Marihuana

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Marihuana je droga, která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 % THC. V České republice je legální pouze na lékařský předpis.

Výraz marihuana pochází z Mexické španělštiny, o přesném původu se ale stále spekuluje. ^{[1] [2]} Název byl použit i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí.^[3][4] Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja, hulení, skéro, kůra, zelí či „skunk“ (původně název konkrétní odrůdy). Označení marijánka je archaismus^[5] a v současné době se příliš nepoužívá.

Chemické složení

Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz, jejichž množství v rostlině kolísá podle kultivaru, pěstebních podmínek, pohlaví a umístění na rostlině. Kanabinoidů již bylo izolováno přes 80, mezi nejvýznamnější patří

• tetrahydrokanabinol, THC je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75-100 % psychických účinků. Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 % z obsažených kanabinoidů. Marihuana připravená z kvalitního konopí pěstovaného hydroponicky, může mít i 20 % THC v sušině.^[6]
• delta-8-trans-tetrahydrocannabinol (někdy delta-6-trans-THC), řadí se obecně pod THC, má podobné účinky, ale podstatně menší podíl mezi ostatními kanabinoidy. Obvykle se nerozlišuje od delta-9-tetrahydrocannabinolu.
• kanabidiol, CBD, není psychoaktivní. Jeho účinky jsou především protizánětlivé, antiepileptické, uklidňující, antioxidační, neuroprotektivní a analgetické. CBD je bioprekurzorem THC, což znamená, že v rostlině se CBD transformuje na THC. Poměru THC a CBD v marihuaně lze dosáhnou správným načasováním sklizně. Tohoto lze uměle dosáhnout v marihuanových produktech řízenou izomerizací CBD na delta-9-THC.
• kanabinol, CBN, je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho prekurzorem), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí.
• tetrahydrocannabivarin, THCV, propylderivát THC. Tyto propylové kanabinoidy byly izolovány z několika druhů konopí původem z Afriky a střední a jihovýchodní Asie. U těchto odrůd dosahovaly až 50 % z celkových přítomných kanabinoidů. Pro obdobnost z hlediska psychotropních účinků se zahrnuje pod celkové THC stejně jako delta-8-trans-tetrahydrocannabinol.
• kanabichromen, CBC je přítomen v marihuaně v nižších koncentracích, nepřesahuje většinou 20 % z celkových kanabinoidů. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD.

Základem syntézy kanabinoidů je reakce terpenových sloučenin. Známá je reakce, kdy geranylpyrofosfát reaguje s kyselinou olivetovou a vzniklý metaprodukt se štěpí na kyselé formy CBD a CBC. Z CBD pak vzniká THC v kyselé formě. Kyselé formy kanabinoidů však nejsou psychoaktivní. Psychoaktivními se kanabinoidy stávají teprve přechodem na neutrální formu, dekarboxylací, odstraněním funkční karboxylové skupiny -COOH za vzniku oxidu uhličitého. Tato dekarboxylace probíhá až při teplotách od 95 °C. Lze tedy říci, že materiál získaný z konopí musí projít po určitou dobu teplotami nad 95 °C, aby vykazoval psychotropní účinky. Některé novější marihuanové produkty, hašišový olej, medový olej, mohou být psychoaktivní i bez uvedení na tuto teplotu, dekarboxylace u nich probíhá chemicky při výrobě.

V konopné pryskyřici se vyskytují i jiné chemické látky. Bylo izolováno více než 30 éterických olejů a dva alkaloidy (ve zcela nepatrném množství) - cannabisativin a hordenin.

Chemotypy marihuany

Podle poměrného zastoupení kanabinoidů v marihuaně bylo pěstiteli stanoveno 5 tzv. chemotypů.

1. typ - vysoké THC x nízké CBN. Obvykle pochází tropických oblastí od 30 rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
2. typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou Maroko, Afghánistán, Pákistán. Kolem 30 rovnoběžky.
3. typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30 rovnoběžkou.
4. typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty kanabinoidů). Původně z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Nepálu, Indie. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
5. typ - psychoaktivní kanabinoidy do 0,3 % v sušině, tzv. technické konopí.

Někdy se zjednodušeně uvádí chemotypy dva - sativa a indica. Dá se říci, že Sativa je chemotyp 1, má schopnost přivodit stav označovaný jako "high", víceméně povzbudivé účinky. Oproti tomu Indica, chemotyp 2 nebo 3, obvykle navozuje stav známý jako "stoned", tedy stav klidové relaxace, "zkamenění".

Vzhled a vlastnosti

Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.

V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality, obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

Indická marihuana má tři běžné typy:

• jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví,
• druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické,
• třetí typ je zelený, složený hlavně z listů.

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).

Pěstování

Konopí se pěstuje obvykle v běžném zahradním nebo kokosovém substrátu nebo se používá metoda zvaná Hydroponie, tzn. pěstování v živném roztoku.^[7] Konopí vyžaduje kyprý humózní substrát s menším obsahem živin, pravidelně osluněnné stanoviště a dostatek vláhy. Půda musí být neutrální až mírně kyselá a pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 - 5,3. Pěstování rostliny k produkci drogy je v ČR nelegální.

Genetika

Moderní dějiny marihuany se začaly psát koncem šedesátých let, kdy se několika lidem (nejčastěji jmenován je Sam Skunkman) z kalifornské semenné banky Sacred Seeds podařilo vyšlechtit první kvalitní odrůdu marihuany zvanou Skunk #1.^[8] Za zdroje genetiky byly zvoleny mexické odrůdy Columbian Gold, Acapulco Gold a jedna nespecifikovaná afghánská rostlina.^[8] Cílem bylo stvořit dříve dozrávající odrůdu s kompaktním květenstvím, odolnou proti plísni i škůdcům a s vysokým obsahem THC, což se podařilo. Po zásahu federálních úřadů a rozpadu banky Sacred Seeds se její členové rozutekli do celého světa a tím, že si semena vzali s sebou se jeho genetické linie dostaly do Nizozemska, Kanady a dalších států a Skunk #1 se stal nesmrtelným.^[8] Postupem času se začaly objevovat další a další odrůdy, avšak většinou mají základ buď v okolí Afghánistánu (Afghani #1 - převážně Indicy), nebo Střední Americe (většinou Sativy Haze), nebo dalších částech planety, kde se marihuaně daří a má tam své "domovské místo" (v angličtině označováno jako "landrace"). Šlechtěním odrůd se zabývají hlavně semenné banky (Nizozemsko, Švýcarsko, Kanada) a někteří domácí pěstitelé. Avšak na vyšlechtění vlastní stabilní odrůdy je potřeba mnoho času, velkého počtu rostlin, znalost genetiky a samozřejmě i znalost marihuany jako takové.

