Fluorid xenonový

Fluorid xenonový
Obecné
Systematický název	Fluorid xenonový
Anglický název	Xenon hexafluoride
Německý název	Xenonhexafluorid
Sumární vzorec	XeF6
Vzhled	Bezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	13693-09-9
Vlastnosti
Molární hmotnost	245,29 g/mol
Teplota tání	47,7 °C
Teplota varu	76 °C
Hustota	3,56 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	Reaguje s vodou
Relativní permitivita εr	4,1 (55 °C)
Tlak páry	4 kPa (25 °C)
Struktura
Koordinační geometrie	oktaedrická
Tvar molekuly	čtyřboká bipyramida
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−402 kJ/mol
Bezpečnost
R-věty	?
S-věty	?
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid xenonový je chemická sloučenina. Byl poprvé připraven v roce 1963. Lze ho připravit dlouhodobým zahříváním směsi xenonu a fluoru (1:20) na teplotu 250 - 300 °C za tlaku 5 až 6 MPa v niklové nádobě. Je to pevná a krystalická látka. Je těkavější než fluorid xenonatý a xenoničitý. V pevném stavu je bezbarvý, ale v kapalné a plynné fází získává žlutou barvu.^[zdroj?]. Je nejreaktivnějším fluoridem xenonu, působí jako velmi silné oxidační a fluorační činidlo. Ve vodě se prudce hydrolyzuje. Reaguje i s oxidem křemičitým, proto s ním nelze pracovat ve skleněných aparaturách.

Struktura molekuly

Struktura této látky není dodnes uspokojivě vyřešena. V plynné fázi tvoří tato molekula pravděpodobně nerigidní deformovaný oktaedr. V krystalické formě byly popsány čtyři různé formy. Tři z těchto forem jsou složeny z tetramerních jednotek {(XeF₅)⁺F⁻}₄. Nejlépe byla popsána čtvrtá, kubická forma, jejíž elementární buňka se skládá z 24 tetramerů a 8 hexamerů {(XeF₅)⁺F⁻}₆.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid xenonový na Wikimedia Commons