Izrael: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
   | rozlmisto = 150
   | procent vody = 2
-  | obyvatel = 8 299 706<ref name="CBS-indikátory">
+  | obyvatel = 8 299 706<ref name="CBS-indikátory">{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
  | titul = Hlavní indikátory
@@ Řádek 37: / Řádek 36: @@
   | státní zřízení = [[parlamentní republika]]
   | hlavní město = [[Jeruzalém]] (mezinárodně neuznáno){{#tag:ref|[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon<ref name="UNJeruzalem">{{Citace elektronické monografie
- | příjmení =
+ |příjmení       =
- | jméno =
+ |jméno            =
- | odkaz na autora =
+ |odkaz na autora   =
- | titul = Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem
+ |titul             = Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem
- | url = https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23
+ |url               = https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23
- | datum vydání = 2011-11-30
+ |datum vydání    = 2011-11-30
- | datum aktualizace =
+ |datum aktualizace =
- | datum přístupu = 2016-09-08
+ |datum přístupu  = 2016-09-08
- | vydavatel = United Nations
+ |vydavatel         = United Nations
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk             = anglicky
+ |url archivu       = https://web.archive.org/web/20160918110003/https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23
+ |datum archivace   = 2016-09-18
+ |nedostupné       = ne
 }}</ref> a podle interního informačního podkladu [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] většina zemí pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel&nbsp;Aviv]]-[[Jaffa]].<ref name="PČR">{{Citace elektronické monografie
  | příjmení =
@@ Řádek 69: / Řádek 71: @@
   | měna = [[Nový izraelský šekel]] (₪)
   | kód měny = ILS
-  | HDP/ob. = 35&nbsp;831<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
+  | HDP/ob. = 35&nbsp;831<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace=Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14 | url archivu=https://web.archive.org/web/20170123144932/http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum archivace=2017-01-23 | nedostupné=ne }}</ref>
   | HDP/ob.misto = 30
   | HDP/ob.rok = 2015
@@ Řádek 89: / Řádek 91: @@
  | url = http://archiv.eretz.cz/?p=1224
  | datum vydání = 2007-09-10
- | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.<ref>
+ | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Freedom House
  | titul = Country Report - Israel
@@ Řádek 106: / Řádek 107: @@
 | isbn = 80-7257-740-9
 | poznámka = Dále jen: ''Izrael: Dějiny''
-| strany = 57}}</ref> V&nbsp;roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy&nbsp;– židovský a arabský.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 162.</ref> Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14.&nbsp;května 1948 [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislost]] a v&nbsp;následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za&nbsp;nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v&nbsp;[[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.<ref>
+| strany = 57}}</ref> V&nbsp;roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy&nbsp;– židovský a arabský.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 162.</ref> Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14.&nbsp;května 1948 [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislost]] a v&nbsp;následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za&nbsp;nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v&nbsp;[[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Global Peace Index
 | titul = Rankings
@@ Řádek 114: / Řádek 114: @@
 | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o&nbsp;dosažení dohod s&nbsp;[[Palestinci]].
-Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref>
+Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Freedom House
  | titul = Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom
  | jazyk = anglicky
  | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=317
- | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 41.&nbsp;největší na světě (2010).<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 41.&nbsp;největší na světě (2010).<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Světová banka]]
  | titul = Gross domestic product 2010
@@ Řádek 127: / Řádek 125: @@
  | url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf
  | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
- | datum přístupu = 2011-07-19}}</ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v&nbsp;[[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],<ref>
+ | datum přístupu = 2011-07-19}}</ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v&nbsp;[[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = United Nations Development Programme
  | titul = Human Development Report 2006
@@ Řádek 134: / Řádek 131: @@
  | url = http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/
  | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> svobody tisku<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = Reporters Without Borders
+ |vydavatel        = Reporters Without Borders
- | titul = Worldwide Press Freedom Index 2007
+ |titul            = Worldwide Press Freedom Index 2007
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
- | url = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
+ |url              = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
- | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> a ekonomiky.<ref>
+ |datum přístupu = 2008-05-01
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071017110631/http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
- {{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2007-10-17
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> a ekonomiky.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = World Economic Forum
  | titul = Global Competitiveness Report 2006-2007
@@ Řádek 150: / Řádek 150: @@
 Jméno Izrael již přes 3000 let v&nbsp;běžném i&nbsp;náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován [[Jákob]] po zápase s&nbsp;Bohem.<ref>{{Citace bible|Gn|32|29|}}</ref> Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „[[synové Izraele]]“ nebo [[Izraelské kmeny|Izraelité]].
-O&nbsp;významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,<ref>
+O&nbsp;významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,<ref>{{Citace monografie
-{{Citace monografie
 | příjmení = Hamilton
 | jméno = Victor P
@@ Řádek 186: / Řádek 185: @@
 | isbn = 80-86328-91-0
 | poznámka = Dále jen: ''Arabsko-izraelské války''
-| strany = 37}}</ref> V&nbsp;prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]<ref>
+| strany = 37}}</ref> V&nbsp;prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = TIME Magazine
 | titul = On the Move
@@ Řádek 300: / Řádek 298: @@
 | strany = 59}}</ref> Arabské nepokoje a [[povstání v Jaffě|povstání v&nbsp;Jaffě]] vedly k&nbsp;tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky [[Jordán]].<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 131.</ref>
-Vzestup [[nacismus|nacismu]] v&nbsp;Evropě ve 30.&nbsp;letech vedl k&nbsp;[[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61.</ref> který podnítil [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|arabské násilnosti a povstání]], při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64.</ref> Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v&nbsp;roce 1939 v&nbsp;takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50.</ref> Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v&nbsp;rámci ilegální aliji, tzv.&nbsp;[[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v&nbsp;Palestině 33 % populace oproti 11 % v&nbsp;roce 1922.<ref>
+Vzestup [[nacismus|nacismu]] v&nbsp;Evropě ve 30.&nbsp;letech vedl k&nbsp;[[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61.</ref> který podnítil [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|arabské násilnosti a povstání]], při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64.</ref> Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v&nbsp;roce 1939 v&nbsp;takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50.</ref> Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v&nbsp;rámci ilegální aliji, tzv.&nbsp;[[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v&nbsp;Palestině 33 % populace oproti 11 % v&nbsp;roce 1922.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = MidEastWeb
 | titul = The Population of Palestine Prior to 1948
@@ Řádek 313: / Řádek 310: @@
 {{Podrobně|Deklarace nezávislosti Státu Izrael|První arabsko-izraelská válka|Únos Adolfa Eichmanna}}
 [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|náhled|upright 1.2|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]]
-Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z&nbsp;neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Bombový útok na hotel Krále Davida|útoku na hotel King David]]) se britská vláda v&nbsp;roce [[1947]] vzdala svého mandátu v&nbsp;Palestině.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 152.</ref> Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29.&nbsp;listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát<ref name="terner-83">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83.</ref> a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}.<ref name="terner-83"/> Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoký arabský výbor|Vysoká arabská komise]] plán odmítly<ref>
+Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z&nbsp;neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Bombový útok na hotel Krále Davida|útoku na hotel King David]]) se britská vláda v&nbsp;roce [[1947]] vzdala svého mandátu v&nbsp;Palestině.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 152.</ref> Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29.&nbsp;listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát<ref name="terner-83">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83.</ref> a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}.<ref name="terner-83"/> Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoký arabský výbor|Vysoká arabská komise]] plán odmítly<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Eretz.cz]]
 | titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947
@@ Řádek 320: / Řádek 316: @@
 | datum vydání = 2006-01-18
 | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> s odůvodněním, že porušuje „ustanovení [[Charta Spojených národů|Charty OSN]], které dává národu právo na určení svého vlastního osudu“.<ref>{{Citace monografie
- | titul = The Question of Palestine and the United Nations
+ |titul            = The Question of Palestine and the United Nations
- | vydavatel = [[Organizace spojených národů]]
+ |vydavatel        = [[Organizace spojených národů]]
- | místo = New York
+ |místo           = New York
- | rok = 2008
+ |rok              = 2008
- | isbn = 978-9211011746
+ |isbn             = 978-9211011746
- | strany = 9
+ |strany           = 9
- | počet stran = 128
+ |počet stran     = 128
- | url = http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf
+ |url              = http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 02-08-2014
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20131228065142/http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf
+ |datum archivace  = 28-12-2013
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
@@ Řádek 338: / Řádek 338: @@
  | datum přístupu = 2011-8-22
  | jazyk = anglicky
-}}</ref> Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelskou válku]].<ref name="terner-103">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83.</ref> Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711&nbsp;tisíc Arabů, tj.&nbsp;zhruba 80 % dřívější arabské populace<ref>
+}}</ref> Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelskou válku]].<ref name="terner-103">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83.</ref> Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711&nbsp;tisíc Arabů, tj.&nbsp;zhruba 80 % dřívější arabské populace<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The United Nations Conciliation Commission
 | titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950
@@ Řádek 346: / Řádek 345: @@
 | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> a osud těchto [[Palestinský exodus|palestinských uprchlíků]] dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy.
-První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z&nbsp;arabských zemí]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109.</ref> Během deseti let (1948–1958) vzrostla populace Izraele z&nbsp;800&nbsp;tisíc na 2&nbsp;miliony.<ref>
+První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z&nbsp;arabských zemí]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109.</ref> Během deseti let (1948–1958) vzrostla populace Izraele z&nbsp;800&nbsp;tisíc na 2&nbsp;miliony.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
  | titul = Population, by Religion and Population Group
@@ Řádek 394: / Řádek 392: @@
 | titul = Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí
 | vydavatel = [[Eretz.cz]]}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-| url = http://archiv.eretz.cz/?p=215
+ |url              = http://archiv.eretz.cz/?p=215
-| datum přístupu = 2008-03-24
+ |datum přístupu = 2008-03-24
-| datum vydání = 2006-08-26
+ |datum vydání   = 2006-08-26
-| titul = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu!
+ |titul            = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu!
-| vydavatel = [[Eretz.cz]]}}</ref>
+ |vydavatel        = [[Eretz.cz]]
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20180802190225/http://archiv.eretz.cz/?p=215
+ |datum archivace  = 2018-08-02
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref>
 Dne 27.&nbsp;listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér [[Ehud Olmert]] a palestinský prezident [[Mahmúd Abbás]] s&nbsp;jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo [[Izraelské vojenské letectvo]] [[operace Ovocný sad|operaci Ovocný sad]], při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Černý
+ |příjmení      = Černý
-| jméno = Adam
+ |jméno           = Adam
-| vydavatel = [[Hospodářské noviny]]
+ |vydavatel        = [[Hospodářské noviny]]
-| titul = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor
+ |titul            = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor
-| url = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor
+ |url              = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor
+ |datum přístupu = 2009-04-22
-| datum přístupu = 2009-04-22}}</ref> V&nbsp;dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašár Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o&nbsp;mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o&nbsp;měsíc později.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080428133542/http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor
- | příjmení = Walker
+ |datum archivace  = 2008-04-28
- | jméno = Peter
+ |nedostupné      = ne
- | vydavatel = [[The Guardian]]
+}}</ref> V&nbsp;dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašár Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o&nbsp;mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o&nbsp;měsíc později.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | titul = Syria and Israel officially confirm peace talks
+ |příjmení      = Walker
- | url = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria
+ |jméno           = Peter
- | datum vydání = 2008-05-21
+ |vydavatel        = [[The Guardian]]
- | datum přístupu = 2009-4-22
+ |titul            = Syria and Israel officially confirm peace talks
- | jazyk = anglicky
+ |url              = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria
+ |datum vydání   = 2008-05-21
+ |datum přístupu = 2009-4-22
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080521213948/http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria
+ |datum archivace  = 2008-05-21
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
 Trvalou bezpečnostní hrozbu představuje opakující se ostřelování ze strany palestinských radikálních skupin z&nbsp;Pásma Gazy. Od roku 2005, kdy se Izrael z&nbsp;tohoto území jednostranně stáhl, na něj bylo z&nbsp;Pásma Gazy k&nbsp;červenci 2014 vypáleno více než 11&nbsp;tisíc raket.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = The Australian
+ |vydavatel        = The Australian
- | titul = Reports from Gaza need a more balanced perspective
+ |titul            = Reports from Gaza need a more balanced perspective
- | url = http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859
+ |url              = http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859
- | datum vydání = 2014-07-26
+ |datum vydání   = 2014-07-26
- | datum přístupu = 2014-9-10
+ |datum přístupu = 2014-9-10
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140809034830/http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859
+ |datum archivace  = 2014-08-09
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref> Z&nbsp;toho důvodu byl vyvinut a rozmístěn protiraketový systém [[Železná kopule]], který pomáhá snižovat riziko zasažení civilních oblastí.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | příjmení = Kershner
+ |příjmení      = Kershner
- | jméno = Isabel
+ |jméno           = Isabel
- | vydavatel = [[The New York Times]]
+ |vydavatel        = [[The New York Times]]
- | titul = Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket
+ |titul            = Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket
- | url = http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html?_r=0
+ |url              = http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html?_r=0
- | datum přístupu = 2014-9-10
+ |datum přístupu = 2014-9-10
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140717195644/http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html?_r=0
+ |datum archivace  = 2014-07-17
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref> Sám o&nbsp;sobě však raketovou a minometnou hrozbu odstranit nemůže, kvůli čemuž proběhlo několik vojenských operací. Na přelomu let 2008 a 2009 se jednalo o&nbsp;[[operace Lité olovo|operaci Lité olovo]], v&nbsp;listopadu 2012 o&nbsp;[[operace Pilíř obrany|operaci Pilíř obrany]] a mezi červencem a srpnem 2014 proběhla [[operace Ochranné ostří]].<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele
+ |vydavatel        = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele
- | titul = Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009)
+ |titul            = Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009)
- | url = http://mfa.gov.il/MFA/ForeignPolicy/Terrorism/Pages/Palestinian_ceasefire_violations_since_end_Operation_Cast_Lead.aspx
+ |url              = http://mfa.gov.il/MFA/ForeignPolicy/Terrorism/Pages/Palestinian_ceasefire_violations_since_end_Operation_Cast_Lead.aspx
- | datum vydání = 2014-08-25
+ |datum vydání   = 2014-08-25
- | datum přístupu = 2014-9-10
+ |datum přístupu = 2014-9-10
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140825135135/http://www.mfa.gov.il/mfa/foreignpolicy/terrorism/pages/palestinian_ceasefire_violations_since_end_operation_cast_lead.aspx
+ |datum archivace  = 2014-08-25
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
@@ Řádek 446: / Řádek 464: @@
 [[Soubor:Satellite image of Israel in January 2003.jpg|náhled|upright|Satelitní snímek Izraele]]
 [[Soubor:Israel-2013-Aerial 02-Negev-Makhtesh Ramon.jpg|náhled|vlevo|[[Negevská poušť]]]]
-Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z&nbsp;východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z&nbsp;jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v&nbsp;roce 1967, má rozlohu 20&nbsp;770&nbsp;km², z&nbsp;čehož 2 % tvoří vodní plochy.<ref name="CIA">
+Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z&nbsp;východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z&nbsp;jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v&nbsp;roce 1967, má rozlohu 20&nbsp;770&nbsp;km², z&nbsp;čehož 2 % tvoří vodní plochy.<ref name="CIA">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]]
 | titul = The World Factbook - Israel
 | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s&nbsp;nimiž má rozlohu 22&nbsp;072&nbsp;km².<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s&nbsp;nimiž má rozlohu 22&nbsp;072&nbsp;km².<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
 | titul = Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes
@@ Řádek 459: / Řádek 475: @@
 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27&nbsp;799&nbsp;km².<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27&nbsp;799&nbsp;km².<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The Library of Congress
 | titul = Country Studies - Israel (geography)
@@ Řádek 468: / Řádek 483: @@
 Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například [[Negevská poušť]] na jihu či horské hřbety [[Galilea|Galileje]], [[Karmel (pohoří)|Karmelu]] a [[Golanské výšiny|Golan]] na severu.
-Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.<ref>
+Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
 | titul = The Living Dead Sea
 | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/4/FOCUS%20on%20Israel-%20The%20Living%20Dead%20Sea
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v&nbsp;[[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v&nbsp;[[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = UNESCO
 | titul = Makhteshim Country
@@ Řádek 481: / Řádek 494: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Největší machteš na světě je [[Machteš Ramon]] v&nbsp;Negevské poušti, který je až 40&nbsp;km dlouhý a 10&nbsp;km široký.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]
+ |vydavatel        = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]
-| titul = Ramon R&D Center
+ |titul            = Ramon R&D Center
-| url = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
+ |url              = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref>
+ |datum přístupu = 2008-04-27
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071001141558/http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
+ |datum archivace  = 2007-10-01
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref>
 {{Clear}}
 ; Extrémní rozdíly:
 * Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů<ref name="CIA"/>
-* Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m&nbsp;n.&nbsp;m.,<ref>
+* Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m&nbsp;n.&nbsp;m.,<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Haarec]]
 | titul = Mt. Hermon
@@ Řádek 517: / Řádek 533: @@
 | url = http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi květnem a zářím je v&nbsp;Izraeli déšť vzácností.<ref>
+| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi květnem a zářím je v&nbsp;Izraeli déšť vzácností.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The Weather Channel
 | titul = Average Weather for Tel Aviv-Yafo
 | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The Weather Channel
 | titul = Average Weather for Jerusalem
 | url = http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z&nbsp;jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z&nbsp;jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Sitton
 | jméno = Dov
@@ Řádek 538: / Řádek 551: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu [[Sluneční energie|solární energie]], v&nbsp;jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Grossman
+ |příjmení      = Grossman
-| jméno = Gershon
+ |jméno           = Gershon
-| příjmení2 = Ayalon
+ |příjmení2     = Ayalon
-| jméno2 = Ofira
+ |jméno2          = Ofira
-| příjmení3 = Baron
+ |příjmení3     = Baron
-| jméno3 = Yifaat
+ |jméno3          = Yifaat
-| vydavatel = Samuel Neaman Institute
+ |vydavatel        = Samuel Neaman Institute
-| titul = Solar energy for the production of heat
+ |titul            = Solar energy for the production of heat
-| url = http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639
+ |url              = http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref>
+ |datum přístupu = 2008-04-27
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071106034326/http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639
+ |datum archivace  = 2007-11-06
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref>
 == Vláda a politika ==
 {{Podrobně|Politický systém Státu Izrael}}
 [[Soubor:Knesset building.jpg|náhled|[[Kneset]] − izraelský parlament]]
-Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref name="CIA2">
+Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref name="CIA2">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]]
 | titul = The World Factbook - Field Listing - Executive Branch
 | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 7 let. Výkonná moc je v&nbsp;rukou vlády, v&nbsp;jejímž čele stojí premiér.<ref name="CIA2"/> Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů −&nbsp;obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120&nbsp;poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 7 let. Výkonná moc je v&nbsp;rukou vlády, v&nbsp;jejímž čele stojí premiér.<ref name="CIA2"/> Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů −&nbsp;obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120&nbsp;poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Kneset]]