Odrůdy často dostávají jména podle země jejich původu a nebo jejich charakteristických vlastností. Třeba Mazar podle města Mazár-e Šaríf, Hindu Kush podle pohoří Hindúkuš, Durban Poison podle města Durban atd., podle vlastností třeba BlueBerry, která dokvétá v modré barvě a má ovocnou vůni nebo Big Bud podle jeho vysokých výnosů. Dále se můžeme setkat se jmény, která jsou komerčně velice známá, jako White Widow, AK-47, Jack Herrer, Northern Lights atd. Některé odrůdy mají kolem sebe uměle vytvořené příběhy, jako je např. G13, při jejímž vzniku měly údajně stát vládní agentury jako CIA nebo FBI. Cílem prý bylo vytvořit silnou marihuanu použitelnou jako sérum pravdy. G13 v čisté podobě již dnes ale sehnat nelze. ^[9]

Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování venku (Outdoor) nebo vevnitř pod umělým osvětlením (Indoor) popřípadě ve skleníku (Greenhouse).

Užívání

Marihuana se obvykle plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek, které se pak kouří. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků) nebo se přepustí s máslem či olejem. Další možností je konopné mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny, případně konopný čaj. Marihuanu je také možné louhovat ve vysokoprocentním alkoholu (např. slivovici).

Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.

Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšířen hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené tabákové listy s různými příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.

Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí, že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náustku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.

Skleněnka, regionálně též sklo, je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě různých provedeních a barvách.

Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.

Bhang se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době (někdy i několik hodin), proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.

Vaporizér je další možnost, jak užívat marihuanu. Při takzvaná vaporizaci nedochází k hoření marihuany, ale marihuana je zahřáta na teplotu (přibližně 185 °C), při které se z ní vypařují aktivní látky. Vaporizér vede horký vzduch přes vloženou směs, většinou marihuanu, ale třeba i tabák, eukalyptus, šalvěj atd. Vapor z vaporizéru neobsahuje škodlivé toxické a karcinogenní látky.

Účinky

Účinky na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Svého vrcholu dosahují přibližne po deseti minutách a trvají 1 - 4 hodiny (v závislosti na užitém množství). Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem žízně a hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách může nastoupit takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Typický je pocit zpomalení času, může se vyskytnout i zveličení prostoru. Po stavu euforie může nastat stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly (což může vést ke špatné náladě) nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. V případě ústního požívání marihuany nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (4 až 8 hodin). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

Využití v medicíně

Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv.^[10] Terapeutické efekty zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv, především antikancerální chemoterapie a léčebného ozařování nádorů. Marihuana je: sedativum, superfaciální neuroleptikum, antiemetikum, spasmolytikum, bronchospasmolytikum, kardiokorigens. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, nutkání ke zvracení, deprese, křeče, bolesti kloubů a páteře a některé psychotické stavy. Dále potlačuje symptomy např. Parkinsonovy choroby, Alzheimerova syndromu, roztroušené sklerózy, bradykardie migrény, insomnie, katalepsie, maniodeprese, epilepsie, dystonie, anorexie, glaukomu. Studie z posledních let potvrzují možné využití pro léčbu mnoha druhů rakoviny.

Další možné indikace kanabinoidů jsou glaukom – ke snížení nitroočního tlaku, k úlevě od bolesti u onkologických pacientů, v terminálním stádiu AIDS nebo při roztroušené skleróze. Uvažuje se i o využití konopí při léčbě depresí. Kanabinoidy jsou vynikající superfaciální anestetikum a zároveň antineoplastikum (tj. brání růstů novotvarů). Těchto dvou vlastností se využívá při léčbě popálenin - tlumí bolest a omezuje tvorbu jizev. Bránění v růstu novotvarů je vlastnost, pro kterou se kanabinoidy používají i v experimentální léčbě všech druhů rakoviny.

K medicinálním účelům se užívá kouřením nebo za použití vaporizéru. Dále se používá konopný výtažek jako sublinguální spray, protože se dobře vstřebává přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální čípky. Pro různé léčebné účely se používá marihuana s různým poměrem kanabinoidů a doprovodných látek.

Tato část obsahuje nesmysly. Marihuana neléčí nádory, ale pouze mírní zvracení po chemoterapii.

* U chronických uživatelů konopí bylo popsáno nadměrné zvracení. O tom, že se nejedná o vzácný problém, svědčí práce popisující 98 případů.

52. Wallace EA, Andrews SE, Garmany CL, Jelley MJ. Cannabinoid hyperemesis syndrome: literature review and proposed diagnosis and treatment algorithm. South Med J, 2011; 104(9): p. 659-664.

V případě glaukomu sice marihuana snižuje nitrooční tlak, ale tento efekt je příliš krátkodobý. Vzhledem k tomu a k vedlejším účinkům drogy American Glaucoma Society nedoporučuje marihuanu používat v této indikaci. Jampel H. American Glaucoma Society Position Statement: Marijuana and the treatment of glaucoma. J Glaucoma, 2010; 19(2): p. 75-76.

Dočasné zmírnění zvýšeného svalového napětí u roztroušené sklerózy sice po marihuaně nastane, ale dojde zároveň postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným. Honarmand K, Tierney MC, O'Connor P, Feinstein A. Effects of cannabis on cognitive function in patients with multiple sclerosis. Neurology, 2011; 76(13): p. 1153-1160.

