Iljušin Il-114

Il-114
RADAR Il-114-100
Určení	dopravní letoun
Původ	Sovětský svaz Rusko/ Uzbekistán
Výrobce	Zprvu: TAPO Obnova: VASO spolu s MiGem[1]
Konstruktérská skupina	Iljušin
První let	29. března 1990
Zařazeno	srpen 1998 (Uzbekistan Airways[2][3])
Uživatel	Uzbekistan Airways (dříve) Vyborg Airlines (dříve)
Výroba	1992–2012; 2016–dosud
Vyrobeno kusů	20
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iljušin Il-114 je ruský turbovrtulový dopravní letoun pro regionální tratě. Zamýšlen byl jako náhrada zastaralých letounů Antonov An-24, vzlet prvního prototypu se uskutečnil 29. března 1990 a dosud vzniklo 20 strojů.^[4]

Poté nastala krize ruského průmyslu, která se dotkla i vývoje nových letadel a po havárii prototypu roku 1993 byl tento vývoj zastaven. Zkoušky se znovu rozběhly až na konci roku 1994 a roku 1997 byl letoun schválen do provozu. Výroba Il-114 byla v červenci 2012 dočasně pozastavena, šestý a poslední letoun byl dodán Uzbekistan Airlines dne 24. května 2013. V roce 2016 společnost uvedla, že výroba bude znovu zahájena s výhradně ruskými díly s novým prvním letem v roce 2019 a prvním letadlem v komerčním provozu v roce 2021.^[5][6] Rozhodnutí ukončit výrobu je v souladu s rozhodnutím uzbecké vlády převést továrnu v Taškentu na jiné výrobní linky (jmenovitě konstrukční jednotky, výrobky pro domácnost, náhradní díly pro automobily a zemědělskou techniku), a to navzdory ruskému zájmu o zachování výrobní linky a údajně vysoké poptávce po letounu. Toto bylo přeloženo v oznámení zástupce závodu z října 2013, že výroba má být obnovena poté, co továrna vyřeší finanční záležitosti a také kvůli zájmu „ruské strany“.^[7][8]

Vývoj

V červnu 1986 začala OKB Iljušin pracovat na náhradě za Antonov An-24, z nichž velké množství zůstávalo u Aeroflotu v provozu. Sovětské ministerstvo leteckého průmyslu stanovilo požadavky na náhradu An-24, včetně schopnosti přepravit 60 cestujících na vzdálenost 1 000 kilometrů (620 mil) při rychlosti 500 kilometrů za hodinu (310 mph), při nižší spotřebě paliva než jeho předchůdce a zachování schopnosti operovat z špatně vybavených letišť s nezpevněnými přistávacími dráhami.^[9][10][11] Očekávalo se, že vývoj nového letadla bude relativně jednoduchý, první let byl naplánován na rok 1989, se vstupem do služby v roce 1992.

Il-114 je dolnoplošník se dvěma turbovrtulovými motory a převážně kovovým drakem. Kompozitní materiály byly použity u nestrukturálních částí. Letoun je poháněn dvěma turbovrtulovými motory Klimov TV7-117S, pohánějící šestilisté vrtule. Podvozek je zatahovací s příďovým kolem, zatímco na křídlech jsou namontovány dvouštěrbinové klapky na odtokových hranách. Na rozdíl od předešlých sovětských dopravních letadel, která měla početnou letovou posádku, si Il-114 už vystačí s dvoučlennou posádkou, která je vybavena elektronickými letovými přístroji. Letoun pojme až 64 cestujících, přičemž zavazadla cestujících jsou přepravována v oddílech v přední a zadní části trupu, nikoli pod podlahou.

První prototyp uskutečnil svůj první let z letiště Žukovskij 29. března 1990. Vývoj byl zpomalen technickými problémy (včetně zpoždění s motory TV7-117) a organizačními a finančními problémy spojenými s rozpadem Sovětského svazu, přičemž Il-114 měl být v brzké době vyroben v Taškentském závodě v nezávislém Uzbekistánu. Druhý prototyp vzlétl až 24. prosince 1991. Tento druhý prototyp havaroval a 5. července 1993 zahynulo sedm z devíti lidí na palubě, což způsobilo, že se ruská vláda stáhla z financování Il-114, ačkoli konstrukční kancelář pokračovala ve vývoji z vlastních zdrojů. Il-114 nakonec získal certifikaci letové způsobilosti dne 26. dubna 1997.

Nehody a incidenty

• 5. července 1993 utrpěl zkušební exemplář Iljušin Il-114 havárii během testování na letišti Žukovskij kvůli chybě posádky, když nebyl dodržen protokol pro rozběh motoru před vzletem a oba motory se během stoupání zastavily. Zahynulo 5 z 9 členů posádky.^[12]
• 5. prosince 1999 utrpěla nákladní verze Iljušinu Il-114 při testování na letišti Domodědovo havárii, při níž zahynulo pět lidí a dva byli zraněni.^[13]

Specifikace (Il-114)

Technické údaje

• Posádka: 2
• Kapacita: 64 cestujících
• Délka: 26,88 m
• Rozpětí: 30,00 m
• Výška: 9,19 m
• Plocha křídel: 81,9 m²
• Štíhlost křídla: 11:1
• Hmotnost prázdného letadla: 15 000 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 23 500 kg
• Kapacita paliva: 8,780 l (1 931 imp gal; 2 319 US gal)
• Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor Klimov TV7-117S, každý o výkonu 1 839 kW (2 466 hp)

Výkony

• Maximální rychlost: 500 km/h (310 mph, 270 kn)
• Cestovní rychlost: 470 km/h (290 mph, 250 kn)
• Dolet: 1 000 km (620 mi, 540 nmi) s 64 cestujícími

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Iljušin Il-114 na Wikimedia Commons
• Seznam vyrobených letounů Il-114 (en)

Letouny Iljušin
Bombardéry	DB-3 • Il-4 (DB-3F) • DB-4 • Il-6 • Il-22 • Il-28 • Il-30 • Il-46 • Il-54
Bitevní letouny	Il-2 • Il-8 • Il-10 • Il-16 • Il-20 (1948) • Il-40 • Il-102
Torpédové bombardéry a protiponorkové letouny	Il-6 • Il-38
Transportní letouny či letouny dvojího užití	Il-32 • Il-76 • Il-112 • Il-214 • Il-276
Speciální letouny	Il-20 • Il-22 • Il-78 • Il-80
Dopravní letouny	Il-12 • Il-14 • Il-18 (1946) • Il-18 • Il-62 • Il-86 • Il-96 • Il-103 • Il-114
Tučně jsou označeny letouny, které se dostaly do sériové výroby.