| Mravenčák | |
|---|---|
 Pohled z pastviny západně od Kotviny | |
| Vrchol | 531 m n. m. |
| Prominence | 93 m ↓ jižní sedlo |
| Izolace | 0,6 km → Černý vrch |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Pohoří | Doupovské hory / Jehličenská vrchovina / Martinovská hornatina |
| Souřadnice | 50°22′18″ s. š., 13°10′46″ v. d. |
  Mravenčák | |
| Hornina | leucitický tefrit |
| Povodí | Ohře |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Mravenčák | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Plošina na vrcholu skály | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. listopadu 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Chomutov |
| Nadm. výška | 490–531 m n. m. |
| Rozloha | 0,77 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Lestkov u Klášterce nad Ohří |
| Další informace | |
| Kód | 1507 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.
Historie
Vrch je v historických pramenech označován mimo jiné také jako Hackelberg, Häckelberg, Hekberg, Kegelberg nebo Mravenečník.[2] Kopec býval v minulosti odlesněn a hospodářsky využíván. Dokladem lidské činnosti jsou pozůstatky louček a staré ovocné stromy v lese.[2] Chráněné území na vrcholové části kopce bylo vyhlášeno 22. listopadu 1990 okresním národním výborem v Chomutově s evidenčním číslem 1507.[3]
Přírodní poměry
Kopec se nachází na severním okraji Doupovských hor. Vznikl ve třetihorách průnikem magmatu skrz horniny krystalinika zastoupené ortorulami a migmatity. Samotné těleso vrchu je tvořené leucitickým tefritem. Horniny vystupují na povrch na jihozápadním úbočí v podobě tři až šest metrů vysoké skalní stěny,[4] ve které se střídají polohy pevného tefritu s polohami tufů. Skalní výchoz bývá nazýván jako Jakubova skála nebo Čertův zub. Na jeho úpatí se hromadí zvětraliny, na které níže ve svahu navazují sutě pokryté tenkou a skeletovitou vrstvou půdy.[2]
Kuželovitý suk s nadmořskou výškou 531 metrů geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská vrchovina a podokrsku Martinovská hornatina.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Mravenčák nachází v mírně teplé oblasti MT2 s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 600–650 milimetrů. Půdní pokryv tvoří eutrofní kambizemě.[2]
Přírodní památka
Předmětem ochrany je skalnatý vrcholek s kolmou stěnou s teplomilnou stepní květenou. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.[3] Území v nadmořské výšce 490–531 metrů s celkovou rozlohou 1,5 hektaru je přibližně z jedné poloviny tvořené lesními pozemky (0,72 hektaru) a na zbývající část připadají ostatní skalnaté plochy (0,78 hektaru).[2]
Flóra
Botanicky nejcennější částí přírodní památky je skalní bradlo na jihozápadním úbočí, na němž roste koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Ve smíšeném lese patří k silně ohroženým rostlinám huseník chudokvětý (Arabis pauciflora) a malá populace kakostu rozkladitého (Geranium divaricatum) ve světlomilné doubravě ve východní části chráněného území. Cenný je také smíšený les s křovinným lemem, který se na území přírodní památky blíží přirozeným lesům. V lese mimo chráněné území však převažuje modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies).[2] Vzhledem ke špatně dostupnému terénu plní les v přírodní památce ochranou funkci půdy na strmých svazích, a není hospodářsky využíván.[4]
K dalším významným druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kavyl Ivanův (Stipa joannis).[4]
Ohrožení
Rostlinná společenstva v chráněném území jsou ohrožována šířením plevelných rostlin z okolních lesů, rozrýváním půd divokými prasaty, rozděláváním ohně a poškozováním rostlin turisty a také zarůstáním náletovými křovinami.[2]
Přístup
Po jižním a západním úbočí vrchu vede lesní cesta, po které je vyznačená červená turistická trasa z Klášterce nad Ohří ke zřícenině hradu Egerberk a dále přes Úhošť do Kadaně.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ a b c d e f g ONDRÁČEK, Čestmír. Plán péče o přírodní památku Mravenčák pro období 2008–2017 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-12-06 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b PP Mravenčák [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Mravenčák, s. 94.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mravenčák na Wikimedia Commons
- Kategorie IUCN IV
- Hory a kopce v Doupovských horách
- Hory a kopce v okrese Chomutov
- Přírodní památky v okrese Chomutov
- Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji
- Chráněná území v Doupovských horách
- Skalní útvary v Doupovských horách
- Skalní útvary v okrese Chomutov
- Příroda v Klášterci nad Ohří
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1990
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mravenčák |