Že by marihuana léčila duševní poruchy jako deprese nikdo neprokázal, zato se zjistilo, že marihuana deprese vyvolává. Marmorstein a Iacono (2011) i další autoři konstatují, že zneužívání konopí v dospívání zvyšuje trojnásobně možnost závažného depresivního onemocnění v pozdějších letech.

Marmorstein NR, Iacono WG. Explaining associations between cannabis use disorders in adolescence and later major depression: a test of the psychosocial failure model. Addict Behav, 2011; 36(7):773-776.

Také nikdo neprokázal, že by marihuana léčila nádory, je to naopak kancerogen. Taylor a Hall (49) uvádějí, že při kouření marihuany je tkáň vystavena vlivu kouře více než při kouření tabáku. S tím souvisí vysoký výskyt kašle s expektorací u kuřáků konopí. Při kouření konopí se ve srovnání s kouřením tabáku hladina karboxyhemoglobinu asi zvyšuje 5x a navíc se vdechuje 3x více dehtu. Taylor, DR, Hall, W. Respiratory health effects of cannabis: Position statement of the Thoracic Society of Australia and New Zealand. Intern Med J, 2003, 33(7), p. 310-313.

Návykovost

U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická.^{[11] [12]} Mezi široce užívanými drogami představuje marihuana tu nejméně návykovou.^{[13] [14]} Není totiž mnoho uživatelů, pro které kromě trávy přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti). ^[15] Fyzický návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstinenci objevují fyziologické příznaky (svalové tiky, nervozita a další) nebyl u konzumentů popsán.^[11][12]

Rizika

Rizika marihuany

Úvodní poznámka

Zdravotní rizika konopí budou patrně podstatně závažnější, než se předpokládá (např. 32). Důvodem je okolnost, že laici si často neuvědomí spojitost určitých obtíží se zneužíváním drogy. I ti, kdo si takovou souvislost uvědomí, nebudou o ní raději hovořit, jak se o tom ještě zmíníme v případě úrazů. Obsah THC (nejvýznamnější psychoaktivní látky v konopí), se za 30 let od roku 1970 zvýšil až 15x. Rizikovost drogy je proto podstatně vyšší, než uváděly starší výzkumy (1).

Závislost

Marihuana vyvolává závislost a velká část pacientů nebo klientů zařízení pro léčbu návykových nemocí vyhledá pomoc právě pro „čistou“ závislost na marihuaně nebo pro závislost na marihuaně a jiné droze. K recidivám závislých na pervitinu nebo heroinu dochází často po té, co opět začali kouřit marihuanu. Odhadovalo se, že v USA a  roce 1999 vyhledalo léčbu pro závislost 220 000 těch, kdo uvedli, že jejich primární drogou je marihuana (27).

Hovořit o tom, že marihuana vyvolává slabou psychickou závislost je velmi nepřesné. THC se při chronickém užívání ukládá v tukové tkáni a při abstinenci se odtud uvolňuje jen zvolna. Jestliže by se podal antagonista THC, objevil by se rychle silný odvykací stav s tělesnými projevy. To, jestli je závislost silná nebo slabá, pokud lze tyto výrazy použít, záleží na dávkách, délce podávání, věku a dalších faktorech. Např. u dospívajícího, který zneužíval konopí řadu let, se může jednat o závislost mimořádně silnou a úpornou. Marihuana jasně vyvolává závislost i podle kritérií Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), podle níž je tělesný odvykací stav možným, ale rozhodně ne nutným znakem závislosti. Podle materiálů amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) se závislost vytváří u asi 17 % uživatelů, kteří se s touto drogou setkají v časném věku. U těch, kdo kouří marihuanu denně, je podle téhož pramene přítomna závislost u 25 až 50 % osob (35). Návykový potenciál drogy je dnes mimo pochybnost.

Zneužívání drog konopí se navíc pojí se zneužíváním jiných psychoaktivních látek, čímž ještě rostou zdravotní rizika. Kouření marihuany ztěžuje překonání závislosti na tabáku (11). Rey a spol. (38) poukazují na to, že zneužívání konopí často souvisí s depresí (viz dále), problémovým chováním, pitím alkoholu a užíváním jiných drog. Ať už se jedná o příčinnou souvislost nebo vliv společných rizikových faktorů, takový dospívající je podstatně více ohrožen.

Duševní zdraví a výkonnost

I nahodilá prostá intoxikace marihuanou může vyvolávat úzkost a panické stavy. Je známo, že zneužívání marihuany je spojeno se zvýšeným rizikem psychotických příznaků nebo zhoršováním již existující psychotické symptomatologie (22, 5). To se týká zejména těch, kdo prodělali psychotické onemocnění nebo u nichž se duševní nemoc objevila v rodině. Nověji zjistili van Gastel a spol. (50), že se subklinické psychotické projevy objevují v celé populaci dospívajících a přetrvávají i po nejméně roční abstinenci od této drogy.

Marmorstein a Iacono (28) konstatují, že zneužívání konopí v dospívání zvyšuje trojnásobně možnost závažného depresivního onemocnění v pozdějších letech. Citovaní autoři zjistili, že to nelze vysvětlit pouze psychologickými a sociálními mechanismy (např. selhávání v životních rolích), ale že se uplatňují i mechanismy biologické.

Během intoxikace se zhoršuje pozornost, paměť a psychomotorický výkon. Chronická intoxikace vede k poškození pozornosti a paměti, které nemusí být zvratné při abstinenci. Bolla a spol. (3) zjistili u těžkých uživatelů zhoršené výsledky v testech paměti, psychomotorické rychlosti a manuální obratnosti až 28 dní po zahájení abstinence. Crean a spol. (6) uvádějí, že chronické zneužívání konopí oslabuje motorickou koordinaci a oslabuje složité exekutivní funkce, jako je plánování, organizaci a rozhodování. To vyvolává komplikace v běžném životě a také znesnadňuje léčbu. Masivní a dlouhodobý abúzus konopí zhoršuje soustředění, oslabuje pružnost myšlení a znesnadňuje učení i podle jiných autorů (25).