 | titul = The Electoral System in Israel
@@ Řádek 578: / Řádek 593: @@
 === Soudní systém ===
 [[Soubor:Israel districts numbered.png|náhled|[[Izraelské distrikty]]: (1)&nbsp;[[Severní distrikt (Izrael)|Severní]], (2)&nbsp;[[Haifský distrikt|Haifský]], (3)&nbsp;[[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4)&nbsp;[[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5)&nbsp;[[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6)&nbsp;[[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]]<br />Sporná území:<br />(A)&nbsp;[[Golanské výšiny]], (B)&nbsp;[[Západní břeh Jordánu]], (C)&nbsp;[[Pásmo Gazy]]|140px]]
-Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v&nbsp;některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v&nbsp;pěti ze šesti [[izraelské distrikty|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v&nbsp;Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v&nbsp;závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.<ref>
+Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v&nbsp;některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v&nbsp;pěti ze šesti [[izraelské distrikty|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v&nbsp;Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v&nbsp;závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
 | titul = Israel and the International Criminal Court
 | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2002/6/Israel%20and%20the%20International%20Criminal%20Court
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]].<ref name="CIA"/> Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]].<ref name="CIA"/> Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
 | titul = The Judiciary: The Court System
 | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Branches%20of%20Government/Judicial/The%20Judiciary-%20The%20Court%20System
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svatby a rozvody jsou v&nbsp;jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svatby a rozvody jsou v&nbsp;jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
 | titul = The State - Judiciary - The Court System
@@ Řádek 598: / Řádek 610: @@
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
-Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v&nbsp;oblasti Blízkého východu označená k&nbsp;roku 2013 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v&nbsp;oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>
+Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v&nbsp;oblasti Blízkého východu označená k&nbsp;roku 2013 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v&nbsp;oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Freedom House
 | titul = Country ratings and status, FIW 1973-2014
@@ Řádek 605: / Řádek 616: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2014-09-11
-}}</ref><ref>
+}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Freedom House
 | titul = Territory ratings and status, FIW 1973-2014
@@ Řádek 613: / Řádek 623: @@
 | datum přístupu = 2014-09-11
 }}</ref> Na&nbsp;žebříčku svobody tisku organizace [[Reportéři bez hranic]] se Izrael k&nbsp;roku 2014 nachází na 96.&nbsp;místě ze 180&nbsp;hodnocených zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Reportéři bez hranic
+ |vydavatel        = Reportéři bez hranic
-| titul = Worldwide Press Freedom Index 2014
+ |titul            = Worldwide Press Freedom Index 2014
-| url = http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf
+ |url              = http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]<ref>{{Citace elektronické monografie
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20150218110436/http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf
-| vydavatel = [[Amnesty International]]
+ |datum archivace  = 2015-02-18
-| titul = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories
+ |nedostupné      = ano
-| url = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
+}}</ref> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]<ref>{{Citace elektronické monografie
-| jazyk = anglicky
+ |vydavatel        = [[Amnesty International]]
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Human Rights Watch]]<ref>
+ |titul            = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories
-{{Citace elektronické monografie
+ |url              = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20060630112538/http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
+ |datum archivace  = 2006-06-30
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> a [[Human Rights Watch]]<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Human Rights Watch]]
 | titul = Israel/Palestinian Authority
@@ Řádek 629: / Řádek 646: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací [[Be-celem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = B'Tselem
+ |vydavatel        = B'Tselem
-| titul = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank
+ |titul            = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank
-| url = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp
+ |url              = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je v&nbsp;Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.<ref>
+ |datum přístupu = 2008-04-29
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20081006161118/http://www.btselem.org/english/publications/summaries/200205_land_grab.asp
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2008-10-06
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Od roku 1995 je v&nbsp;Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Jewish Virtual Library
 | titul = Public Health in Israel
@@ Řádek 642: / Řádek 662: @@
 === Administrativní dělení ===
-Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Izraelské distrikty|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.<ref>
+Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Izraelské distrikty|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
 | titul = Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics
@@ Řádek 649: / Řádek 668: @@
 | druh nosiče = [[Microsoft Word|DOC]]
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti, v&nbsp;nichž k&nbsp;roku 2012 žilo celkem 5&nbsp;113&nbsp;000 obyvatel, a to Tel&nbsp;Aviv (3&nbsp;464&nbsp;100 obyvatel), Haifa (1&nbsp;073&nbsp;900) a [[Beerševa]] (574&nbsp;900).<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti, v&nbsp;nichž k&nbsp;roku 2012 žilo celkem 5&nbsp;113&nbsp;000 obyvatel, a to Tel&nbsp;Aviv (3&nbsp;464&nbsp;100 obyvatel), Haifa (1&nbsp;073&nbsp;900) a [[Beerševa]] (574&nbsp;900).<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
 | titul = Localities, Population, and Density per Sq. Km, By Metropolitan Area And Selected Localities
@@ Řádek 657: / Řádek 675: @@
 | datum přístupu = 2014-09-11
 }}</ref> Co do rozlohy i&nbsp;počtu obyvatel je k&nbsp;témuž roku největším [[Seznam měst v Izraeli|izraelským městem]] [[Jeruzalém]] s&nbsp;815&nbsp;300 obyvateli a 126&nbsp;km². Co do lidnatosti jej následovali [[Tel Aviv]] (414&nbsp;600), [[Haifa]] (272&nbsp;200) a [[Rišon le-Cijon|Rišon&nbsp;le-Cijon]] (235&nbsp;100).<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
+ |vydavatel        = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
-| titul = Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012
+ |titul            = Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012
-| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013
+ |url              = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013
-| jazyk = anglicky, hebrejsky
+ |jazyk            = anglicky, hebrejsky
-| datum přístupu = 2014-05-17
+ |datum přístupu = 2014-05-17
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140813163346/http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013
+ |datum archivace  = 2014-08-13
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
@@ Řádek 667: / Řádek 688: @@
 [[Soubor:The separation barrier which runs through Bethlehem.jpg|náhled|vlevo|Bezpečnostní bariéra v [[Betlém]]u]]
 Jako Izraelem okupovaná území se označují území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], Východního Jeruzaléma a [[Golanské výšiny|Golanských výšin]], která byla po Šestidenní válce v&nbsp;roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvy]]. Na všech těchto územích byly zakládány [[izraelské osady]]. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Izrael tamní osady, ve kterých žije zhruba 450 tisíc Židů, stále rozšiřuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
-| titul = Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu {{!}} ČeskéNoviny.cz
+ |titul            = Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu {{!}} ČeskéNoviny.cz
-| periodikum = www.ceskenoviny.cz
+ |periodikum       = www.ceskenoviny.cz
-| url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740
+ |url              = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740
-| jazyk = cs
+ |jazyk            = cs
-| datum přístupu = 2017-04-19
+ |datum přístupu = 2017-04-19
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20170331152837/http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740
+ |datum archivace  = 2017-03-31
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref> Většina jednání o&nbsp;těchto územích probíhala na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.&nbsp;242, která požaduje stažení Izraele z&nbsp;okupovaných území a jejich návrat arabským státům výměnou za mír.
-Populace Západního břehu se skládá převážně z&nbsp;palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] z&nbsp;roku [[1948]].<ref>
+Populace Západního břehu se skládá převážně z&nbsp;palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] z&nbsp;roku [[1948]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Organizace spojených národů]]
 | titul = UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004
@@ Řádek 682: / Řádek 705: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od&nbsp;roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od&nbsp;[[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]] a [[Dopisy o vzájemném uznání|Dopisů o vzájemném uznání]] je většina palestinské populace a měst pod správou tzv. [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím sebevraženým útokům při [[Druhá intifáda|Druhé intifádě]] (také nazývané Oslo válce) se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv.&nbsp;[[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéru]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Stát Izrael
+ |vydavatel        = Stát Izrael
-| titul = Israel’s Security Fence - Questions and Answers
+ |titul            = Israel’s Security Fence - Questions and Answers
-| url = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
+ |url              = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;roce 2005 stáhl Izrael své obyvatele a vojenské síly z&nbsp;oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. Nadále toto území ovšem fakticky vojensky i ekonomicky kontroluje.
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20131003072906/http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
+ |datum archivace  = 2013-10-03
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> V&nbsp;roce 2005 stáhl Izrael své obyvatele a vojenské síly z&nbsp;oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. Nadále toto území ovšem fakticky vojensky i ekonomicky kontroluje.
 === Zahraniční vztahy ===
@@ Řádek 692: / Řádek 719: @@
 [[Soubor:Sharon Bush 20040414 3.jpg|náhled|Bývalý izraelský premiér [[Ariel Šaron]] a americký prezident [[George W. Bush]]]]
 [[Soubor:Vladimir Putin and Benyamin Netanyahu (22-09-2015) 01.jpg|náhled|Izraelský premiér [[Benjamin Netanjahu]] a ruský prezident [[Vladimir Putin]] 22. září 2015]]
-Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161&nbsp;zeměmi a po celém světě má 94&nbsp;diplomatických zastoupení.<ref>
+Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161&nbsp;zeměmi a po celém světě má 94&nbsp;diplomatických zastoupení.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
 | titul = Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations
 | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/About%20the%20Ministry/Diplomatic%20missions/Israel-s%20Diplomatic%20Missions%20Abroad
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Z&nbsp;[[Liga arabských států|Ligy arabských států]] mají s&nbsp;Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s&nbsp;ním podepsaly mírové smlouvy v&nbsp;letech 1979 a 1994, a [[Mauritánie]], jež navázala s&nbsp;Izraelem diplomatické vztahy v&nbsp;roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – [[Maroko]] a [[Tunisko]] – ukončily své částečné diplomatické styky s&nbsp;Izraelem počátkem Druhé intifády v&nbsp;roce 2000.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Z&nbsp;[[Liga arabských států|Ligy arabských států]] mají s&nbsp;Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s&nbsp;ním podepsaly mírové smlouvy v&nbsp;letech 1979 a 1994, a [[Mauritánie]], jež navázala s&nbsp;Izraelem diplomatické vztahy v&nbsp;roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – [[Maroko]] a [[Tunisko]] – ukončily své částečné diplomatické styky s&nbsp;Izraelem počátkem Druhé intifády v&nbsp;roce 2000.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
 | titul = Israel Among the Nations: Middle East - North Africa
 | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Foreign+Relations/Israel+Among+the+Nations/ISRAEL%20AMONG%20THE%20NATIONS-%20Middle%20East%20-%20North%20Afri
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = BBC
 | titul = Israel sees Morocco as mediator
@@ Řádek 711: / Řádek 735: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Podle izraelského zákona jsou [[Libanon]], Sýrie, [[Saúdská Arábie]], Irák a [[Jemen]] nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Israel Ministry of Justice
+ |vydavatel        = Israel Ministry of Justice
-| titul = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC)
+ |titul            = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC)
-| url = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
+ |url              = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
-| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
+ |druh nosiče     = [[Portable Document Format|PDF]]
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v&nbsp;němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20070925201209/http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2007-09-25
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v&nbsp;němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Severoatlantická aliance]]
 | titul = Week of 8-14 March 2000
@@ Řádek 724: / Řádek 751: @@
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 Mezi nejbližší izraelské spojence patří [[Spojené státy americké]], [[Německo]], Spojené království, [[Česko]] a [[Indie]]. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i [[Sovětský svaz]]. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v&nbsp;jihozápadní Asii.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Migdalovitz
+ |příjmení      = Migdalovitz
-| jméno = David
+ |jméno           = David
-| vydavatel = Congressional Research Service
+ |vydavatel        = Congressional Research Service
-| titul = Israel: Background and Relations with the United States
+ |titul            = Israel: Background and Relations with the United States
-| url = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
+ |url              = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
-| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
+ |druh nosiče     = [[Portable Document Format|PDF]]
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Silné vztahy Německa s&nbsp;Izraelem vychází z&nbsp;německé snahy odškodnit a napravit [[holokaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20090222053711/http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
-| vydavatel = German Embassy, Washington, D.C.
+ |datum archivace  = 2009-02-22
-| titul = Background Papers - Germany and Israel
+ |nedostupné      = ano
-| url = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
+}}</ref> Silné vztahy Německa s&nbsp;Izraelem vychází z&nbsp;německé snahy odškodnit a napravit [[holokaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| jazyk = anglicky
+ |vydavatel        = German Embassy, Washington, D.C.
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>
+ |titul            = Background Papers - Germany and Israel
-{{Citace elektronické monografie
+ |url              = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20070927023555/http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
+ |datum archivace  = 2007-09-27
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Boyes
 | jméno = Roger
@@ Řádek 745: / Řádek 779: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
-Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu [[Václav Havel|Václava Havla]], který jej po dobu svého působení v úřadu [[prezident]]a a i poté podporoval. Indie navázala plné diplomatické vztahy s&nbsp;Izraelem v&nbsp;roce 1992 a od té doby s&nbsp;ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s&nbsp;Izraelem vztah již z&nbsp;dob Britského mandátu Palestina,<ref>
+Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu [[Václav Havel|Václava Havla]], který jej po dobu svého působení v úřadu [[prezident]]a a i poté podporoval. Indie navázala plné diplomatické vztahy s&nbsp;Izraelem v&nbsp;roce 1992 a od té doby s&nbsp;ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s&nbsp;Izraelem vztah již z&nbsp;dob Britského mandátu Palestina,<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = UK Foreign and Commonwealth Office
 | titul = Background papers - UK and Israel
@@ Řádek 752: / Řádek 785: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> s&nbsp;ním udržuje silné obchodní vazby.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Kumar
+ |příjmení      = Kumar
-| jméno = Dinesh
+ |jméno           = Dinesh
-| vydavatel = Jerusalem Institute for Western Defense
+ |vydavatel        = Jerusalem Institute for Western Defense
-| titul = India and Israel: Dawn of a New Era
+ |titul            = India and Israel: Dawn of a New Era
-| url = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
+ |url              = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-29
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i&nbsp;s&nbsp;[[Írán]]em,<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37–9, 47.</ref> během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47–9.</ref> Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s&nbsp;Tureckem. Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v&nbsp;roce [[1991]],<ref>
+ |url archivu      = https://www.webcitation.org/6166jOrbn?url=http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
+ |datum archivace  = 2011-08-21
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i&nbsp;s&nbsp;[[Írán]]em,<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37–9, 47.</ref> během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47–9.</ref> Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s&nbsp;Tureckem. Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v&nbsp;roce [[1991]],<ref>
 {{Citace monografie
 | příjmení = Abadi
@@ Řádek 770: / Řádek 807: @@
 | poznámka = Dále jen: ''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia''
 | strany = 3}}</ref> již od roku 1949 mezi nimi probíhala spolupráce. Vzájemné vztahy výrazně utrpěly v&nbsp;květnu 2010 v&nbsp;důsledku [[Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy|izraelského zásahu proti konvoji do Pásma Gazy]], při němž zemřelo devět Turků.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | příjmení = MacFarquhar
+ |příjmení      = MacFarquhar
- | jméno = Neil
+ |jméno           = Neil
- | příjmení2 = Bronner
+ |příjmení2     = Bronner
- | jméno2 = Ethan
+ |jméno2          = Ethan
- | vydavatel = [[The New York Times]]
+ |vydavatel        = [[The New York Times]]
- | titul = Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid
+ |titul            = Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid
- | url = http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all
+ |url              = http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all
- | datum vydání = 2011-09-01
+ |datum vydání   = 2011-09-01
- | datum přístupu = 2014-9-13
+ |datum přístupu = 2014-9-13
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20141108162802/http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all
+ |datum archivace  = 2014-11-08
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
 ==== Vztahy s Československem a Českou republikou ====
 {{Podrobně|Česko-izraelské vztahy}}
-V&nbsp;době předstátní a v&nbsp;počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s&nbsp;[[Československo|Československem]], které mu i&nbsp;přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v&nbsp;době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.<ref>
+V&nbsp;době předstátní a v&nbsp;počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s&nbsp;[[Československo|Československem]], které mu i&nbsp;přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v&nbsp;době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Lidovky.cz
 | titul = Létat jsme se učili v Olomouci
@@ Řádek 801: / Řádek 840: @@
 }}</ref>
-Mezi Českou republikou a Izraelem existuje řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z&nbsp;nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o&nbsp;letecké dopravě, 1991).<ref name="BI-smluvní základna">
+Mezi Českou republikou a Izraelem existuje řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z&nbsp;nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o&nbsp;letecké dopravě, 1991).<ref name="BI-smluvní základna">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = BusinessInfo.cz
 | titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna
 | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/
-| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Po vstupu České republiky do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v&nbsp;rozporu s&nbsp;unijním právem.<ref name="BI-smluvní základna"/> Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o&nbsp;zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v&nbsp;oboru daní z&nbsp;příjmu (1993), Dohoda o&nbsp;spolupráci v&nbsp;zemědělství (1996), Smlouva o&nbsp;bezvízovém styku (1996), Dohoda o&nbsp;vzájemné pomoci v&nbsp;celních otázkách (1997) a Dohoda o&nbsp;vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).<ref name="BI-smluvní základna"/> Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o&nbsp;výzkumu a vývoji.<ref name="BI-smluvní základna"/> Bezvízový styk se mezi Českou republikou a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.<ref name="MZV-Izrael">
+| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Po vstupu České republiky do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v&nbsp;rozporu s&nbsp;unijním právem.<ref name="BI-smluvní základna"/> Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o&nbsp;zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v&nbsp;oboru daní z&nbsp;příjmu (1993), Dohoda o&nbsp;spolupráci v&nbsp;zemědělství (1996), Smlouva o&nbsp;bezvízovém styku (1996), Dohoda o&nbsp;vzájemné pomoci v&nbsp;celních otázkách (1997) a Dohoda o&nbsp;vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).<ref name="BI-smluvní základna"/> Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o&nbsp;výzkumu a vývoji.<ref name="BI-smluvní základna"/> Bezvízový styk se mezi Českou republikou a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.<ref name="MZV-Izrael">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR
 | titul = Izrael
@@ Řádek 817: / Řádek 854: @@
 [[Soubor:Merkava3dKasag001.jpg|náhled|Izraelský tank [[Merkava#Merkava Mk 3|Merkava Mk&nbsp;3]]]]
 [[Izraelské obranné síly]] se skládají z&nbsp;[[Izraelské pozemní síly|pozemních sil]], [[Izraelské vojenské letectvo|letectva]] a [[Izraelské vojenské námořnictvo|námořnictva]]. Vznikly v&nbsp;roce [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] transformací [[Hagana|Hagany]] a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = [[Izraelské obranné síly]]
+ |vydavatel        = [[Izraelské obranné síly]]
-| titul = Historie: 1948
+ |titul            = Historie: 1948
-| url = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
+ |url              = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-30
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Armáda při svých operací vychází z&nbsp;informací vojenské zpravodajské služby [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]], která spolupracuje se&nbsp;zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z&nbsp;nich činí jednu z&nbsp;nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080412082705/http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2008-04-12
