Návrh vyhlášky

Návrh vyhlášky

1. Tvorba návrhu vyhlášky

Proces Tvorba návrhu vyhlášky je zahájen existencí podnětu k tvorbě regulace. Předkladatel nejprve posoudí, zda lze uplatnit výjimku z tvorby Přehledu dopadů. Pokud byl návrh vyhlášky předložen již se zpracovanou závěrečnou zprávou RIA, není nutné tuto zprávu ani Přehled dopadů vypracovávat znovu. Analýza RIA se nezpracovává při stavu legislativní nouze ani v případě krizových situací.

Základní diagram tohoto procesu je 1 Tvorba návrhu vyhlášky (PDF, 124 kB).

Zpracování Přehledu dopadů

Vypracování Přehledu dopadů popisuje diagram 1.1 Zpracování Přehledu dopadů (PDF, 115 kB).Náležitosti Přehledu dopadů – jeho jednotlivé části včetně podrobných specifikací jsou uvedeny v samostatném dokumentu Přehled dopadů (PDF, 113 kB). Vzor Přehledu dopadů naleznete zde (DOC, 112 kB).

Proces zpracování Přehledu dopadů provádí předkladatel.

V rámci této činnosti je nutné, aby mimo jiné:

• zpracoval základní identifikační údaje,
• definoval problém,
• určil cíl plánovaného právního předpisu,
• odůvodnil variantu přípravy legislativního předpisu,
• zpracoval stanovisko ke zpracování RIA,
• identifikoval dotčené subjekty,
• charakterizoval specifické dopady a
• uvedl kontakty na zpracovatele RIA.

Toto vše a další potřebné informace uvedené v dokumentaci Helpdesku předkladatel zahrne do vytvářeného Přehledu dopadů. Během všech uvedených činností se vytvářejí dokumenty, jejichž základní struktura je ve formě vzorů předkladateli zobrazena systémem.

Po vytvoření Přehledu dopadů bude tento vložen předkladatelem do elektronické knihovny a následně postoupen do další fáze procesu.

Rozhodnutí o provedení RIA

Při rozhodování o provedení RIA je nutné, aby Oddělení pro koordinaci procesu RIA nejdříve zpracovalo věcné podklady pro pracovní komisi. K této činnosti může využít eKLEP s tím, že Přehled dopadů bude elektronicky dostupný v knihovně. Na základě uvedených podkladů vytvoří pracovní komise LRV stanovisko, které opět vloží do elektronické knihovny.

Poté, co jsou obě stanoviska vložena do eKLEPu, Pracovní komise LRV zhodnotí soulad svého doporučení a stanoviska předkladatele a vyřeší případný nesoulad.

Následuje zhodnocení nutnosti provedení RIA předsedou Legislativní rady vlády. Závěr ze zhodnocení bude následně vložen do elektronické knihovny.

V případě, že byl návrh vyhlášky předložen mimo stanovený termín, proces ohledně rozhodnutí o provedení RIA je schematizován diagramem 1.2.1 Rozhodnutí o provedení RIA (mimo stanovený termín) (PDF, 108 kB).

Jestliže předložený návrh vyhlášky lze charakterizovat novými a rozsáhlými dopady, předseda Legislativní rady vlády může ještě v této fázi zhodnotit možnost uplatnění výjimky z RIA – tento proces je zachycen modelem 1.2.2 Zhodnocení možnosti uplatnění výjimky z RIA (PDF, 109 kB).

Celý proces je graficky vyjádřen diagramem 1.2 Rozhodnutí o provedení RIA (PDF, 124 kB).

Zpracování analýzy RIA

V rámci zpracování analýzy RIA bude předkladatel konzultovat dotčené subjekty. Konzultace by se měly uskutečňovat během navrhování varianty řešení a dále při vyhodnocování nákladů a přínosů. Tyto konzultace systém eKLEP podporuje nejen prostřednictvím zveřejnění přidružené databáze DataKO (Databáze konzultujících organizací), ale také zprostředkováním komunikace prostřednictvím avíz zaslaných danému subjektu. Databáze DataKO obsahuje seznam subjektů, které vyjádřily souhlas s poskytováním konzultací během procesu RIA a ze které si předkladatel vybere množinu konzultovaných subjektů.

Poté, co předkladatel vyhodnotí náklady a přínosy podle doporučených metod, které jsou spolu s dalšími náležitostmi Závěrečné zprávy RIA uvedeny v samostatném dokumentu Závěrečná zpráva RIA (PDF, 122 kB), určí nejvhodnější variantu nebo stanoví pořadí variant dle různých kritérií. Následně může dojít k politickému rozhodnutí, na základě kterého může být vybrána i taková varianta, která není nejvhodnější. V případě, že u této varianty nejsou vyhodnoceny náklady a přínosy, je nezbytné, aby toto předkladatel ve spolupráci s konzultovanými subjekty učinil.