Už literatura popisovala u závislých na konopí ztrátu o jiné hodnoty než o ty, které souvisejí s drogou. S tím by mohla souviset práce Pedersena (37). Citovaný autor zjistil, že zejména chroničtí uživatelé konopí (50 a více užití během posledních 12 měsíců) jsou statisticky vysoce významně častěji na sociální podpoře, že ji dostávají déle a že je méně pravděpodobné, že by se bez ní obešli. Uvedené skutečnosti vysvětlují tito autoři postižením kognitivních funkcí a dalšími faktory, jako je selhávání ve škole nebo vazba na rizikové známé. Nejedná se sice o zjištění nová, ale tato studie je cenná tím, že se jednalo o 13 let trvající prospektivní projekt a že autoři brali v úvahu další proměnné, jako je zneužívání jiných látek nebo socioekonomický status. O tom, že zneužívání konopí souvisí horším školním prospěchem svědčí řada prací, např. Lynskey a Hall (26). Uvažujte se také o tom, že dospívající, kteří tuto drogu zneužívají, obtížněji přejímají dospělé role (4) a o tom, že konopí narušuje psychosociální vývoj dospívajících (14).

Lorenzetti a spol. (24) vyvozují z výsledků vyšetření magnetické rezonance (MRI), že chronické zneužívání konopí může vést k morfologickým změnám mozku.

Úrazy a násilí

K závažným rizikům konopných drog patří dopravní nehody (např. 14). Domníváme se, že lidé které jsou pod vlivem THC by neměli motorová vozidla řídit, ani kdyby by drogu užívali legálně. Mají zpomalený reakční čas, zhoršenou koordinaci a mohou se u nich objevit i poruchy vnímání. Před zhoršenou schopností řídit pod vlivem konopí varují materiály Světové zdravotnické organizace s ohledem na vysoký počet zemřelých, kteří zavinili dopravní nehodu a byli pod vlivem drog z konopí. Nejednoznačné výsledky některých studií lze snadno vysvětlit tím, že zhoršená schopnost řídit se tolik neprojeví u zkušených řidičů v klidném provozu, ale v kritických situacích. Tehdy jsou rychlé a přesné reakce nejpotřebnější. Konopí více zhorší schopnost řídit u mladých nebo naopak velmi starých lidí a nezkušených řidičů. Schopnost řídit je zhoršena při kombinaci drog z konopí a alkoholu ještě více než po samotném alkoholu (40).

Zneužívání konopí je spojeno s vyšším rizikem úrazů, které vyžadují hospitalizaci (12). Riziko úrazů zvyšuje i kombinace drog z konopí a alkoholu (53). To je pochopitelné, jestliže uvážíme vliv marihuany na koordinaci a rovnováhu. Řada úrazů související se zneužívání konopí nebývá rozpoznána, protože aplikaci této drogy pacienti často tají (39).

Zneužívání marihuany může souviset i s násilným chováním. Tak Fierro a spol. (10) zjistili, že řízení pod vlivem marihuany nebo alkoholu zvyšuje riziko násilného jednání v silniční dopravě (tzv. „road rage“). Zneužívání marihuany bylo častěji spojeno s agresivním chováním u dospívajících ve studii autorů Sousa a spol. (44). Není jisté, nakolik se jedná o příčinnou souvislost a nakolik o vliv společných rizikových faktorů. I tak se ale jedná o závažné zjištění.

Dýchací systém

Kouření marihuany je spojeno se vznikem nebo zhoršováním řady problémů, které se týkají dýchacího ústrojí (např. 48). Patří sem chronický zánět průdušek, tuberkulóza (36) a změny, které mohou předcházet vzniku nádorů. Existuje i zvýšené riziko rakoviny v dutině ústní, hltanu a jícnu. Lze namítnout, že počet vykouřených marihuanových cigaret není tak vysoký, jako v případě kouření tabáku. To je sice pravda, ale marihuanový kouř obsahuje podstatně více škodlivin a roli hraje i odlišná technika kouření. Kancerogenní vliv kouření konopí potvrzuje řada prácí. K důvodům patří přítomnost rakovinotvorných látek v marihuanovém kouři, nálezy premaligních změn při bronchiální biopsii u kuřáků marihuany a oslabení imunitních obranných mechanismů dýchacích cest. Taylor a Hall (49) uvádějí, že při kouření marihuany je tkáň vystavena vlivu kouře více než při kouření tabáku. S tím souvisí vysoký výskyt kašle s expektorací u kuřáků konopí. Při kouření konopí se ve srovnání s kouřením tabáku hladina karboxyhemoglobinu asi zvyšuje 5x a navíc se vdechuje 3x více dehtu. Vlivem marihuany se také zhoršují již existující respirační onemocnění, jako jsou záněty průdušek, rozedma plicní nebo astma. Marihuana sice obvykle vede k bronchodilataci, ale někdy naopak paradoxně k bronchospasmu. To může být pro nemocného s astmatem osudné.

Kardiovaskulární rizika

Při intoxikaci konopím dochází k zvýšení tepové frekvence až na 160/m a rozšíření cév. To se projevuje např. nápadným zarudnutím spojivek. Proto se mohou objevovat závratě a mdloby. Po marihuaně byly také popsány smrtelné srdeční příhody a to i u mladších lidí. Uvádí se, že hodinu po vykouření marihuanové cigarety je riziko náhlé srdeční příhody zvýšeno téměř 5x (31). K dalším možným mechanismům srdečních příhod patří i spasmus věnčitých tepen (41). S tím je v souladu i práce autorů Bilbault a spol. (2), kteří popsali mimo jiné fibrilaci komor u muže ve věku 23 let hodinu po vykouření marihuanové cigarety. Citovaní autoři také nabízejí možná vysvětlení náhlých srdečních příhod i u zdravých mladých lidí. K nim patří aktivace sympatiku a vyšší tepová frekvence a krevní tlak při středních dávkách. Při vyšších dávkách se objevuje navíc aktivace parasympatiku, což vede k zpomalení tepu a hypotenzi. Situaci navíc zhoršuje karboxyhemoglobin v krvi. To snižuje vazebnou kapacitu krve pro kyslík při vyšších nárocích na srdce. Hladiny karboxyhemoglobinu jsou vyšší než v případě kouření cigaret. Bilbault a spol. (2) proto vybízejí lékaře, aby bolestem na prsou u kuřáků marihuany věnovali náležitou pozornost.

