Organické sloučeniny india jsou organokovové sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a india.
Jejich hlavní využití spočívá ve výrobě polovodičů pro elektronické přístroje, také jsou potenciálně využitelné v organické syntéze. Ve většině těchto sloučenin má indium oxidační číslo III, podobně jako lehčí prvky 13. skupiny, gallium, hliník a bor.[1]
Organoindné sloučeniny
Indné sloučeniny se vyskytují častěji než gallné a borné; příkladem může být cyklopentadienylindium.
Organoindité sloučeniny
Trimethylindium je bezbarvá těkavá kapalina, jedná se o upřednostňovaný zdroj india při MOVPE indiových polovodičů, jako jsou například InP, InAs a AlInGaNP. InMe3 je samozápalný.
Trialkyly se obvykle vytvářejí alkylacemi inditých halogenidů organolithnými sloučeninami.[4]
Organoindité sloučeniny je také možné získat reakcemi kovového india In s alkylhalogenidy, například reakcí allylbromidu se suspenzí india v tetrahydrofuranu; vznikají přitom smíšené organoindité halogenidy, přitom se vytváří jak monoallylindiumdibromid, tak i and diallylindiumbromid.[5]
V řadě organoinditých sloučenin InRX3−, RXIn+, R2In+ a X2In+ se za pokojové teploty rychle přeměňuje jedna v druhou.[6]
Allylace řízené indiem
Reference
- ↑ Zhi-Liang Shen; Shun-Yi Wang; Yew-Keong Chok; Yun-He Xu; Teck-Peng Loh. Organoindium Reagents: The Preparation and Application in Organic Synthesis. Chemical Reviews. 2013, s. 271–401. DOI 10.1021/cr300051y. PMID 23110495.
- ↑ O. T. Beachley; J. C. Pazik; T. E. Glassman; M. R. Churchill; J. C. Fettinger; R. Blom. Synthesis, characterization and structural studies of In(C5H4Me) by x-ray diffraction and electron diffraction techniques and a reinvestigation of the crystalline state of In(C5H5) by x-ray diffraction studies. Organometallics. 1988, s. 1051–1059. DOI 10.1021/om00095a007.
- ↑ Werner Uhl; Rene Graupner; Marcus Layh; Uwe Schütz. In4{C(SiMe3)3}4 mit In4-tetraeder und In4Se4{C(SiMe3)3}4 mit In4Se4-heterocubanstruktur. Journal of Organometallic Chemistry. 1995, s. C1–C5. DOI 10.1016/0022-328X(95)05399-A.
- ↑ J. P. Kopasz; R. B. Hallock; O. T. Beachley. Tris[(Trimethylsilyl)Methyl]Indium. Inorganic Syntheses. 1986, s. 89–91. DOI 10.1002/9780470132555.ch27.
- ↑ Yasuda, M; Haga, M; Nagaoka, Y; Baba, A. Eur. J. Org. Chem. 2010, 5359–5363
- ↑ Koszinowski, K. Journal of the American Chemical Society 2010, 132, 6032–6040.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Organické_sloučeniny_india |