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Armáda při svých operací vychází z&nbsp;informací vojenské zpravodajské služby [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]], která spolupracuje se&nbsp;zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z&nbsp;nich činí jednu z&nbsp;nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
 | titul = The State: Israel Defense Forces (IDF)
 | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Israel+Defense+Forces+-IDF-.htm
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = GlobalSecurity.org
 | titul = Israel Defense Forces
@@ Řádek 835: / Řádek 874: @@
 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref>
 [[Soubor:F-15I Ra'am.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Izraelské vojenské letectvo|IAF]] [[McDonnell Douglas F-15 Eagle#F-15I|F-15I]] „Ra'am“]]
-Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v&nbsp;18 letech povolána k&nbsp;povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva<ref>
+Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v&nbsp;18 letech povolána k&nbsp;povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
 | titul = The Israel Defense Forces
 | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/State/The%20Israel%20Defense%20Forces
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v&nbsp;izraelské společnosti na protesty.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v&nbsp;izraelské společnosti na protesty.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Shtrasler
 | jméno = Nehemia
@@ Řádek 849: / Řádek 886: @@
 | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ArticleContent.jhtml?itemNo=860256
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Alternativou pro osoby, které získají osvobození z&nbsp;různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v&nbsp;nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Alternativou pro osoby, které získají osvobození z&nbsp;různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v&nbsp;nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Nefesh B'Nefesh
 | titul = Sherut Leumi (National Service)
@@ Řádek 856: / Řádek 892: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621&nbsp;500 vojáků, z toho 176&nbsp;500 aktivních vojáků a 445&nbsp;000 rezervistů.<ref name="INSS">{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = The Institute for National Security Studies (INSS)
+ |vydavatel        = The Institute for National Security Studies (INSS)
-| titul = Israel
+ |titul            = Israel
-| url = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
+ |url              = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
-| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
+ |druh nosiče     = [[Portable Document Format|PDF]]
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-09-06
-| datum přístupu = 2008-09-06}}</ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133&nbsp;000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34&nbsp;000 vojáků.<ref name="INSS"/>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080813024448/http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
+ |datum archivace  = 2008-08-13
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133&nbsp;000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34&nbsp;000 vojáků.<ref name="INSS"/>
 [[Soubor:Arrow anti-ballistic missile launch.jpg|náhled|upright|Test systému [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]]]
-Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v&nbsp;Izraeli, nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v&nbsp;letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30&nbsp;miliard [[americký dolar|dolarů]].<ref>
+Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v&nbsp;Izraeli, nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v&nbsp;letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30&nbsp;miliard [[americký dolar|dolarů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Erlanger
 | jméno = Steven
@@ Řádek 872: / Řádek 911: @@
 | url = http://www.nytimes.com/2007/08/17/world/middleeast/17israel.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v&nbsp;roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v&nbsp;roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Katz
 | jméno = Yaakov
@@ Řádek 880: / Řádek 918: @@
 | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Zorn
 | jméno = E. L
@@ Řádek 889: / Řádek 926: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank [[Merkava]], který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). V&nbsp;roce 1984 to například činilo 24 % HDP,<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Seitz
+ |příjmení      = Seitz
-| jméno = Charmaine
+ |jméno           = Charmaine
-| vydavatel = The Jerusalem Fund
+ |vydavatel        = The Jerusalem Fund
-| titul = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War
+ |titul            = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War
-| url = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
+ |url              = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-30
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> zatímco k&nbsp;roku 2012 činily výdaje na obranu 5,69 % HDP.<ref name="ciapdf">{{Citace elektronické monografie
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071013111958/http://thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
- | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]]
+ |datum archivace  = 2007-10-13
- | titul = The World Factbook – Israel
+ |nedostupné      = ano
- | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf
+}}</ref> zatímco k&nbsp;roku 2012 činily výdaje na obranu 5,69 % HDP.<ref name="ciapdf">{{Citace elektronické monografie
- | datum přístupu = 2014-9-13
+ |vydavatel        = [[Central Intelligence Agency]]
- | jazyk = anglicky
+ |titul            = The World Factbook – Israel
+ |url              = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf
+ |datum přístupu = 2014-9-13
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140714053159/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf
+ |datum archivace  = 2014-07-14
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>
 Izrael není signatářem [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o&nbsp;nešíření jaderných zbraní]] a je pravděpodobné, že vlastní [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel=MSNBC
+ |vydavatel        = MSNBC
-| titul=Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal
+ |titul            = Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal
-| url=http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml
+ |url              = http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml
-|datum přístupu=2008-05-08}}</ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.<ref>
+ |datum přístupu = 2008-05-08
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080513050917/http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2008-05-13
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = BBC
 | titul = Globální jaderné síly
 | url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml#izrael
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael údajně ve spolupráci s&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v&nbsp;roce&nbsp;1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v&nbsp;severní části [[Antarktida|Antarktidy]].<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael údajně ve spolupráci s&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v&nbsp;roce&nbsp;1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v&nbsp;severní části [[Antarktida|Antarktidy]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
 | titul = Izrael v roce 1979 odpálil atomovku
 | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=157873
 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Odhady množství izraelských [[Jaderná hlavice|jaderných hlavic]] se liší, většinou se pohybují mezi osmdesáti<ref>{{Citace elektronické monografie
- | titul = Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích
+ |titul            = Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích
- | příjmení = Grohmann
+ |příjmení      = Grohmann
- | jméno = Jan
+ |jméno           = Jan
- | vydavatel = idnes.cz
+ |vydavatel        = idnes.cz
- | datum_vydání = 2016-11-13
+ |datum_vydání   = 2016-11-13
- | datum_přístupu = 2016-11-14
+ |datum_přístupu = 2016-11-14
- | url = http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp
+ |url              = http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp
- | jazyk = cs
+ |jazyk            = cs
+ |datum přístupu = 2016-11-14
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20161114232429/http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp
+ |datum archivace  = 2016-11-14
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref> a dvěma sty,<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = [[Britské listy]]
+ |vydavatel        = [[Britské listy]]
-| titul = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní
+ |titul            = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní
-| url = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
+ |url              = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
-| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref> některé odhady však mluví až o&nbsp;čtyřech stech hlavicích.<ref>
+ |datum přístupu = 2008-05-27
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080528230030/http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2008-05-28
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> některé odhady však mluví až o&nbsp;čtyřech stech hlavicích.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
 | titul = Jaderné mocnosti? Legální i samozvané
 | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=132475
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> O&nbsp;400 hlavicích hovoří i&nbsp;World Tribune, který se odvolává na zdroje z&nbsp;[[Letectvo Spojených států amerických|letectva USA]].<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> O&nbsp;400 hlavicích hovoří i&nbsp;World Tribune, který se odvolává na zdroje z&nbsp;[[Letectvo Spojených států amerických|letectva USA]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = World Tribune
 | titul = U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force
@@ Řádek 948: / Řádek 1 000: @@
 [[Soubor:TechnologyGarden.JPG|náhled|[[Jeruzalémský technologický park]]]]
 Izrael patří k&nbsp;nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2012 měl 49.&nbsp;nejvyšší [[hrubý domácí produkt]] (HDP), 260,9&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]], a 37.&nbsp;nejvyšší HDP na obyvatele v&nbsp;[[parita kupní síly|paritě kupní síly]], 33&nbsp;878&nbsp;dolarů.<ref name="MMF">{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = [[Mezinárodní měnový fond]]
+ |vydavatel        = [[Mezinárodní měnový fond]]
- | titul = Report for Selected Countries and Subjects  – Israel
+ |titul            = Report for Selected Countries and Subjects  – Israel
- | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a=
+ |url              = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a=
- | datum přístupu = 2014-9-13
+ |datum přístupu = 2014-9-13
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20150402033000/http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a=
-}}</ref> Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] se v&nbsp;roce 2013 umístil na 35.&nbsp;místě ve světě.<ref>
+ |datum archivace  = 2015-04-02
-{{Citace elektronické monografie
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] se v&nbsp;roce 2013 umístil na 35.&nbsp;místě ve světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The World Bank Group
 | titul = Economy Rankings - Middle East & North Africa
@@ Řádek 960: / Řádek 1 014: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2014-09-13
-}}</ref> V&nbsp;roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),<ref>
+}}</ref> V&nbsp;roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Ynet News
 | titul = Israel invited to join the OECD
 | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3400955,00.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> která podporuje spolupráci mezi státy, jež dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> která podporuje spolupráci mezi státy, jež dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
 | titul = About
@@ Řádek 973: / Řádek 1 025: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v&nbsp;uplynulých 20&nbsp;letech z&nbsp;velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji [[zemědělství]] a [[průmysl]]u v&nbsp;oblasti produkce potravin; z&nbsp;klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v&nbsp;roce 2010 činily 4,34 %&nbsp;HDP, zatímco průměr zemí OECD činil 2,38 %&nbsp;HDP a Česká republika vynakládá 1,55 %&nbsp;HDP.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
+ |vydavatel        = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
- | titul = Gross domestic expenditure on R&D
+ |titul            = Gross domestic expenditure on R&D
- | url = http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1
+ |url              = http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1
- | datum vydání = 2013-05-27
+ |datum vydání   = 2013-05-27
- | datum přístupu = 2014-9-11
+ |datum přístupu = 2014-9-11
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140911214216/http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1
-}}</ref> Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon">
+ |datum archivace  = 2014-09-11
-{{Citace elektronické monografie
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon">{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = BusinessInfo.cz
 | titul = Izrael: Ekonomická charakteristika země
@@ Řádek 986: / Řádek 1 040: @@
 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Míra [[nezaměstnanost]]i byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 celkem 6,6 %.<ref name="CBS-indikátory"/>
 Izrael má dlouhodobě negativní obchodní bilanci (objem importu je větší než exportu). V&nbsp;roce 2012 činil objem importu 73,1&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]] oproti 63,1&nbsp;miliardám exportu.<ref name="CBS-export+import">{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
+ |vydavatel        = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
- | titul = Imports by country of purchase and exports by country of destination
+ |titul            = Imports by country of purchase and exports by country of destination
- | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013
+ |url              = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013
- | datum vydání = 2013
+ |datum vydání   = 2013
- | datum přístupu = 2014-9-13
+ |datum přístupu = 2014-9-13
- | jazyk = anglicky, hebrejsky
+ |jazyk            = anglicky, hebrejsky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20131113180914/http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013
-}}</ref> Dováží se především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení.<ref name="CIA"/> Z&nbsp;fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.<ref name="CIA"/> Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] má trvale rostoucí tendenci. V&nbsp;rámci vzájemného obchodu činil k&nbsp;roku 2013 objem importu z&nbsp;České republiky dohromady 630,8&nbsp;milionů dolarů oproti 220,5&nbsp;milionům dolarů exportu.<ref name="CBS-export+import"/> Do Izraele se dováží zejména automobily, dále též farmaceutika, měřící přístroje, aj. Dováží se naopak léčiva, chemické sloučeniny, optické a lékařské přístroje,<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS">
+ |datum archivace  = 2013-11-13
-{{Citace elektronické monografie
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> Dováží se především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení.<ref name="CIA"/> Z&nbsp;fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.<ref name="CIA"/> Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] má trvale rostoucí tendenci. V&nbsp;rámci vzájemného obchodu činil k&nbsp;roku 2013 objem importu z&nbsp;České republiky dohromady 630,8&nbsp;milionů dolarů oproti 220,5&nbsp;milionům dolarů exportu.<ref name="CBS-export+import"/> Do Izraele se dováží zejména automobily, dále též farmaceutika, měřící přístroje, aj. Dováží se naopak léčiva, chemické sloučeniny, optické a lékařské přístroje,<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS">{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = BusinessInfo.cz
 | titul = Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Izrael: Vztah k České republice: Obchod zbožím
@@ Řádek 999: / Řádek 1 055: @@
 | datum přístupu = 2014-09-13
 }}</ref> Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v&nbsp;České republice v&nbsp;celkové výši 100&nbsp;milionů dolarů stojí izraelská firma [[Teva Pharmaceutical Industries]], vyrábějící generická léčiva.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Finanční noviny
+ |vydavatel        = Finanční noviny
-| titul = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD
+ |titul            = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD
-| url = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369
+ |url              = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369
+ |datum přístupu = 2008-08-01
-| datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos|NESS Logos a.&nbsp;s.]], podnikající v&nbsp;oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68&nbsp;milionů dolarů.<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20090109004044/http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369
+ |datum archivace  = 2009-01-09
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos|NESS Logos a.&nbsp;s.]], podnikající v&nbsp;oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68&nbsp;milionů dolarů.<ref>
 {{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Eretz.cz]]
@@ Řádek 1 011: / Řádek 1 071: @@
 }}</ref>
-Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i&nbsp;na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V&nbsp;oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v&nbsp;roce [[1980]] nahradil [[Izraelská lira|izraelskou liru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17&nbsp;měn obchodovaných na světových trzích.<ref>
+Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i&nbsp;na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V&nbsp;oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v&nbsp;roce [[1980]] nahradil [[Izraelská lira|izraelskou liru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17&nbsp;měn obchodovaných na světových trzích.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Eretz.cz]]
 | titul = Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním
@@ Řádek 1 034: / Řádek 1 093: @@
 }}</ref> V&nbsp;roce 2007 průmyslová výroba jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
-Izrael patří k&nbsp;světové špičce v&nbsp;oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].<ref>
+Izrael patří k&nbsp;světové špičce v&nbsp;oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Ginsburg
 | jméno = Mitch
@@ Řádek 1 042: / Řádek 1 100: @@
 | url = http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v&nbsp;oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v&nbsp;USA.<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v&nbsp;oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v&nbsp;USA.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The Hindu Business Line
 | titul = Israel keen on IT tie-ups
 | url = http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = The Economist
 | titul = Israel: Punching above its weight
 | url = http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v&nbsp;Izraeli společnosti [[Intel]]<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v&nbsp;Izraeli společnosti [[Intel]]<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Krawitz
 | jméno = Avi
@@ Řádek 1 062: / Řádek 1 117: @@
 | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Microsoft]],<ref>
+| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Microsoft]],<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Microsoft]]
 | titul = Israel R&D Center: Leadership Team
@@ Řádek 1 076: / Řádek 1 130: @@
 [[Soubor:Deganya Israel.jpg|náhled|[[Kibuc]] [[Deganja Alef]] a [[Deganja Bet]]]]
 Izrael má vysoce rozvinuté [[Zemědělství v Izraeli|zemědělství]]. To k&nbsp;roku 2012 zaměstnává 1,6 % pracujících a na HDP se podílí 2,4 %.<ref name="ciapdf"/> V&nbsp;roce 2007 došlo k&nbsp;přibližně 10% růstu rostlinné produkce.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště −&nbsp;zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Většina zemědělské půdy patří [[kibuc]]ům,<ref name="Státy světa"/> což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s&nbsp;výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v&nbsp;Izraeli jsou [[mošav]]y, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
-Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.<ref name="Státy světa"/> Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.<ref name="Státy světa"/> Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v&nbsp;poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z&nbsp;termálních vrtů.<ref>
+Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.<ref name="Státy světa"/> Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.<ref name="Státy světa"/> Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v&nbsp;poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z&nbsp;termálních vrtů.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Aktuálně.cz
 | titul = Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to
@@ Řádek 1 091: / Řádek 1 144: @@
 [[Soubor:Tel Aviv Yafo 43717 (14449521381).jpg|náhled|Nábřeží a pláže v [[Tel Aviv]]u]]
 [[Soubor:הגיאY (2).JPG|náhled|[[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] v&nbsp;Jeruzalémě]]
-Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i&nbsp;jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k&nbsp;normálu.<ref>
+Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i&nbsp;jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k&nbsp;normálu.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Burstein
 | jméno = Nathan
@@ Řádek 1 113: / Řádek 1 165: @@
 {{Podrobně|Věda a technologie v Izraeli}}
 [[Soubor:Weizmann accelerator.jpg|náhled|upright|[[Urychlovač částic]] ve [[Weizmannův institut věd|Weizmannově institutu věd]] ve městě [[Rechovot]]]]
-Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v&nbsp;jihozápadní Asii a společně s&nbsp;[[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s&nbsp;nejdelší průměrnou dobou vzdělání v&nbsp;Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z&nbsp;roku 2004).<ref>
+Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v&nbsp;jihozápadní Asii a společně s&nbsp;[[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s&nbsp;nejdelší průměrnou dobou vzdělání v&nbsp;Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z&nbsp;roku 2004).<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[UNESCO]]
 | titul = Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World
@@ Řádek 1 120: / Řádek 1 171: @@
 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v&nbsp;celé jihozápadní Asii.<ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v&nbsp;celé jihozápadní Asii.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Organizace spojených národů
 | titul = Human Development Report 2005 - Human Development Indicators
@@ Řádek 1 127: / Řádek 1 177: @@
 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Zákon o&nbsp;vzdělání z&nbsp;roku 1953 rozděluje školy v&nbsp;Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.<ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Zákon o&nbsp;vzdělání z&nbsp;roku 1953 rozděluje školy v&nbsp;Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Education Resources Informational Center
 | titul = Israeli Schools: Religious and Secular Problems
@@ Řádek 1 135: / Řádek 1 184: @@
 | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>
-Povinná školní docházka v&nbsp;Izraeli trvá od 3&nbsp;do 18&nbsp;let.<ref>
+Povinná školní docházka v&nbsp;Izraeli trvá od 3&nbsp;do 18&nbsp;let.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Kashti
 | jméno = Or
@@ Řádek 1 145: / Řádek 1 193: @@
 | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/883341.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
 | titul = Summary of the Principal Laws Related to Education
 | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2003/1/Summary+of+the+principal+laws+relating+to+educatio.htm
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů −&nbsp;základní škola prvního stupně (1.−6.&nbsp;třída), základní škola druhého stupně (7.−9.&nbsp;třída) a střední škola (10.−12.&nbsp;třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.<ref name="education">
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů −&nbsp;základní škola prvního stupně (1.−6.&nbsp;třída), základní škola druhého stupně (7.−9.&nbsp;třída) a střední škola (10.−12.&nbsp;třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.<ref name="education">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Immigrant Absorption
