 Střezovská rokle | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Přírodní památka Střezovská rokle | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. června 1966 |
| Nadm. výška | 272–315 m n. m. |
| Rozloha | 17,60 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Březno |
| Souřadnice | 50°24′7,56″ s. š., 13°26′18,24″ v. d. |
  Střezovská rokle | |
| Další informace | |
| Kód | 420 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střezovská rokle je přírodní památka východně od obce Březno a severně od Střezova v okrese Chomutov. Důvodem ochrany geologické lokality je strž vytvořená erozivní činnosti vody v píscích, jílech a tufech, ve které roste řada chráněných druhů rostlin.
Historie
Chráněné území poprvé vyhlásil okresní národní výbor v Chomutově dne 15. června 1966 jako chráněný přírodní výtvor. Znovu jej ve stejné kategorii vyhlásil 27. dubna 1990. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 420. Spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.[3] V roce 2016 bylo odstraněno velké množství nepůvodních dřevin: modřín opadavý (Larix decidua), borovice černá (Pinus nigra), borovice Banksova (Pinus banksiana), borovice vejmutovka (Pinus strobus) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). Až do roku 2024 se počítá s pravidelnými kosením třtiny křovištní a chemickým ošetřováním výmladků akátu.[4]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 17,551 hektaru leží nadmořské výšce 272–315 metrů. Nachází se v katastrálním území Březno u Chomutova.[3]
Abiotické faktory
Geologické podloží Střezovské rokle tvoří převážně oligocénní až miocénní sedimentární horniny (písky, štěrky a jíly) severočeské hnědouhelné pánve.[5] V jižní polovině rokle usazeniny přechází ve třetihorní vulkanoklastika bazaltových hornin a jižní cíp území zasahuje až do malé oblasti olivinických bazaltů, jejichž jádro se nachází pod Střezovem. V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Mostecké pánvi, konkrétně v podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Březenská pánev.[6]
Jádro chráněného území tvoří 1,5 kilometru dlouhá[7] a až dvacet metrů hluboká rokle s četnými bočními rameny, kterou vyhloubila erozivní činnost povrchové vody. Povrch sedimentů je na některých místech překryt tenkou vrstvou železitého pískovce a jíl vytváří na stěnách rokle povlaky, závěsy a splazy.[5] Na slínovém podkladu se vyvinul půdní typ smonice modální, ale do některých bočních ramen v severovýchodní části rokle zasahuje od severu černozem modální vzniklá na spraších.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Střezovská rokle leží v teplé oblasti T2,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů.[8] Území odvodňuje bezejmenná sezónní vodoteč[5] do Černovického potoka (též Hutná), který se u Žatce vlévá do Ohře.[9]
Flóra
Rostlinná společenstva se ve Střezovské rokli různí podle konkrétních poloh. Horní okraje a svahy porůstají teplomilné dřeviny, zatímco na dně převažují vlhkomilné druhy rostlin. Často se vyskytují také ruderální rostliny, které byly do rokle zavlečeny při nelegálním ukládání odpadu.[5] V lesních porostech převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula).
Mezi vzácné a ohrožené druhy rostlin, které v rokli rostou, patří kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), kozinec dánský (Astragalus danicus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea),[5] myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), pelyněk pontický (Artemisia pontica) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata). Z mechorostů se vyskytuje stěkovec zakřivený (Riccardia incurvata) a z lišejníků dutohlávka Cladonia convoluta.
Fauna
Zvířena nebyla ve Střezovské rokli až na výjimky zkoumána, ale z ohrožených obratlovců v ní žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků slavík obecný Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Žluva hajní). Z významných druhů hmyzu byla zaznamenána šídlatka brvnatá (Lestes barbarus), saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), saranče čárkovaná (Stenobothrus lineatus) a kobylka dubová (Meconema thalassinum).[10]
Přístup
Chráněné území je volně přístupné ze severního okraje Střezova. Severozápadní okraj rokle míjí cyklostezka, po které je vedena cyklistická trasa č. 3080 z Celné do Vikletic.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c PP Střezovská rokle [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Střezovská rokle 2016–2024 [online]. H-Rekultivace [cit. 2019-05-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Střezovská rokle, s. 101.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-16]. Dostupné online.
- ↑ TYRÁČEK, Jaroslav. Střezovská rokle [online]. Česká geologická služba, 2002-09-25, rev. 2009-10-15 [cit. 2019-05-15]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-15]. Dostupné online.
- ↑ RADA, Stanislav. Střezovská rokle – přírodní památka. Natura Bohemica [online]. 2019-05-02 [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. ISSN 1805-126X.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střezovská rokle na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Střezovská_rokle |
