Přijetím zákona č. 321/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 mj. ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v němž § 203a upravuje nově komplexně otázky pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, její výše a nároku zaměstnavatele na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu s odkazem na jiný právní předpis, konkrétně zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je se shodně určenou účinností upraven postup okresních správ sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) při úhradě náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce. Vodítka pro vymezení obsahové a věcné náplně některých pojmů, které právní úprava používá, je možno nalézt i ve zdůvodnění poslaneckého návrhu, prostřednictvím kterého byly uvedené změny navrženy. Další text tedy z tohoto zdůvodnění rovněž vychází.
Nadále bude dle nového znění zákoníku práce příslušet zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
- Pojmy tábor a sportovní soustředění právní úprava nedefinuje. Zahrnují v sobě časově ohraničenou akci pro děti a mládež, bez ohledu na dobu trvání a počet účastníků akce, bez ohledu na to, zda je o akci pobytovou či nikoli. Oba pojmy je potřeba vykládat způsobem, jak jsou všeobecně vnímány.
- Úhrada náhrady mzdy nebo platu se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, neboť dle § 77 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v případě překážek v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu náhrada odměny z dohody.
- Podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, přísluší státnímu zaměstnanci za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí ustanovením § 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.
Podmínkou pro poskytnutí takového volna nadále bude, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží (splnění podmínky nebude nevyžadováno, půjde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež). V praxi splnění této podmínky zaměstnanec svému zaměstnavateli zpravidla doloží potvrzením od příslušného subjektu (nebo subjektů), pro který práci s dětmi a mládeží soustavně a bezplatně vykonával. Tento subjekt nemusí být totožný s pořadatelem tábora či sportovního soustředění, pro které je zaměstnanec uvolňován.
- Právní úprava nově definuje pojem děti a mládež s tím, že za ně bude třeba považovat fyzické osoby mladší než 26 let.
- Za soustavnou bude třeba považovat takovou práci s dětmi a mládeží, pro kterou je typické, že vymezené aktivity jsou realizovány opakovaně podle předem daného harmonogramu práce, z něhož plyne konání akcí (oddílových schůzek, sportovních tréninků, výprav, zájmových kroužků apod.) alespoň dvakrát za měsíc. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávaná nahodile, jednorázově či příležitostně (za soustavnou práci s dětmi a mládeží proto nelze považovat pouhou každoroční činnost na dětském táboře či obdobné akci). Porušením soustavnosti však není dočasné přerušení aktivit např. po dobu školních prázdnin, z důvodu nemoci či např. v důsledku protiepidemických opatření.
- Podmínka bezplatnosti práce s dětmi nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu.
Nově bude určen způsob stanovení tzv. ročního limitu pro poskytování náhrady mzdy nebo platu, tj. doby, za niž bude v kalendářním roce zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu. Náhrada bude příslušet za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a bude poskytována od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Dojde-li ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
- Jako příklad lze uvést – zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin čerpá pracovní volno v rozsahu 16 hodin (jede na 2 dny na sportovní soustředění) a přísluší mu proto náhrada mzdy za 16 hodin. Tím vyčerpal 40 % aktuálního ročního limitu (16 hodin ze 40 hodin). Následně u zaměstnance dojde ke změně stanovené týdenní pracovní doby, změní se na 20 hodin týdně. Při dalším čerpání pracovního volna po této změně mu bude v daném kalendářním roce příslušet náhrada mzdy za 60 % „nového“ ročního limitu (délky nové, kratší, týdenní pracovní doby), tj. za 12 hodin (60 % z 20 hodin).
- Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu i nad rámec ročního limitu, tj. nad rámec jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (tj. za více hodin), pak je toto ve prospěch zaměstnance přípustné, nicméně OSSZ nemůže náhradu mzdy nebo platu poskytnutou nad rámec daného limitu následně uhradit.
Při určení výše náhrady mzdy nebo platu bude platit, že náhrada přísluší ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši uvedeného podílu průměrné mzdy vyhlásí Ministerstvo práce a sociální věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, přičemž se částka zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.
