Mezinárodní smlouva prezidentská

Mezinárodní smlouva prezidentská

1. Sjednávání a vnitrostátní projednávání

Na počátku sjednávání mezinárodní smlouvy je etapa sondáže, po jejímž ukončení je možné zpracovat návrh směrnice pro jednání. Struktura směrnice pro jednání spolu s celým procesem sjednávání a vnitrostátního projednávání je uvedena v diagramu PS-1 Sjednávání a vnitrostátní projednávání prezidentských smluv (PDF, 126 kB).

Zpracovaný návrh směrnice pro jednání je nezbytné projednat a schválit a teprve poté lze uskutečnit expertní jednání. Na základě výsledků těchto jednání je vypracován návrh smlouvy, jehož struktura je uvedena opět ve stejném diagramu. Návrh na sjednání prezidentské smlouvy je nejprve projednán a posléze je předložen vládě ke schválení.

V případě, že vláda odsouhlasila schválení smlouvy, postoupí její návrh do obou komor Parlamentu současně a schvalovací proces probíhá paralelně. Pokud alespoň jedna komora zamítne návrh smlouvy, nemůže být tato ratifikována.

V případě, že je ústavním zákonem stanoveno, že k ratifikaci mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu daného občany v referendu, vláda poté co mezinárodní smlouvu schválí, ji postoupí ke schválení v celostátním referendu.

V případě, že Parlament jako celek nebo občané dali souhlas k ratifikaci smlouvy, poté tuto postupně podepisují prezident a předseda vlády. Schválená a podepsaná mezinárodní smlouva je poustoupena k vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv.

Uvedený proces projednávání a schvalování prezidentské smlouvy se dále dělí na pět dílčích subprocesů – viz níže.

Projednat a schválit návrh směrnice

Pro schválení vytvořeného návrhu směrnice pro jednání je nezbytné nejdříve návrh projednat se zúčastněnými ministerstvy a jinými orgány a předsedou Legislativní rady vlády (LRV). Zároveň je návrh směrnice zaslán prezidentovi ke stanovisku a předsedům zahraničních výborů Poslanecké sněmovny (PSP) a Senátu k informaci. Po vytvoření stanovisek jsou tyto zaslány gestorovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu směrnice. Na schválení směrnice se podílí kromě gestora i zúčastněná ministerstva a jiné orgány, předseda LRV a prezident. Po schválení směrnice pro jednání mohou být zahájena expertní jednání.

Výše popsaný proces je schematizován diagramem PS-1.1 Projednat a schválit návrh směrnice (PDF, 112 kB).

Expertní jednání

Průběh expertních jednání je zachycen v 1.2 Expertní jednání (PDF, 105 kB).

Jednání expertů se řídí schválenou směrnicí pro jednání a může být rozděleno do několika fází, přičemž o každé fázi je sepsán Protokol o expertním jednání. Po ukončení jednání následuje vypracování návrhu na sjednání smlouvy.

Projednání návrhu na sjednání smlouvy

Vytvořený návrh na sjednání smlouvy je nutné projednat před jeho předáním vládě ke schválení. Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v tomto schématu (PDF, 52 kB). Pokud návrh vytvořil ústřední orgán státní správy, předkládá ho vládě člen vlády k tomu určený – viz graf Informační a koordinační funkce některých členů vlády vůči některým ústředním orgánům státní správy, a vůči Bezpečnostní informační službě (PDF, 99 kB). Návrh se nejprve zašle k zaujetí stanoviska všem členům vlády, vedoucím zúčastněných orgánů, předsedovi  LRV a prezidentské kanceláři a dále jsou o něm informováni předsedové zahraničních výborů PSP a Senátu. Po vytvoření daných stanovisek předseda LRV rozhodně, jestli je nutné předložit návrh na sjednání smlouvy také Legislativní radě jako celku k posouzení. Pokud tomu tak není, postačí, pokud stanovisko vytvoří sám. Vytvořená stanoviska se budou vkládat do elektronické knihovny do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. Gestor následně zapracuje připomínky dle jednotlivých stanovisek do návrhu na sjednání smlouvy. Upravený návrh gestor zašle Ministerstvu zahraničních věcí ke spolupodepsání. Pokud ministerstvo odmítne návrh spolupodepsat, musí toto uvést v odůvodnění, které společně s návrhem vrátí gestorovi. Návrh na sjednání smlouvy je posléze předán vládě k projednání a ke schválení.

