| Irkut MS-21 | |
|---|---|
 Irkut MS-21 během prvního letu | |
| Určení | Úzkotrupý dopravní letoun |
| Původ | Rusko |
| Výrobce | Irkutský závod |
| Konstruktérská skupina | Jakovlev |
| Šéfkonstruktér | K. F. Popovič |
| První let | 28. května 2017 |
| Zařazeno | 2025/2026 (plánované) |
| Vyrobeno kusů | 6 (červen 2022)[1] |
| Varianty | MS-21-300 MS-21-200 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irkut MS-21 (rusky МС‑21 Магистральный Самолёт XXI века v překladu Letadlo středního doletu pro 21. století) je ruský úzkotrupý dopravní letoun vyvíjený konstrukční kancéláří Jakovlev a vyráběný společností Irkut spadající do Sjednocené letecké korporace. Vznikl jako náhrada letounu Tupolev Tu-204. V sériové produkci měl původně nést typové označení Jak-242, nakonec od tohoto označení bylo ustoupeno. Tento letoun by se měl stát konkurentem západních Boeingů 737 MAX a Airbusů A320neo. Vývoj byl zahájen roku 2006 a v roce 2011 pokračoval podrobný návrh. Po zpoždění plánovaného zavedení v letech 2012 až 2020 se předvedení veřejnosti uskutečnilo 8. června 2016, první let proběhl 28. května 2017[2] a první dodávky pro Aeroflot se měly uskutečnit v roce 2019.[3]
Křídlo by mělo být vyrobeno ze speciálních polymerů a k pohonu by měly sloužit dvouproudové motory Pratt & Whitney PW1000G nebo Aviadvigatěl PD-14. Kapacita by měla být 132–163 cestujících ve dvou třídách, s možností 165–211 a doletem 6 000–6 400 km. Standardní verzi MC-21-300 by měla následovat kratší MC-21-200. Do července 2018 společnost dostala 175 objednávek.
Začátkem roku 2022 byly kvůli ruské invazi na Ukrajinu proti Rusku uvaleny mezinárodní sankce. Společnost Irkut byla zařazena na sankční seznamy Spojených států, Kanady, Švýcarska a Ukrajiny,[4] zatímco Sjednocená letecká korporace byla zařazena na sankční seznamy Spojených států, Evropské unie, Japonska, Švýcarska, Francie, Belgie a Ukrajiny,[5] a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) pozastavila veškeré práce na typové certifikaci letounu MC-21.[6] K obcházení sankcí chce Irkut používat výhradně ruskou avioniku a motory. 7. dubna 2022 Michail Mišustin prohlásil, že výměna na domácí sestavy má být dokončena během 2–3 let[7] a ruská vláda očekává, že procento domácích součástí v MC-21 bude v letech 2022–2024 činit 97 %, díky čemuž má být údajně nezávislý na dováženém zařízení. Začátkem roku 2024 bylo oznámeno, že uvedení řady MS-21 na trh bude odloženo na roky 2025–2026. Vyšlo také najevo, že použití ruských materiálů a komponent vedlo k nárůstu hmotnosti konstrukce o 5,75 t, takže letoun nedosahuje původně projektovaných parametrů, zejména v oblasti doletu a dostupu.[8]
Vývoj
Má mít moderní konstrukci s vysokým podílem kompozitů, ze kterých je zhotoveno celé křídlo, celkově asi 40% stroje. Letadlo má mít velmi nízké provozní náklady a mělo by se stát rovnocenným konkurentem letounů hlavních světových výrobců Boeing a Airbus. Je to jeden z nejdůležitějších projektů ruské Sjednocené letecké korporace (OAK), vznikající za významné vládní podpory, především na půdě společnosti IRKUT.
Kromě domácích motorů PD-14 se předpokládá alternativní osazování nejmodernějšími motory Pratt & Whitney řady PW1000G. První let byl naplánován na rok 2014, uvedení na trh na rok 2016 a výrobce věří, že by mohl získat asi 10% podíl na světovém trhu ve své třídě a očekává, že 65-70% letounů bude exportovat.[9] Úvodním uživatelem by měla být společnost CRECOM z Malajsie, která má uzavřenu objednávku na 50 ks letounů.[10] V roce 2010 výrobce evidoval 100 ks objednávek.
