii, zatímco propojení interwiki se spravuje na Wikidatech a v obsahu stránky po nich není ani stopa. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2014, 00:10 (CET)Odpovědět

Feel free to translate this message in your language!

On January 1 we celebrate Public Domain Day as many works of authors who died 70+ years ago now enter the public domain and can be used freely.

Let us be aware: copyright is temporary. It only lasts during the authors lifetime and 70 years afterwards (in most countries). During those years it is limiting Wikipedia and her sister projects in showing works of art, literature, public art and buildings in countries without freedom of panorama, and more in the articles. But now a new batch is freed from copyrights!

An overview of images and texts that are restored or added to the Wikimedia Commons, are collected on: this page.

Many of these files still need a place in articles. You can help!

You can also help by uploading new files of subjects that are freed of copyrights.
You can also help by tagging all requests for deletion pages with the category when the file can be restored, which will be/was deleted.

As I follow the log of restored files this week, more images and texts will follow. If still files or texts are missing in the list, let me know or add them yourselves.

A very happy Public Domain Day! Romaine (diskuse) 1. 1. 2015, 19:38 (CET)Odpovědět

• Some of the freed files:

• Soubor:Expo 1931 Affiche1.jpg
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Tento rok to bude ještě dobré, budou nám stále umírat autoři ve druhé světové. Horší to bude v roce 2016, kdy se nikomu umírat nebude chtít a moc se toho do Public Domain neuvolní.--Kohelet (diskuse) 3. 1. 2015, 00:43 (CET)Odpovědět

Dnes byla z článku na wikipedii odstraněna pro autorská práva fotografie z roku 1914 (https://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Deletion_requests/File:Christmas_Truce_1914_IWM_HU_35801.jpg) tedy pořízená před sto lety. Copyright tedy ochrana práv (koho? proč?) bude trvat do roku 2049. Ale máte pravdu. Není co oslavovat na hloupých zákonech. Hezký nový rok přeji. --I.Sáček, senior (diskuse) 3. 1. 2015, 20:56 (CET)Odpovědět

Vážení wikipedisté!

Prosím, zda by se někdo z vás neujal napsání článků nebo článku o problematice českých, slovenských a jiných dětí, odebraných úřady v některých zemích, zejména v Norsku a Velké Británii, bez opodstatněných důvodů, často na základě falešných nebo malicherných obvinění, které následně byly vyvráceny. Nejde o to, že by úřady odpíraly dětem jednoho rodiče, jako se to často stává u nás, ale o to, že dítě odeberou rodině a svěří ho úplně cizím lidem. Vlastním rodičům pak umožňují kontakt s dětmi například jen několikrát za rok, přitom s nimi například nesmí mluvit svou řečí, ale například jen anglicky. Rodičům je také odepíráno právo na informace o případu a je jim vyhrožováno, pokud chtějí o případu informovat tisk. Za zveřejnění případu jsou pak postihováni. To by snad nebylo možné ani u nás, kde je situace v této oblasti situace už i tak dost hrozná.

Nevím, jak by se články mohly jmenovat, napadá mě:

• Eva Michaláková
• Ivana Boórová
• Případ Michaláková
• Případ Boórová

Prosím také, zda byste takové články mohli přeložit do jiných jazyků, zejména angličtiny a norštiny, a pomoci tak zachránit některým dětem aspoň část jejich dětství.

Zde jsou nějaké zdroje k využití, leccos se o tom dá najít googlem:

• http://www.invarena.cz/?p=9433
• http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/norove-odebrali-cesce-deti-nyni-chteji-obejit-ceske-urady_323109.html#.VKXPkKKynXQ
• http://www.novinky.cz/domaci/356689-zakazali-mi-plakat-rika-zena-ktere-norske-urady-vzaly-syny.html
• http://www.topky.sk/cl/10/1324463/Pribeh-matky-dvoch-slovenskych-deti-v-Britanii--Uradnici-im-znicili-zivot-za-2-roky-
• http://www.cas.sk/clanok/240672/ivana-boorova-je-konecne-so-synmi-uz-nas-nic-nerozdeli.html
• http://www.novinky.cz/domaci/357464-pece-o-deti-nebo-jejich-lov-norove-pobourili-europoslance-provokativni-reklamou.html

Severák (diskuse) 1. 1. 2015, 23:56 (CET)Odpovědět

Wikipedie by dle mě neměla sloužit jako místo pro demonstraci.--frettie.net (diskuse) 2. 1. 2015, 00:59 (CET)Odpovědět

