Dřišťál

Dřišťál
Dřišťál Thunbergův
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	dřišťálovité (Berberidaceae)
Rod	dřišťál (Berberis) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřišťál (Berberis) je rod zahrnující víc než 600 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, 1–5 m vysokých, s otrněnými výhony, které jsou domovem v mírných a subtropických oblastech Evropy, Asie, Afriky, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Nejvíce druhů roste v Číně. V aktuální taxonomii je do něho vřazován i někdejší rod Mahonia.

Bobule (tzv. dřišťálky^[1]) některých druhů dřišťálu jsou jedlé a bohaté na vitamín C. Mnohé dřišťály jsou oblíbené zahradní keře, pěstované pro okrasné listy, květy a barevné bobule, které vynikají zejména v zimním období na opadavých druzích.

Popis

Rod se vyznačuje dvoutvárnými výhonky, dlouhými, které tvoří základní strukturu rostliny, a krátkými, jen 1–2 mm dlouhými. Změněné listy na dlouhých výhonech nejsou určeny k fotosyntéze, vyvinuly se do tříostných trnů, 3–30 mm dlouhých, s několika normálními, fotosyntetizujícími listy. Tyto listy jsou 1–10 cm dlouhé, jednoduché, celokrajné nebo s ostnitými okraji.

Opadavé druhy (např. Berberis thunbergii, Berberis vulgaris) se vyznačují cenným podzimním zbarvením. Některé stálezelené druhy (např. Berberis candidula, Berberis verruculosa), mají listy na spodní straně zářivě bílé, což je obzvláště atraktivní, pokud jsou použity jako okrasné rostliny.

Květy vyrůstají jednotlivě nebo v hroznech až po 20 květech. Jsou žluté nebo oranžové, 3–6 mm dlouhé, se šesti kališními lístky a šesti okvětními lístky, kališní lístky jsou obvykle stejně zbarvené jako okvětní lístky. Plody jsou malé bobule 5–15 mm dlouhé, zralé jsou zbarvené červeně nebo tmavě modře, často s růžovým nebo fialovým voskovitým povrchem. Mohou být buď podlouhlé, nebo kulovité.

Choroby a škůdci

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi travní (Puccinia graminis), která je vážnou houbovou chorobou pšenice. Z tohoto důvodu je pěstování tohoto druhu dřišťálu v mnoha oblastech zakázáno. V ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny v osvětové masové kampani, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice. Předpokládá se však, že význam dřišťálu jako hostitele této dvoudomé rzi je silně přeceňován. Dnes je tento druh dřišťálu v ČR, kde je původní, ohroženým druhem.

Invazní druhy

Některé dřišťály se staly invazními druhy, když se rozšířily mimo své původní hranice, například Berberis glaucocarpa a Berberis darwinii na Novém Zélandu (kde je nyní zakaz prodeje a rozmnožování). Podobně je tomu u dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii) v některých částech Severní Ameriky.

Vybraní zástupci

Členění podle kontinentu původu. Stálezelení zástupci jsou označeni (SZ).

Význam a využití

Druh Berberis vulgaris byl v Polsku podle některých zdrojů používán jako ovoce.^[4] Plody uvedeného druhu mají vysoký obsah vitamínu C a jsou používány ve více zemích světa i tepelně upravené.

Celé rostliny, včetně plodů, především ale kůra a kořeny dřišťálu, obsahují toxické sloučeniny, především berberin.

V minulosti bylo využíváno žluté barvivo extrahované z kmene, kořene a kůry dřišťálu.^[5]

Dřišťály jsou oblíbenou potravou motýlů (řád Lepidoptera).

Bobule (tzv. dřišťálky^[1]) některých druhů dřišťálu jsou jedlé a bohaté na vitamín C, jakkoliv mají velmi ostrou chuť. Kvůli trnům je však sklizeň obtížná, a proto se ve většině zemí běžně nekonzumuje. Jsou důležitou potravou pro drobné ptactvo, které rozptýlí semena ve svém trusu.

Široce dostupné ukrajinské bonbony s názvem Барбарис (čti Barbaris) jsou vyráběny s použitím extraktu z bobulí.

Kulinářství

Calafate

Dřišťály Berberis microphylla, nebo Berberis heterophylla (nazývaný Calafate) a Berberis darwinii (nazývaný Michay) jsou dva druhy rostoucí v Patagonii v Argentině a Chile. Jejich jedlé červené plody jsou využívány pro výrobu marmelády a nálevů. Calafate a michay jsou symboly Patagonie.

Zereshk

Zeréšk (زرشک‎) je v perštině název pro sušené plody dřišťálu Berberis vulgaris široce pěstovaného v Íránu. Írán je celosvětově největší výrobce zereshk a šafránu. Nejvýznamnější v pěstování je provincie Jižní Chorasan v Íránu, zvláště kolem Birjand a Qaen.^{[6][7][8][9][10]}

Galerie

• 
  Berberis gagnepainii – tříostný trn (modifikace listů na dlouhých výhonech) s listy na krátkých výhonech. Trny jsou 20 mm dlouhé.
• 
  Berberis verruculosa – nahoře tmavá horní strana výhonů, dole světlá spodní strana výhonů
• 
  Berberis gagnepainii – detail květu (průměr 7 mm)
• 
  Berberis gagnepainii – plod
• 
  Berberis thunbergii – keř
• 
  Berberis aggregata – podzimní zbarvení
• 
  Berberis vulgaris – květ
• 
  Berberis aristata – z Himálaje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berberis na anglické Wikipedii.

Literatura

• MURRILLS, Angela. Best Eating: Check, please [online]. Straight.com, 2005-11-24 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. 
• WILKINSON, Bobbie, Tom Wilkinson. It's an Adventure in Persian Cuisine at Darya Kabob [online]. The Washington Post, 2004-08-15 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. 

Související články

• Berberin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dřišťál na Wikimedia Commons
• Taxon Berberis ve Wikidruzích
• Institut Royal New Zealand Institute zahradnictví. Berberis glaucocarpa
• Dřišťálové touhy – Informativní, ale ne určená k výuce esej o dřišťálu Berberis (kultura, historie and etymologie)
• obrázky Berberis plod Archivováno 25. 3. 2016 na Wayback Machine. (Zereshk) jak je prodáván v Íránu a USA.