Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu الضفة الغربية‎ (ad-Dafa al-Gharbíja)
Geografie
Hlavní město	Ramalláh
Souřadnice	31°58′ s. š., 35°18′ v. d.
Rozloha	5 860 km²
Nejvyšší bod	Tal Ásúr (1022 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění	456,8 obyv./km²
Jazyk	arabština (úřední), hebrejština
Náboženství	islám, judaismus, křesťanství
Správa regionu
Stát	Palestina Palestina
Vznik	1949 po první arabsko–izraelské válce
Prezident	Mahmúd Abbás
Předseda vlády	Salám Fajjád
Měna	izraelský šekel, jordánský dinár
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+970, +972
Internetová doména	ps
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון‎, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית‎, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية‎, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Historie

Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.^[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.^[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi^[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde^[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

• Guvernorát Dženín
• Guvernorát Túbás
• Guvernorát Nábulus
• Guvernorát Tulkarm
• Guvernorát Salfit
• Guvernorát Kalkílija
• Guvernorát Ramalláh
• Guvernorát Jericho
• Guvernorát Jeruzalém
• Guvernorát Betlém
• Guvernorát Hebron

Galerie

• 
  Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu
• 
  Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu
• 
  Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá.
• 
  Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově.
• 
  Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)

Odkazy

Reference

Související články

• Judea a Samaří
• Izraelsko-palestinský konflikt
• Izraelská bezpečnostní bariéra

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní břeh Jordánu na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

	Izrael Izrael	Izrael Izrael	Jordánsko Jordánsko
	Izrael Izrael		Jordánsko Jordánsko
		Západní břeh Jordánu
	Izrael Izrael	Izrael Izrael	Mrtvé moře • Jordánsko Jordánsko

Města a uprchlické tábory ve Státě Palestina
Západní břeh Jordánu	Anabta Bajt Džalá Betlém al-Bíra az-Záhiríja Dúrá Dženín Hebron Halhúl Jatta Jericho Kalkílija Náblus Rámaláh Rawábí Túbás Túlkarim Salfít
Pásmo Gazy	Baní Suhajlá Bajt Hánún Bajt Lahíja Dajr al-Balah Džabálijá Gaza Chán Júnis Rafah

Judea a Samaří
Města	Ariel Bejtar Ilit Ma'ale Adumim Modi'in Ilit
Místní rady	Alfej Menaše Bejt Arje-Ofarim Bejt El Efrat Elkana Giv'at Ze'ev Har Adar Imanuel Karnej Šomron Kedumim Kirjat Arba Ma'ale Efrajim Oranit
Oblastní rady	Guš Ecjon Har Chevron Mate Binjamin Megilot Šomron Bik'at ha-Jarden
Další distrikty: Centrální distrikt Haifský distrikt Jeruzalémský distrikt Jižní distrikt Severní distrikt Telavivský distrikt

Autoritní data	NKC: ge131479 BNE: XX456029 BNF: cb119512898 (data) GND: 4065741-3 LCCN: sh85146164 MBAREA: 127a0d8a-8429-45ac-9172-d38ad98b6176 NARA: 10046285 NLI: 987007553630205171 SUDOC: 191035726 TDVİA: bati-seria VIAF: 3538148574267424430001