Po vybrání realizované varianty ji předkladatel rozpracuje do paragrafovaného znění návrhu vyhlášky (viz vzorové dokumenty k návrhu vyhlášky) a navrhne způsob implementace, vynucování a přezkum účinnosti regulace.

Všechny požadované informace včetně zprávy o konzultacích a kontaktních údajů předkladatel zapracuje do Závěrečné zprávy RIA. Vzor závěrečné zprávy RIA naleznete zde (DOC, 70 kB). Po vyhotovení Závěrečné zprávy RIA ji předkladatel přiloží k návrhu vyhlášky a vloží do eKLEPu. Uvedený proces je schematizován diagramem 1.3 Zpracování analýzy RIA (PDF, 214 kB).

Následným procesem je 2 Připomínkové řízení.

2. Připomínkové řízení

Před rozesláním návrhu právního předpisu do připomínkového řízení je orgán, který návrh vypracovává, povinen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení, neboť je-li návrh právního předpisu takovým technickým předpisem, musí být notifikován Evropské komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Jedná-li se o takový předpis, Evropská komise může k návrhu vznést připomínky ve lhůtě 3 měsíců. Předkladatel je povinen připomínky evropské komise zapracovat. Dílčí proces je zachycen v grafu 2.1 Zpracování připomínek k technickému předpisu (PDF, 109 kB).

Do připomínkového řízení smí návrh vyhlášky vstoupit pouze za předpokladu, že již prošel procesem hodnocení dopadů RIA, který úzce souvisí s jeho vlastní tvorbou. (viz proces 1 Tvorba návrhu vyhlášky). Dále je nutné znovu projít připomínkovým řízením v případě, že byl návrh po zapracování jednotlivých připomínek rozsáhle změněn nebo pokud v rámci schvalovacího procesu na vládě bylo uloženo předkladateli přepracování návrhu a tento byl rozsáhle změněn. Meziresortní připomínkové řízení je zachyceno dílčím modelem 2 Připomínkové řízení návrhu vyhlášky (PDF, 125 kB).

Předseda LRV může udělit výjimku z připomínkového řízení. Výjimka může nabýt podoby buď celkového prominutí připomínkového řízení nebo omezení připomínkových míst či časových lhůt. Ve druhém případě je ovšem nezbytné, aby připomínkové řízení proběhlo co do požadovaných dílčích činností totožně se standardním řízením.

Jednotlivá povinná i volitelná připomínkové místa jsou informována systémem o vstoupení návrhu vyhlášky do připomínkového řízení a o lhůtě pro uplatnění připomínek (viz vzor připomínky (DOCX, 44 kB)). Připomínky jsou následně vloženy do elektronické knihovny eKLEP a předkladatel připomínky k návrhu vyhlášky zváží a přihlédne k nim, případně je i vypořádá. Připomínky k návrhu vyhlášky mají pouze doporučující povahu, neboť z povahy věci nemohou být předmětem rozporu.

Vytvoří-li předkladatel dokument s vypořádáním připomínek, vloží jej do elektronické knihovny. V případě, že změny návrhu vyhlášky po vypořádání připomínek nejsou rozsáhlé a není tedy nutné opětovně projít připomínkovým řízením, dojde ke zhodnocení nutnosti konzultace s Evropskou centrální bankou (ECB). Pakliže je konzultace nutná, předkladatel zašle návrh ke konzultaci ECB. Po obdržení vyjádření od ECB předkladatel zapíše čas a výsledek konzultace do obecné části odůvodnění. V případě, že je návrh projednávám s ECB příliš dlouho, lze konzultaci ukončit a pokračovat v dalších činnostech legislativního procesu. Pokud konzultace s ECB není nutná, připomínkové řízení je ukončeno.

Následným procesem je 3 Projednání návrhu v pracovních komisích LRV a schválení rezortním ministrem.

3. Projednání návrhu v pracovních komisích LRV a schválení návrhu rezortním ministrem

K projednání návrhu v pracovních komisích LRV mohou postoupit pouze takové návrhy vyhlášky, u kterých bylo připomínkové řízení úspěšně ukončeno (viz proces 2 Připomínkové řízení vyhlášky). Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v tomto schématu (PDF, 102 kB).

Grafické znázornění projednání návrhu v pracovních komisích LRV a schválení návrhu rezortním ministrem je uvedeno v procesním diagramu 3 projednání návrhu v pracovních komisích LRV a schválení návrhu rezortním ministrem (PDF, 139 kB).

Předkladatel návrh vyhlášky postoupí i v tištěné podobě předsedovi Legislativní rady vlády (LRV).

Předseda LRV rozhodne, které pracovní komise LRV návrh projednají.

