Organické sloučeniny yttria jsou organokovové sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a yttria. Téměř vždy jde o sloučeniny trojmocného yttria (Y3+), většinou diamagnetické a bezbarvé, což je důsledkem uzavřených elektronových slupek u trikationtu.[2]
Organoyttrité sloučeniny jsou organické sloučeniny, v jejichž molekulách se nachází jeden či více atomů yttria, hlavně sloučeniny, ve kterých je yttrium přímo vázáno na uhlík (v molekule je tedy přítomna nejméně jedna vazba C-Y, C=Y nebo C≡Y). Jejich vlastnostmi a využitím se zabývá organoyttritá chemie. Tyto sloučeniny byly předmětem akademických výzkumů, nebylo ovšem nalezeno jejich další využití.
Organoyttrité sloučeniny se obvykle připravují z chloridu yttritého (YCl3), jenž se získává reakcí oxidu yttritého (Y2O3) s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou (HCl) a chloridem amonným (NH4Cl).[3][4][5][6]
Reference
- ↑ Anthony G. Avent; Catherine F. Caro; Peter B. Hitchcock; Michael F. Lappert; Zhengning Li; Xue-Hong Wei. Synthetic and structural experiments on yttrium, cerium and magnesium trimethylsilylmethyls and their reaction products with nitriles; with a note on two cerium β-diketiminates. Dalton Transactions. 2004, s. 1567–1577. DOI 10.1039/b316695n. PMID 15252606.
- ↑ H. Schumann; I. L. Fedushkin. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2006. DOI 10.1002/0470862106.ia212. Kapitola Scandium, Yttrium & The Lanthanides: Organometallic Chemistry.
- ↑ R. King. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2005. ISBN 9780470860786. S. 4238–4290.
- ↑ Turner 1920, p.492
- ↑ Spencer 1919, p.135
- ↑ SCHUMANN, H.; FEDUSHKIN, I. L. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2006. DOI 10.1002/0470862106.ia212. Kapitola Scandium, Yttrium & The Lanthanides: Organometallic Chemistry. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Organické_sloučeniny_yttria |
