China Open (tenis)

China Open
Národní tenisové centrum v Pekingu Diamantový kurt (vlevo) a Lotosový kurt (vpravo)
Lotosový dvorec má kapacitu 10 tisíc osob
Odehráno	China Open 2023
Místo	Peking, Čína Čína
Dějiště	Národní tenisové centrum
Souřadnice	40°1′8″ s. š., 116°22′23″ v. d.
Povrch	tvrdý / venku
Období	říjen
ATP Tour
1993–1997	ATP World Series
2004–2008	ATP International Series
2009–	ATP Tour 500
Soutěže	32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	3 798 915 USD
WTA Tour
2004–2009	Tier II
2009–2020	Premier Mandatory
2021–	WTA 1000
Soutěže	64 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra
Dotace	8 127 389 USD
www.chinaopen.com/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

China Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském hlavním městě Pekingu. Mužská polovina byla založena v roce 1993. Na okruhu ATP Tour se zařadila do kategorie ATP World Series, v roce 2000 přejmenované na ATP International Series. V sezóně 2009 byla povýšena do nově vytvořené kategorie ATP Tour 500. V letech 1998–2003 muži nehráli. Ženská část prožila premiéru v roce 2004, kdy se na okruhu WTA Tour stala součástí kategorie Tier II. V letech probíhala v úrovni Premier Mandatory a od roku 2021 navázala v kategorii WTA 1000. Turnaj se odehrává v Národním tenisovém centru na dvorcích s povrchem DecoTurf.^[1][2]

Historie

V období 1993–1997 China Open nejdříve hostil koberec Pekingského mezinárodního tenisového centra. Po obnovení turnaje v roce 2004 se turnaj přestěhoval na tvrdý povrch Tenisového centra Kuang-cchaj. V tomto dějišti Letní univerziády 2001 setrval do sezóny 2008, kdy byl sjednocen termín mužské a ženské části do jednoho data. V roce 2009 se dějištěm stalo moderní Národní tenisové centrum, postavené pro Letní olympijské hry 2008, a obsahující povrch DecoTurf. Jeho celková denní kapacita činí přes 32 tisíc návštěvníků. Do ochozů centrkurtu, Diamantového dvorce opatřeného zatahovací střechou, může zavítat 15 tisíc diváků, Lotosový dvorce pojme 10 tisíc osob, Měsíční dvorec 4 tisíce a kurt Brada Drewetta 2 tisíce návštěvníků.^[1][2]

V září 2006 se China Open stal prvním profesionálním turnajem mimo Spojené státy, který využil jestřábí oko pro elektronickou kontrolu dopadu míčů.^[3][4] V říjnu téhož roku na něj navázal moskevský Kremlin Cup. Tradičně se odehrává během rozděleného týdne státních svatků, zavedeného v roce 2000 jako tzv. Zlatý týden, v jeho části kolem 1. října, kdy je slaven Národní den v připomínce vzniku Čínské lidové republiky roku 1949.^[3]

Pro proticovidová omezení byl China Open zrušen se všemi čínskými turnaji na okruhu mužů v letech 2020–2022^[5] a žen v období 2020–2021. Ženská tenisová asociace navíc od prosince 2021 do dubna 2023 bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.^[6][7][8]

Nejvyšší počet šesti singlových titulů vybojoval Srb Novak Djoković. Mezi ženami se dvojnásobnými šampionkami staly Světlana Kuzněcovová, Serena Williamsová, Agnieszka Radwańská a Caroline Wozniacká.

Vývoj názvu turnaje

• 1993–1994: Salem Open
• 1995: Nokia Open
• 1996: Salem Open
• 1997: Nokia Open
• od 2004: China Open^[2]

