Osmiválcový vidlicový motor (známý také jako vidlicový osmiválec, osmiválcový V-motor, osmiválec uspořádaný do V, osmiválec s válci do V, osmiválec do V nebo zkráceně V8) je vidlicový motor s osmi válci. Válce jsou obvykle uspořádány ve dvou řadách po čtyřech, sevřených v úhlu 90°, ale užívá se i sevření v úhlu 60° nebo 75°.[1] Může jít jak o vznětový, tak o zážehový motor.
Motory této konfigurace jsou užívány zejména k pohonu silničních vozidel, méně často kolejových vozidel nebo námořních plavidel, v minulosti se uplatnily i u letadel.
Letectví
Pravděpodobně prvním motorem vzniklým v této konfiguraci byl letecký motor Antoinette, zkonstruovaný v letech 1903–1904 Léonem Levasseurem, který toto uspořádání motoru přihlásil k patentové ochraně již v srpnu 1902.[2] V době první světové války se uplatnila úspěšná řada zážehových vidlicových osmiválců Hispano-Suiza 8, pohánějících například stíhačky SPAD S.VII a S.XIII, dál rozvíjená i v těsně poválečném období. Hispano-Suiza 8Fb byl po válce licenčně vyráběn československými Škodovými závody jako Škoda HS-300. Jedním z posledních vidlicových osmiválců, který se ve větších počtech uplatnil v letectví, byl vzduchem chlazený invertní motor Argus As 10, užívaný v druhé polovině 30. let 20. století především u cvičných a jiných lehkých letounů.[3]
Pozemní doprava
Osmiválcové vidlicové motory slouží nejčastěji k pohonu autobusů, nákladních automobilů, osobních automobilů vyšší střední a vyšší třídy, pohonu sportovních a supersportovních vozů, stejně jako vozů označovaných jako muscle car.
Autobusy a nákladní automobily
Vznětové vidlicové osmiválce se zdvihovým objemem až do 18 000 cm³ (18 litrů), přeplňováním a výkonem až 700 koní se používají v nákladních automobilech a autobusech. Vidlicový osmiválcový motor používaly například nákladní automobily Tatra 148 a některá provedení Tatry 815.
Osobní automobily
Masová výroba motorů V8 v USA začala ve 40. letech 20. století. Válce jsou montované pod úhlem 90°. Americké motory V8 se používají v tzv. muscle car jako Ford Mustang anebo Dodge Challenger či Chevrolet Camaro, ale také ve vozidlech typu pick-up.
V Evropě motory V8 používají výrobci luxusních a sportovních automobilů značek jako jsou Aston Martin, Audi, BMW, Ferrari, Jaguar, Mercedes-Benz, Porsche anebo Volkswagen.
Vidlicový osmiválec v minulosti používaly i osobní automobily Tatra 77, 603 a 613.
V letech 2006–2013 se motor konfigurace V8 se zdvihovým objemem 2,4 l používal ve Formuli 1.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Osemvalcový vidlicový motor na slovenské Wikipedii a Motor V8 na portugalské Wikipedii.
- ↑ NUNNEY, Malcolm James. Light and Heavy Vehicle Technology. 4. vyd. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 2006. ISBN 0-7506-8037-7. S. 13—14. (anglicky)
- ↑ HARTMANN, Gérard. Les moteurs et aéroplanes Antoinette. [s.l.]: Hydroretro.net 19 s. Dostupné online. S. 2—3. (francouzsky)
- ↑ Argus As 10 R Inverted V-8 Engine [online]. Washington, D.C.: Smithsonian Institution [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- SESSLER, Peter C. Ultimate American V-8 Engine Data Book. 2. vyd. [s.l.]: MBI Publishing, 2010. ISBN 978-0-7603-3681-6. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osmiválcový vidlicový motor na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
