Návrh ústavního zákona
Proces tvorby a schvalování návrhu ústavního zákona je shodný s návrhem zákona až na tyto výjimky:
- návrh ústavního zákona nelze projednat v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání,
- Poslanecká sněmovna nemůže schválit tento návrh již v prvním čtení,
- při projednávání v Senátu nelze vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat,
- jedná-li Poslanecká sněmovna o návrhu ústavního zákona nebo jiného zákona vráceného Senátem, k jehož schválení je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, lze v rozpravě pouze navrhnout pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, popřípadě podat návrh na přerušení projednávání do doby, než se k věci vyjádří garanční výbor; neschválí-li Poslanecká sněmovna návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění schváleném Senátem, hlasuje Poslanecká sněmovna o pozměňovacích návrzích, a následně poté se Poslanecká sněmovna usnese, zda s tímto návrhem zákona vyslovuje souhlas; vysloví-li Poslanecká sněmovna s návrhem ústavního zákona nebo jiného zákona vráceného Senátem, k jehož schválení je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, souhlas, zašle se návrh zákona opět Senátu; Poslanecká sněmovna může také tento návrh zákona zamítnout, čímž jeho projednávání v Parlamentu končí; není-li návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor přijat do skončení zasedání Poslanecké sněmovny, jeho projednávání končí,
- jestliže Poslanecká sněmovna vysloví souhlas s návrhem ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor a Senát takový návrh schválí, je návrh zákona přijat; jestliže Senát takový návrh zákona nepřijme, jeho projednávání končí,
- jestliže Senát přijme návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou, postoupí jej Poslanecké sněmovně k opakovanému projednání; přijme-li Poslanecká sněmovna postoupený návrh ústavního zákona nebo jiného zákona ve znění odlišném od znění schváleného Senátem, postoupí jej opět Senátu; projednávání takového návrhu zákona končí přijetím návrhu zákona oběma komorami nebo nepřijetím návrhu zákona jednou z komor; není-li návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor přijat do skončení zasedání Poslanecké sněmovny, jeho projednávání končí,
- prezident republiky nemůže ústavní zákon vetovat.
Novela ústavního zákona
U návrhu novely ústavního zákona se nezpracovává RIA. Rozdíl je dále i v rámci zásad psaní návrhu novely ústavního zákona daných v čl. 56 odst. 5, čl. 57 odst. 6 a čl. 58 odst. 11 Legislativních pravidel vlády.
Tvorba a schvalovací proces je až na tyto výjimku shodný s návrhem ústavního zákona.
Zdroj dat | www.odok.cz |
---|---|
Originál | odok.cz/portal/katalog/proces/zakon-ustavni |