 | titul = Education
@@ Řádek 1 158: / Řádek 1 204: @@
 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z&nbsp;dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.<ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z&nbsp;dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University
 | titul = The Israeli Matriculation Certificate
@@ Řádek 1 166: / Řádek 1 211: @@
 | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>
-Všech devět [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.<ref name="education"/><ref>
+Všech devět [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.<ref name="education"/><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Embassy of Israel in Washington, DC
 | titul = Higher Education in Israel
@@ Řádek 1 173: / Řádek 1 217: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Nejstarší izraelskou univerzitou je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita v&nbsp;Jeruzalémě]], která je zároveň domovem [[Národní knihovna Izraele|Národní a univerzitní knihovny]], disponující největší sbírkou knih s&nbsp;židovskou tematikou na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Jewish National and University Library
+ |vydavatel        = Jewish National and University Library
-| titul = About the Library
+ |titul            = About the Library
-| url = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
+ |url              = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-15
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;roce&nbsp;2014 se umístila na 70.&nbsp;místě v&nbsp;[[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] pěti set nejprestižnějších univerzit světa.<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20070421084915/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
-{{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2007-04-21
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> V&nbsp;roce&nbsp;2014 se umístila na 70.&nbsp;místě v&nbsp;[[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] pěti set nejprestižnějších univerzit světa.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Schanghai Jiao Tong University
 | titul = Academic Ranking of World Universities 2014
@@ Řádek 1 184: / Řádek 1 231: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2014-09-13
-}}</ref> Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion&nbsp;–&nbsp;Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]], [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]], [[Open University of Israel]] a [[Arielská univerzita]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v&nbsp;podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).<ref name="top10-israeli consulate">
+}}</ref> Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion&nbsp;–&nbsp;Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]], [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]], [[Open University of Israel]] a [[Arielská univerzita]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v&nbsp;podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).<ref name="top10-israeli consulate">{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israeli Consulate, New York City
 | titul = Top Ten Reasons to Invest in Israel
 | url = http://www.israelfm.org/economic/investing/top_ten.htm
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = American University
 | titul = Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce
 | url = http://www.american.edu/initeb/as5415a/Israel_ICT/itWork.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století, z&nbsp;nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.<ref name="top10-israeli consulate"/> Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]<ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století, z&nbsp;nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.<ref name="top10-israeli consulate"/> Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
 | titul = Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200
@@ Řádek 1 210: / Řádek 1 254: @@
 | url = http://pubs.acs.org/cen/science/84/8448sci1.html
 | jazyk = anglicky
-| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
+| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Gordon
 | jméno = Evelyn
@@ Řádek 1 224: / Řádek 1 267: @@
 [[Soubor:Population of israel by religion no text alt.svg|náhled|Procentuální změny mezi největšími skupinami mezi lety 1949–2016. {{Legenda0|#65acef|Židé}} {{Legenda0|#71c837|Muslimové}} {{Legenda0|#f05844|Křesťané}} {{Legenda0|#ffd42a|Drúzové}} {{Legenda0|#d8d1cc|Nespecifikované}}]]
 V&nbsp;dubnu&nbsp;2013 měl Izrael 8&nbsp;002&nbsp;300 obyvatel.<ref name="CBS-indikátory"/> Toto číslo nezahrnuje pouze samotný Izrael (v hranicích z roku 1967), ale i občany Izraele v [[Západní břeh Jordánu|Judeji a Samaří]], [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] a [[Východní Jeruzalém|Východním Jeruzalémě]]. Koncem roku 2012 žilo na Západním břehu Jordánu celkem 341&nbsp;400 Izraelců,<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
+ |vydavatel        = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
- | titul = Population by District and Sub-District and Religion
+ |titul            = Population by District and Sub-District and Religion
- | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013
+ |url              = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013
- | datum přístupu = 2014-09-12
+ |datum přístupu = 2014-09-12
- | datum vydání = 2013
+ |datum vydání   = 2013
- | jazyk = anglicky, hebrejsky
+ |jazyk            = anglicky, hebrejsky
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20140813163155/http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013
-}}</ref> a to ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Ilit]], [[Bejtar Ilit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v&nbsp;osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žilo o&nbsp;rok dříve přes 20&nbsp;tisíc Izraelců.<ref>
+ |datum archivace  = 2014-08-13
-{{Citace elektronické monografie
+ |nedostupné      = ne
+}}</ref> a to ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Ilit]], [[Bejtar Ilit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v&nbsp;osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žilo o&nbsp;rok dříve přes 20&nbsp;tisíc Izraelců.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Foundation for Middle East Peace
 | titul = Settlement Information – Settlements in the Golan Heights
@@ Řádek 1 237: / Řádek 1 282: @@
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2014-09-13
-}}</ref> V&nbsp;roce 2010 žilo 198&nbsp;tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.<ref>
+}}</ref> V&nbsp;roce 2010 žilo 198&nbsp;tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Foundation for Middle East Peace
 | titul = Settlement Information - Settlements in East Jerusalem
@@ Řádek 1 245: / Řádek 1 289: @@
 | datum přístupu = 2014-09-13
 }}</ref> Celkový počet izraelských osadníků je přes 500&nbsp;tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v&nbsp;osadách v&nbsp;Pásmu Gazy, než byli evakuováni v&nbsp;souladu s&nbsp;plánem na jednostranné stažení.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
+ |vydavatel        = Foundation for Middle East Peace
-| titul = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip
+ |titul            = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip
-| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
+ |url              = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
-| jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-04-30
-| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v&nbsp;Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z&nbsp;[[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z&nbsp;Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|Arabského světa]]).<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20060512095055/http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
- {{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2006-05-12
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v&nbsp;Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z&nbsp;[[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z&nbsp;Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|Arabského světa]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
  | titul = Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration
@@ Řádek 1 256: / Řádek 1 303: @@
  | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.<ref>
+ | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Defensible Borders for a Lasting Peace
 | titul = Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense
@@ Řádek 1 265: / Řádek 1 311: @@
 Úřední jazyky jsou hebrejština a arabština (od roku [[2018]] už však nejsou právně na stejné úrovni, arabština má "jen" zvláštní status<ref>{{Citace elektronického periodika
- | titul = Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem
+ |titul            = Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem
- | periodikum = iROZHLAS
+ |periodikum       = iROZHLAS
- | datum_vydání = 2018-07-19
+ |datum_vydání   = 2018-07-19
- | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf
+ |url              = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf
- | datum_přístupu = 2018-07-20
+ |datum_přístupu = 2018-07-20
+ |datum přístupu = 2018-07-20
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20180720110149/https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf
+ |datum archivace  = 2018-07-20
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
- | titul = Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19
+ |titul            = Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19
- | datum_vydání = 2018-07-18
+ |datum_vydání   = 2018-07-18
- | url = https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/
+ |url              = https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/
- | datum_přístupu = 2018-07-20
+ |datum_přístupu = 2018-07-20
+ |datum přístupu = 2018-07-20
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20180720111205/https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/
+ |datum archivace  = 2018-07-20
+ |nedostupné      = ne
 }}</ref>).<ref name="CIA"/> Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří [[izraelští Arabové]] a Židé, kteří do Izraele imigrovali z&nbsp;[[Arabský svět|arabských zemí]]. Většina Izraelců komunikuje i&nbsp;v&nbsp;angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i&nbsp;mnoho dalších jazyků. Lidé z&nbsp;bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Etiopie]] v&nbsp;Izraeli značně rozšířili ruštinu a [[amharština|amharštinu]]. V&nbsp;letech 1990−1994 vzrostl podíl přistěhovalců z&nbsp;bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Friedberg
@@ Řádek 1 290: / Řádek 1 344: @@
  | ročník = 10
  | číslo = 2
- | strany = 267-292}}</ref> Od roku 2006 do Izraele dorazilo na 70&nbsp;tisíc uprchlíků z Afriky, které Izrael považuje za ekonomické imigranty ohrožující židovský charakter země.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic]". Česká televize. 7. ledna 2014.</ref>
+ | strany = 267-292}}</ref> Od roku 2006 do Izraele dorazilo na 70&nbsp;tisíc uprchlíků z Afriky, které Izrael považuje za ekonomické imigranty ohrožující židovský charakter země.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic] {{Wayback|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic |date=20151222104102 }}". Česká televize. 7. ledna 2014.</ref>
 === Náboženství ===
@@ Řádek 1 296: / Řádek 1 350: @@
 [[Soubor:Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg|náhled|vlevo|[[Světové centrum Bahá'í]] v&nbsp;Haifě]]
 [[Soubor:Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg|náhled|[[Zeď nářků]] a [[Skalní dóm]], Jeruzalém]]
-Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i&nbsp;[[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.<ref>
+Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i&nbsp;[[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.<ref>{{Citace elektronické monografie
-{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Kneset]]
 | titul = Zákon o návratu
@@ Řádek 1 313: / Řádek 1 366: @@
 | strany = 56-57}}
 </ref>
-[[Muslim]]ové představují s&nbsp;16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z&nbsp;nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.<ref>
+[[Muslim]]ové představují s&nbsp;16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z&nbsp;nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
  | titul = Population, by religion and population group
@@ Řádek 1 320: / Řádek 1 372: @@
  | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.<ref>
+ | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
  | titul = National Population Estimates
@@ Řádek 1 336: / Řádek 1 387: @@
 [[Soubor:Israel Galilee Museum.jpg|náhled|Galilejské muzeum]]
 Izrael má díky rozmanitosti své [[populace]] nesmírně bohatou [[Kultura|kulturu]]. Všichni příchozí si s&nbsp;sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i&nbsp;Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = International Youth Foundation
+ |vydavatel        = International Youth Foundation
- | titul = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population
+ |titul            = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population
- | url = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
+ |url              = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-19
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je jedinou zemí na světě, v&nbsp;níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071010072008/http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
- {{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2007-10-10
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Izrael je jedinou zemí na světě, v&nbsp;níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
  | titul = Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel
  | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/People/Jewish%20Festivals%20in%20Israel
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i&nbsp;početná arabská menšina, a to zejména v&nbsp;oblastech [[architektura|architektury]],<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i&nbsp;početná arabská menšina, a to zejména v&nbsp;oblastech [[architektura|architektury]],<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Ran
  | jméno = Ami
@@ Řádek 1 355: / Řádek 1 408: @@
  | jazyk = anglicky
  | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[hudba|hudby]]<ref>{{Citace elektronické monografie
- | příjmení = Brinn
+ |příjmení      = Brinn
- | jméno = David
+ |jméno           = David
- | vydavatel = Israel21c
+ |vydavatel        = Israel21c
- | titul = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace
+ |titul            = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace
- | url = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
+ |url              = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> nebo kulinářství.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ |datum přístupu = 2008-05-19
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080620043118/http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
- | příjmení = Dolev
+ |datum archivace  = 2008-06-20
- | jméno = Yael
+ |nedostupné      = ano
- | vydavatel = University of Michigan
+}}</ref> nebo kulinářství.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | titul = Some Thoughts About Israeli Cuisine
+ |příjmení      = Dolev
- | url = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
+ |jméno           = Yael
- | jazyk = anglicky
+ |vydavatel        = University of Michigan
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
+ |titul            = Some Thoughts About Israeli Cuisine
+ |url              = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-19
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080123113731/http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
+ |datum archivace  = 2008-01-23
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref>
 [[Izraelská literatura]] je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o&nbsp;[[poezie|poezii]] a [[próza|prózu]]. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci [[hebrejština|hebrejského jazyka]] v&nbsp;polovině [[19. století]]. Malá část literatury je však publikována i&nbsp;například v&nbsp;arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v&nbsp;Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v&nbsp;Jeruzalémě. V&nbsp;roce 2001 byl zákon doplněn o&nbsp;audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = Jewish National and University Library
+ |vydavatel        = Jewish National and University Library
- | titul = Depositing Books to The Jewish National & University Library
+ |titul            = Depositing Books to The Jewish National & University Library
- | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
+ |url              = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-19
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> K&nbsp;roku 2006 bylo 85 % z&nbsp;knih ukládaných do knihovny v&nbsp;hebrejštině.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ |url archivu      = https://archive.is/20120529153016/http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
- | vydavatel = Jewish National and University Library
+ |datum archivace  = 2012-05-29
- | titul = Israeli Book Statistics for 2006
+ |nedostupné      = ano
- | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
+}}</ref> K&nbsp;roku 2006 bylo 85 % z&nbsp;knih ukládaných do knihovny v&nbsp;hebrejštině.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | jazyk = anglicky
+ |vydavatel        = Jewish National and University Library
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Každoročně se v&nbsp;červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění −&nbsp;[[Sapirova cena]].
+ |titul            = Israeli Book Statistics for 2006
+ |url              = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-19
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20070629173540/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
+ |datum archivace  = 2007-06-29
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Každoročně se v&nbsp;červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění −&nbsp;[[Sapirova cena]].
 [[Izraelská hudba]] také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z&nbsp;celého světa, ať už jemenskou hudbou, [[chasidismus|chasidskými]] melodiemi, [[klezmer]]em, [[arabská hudba|arabskou]] či [[řecká hudba|řeckou]] hudbou, [[jazz]]em, [[Pop music|popem]] nebo [[rock]]em.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = National Geographic Society
+ |vydavatel        = National Geographic Society
- | titul = World Music - Israel
+ |titul            = World Music - Israel
- | url = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
+ |url              = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
+ |datum přístupu = 2008-05-19
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.<ref>
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20071105191800/http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
- {{Citace elektronické monografie
+ |datum archivace  = 2007-11-05
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Davis
  | jméno = Barry
@@ Řádek 1 394: / Řádek 1 466: @@
  | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israel+Philharmonic+Orchestra+celebrates+70th+anniversary+5-Feb-2007.htm
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků −&nbsp;celosvětově známí jsou například [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Eurovision Song Contest|Velká cena Eurovize]], kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků −&nbsp;celosvětově známí jsou například [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Eurovision Song Contest|Velká cena Eurovize]], kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Eurovision Broadcasting Union
  | titul = Eurovision Song Contest - Israel
@@ Řádek 1 401: / Řádek 1 472: @@
  | jazyk = anglicky
  | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;[[Ejlat]]u se od roku 1987 koná každoroční letní ''Red Sea Jazz Festival''.<ref>{{Citace elektronické monografie
- | vydavatel = Red Sea Jazz Festival
+ |vydavatel        = Red Sea Jazz Festival
- | titul = About us
+ |titul            = About us
- | url = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
+ |url              = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
- | jazyk = anglicky
+ |jazyk            = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
+ |datum přístupu = 2008-05-19
+ |url archivu      = https://web.archive.org/web/20070812185754/http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
+ |datum archivace  = 2007-08-12
+ |nedostupné      = ano
+}}</ref>
-Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v&nbsp;Tel Avivu, založené roku 1918.<ref>
+Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v&nbsp;Tel Avivu, založené roku 1918.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Habima National Theatre
  | titul = התיאטרון הלאומי הבימה
@@ Řádek 1 415: / Řádek 1 489: @@
  | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
-V&nbsp;Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v&nbsp;Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o&nbsp;holocaustu na světě.<ref>
+V&nbsp;Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v&nbsp;Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o&nbsp;holocaustu na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = [[Jad vašem]]
  | titul = About Yad Vashem: The Yad Vashem Library
  | url = http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bejt ha-Tfucot]].<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bejt ha-Tfucot]].<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Beth Hatefutsoth
  | titul = Museum Informations
@@ Řádek 1 432: / Řádek 1 504: @@
 {{Podrobně|Sport v Izraeli}}
 [[Soubor:OpeningCeremonyMaccabiah17.JPG|náhled|Zahajující ceremoniál 17.&nbsp;[[Makabejské hry|Makabejských her]] v&nbsp;roce [[2005]]]]
-[[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v&nbsp;rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány [[starověké Řecko|starověkými Řeky]], se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad [[helénismus|helénistické kultury]]. Již středověký [[rabín]] a lékař [[Maimonides]] však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v&nbsp;kondici. Jeho názor byl oživen v&nbsp;[[19. století]] [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20.&nbsp;století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''<ref>
+[[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v&nbsp;rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány [[starověké Řecko|starověkými Řeky]], se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad [[helénismus|helénistické kultury]]. Již středověký [[rabín]] a lékař [[Maimonides]] však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v&nbsp;kondici. Jeho názor byl oživen v&nbsp;[[19. století]] [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20.&nbsp;století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Griver
  | jméno = Simon
@@ Řádek 1 451: / Řádek 1 522: @@
 | jazyk = anglicky
 | isbn = 0313320918
-| strany = 141}}</ref> Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] pětkrát vyhrál [[Evropská liga ULEB|mistrovství Evropy v basketbalu klubů]].<ref>
+| strany = 141}}</ref> Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] pětkrát vyhrál [[Evropská liga ULEB|mistrovství Evropy v basketbalu klubů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Bouskila
  | jméno = Daniel
@@ Řádek 1 459: / Řádek 1 529: @@
  | url = http://www.jewishjournal.com/home/preview.php?id=14087
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V&nbsp;roce&nbsp;2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V&nbsp;roce&nbsp;2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = World Chess Federation
  | titul = World Team Championship in Beer Sheva, Israel
  | url = http://www.fide.com/news.asp?id=861
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v&nbsp;[[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v&nbsp;šachu]] 2007.<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v&nbsp;[[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v&nbsp;šachu]] 2007.<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Levy
  | jméno = Marissa
@@ Řádek 1 473: / Řádek 1 541: @@
  | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1191257206613
  | jazyk = anglicky
- | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z&nbsp;[[Letní olympijské hry 2004|LOH v&nbsp;Aténách]] v&nbsp;disciplíně [[windsurfing]].<ref>
+ | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z&nbsp;[[Letní olympijské hry 2004|LOH v&nbsp;Aténách]] v&nbsp;disciplíně [[windsurfing]].<ref>{{Citace elektronické monografie
- {{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = International Olympic Committee
  | titul = Olympic Medal Winners (under Europe / Israel)

