Zimostráz vždyzelený

Zimostráz vždyzelený
Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	zimostrázotvaré (Buxales)
Čeleď	zimostrázovité (Buxaceae)
Rod	zimostráz (Buxus)
Binomické jméno
Buxus sempervirens L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), lidově „krušpánek“, též nazývaný zimostráz obecný, je stálezelený keř nebo stromek s drobnými listy, pocházející ze Středomoří. V Česku je hojně pěstován jako okrasná dřevina.

Popis

Zimostráz dorůstá výšky až 10 metrů. Listy jsou podlouhle vejčité, dlouhé asi 2 a široké asi 1 cm, krátce zašpičatělé a na zimu neopadávají. Svrchu jsou lesklé, tmavozelené, na rubu žlutozelené. Květy jsou drobné, světle zelené, jednodomé a různopohlavné, rostou v paždí listů. Zimostráz kvete v březnu až dubnu. Plod je třírohá tobolka dozrávající v říjnu až listopadu. Rostlina obsahuje alkaloidy (dříve nazývané souhrnně buxin), po požití způsobuje otravu zvířat i lidí.^[2]

Rozšíření a použití

Zimostráz je rozšířen v okolí Středozemního moře, na sever zasahuje až do Alsaska. Vyskytuje se především na sušších lokalitách s výskytem vápence a v podrostu smíšených lesů. V Česku je dřevinou rozšířenou v parcích; používá se také často na živé ploty a lze jej pěstovat jako bonsaj. Má žluté dřevo, které je nejhustější z evropských stromů, a používá se na dřevoryty a výrobu hudebních nástrojů.

Pěstování

Řez

Keře dobře reagují na hlubší řez a znovu raší ze starého dřeva. Zmlazovací řez provádějte koncem jara. Přísně stříhaný živý plot či tvarovaný stromek navíc upravujte od poloviny do konce léta. Staré nebo poškozené keře zimostrázu seřízněte na výšku 15 až 30 cm, aby vyrazily nové bujné výhony. Odstraňujte všechny větve dotýkající se země, protože jinak zakoření. S kořenovým balem je možno po silném seříznutí přesazovat i starší exempláře.

Přirozený keř

Zimostráz pěstovaný jako přirozený keř nepotřebuje téměř žádný řez. Jeho výšku regulujte zastřižením nevětvených dlouhých výhonů.

Živý plot, tvarovaný stromek

Mladé keře sázejte hlouběji, než rostly ve školce a silně je zastřihněte, aby se rozvětvily a zhoustly. Dospělé keře zastřihujete do přísného tvaru.

Zazimování

U keřů rostoucích v půdě zazimování není třeba, jen před příchodem zimy keře dobře zavlažíme.

Keře pěstované v květináčích na podzim stačí přenést do vhodné místnosti, kde keřům pravidelně kontrolujeme závlahu​. Pro venkovní zazimování v nádobách vyhloubíme jámu, do které uložíme květináč a zakryjeme ho zeminou.

Choroby a škůdci

Škůdci

Bejlomorka zimostrázová (Monarthropalpus flavus) klade vajíčka začátkem června do mladých listů na koncích výhonů. Brzy se jejich přítomnost projevuje puchýřkovitě vyklenutými útvary, které poskytují úkryt larvám až do května následujícího roku. Při silném napadení mohou listy opadávat.^[3]

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) – v Evropě se šíří na začátku 21. století patogen z východní Asie napadající zimostráz a způsobující holožír. Je invazním druhem v Evropě. V ČR byl zaznamenán roku 2011 v Podyjí ^[4] v roce 2013 - 2020 v Brně.^[5]

Houbové choroby

• odumírání výhonů zimostrázu – Volutella buxi
• fytoftorová hniloba kořenů – Phytophthora cinnamomi, Phytophthora parasitica (syn. Phytophthora nicotiana)
• rzivost (Puccinia buxi) ^[6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zimostráz vždyzelený na Wikimedia Commons
• Galerie zimostráz vždyzelený na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo zimostráz vždyzelený ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	GND: 4397257-3