V únoru 2012 oznámil vicepremiér Dmitrij Rogozin zpoždění vývoje. První let je plánován na roky 2015 až 2016 a první dodávka letounu na rok 2020.[11] Nedlouho poté bylo upřesněno, že předvedení veřejnosti je plánováno na polovinu roku 2016, první let na konec téhož roku а výroba začne už v roce 2017.[12]
Celosvětový servis chce výrobce zajišťovat ve spolupráci s servisní sítí společnosti Lufthansa Technic.
Varianty
- MS-21-300 základní verze pro 180 cestujících[13]
- MS-21-310 označení pro variantu s ruskými motory PD-14
- MS-21-200 zkrácená verze pro 150 cestujících
Specifikace
| Varianta | MC-21-200 | MC-21-300 |
|---|---|---|
| Posádka kokpitu | 2 | |
| Sedadla (2 třídy) | 132 (12J + 120Y) | 163 (16J + 147Y) |
| Sedadla (2 třída) | 165 @ 29–28” | 211 @ 29–28” |
| Cargo kapacita | 34 m³ | 49 m³ |
| Délka | 36,8 m | 42,2 m |
| Rozpětí | 35,9 m | |
| Výška | 11,5 m | |
| Délka trupu | 4,06 m | |
| Šířka kabiny | 3,81 m | |
| MTOW | 72 560 kg | 79 250 kg |
| Max. přistávací hmotnost | 63 100 kg | 69 100 kg |
| Max. užitečné zatížení | 18 900 kg | 22 600 kg |
| Kapacita paliva | 20 400 kg | |
| Dvouproudové motory (x 2) | Aviadvigatěl PD-14[15] / Pratt & Whitney PW1400G[16] | |
| Max. tah (x 2) | PW1428G: 28 000 lbf (120 kN) | PW1431G: 31 000 lbf (140 kN) |
| Dolet (2 třídy) | 6 400 km | 6 000 km |
Odkazy
Reference
- ↑ Самолёты Иркут МС-21 [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Новый российский пассажирский лайнер МС-21 совершил первый пробный полет. РБК. Dostupné online [cit. 2017-05-28].
- ↑ Мантуров: поставки самолета МС-21 до 2037 года могут составить 1 тысячу единиц. ТАСС. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. (rusky)
- ↑ Irkut Research and Production Corporation PJSC [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ PJSC United Aircraft Corporation [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ KAMINSKI-MORROW, David. MC-21, Tu-204 and Superjet among types affected by EASA certificate suspension [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ НОВОСТИ, Р. И. А. Мишустин рассказал о планах по импортозамещению узлов и агрегатов МС-21 [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (rusky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Айгуль Абдуллина. Российские самолеты тяжелы на подъем. Kommersant. 2024-03-01. Dostupné online [cit. 2024-03-01]. (rusky)
- ↑ (anglicky) Irkutská naděje MS-21 může vystartovat Článek na flightglobal.com
- ↑ (anglicky) Cíl pro MS-21: 1200 prodaných kusů Rozhovor s prezidentem OAK
- ↑ Russia: MS-21 not before 2020 aeroTELEGRAPH
- ↑ UAC to launch serial production of MS-21 jet in 2017, build 40 per yr by 2020. www.interfax.com [online]. [cit. 2014-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
- ↑ Nové ruské dopravní letadlo úspěšně absolvovalo první let. Má prorazit na světovém trhu - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-28].
- ↑ MC-21 aircraft family specifications and performance [online]. Irkut. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ The new engines : PD-14 [online]. Irkut. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ The new engines : PW1400G [online]. Irkut. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irkut MS-21 na Wikimedia Commons - (rusky)(anglicky) Popis letounu na oficiálních stránkách OAK
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
.jpg)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Irkut_MS-21 |
