Návrh nařízení vlády

Návrh nařízení vlády

1. Tvorba návrhu nařízení vlády

Proces Tvorba návrhu nařízení vlády je zahájen existencí podnětu k tvorbě regulace. Předkladatel nejprve posoudí, zda lze uplatnit výjimku z tvorby Přehledu dopadů. Pokud byl návrh nařízení vlády předložen již se zpracovanou závěrečnou zprávou RIA, není nutné tuto zprávu ani Přehled dopadů vypracovávat znovu. Analýza RIA se nezpracovává při stavu legislativní nouze ani v případě krizových situací.

Základní diagram tohoto procesu je 1 Tvorba návrhu nařízení vlády (PDF, 123 kB).

Zpracování Přehledu dopadů

Vypracování Přehledu dopadů popisuje diagram 1.1 Zpracování Přehledu dopadů (PDF, 114 kB).  Náležitosti Přehledu dopadů – jeho jednotlivé části včetně podrobných specifikací jsou uvedeny v samostatném dokumentu Přehled dopadů (PDF, 111 kB). Vzor Přehledu dopadů naleznete zde (DOC, 112 kB). Proces zpracování Přehledu dopadů provádí předkladatel. V rámci této činnosti je nutné, aby mimo jiné:

• zpracoval základní identifikační údaje,
• definoval problém,
• určil cíl plánovaného právního předpisu,
• odůvodnil variantu přípravy legislativního předpisu,
• zpracoval stanovisko ke zpracování RIA,
• identifikoval dotčené subjekty,
• charakterizoval specifické dopady a
• uvedl kontakty na zpracovatele RIA.

Toto vše a další potřebné informace uvedené v dokumentaci Helpdesku předkladatel zahrne do vytvářeného Přehledu dopadů. Během všech uvedených činností se vytvářejí dokumenty, jejichž základní struktura je ve formě vzorů předkladateli zobrazena systémem. Po vytvoření Přehledu dopadů bude tento vložen předkladatelem do elektronické knihovny a následně postoupen do další fáze procesu.

Rozhodnutí o provedení RIA

Při rozhodování o provedení RIA je nutné, aby Oddělení pro koordinaci procesu RIA nejdříve zpracovalo věcné podklady pro pracovní komisi. K této činnosti může využít eKLEP s tím, že Přehled dopadů bude elektronicky dostupný v knihovně. Na základě uvedených podkladů vytvoří pracovní komise LRV doporučení pro vládu, které opět vloží do elektronické knihovny. Poté, co jsou obě stanoviska vložena do eKLEPu, Pracovní komise LRV zhodnotí soulad svého doporučení a stanoviska předkladatele a vyřeší případný nesoulad.

Následuje zhodnocení nutnosti provedení RIA vládou. Závěr ze zhodnocení bude následně vložen do elektronické knihovny.

V případě, že byl návrh nařízení vlády předložen vládě mimo Plán legislativních prací vlády (Plán LPV), proces ohledně rozhodnutí o provedení RIA je schematizován diagramem 1.2.1 Rozhodnutí o provedení RIA (mimo Plán LPV) (PDF, 107 kB). Jestliže předložený návrh nařízení vlády lze charakterizovat novými a rozsáhlými dopady, vláda může ještě v této fázi zhodnotit možnost uplatnění výjimky z RIA – tento proces je zachycen modelem 1.2.2 Zhodnocení možnosti uplatnění výjimky z RIA (PDF, 105 kB).

Celý proces je graficky vyjádřen diagramem 1.2 Rozhodnutí o provedení RIA (PDF, 125 kB).

Zpracování analýzy RIA

V rámci zpracování analýzy RIA bude předkladatel konzultovat dotčené subjekty. Konzultace by se měly uskutečňovat během navrhování varianty řešení a dále při vyhodnocování nákladů a přínosů. Tyto konzultace systém eKLEP podporuje nejen prostřednictvím zveřejnění přidružené databáze DataKO (Databáze konzultujících organizací), ale také zprostředkováním komunikace prostřednictvím avíz zaslaných danému subjektu. Databáze DataKO obsahuje seznam subjektů, které vyjádřily souhlas s poskytováním konzultací během procesu RIA a ze které si předkladatel vybere množinu konzultovaných subjektů.