Pracovní komise LRV a Odbor kompatibility ÚV (OKOM) vytvoří svá stanoviska k návrhu vyhlášky nejpozději do 45 pracovních dnů a následně je vloží do elektronické knihovny. Předkladatel je o této změně informován prostřednictví systému a stanovisko pracovních komisí LRV posoudí. Může dojít k situaci, kdy předkladatel při posuzování stanovisek pracovních komisí LRV a OKOM vyjádří své námitky. V tomto případě jsou jeho námitky včetně posouzeného stanoviska postoupeny plénu LRV k vytvoření dalšího stanoviska. Tento výstup je opět zhodnocen předkladatelem, který může znovu formulovat námitky. Nyní jsou jeho námitky a stanovisko pléna LRV postoupeny přímo vládě, jejíž stanovisko je již závazné a nelze proti němu cokoliv namítat. Na základě jednotlivých stanovisek lze dospět k následujícím závěrům:

• Návrh je schválen nebo
• Návrh je vrácen ke zpracování – předkladatel musí zapracovat připomínky dle jednotlivých stanovisek.

Po zapracování případných připomínek je přepracovaný návrh vyhlášky opět vložen do elektronické knihovny, dále předán předkladateli k podpisu. Po signaci vyhlášky předkladatelem je tato předána do tisku.

4. Publikace ve Sbírce zákonů

Jakmile dojde ke schválení návrhu vyhlášky, je tento podepsaný dokument předán do tisku, kde dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů. Tato změna stavu materiálu je zachycena v informačním systému ODOK.

Schematizace procesu je zachycena diagramem 4 Publikace ve Sbírce zákonů (PDF, 102 kB).

Novela vyhlášky

V případě, že je vyhláška novelizována, materiál, který předkladatel předkládá pracovním komisím LRV k projednání, obsahuje navíc text vyhlášky nebo její části v platném znění s vyznačením navrhovaných změn.

Proces tvorby a schvalování návrhu novely vyhlášky je kromě uvedených dvou výjimek stejný s procesem platným pro návrh vyhlášky.

Proč není možné u návrhu vyhlášky označit připomínku jako zásadní?

U návrhu vyhlášky nelze podle Legislativních pravidel vlády uplatnit zásadní připomínky (srovnej ustanovení čl. 5 odst. 5 až 7 a čl. 16 odst. 5 Legislativních pravidel vlády), neboť návrh vyhlášky nemůže být z povahy věci samé předmětem rozporu mezi členy vlády. Vydání vyhlášky je totiž v gesci jen jednoho konkrétního ministerstva či jiného správního úřadu (srovnej ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky).

Návrh vyhlášky vláda zpravidla neprojednává. Vládě je návrh vyhlášky postoupen k projednání jen ve zvláštním případě, kdy předkladatel na obsahu návrhu vyhlášky trvá, přestože pracovní komise Legislativní rady vlády nebo Odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky a následně i Legislativní rada vlády, které byl spor mezi předkladatelem a pracovními komisemi Legislativní rady vlády nebo Odborem kompatibility Úřadu vlády České republiky postoupen k rozhodnutí, namítají: (a) překročení zákonného zmocnění k vydání vyhlášky nebo jiný rozpor navrhované vyhlášky s právním předpisem vyšší právní síly, nebo s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, popřípadě s předpisem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie; (b) nesrozumitelnost nebo vnitřní rozpornost navrhovaného textu vyhlášky; nebo (c) nedodržení legislativně technických požadavků na tvorbu právních předpisů. (Srovnej ustanovení čl. 16 odst. 11 až 13 Legislativních pravidel vlády.)

Zatímco u návrhu nařízení vlády, návrhu zákona, návrhu zákonného opatření Senátu nebo návrhu věcného záměru zákona rozpor mezi členy vlády (resp. ministerstvy) vzniknout může, neboť na podobě těchto návrhů právních předpisů se vláda jako celek musí shodnout.

Formulář připomínky v aplikaci eKLEP informačního systému ODok zohledňuje výše uvedenou skutečnost a proto neumožňuje označit připomínku k návrhu vyhlášky jako zásadní.

K návrhu vyhlášky může připomínkové místo uplatnit pouze připomínky doporučující anebo sdělit, že žádné připomínky k návrhu vyhlášky neuplatňuje a zaškrtnout ve formuláři připomínky možnost „bez připomínek" a následně tento formulář připomínky uložit a autorizovat.

K návrhu nařízení vlády, návrhu zákona, návrhu zákonného opatření Senátu a návrhu věcného záměru zákona lze uplatnit zásadní připomínky, doporučující připomínky nebo sdělit, že k návrhu se žádné připomínky neuplatňují výběrem možnosti „bez připomínek".

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)