Verze z 2. 8. 2018, 21:02

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Stát Izrael
מדינת ישראל (Medinat Jisra'el)
دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl)

vlajka

znak

Hymna
Ha-tikva
Naděje

Geografie

Poloha Izraele

Hlavní město

Jeruzalém (mezinárodně neuznáno)^{[pozn 1]}

Rozloha

21 640 km² (150. na světě)
z toho 2 % vodní plochy

Nejvyšší bod

Har Meron (1208 m n. m.)

Časové pásmo

+2

Poloha

31° s. š., 35° v. d.

Geodata (OSM)

OSM, WMF

Obyvatelstvo

Hustota zalidnění

359 ob. / km² (35. na světě)

HDI

▲ 0,894 (velmi vysoký) (18. na světě, {{{HDI aktuální k}}})

Jazyk

hebrejština (oficiální), arabština (zvláštní status)

Národnostní
složení

75,4 % Židé, 20,6 % Arabové, 4 % menšiny

Náboženství

judaismus, islám, křesťanství

Státní útvar

Státní zřízení

parlamentní republika

Vznik

14. května 1948 (založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu)

Nový izraelský šekel (₪) (ILS)

HDP/obyv. (PPP)

35 831^[3] USD (30. na světě, {{{HDP aktuální k}}})

Giniho koeficient

38,6^[4] ({{{Gini aktuální k}}})

Mezinárodní identifikace

376 ISR IL

IL

+972

multimediální obsah na Commons

Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el; arabsky: إسرائيل‎, Isrá'íl), oficiálně Stát Izrael (hebrejsky מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el; arabsky دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 8 146 300 obyvatel,^[5] z níž většinu (76 %) tvoří Židé,^[6] jediným židovským státem na světě.^[7] Je rovněž domovem izraelských Arabů, křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako jiných náboženských a etnických menšin.^[4]

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.^[8] V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský.^[9] Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.^[10] Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.

Izrael je parlamentní zastupitelská demokratická republika s všeobecným rovným volebním právem.^[11] Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Kneset. Podle hrubého domácího produktu je izraelská ekonomika 41. největší na světě (2010).^[12] Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v indexu lidského rozvoje,^[13] svobody tisku^[14] a ekonomiky.^[15] Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město Jeruzalém,^{[pozn 1]} interní informační podklad českého Parlamentního institutu tvrdí, že většina států uznává jako hlavní město Tel Aviv-Jaffa.^[2]

Etymologie

Jméno Izrael již přes 3000 let v běžném i náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován Jákob po zápase s Bohem.^[16] Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „synové Izraele“ nebo Izraelité.

O významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso s–r–r (také š–r–r, s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,^[17] zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží“ nebo „Bůh zápasí/bojuje“.

První historická zmínka o Izraeli pochází z Merneptahovy stély ze starověkého Egypta, která se datuje do 13. století př. n. l.,^[18] ačkoliv odborníci se liší v názoru, zda odkazuje k židovskému národu nebo k Palestině. Moderní stát se nazývá Stát Izrael (Medinat Jisra'el), ostatní návrhy jako např. Erec Jisra'el (Země Izraelská), Sijón a Judea byly odmítnuty.^[19] V prvních týdnech nezávislosti oznámil ministr zahraničí Moše Šaret^[20] rozhodnutí vlády, podle něhož se občané nového státu budou nazývat Izraelci.

Dějiny

Starověké a středověké osídlení

Území dnešního Izraele bylo obýváno již v paleolitu, avšak teprve v neolitu začala být budována trvalá sídla. Za nejstarší město je považováno Jericho, které vzniklo okolo roku 8000 př. n. l.^[21] Až do 10. století př. n. l. vznikaly na tomto území pouze městské státy, které byly pod vlivem některé tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až Izraelské království (cca 931–722 př. n. l.).^[22]

Země izraelská byla podle Tóry Hospodinem přislíbena Abrahámovi a darována jeho potomkům jako Země zaslíbená,^[23]^[24] je proto věřícími židy (a po nich i křesťany) považována za Svatou zemi, ve které se nachází nejsvětější místa judaismu i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto území postupně spadalo pod asyrskou, babylonskou, perskou, řeckou, římskou, sásánovskou, byzantskou a od 7. století pod islámskou nadvládu. Poté oblast ovládali Umajjovci, Abbásovci, křižáci^[25] a v roce 1260 byla připojena k mamlúckému sultanátu. Roku 1516 se stala součástí Osmanské říše, jíž zůstala až do 20. století.^[25]

Po neúspěšném protiřímském povstání Bar Kochby v letech 132−135 n. l. a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území: římský císař Hadrianus přejmenoval provincii Judeu na Syria Palaestina podle národa Pelištejců.^[26]

Sionismus a britský mandát

Židé žijící mimo Palestinu odedávna usilovali o návrat a tato touha byla vyjádřena v Tanachu^[27] a je významným motivem židovských modlitebních knih.^[28]^[29] Persekuce Židů v Evropě, která začala ve 12. století a vyvrcholila jejich vyhnáním ze Španělska v roce 1492,^[30] vedla ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve Svaté zemi. Během 16. století vznikly velké židovské komunity ve „čtyřech svatých městech“ a ve druhé polovině 18. století přesídlila do Svaté země takřka celá chasidská pospolitost.^[31] První velká vlna moderní imigrace, známá jako první alija, vypukla po protižidovských pogromech ve východní Evropě v roce 1881.^[32] V té době již existovala sionistická myšlenka, avšak až Theodor Herzl vytvořil politický sionismus − hnutí, které usilovalo o založení židovského státu v Palestině. Rovněž díky Herzlovi se tato otázka začala řešit i na mezinárodní diplomatické úrovni.^[33] V roce 1896 představil Herzl své vize v knize Der Judenstaat (Židovský stát)^[34] a o rok později předsedal prvnímu Světovému sionistickému kongresu v Basileji.^[35]

Britský ministr zahraničí Arthur Balfour roku 1917 deklaroval, že „vláda jeho Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině.“^[36] Arabský odpor k židovskému přistěhovalectví přerostl v roce 1920 v násilnosti, které vedly ke zformování palestinské židovské ozbrojené organizace Hagana, od níž se později oddělily skupiny Irgun a Lechi.^[37] V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála Edmunda Allenbyho,^[38] v roce 1919 pak bylo na Pařížské mírové konferenci území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak protektorát Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.^[8] Obyvatelstvo protektorátu bylo v té době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně židovský.^[39]

Židovská imigrace pokračovala i za třetí aliji (1919−1923) a čtvrté aliji (1924−1929), během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů.^[40]^[41] Arabské nepokoje a povstání v Jaffě vedly k tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky Jordán.^[42]

Vzestup nacismu v Evropě ve 30. letech vedl k páté aliji, přílivu téměř čtvrt milionu Židů,^[43] který podnítil arabské násilnosti a povstání, při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.^[44] Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v roce 1939 v takzvané Bílé knize zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.^[45] Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v rámci ilegální aliji, tzv. aliji Bet. Ke konci druhé světové války tvořili Židé v Palestině 33 % populace oproti 11 % v roce 1922.^[46]

I když palestinští Židé s britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili,^[47] připojili se většinou k Davidu Ben Gurionovi, jenž prohlásil: Budeme bojovat s Brity proti Hitlerovi, jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.^[48] Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku, Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944.^[47] V britské armádě bojovalo v nově zformované Židovské brigádě na 26 tisíc Židů z Britského mandátu Palestina,^[49] přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků. Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí, ovládaného Němci, a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se zbylými židovskými komunitami.^[49] Během války došlo k dalšímu velkému legálnímu i nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k další polarizaci Židů a Arabů.^[50]

Vyhlášení nezávislosti a první roky

Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. útoku na hotel King David) se britská vláda v roce 1947 vzdala svého mandátu v Palestině.^[51] Nově vytvořená Organizace spojených národů (OSN) přijala 29. listopadu 1947 Plán OSN na rozdělení Palestiny, podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát^[52] a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako corpus separatum.^[52] Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco Liga arabských států a Vysoká arabská komise plán odmítly^[53] s odůvodněním, že porušuje „ustanovení Charty OSN, které dává národu právo na určení svého vlastního osudu“.^[54]

14. května 1948, den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.^[55] V době vzniku Izraele žilo na území někdejšího britského mandátu 1,2 miliónu Arabů a 650 tisíc Židů.^[56] Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak První arabsko-izraelskou válku.^[57] Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako Zelená linie.^[58] Jordánsko anektovalo území Judeje a Samaří, známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. 11. května 1949 byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711 tisíc Arabů, tj. zhruba 80 % dřívější arabské populace^[59] a osud těchto palestinských uprchlíků dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy.

První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli vyhnání z arabských zemí.^[60] Během deseti let (1948–1958) vzrostla populace Izraele z 800 tisíc na 2 miliony.^[61] Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v provizorních uprchlických táborech, známých jako ma'abarot.

V roce 1956 vypukla Suezská krize, způsobená tím, že Egypt znárodnil Suezský průplav a uzavřel Tiranskou úžinu. Izrael se rozhodl spojit s Francií a Spojeným královstvím, zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k Rudému moři.^[62] Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v Rudém moři a průplavu.^[63]^[64]

Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v Argentině unést Adolfa Eichmanna, tvůrce „konečného řešení“ židovské otázky,^[65] a postavit ho v Izraeli před soud. Proces velmi přispěl k tomu, že si veřejnost uvědomila rozměry holocaustu, a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k trestu smrti.^[65]

Konflikty a mírové dohody

Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v roce 1964 vznikla Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), jež deklarovala cíl „dosáhnout zničení Izraele“^[66]^[67] a v jejíž Národní chartě se až do prosince 1998 uvádělo, že „ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“^[68] V roce 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele, Egypt vyzval k odchodu mírové jednotky OSN^[69] a opět zablokoval Izraeli přístup k Rudému moři.^[70] Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k válce a rozhodl, že sám udeří první. Šestidenní válka přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, Golanských výšin a Východního Jeruzaléma.

Na přelomu 60. a 70. let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné masakr izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972.^[71] Izrael odpověděl Operací Boží hněv, pokusem izraelské tajné služby Mosad zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.^[72] 6. října 1973, v den židovského svátku Jom kipur, překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie. Jomkipurská válka skončila 26. října konečným vítězstvím Izraele, který však zaznamenal těžké ztráty.^[73]

Po dlouhých letech nadvlády socialistů vyhrála v roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana Likud.^[74] Tentýž rok učinil egyptský prezident Anwar Sadat překvapivou cestu do Izraele a o dva roky později podepsali Sadat a Menachem Begin ve Washingtonu Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu, podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova.

V roce 1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, Operaci Lítání,^[75] při níž došlo k obsazení jižního Libanonu a vytlačení jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k rozsáhlé expanzi izraelských osad na území Západního břehu Jordánu,^[76] která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby.