Poté, co předkladatel vyhodnotí náklady a přínosy podle doporučených metod, které jsou spolu s dalšími náležitostmi Závěrečné zprávy RIA uvedeny v samostatném dokumentu Závěrečná zpráva RIA (PDF, 121 kB), určí nejvhodnější variantu nebo stanoví pořadí variant dle různých kritérií. Následně může dojít k politickému rozhodnutí, na základě kterého může být vybrána i taková varianta, která není nejvhodnější. V případě, že u této varianty nejsou vyhodnoceny náklady a přínosy, je nezbytné, aby toto předkladatel ve spolupráci s konzultovanými subjekty učinil.

Po vybrání realizované varianty ji předkladatel rozpracuje do paragrafovaného znění návrhu nařízení vlády (viz vzorové dokumenty k návrhu nařízení vlády) a navrhne způsob implementace, vynucování a přezkum účinnosti regulace.

Všechny požadované informace včetně zprávy o konzultacích a kontaktních údajů předkladatel zapracuje do Závěrečné zprávy RIA. Vzor závěrečné zprávy RIA naleznete zde (DOC, 70 kB). Po vyhotovení Závěrečné zprávy RIA ji předkladatel přiloží k návrhu nařízení vlády a vloží do eKLEPu. Uvedený proces je schematizován diagramem 1.3 Zpracování analýzy RIA (PDF, 216 kB).

Následným procesem je 2 Připomínkové řízení.

2. Připomínkové řízení

Před rozesláním návrhu právního předpisu do připomínkového řízení je orgán, který návrh vypracovává, povinen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení, neboť je-li návrh právního předpisu takovým technickým předpisem, musí být notifikován Evropské komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Jedná-li se o takový předpis, Evropská komise může k návrhu vznést připomínky ve lhůtě 3 měsíců. Předkladatel je povinen připomínky evropské komise zapracovat. Dílčí proces je zachycen v grafu 2.1 Zpracování připomínek k technickému předpisu (PDF, 107 kB).

Do připomínkového řízení smí návrh nařízení vlády vstoupit pouze za předpokladu, že již prošel procesem hodnocení dopadů RIA, který úzce souvisí s jeho vlastní tvorbou. (viz proces 1 Tvorba návrhu nařízení vlády). Dále je nutné znovu projít připomínkovým řízením v případě, že byl návrh po zapracování jednotlivých připomínek rozsáhle změněn nebo pokud v rámci schvalovacího procesu na vládě bylo uloženo předkladateli přepracování návrhu a tento byl rozsáhle změněn. Meziresortní připomínkové řízení je zachyceno dílčím modelem 2 Připomínkové řízení návrhu nařízení vlády (PDF, 135 kB).

Předseda LRV může udělit výjimku z připomínkového řízení. Výjimka může nabýt podoby buď celkového prominutí připomínkového řízení nebo omezení připomínkových míst či časových lhůt. Ve druhém případě je ovšem nezbytné, aby připomínkové řízení proběhlo co do požadovaných dílčích činností totožně se standardním řízením.

Jednotlivá povinná i volitelná připomínkové místa jsou informována systémem o vstoupení návrhu nařízení vlády do připomínkového řízení a o lhůtě pro uplatnění připomínek (viz vzor připomínky (DOCX, 44 kB)). Připomínky jsou následně vloženy do elektronické knihovny eKLEP a předkladatel je povinen vypořádat všechny zásadní připomínky a přihlédnout, popř. také vypořádat, připomínky doporučující. V případě nevypořádání zásadní připomínky může dojít k tzv. rozporu. Pokud se rozpor nepodaří vyřešit mezi předkladatelem a připomínkovým místem, je nutné rozpor i s návrhem předpisu předložit vládě, která rozhodne o jeho vyřešení. Jako zásadní připomínku nelze označit připomínku legislativně technické povahy.

Výsledné vypořádání připomínek je předkladatelem vloženo do elektronické knihovny. V případě, že změny návrhu nařízení vlády po vypořádání připomínek nejsou rozsáhlé a není tedy nutné opětovně projít připomínkovým řízením, dojde ke zhodnocení nutnosti konzultace s Evropskou centrální bankou (ECB). Pakliže je konzultace nutná, předkladatel zašle návrh ke konzultaci ECB. Po obdržení vyjádření od ECB předkladatel zapíše čas a výsledek konzultace do obecné části odůvodnění. V případě, že je návrh projednávám s ECB příliš dlouho, lze konzultaci ukončit a pokračovat v dalších činnostech legislativního procesu. Pokud konzultace s ECB není nutná, připomínkové řízení je ukončeno.