Martin-Blondel (29) považují na základně svých pozorování marihuanu spolu tabákem za rizikové činitele při vzniku tromboangiitis obliterans.

Singh a spol. (43) popsali 17 případů ischemické mozkové mrtvice, k níž došlo v souvislosti s kouřením marihuany. Je zajímavé, že z této skupiny bylo 9 osob mladších 45 let a nejmladšímu bylo 15 let. U těchto pacientů nebyly přítomny jiné rizikové faktory a u části z nich došlo k exacerbaci symptomů po té, co znovu začali kouřit konopí.

Specifická rizika u dospívajících

Dospívající jsou závislostí na marihuaně, jinými duševními poruchami, selháváním v životních rolích a dalšími komplikacemi ohroženi více než dospělá populace. Riziko roste u např. u dospívajících se špatným školním prospěchem a těch, s duševní poruchou a u těch, kteří se s drogou setkali v dříve. Dospívající zneužívající marihuanu také častěji zneužívají jiné látky. Uvedenou skutečnost lze vysvětlovat různě, mimo jiné vlivem společných rizikových faktorů včetně problematičtější sítě vztahů. Příčinnou souvislost však vyloučit nelze (např. 15). Z praktického hlediska je důležité, aby pracovníci pomáhajících profesí, kteří přicházejí do styku s dospívajícími zneužívajícími marihuanu, pamatovali na zvýšené riziko zneužívání jiných drog.

Specifická rizika u žen

Ženy, které kouří konopí během těhotenství, riskují narození dítěte s nízkou porodní váhou. THC prochází placentou a působí na centrální nervový systém plodu během nitroděložního vývoje. Objevily se zprávy o poškození plodu, jestliže budoucí matka zneužívá drogy z konopí v těhotenství, u těchto dětí se objevují třesy, netypicky vysoký křik, který může znamenat neurologické poškození. Tyto děti mívají pak ve škole více problémů s chováním, pozorností i pamětí (Marijuana abuse, 2002). Děti, které byly během nitroděložního vývoje vystaveny konopí, jsou biologicky zranitelnější co se týče závislosti na psychoaktivních látkách v pozdějších letech (8) a mohou mít oslabenou imunitu (23).

Specifická rizika u seniorů

Řada seniorů trpí onemocněními a obtížemi, které konopí zhoršuje. To se týká např. zánětů průdušek, hypertenze, ischemické choroby srdeční, poruch paměti, pádů, atd. Tito lidé jsou často léčeni různými léky, s nimiž látky v konopí vstupují do namnoze neprozkoumaných a nepředvídatelných interakcí.

Další rizika

Uvedený výčet rizik není zdaleka úplný, např. byl u chronických uživatelů konopí bylo popsáno nadměrné zvracení (52), ačkoliv právě zvracení se někdy uvádí jako léčebná indikace konopí.

Otazníky týkající se využívání marihuany k mírnění obtíží

Farmakologický výzkum účinků konopí včetně možného využití této drogy je legitimní a měl by probíhat standardními postupy. Zároveň by se ale účinky konopí neměly přeceňovat, a tak nevzbuzovat v nemocných nerealistická očekávání. Při využívání jakékoliv látky v léčbě je třeba vážit rizika. Ta jsou v případě marihuany větší, než by se zdálo.

·     Jaký vliv by mohlo mít uvažované uvolnění marihuany pro tzv. léčebné účely na celou populaci není jisté. Zlepšení však jistě nepřinese. Podle autorů Wall a spol. (51) je spotřeba marihuany vyšší v státech USA, které marihuanu k léčebnému používání uvolnily (v roce 2008 jich bylo 16 z 50). V těchto státech také dospívající vnímali marihuanu jako méně rizikovou.

·     Marihuana se většinou používá k symptomatickému mírnění obtíží, nikoliv jako léčba příčiny onemocnění (přehled např. 7). Je otázka, zda dočasné zmírnění symptomu roztroušené sklerózy vyváží vyšší postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným (19). Takto lze uvažovat o většině jiných uváděných indikací marihuany. Je např. velká otázka, zda lepší chuť k jídlu u nemocného s AIDS vyváží jeho zhoršené sebeovládání během intoxikace THC se všemi možnými důsledky včetně rizika přenosu infekce na další osoby, možnost recidivy závislosti na jiné droze a vyšší riziko respiračních infekcí.

·     V případě glaukomu sice marihuana snižuje nitrooční tlak, ale tento efekt je příliš krátkodobý. Vzhledem k tomu a k vedlejším účinkům drogy American Glaucoma Society nedoporučuje marihuanu používat v této indikaci (20).

·     Ještě problematičtější je používat marihuanu u duševních onemocnění, protože naprostá většina duševních chorob zvyšuje riziko vzniku závislosti na psychoaktivních látkách. To se týká i depresí nebo úzkostných stavů. K dekompenzaci stavu duševně nemocných kromě samotného účinku drogy mohou přispět i nepředvídatelnost účinků marihuany. Ta, jak známo vyvolává i u duševně zdravých lidí někdy úzkosti, paniku, pocity pronásledování, poruchy vnímání a rozladu během kocovin. Duševní stav může navíc komplikovat selhávání v životních rolích v důsledku zneužívání drog. Neprokázalo se, že by konopné drogy léčily Alzheimerovu demenci nebo mírnily její projevy (21).

·     Bolest má často signální funkci. Její odstranění nemusí pacientovi prospět. Může naopak zakrývat příznaky, které by jinak nemocného přiměly vyhledat např. chirurgickou nebo jinou léčbu akutního onemocnění.

·     Někdy je ovšem mírnění bolesti žádoucí a lze namítnout, že vedlejší účinky mají i běžně používaná analgetika. To je pravda, ovšem existují i nefarmakologické metody mírnění bolesti, které jsou často z dlouhodobého hlediska mnohem efektivnější než symptomatická léčba. Máme na mysli např. fyzioterapii, speciální cvičení, relaxační techniky nebo psychoterapii, např. u psychogenních bolestí.

