| Háj | |
|---|---|
.jpg) Střed osady | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Radonice |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′13″ s. š., 13°14′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
| Katastrální území | Háj u Vintířova (1,75 km²) |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 3 (2011)[2] |
  Háj | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 182419 |
| Kód k. ú. | 782416 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Háj (německy Gehae) je osada, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na západ od Radonic. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel ve třech domech.[3] Háj leží v katastrálním území Háj u Vintířova o rozloze 1,75 km².[4]
Název
Název vesnice je odvozen od blízkého lesa (háje). Ve staročeštině byl hájem nazýván les hájený, tj. takový, kde panstvo bránilo těžbě dříví. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Hagi (1281), de Hagye (1400), de Hage (1403), von Gehag (1438), w hagj (1545), Gehay (1621) Gehae nebo Kah a Gehau (1787).[5]
Historie
Háj je v písemných pramenech poprvé zmíněn roku 1278 ve spojení se jménem rytíře Petra z Háje. Později vesnici získali Žďárští ze Žďáru, kteří ji připojili ke žďárskému panství. Mikuláš Žďárský ze Žďáru z Háje vytvořil opět samostatné panství a v letech 1488–1498 (uvádí se také roky 1478–1498[6] nebo 1478–1495[7]) bydlel na tvrzi, které zde pravděpodobně stála.[8] Písemně je však doložena až v roce 1520.[6] Mikulášův syn Bedřich Žďárský ze Žďáru panství odkázal svým dětem: Stanislavovi, Jiřímu, Václavovi, Žibřidovi a Kryštofovi,[8] kteří majetek společně spravovali ještě v roce 1537. Roku 1544 však Háj prodali Albrechtu Šlikovi, který jej o tři roky později připojil k Vintířovu. Tvrz, jejíž polohu neznáme, brzy potom zanikla, protože ve zprávách ze sedmnáctého století se již neuvádí.[6]
Podle berní ruly z roku 1654 v Háji stálo devět usedlostí, ve kterých žili dva sedláci, dva chalupníci a pět rodin závislých na obci. Dohromady měli pouze pět potahů, sedm krav, pět jalovic a šestnáct prasat. O deset let později se ve vsi připomíná hospodářský dvůr, ovčín, mlýn, krčma a dva rybníky. Sedláci odváděli vrchnosti dvanáct strychů pšenice, žita a ječmene. Čtyřem z nich patřily pozemky o velikosti jednoho lánu, tři byli půllánici a jeden čtvrtláník.[7]
Od poloviny devatenáctého století začal klesat počet obyvatel a po druhé světové válce byla zbořena také většina domů včetně hospody s řeznictvím a barokního domu se šindelovou střechou, parkem a rybníkem.
K Háji patřila také malá osada Baráky (německy Baraken), která stála u silnice mezi Hájem a Ždovem, přibližně v místech mezi železniční tratí a korytem Vintířovského kanálu.[9] V roce 1930 v osadě stály čtyři domy, ve kterých žilo patnáct obyvatel.[7] Zanikla mezi lety 1950 a 1960.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel (z toho 52 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 104 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 114 obyvatel: tři Čechoslováky a 111 Němců. Kromě tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 134 | 121 | 106 | 94 | 112 | 108 | 114 | 50 | 35 | 16 | 9 | 8 | 5 | 5 | 3 |
| Domy | 20 | 19 | 20 | 20 | 20 | 20 | 21 | 15 | — | 5 | 3 | 8 | 2 | 3 | 3 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Kadaňského Rohozce. | |||||||||||||||
Obecní správa
V letech 1869–1950 byl Háj osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.[14]
Pamětihodnosti
U silnice ke Kadaňskému Rohozci stávala obdélné kaple z doby před rokem 1843 se sedlovou střechou a sanktusníkem uprostřed střechy. Osvětlovala ji dvojice půlkruhově zakončených oken v bočních zdech. Zbořena byla po roce 1945.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 510.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Háj – tvrz, s. 127.
- ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Háj, s. 68–69.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vyntířova, s. 445.
- ↑ a b Baráky [online]. Města, obce, osady a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 130. Dostupné online.
- ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 208.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Háj na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Háj (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Háj u Vintířova na webu ČÚZK
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Háj_(Radonice) |