O demonstraci zde není řeč. Je zde řeč o založení encyklopedického článku (či více článků), a to na základě řady externích zdrojů (různých novinových článků, televizních zpráva atd.). Severák (diskuse) 2. 1. 2015, 01:05 (CET)Odpovědět

"Wikipedie není řečnickým stupínkem, bitevním polem ani nástrojem propagandy nebo reklamy. To se týká jak článků, tak kategorií, šablon, diskusních i uživatelských stránek." To je závazné pravidlo české wikipedie. Tyto případy patří do sesterského projektu wikizprávy.--LV-426 (diskuse) 2. 1. 2015, 01:08 (CET)Odpovědět

Já souhlasím, jenže zde se nejedná o jednotlivou zprávu, ale o téma, které je aktuální už několik let. Je o tom řada článků, z nichž na několik jsem uvedl odkaz. Protože ale nevím, jaký by měl být zvolen název článku, ani zda by to mělo být více článků nebo jen jeden, předložil jsem svou prosbu zde. Pokud se například o nějakém vrahovi, řekněme Kájínkovi, píše několik let, má se článek o něm jmenovat Jiří Kájínek, nebo Případ Kájínek? Nebo o něm má být zmínka v článku Češi odsouzení za vraždu? To nevím, a proto i v případě desítek případů odebrání dětí českým občanů v Norsku a Velké Británii, z nichž některé jsou mediálně známé, jsem požádal o spolupráci ty zkušenější. Snad to není tak těžké pochopit. Přečtěte si aspoň některé z novinových článků na toto téma a napište, jak by se podle zdejších zvyklostí měl jmenovat článek zpracovávající v souladu se zdejšími pravidly dotyčné téma. Severák (diskuse) 2. 1. 2015, 01:29 (CET)Odpovědět

Jistě se o tom dá napsat článek, já bych navrhoval např. Lidská práva v Norsku, máme tu už Lidská práva v Česku, ale je potřeba psát nezaujatě, vyváženě, oboustranně. My nemůžeme posuzovat ani kritizovat sociální systém ani soudnictví v Norsku nebo Británii, můžeme jen popisovat ověřené a doložené věci. Ty děti byly odebrané z nějakých důvodů (podezření na bití, sexuální obtěžování), je potřeba to tam uvézt, a ne o tom psát jako o únosech organizovaných státem. Nic vám nebrání ty články napsat, editujte s odvahou.--LV-426 (diskuse) 2. 1. 2015, 09:53 (CET)Odpovědět

• Tak řekněme, že tu schází například článek Juvenilní justice. Ten by se snad dal pořídit. Existuje v několika jazykových verzích. [2]--Rosičák (diskuse) 2. 1. 2015, 06:56 (CET)Odpovědět

  To nebyl dobrý nápad. Není to český právnický pojem, ale hlavně (podle anglické Wikipedie) jde zřejmě o něco zcela jiného, v Česku tomu říkáme „soudnictví mládeže“, tedy jde o reakci na jinak trestné chování dětí a mladistvých. V těchto „norských“ případech jde o soudnictví opatrovnické, kterým byla zajištěna náhradní rodinná péče. Krom toho po Vaší poznámce článek vznikl překladem bezesmyslného seskupení vět ze slovenské Wikipedie a je otázka, co s ním teď. --Vlout (diskuse) 4. 1. 2015, 11:50 (CET)Odpovědět

Mně zde chybí článek Barnevernet. Na anglické wiki jsem stručně popsal tři případy dětí odebraných touto institucí, tak by nebylo od věci článek přeložit do češtiny a případně rozšířit.--Kohelet (diskuse) 3. 1. 2015, 00:30 (CET)Odpovědět

Domnívám se, že články Juvenilní justice a Barnevern (nebo Barnevernet?) by skutečně bylo dobré založit. Jinak k této problematice je právě teď na aktuálně.cz hlavní článek, jmenuje se Kauza odebraných českých dětí v Norsku se rozrůstá:

• http://zpravy.aktualne.cz/domaci/norske-urady-pry-odebraly-deti-dalsim-trem-ceskam/r~4cbd4c0a94f711e4b98c002590604f2e/

Severák (diskuse) 5. 1. 2015, 21:35 (CET)Odpovědět

Děkuji též Koheletovi za doplnění anglické Wikipedie, o němž píše, jeho záměry považuji za chvályhodné. Severák (diskuse) 5. 1. 2015, 21:46 (CET)Odpovědět