- Pokud by průměrný hodinový výdělek uvedený limit překročil, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za daný počet hodin ve výši uvedeného hodinového limitu. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu přesahující za jednu hodinu uvedený limit (např. ve výši průměrného hodinového výdělku), je to přípustné, avšak zaměstnavatel nemá nárok na úhradu nadlimitní výše náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu.
Za dobu čerpání pracovního volna bude příslušet zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, pokud byl zaměstnanec činný na akci, kterou pořádala právnická osoba, která je jednak zapsána ve veřejném rejstříku právnických nebo fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Nebude tedy jako dosud postačující, aby práce s dětmi a mládeží byla zahrnuta v její hlavní činnosti, ale nově bude muset tvořit podstatnou část její hlavní činnosti.
Uvedené skutečnosti bude zaměstnanec povinen svému zaměstnavateli prokázat. V případě, že tak neučiní, neměl by nárok na náhradu mzdy nebo platu. Z pohledu zaměstnavatele je přitom dané rozhodné nejen proto, aby mohl náhradu poskytnout, ale také aby mohl prokázat a doložit nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu příslušné OSSZ.
- Za veřejný rejstřík bude možno přitom pro účely nároku na náhradu mzdy nebo platu považovat jak veřejné rejstříky upravené zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (tedy např. obchodní rejstřík, spolkový rejstřík), ale i kterýkoliv veřejný rejstřík, do něhož se zapisují právnické osoby [např. rejstřík evidovaných (dříve církevních) právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů]. Podmínka zápisu ve veřejném rejstříku nejméně po dobu 5 let před konáním akce bude přitom splněna i prostřednictvím doby, po kterou byl v rejstříku zapsán právní předchůdce pořadatelské právnické osoby.
- V případě, že bude pořadatelem tábora nebo sportovního soustředění fyzická osoba, přísluší zaměstnanci pracovní volno, avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, a to i přesto, že tato fyzická osoba může být zapsána ve veřejném rejstříku.
- Práci s dětmi a mládeží je třeba s ohledem na obecné chápání tohoto spojení pojímat tak, že při ní jde o určité výchovné působení, o osobnostní a hodnotovou formaci, o rozvoj tělesné zdatnosti, o předávání užitečných dovedností a dalších činností, které v pozitivním smyslu mají vliv na formování osobnosti dítěte či mladého člověka a realizují se v jeho volném čase. Nelze tak za ni považovat naplňování povinného obsahu školního vzdělávacího programu právnické osoby vykonávající činnost školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
- Pojem hlavní činnost není právními předpisy blíže vymezen, nicméně pro účely zákoníku práce je za hlavní činnost třeba považovat u právnických osob, které nejsou založeny za účelem podnikání, aktivity do ní vstupující (tj. do té části činnosti právnické osoby, jejímž účelem není generování zisku). Taková aktivita by zároveň ale neměla být marginální nebo nahodilá, ale měla by tvořit pevnou součást aktivit právnické osoby. Naproti tomu u komerčních právnických osob, u kterých dělení na hlavní a vedlejší (doplňkovou) činnost ve výše uvedeném smyslu nepřichází v úvahu, by se mělo jednat o činnost v předmětu činnosti (podnikání) dané právnické osoby dominující či přinejmenším významně zastoupenou. Může tak jít o činnost, jejímž primárním adresátem jsou děti a mládež, ale i o činnost, jejímž cílem děti a mládež výhradně nejsou, ale při jejím uskutečňování jsou děti a mládež organizovaně zapojeny (např. ochrana přírody).
- Splnění podmínky „práce s dětmi a mládeží představuje podstatnou část hlavní činnosti právnické osoby“ lze modelovat na příkladu spolků, kdy vymezení hlavní činnosti zpravidla zahrnuje širší a obecněji charakterizovanou paletu jeho aktivit spočívajících v uspokojování, ochraně a naplňování zájmů, pro něž k založení spolku došlo, jako je např. podpora a rozvoj kultury a společenského života, realizace sportovních a volnočasových aktivit, péče o volný čas dětí a mládeže, pořádání zájmových kroužků atd., přičemž v rámci naplňování hlavní činnosti musí být podstatně zastoupena právě práce s dětmi a mládeží, tj. spolková činnost ji musí z podstatné části představovat a vedle toho tato činnost musí naplňovat i obsah pojmu práce s dětmi a mládeží ve smyslu dříve uvedeného.