·     Ještě dodáváme, že dosud jediná slepá kontrolovaná studie neprokázala u diabetické polyneuropatie vyšší efektivitu konopného extraktu Sativex oproti placebu (42)

Literatura

1. Ashton, CH. Pharmacology and effects of cannabis: a brief review. The British Journal of Psychiatry, 2001, 178, p. 101-106.

2. Bilbault P, Duja CM, Bornemann JY, et al. Chest pain in young people: Is cannabis a risk factor? J Emerg Trauma Shock, 2010; 3(3): p. 307.

3. Bolla, KI, Brown K, Eldreth D, et al. Dose-related neurocognitive effects of marijuana use. Neurology, 2002, 59, p. 1337-1343.

4. Brook JS, Richter L, Whiteman M, Cohen P. Consequences of adolescent marijuana use: incompatibility with the assumption of adult roles. Genet Soc Gen Psychol Monogr, 1999, 125, p. 193-207.

5. Casadioa P, Fernandes C, Murray RM, Di Forti M. Cannabis use in young people: The risk for schizophrenia. Neurosci Biobehav Rev 2011; 35: p. 1779–1787.

6. Crean RD, Crane NA, Mason BJ. An evidence based review of acute and long-term effects of cannabis use on executive cognitive functions. J Addict Med, 2011; 5(1): p. 1-8.

7. Csémy L, Kabíček P, Hamanová A, Hellerová P. Účinky krátkodobého a dlouhodobého užíváíní kanabionoidů. Čes-slov. Pediat, 2007; 62(3): s. 158-170.

8. Dinieri JA, Wang X, Szutorisz H, et al. Maternal cannabis use alters ventral striatal dopamine D2 gene regulation in the offspring. Biol Psychiatry, 2011 Aug 4. [Epub ahead of print].

9. Fernandes S, Ferigolo M, Benchaya MC, et al. Brief motivational intervention and telemedicine: a new perspective of treatment to marijuana users. Addict Behav, 2010; 35(8): p. 750-755.

10. Fierro I, Morales C, Alvarez FJ. Alcohol use, illicit drug use, and road rage. J Stud Alcohol Drugs, 2011; 72(2): p. 185-193.

11. Ford DE, Vu HT, Anthony JC. Marijuana use and cessation of tobacco smoking in adults from a community sample. Drug Alcohol Depend, 2002, 67, p. 243-248.

12. Geberlich SG, Sidney S, Braun BL, et al. Marijuana use and injury events resulting in hospitalization. Ann Epidemiol, 2003; 13: p. 230-237.

13. Gérardin M, Victorri-Vigneau C, Louvigné C, et al. Management of cannabis use during pregnancy: an assessment of healthcare professionals' practices. Pharmacoepidemiol Drug Saf, 2011; 20(5): p. 464-473.

14. Hall W, Degenhardt L. Adverse health effects of non-medical cannabis use. Lancet, 2009; 374(9698): p. 1383-1391.

15. Hall W, Linskey M. Is cannabis a gateway drug? Testing hypotheses about the relationship between cannabis use and the use of other illicit drugs. Drug Alcohol Rev, 2005; 24: p. 39-48.

16. Harris S, Csemy L, Sherritt L, et al. Computerized SBIRT for adolescent substance use: comparison of outcomes in two countries, USA and Czech Republic. J Adolesc Health, 2011; 48(2): S14.

17. Hassan A, Csémy L, Rappo MA, A Knight JR. Adolescent substance abuse around the world: an international perspective. Adolesc Med 2009; 20: p. 915–929.

19. Hibell B, Guttormsson U, Ahlström S, et al. The 2007 ESPAD report. Substance use among students in 35 European countries. The Swedish Council for Information on Alcohol and Other Drugs (CAN), Stockholm, 2009.

18. Honarmand K, Tierney MC, O'Connor P, Feinstein A. Effects of cannabis on cognitive function in patients with multiple sclerosis. Neurology, 2011; 76(13): p. 1153-1160.

20. Jampel H. American Glaucoma Society Position Statement: Marijuana and the treatment of glaucoma. J Glaucoma, 2010; 19(2): p. 75-76.

21. Krishnan S, Cairns R, Howard R. Cannabinoids for the treatment of dementia. Cochrane Database Syst Rev,. 2009;(2):CD007204.

22. Kuepper R, van Os J, Lieb R, et al. Continued cannabis use and risk of incidence and persistence of psychotic symptoms: 10 year follow-up cohort study. BMJ, 2011; 342: d738.

23. Lombard C, Hegde VL, Nagarkatti M, Nagarkatti PS. Perinatal exposure to {Delta}9-tetrahydrocannabinol (THC) triggers profound defects in T cell differentiation and function in fetal and post-natal stages of life including decreased responsiveness to HIV antigens. J Pharmacol Exp Ther, 2011 Aug 11. [Epub ahead of print].

24. Lorenzetti V, Lubman DI, Whittle S, et al. Structural MRI findings in long-term cannabis users: what do we know? Subst Use Misuse, 2010; 45(11): p. 1787-1808.

25. Lundqvist T. Cognitive consequences of cannabis use: comparison with abuse of stimulants and heroin with regard to attention, memory and executive functions. Pharmacol Biochem Behav, 2005; 81(2): p. 319-330.

26. Lynskey M, Hall W. The effects of adolescent cannabis use on educational attainment: a review. Addiction, 95, 2000, p. 1621-1630.

27. Marijuana abuse. NIDA Research Report Series 2002; revised 2010 [on-line]. Dostupné na http://www.nida.nih.gov/ResearchReports/Marijuana/default.html.

28. Marmorstein NR, Iacono WG. Explaining associations between cannabis use disorders in adolescence and later major depression: a test of the psychosocial failure model. Addict Behav, 2011; 36(7): p. 773-776.

29. Martin-Blondel G, Koskas F, Cacoub P, Sène D. Is thromboangiitis obliterans presentation influenced by cannabis addiction? Ann Vasc Surg, 2011; 25(4): p. 469-473.