Komunikace a postupování dokumentů probíhá prostřednictvím elektronické knihovny (kromě zaslání návrhu na sjednání mezinárodní smlouvy ke spolupodpisu ministru zahraničních věcí).

Proces je zachycen modelem PS-1.3 Projednání návrhu na sjednání smlouvy (PDF, 126 kB).

Schválení smlouvy PSP ČR

Projednání a schválení mezinárodní smlouvy v Poslanecké sněmovně je procesně zachyceno v modelu PS-1.4 Schválení smlouvy PSP ČR (PDF, 142 kB).

Vláda předá návrh na sjednání prezidentské smlouvy předsedovi PSP a ten jej rozešle poslancům a postoupí jej organizačnímu výboru. Následně je návrh předán k obecné rozpravě. Během prvního čtení může být podán návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem ČR a následně PSP o tomto návrhu hlasuje. Pokud je návrh přijat, postoupí se smlouva Ústavnímu soudu k posouzení. Ústavní soud informuje PSP o svém nálezu. V případě, že smlouva byla shledána v rozporu s ústavním pořádkem, předseda PSP o tom informuje prezidenta republiky, předsedu Senátu, vládu a gestora a schvalovací proces zde končí. Během prvního čtení je přikázáno výborům vytvořit stanovisko ke smlouvě. Stanovisko výborů může doporučit vyslovení souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy či nikoliv. V prvním čtení  lze dospět k zamítnutí smlouvy, i když smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem.

Před zahájením druhého čtení musí výbory na základě příkazu vypracovat své stanovisko, na jehož zpracování mají zákonnou lhůtu v rozsahu 60 dní (lhůta může být zkrácena maximálně o 30 dní nebo naopak prodloužena o až o 20). Stanovisko výborů musí být doručeno poslancům nejpozději 24 hodin před zahájením druhého čtení.

V rámci druhého čtení může být opět podán návrh na posouzení souladu s ústavním pořádkem a jeho vypořádání probíhá totožně jako v prvním čtení.

Závěrečné hlasování Poslanecké sněmovny může vyústit ve čtyři možnosti v závislosti na návrhu ratifikace nebo odstoupení od smlouvy:

• PSP souhlasí s ratifikací mezinárodní smlouvy,
• PSP nesouhlasí s ratifikací mezinárodní smlouvy,
• PSP souhlasí s odstoupením od mezinárodní smlouvy a nebo
• PSP nesouhlasí s odstoupením od mezinárodní smlouvy.

Kvůli dostatečné informovanosti gestora jsou v eKLEPu uvedeny změny stavů materiálu, které jsou z hlediska projednávání pro gestora důležité. Jedná se zejména o situace vyplývající z průběhu schvalovacího procesu uvedených výše. Gestor bude informován (prostřednictvím zaslaného avíza). Systém zachytí tyto základní stavy:

• návrh byl schválen,
• návrh byl zamítnut nebo
• návrh v rozporu s ústavním pořádkem.

Schválení smlouvy Senátem ČR

Schvalovací proces mezinárodní smlouvy v Senátu je schematizován diagramem PS-1.5 Schválení smlouvy Senátem ČR (PDF, 147 kB).

Vláda předloží návrh mezinárodní smlouvy předsedovi Senátu a předseda Senátu jej rozešle senátorům a organizačnímu výboru, který návrh přikáže jednotlivým výborům. Výbory Senátu musí návrh mezinárodní smlouvy projednat ve lhůtě 60 dní. V rámci projednávání ve výborech může být podán návrh na odročení nebo na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem. Nemusí být podán také žádný návrh. Pokud ale návrh podán byl, výbory o něm hlasují.

V případě, že byl schválen návrh na odročení, návrh smlouvy bude zařazen na další schůzi výboru a bude znovu projednán. Jestliže výbor přijme návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem, Senát postoupí smlouvu Ústavnímu soudu, který jej informuje o svém nálezu. Pokud smlouva vykazuje rozpor s ústavním pořádkem, předseda Senátu o tom informuje vládu, gestora, prezidenta republiky a předsedu Senátu.

Nebyl-li žádný z uvedených návrhů výborem přijat, výbor hlasuje o doporučení Senátu k souhlasu s ratifikací smlouvy.

Během jednání Senátu mohou být podány tyto návrhy:

• Na vrácení výborům,
• Na posouzení souladu s ústavním pořádkem,
• Na odročení nebo
• Nebyl podán žádný návrh.

Senát o návrhu hlasuje, pokud jej zamítne, následuje závěrečné hlasování.