- Zákoník práce bude již obsahovat pouze odkaz na zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který bude upravovat postup OSSZ pro účely nároku zaměstnavatele na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Nadále v něm zůstane obsaženo pravidlo, že ze státního rozpočtu nebude moci být uhrazena náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený zákoníkem práce, konkrétně ustanovení § 203a odst. 3 až 5 (proto např. nelze zaměstnavateli, který podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu poskytl náhradu mzdy zaměstnanci, který pro něj vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, tuto náhradu refundovat), a dále to, že zaměstnavatel pro daný účel musí doložit jednak poskytnutí náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci a splnění podmínek pro její poskytnutí.
Úhrada poskytnuté náhrady mzdy nebo platu zaměstnavateli
Otázky nároku na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu, jeho uplatnění (na základě žádosti) a způsob a průběh vyřízení věci upravuje s účinností od 1. 1. 2024 zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně § 123k, dle nějž:
- Pro úhradu náhrady mzdy nebo platu je příslušná OSSZ, jejíž místní příslušnost se řídí tak jako ve věcech sociálního zabezpečení ustanovením § 7 odst. 1 písm. c) a d) citovaného zákona – ve stručnosti sídlem zaměstnavatele či místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popř. může být určena rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení na základě určení místní příslušnosti OSSZ ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). Pokud by nebylo možno místní příslušnost určit, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ, která bude plnit úkoly v dané oblasti.
- Náhrada mzdy nebo platu je považována za přeplatek na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle tohoto zákona. OSSZ také, pokud zákon nestanoví jinak, budou při úhradě postupovat jako při vracení přeplatku na pojistném. To mj. znamená, že pokud bude mít zaměstnavatel vůči okresní či České správě sociálního zabezpečení jiný splatný závazek, bude částka náhrady mzdy nebo platu určená k úhradě ze státního rozpočtu použita k úhradě tohoto závazku.
- Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu je od 1. 1. 2024 předepsaným tiskopisem, který musí obsahovat předepsané náležitosti a zaměstnavatelé při jejím uplatnění budou postupovat podle § 123e odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že ji budou podávat písemně (což zahrnuje i elektronické podání např. v PDF, JPG) na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Součástí nového předepsaného tiskopisu budou také pokyny k jeho vyplnění.
- Spolu s podáním předepsaného tiskopisu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit OSSZ splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci poskytl. Pokud by takovou povinnost zaměstnavatel nesplnil, bude vyzván OSSZ, aby tak učinil, a nevyhoví-li této výzvě ve lhůtě do 8 dnů, nebyla-li stanovena lhůta delší, nebude OSSZ k jeho žádosti přihlížet a dále se jí nebude zabývat. Pro účely posouzení, zda byly splněny rozhodné skutečnosti a podmínky stanovené zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, je třeba, aby zaměstnavatel spolu s žádostí předložil příslušné OSSZ doklady, z nichž bude vyplývat:
- že se zaměstnanec účastnil akce pořádané způsobilou právnickou osobou (§ 203a odst. 3 zákoníku práce), že se akce uskutečnila v konkrétně určeném termínu a že mu pracovní volno bylo poskytnuto k zákonem určené činnosti na táboře pro děti a mládež či sportovním soustředění – tuto činnost na akci vykonával; zpravidla bude zaměstnavatel dané dokládat potvrzením vystaveným organizátorem tábora či sportovního soustředění, způsobilost právnické osoby zpravidla listinami, z nichž bude zřejmé naplnění zákonných kritérií (např. stanovy právnické osoby či její vyjádření definující činnost v podobě práce s dětmi a mládeží a její rozsah), dále pak,
- že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (doložení splnění této skutečnosti se nevyžaduje, jdeli o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež); zpravidla bude zaměstnavatel dané dokládat potvrzením subjektu, pro který zaměstnanec po uvedenou dobu tímto způsobem takto pracoval, přičemž pro účely toho, aby mohlo být vyhodnoceno splnění podmínky soustavnosti v práci s dětmi nebo mládeží, je nezbytné, aby z dokladů vyplývalo, v čem práce zaměstnance s dětmi nebo mládeží konkrétně spočívala, a jak často v průběhu každého kalendářního měsíce jeden rok bezprostředně před uvolněním k této práci docházelo,
- že pracovní volno bylo zaměstnanci poskytnuto v jednotlivých kalendářních dnech a v nich za konkrétní počet hodin; pro ten účel je třeba doložit i doklad prokazující jeho stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu včetně toho, zda v průběhu kalendářního roku nedošlo ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby,
- že pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatel vycházel z konkrétně určeného průměrného hodinového výdělku (výdělků) a
- že zaměstnanci byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnavatelem poskytnuta;
pro účely doložení těchto rozhodných skutečností zaměstnavatel může využít účetní a další doklady vedené v rámci vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a platů a dalších plnění zaměstnancům v souvislosti se zaměstnáním a doklady a podklady vedené a uschovávané zaměstnavatelem v souvislosti s pracovněprávním vztahem se zaměstnancem.