30. McCambridge J, Slym RL, Strang J. Randomized controlled trial of motivational interviewing compared with drug information and advice for early intervention among young cannabis users. Addiction, 2008; 103(11): p. 1809-1818.

31. Mittleman MA, Lewis RA, Maclure M, et al. Triggering myocardial infarction by marijuana. Circulation, 2001; 103(23): p. 2805-2809.

32. Nešpor K, Csémy L, Zima T. Škodlivé účinky marihuany s odstupem několika let. Čas. Lék. čes. 2004; 143: s. 490-491.

33. Nešpor K. Krátká intervence a první pomoc pro lidi s návykovými nemocemi Prakt. Lék. 2011; 91(8): s. 483-486.

34. Nešpor K. Syndromy závislosti. In Raboch A. a spol. Psychiatrie:Doporučené postupy psychiatrické péče III. Česká psychiatrická společnost v nakladatelství Tribun EU, Brno 2010; s. 54-103. Dostupné na www.drnespor.eu.

35. NIDA: National Institute on Drug Abuse. NIDA InfoFacts: Marijuana, revised 2010 [on-line]. Dostupné na www.nida.nih.gov/PDF/InfoFacts/Marijuana.pdf.

36. Oeltmann JE, Oren E, Haddad MB, et al. Tuberculosis outbreak in marijuana users, Seattle, Washington, 2004. Emerg Infect Dis, 2006; 12(7): p. 1156-1159.

37. Pedersen W. Cannabis and social welfare assistance: a longitudinal study. Addiction, 2011; 106(9): p. 1636-1643.

38. Rey JM, Sawyer MG, Raphael B, et al. Mental health of teenagers who use cannabis. Results of an Australian survey. Br J Psychiatry, 2002, 180, p. 216-221.

39. Rockett IR, Putnam SL, Jia H, Smith GS. Declared and undeclared substance use among emergency department patients: a population-based study. Addiction, 2006; 101(5): p. 706-712.

40. Ronen A, Chassidim HS, Gershon P, et al. The effect of alcohol, THC and their combination on perceived effects, willingness to drive and performance of driving and non-driving tasks. Accid Anal Prev, 2010; 42(6): p. 1855-1865.

41. Safaa AM, Markham R, Jayasinghe R. Marijuana-induced recurrent acute coronary syndrome with normal coronary angiograms. Drug Alcohol Rev, 2011. [Epub ahead of print].

42. Selvarajah D, Gandhi R, Emery CJ, Tesfaye S. Randomized placebo-controlled double-blind clinical trial of cannabis-based medicinal product (Sativex) in painful diabetic neuropathy: depression is a major confounding factor. Diabetes Care, 2010; 33(1), p.128-30.

43. Singh NN, Pan Y, Muengtaweeponsa S, et al. Cannabis-related stroke: case series and review of literature. J Stroke Cerebrovasc Dis, 2011 Mar 1. [Epub ahead of print].

44. Sousa S, Correia T, Ramos E, et al. Violence in adolescents: social and behavioural factors. Gac Sanit, 2010; 24(1): p. 47-52.

45. Stanton B, Cole M, Galbraith J, et al. Randomized trial of a parent intervention: parents can make a difference in long-term adolescent risk behaviors, perceptions, and knowledge. Arch Pediatr Adolesc Med, 2004; 158(10): p. 947-955.

46. Stein LA, Lebeau R, Colby SM, et al. Motivational interviewing for incarcerated adolescents: effects of depressive symptoms on reducing alcohol and marijuana use after release. J Stud Alcohol Drugs, 2011; 72(3): p. 497-506.

47. Stein MD, Hagerty CE, Herman DS, et al. A brief marijuana intervention for non-treatment-seeking young adult women. J Subst Abuse Treat, 2011; 40(2): p. 189-198.

48. Tashkin DP, Baldwin GC, Sarafian T, et al. Respiratory and immunologic consequences of marijuana smoking. J Clin Pharmacol, 2002, 42, p. 71S-81S.

49. Taylor, DR, Hall, W. Respiratory health effects of cannabis: Position statement of the Thoracic Society of Australia and New Zealand. Intern Med J, 2003, 33(7), p. 310-313.

50. van Gastel WA, Wigman JT, Monshouwer K, et al. Cannabis use and subclinical positive psychotic experiences in early adolescence: findings from a Dutch survey. Addiction. 2011 Aug 18. [Epub ahead of print].

51. Wall MM, Poh E, Cerdá M, et al. Adolescent marijuana use from 2002 to 2008: higher in states with medical marijuana laws, cause still unclear. Ann Epidemiol, 2011; 21(9): p. 714-716.

52. Wallace EA, Andrews SE, Garmany CL, Jelley MJ. Cannabinoid hyperemesis syndrome: literature review and proposed diagnosis and treatment algorithm. South Med J, 2011; 104(9): p. 659-664.

53. Woolard R, Nirenberg TD, Becker B, et al. Marijuana use and prior injury among injured problem drinkers. Acad Emerg Med, 2003, 10: p. 43-51.

Rizika obecná

V roce 1944 vydala newyorská Akademie věd závěry první velké studie zaměřené na rizika kouření marihuany v USA, známé jako La Guardia komise. Mezi závěry bylo: marihuana nezpůsobuje závažnou závislost v lékařském slova smyslu. Nebyly nalezeny důkazy o tom, že by její užívání vedlo k závislosti na morfiu, heroinu nebo kokainu.^[3][16][17]

Francis L. Young, soudce DEA, vydal v roce 1988 po prostudování tisíců stran dokumentace toto prohlášení: "Marihuana ve své přírodní podobě je jedna z nejbezpečnějších terapeutických látek známá člověku."^[18]

Podle studie (2010) profesora Davida Nutta je marihuana méně škodlivá než alkohol a tabák.^[19][20]