Chci si jen ujasnit: Píšeme teď, v roce 2015, při aktualizacích primátorů a starostů

dle roku voleb

 | infoaktual = 2014

nebo dle roku kontroly

 | infoaktual = 2015

Díky za informaci. --Jan Polák (diskuse) 2. 1. 2015, 10:08 (CET)Odpovědět

Ač se tomu nevěnuji, tak bych očekával „2015“, pokud je informace platná k roku 2015. V ČR starosta s datem voleb přímo nesouvisí, resp. starostové zde nejsou voleni občany. Není tedy důvod uvádět rok voleb, ale rok kontroly validní informace. Zdraví--Kacir 2. 1. 2015, 23:43 (CET)Odpovědět

To máš samozřejmě pravdu, že se starostové přímo nevolí, nicméně nevím, zda s tím pak nejsou nějaké další plány (nevím/neumím říci jaké), tak aby ten rozdílný rok nedělal nějakou neplechu. Jinak mi také přijde vhodnější ta varianta „2015“, tedy aktualizováno k roku 2015. --Jan Polák (diskuse) 3. 1. 2015, 12:52 (CET)Odpovědět

Jestli by nebylo vůbec nejlepší psát infoaktual = 2015-1-3...--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2015, 18:27 (CET)Odpovědět

Dávat jako hodnotu parametru 2015 by mělo být v pořádku. Naopak konrétní den už je trochu problém - u spousty obcí se dá daná informace zjistit až s větším zpožděním (jako nejmenovaná obec v okrese PZ, kde se na obecních stránkách objevila změna starosty půl roku před volbami s měsíčním zpožděním). JAn (diskuse) 5. 1. 2015, 09:06 (CET)Odpovědět

Díky za ujasnění. Možná kolega Shlomo nemyslel datum, kdy byl starosta zvolen do funkce, ale den, kdy proběhla kontrola obecního článku na Wikipedii. Co, Shlomo? Myslím ale, že rok je dostatečná podrobnost a že uvádění konkrétního data – nemýlím-li se – již není potřeba. --Jan Polák (diskuse) 5. 1. 2015, 21:55 (CET)Odpovědět

Přesně tak to bylo myšleno.--Shlomo (diskuse) 6. 1. 2015, 07:11 (CET)Odpovědět

Dobrý den, chci obsah z Wikimedia Commons použít na svém webu i v tištěných materiálech. Bude splnění podmínek licence (uvedení autora a ostatních údajů) dostačující následujícím způsobem (v případě, že autor nepožaduje uvedení těchto informací v nějakém specifickém tvaru)?

Například obrázek File:Broletto Nuovo - Scrofa semilanuta.jpg:

Užití na webu: Foto: M.casanova, Wikimedia Commons, CC-BY-SA 3.0 Unported

Užití v tištěných materiálech: Foto: M.casanova, zdroj: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Broletto_Nuovo_-_Scrofa_semilanuta.jpg>, licence: CC-BY-SA 3.0 Unported <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en>

Mohu uvádět jako odkaz na zdroj Wikimedia Commons, přestože původní zdroj je případně jiný (Flickr, nějaké muzeum apod.), ale já čerpám z Commons a rád bych to uvedl, aby v případě, že tam někdo vloží obrázek porušující autorská práva jsem alespoň indikoval, že jsem jednal v dobré víře?

Dočetl jsem se, že musím také uvést, pokud jsem soubor upravil. Není však jasné, zda stačí pouhá informace, že jsem soubor upravil či zda musím i změny nějak popsat. Stačí tedy uvést za licenční informace třeba "upraveno", a nebo je lepší napsat třeba "oříznuto na reliéf se zvířetem"?

A mohu v případě, že autor žádá být uveden třeba jako "John Crusher from Wikimedia Commons, United States" to přeložit a napsat "John Crusher z Wikimedia Commons, Spojené státy"?

Děkuji. --Um544 (diskuse) 9. 1. 2015, 06:02 (CET)Odpovědět

Dobrý den

• Dotazy ke Commons by měly být kladeny přímo tam.
• Ale když už je to tady...
  • Ano, stačí.
  • Ano, stačí.
  • Ano, uveďte Commons, pokud přebíráte obrázky z nich.
  • To po pravdě nevím.. Myslím, že uvedení „upraveno“ by mohlo být dostačující.
  • To by se asi spíš překládat nemělo..

--YjM | _d^p 9. 1. 2015, 12:48 (CET)Odpovědět

Hrozně rád bych se dozvěděl něco víc o kvantové fyzice, QPU, Qubitech, ... vim o tom dost, ale chci vědět co nejvíc, Neudělal by tu prosím nějáký vědátor, co má dost času pár stránek na toto téma ? , protože momentálně tu není fakt skoro nic (žádný vysvětlení) a to ani v jiných jazycích nic moc :/

díky předem