| Projekt 1134 / Třída Kresta I | |
|---|---|
 Viceadmiral Drozd | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | .svg) Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | křižník |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Projekt 58 (Kynda) |
| Nástupce | Projekt 1134A (Kresta II) |
| Technické údaje projekt 1134[1] | |
| Výtlak | 5 340 t (standardní) 7 170 t (plný) |
| Délka | 156,2 m |
| Šířka | 16,8 m |
| Ponor | 5,6 m |
| Pohon | 2 turbíny, 4 kotle 92 000 hp |
| Rychlost | 34 uzlů (63 km/h) |
| Dosah | 5 000 nám. mil (9 260 km) při 18 uzlech (33 km/h) |
| Posádka | 312 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 4× P-35 (2×2) 4× M-1 Volna (2×2, 44 střel) 4× AK-725 (2×2) 2× RBU-6000 (2×1) 2× RBU-1000 (2×1) 2× 533mm torpédomet (5hl.) |
| Letadla | 1× Ka-25B |
Projekt 1134 Berkut (v kódu NATO třída Kresta I) byla třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Šlo o v pořadí druhou třídu sovětských raketových křižníků (předcházela jim Projekt 58 (Kynda)) a celkově třetí poválečnou třídu sovětských křižníků (jako první byla stavěna konvenční Projekt 68bis (Sverdlov)). Čtveřice lodí třídy Kresta I byla koncipována pro boj s hladinovými válečnými loďmi. U následujícího Projektu 1134A (Kresta II) byl daleko větší důraz kladen na ničení ponorek.
Stavba
Celkem byly v letech 1964–1969 postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich stavbu provedla loděnice v Leningradu.[1]
Jednotky projektu 1134:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Admiral Zozulja | 1964 | 17. října 1965 | 8. října 1967 | Vyřazen 1994. |
| Vladivostok | 1964 | 1. srpna 1966 | 1. srpna 1969 | Vyřazen 1991. |
| Viceadmiral Drozd | 1965 | 18. listopadu 1966 | 27. prosince 1968 | Vyřazen 1990. |
| Sevastopol | 1966 | 28. dubna 1967 | 25. září 1969 | Vyřazen 1989. |
Konstrukce
Lodím dominoval rozměrný hlavní stožár pyramidového tvaru, na kterém byly umístěny antény elektronických systémů. Před ním se nacházel velitelský můstek a za ním jediný komín lodi.
Na přídi byly vedle sebe instalovány dva dvanáctihlavňové salvové vrhače hlubinných pum RBU-6000 Smerč-2 o dostřelu 6 km. Za nimi bylo dvojité odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-1 Volna (v kódu NATO SA-N-1). Druhé se nacházelo před hangárem. Neseno bylo celkem 44 střel. Po stranách můstku byly umístěny dva dvojité odpalovací kontejnery protilodních střel P-35 (v kódu NATO SS-N-3b) s dosahem 450 km.[2] S jejich naváděním pomáhal také palubní vrtulník Kamov Ka-25B, který měl startovací plošinu a hangár na zádi křižníku.
Za komínem byly dva pětihlavňové 533mm torpédomety, za kterými se nacházely dvě dvoudělové věže s kanóny ráže 57 mm AK-725. Po stranách hangáru byly dva vrhače hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3 o dosahu 1 km.
Křižník Viceadmiral Drozd a Admiral Zozulja byly během služby vyzbrojeny čtyřmi systémi AK-630 nesoucími 30mm rotační kanón.[1]
Pohonný systém měl výkon 92 000 hp. Tvořily jej parní turbíny TV-12 a čtyři kotle KVN-98/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e ADMIRAL ZOZULIA large ASW ships (project 1134) (1967 - 1969) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ P-35 / S-35 Progress - SS-N-3 SEPAL / SHADDOCK [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo. Raketové křižníky třídy Kresta. HPM. 1993, roč. III, čís. 3, s. 24–25. ISSN 1210-1427.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 1134 na Wikimedia Commons - Project 1134 Berkut Kresta I / Project 1134A Berkut-A Kresta II / Guided Missile Cruiser [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_1134 |