Dr. Sanjay Gupta, hlavní korespondent CNN pro péči o zdraví a kandidát na ministra zdravotnictví napsal v roce 2013: "Chybně jsem věřil, že DEA zařadila marihuanu do kategorie těch nejškodlivějších drog (Schedule 1 substances) na základě řádných vědeckých důkazů. Dnes už ale vím, že žádné vědecké důkazy neexistovaly a že se tyto výtky nezakládaly na pravdě. Marihuana nemá nijak velký potenciál ke zneužití, naopak existují velice přesvědčivé důkazy o tom, že se dá využívat léčebně. Po sedmdesát let jsme byli ve Spojených státech strašlivě a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám."^[21]

Rizika konkrétní

Podle studie uveřejněné v roce 2013 může dlouhodobé, pravidelné a časté kouření marihuany ovlivnit vývoj mozku mladistvých uživatelů, projevující se dlouhodobějším zhoršením paměti. Čím dříve začali sledovaní uživatelé s chronickým užíváním marihuany, tím větší byl dopad na vývoj mozku. U dospělejších jedinců (tj. po devatenáctém roce života) se tento účinek podle studie neprojevil.^[22][23] V roce 2005 ukázal výzkum, že marihuana může dokonce podpořit růst mozkových buněk.^[24]

Studie z roku 2006, provedená týmem Donalda Tashkina z David Geffen School of Medicine, Los Angeles na generaci hippies, shledala, že ani ti nejtěžší kuřáci marihuany neměli zvýšený výskyt rakoviny plic, kuřáci tabáku měli naopak výskyt zvýšený výrazně, až 20x.^[25][26] Podle 20 let trvající studie, publikované v roce 2012 a čítající přes 5000 účastníků nemá pravidelné kouření marihuany (na rozdíl od tabáku) žádný nepříznivý vliv na funkci plic.^[27] Výsledky studie naopak naznačují vliv pozitivní.^[28] British Lung Foundation uvedla v roce 2012, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret.^[29] Tato zpráva je ale podle některých odborníků (např. prof. David Nutt) pouze pokračujícím šířením paniky ze strany BLF.^[30][31] Podle některých vědeckých studií marihuana působí proti rakovině a sama ji navíc nezpůsobuje, protože THC způsobí stárnutí buněk, které dříve zemřou, než by se změnily v nádorové.^[32][33]

Dále pak zde není ani riziko předávkování neboť smrtelná dávka je 15000 jointů za 20 minut přičemž by dříve nastala smrt vinou předávkování oxidem uhličitým a ne vinou THC. Pocit že už máte dost vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit (na rozdíl například od alkoholu, kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví jaké účinky bude vypité množství mít). Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní, často ale pomůže spánek (pokud je možné usnout). Dosud nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí následkem předávkování se marihuanou.^[34]

U určitého procenta uživatelů jsou pozorovatelné příznaky tzv. amotivačního syndromu projevujícího se úbytkem energie, poklesem ambicí, apatií, snížením maximální doby udržení pozornosti, neschopností snášet frustraci a ztrátou efektivity.^[35] Nicméně jednoznačný závěr, zda marihuana po dlouhodobém užívání amotivační syndrom způsobuje, není stále k dispozici.^[35] Na příklad podle závěrů antropologických studií prováděných v 70. a 80. letech je vztah mezi motivací a mírou konzumace marihuany takový, že nejtěžší uživatelé měli nejvyšší příjmy, nejnižší nezaměstnanost a nejstálejší pracovní historii z celé skupiny uživatelů i neuživatelů.^[35]

Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie nebo schizofrenie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám, např. kvůli genetické podmíněnosti a dědičnosti, vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým či psychosomatickým účinkům. Podstatným faktorem je zejména poměr kanabinoidů THC a CBD v droze.^[36] U lidí s ischemickou chorobou srdeční či dilatační kardiomyopatií může marihuana vyvolat velmi nepříjemné pocity, jakými jsou bušení srdce, silná tachykardie, nedostatečné prokrvování těla a pocity podobné infarktu. U některých jedinců se může vyskytnout hypotenze, která vzácně může vyvolat mdloby. Tento pocit bývá doprovázen paranoiou, která nepříjemný pocit umocňuje.

Interakce

Zvyšuje riziko sedace s jinými léky, které mají sedativní účinky na centrální nervový systém. Patří mezi ně anxiolytika, hypnotika, celková anestetika, narkotická analgetika, neuroleptika, tricyklická antidepresiva, antihistaminika, alkohol.

Prokazatelnost v organismu

Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí, zejména THC, se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v lidském organismu, zvláště v tukové tkáni dlouhou dobu.^[37] V moči je detekovatelný, v závislosti na typu metabolismu jedince, až jeden měsíc.^[37] Ve slinách a potu je detekovatelný do 24 hodin a ve vlasech až po dobu 90 dnů.^[38] U jednorázového použití marihuany jsou detekce v těle kratší, než u opakovaného užívání.^[38]

Odkazy

Reference

Literatura

• BAKALAR, J.B.; GRINSPOON, L. Marihuana - zakázaná medicína. Bratislava: CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4. 
• CONRAD, Ch. Konopí pro zdraví – fakta o léčivých účincích marihuany. [s.l.]: Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7. 
• DUPAL, L. Kniha o marihuaně. [s.l.]: Maťa, 2010. 175 s. ISBN 978-80-7287-136-0. 
• MORGAN, J.P.; ZIMMEROVÁ, L. Marihana: mýty a fakta. [s.l.]: Volvox Globator, 2003. 244 s. ISBN 80-7207-463-6. 
• RÄTSCH, Christian. Marihuana jako lék. [s.l.]: Fontána, 2012. 240 s. ISBN 978-80-7336-703-9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu marihuana na Wikimedia Commons
• Galerie marihuana na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Marihuana
• Téma Marihuana ve Wikicitátech
• Marihuana - www.dropin.cz
• Marihuana jako lék i jako droga - www.vitalia.cz
• Marihuana - obávaná a odsouzeníhodná droga, nebo lék? - prof. Michal Miovský v pořadu Hyde Park (8.10.2010)
• The Union: The Business Behind Getting High - Kanada, 2007, angl. znění s českými titulky
• Grass: The History of Marijuana - Kanada, 1999, angl. znění s českými titulky
• Historie Marihuany (Marijuana Nation) - USA, National Geographic, 2008, české znění