Závěrečné hlasování Senátu může vyústit ve čtyři možnosti v závislosti na návrhu ratifikace nebo odstoupení od smlouvy:

• Souhlas s ratifikací mezinárodní smlouvy,
• Nesouhlas s ratifikací mezinárodní smlouvy,
• Souhlas s odstoupením od mezinárodní smlouvy a nebo
• Nesouhlas s odstoupením od mezinárodní smlouvy.

Kvůli dostatečné informovanosti gestora budou v eKLEPu uvedeny změny stavů materiálu, které jsou z hlediska projednávání pro gestora důležité. Bude se jednat zejména o situace vyplývající z průběhu schvalovacího procesu uvedených výše. Gestor bude informován (prostřednictvím zaslaného avíza). Systém zachytí tyto základní stavy:

• návrh byl schválen,
• návrh byl zamítnut nebo
• návrh v rozporu s ústavním pořádkem.

2. Vyhlášení ve Sbírce zákonů

Mezinárodní smlouva, která úspěšně prošla schvalovacím procesem je postoupena do tisku. Gestor zašle Ministerstvu zahraničních věcí návrh na vyhlášení sdělení a zároveň Ústavu pro jazyk český Akademie věd (AV) překlad smlouvy k vyjádření. Odbor kompatibility ÚV je o tomto kroku informován. Ústav pro jazyk český AV zformuluje připomínky k překladu, gestor je zapracuje a následně zašle Ministerstvu zahraničních věcí informaci o způsobu jejich vypořádání. Na základě postoupených informací Ministerstvo zahraničních věcí vytvoří sdělení, a to nejpozději v den vstupu smlouvy či rozhodnutí v platnost. Posléze již může být platná smlouva vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv.

Systém umožňuje účastníkům procesu postupovat jednotlivé materiály a informace prostřednictvím elektronické knihovny a dále zabezpečuje jejich informovanost o jeho průběhu.

Uvedený proces je schematizován diagramem 2 Vyhlášení smlouvy ve Sbírce mezinárodních smluv (PDF, 113 kB).

3. Provádění smluv

Po vyhlášení prezidentské smlouvy ve Sbírce mezinárodních smluv může existovat nutnost přijmout zákonnou úpravu. Před jejím přijetím musí gestor požádat Ministerstvo zahraničních věcí o stanovisko.

V rámci provádění smluv může dojít k situaci, kdy budou zjištěny podstatné nedostatky při dodržování smlouvy a vláda bude nucena rozhodnout o dalším postupu. Předtím, než vláda o tomto postupu rozhodne, je třeba vytvořit návrh na přijetí nezbytných opatření a ten posléze předložit vládě. Vláda následně rozhodne, jestli budou zahájena vyjednávání s partnerskými státy nebo jestli dojde k ukončení platnosti smlouvy odstoupením nebo výpovědí.

Pokud provádění smlouvy vykazuje nepodstatné nedostatky, gestor o tom pouze informuje ministra zahraničních věcí.

Provádění smluv je zachyceno v PS-3 Provádění smluv (PDF, 118 kB).

4. Ukončování platnosti smluv

Ukončování platnosti smluv je schematizováno diagramem 4 Ukončování platnosti smluv (PDF, 104 kB).

Pokud bylo rozhodnuto o ukončení platnosti smlouvy, požádá gestor Ministerstvo zahraničních věcí o provedení potřebných opatření spojených s rozhodnutím o výpovědi smlouvy, přičemž platnost smlouvy ukončuje ten orgán, z jehož plné moci byla smlouva sjednána. Ministerstvo zahraničních věcí následně provede požadovaná opatření a platnost smlouvy je takto ukončena.

Proces schválení odstoupení od prezidentské mezinárodní smlouvy je obdobný jako proces schválení návrhu na sjednání prezidentské mezinárodní smlouvy.

5. Archivace a evidence smluv

Archivace a evidence smluv je zachycena v 5 Archivace a evidence smluv (PDF, 116 kB).

Po vyhlášení smlouvy ve Sbírce mezinárodních smluv musí gestor zaslat na Ministerstvo zahraničních věcí originál smlouvy, 1 opis, ověřenou kopii, překlady a další materiály. Pokud by originály některých smluv s výslovným souhlasem Ministerstva zahraničních věcí zůstaly uloženy v archivu Ministerstva obrany nebo v archivu Ministerstva vnitra, ohlásí tyto orgány Ministerstvu zahraničních věcí evidenční číslo, pod nímž je smlouva uložena, a další potřebné evidenční údaje.

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)