| Tupolev | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1922 |
| Zakladatel | Andrej Nikolajevič Tupolev |
| Adresa sídla | Akademika Tupoleva Embankment 17, Moskva, 105 005, Rusko |
| Souřadnice sídla | 55°45′39,6″ s. š., 37°40′37,2″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | letecký výrobce a letecký průmysl |
| Produkty | letoun |
| Obrat | 25,5 mld. ₽ (2017)[1] |
| Provozní zisk | 2,2 mld. ₽ (2017)[1] |
| Výsledek hospodaření | −103,6 mil. ₽ (2017)[1] |
| Celková aktiva | 175,9 mld. ₽ (2017)[1] |
| Vlastní kapitál | 79,1 mld. ₽ (2017)[1] |
| Zaměstnanci | 9 648 (2014)[2] |
| Mateřská společnost | Sjednocená letecká korporace |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád Říjnové revoluce Leninův řád Řád rudého praporu |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tupolev (rusky OAO Туполев) je ruská (dříve sovětská) letecká a zbrojařská společnost se sídlem v Moskvě, nástupce OKB Tupolev (Zkušebně-konstrukční kancelář Tupolev – OKB-156) vedené konstruktérem Andrejem Tupolevem. 22. října 2002 to bylo 80. let od jejího vzniku. V roce 2006 se Tupolev spojil s firmami Mikojan, Iljušin, Irkut, Suchoj a Jakovlev do nové státní společnosti s názvem Sjednocená letecká korporace.[3]
Zaměření firmy Tupolev je vývoj, výroba a řízení civilní a vojenské letecké výroby, jako jsou letadla a zbraňové systémy. Společnost se zabývá i vývojem technologií řízených střel a námořního letectva. Víc než 18 000 letadel od Tupoleva bylo vyrobeno pro SSSR a východní blok.
Po skončení studené války se vývoj ve firmě soustředil na podzvuková civilní letadla, zejména na provozní ekonomiku a alternativní paliva. K vývoji patří výzkum systému fly-by-wire, použití efektivních dvouproudových motorů s velkým obtokovým poměrem a pokročilá aerodynamika pro dopravní letadla 21. století jako jsou Tu-204/Tu-214, Tu-330 a Tu-334.
Na letecké show MAKS-2003 Tupolev představil koncepci nadzvukového dopravního letounu Tu-444,[4] jehož vývoj měl být zahájen v první polovině roku 2004,[5], nicméně program nic dalšího nepřinesl.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Интерфакс – Сервер раскрытия информации. Dostupné online.
- ↑ Годовой отчет за 2014 г.. Tupolev. 11. června 2015. Dostupné online.
- ↑ "Russian Aircraft Industry Seeks Revival Through Merger." The New York Times. February 22, 2006.
- ↑ TRIMBLE, Stephen. ALMOST GREAT: Nine legendary (but cancelled) Russian aircraft [online]. 21 August 2015 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ JACKSON, Paul. Jane's All the World's Aircraft 2005-2006. London: Jane's Information Group, 2006. ISBN 978-0710626844. S. 459. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tupolev |