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1993	Michael Chang	Greg Rusedski	7–6(7–5), 6–7(6–8), 6–4
1994	Michael Chang (2)	Anders Järryd	7–5, 7–5
1995	Michael Chang (3)	Renzo Furlan	7–5, 6–3
1996	Greg Rusedski	Martin Damm	7–6(7–5), 6–4
1997	Jim Courier	Magnus Gustafsson	7–6(12–10), 3–6, 6–3
1998	turnaj se nekonal
2003
2004	Marat Safin	Michail Južnyj	7–6(7–4), 7–5
2005	Rafael Nadal	Guillermo Coria	5–7, 6–1, 6–2
2006	Marcos Baghdatis	Mario Ančić	6–4, 6–0
2007	Fernando González	Tommy Robredo	6–1, 3–6, 6–1
2008	Andy Roddick	Dudi Sela	6–4, 6–7(6–8), 6–3
2009	Novak Djoković	Marin Čilić	6–2, 7–6(7–4)
2010	Novak Djoković (2)	David Ferrer	6–2, 6–4
2011	Tomáš Berdych	Marin Čilić	3–6, 6–4, 6–1
2012	Novak Djoković (3)	Jo-Wilfried Tsonga	7–6(7–4), 6–2
2013	Novak Djoković (4)	Rafael Nadal	6–3, 6–4
2014	Novak Djoković (5)	Tomáš Berdych	6–0, 6–2
2015	Novak Djoković (6)	Rafael Nadal	6–2, 6–2
2016	Andy Murray	Grigor Dimitrov	6–4, 7–6(7–2)
2017	Rafael Nadal (2)	Nick Kyrgios	6–2, 6–1
2018	Nikoloz Basilašvili	Juan Martín del Potro	6–4, 6–4
2019	Dominic Thiem	Stefanos Tsitsipas	3–6, 6–4, 6–1
2020	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022
2023	Jannik Sinner	Daniil Medveděv	7–6(7–2), 7–6(7–2)

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
2004	Serena Williamsová	Světlana Kuzněcovová	4–6, 7–5, 6–4
2005	Maria Kirilenková	Anna-Lena Grönefeldová	6–3, 6–4
2006	Světlana Kuzněcovová	Amélie Mauresmová	6–4, 6–0
2007	Ágnes Szávayová	Jelena Jankovićová	6–7(7–9), 7–5, 6–2
2008	Jelena Jankovićová	Světlana Kuzněcovová	6–3, 6–2
2009	Světlana Kuzněcovová (2)	Agnieszka Radwańská	6–2, 6–4
2010	Caroline Wozniacká	Věra Zvonarevová	6–3, 3–6, 6–3
2011	Agnieszka Radwańská	Andrea Petkovicová	7–5, 0–6, 6–4
2012	Viktoria Azarenková	Maria Šarapovová	6–3, 6–1
2013	Serena Williamsová (2)	Jelena Jankovićová	6–2, 6–2
2014	Maria Šarapovová	Petra Kvitová	6–4, 2–6, 6–3
2015	Garbiñe Muguruzaová	Timea Bacsinszká	7–5, 6–4
2016	Agnieszka Radwańská (2)	Johanna Kontaová	6–4, 6–2
2017	Caroline Garciaová	Simona Halepová	6–4, 7–6(7–3)
2018	Caroline Wozniacká (2)	Anastasija Sevastovová	6–3, 6–3
2019	Naomi Ósakaová	Ashleigh Bartyová	3–6, 6–3, 6–2
2020	zrušeno kvůli pandemii covidu-19 a zmizení Pcheng Šuaj
2022
2023	Iga Świąteková	Ljudmila Samsonovová	6–2, 6–2

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1993	Paul Annacone Doug Flach	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	7–6, 6–3
1994	Tommy Ho Kent Kinnear	David Adams Andrej Olchovskij	7–6, 6–3
1995	Tommy Ho Sébastien Lareau	Dick Norman Fernon Wibier	7–6, 7–6
1996	Martin Damm Andrej Olchovskij	Patrik Kühnen Gary Muller	6–4, 7–5
1997	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Jim Courier Alex O'Brien	7–5, 7–6
1998	turnaj se nekonal
2003
2004	Justin Gimelstob Graydon Oliver	Alex Bogomolov Taylor Dent	4–6, 6–4, 7–6(8–6)
2005	Justin Gimelstob Nathan Healey	Dmitrij Tursunov Michail Južnyj	4–6, 6–3, 6–2
2006	Mario Ančić Maheš Bhúpatí	Kenneth Carlsen Michael Berrer	6–4, 6–3
2007	Rik de Voest Ashley Fisher	Chris Haggard Lu Jan-sun	6–7(3–7), 6–0, [10–6]
2008	Stephen Huss Ross Hutchins	Ashley Fisher Bobby Reynolds	7–5, 6–4
2009	Bob Bryan Mike Bryan	Mark Knowles Andy Roddick	6–4, 6–2
2010	Bob Bryan Mike Bryan	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–1, 7–6(7–5)
2011	Michaël Llodra Nenad Zimonjić	Robert Lindstedt Horia Tecău	7–6(7–2), 7–6(7–4)
2012	Bob Bryan Mike Bryan	Carlos Berlocq Denis Istomin	6–3, 6–2
2013	Max Mirnyj Horia Tecău	Fabio Fognini Andreas Seppi	6–4, 6–2
2014	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	Julien Benneteau Vasek Pospisil	6–7, 7–5, [10–5]
2015	Vasek Pospisil Jack Sock	Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin	3–6, 6–3, [10–6]
2016	Pablo Carreño Busta Rafael Nadal	Jack Sock Bernard Tomic	6−7(6−8), 6−2, [10−8]
2017	Henri Kontinen John Peers	John Isner Jack Sock	6–3, 3–6, [10–7]
2018	Łukasz Kubot Marcelo Melo	Oliver Marach Mate Pavić	6–1, 6–4
2019	Ivan Dodig Filip Polášek	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–3, 7–6(7−4)
2020	zrušeno kvůli pandemii covidu-19
2022
2023	Ivan Dodig Austin Krajicek	Wesley Koolhof Neal Skupski	6–7(12–14), 6–3, [10–5]