Následným procesem je 3 Schválení návrhu vládou.

3. Schválení návrhu vládou

K projednání ve vládě mohou postoupit pouze takové návrhy nařízení vlády, u kterých bylo připomínkové řízení úspěšně ukončeno (viz proces 2 Připomínkové řízení návrhu nařízení vlády).

Grafické znázornění schvalovacího procesu návrhu nařízení vlády na vládě je uvedeno v procesním diagramu 3 Schválení návrhu vládou (PDF, 149 kB).

Předkladatel předá návrh nařízení vlády k projednání vládě. Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v <tomto schématu (PDF, 104 kB). Pokud návrh vytvořil ústřední orgán státní správy, předkládá ho člen vlády k tomu určený – viz graf Informační a koordinační funkce některých členů vlády vůči některým ústředním orgánům státní správy, a vůči Bezpečnostní informační službě (PDF, 99 kB).

O předání je informována Legislativní rada vlády (LRV) a Odbor kompatibility ÚV ČR (OKOM). Poté, co byl návrh nařízení vlády zaslán i v tištěné podobě předsedovi vlády a předsedovi LRV, vytvoří OKOM a LRV (nebo předseda LRV) stanovisko k předloženému návrhu nařízení vlády. O jejich vytvoření je informován předkladatel. Stanoviska jsou vkládána do elektronické knihovny.

Předseda LRV rozhodne, které pracovní komise LRV návrh projednají, a zda návrh projedná a zaujme k němu stanovisko LRV nebo k návrhu bude vypracováno stanovisko předsedy LRV.

Stanovisko LRV nebo stanovisko předsedy LRV je takto předloženo vládě.

Po rozdělení materiálu členům vlády je návrh nařízení vlády posouzen na schůzi jednání vlády. Vláda může rozhodnout o schválení, zamítnutí nebo přepracování návrhu. Ze schvalování návrhu nařízení vlády může tedy vyplynout několik skutečností:

• návrh je schválen bez připomínek,
• návrh je schválen, ale třeba vypořádat dispozice vlády, tyto připomínky jsou zásadní a jejich zapracování do materiálu je nezbytné,
• návrh byl vrácen k přepracování a byl rozsáhle změněn,
• návrh byl vrácen k přepracování a nebyl rozsáhle změněn nebo
• návrh byl zamítnut.

Pokud se vláda shodla na schválení návrhu nařízení, předkladatel zapracuje případné dispozice a návrh nařízení vlády je dále postoupen k podpisu předkládajícího člena vlády. Schválený návrh nařízení vlády musí být podepsán i předsedou vlády. Následně je schválené nařízení vlády předáno do tisku ve Sbírce zákonů (viz proces 4 Publikace ve Sbírce zákonů).

Jestliže se vláda dohodla na zamítnutí návrhu nařízení vlády, bude tento založen a legislativní proces zde bude končit.

V případě, že vláda rozhodla o přepracování návrhu nařízení vlády, musí předkladatel navrhované změny zapracovat. Pokud změny jsou rozsáhlé, je nezbytné, aby návrh nařízení vlády opětovně prošel připomínkovým řízením. Pokud provedené změny rozsáhlé nejsou, je dostačující, když návrh znovu absolvuje proces schválení návrhu vládou.

4. Publikace ve Sbírce zákonů

Jakmile dojde ke schválení návrhu nařízení vlády, je tento podepsaný dokument předán do tisku, kde dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů. Tato změna stavu materiálu bude zachycena v informačním systému ODOK.

Schematizace procesu je zachycena diagramem 4 Publikace ve Sbírce zákonů (PDF, 104 kB).

Novela nařízení vlády

Pokud je nařízení vlády novelizováno, jeho novela musí obsahovat odůvodnění, které je navíc rozšířeno o zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny (čl. 14 odst. 1 písm. c) Legislativních pravidel vlády).

Druhým rozdílem novely oproti standardnímu procesu při tvorbě a schvalování návrhu nařízení vlády je struktura materiálu, který předkládá předkladatel vládě a Legislativní radě. Při předkládání novely nařízení vlády je součástí materiálu také text nařízení vlády nebo jeho části v platném znění s vyznačením navrhovaných změn.

Proces tvorby a schvalování návrhu novely nařízení vlády je kromě uvedených dvou výjimek stejný s procesem platným pro návrh nařízení vlády.

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)