Šablona:Infobox moře Baltské moře (též Balt, německy Ostsee, dánsky Østersøen, švédsky Östersjön, finsky Itämeri, estonsky Läänemeri, livonsky Vālda mer, severosámsky Nuortamearra, lotyšsky Baltijas jūra, litevsky Baltijos jūra, rusky Балтийское море, polsky Morze Bałtyckie, Bałtyk, kašubsky Bôłt) je brakické šelfové moře Atlantského oceánu, od nějž ho dělí ještě Severní moře a průlivy Skagerrak a Kattegat.
Jméno
Jméno pochází z latinského Mare Balticum, jež je odvozeno od gótského kmene Baltů. Gótsky znamená balt smělý.[zdroj?] Název zřejmě nepochází z baltských jazyků, i když podobnost jejich výrazu pro bílou barvu (kmen balt-) je nápadná.[zdroj?] V jazycích místních germánských národů se moře nazývá Východním.
Geografie
Plocha Baltského moře činí 422 300 km², největší hloubky dosahuje 459 m.
Velké výběžky Baltského moře představují Botnický záliv, Finský záliv a Rižský záliv, mimo ně jsou zde ještě menší Vyborský záliv, Gdaňský záliv, Pomořanský záliv a další.
Baltské moře je se Severním mořem propojeno Kielským průplavem.
Ostrovy
Známé ostrovy a souostroví jsou například: Ålandy, Bornholm, Gotland, Haiuloto, Saaremaa, Hiiumaa, Velassaaret, Rujána.
Úmoří
Evropská pevnina k Baltskému moři přiléhá z jihu pobřežím Německa a Polska, na západě leží Dánsko, na severozápadě Švédsko a na východě postupně (od severu k jihu) Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a znova Rusko.
Patrně nejdůležitějšími řekami, které do Baltského moře přivádějí své vody, jsou Něva v Rusku, Daugava v Lotyšsku, Visla v Polsku, Němen na pomezí Litvy a Ruska a Odra na pomezí Německa a Polska.
Protože do Baltského moře přitéká hodně vody a výpar je nízký, salinita je nižší než v okolním oceánu.
Zajímavosti
.JPG)
- Baltské moře je nejméně slaným mořem na světě.
- V Baltském moři došlo v roce 1994 k potopení trajektu Estonia.
Životní prostředí
Moře se potýká s velkým znečištěním vod, předpoklady pro znečištění tvoří i přírodní podmínky. Kvůli svému relativně mělkému dnu a malé výměně vod se sousedním Severním mořem se zde drží znečišťující látky. Velký podíl na dnešním neutěšeném stavu má bývalý Sovětský svaz a země východního bloku. Absence ekologických norem umožnila průmyslu a továrnám vypouštět odpad přímo do moře, popř. do vodních toků do něj ústících. V baltské oblasti žije velké množství obyvatel. Státy kolem Baltského moře jsou všechny industrializované a provozují intenzivní hospodářství založené na chemickém hnojení. Největším problémem jsou přítoky, které jsou znečištěné od průmyslu a hnojiv, které způsobují eutrofizaci a vyživují v moři plankton.[1] Velké množství planktonu živeného z hnojiv spotřebovává v moři kyslík a tvoří prostředí nehostinné pro veškerý další život. Na území Baltu je velmi rušná lodní doprava, s čímž souvisí i občasné havárie. Například v roce 2003 se potopila čínská nákladní loď Fu Shan Hai u břehů dánského ostrova Bornholm. Uniklo odhadem 1600 tun nafty a do moře se dostalo až 66 000 tun umělých hnojiv, které loď převážela, vzniklá skvrna byla velká 15 čtverečních námořních mil.[2]
Doslova časovanou bombou na dně Baltu jsou pak chemické zbraně, kterých se Německo zbavovalo bezprostředně po druhé světové válce. Podle odhadů se u německých břehů nachází až stovky tisíc tun nádrží a munice obsahující tabun, yperit nebo Cyklon B, který se používal v koncentračních táborech.[3][4]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltské moře na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Baltské moře ve Wikislovníku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
