Francisco Lojacono

Francisco Lojacono
Celé jméno	Francisco Ramón Loiácono
Datum narození	11. prosince 1935
Místo narození	Buenos Aires, Argentina
Datum úmrtí	19. září 2002 (ve věku 66 let)
Místo úmrtí	Palombara Sabina, Itálie
Výška	175 cm
Hmotnost	72 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1953–1970) Fotbalový trenér (1967–1991)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1953–1954 1955–1956 1956–1957 1957–1960 1960–1963 1963–1964 1964–1965 1965–1969 1969–1970 San Lorenzo Gimnasia La Plata Vicenza Fiorentina Řím Fiorentina Sampdoria Alessandria Legnano 0600(0) 510(29) 180(11) 910(32) 560(22) 1800(4) 2500(1) 950(33) 1200(3)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1956 1959–1962 Argentina Itálie 80(0) 80(5)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1967–1968 1970–1973 1973 1973–1975 1975–1976 1976–1977 1977–1979 1980–1982 1982–1983 1983–1984 1984–1985 1987–1989 1989–1990 1990–1991 Alessandria (asistent) Latina Castrovillari Benevento Livorno Cavese Barletta Casoria Salernitana Nocerina Akragas Viterbese Novara Ascoli
Úspěchy
Copa América 1956 Argentina Veletržní pohár 1960/61 Řím
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Ramón Loiácono zkráceně jen Francisco Lojacono (11. prosinec 1935, Buenos Aires, Argentina – 19. září 2002 Palombara Sabina, Itálie) byl argentinsko italský fotbalový útočník a trenér.

Již od mládí hrál za argentinský klub San Lorenzo. Po jedné sezoně u dospělých se rozhodl odejít do Gimnasia La Plata, kde poté působil také jeden rok. V létě roku 1956 se kluby Vicenza a Fiorentina rozhodli jej kupit za 40 milionů lir. ^[1] První sezonu se oba kluby dohodli že nastoupí za Vicenzu. Odehrál v sezoně 18 utkání a vstřelil 11 branek a tak po sezoně jej Fiorentina vykoupila. Za fialky hrál tři roky a plus sezonu 1963/64. Za tuhle dobu měl dvě prohry ve finále italského poháru a tři 2. místa v lize. V roce 1960 byl prodán do Říma, kde hrál tři roky. Tady vyhrál jedinou svou trofej a to Veletržní pohár 1960/61. Kariéru pokračoval i v roce 1965 když pomohl zachránit v lize Sampdorii. Poté hrál v Alessandrii a Legnanu, kde zakončil v roce 1970 kariéru.

Zúčastnil se s Argentinou MJA 1956 kde získal bronz. Byl i v Italské reprezentaci. Zde odehrál osm utkání a vstřelil 5 branek.

Po skončení fotbalové kariéry se stal trenérem. Celkem odtrénoval 21 let jako hlavní trenér a vystřídal 13 klubů. Největší úspěch bylo vítězství ve čtvrté lize a to třikrát.

Hráčská statistika

Hráčské úspěchy

Klubové

• 1x vítěz veletržního poháru (1960/61)

Reprezentační

• 1× na Copa América (1956 - bronz)
• 1× na MP (1955–1960)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Lojacono na italské Wikipedii.

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Externí odkazy

• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Hráčská kariéra
Veletržní pohár 1960/1961 – AS Řím Brankář Fabio Cudicini Hráči Alfio Fontana • Giulio Corsini • Paolo Pestrin • Giacomo Losi • Sergio Carpanesi • Alberto Orlando • Francisco Lojacono • Pedro Waldemar Manfredini • Antonio Valentín Angelillo • Giampaolo Menichelli • Luigi Giuliano • Egidio Guarnacci Hlavní trenér Luis Carniglia

Reprezentační kariéra

Mezinárodní pohár ve fotbale 1955–1960 – Itálie Brankář Lorenzo Buffon • Ottavio Bugatti • Giorgio Ghezzi • Roberto Lovati • Giuliano Sarti • Giovanni Viola Hráči Marcello Agnoletto • Adriano Bassetto • Gastone Bean • Enzo Bearzot • Mario Bergamaschi • Giampiero Boniperti • Sergio Brighenti • Ernesto Castano • Sergio Castelletti • Sergio Cervato • Umberto Colombo • Giuseppe Corradi • Mario David • Flavio Emoli • Giuseppe Farina • Rino Ferrario • Eddie Firmani • Romano Fogli • Amleto Frignani • Alfio Fontana • Carlo Galli • Bruno Garzena • Giovanni Giacomazzi • Luigi Giuliano • Guido Gratton • Egidio Guarnacci • Giuseppe Chiappella • Francisco Lojacono • Ardico Magnini • Cesare Maldini • Amos Mariani • Enzo Menegotti • Antonio Montico • Miguel Montuori • Bruno Mora • Silvano Moro • Ermes Muccinelli • Bruno Nicolè • Alberto Orzan • Egisto Pandolfini • Gianfranco Petris • Gino Pivatelli • Maurilio Prini • Enzo Robotti • Benito Sarti • Armando Segato • Gino Stacchini • Mario Tortul • Giuseppe Virgili Techničtí komisaři Giuseppe Viani • Giovanni Ferrari