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
2004	Emmanuelle Gagliardiová Dinara Safinová	Gisela Dulková Maria Ventová	6–4, 6–4
2005	Nuria Llagostera Llagosterová Maria Ventová	Jen C’ Čeng Ťie	6–2, 6–4
2006	Virginia Ruanová Paola Suárezová	Anna Čakvetadzeová Jelena Vesninová	6–2, 6–4
2007	Čuang Ťia-žung Sie Šu-wej	Chan Sin-jün Sü I-fan	7–6(7–2), 6–3
2008	Anabel Medina Garriguesová Caroline Wozniacká	Chan Sin-jün Sü I-fan	6–1, 6–3
2009	Sie Šu-wej (2) Pcheng Šuaj	Alla Kudrjavcevová Jekatěrina Makarovová	6–3, 6–1
2010	Olga Govorcovová Čuang Ťia-žung (2)	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	6–7(2–7), 6–1, [10–7]
2011	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	6–3, 6–4
2012	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	Nuria Llagostera Vivesová Sania Mirzaová	7–5, 7–5
2013	Cara Blacková Sania Mirzaová	Věra Duševinová Arantxa Parra Santonjaová	6–2, 6–2
2014	Andrea Hlaváčková Pcheng Šuaj (2)	Cara Blacková Sania Mirzaová	6–4, 6–4
2015	Martina Hingisová Sania Mirzaová (2)	Čan Chao-čching Čan Jung-žan	6–7(9–11), 6–1, [10–8]
2016	Bethanie Mattek-Sandsová Lucie Šafářová	Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová	6−4, 6−4
2017	Čan Jung-žan Martina Hingisová (2)	Tímea Babosová Andrea Hlaváčková	6–1, 6–4
2018	Andrea Sestini Hlaváčková (2) Barbora Strýcová	Gabriela Dabrowská Sü I-fan	4–6, 6–4, [10–8]
2019	Sofia Keninová Bethanie Mattek-Sandsová (2)	Jeļena Ostapenková Dajana Jastremská	6–3, 6–7(5–7), [10–7]
2020	zrušeno kvůli pandemii covidu-19 a zmizení Pcheng Šuaj
2022
2023	Marie Bouzková Sara Sorribesová Tormová	Čan Chao-čching Giuliana Olmosová	3–6, 6–0, [10–4]

Smíšená čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
2004	Tripp Phillips Emmanuelle Gagliardiová	Justin Gimelstob Jill Craybasová	6–1, 6–2

Galerie

• 
  Tomáš Berdych
• 
  Rafael Nadal
• 
  Ana Ivanovićová
• 
  Andrea Petkovicová
• 
  Carla Suárezová Navarrová
• 
  Maria Šarapovová
• 
  Garbiñe Muguruzaová
• 
  Angelique Kerberová
• 
  Roberta Vinciová
• 
  Petra Kvitová

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu China Open na Wikimedia Commons
• China Open – oficiální stránky (anglicky) (čínsky)
• China Open na ATP Tour (anglicky)
• China Open na WTA Tour (anglicky)