7. června 1981 Izrael vybombardoval v rámci operace Opera irácký jaderný reaktor v Osiraku, protože se obával, že by ho Irák mohl použít k výrobě jaderných zbraní.^[77] V roce 1982 zasáhl Izrael do Libanonské občanské války, aby zničil základny, z nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael,^[78] což vedlo k první libanonské válce. Izrael se stáhl z většiny Libanonu v roce 1986, ale v tzv. nárazníkové zóně setrval až do května 2000.^[79] V roce 1987 vypukla tzv. první intifáda, arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu.^[80] Během války v Zálivu v roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů Saddáma Husajna a raketové útoky Iráku proti Izraeli.^[81]

Téhož roku proběhla za vlády Jicchaka Šamira Madridská konference.^[82] Ta byla průlomová tím, že se u jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za nezávislost.^[82] Během roku 1992 docházelo k přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v různých městech po celém světě.^[83] Tentýž rok vyhrál volby Jicchak Rabin. Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13. září 1993 ve Washingtonu. Z ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena Palestinská samospráva.^[84] V roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána Izraelsko-jordánská mírová smlouva.^[85]

Podepsání dohod z Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo.^[86] Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména Hamás a Palestinský islámský džihád, která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z Osla začala vymezovat.^[87] V Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,^[86] sám Jicchak Rabin byl 4. listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem Jigalem Amirem.^[86] Za vlády Benjamina Netanjahua byl podepsán tzv. Hebronský protokol, fakticky znamenající předání města Hebron Palestinské autonomii a stažení izraelské armády z části tohoto města.^[88] V říjnu 1998 bylo podepsáno Memorandum od Wye River, jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí.^[88] Za vlády Ehuda Baraka se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu (v květnu 2000) a bylo zahájeno vyjednávání s předsedou Palestinské autonomie Jásirem Arafatem.^[89] V červenci 2000 se uskutečnil summit v Camp Davidu, kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu, avšak ten byl Arafatem odmítnut.^[89] Po ztroskotání jednání vypuklo 29.9. 2000 další povstání palestinských Arabů, tzv. druhá intifáda neboli Intifáda al-Aksá.^[89]

V předčasných volbách v únoru 2001 se stal novým premiérem Ariel Šaron.^[90] Během své vlády prosadil plán na jednostranné stažení z Pásma Gazy^[91] a plán na výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu.^[92] V roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do kómatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér Ehud Olmert. V červenci téhož roku začala druhá libanonská válka, která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou ší'itskou milicí Hizballáh.^[93] Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14. srpna. Po válce v Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany Amira Perece.^[94]^[95]

Dne 27. listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér Ehud Olmert a palestinský prezident Mahmúd Abbás s jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo Izraelské vojenské letectvo operaci Ovocný sad, při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.^[96] V dubnu 2008 oznámil syrský prezident Bašár Asad, že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o měsíc později.^[97]

Trvalou bezpečnostní hrozbu představuje opakující se ostřelování ze strany palestinských radikálních skupin z Pásma Gazy. Od roku 2005, kdy se Izrael z tohoto území jednostranně stáhl, na něj bylo z Pásma Gazy k červenci 2014 vypáleno více než 11 tisíc raket.^[98] Z toho důvodu byl vyvinut a rozmístěn protiraketový systém Železná kopule, který pomáhá snižovat riziko zasažení civilních oblastí.^[99] Sám o sobě však raketovou a minometnou hrozbu odstranit nemůže, kvůli čemuž proběhlo několik vojenských operací. Na přelomu let 2008 a 2009 se jednalo o operaci Lité olovo, v listopadu 2012 o operaci Pilíř obrany a mezi červencem a srpnem 2014 proběhla operace Ochranné ostří.^[100]

Geografie a klima

Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu Libanonem, ze severovýchodu Sýrií, z východu Jordánskem a z jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v roce 1967, má rozlohu 20 770 km², z čehož 2 % tvoří vodní plochy.^[4] Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a Golanské výšiny, s nimiž má rozlohu 22 072 km².^[101] Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27 799 km².^[102] Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například Negevská poušť na jihu či horské hřbety Galileje, Karmelu a Golan na severu.

Východně od centrální vysočiny se nachází Jordánské údolí, jež je částí Velké příkopové propadliny. Řeka Jordán teče od hory Hermon přes Chulské údolí a Galilejské jezero do Mrtvého moře, které je nejníže položeným místem na Zemi.^[103] Na jihu se rozkládá údolí Vádí al-Araba končící v Akabském zálivu Rudého moře. Pro Izrael a Sinajský poloostrov jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané machtešim.^[104] Největší machteš na světě je Machteš Ramon v Negevské poušti, který je až 40 km dlouhý a 10 km široký.^[105]

Extrémní rozdíly

Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů^[4]
Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m n. m.,^[106] jinak hora Meron 1208 m n. m.^[4]

Klima

Teplota vzduchu v Izraeli kolísá, a to zejména během zimy. V horských oblastech převládá chladné a větrné podnebí, mnohdy doprovázené sněžením. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě.^[107] Pobřežní města jako Tel Aviv a Haifa mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta − tj. středozemní podnebí. Ve vesnici Tirat Cvi v severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v celé Asii (53,7 °C).^[108] Mezi květnem a zářím je v Izraeli déšť vzácností.^[109]^[110] Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z jejich vynálezů je kapková závlaha, která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.^[111] Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu solární energie, v jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.^[112]

Vláda a politika

Izrael je parlamentní zastupitelská demokratická republika s pluralitním politickým systémem a všeobecným rovným volebním právem.^[113] Hlavou státu je prezident, který je volen parlamentem na 7 let. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí premiér.^[113] Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů − obvykle to bývá předseda nejsilnější politické strany. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Kneset tvořený 120 poslanci. Ti jsou voleni na základě poměrného volebního systému na čtyřleté volební období.^[114] Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru, je Kneset rozpuštěn předčasně. Izrael nemá psanou ústavu a jeho politický systém je ukotven v jedenácti základních zákonech. V roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy, založené na těchto zákonech.^[4]^[115]

Soudní systém

Izrael má trojstupňový soudní systém. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v pěti ze šesti izraelských distriktů (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je Nejvyšší soud Státu Izrael, který sídlí v Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem Mezinárodního trestního soudu kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.^[116] Izraelský právní systém kombinuje britské zvykové právo, kontinentální právo a židovské náboženské právo.^[4] Je založen na principu stare decisis (precedens) a na obžalovacím způsobu řízení, kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.^[117] Svatby a rozvody jsou v jurisdikci židovských, muslimských, drúzských a křesťanských náboženských soudů.^[118]

Izraelský základní zákon Lidská svoboda a důstojnost zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená k roku 2013 organizací Freedom House za svobodnou v oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.^[119]^[120] Na žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic se Izrael k roku 2014 nachází na 96. místě ze 180 hodnocených zemí.^[121] V souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace Amnesty International^[122] a Human Rights Watch^[123] porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací Be-celem.^[124] Od roku 1995 je v Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.^[125]

Administrativní dělení

Izrael je rozdělen do šesti hlavních distriktů (mechozot, singulár machoz) – Centrální distrikt, Haifský distrikt, Jeruzalémský distrikt, Severní distrikt, Jižní distrikt a Telavivský distrikt. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (nafot, singulár nafa). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.^[126] V zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti, v nichž k roku 2012 žilo celkem 5 113 000 obyvatel, a to Tel Aviv (3 464 100 obyvatel), Haifa (1 073 900) a Beerševa (574 900).^[127] Co do rozlohy i počtu obyvatel je k témuž roku největším izraelským městem Jeruzalém s 815 300 obyvateli a 126 km². Co do lidnatosti jej následovali Tel Aviv (414 600), Haifa (272 200) a Rišon le-Cijon (235 100).^[128]

Okupovaná území

Jako Izraelem okupovaná území se označují území Západního břehu Jordánu, Východního Jeruzaléma a Golanských výšin, která byla po Šestidenní válce v roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle Egyptsko-izraelské mírové smlouvy. Na všech těchto územích byly zakládány izraelské osady. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Izrael tamní osady, ve kterých žije zhruba 450 tisíc Židů, stále rozšiřuje.^[129] Většina jednání o těchto územích probíhala na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242, která požaduje stažení Izraele z okupovaných území a jejich návrat arabským státům výměnou za mír.

Populace Západního břehu se skládá převážně z palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků Války za nezávislost z roku 1948.^[130] Od roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od Dohod z Osla a Dopisů o vzájemném uznání je většina palestinské populace a měst pod správou tzv. Palestinské autonomie, avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím sebevraženým útokům při Druhé intifádě (také nazývané Oslo válce) se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv. bezpečnostní bariéru.^[131] V roce 2005 stáhl Izrael své obyvatele a vojenské síly z oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. Nadále toto území ovšem fakticky vojensky i ekonomicky kontroluje.

Zahraniční vztahy

Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161 zeměmi a po celém světě má 94 diplomatických zastoupení.^[132] Z Ligy arabských států mají s Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s ním podepsaly mírové smlouvy v letech 1979 a 1994, a Mauritánie, jež navázala s Izraelem diplomatické vztahy v roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – Maroko a Tunisko – ukončily své částečné diplomatické styky s Izraelem počátkem Druhé intifády v roce 2000.^[133] Od roku 2003, kdy ministr zahraničních věcí Izraele navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.^[134] Podle izraelského zákona jsou Libanon, Sýrie, Saúdská Arábie, Irák a Jemen nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.^[135] Od roku 1995 je Izrael součástí Středomořského dialogu, v němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a Severoatlantická aliance (NATO).^[136] Mezi nejbližší izraelské spojence patří Spojené státy americké, Německo, Spojené království, Česko a Indie. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i Sovětský svaz. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v jihozápadní Asii.^[137] Silné vztahy Německa s Izraelem vychází z německé snahy odškodnit a napravit holokaust. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.^[138]^[139] Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu Václava Havla, který jej po dobu svého působení v úřadu prezidenta a i poté podporoval. Indie navázala plné diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1992 a od té doby s ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s Izraelem vztah již z dob Britského mandátu Palestina,^[140] s ním udržuje silné obchodní vazby.^[141] Diplomatické vztahy měl Izrael za dynastie Pahlaví i s Íránem,^[142] během íránské revoluce však Írán uznání Izraele zrušil.^[143] Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s Tureckem. Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v roce 1991,^[144] již od roku 1949 mezi nimi probíhala spolupráce. Vzájemné vztahy výrazně utrpěly v květnu 2010 v důsledku izraelského zásahu proti konvoji do Pásma Gazy, při němž zemřelo devět Turků.^[145]

Vztahy s Československem a Českou republikou

V době předstátní a v počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s Československem, které mu i přes embargo OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v době První arabsko-izraelské války pro mladý stát životně důležitou.^[146] Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt, a Izrael se tak stal až do Sametové revoluce v roce 1989 nepřátelskou zemí. Diplomatické vztahy mezi Izraelem a Československem byly obnoveny až 9. února 1990.^[147]

Mezi Českou republikou a Izraelem existuje řada bilaterálních smluv, z nichž některé spadají do dob ČSFR (Dohoda o letecké dopravě, 1991).^[148] Po vstupu České republiky do Evropské unie byly zrušeny ty smlouvy, které byly v rozporu s unijním právem.^[148] Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu (1993), Dohoda o spolupráci v zemědělství (1996), Smlouva o bezvízovém styku (1996), Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (1997) a Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).^[148] Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o výzkumu a vývoji.^[148] Bezvízový styk se mezi Českou republikou a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.^[149] Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o poskytování bezplatné zdravotní péče.^[149]

Obrana a bezpečnost

Izraelské obranné síly se skládají z pozemních sil, letectva a námořnictva. Vznikly v roce 1948 během Války za nezávislost transformací Hagany a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.^[150] Armáda při svých operací vychází z informací vojenské zpravodajské služby Aman, která spolupracuje se zpravodajskou službou Mosad a bezpečnostní službou Šin Bet. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z nich činí jednu z nejzkušenějších a nejlépe připravených armád světa.^[151]^[152]

Většina Izraelců je v 18 letech povolána k povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva^[153] a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou izraelští Arabové a charedim, osvobození studentů ješiv od povinné vojenské služby však naráží v izraelské společnosti na protesty.^[154] Alternativou pro osoby, které získají osvobození z různých důvodů, je Šerut Le'umi neboli národní služba, jež zahrnuje službu v nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.^[155] Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621 500 vojáků, z toho 176 500 aktivních vojáků a 445 000 rezervistů.^[156] K roku 2008 má pozemní armáda 133 000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34 000 vojáků.^[156]

Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v Izraeli, nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30 miliard dolarů.^[157] Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany Arrow. Izrael rovněž od jomkipurské války v roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.^[158] Úspěch programu špionážních satelitů Ofek zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.^[159] Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank Merkava, který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl hrubého domácího produktu (HDP). V roce 1984 to například činilo 24 % HDP,^[160] zatímco k roku 2012 činily výdaje na obranu 5,69 % HDP.^[161]

Izrael není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a je pravděpodobné, že vlastní jaderné zbraně.^[162] Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.^[163] Izrael údajně ve spolupráci s Jihoafrickou republikou provedl v roce 1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v severní části Antarktidy.^[164] Odhady množství izraelských jaderných hlavic se liší, většinou se pohybují mezi osmdesáti^[165] a dvěma sty,^[166] některé odhady však mluví až o čtyřech stech hlavicích.^[167] O 400 hlavicích hovoří i World Tribune, který se odvolává na zdroje z letectva USA.^[168]

Ekonomika

Izrael patří k nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2012 měl 49. nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP), 260,9 miliard dolarů, a 37. nejvyšší HDP na obyvatele v paritě kupní síly, 33 878 dolarů.^[169] Na indexu snadnosti podnikání se v roce 2013 umístil na 35. místě ve světě.^[170] V roce 2007 byl přizván do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),^[171] která podporuje spolupráci mezi státy, jež dodržují demokratické principy a mají ekonomiku svobodného trhu.^[172] Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v uplynulých 20 letech z velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji zemědělství a průmyslu v oblasti produkce potravin; z klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v roce 2010 činily 4,34 % HDP, zatímco průměr zemí OECD činil 2,38 % HDP a Česká republika vynakládá 1,55 % HDP.^[173] Mezi nosné obory se řadí informatika a komunikační technika, medicínské obory, biotechnologie a nanotechnologie.^[174] Míra nezaměstnanosti byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 celkem 6,6 %.^[5] Izrael má dlouhodobě negativní obchodní bilanci (objem importu je větší než exportu). V roce 2012 činil objem importu 73,1 miliard dolarů oproti 63,1 miliardám exportu.^[175] Dováží se především obilí, hovězí maso, fosilní paliva, suroviny a vojenské vybavení.^[4] Z fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.^[4] Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy Beneluxu, Švýcarsko, Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a Českem má trvale rostoucí tendenci. V rámci vzájemného obchodu činil k roku 2013 objem importu z České republiky dohromady 630,8 milionů dolarů oproti 220,5 milionům dolarů exportu.^[175] Do Izraele se dováží zejména automobily, dále též farmaceutika, měřící přístroje, aj. Dováží se naopak léčiva, chemické sloučeniny, optické a lékařské přístroje,^[176] Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v České republice v celkové výši 100 milionů dolarů stojí izraelská firma Teva Pharmaceutical Industries, vyrábějící generická léčiva.^[177] Důležitá je rovněž koupě české firmy NESS Logos a. s., podnikající v oblasti informačních technologií, izraelskou Ness Technologies za 68 milionů dolarů.^[178]

Oficiální izraelskou měnou je nový izraelský šekel (NIS, šekel chadaš‎), který platí i na území Palestinské autonomie. V oběhu je od roku 1985, kdy nahradil izraelský šekel, jenž v roce 1980 nahradil izraelskou liru. Díky své síle se stal jednou ze 17 měn obchodovaných na světových trzích.^[179]

Průmysl

Izraelský průmysl zaměstnává 16 % pracujících a na HDP se podílí 30 %.^[4] Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový a chemický, dále zpracování diamantů, výroba dopravních prostředků, elektronika, papírenský a polygrafický průmysl, rafinace ropy a hutnictví železa.^[180] V roce 2007 průmyslová výroba jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %.^[174]

Izrael patří k světové špičce v oboru ochrany vody a využití geotermální energie.^[181] Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se Silicon Valley v USA.^[182]^[183] Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v Izraeli společnosti Intel^[184] a Microsoft,^[185] IBM, Cisco Systems a Motorola. V oblasti hi-tech (elektronika, avionika, farmacie, atp.) došlo v roce 2007 až ke 20% růstu.

Nerostné bohatství Izraele je omezené.^[174] Těží se draselná, hořečnatá a bromová sůl (z Mrtvého moře), fosfáty a stavební suroviny (sádra a stavební kámen).^[174] V malé míře se těží měděná a železná ruda, ropa a zemní plyn. Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském šelfu poblíž Aškelonu.^[174]

Zemědělství

Izrael má vysoce rozvinuté zemědělství. To k roku 2012 zaměstnává 1,6 % pracujících a na HDP se podílí 2,4 %.^[161] V roce 2007 došlo k přibližně 10% růstu rostlinné produkce.^[174] Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště − zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.^[174] Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody.^[174] Většina zemědělské půdy patří kibucům,^[180] což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v Izraeli jsou mošavy, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu.^[174] Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.^[180] Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.^[180] Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z termálních vrtů.^[186]

Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů. Jediným větším zdrojem je Galilejské jezero a řeka Jordán. Pro zavlažování technických plodin se používá tzv. recyklovaná voda (v roce 2006 to bylo 550 miliónů m³).^[174] Voda se získává i pomocí odsolování (400 miliónů m³ v roce 2007).^[174] Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace. Používají se například biotechnologie, tkáňové kultury či kapková závlaha.^[174]

Na základě základního zákona je vlastníkem půdy stát (zhruba 93 %) a její prodej je možný pouze výjimečně, obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49 let.^[174]

Cestovní ruch

Dalším odvětvím ekonomiky je cestovní ruch, zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, archeologickými a historickými pamětihodnostmi i jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k normálu.^[187]

Mezi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří:

Jeruzalém, hlavní město moderního Státu Izrael. Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství, kde stál Jeruzalémský chrám a v současnosti jeho pozůstatek tzv. Zeď nářků, město, kde Ježíš Kristus učil, byl ukřižován a pohřben. Třetí nejsvětější místo islámu, kde se nachází Skalní dóm a mešita al-Aksá.
Safed, jedno ze svatých měst judaismu, v 15. a 16. století významné centrum studia kabaly.
Masada, během první židovské války se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům.
Hebron, druhé nejsvětější město judaismu. Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek. Předtím, než se král David přesunul do Jeruzaléma, byl Hebron hlavním městem Izraelského království.
Tel Aviv, největší metropolitní oblast, pobřežní město, kosmopolitní a finanční centrum.
Betlém, místo posledního odpočinku Ráchel, rodiště krále Davida a Ježíše Krista.
Mrtvé moře, nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také jedno z nejslanějších jezer na světě.

