Škarda dvouletá

Škarda dvouletá
Škarda dvouletá (Crepis biennis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	čekankové (Cichorioideae)
Rod	škarda (Crepis)
Binomické jméno
Crepis biennis (L.), 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škarda dvouletá (Crepis biennis) je dvouletá, středně vysoká bylina, rozkvétající v létě jasně žlutými úbory. Roste na polích, v městských trávnících i okolo cest. V české přírodě je hojně rozšířeným původním druhem, je jedním z více než deseti druhů rodu škarda a je považován za nepříliš významný plevel.^[1]

Rozšíření

Původní areál druhu zabírá téměř celou Evropu, mimo úplný sever a nejjižnější oblasti Pyrenejského poloostrova a na Balkánském poloostrově nejjižněji zasahuje jen do Bulharska. Zavlečena byla do Severní Ameriky, na severovýchod Spojených států amerických a jihovýchod Kanady.

V České republice se vyskytuje poměrně hojně, podél dopravních komunikací je šířena z planárního až do subalpínského stupně, nejvýše byla zaznamenána v Krkonoších ve výšce 1360 m n. m.^[1][2][3]

Ekologie

Dvouletá bylina, která prvým rokem vytváří přízemní listovou růžici a druhým rokem vyhání květnou lodyhu, v době květu má listy v růžici z větší části nebo zcela odumřelé. Někdy vyrůstá ve víceletých pícninách a protože kvete poměrně pozdě, bývá posekána v první seči již před svým rozkvětem. Po posečení rychle obráží v četných nízkých a značně rozvětvených lodyhách. Druh pravděpodobně vznikl dávným křížením jiných škard, není však známo, kterých. Kvete postupně, od května do září. Rozmnožuje se výhradně semeny (nažkami), které mají v prvém roce výbornou klíčivost, jenž v následujících létech rychle klesá, nejlépe vzchází z hloubky do 2 cm. Ploidie druhu je 2n = 40.

Roste nejčastěji na vlhkých až vysychavých, obvykle hlinitých a živinami bohatých půdách, které jsou kyselé až slabě alkalické. Vyskytuje se na loukách, pastvinách, mezích, podél polních komunikací, břehů vodních toků i nádrží, na náspech, rumištích, na nezkultivovaných plochách sídlišť apod. Občas roste na úrodných polích a chová se jako konkurenčně silná rostlina.^[1][2][4][5]

Popis

Rostlina s lodyhou vysokou 25 až 100 cm vyrůstající z kůlovitého, vřetenovitého kořene. Lodyhy je přímá, tuhá, chlupatá, výrazně rýhovaná, asi 6 mm tlustá, řídce olistěná, v horní části větvená a na bázi často fialově naběhlá. Listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, nepravidelně peřenoklané až peřenosečné, se zvětšeným koncovým úkrojkem. Čepel mají dlouhou 8 až 22 cm a širokou 2 až 6 cm, na lící i rubu chlupatou a s jednou hlavní žilkou vedoucí od základny ke špičce. Přízemní listy jsou řapíkaté. Střídavě rostoucí lodyžní listy vyrůstají v uzlinách, ve spodní části lodyhy jsou zúžené do křídlatého řapíku, v horní části jsou přisedlé hrálovitou bázi.

Kvetoucí, dvaceti až padesátikvěté úbory jsou okolo 3 cm široké, zlatožluté a obvykle vytvářejí v horní polovině lodyhy, v počtu dva až osm řídkou, rozvětvenou chocholičnatou latu. Úbory jsou světle zelené, rostou na stopkách pavučinatě chlupatých, jsou asi 12 mm dlouhé a u báze 6 mm široké, v době plného květu mají asi 30 mm v průměru a po odkvětu je zákrov válcovitý až baňkovitý. Zákrovní listeny jsou ve dvou řadách, jsou čárkovitě kopinaté a zpočátku se střechovitě překrývají. Vnější, v počtu okolo 7, jsou dlouhé asi 5 mm, přitisklé a později obloukovitě rozestálé (tvoří zákroveček); vnitřní jsou asi o třetinu delší a hustě chlupaté. Všechny květy úboru jsou oboupohlavné a mají jasně žlutou, srostlou korunu s pětizubou ligulou a stejně zbarvené trubičky s prašníky, čnělky i blizny. Liguly okrajových květů jsou dlouhé až 15 mm a široké do 1,5 mm, nejkrajnější z nich výrazně převyšují zákrov. Květní kalich je redukovaný. Květy poskytují nektar a opylují je včely i dvoukřídlý hmyz, nejčastěji pestřenky, kuklice, zavalitky, zelenušky.

Plod je světle hnědá, asi 4 mm dlouhá a 0,5 mm tlustá nažka bez zobánku, která je u báze nejširší a k vrcholu se mírně zužuje. Má sněhobílý, dvou až třířadý chmýr s paprsky 6 mm dlouhými, které jsou ohebné a nerozpadavé. Chmýr zásadně napomáhá k šíření nažek za podpory větru.^{[1][2][4][5][6][7]}

Význam

Dvouletá, jen řídce jednoletá bylina vyrůstající na obhospodařovaných polích nejčastěji ve dvouletých pícninách. Za příhodných podmínek se jí daří natolik, že začne vytlačovat žádanější pícní rostliny a svými tvrdými a hořkými lodyhami znehodnocuje píci.

Bývá považována za plevel, který není příliš nebezpečný. Lze ji na obdělávaných polích omezovat střídáním pěstovaných plodin. Nažky jsou oblíbenou potravou ptáků.^[5][8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu škarda dvouletá na Wikimedia Commons
• Taxon Crepis biennis ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření škardy dvouleté v ČR