Svante Arrhenius

Svante Arrhenius
Svante Arrhenius (1910)
Rodné jméno	Svante August Arrhenius
Narození	19. února 1859 zámek Vik, kraj Uppsala, Švédsko Švédsko
Úmrtí	2. října 1927 (ve věku 68 let) Stockholm, Švédsko Švédsko
Příčina úmrtí	funkční porucha trávicího traktu
Místo pohřbení	Starý uppsalský hřbitov (59°51′20″ s. š., 17°37′42″ v. d.)
Alma mater	Uppsalská univerzita Stockholmská univerzita
Povolání	astronom, chemik, fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Rižská technická univerzita Stockholmská univerzita Uppsalská univerzita
Ocenění	Davyho medaile (1902) Nobelova cena za chemii (1903) čestný doktor Univerzity v Heidelbergu (1903) Silliman Memorial Lectures (1910) zahraniční člen Královské společnosti (1910) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	ateismus
Choť	Sofia Rudbecková (od 1894) Maria Arrheniusová (od 1905)
Děti	Olof Arrhenius Anna-Lisa Arrheniusová
Rodiče	Svanta Gustav Arrhenius^[1] a Carolina Christina Thunberg^[1]
Příbuzní	Greta Thunbergová Gustaf Arrhenius a Anna Hornová af Rantzien (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svante August Arrhenius (19. února 1859, zámek Vik – 2. října 1927, Stockholm) byl švédský fyzik a chemik, jeden ze zakladatelů fyzikální chemie. V roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace.^[2] Udílení Nobelových cen však ovlivňoval ve prospěch přátel a v neprospěch oponentů.^[3] Byl jedním z předních vědců, který se zasadil o založení Státního institutu pro rasovou biologii (Statens institut för rasbiologi), který se zabýval eugenikou.^[4] V roce 1896^[5] při zkoumání dob ledových a na základě předchozích prací (které například provedli Joseph Fourier, John Tyndall, Claude Pouillet, Arvid Högbom) předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování celé planety.^[6]

Arrhenius byl tak první kdo použil základní principy fyzikální chemie k odhadu míry, do jaké je zvýšení koncentrace atmosférického oxidu uhličitého odpovědné za zvyšující se povrchovou teplotu Země. V 60. letech 20. století David Keeling ukázal, že emise oxidu uhličitého způsobené člověkem jsou dostatečně velké, aby způsobily globální oteplování.^[7] Jeho předpověď však byla nepřesná (neuvažovala vliv oblaků a další významné faktory) a tak ji zkritizoval například již roku 1900 Knut Ångström.^[8] Arrhenius též řešil otázku vlivu koncentrace oxidu uhličitého na nástup doby ledové;^[9] IPCC dnes zastává názor, že hlavním spouštěčem dob ledových jsou Milankovičovy cykly.^[10]

Reference

↑ ^a ^b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ Svante Arrhenius - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
↑ https://physicstoday.scitation.org/do/10.1063/PT.6.4.20170926a/full/ - How Nobel favorites have fared
↑ SPEKTOROWSKI, Alberto; MIZRACHI, Elisabet. Eugenics and the Welfare State in Sweden: The Politics of Social Margins and the Idea of a Productive Society. Journal of Contemporary History. 2016, s. 333–352. ISSN 0022-0094. DOI 10.1177/0022009404044443. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ https://www.rsc.org/images/Arrhenius1896_tcm18-173546.pdf - On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperature of the Ground
↑ GRAHAM, Steve. Svante Arrhenius : Feature Articles. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2000-01-18 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online.
↑ Future Calculations. Science History Institute [online]. 2016-07-18 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ https://www.justproveco2.com/papers/Angstrom1900English.pdf - Ueber die Bedeutung des Wasserdampfes und der Kohlensäure bei der Absorption der Erdatmosphäre
↑ https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=762565
↑ http://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svante Arrhenius na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

Biblio: 47096974-2697-498c-8c18-bc8e565e84cc
NKC: mzk2002142320
BIBSYS: 90146423
BNC: 000937661
BNF: cb12550220h (data)
BPN: 67998843
CANTIC: 981058517920506706
CiNii: DA03136166
GND: 118650467
ISNI: 0000 0000 8084 414X
KulturNav: 7160befe-cb04-414c-ad19-1e27a47b875b
LCCN: n85809004
LNB: 000011586
MGP: 200502
NDL: 00462484
NLA: 35722853
NLG: 229372
NLI: 987007278615505171
NLK: KAC202344919
NLP: a0000002834643, a0000001906281
NSK: 000383997
NTA: 069709475
PLWABN: 9810656047805606, 9810574946805606
SELIBR: 208889
SNAC: w61835bk
SNK: 157126
SUDOC: 034784616
Trove: 1058557
VcBA: 495/26331
VIAF: 5045360
WorldCat Entities: E39PBJvMtbf6p9rMyKD63KpdcP

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[2] Svante Arrhenius - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.