Věda a školství

Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v jihozápadní Asii a společně s Japonskem se umísťuje na druhém místě mezi státy s nejdelší průměrnou dobou vzdělání v Asii (po Jižní Koreji, data z roku 2004).^[188] Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru gramotnosti v celé jihozápadní Asii.^[189] Zákon o vzdělání z roku 1953 rozděluje školy v Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.^[190]

Povinná školní docházka v Izraeli trvá od 3 do 18 let.^[191]^[192] Školy jsou rozděleny do tří stupňů − základní škola prvního stupně (1.−6. třída), základní škola druhého stupně (7.−9. třída) a střední škola (10.−12. třída), která je zakončena maturitní zkouškou bagrut. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.^[193] V arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.^[194]

Všech devět izraelských univerzit je subvencovaných státem.^[193]^[195] Nejstarší izraelskou univerzitou je Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, která je zároveň domovem Národní a univerzitní knihovny, disponující největší sbírkou knih s židovskou tematikou na světě.^[196] V roce 2014 se umístila na 70. místě v Šanghajském žebříčku pěti set nejprestižnějších univerzit světa.^[197] Mezi další izraelské univerzity patří Technion – Izraelský technologický institut, Weizmannův institut věd, Telavivská univerzita, Bar-Ilanova univerzita, Haifská univerzita, Ben Gurionova univerzita v Negevu, Open University of Israel a Arielská univerzita. Izrael se řadí na třetí místo na světě v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).^[198]^[199] Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v 90. letech 20. století, z nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.^[198] Čtyři izraelští vědci jsou nositeli Nobelových cen^[200] a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa.^[201]^[202] Prvním izraelským kosmonautem se v roce 2003 stal Ilan Ramon, který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu STS-107 raketoplánu Columbia.

Demografie

V dubnu 2013 měl Izrael 8 002 300 obyvatel.^[5] Toto číslo nezahrnuje pouze samotný Izrael (v hranicích z roku 1967), ale i občany Izraele v Judeji a Samaří, Golanských výšinách a Východním Jeruzalémě. Koncem roku 2012 žilo na Západním břehu Jordánu celkem 341 400 Izraelců,^[203] a to ve městech jako Ma'ale Adumim, Modi'in Ilit, Bejtar Ilit nebo Ariel a v osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce, jako jsou Hebron a Guš Ecion. Na Golanských výšinách žilo o rok dříve přes 20 tisíc Izraelců.^[204] V roce 2010 žilo 198 tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.^[205] Celkový počet izraelských osadníků je přes 500 tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v osadách v Pásmu Gazy, než byli evakuováni v souladu s plánem na jednostranné stažení.^[206] Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v Izraeli (tito lidé se označují slovem sabra), 22 % jsou imigranti z Evropy a Ameriky a 10 % jsou imigranti z Asie a Afriky (včetně Arabského světa).^[207] 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.^[208]

Úřední jazyky jsou hebrejština a arabština (od roku 2018 už však nejsou právně na stejné úrovni, arabština má "jen" zvláštní status^[209]^[210]).^[4] Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří izraelští Arabové a Židé, kteří do Izraele imigrovali z arabských zemí. Většina Izraelců komunikuje i v angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i mnoho dalších jazyků. Lidé z bývalého Sovětského svazu a Etiopie v Izraeli značně rozšířili ruštinu a amharštinu. V letech 1990−1994 vzrostl podíl přistěhovalců z bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.^[211] Během 90. let nastal významný příliv pracovních sil z Rumunska, Thajska a některých zemí Afriky a Jižní Ameriky, který se odhaduje na 200 tisíc osob.^[212] Od roku 2006 do Izraele dorazilo na 70 tisíc uprchlíků z Afriky, které Izrael považuje za ekonomické imigranty ohrožující židovský charakter země.^[213]

Náboženství

Izrael byl založen jako domovina pro židovský lid a je často označován jako Židovský stát. Zákon o návratu zaručuje všem Židům, kteří maji židovské předky, i konvertitům právo na získání izraelského občanství.^[214] Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, chiloni; לא דתי, lo dati − nevěřící či חופשי, chofši − volnomyšlenkáři), 30−40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, masorti či דתי, dati − věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří charedim a ortodoxní Židé).^[215] Muslimové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.^[216] Členů jiných náboženských skupin jako buddhistů a hinduistů je jen málo.^[217]

Jeruzalém má díky Zdi nářků, Chrámové hoře, mešitě Al-Aksá a bazilice Svatého hrobu zvláštní místo v srdcích Židů, muslimů a křesťanů. Další důležitá náboženská místa se nacházejí v Judejských horách, mezi ně patří například místo narození Ježíše a Ráchelin hrob v Betlémě či Jeskyně patriarchů v Hebronu. Ústředním místem víry Bahá'í je Haifa a její zakladatel Bahá'u'lláh je pohřben v Akko.

Kultura

Izrael má díky rozmanitosti své populace nesmírně bohatou kulturu. Všichni příchozí si s sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.^[218] Izrael je jedinou zemí na světě, v níž se život a události odvíjejí podle židovského kalendáře. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle židovských svátků a šabat je oficiálním dnem odpočinku.^[219] Na izraelskou kulturu měla vliv i početná arabská menšina, a to zejména v oblastech architektury,^[220] hudby^[221] nebo kulinářství.^[222]

Izraelská literatura je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o poezii a prózu. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci hebrejského jazyka v polovině 19. století. Malá část literatury je však publikována i například v arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 2001 byl zákon doplněn o audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.^[223] K roku 2006 bylo 85 % z knih ukládaných do knihovny v hebrejštině.^[224] Každoročně se v červnu koná festival Týden hebrejské knihy. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění − Sapirova cena. Izraelská hudba také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z celého světa, ať už jemenskou hudbou, chasidskými melodiemi, klezmerem, arabskou či řeckou hudbou, jazzem, popem nebo rockem.^[225] Mezi světově uznávaná tělesa patří Izraelská filharmonie, jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.^[226] Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků − celosvětově známí jsou například Jicchak Perlman a Pinchas Zukerman. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže Velká cena Eurovize, kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.^[227] V Ejlatu se od roku 1987 koná každoroční letní Red Sea Jazz Festival.^[228]

Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského jidiš divadla má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo ha-Bima v Tel Avivu, založené roku 1918.^[229]

V Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří Izraelské muzeum v Jeruzalémě a Svatyně knihy, kde jsou umístěny svitky od Mrtvého moře. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu Jad vašem, největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o holocaustu na světě.^[230] V kampusu Telavivské univerzity se nachází muzeum diaspory Bejt ha-Tfucot.^[231] Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s kvalitními uměleckými sbírkami v menších městech a kibucech. Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek, archeologie v Izraeli představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav.

Sport

Zahajující ceremoniál 17. Makabejských her v roce 2005

Sport a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v rámci židovské kultury důležitá. Na atletické dovednosti, které byly oceňovány starověkými Řeky, se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad helénistické kultury. Již středověký rabín a lékař Maimonides však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v kondici. Jeho názor byl oživen v 19. století Maxem Nordauem a počátkem 20. století vrchním palestinským rabínem Abrahamem Issacem Kookem, který tvrdil, že: „tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“^[232]

Od 30. let 20. století se v Izraeli každé čtyři roky konají Makabejské hry, které jsou pro tamní atlety událostí srovnatelnou s Olympijskými hrami. Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří fotbal a basketbal.^[233] Basketbalový klub Makabi Tel Aviv pětkrát vyhrál mistrovství Evropy v basketbalu klubů.^[234] Beerševa se stala mezinárodním šachovým centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého SSSR. V roce 2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu^[235] a zdejší velmistr Boris Gelfand se umístil na druhém místě v Mistrovství světa jednotlivců v šachu 2007.^[236] Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z LOH v Aténách v disciplíně windsurfing.^[237]

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Jeruzalémský zákon říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon^[1] a podle interního informačního podkladu Parlamentního institutu většina zemí pokládá za hlavní město Tel Aviv-Jaffa.^[2] Palestinská autonomie požaduje Východní Jeruzalém jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israel na anglické Wikipedii.

↑ Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem [online]. United Nations, 2011-11-30 [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-18. (anglicky)
↑ ^a ^b Historický kontext a současný vývoj v Palestině [online]. Parlament České republiky, únor 2006 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.
↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-23.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k The World Factbook - Israel [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CBS-indikátory není určen žádný text
↑ Izrael má 7,2 milionů obyvatel [online]. Eretz.cz, 2007-09-10 [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.
↑ Country Report - Israel [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 57. Dále jen: Izrael: Dějiny.
↑ Izrael: Dějiny. S. 162.
↑ Rankings [online]. Global Peace Index [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Gross domestic product 2010 [PDF]. Světová banka [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Human Development Report 2006 [online]. United Nations Development Programme [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Worldwide Press Freedom Index 2007 [online]. Reporters Without Borders [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17. (anglicky)
↑ Global Competitiveness Report 2006-2007 [online]. World Economic Forum [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Gn 32, 29 (Kral, ČEP)
↑ HAMILTON, Victor P. The Book of Genesis. Grand Rapids: Wm. B. Eerdmans, 1995. Dostupné online. ISBN 0802823092. S. 334. (anglicky)
↑ FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. S. 26. Dále jen Objevování Bible.
↑ BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-91-0. S. 37. Dále jen: Arabsko-izraelské války.
↑ On the Move [online]. TIME Magazine [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. S. 24-39.
↑ Objevování Bible. S. 148n.
↑ Dt 30, 5 (Kral, ČEP),
↑ Neh 1, 9 (Kral, ČEP)
↑ ^a ^b CHAPMAN, Colin. Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha: Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-507-1. S. 26-27.
↑ SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. S. 140-154. Dále jen Schäfer (2003).
↑ Iz 2, 3 (Kral, ČEP)
↑ Ž 137, 5–6 (Kral, ČEP)
↑ Sidur pro všední dny a šabat − Večerní modlitba na všední den [PDF]. Karaité − Bnej Mikra [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
↑ GILBERT, Martin. The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict. London: Routledge, 2005. ISBN 0415359007. S. 2. (anglicky) Dále jen: The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict.
↑ AUSUBEL, Natan. The Book of Jewish Knowledge. New York: Crown, 1964. ISBN 051709746X. S. 142-144. (anglicky)
↑ SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 21. Dále jen: SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael.
↑ SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 45.
↑ Izrael: Dějiny. S. 28.
↑ Izrael: Dějiny. S. 31.
↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 36. Dále jen: Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.
↑ SCHARFSTEIN, Sol. Understanding Jewish History. Hoboken: KTAV, 1996. ISBN 0881255459. S. 269. (anglicky)
↑ Izrael: Dějiny. S. 50.
↑ SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém: ohnisko dění. Ostrava: A-alef, 2003. ISBN 80-85237-71-7. S. 68. Dále jen: Jeruzalém: ohnisko dění.
↑ Izrael: Dějiny. S. 58
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 59. Dále jen: TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael.
↑ SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 131.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 61.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 64.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 50.
↑ The Population of Palestine Prior to 1948 [online]. MidEastWeb [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 58.
↑ Izrael: Dějiny. S. 113.
↑ ^a ^b Izrael: Dějiny. S. 130.
↑ Čí je Země zaslíbená – pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. S. 28.
↑ Izrael: Dějiny. S. 152.
↑ ^a ^b TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 83.
↑ Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947 [online]. Eretz.cz, 2006-01-18 [cit. 2008-05-16]. Dostupné online.
↑ The Question of Palestine and the United Nations. New York: Organizace spojených národů, 2008. 128 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-12-2013. ISBN 978-9211011746. S. 9. (anglicky)
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 78.
↑ Map of Palestine [online]. MidEastWeb [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 103.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 83.
↑ General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950 [online]. The United Nations Conciliation Commission [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 109.
↑ Population, by Religion and Population Group [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 134–136.
↑ Izrael: Dějiny. S. 324.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 138.
↑ ^a ^b Izrael: Dějiny. S. 334–335.
↑ Izrael: Dějiny. S. 349.
↑ SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 469.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 105. (Potvrzení vypuštění částí Palestinské národní charty, v nichž bylo popíráno právo Izraele na existenci, Palestinská národní rada schválila na nátlak tehdejšího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua 14.12. 1998 v Gaze za přítomnosti amerického prezidenta Billa Clintona.)
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 146.
↑ Arabsko-izraelské války. S. 186.
↑ Izrael: Dějiny. S. 413.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 111.
↑ Arabsko-izraelské války. S. 318.
↑ Izrael: Dějiny. S. 467–469.
↑ BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad, izraelské tajné války. Praha: Jota, 2001. ISBN 80-7217-392-8. S. 381-382.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 172–173.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 186.
↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 188.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 160.
↑ Izrael: Dějiny. S. 512.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 179.
↑ ^a ^b Izrael: Dějiny. S. 534.
↑ Izrael: Dějiny. S. 535.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 187–189.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 193.
↑ ^a ^b ^c Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 195–196.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 190.
↑ ^a ^b Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 205.
↑ ^a ^b ^c Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 209–210.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 216.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 243–246.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 239–240.
↑ Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 310–311.
↑ Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí [online]. Eretz.cz, 2006-08-25 [cit. 2008-03-24]. Dostupné online.
↑ Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu! [online]. Eretz.cz, 2006-08-26 [cit. 2008-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-02.
↑ ČERNÝ, Adam. Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor [online]. Hospodářské noviny [cit. 2009-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-28.
↑ WALKER, Peter. Syria and Israel officially confirm peace talks [online]. The Guardian, 2008-05-21 [cit. 2009-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-21. (anglicky)
↑ Reports from Gaza need a more balanced perspective [online]. The Australian, 2014-07-26 [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-09. (anglicky)
↑ KERSHNER, Isabel. Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket [online]. The New York Times [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-17. (anglicky)
↑ Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009) [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Izraele, 2014-08-25 [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-25. (anglicky)
↑ Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Country Studies - Israel (geography) [online]. The Library of Congress [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Living Dead Sea [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Makhteshim Country [online]. UNESCO [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ramon R&D Center [online]. Ben Gurionova univerzita v Negevu [cit. 2008-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01. (anglicky)
↑ Mt. Hermon [online]. Haarec [cit. 2008-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GOLDREICH, Yair. The Climate of Israel: Observation, Research and Application. New York: Springer, 2003. ISBN 030647445X. S. 85. (anglicky)
↑ WATZMAN, Haim. Left for dead [online]. New Scientist Environment [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Average Weather for Tel Aviv-Yafo [online]. The Weather Channel [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Average Weather for Jerusalem [online]. The Weather Channel [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ SITTON, Dov. Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GROSSMAN, Gershon; AYALON, Ofira; BARON, Yifaat. Solar energy for the production of heat [online]. Samuel Neaman Institute [cit. 2008-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. (anglicky)
↑ ^a ^b The World Factbook - Field Listing - Executive Branch [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Electoral System in Israel [online]. Kneset [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ MAZIE, Steven. Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State. Lanham: Lexington Books, 2006. ISBN 0739114859. S. 34. (anglicky)
↑ Israel and the International Criminal Court [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Judiciary: The Court System [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The State - Judiciary - The Court System [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Country ratings and status, FIW 1973-2014 [online]. Freedom House [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Territory ratings and status, FIW 1973-2014 [online]. Freedom House [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Worldwide Press Freedom Index 2014 [online]. Reportéři bez hranic [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. (anglicky)
↑ Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories [online]. Amnesty International [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-30. (anglicky)
↑ Israel/Palestinian Authority [online]. Human Rights Watch [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank [online]. B'Tselem [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-06. (anglicky)
↑ Public Health in Israel [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics [DOC]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Localities, Population, and Density per Sq. Km, By Metropolitan Area And Selected Localities [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-13. (anglicky, hebrejsky)
↑ Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-31.
↑ UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004 [PDF]. Organizace spojených národů [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel’s Security Fence - Questions and Answers [online]. Stát Izrael [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03. (anglicky)
↑ Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel Among the Nations: Middle East - North Africa [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel sees Morocco as mediator [online]. BBC [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC) [PDF]. Israel Ministry of Justice [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-25. (anglicky)
↑ Week of 8-14 March 2000 [online]. Severoatlantická aliance [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ MIGDALOVITZ, David. Israel: Background and Relations with the United States [PDF]. Congressional Research Service [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-22. (anglicky)
↑ Background Papers - Germany and Israel [online]. German Embassy, Washington, D.C. [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (anglicky)
↑ BOYES, Roger. Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday [online]. Times Online [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Background papers - UK and Israel [online]. UK Foreign and Commonwealth Office [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KUMAR, Dinesh. India and Israel: Dawn of a New Era [online]. Jerusalem Institute for Western Defense [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (anglicky)
↑ Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. S. 37–9, 47.
↑ Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. S. 47–9.
↑ ABADI, Jacob. Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. London: Routledge, 2004. ISBN 0714655767. S. 3. (anglicky) Dále jen: Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.
↑ MACFARQUHAR, Neil; BRONNER, Ethan. Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid [online]. The New York Times, 2011-09-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-08. (anglicky)
↑ Létat jsme se učili v Olomouci [online]. Lidovky.cz [cit. 2008-07-23]. Dostupné online.
↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 211.
↑ ^a ^b ^c ^d Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Izrael [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
↑ Historie: 1948 [online]. Izraelské obranné síly [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-12. (anglicky)
↑ The State: Israel Defense Forces (IDF) [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel Defense Forces [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Israel Defense Forces [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ SHTRASLER, Nehemia. Cool law, for wrong population [online]. Haarec [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Sherut Leumi (National Service) [online]. Nefesh B'Nefesh [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Israel [PDF]. The Institute for National Security Studies (INSS) [cit. 2008-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-13. (anglicky)
↑ ERLANGER, Steven. Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S. [online]. The New York Times [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KATZ, Yaakov. Arrow can fully protect against Iran [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ZORN, E. L. Israel's Quest for Satellite Intelligence [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ SEITZ, Charmaine. Israel’s Defense Budget: The Business Side of War [online]. The Jerusalem Fund [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-13. (anglicky)
↑ ^a ^b The World Factbook – Israel [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. (anglicky)
↑ Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal [online]. MSNBC [cit. 2008-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-13.
↑ Globální jaderné síly [online]. BBC [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.
↑ Izrael v roce 1979 odpálil atomovku [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.
↑ GROHMANN, Jan. Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích [online]. idnes.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-14.
↑ Jimmy Carter: Izrael má 150 jaderných zbraní [online]. Britské listy [cit. 2008-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-28.
↑ Jaderné mocnosti? Legální i samozvané [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.
↑ U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force [online]. World Tribune [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Report for Selected Countries and Subjects – Israel [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. (anglicky)
↑ Economy Rankings - Middle East & North Africa [online]. The World Bank Group [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel invited to join the OECD [online]. Ynet News [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ About [online]. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Gross domestic expenditure on R&D [online]. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 2013-05-27 [cit. 2014-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-11. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Izrael: Ekonomická charakteristika země [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Imports by country of purchase and exports by country of destination [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2013 [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. (anglicky, hebrejsky)
↑ Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Izrael: Vztah k České republice: Obchod zbožím [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
↑ Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD [online]. Finanční noviny [cit. 2008-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-09.
↑ Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos [online]. Eretz.cz, 2008-08-01 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online.
↑ Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním [online]. Eretz.cz, 2008-02-17 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d TADEUSZE, Moľdava a kolektiv. Státy světa. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. ISBN 80-7200-669-X. S. 149.
↑ GINSBURG, Mitch. A Hotter Holy Land [online]. The Jerusalem Report [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel keen on IT tie-ups [online]. The Hindu Business Line [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel: Punching above its weight [online]. The Economist [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KRAWITZ, Avi. Intel to expand Jerusalem R&D [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israel R&D Center: Leadership Team [online]. Microsoft [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.
↑ BURSTEIN, Nathan. Tourist visits above pre-war level [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World [PDF]. UNESCO [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Human Development Report 2005 - Human Development Indicators [PDF]. Organizace spojených národů [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israeli Schools: Religious and Secular Problems [online]. Education Resources Informational Center [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KASHTI, Or; SHAHAR, Ilan. Knesset raises school dropout age to 18 [online]. Haarec [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Summary of the Principal Laws Related to Education [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Education [PDF]. Israel Ministry of Immigrant Absorption [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Israeli Matriculation Certificate [online]. United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Higher Education in Israel [online]. Embassy of Israel in Washington, DC [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ About the Library [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-21. (anglicky)
↑ Academic Ranking of World Universities 2014 [online]. Schanghai Jiao Tong University [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Top Ten Reasons to Invest in Israel [online]. Israeli Consulate, New York City [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce [online]. American University [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200 [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ HEYLIN, Michael. Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On [online]. American Chemical Society [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GORDON, Evelyn. Kicking the global oil habit [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Population by District and Sub-District and Religion [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2013 [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-13. (anglicky, hebrejsky)
↑ Settlement Information – Settlements in the Golan Heights [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Settlement Information - Settlements in East Jerusalem [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-12. (anglicky)
↑ Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense [online]. Defensible Borders for a Lasting Peace [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem. iROZHLAS [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.
↑ Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19. www.timesofisrael.com [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.
↑ FRIEDBERG, Rachel M. The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market. The Quarterly Journal of Economics. 10. 2001. Dostupné online.
↑ KEMP, Adriana. Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel. Social Identities. 2004, roč. 10, čís. 2, s. 267-292.
↑ "Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.". Česká televize. 7. ledna 2014.
↑ Zákon o návratu [online]. Kneset [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002. ISBN 80-210-3007-0. S. 56-57.
↑ Population, by religion and population group [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ National Population Estimates [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population [online]. International Youth Foundation [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10. (anglicky)
↑ Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ RAN, Ami. Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BRINN, David. Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace [online]. Israel21c [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-20. (anglicky)
↑ DOLEV, Yael. Some Thoughts About Israeli Cuisine [online]. University of Michigan [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-23. (anglicky)
↑ Depositing Books to The Jewish National & University Library [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky)
↑ Israeli Book Statistics for 2006 [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-29. (anglicky)
↑ World Music - Israel [online]. National Geographic Society [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-05. (anglicky)
↑ DAVIS, Barry. Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Eurovision Song Contest - Israel [online]. Eurovision Broadcasting Union [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ About us [online]. Red Sea Jazz Festival [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. (anglicky)
↑ התיאטרון הלאומי הבימה [online]. Habima National Theatre [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
↑ About Yad Vashem: The Yad Vashem Library [online]. Jad vašem [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Museum Informations [online]. Beth Hatefutsoth [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GRIVER, Simon. Sports in Israel [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TORSTRICK, Rebecca L. Culture and Customs of Israel. Westport: Greenwood Press, 2004. ISBN 0313320918. S. 141. (anglicky)
↑ BOUSKILA, Daniel. Israel Wins More Than Hoop Crown [online]. The Jewish Journal [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ World Team Championship in Beer Sheva, Israel [online]. World Chess Federation [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ LEVY, Marissa. Local grandmaster takes second place at World Chess Championship [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Olympic Medal Winners (under Europe / Israel) [online]. International Olympic Committee [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.
BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha: Epocha, 2005. 360 s. ISBN 80-86328-91-0.
ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9.
HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha: Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6.
CHAPMAN, Colin. Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha: Volvox Globator, 2003. 336 s. ISBN 80-7207-507-1.
IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28 s.
KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9.
LIETH, Norbert. Židovský stát - od pohoršení k požehnání pro svět. Ostrava: A-Alef, 1998. 92 s. ISBN 80-85237-60-1.
MUSIL, Alois. Zaslíbená země : Nová Palestina. Praha: Melantrich, 1937. 228 s. Dostupné online.
POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7.
RUCKER, Laurent. Stalin, Izrael a Židé. Praha: Rybka, 2001. 313 s. ISBN 80-86182-53-3.
SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6.
SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém - ohnisko dění. Ostrava: A-Alef, 2003. 91 s. ISBN 80-85237-71-7.
TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice: Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9.
FALCONER, Colin. Zběsilost. Překlad Ludmila Švejdová a Michal Švejda. Vyd. 1. Ostrava: Středoevropské nakladatelství, 1996. 656 s. ISBN 80-86004-23-6.

