| Sedlec u Radonic | |
|---|---|
 Rybářský penzion na severní straně sedleckého rybníka | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Radonice |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′27″ s. š., 13°13′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sedlec u Radonic (3,93 km²) |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 431 55 |
| Počet domů | 1 (2021)[2] |
  Sedlec u Radonic | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 182478 |
| Kód k. ú. | 782475 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlec u Radonic (německy Zettlitz) je zaniklá vesnice a část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi šest kilometrů jihozápadně od Radonic. Vesnice zanikla v roce 1954 kvůli zřízení vojenského újezdu Hradiště.
Název
Název vesnice je zdrobnělinou slova sedlo. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Sedlec (1420), Sedlcz (1545), Czetlycze (1590), Zettelitz (1608), Zetlitz a Sedlitz (1787), Zettlitz a Cedlitz nebo Sedlitz (1846).[3]
Historie
První písemná zmínka o Sedlci pochází z roku 1420, kdy jej král Zikmund věnoval pražskému klášteru křižovníků s červenou hvězdou. Na konci patnáctého století vesnice patřila k panství Vojnín, které roku 1535 koupil od Petra z Vojnína hrabě Albert Šlik. Přes vesnici vedla obchodní cesta od Radonic k Trmové, u které se napojovala na tzv. žlutickou cestu. Albrecht Šlik toho využil, a v Sedlci roku 1545 začal vybírat silniční clo.[4]
Ve druhém desetiletí sedmnáctého století Sedlec patřil Vilému Vojtěchovi Doupovci z Doupova (z rodu Doupovců z Doupova), který za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 o vesnici přišel. Během třicetileté války poklesl význam obchodní cesty, a samotná vesnice přechodně zanikla. Byla sice obnovena, ale nové sídlo vzniklo asi půl kilometru od staré vsi.[4]
Koncem osmnáctého století vesnice patřila k mašťovskému panství a stával v ní poplužní dvůr a mlýn. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 v Sedlci žilo 244 obyvatel v 31 domech. Součástí vesnice byly tři vzdálenější samoty: panský poplužní dvůr Nový dvůr (též Arnoštův dvůr nebo Ernesti Hof) východně od vsi a na jihovýchodě stávaly Jalový dvůr (Galtenhof) s ovčínem a o něco blíže Sedlecký mlýn.[4]
V kapli z roku 1934 bývala umístěna pamětní deska padlým v první světové válce. Děti z vesnice navštěvovaly školu v Turči a za většinou ostatních služeb se muselo docházet do Mašťova. Přímo v Sedlci stával jen hostinec.[4]
Po vysídlení Němců z Československa poklesl počet obyvatel ze 163 v roce 1945 na 64 v roce 1947.[4] Roku 1954 byla vesnice úředně zrušena a zbořena.[5] Její zástavba stávala na rozhraní katastrálních území Žďár u Hradiště a Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary. Původní katastrální území měřilo 770 hektarů a po zrušení vsi bylo rozděleno: západní část se stala součástí vojenského újezdu Hradiště, zatímco východní připadla do okresu Chomutov.[4]
Přírodní poměry
Katastrální území Sedlec u Radonic měří 3,93 km².[6] Oblast leží na východním úpatí Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Rohozecká vrchovina v nadmořské výšce v rozmezí přibližně 425–531 metrů. Nejvyšším bodem je vrchol kopce Houština jihozápadně od Mašťova. Vodu odvádí potok Dubá, který je přítokem Liboce, a patří tedy k povodí Ohře.[7] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí celé území leží v mírně teplé oblasti MT4,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.[9]
Do severní části katastrálního území zasahují okrajové partie přírodní rezervace Sedlec, ale stejnojmenný rybník leží v katastrálním území Mašťov.[7] Jižní úbočí vrchu Houština je od 6. dubna 2021 smluvně chráněným územím zvaným Mašťovský les. V lese s rozlohou 123,7 hektaru jsou předmětem ochrany biotopy evropsky významné lokality Doupovské hory, konkrétně bučiny, eurosibiřské stepní doubravy, dubohabřiny. V chráněném území žije netopýr černý a netopýr velký.[10]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 200 obyvatel (z toho 101 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 190 obyvatel: tři Čechoslováky a 187 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[12]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 205 | 212 | 180 | 180 | 180 | 200 | 190 | 81 | . | . | . | . | 1 | 1 | 2 |
| Domy | 33 | 33 | 34 | 34 | 34 | 34 | 36 | 36 | . | . | . | . | 1 | 2 | 1 |
| Údaje z let 1961 až 1991 jsou zahrnuty k datům Kadaňského Rohozce. | |||||||||||||||
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se Sedlec stal roku 1850 obcí.[5] Při sčítáních lidu v letech 1869–1921 patřil jako osada k obci Tureč,[5] ale v roce 1923 byl opět obcí.[4] V roce 1954 se vysídlená vesnice stala částí vojenského újezdu Hradiště.[5] Část katastrálního území byla připojena k Mašťovu[5] a od 1. ledna 2002 je částí obce Radonice.[16]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 20, 23.
- ↑ a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. Kapitola Sedlec, s. 54–55.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Sedlec – Zettlitz, s. 66.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02.
- ↑ a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Mašťovský les [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 137.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 502. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec u Radonic na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Sedlec u Radonic na webu ČÚZK
- Sedlec na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sedlec_u_Radonic |