[3] ttps://physicstoday.scitation.org/do/10.1063/PT.6.4.20170926a/full/ - How Nobel favorites have fared

[SpektorowskiMizrachi2016-4] SPEKTOROWSKI, Alberto; MIZRACHI, Elisabet. Eugenics and the Welfare State in Sweden: The Politics of Social Margins and the Idea of a Productive Society. Journal of Contemporary History. 2016, s. 333–352. ISSN 0022-0094. DOI 10.1177/0022009404044443. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[5] ttps://www.rsc.org/images/Arrhenius1896_tcm18-173546.pdf - On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperature of the Ground

[6] GRAHAM, Steve. Svante Arrhenius : Feature Articles. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2000-01-18 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online.

[7] Future Calculations. Science History Institute [online]. 2016-07-18 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky)

[8] ttps://www.justproveco2.com/papers/Angstrom1900English.pdf - Ueber die Bedeutung des Wasserdampfes und der Kohlensäure bei der Absorption der Erdatmosphäre

[9] ttps://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=762565

[10] ttp://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Nositelé Nobelovy ceny za chemii

1901–1925	Jacobus van 't Hoff (1901) Emil Fischer (1902) Svante Arrhenius (1903) William Ramsay (1904) Adolf von Baeyer (1905) Henri Moissan (1906) Eduard Buchner (1907) Ernest Rutherford (1908) Wilhelm Ostwald (1909) Otto Wallach (1910) Marie Curie (1911) Victor Grignard / Paul Sabatier (1912) Alfred Werner (1913) Theodore Richards (1914) Richard Willstätter (1915) Fritz Haber (1918) Walther Nernst (1920) Frederick Soddy (1921) Francis Aston (1922) Fritz Pregl (1923) Richard Zsigmondy (1925)

1926–1950	Theodor Svedberg (1926) Heinrich Wieland (1927) Adolf Windaus (1928) Arthur Harden / Hans von Euler-Chelpin (1929) Hans Fischer (1930) Carl Bosch / Friedrich Bergius (1931) Irving Langmuir (1932) Harold Urey (1934) Frédéric Joliot-Curie / Irène Joliot-Curie (1935) Peter Debye (1936) Walter Haworth / Paul Karrer (1937) Richard Kuhn (1938) Adolf Butenandt / Leopold Ružička (1939) George de Hevesy (1943) Otto Hahn (1944) Artturi Virtanen (1945) James Batcheller Sumner / John Northrop / Wendell Meredith Stanley (1946) Robert Robinson (1947) Arne Tiselius (1948) William Giauque (1949) Otto Diels / Kurt Alder (1950)

1951–1975	Edwin McMillan / Glenn Seaborg (1951) Archer Martin / Richard Synge (1952) Hermann Staudinger (1953) Linus Pauling (1954) Vincent du Vigneaud (1955) Cyril Hinshelwood / Nikolaj Semjonov (1956) Alexander Todd (1957) Frederick Sanger (1958) Jaroslav Heyrovský (1959) Willard Libby (1960) Melvin Calvin (1961) Max Perutz / John Kendrew (1962) Karl Ziegler / Giulio Natta (1963) Dorothy Hodgkin (1964) Robert Woodward (1965) Robert S. Mulliken (1966) Manfred Eigen / Ronald Norrish / George Porter (1967) Lars Onsager (1968) Derek Barton / Odd Hassel (1969) Luis Federico Leloir (1970) Gerhard Herzberg (1971) Christian B. Anfinsen / Stanford Moore / William Stein (1972) E. O. Fischer / Geoffrey Wilkinson (1973) Paul Flory (1974) John Cornforth / Vladimir Prelog (1975)

1976–2000	William Lipscomb (1976) Ilja Prigogine (1977) Peter D. Mitchell (1978) Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979) Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980) Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981) Aaron Klug (1982) Henry Taube (1983) Robert Merrifield (1984) Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985) Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986) Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987) Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988) Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989) Elias Corey (1990) Richard R. Ernst (1991) Rudolph A. Marcus (1992) Kary Mullis / Michael Smith (1993) George Olah (1994) Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995) Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996) Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997) Walter Kohn / John Pople (1998) Ahmed Zewail (1999) Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)

2001–	William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001) John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002) Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003) Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004) Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005) Roger D. Kornberg (2006) Gerhard Ertl (2007) Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008) Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009) Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010) Daniel Šechtman (2011) Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012) Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013) Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014) Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015) Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016) Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017) Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018) John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019) Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020) Benjamin List / David MacMillan (2021) Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022) Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php

Svante Arrhenius

Reference

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version