Všechny výše uvedené skutečnosti zaměstnavatel bude tedy dokládat zpravidla při využití dokladů, které mu předložil pro účely nároku na náhradu mzdy nebo platu zaměstnanec, a dále dokladů a podkladů vedených a uschovávaných zaměstnavatelem ve vazbě na jeho pracovněprávní vztah k zaměstnanci.
- Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu může zaměstnavatel podat příslušné OSSZ nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká.
- Zaměstnavatel bude mít také povinnost hlásit příslušné OSSZ změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech, pokud jde o prokázání a doložení splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejich základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu poskytl, a to do 8 dnů ode dne, kdy změnu zjistil. Nesplnění dané povinnosti bude mít povahu přestupku, za nějž je možno zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
- Pro případ, že by zaměstnavateli byla uhrazena náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, bude mít OSSZ vůči němu nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo její části.
Dle nových pravidel pro samotné „vyřízení žádosti“ bude příslušnou OSSZ realizována úhrada náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu tak, že pokud bude zřejmé splnění podmínek nároku na úhradu náhrady mzdy nebo platu a v té souvislosti prokázáno a doloženo splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, OSSZ zašle rovnou na účet zaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice požadované plnění.
Pouze za situace, že po posouzení žádosti zaměstnavatele a souvisejících podkladů OSSZ dospěje k závěru, že poskytnutou náhradu mzdy nebo platu nelze zaměstnavateli uhradit, popř. ji nelze uhradit v požadované výši, obdrží zaměstnavatel o této skutečnosti písemné oznámení. V případě, že s takovým vyřízením žádosti nebude zaměstnavatel souhlasit, pak může do 30 dnů ode dne doručení uvedeného oznámení podat příslušné OSSZ písemnou žádost o vydání rozhodnutí, k čemuž je OSSZ dle zákona povinna.
Stejně jako doposud bude v souladu s § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v případě úhrady náhrady mzdy nebo platu zaměstnavateli uhrazováno zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění povinen platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy, anebo při uplatnění slevy na pojistném ve výši odpovídající snížení částky poskytnuté náhrady o 5 %, zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).
- Zaměstnavateli se uhrazují veřejná pojistná pouze ve výši, kterou je povinen platit jako poplatník zaměstnavatel. Pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, uhrazováno není, zaměstnavatel je pro účely odvodu strhává z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval.
- Pokud by uvolněný zaměstnanec nebyl účasten nemocenského a důchodového pojištění, nebylo by pojistné zaměstnavateli uhrazeno, neboť by nebyl povinen toto pojistné platit.
Není vyloučeno, že ještě mohou nastat případy, kdy zaměstnavatel bude uplatňovat nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu poskytnutých zaměstnanci ve vazbě na její výplatu při uvolnění zaměstnance ještě za období do konce roku 2023. V takovém případě bude splnění podmínek a nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu příslušnou OSSZ ještě posuzován ve smyslu právní úpravy platné do konce roku 2023.
Aktualizováno 27. 11. 2024
| Zdroj dat | www.cssz.cz |
|---|---|
| Originál | cssz.cz/web/cz/informace-tykajici-se-zmen-v-oblasti-naroku-a-uhrady-nahrady-mzdy-platu-s-ucinnosti-o... |
