Návrh zákona o státním rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu je předkládán bez předchozího schváleného věcného záměru. Tento nahrazuje zpráva k návrhu státního rozpočtu na příslušný rok. U návrhu zákona o státním rozpočtu se nezpracovává ani analýza dopadů RIA.

1. Tvorba návrhu

Ministerstvo financí musí připravit návrh státního rozpočtu na následující rozpočtový rok tak, aby jej mohla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30.9. daného roku.

Správci jednotlivých kapitol, územní samosprávné celky, státní fondy a jiné právnické a fyzické osoby mají povinnost předložit potřebné údaje Ministerstvu financí ve smyslu Rozpočtových pravidel, a to v rozsahu, struktuře a termínech dle vyhlášky č. 419/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí následně vypracuje návrhy těchto kapitol. Správci kapitol pro Poslaneckou sněmovnu, Ústavní soud, Senát, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Kancelář prezidenta republiky projednají návrhy kapitol s Ministerstvem financí a následně je vypracují. Ministerstvo financí vypracované návrhy kapitol zařadí do návrhu zákona o státním rozpočtu a zpracuje jej. Následně vytvoří zprávu k návrhu státního rozpočtu.

Zpracovaný návrh zákona o státním rozpočtu ministerstvo rozešle do meziresortního připomínkového řízení. Lhůtu pro uplatňování připomínek pro příslušný rok stanoví Ministerstvo financí, přičemž minimální lhůta činí 10 pracovních dnů. Všechny výše jmenované subjekty, které se účastnily přípravy návrhů jednotlivých kapitol jsou oprávněny podávat své připomínky.

Po ukončení připomínkového řízení Ministerstvo financí vypořádá jednotlivé připomínky, připraví materiál pro jednání vlády a předloží jej vládě k projednání.

Proces je detailně zachycen diagramem 1 Tvorba návrhu zákona o státní rozpočtu (PDF, 121 kB).

2. Projednání návrhu vládou

Poté, co Ministerstvo financí předá vládě návrh zákona o státním rozpočtu, vláda návrh projedná. Pokud vláda nesouhlasí s předloženými návrhy kapitol, požádá rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny o změnu číselných údajů. Rozpočtový výbor o změně rozhodne do 15.9. daného roku. Následně je návrh předložen Poslanecké sněmovně k projednání, a to nejpozději do 30.9. Vláda může předložit dodatky k návrhu zákona o státním rozpočtu nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvnímu čtení zákona.

Procesní diagram je uveden v 2 Projednání návrhu zákona o státním rozpočtu vládou (PDF, 108 kB).

Informační systém ODOK zabezpečí postoupení materiálu Parlamentu a dále eviduje změny stavu tohoto materiálu během průchodu schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně.

3. Projednání návrhu v Poslanecké sněmovně

Předloží-li vláda návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně, předseda sněmovny jej přikáže rozpočtovému výboru. Výbor návrh projedná a vytvoří usnesení, které je rozesláno poslancům před prvním čtením návrhu zákona. Pokud poslanci schválí základní údaje návrhu, předseda sněmovny přikáže výborům jednotlivé kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu. Doporučí-li sněmovna vládě změny základních údajů návrhu, musí také stanovit termín, do kdy vláda upravený návrh předloží. Tato lhůta se může pohybovat v intervalu od 20 do 30 dní od doručení usnesení PSP předsedovi vlády. Po předložení upraveného návrhu sněmovně, budou jednotlivé kapitoly přikázány výborům.

Výbory PSP projednají přikázané kapitoly ve lhůtě minimálně 5 dní a pokud navrhnou nějaké změny, projednají je se správcem příslušné kapitoly. Následně výbor přijme usnesení, které předloží rozpočtovému výboru.

Rozpočtový výbor projedná usnesení jednotlivých výborů a přijme vlastní usnesení, které předloží předsedovi sněmovny. Všechna usnesení předseda sněmovny a doručí všem poslancům, a to nejméně 24 hodin před zahájením 2. čtení návrhu zákona o státním rozpočtu.

Ve druhém čtení můžou poslanci formulovat pozměňovací nebo jiné návrhy. Předseda sněmovny pozměňovací návrhy doručí poslancům před třetím čtením zákona.

Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení druhého čtení návrhu zákona. Výsledkem třetího čtení mohou být schválené pozměňovací návrhy, schválený návrh na opakování druhého čtení nebo zamítnutí předložených návrhů. Na závěr třetího čtení poslanci hlasují o návrhu zákona o státním rozpočtu. Pokud s ním souhlasí, předseda sněmovny jej podepíše a předá zákon prezidentovi k podpisu.

Kvůli dostatečné informovanosti předkladatele jsou v eKLEPU uvedeny změny stavů materiálu, které jsou z hlediska projednávání pro předkladatele důležité. Jedná se o zejména o situace vyplývající z průběhu schvalovacího procesu, a to:

návrh zákona je zamítnut,
návrh zákona je schválen Poslaneckou sněmovnou,
návrh zákona vrácený prezidentem je schválen Poslaneckou sněmovnou.

Uvedený proces je zachycen grafem 3 Projednání návrhu zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně (PDF, 138 kB).

4. Podpis prezidenta

Návrh zákona o státním rozpočtu, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, je postoupen kanceláři prezidenta. Ta jej předá prezidentovi k podpisu. Prezident republiky může rozhodnout třemi způsoby:

Návrh zákona podepíše, tj. schválí, a podepsaný zákon je následně předán do tisku (viz 5 Publikace ve Sbírce zákonů),
Návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně společně se svým stanoviskem – Poslanecká sněmovna zamítnutí návrhu může přehlasovat (viz 3 Projednání návrhu zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně) nebo
Prezident nechá marně uplynout lhůtu 15 dní a poté je zákon (nepodepsaný prezidentem) předán do tisku.

Informační systém ODOK eviduje podstatné změny stavu materiálu během schvalovacího procesu u prezidenta. Model je schematizován v 4 Podpis prezidenta (PDF, 114 kB).

5. Publikace ve Sbírce zákonů

Jakmile dojde ke schválení návrhu zákona, je tento podepsaný dokument předán do tisku, kde dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů. Tato změna stavu materiálu je zachycena v informačním systému ODOK.

Schematizace procesu je zachycena diagramem 5 Publikace ve Sbírce zákonů (PDF, 102 kB).

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)