Cestopisy

BRŮHA, Jiří; BRŮHOVÁ, Stanislava. Paní, tady jste na Středním východě…! - Izrael, Jordánsko. České Budějovice: Jiří Brůha A+U DESIGN, 1999. 187 s. ISBN 80-238-4552-7.
HANUŠ, Jan; HOJKA, Pavel. Izrael, země téměř mystická. Praha: Elim, 1995. 259 s.
JAZAIRIOVÁ, Pavla. Izrael a Palestina, Palestina a Izrael. Praha: Radioservis, 2001. 200 s. ISBN 80-86212-05-X.

Průvodci

ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
CUDLÍN, Karel. Osmdesát sedm magických míst Svaté země. Praha: Academia, 2012. 336 s. ISBN 978-80-200-2111-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Izrael na Wikimedia Commons
Kategorie Izrael ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Izrael ve Wikislovníku
Téma Izrael ve Wikicitátech
Kategorie Izrael ve Wikizprávách
Izrael na OpenStreetMap

Vláda a státní správa

Portál vlády Státu Izrael (hebrejsky)(anglicky)(arabsky)
Kancelář premiéra Státu Izrael (hebrejsky)(anglicky)(arabsky)
Kancelář prezidenta Státu Izrael (hebrejsky)(anglicky)(arabsky)
Kneset oficiální internetové stránky izraelského parlamentu (hebrejsky)(anglicky)(rusky)(arabsky)
Nejvyšší soud (hebrejsky)(anglicky)(arabsky)
Ministerstvo zahraničních věcí (anglicky)
Centrální statistický úřad Státu Izrael (anglicky)(hebrejsky)
Velvyslanectví Izraele v České republice (česky)

Obecné informace

Čejka Marek – Blízký východ, Izrael & Palestina (česky)
Novinky.cz – Souhrnná historie Izraele a okolních států (česky)
Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: Israel [online]. U.S. Department of State, 2010-12-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Israel [online]. Rev. 2011-07-19 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu. Souhrnná teritoriální informace: Izrael [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-29 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
ELATH, Eliahu, a kol. Israel [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)

Média

Eretz – zpravodajství z Izraele (česky)
The Jerusalem Post (anglicky)
Ynetnews (anglicky)
Israel Broadcasting Authority (anglicky)
Aruc ševa (anglicky)
Kol Jisra'el (anglicky)
Haarec (anglicky)
Times of Israel (anglicky)
Globes (anglicky)
Israel Hayom (anglicky)

Ostatní

Wikimedia Atlas Izraele
Israel and the Occupied Palestinian Territories - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Israel (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Izrael - o českých krajanech [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2002-05-16 [cit. 2011-12-14]. Dostupné online.

Kypr	Libanon	Sýrie Golanské výšiny
Středozemní moře		Západní břeh Jordánu • Jordánsko
	Izrael

Pásmo Gazy Egypt	Akabský záliv Rudé moře	Saúdská Arábie

Geografická lokalizace

Autoritní data

Biblio: a2ccc019-5a69-48a5-9a3b-4b9bca66f174, a98a5564-42ef-4491-b9d2-0fdfab531215
NKC: ge129403
BIBSYS: 90314250
BNC: 000051131
BNE: XX451232
BNF: cb118646298 (data), cb11934249b (data)
CiNii: DA06386873
GND: 4027808-6
HDS: 003411
ICCU: SBLV125816
ISNI: 0000 0004 0372 0767
KulturNav: 018f8024-13f3-4856-b853-f66dca67e2f1
LCCN: n79003285
LNB: 000041751
MBAREA: 03691455-bb46-37e3-91d2-cb064a35ffcc
NARA: 10035704
NCL: 003585810
NDL: 00564274
NLA: 35237752
NLI: 987007552535305171
ORCID: 0000-0001-7681-7410
SELIBR: 149293
SNAC: w6fz82gn
SUDOC: 02638955X, 027262111
TDVİA: israil
Trove: 876930
UKPARL: VBLVcPxk
VcBA: 492/30218
VIAF: 146498911, 39145857073922921971
WorldCat Entities: E39PBJdgWx83Xb7cjjrMXBJYyd

[Jeruzalém-3] Jeruzalémský zákon říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon^[1] a podle interního informačního podkladu Parlamentního institutu většina zemí pokládá za hlavní město Tel Aviv-Jaffa.^[2] Palestinská autonomie požaduje Východní Jeruzalém jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.

[UNJeruzalem-1] Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem [online]. United Nations, 2011-11-30 [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-18. (anglicky)

[PČR-2] Historický kontext a současný vývoj v Palestině [online]. Parlament České republiky, únor 2006 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.

[4] Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-23.

[CIA-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k The World Factbook - Israel [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[CBS-indikátory-6] Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CBS-indikátory není určen žádný text

[7] Izrael má 7,2 milionů obyvatel [online]. Eretz.cz, 2007-09-10 [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.

[8] Country Report - Israel [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[Gilbert-57-9] GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 57. Dále jen: Izrael: Dějiny.

[10] Izrael: Dějiny. S. 162.

[11] Rankings [online]. Global Peace Index [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[12] Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[13] Gross domestic product 2010 [PDF]. Světová banka [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky)

[14] Human Development Report 2006 [online]. United Nations Development Programme [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[15] Worldwide Press Freedom Index 2007 [online]. Reporters Without Borders [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17. (anglicky)

[16] Global Competitiveness Report 2006-2007 [online]. World Economic Forum [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[17] Gn 32, 29 (Kral, ČEP)

[18] HAMILTON, Victor P. The Book of Genesis. Grand Rapids: Wm. B. Eerdmans, 1995. Dostupné online. ISBN 0802823092. S. 334. (anglicky)

[19] FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. S. 26. Dále jen Objevování Bible.

[20] BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-91-0. S. 37. Dále jen: Arabsko-izraelské války.

[21] On the Move [online]. TIME Magazine [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[22] BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. S. 24-39.

[23] Objevování Bible. S. 148n.

[24] Dt 30, 5 (Kral, ČEP),

[25] Neh 1, 9 (Kral, ČEP)

[Chapman-26/27-26] CHAPMAN, Colin. Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha: Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-507-1. S. 26-27.

[27] SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. S. 140-154. Dále jen Schäfer (2003).

[28] Iz 2, 3 (Kral, ČEP)

[29] Ž 137, 5–6 (Kral, ČEP)

[30] Sidur pro všední dny a šabat − Večerní modlitba na všední den [PDF]. Karaité − Bnej Mikra [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.

[31] GILBERT, Martin. The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict. London: Routledge, 2005. ISBN 0415359007. S. 2. (anglicky) Dále jen: The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict.

[32] AUSUBEL, Natan. The Book of Jewish Knowledge. New York: Crown, 1964. ISBN 051709746X. S. 142-144. (anglicky)

[33] SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 21. Dále jen: SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael.

[34] SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 45.

[35] Izrael: Dějiny. S. 28.

[36] Izrael: Dějiny. S. 31.

[37] ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 36. Dále jen: Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.

[38] SCHARFSTEIN, Sol. Understanding Jewish History. Hoboken: KTAV, 1996. ISBN 0881255459. S. 269. (anglicky)

[39] Izrael: Dějiny. S. 50.

[40] SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém: ohnisko dění. Ostrava: A-alef, 2003. ISBN 80-85237-71-7. S. 68. Dále jen: Jeruzalém: ohnisko dění.

[41] Izrael: Dějiny. S. 58

[42] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 59. Dále jen: TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael.

[43] SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 131.

[44] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 61.

[45] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 64.

[46] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 50.

[47] The Population of Palestine Prior to 1948 [online]. MidEastWeb [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)

[čejka-58-48] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 58.

[49] Izrael: Dějiny. S. 113.

[gilbert-130-50] Izrael: Dějiny. S. 130.

[51] Čí je Země zaslíbená – pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. S. 28.

[52] Izrael: Dějiny. S. 152.

[terner-83-53] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 83.

[54] Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947 [online]. Eretz.cz, 2006-01-18 [cit. 2008-05-16]. Dostupné online.

[55] The Question of Palestine and the United Nations. New York: Organizace spojených národů, 2008. 128 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-12-2013. ISBN 978-9211011746. S. 9. (anglicky)

[56] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 78.

[57] Map of Palestine [online]. MidEastWeb [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky)

[terner-103-58] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 103.

[59] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 83.

[60] General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950 [online]. The United Nations Conciliation Commission [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)

[61] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 109.

[62] Population, by Religion and Population Group [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-05-16]. Dostupné online. (anglicky)

[63] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 134–136.

[64] Izrael: Dějiny. S. 324.

[65] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 138.

[Gilbert-334/335-66] Izrael: Dějiny. S. 334–335.

[67] Izrael: Dějiny. S. 349.

[68] SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. S. 469.

[69] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 105. (Potvrzení vypuštění částí Palestinské národní charty, v nichž bylo popíráno právo Izraele na existenci, Palestinská národní rada schválila na nátlak tehdejšího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua 14.12. 1998 v Gaze za přítomnosti amerického prezidenta Billa Clintona.)

[70] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 146.

[71] Arabsko-izraelské války. S. 186.

[72] Izrael: Dějiny. S. 413.

[73] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 111.

[74] Arabsko-izraelské války. S. 318.

[75] Izrael: Dějiny. S. 467–469.

[76] BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad, izraelské tajné války. Praha: Jota, 2001. ISBN 80-7217-392-8. S. 381-382.

[terner-172-173-77] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 172–173.

[78] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 186.

[79] TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. S. 188.

[80] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 160.

[81] Izrael: Dějiny. S. 512.

[82] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 179.

[Gilbert-534-83] Izrael: Dějiny. S. 534.

[84] Izrael: Dějiny. S. 535.

[cejka_187-189-85] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 187–189.

[86] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 193.

[cejka_195-196-87] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 195–196.

[88] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 190.

[cejka_205-89] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 205.

[cejka_209-210-90] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 209–210.

[91] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 216.

[92] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 243–246.

[93] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 239–240.

[94] Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 310–311.

[95] Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí [online]. Eretz.cz, 2006-08-25 [cit. 2008-03-24]. Dostupné online.

[96] Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu! [online]. Eretz.cz, 2006-08-26 [cit. 2008-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-02.

[97] ČERNÝ, Adam. Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor [online]. Hospodářské noviny [cit. 2009-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-28.

[98] WALKER, Peter. Syria and Israel officially confirm peace talks [online]. The Guardian, 2008-05-21 [cit. 2009-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-21. (anglicky)

[99] Reports from Gaza need a more balanced perspective [online]. The Australian, 2014-07-26 [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-09. (anglicky)

[100] KERSHNER, Isabel. Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket [online]. The New York Times [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-17. (anglicky)

[101] Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009) [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Izraele, 2014-08-25 [cit. 2014-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-25. (anglicky)

[102] Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[103] Country Studies - Israel (geography) [online]. The Library of Congress [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[104] The Living Dead Sea [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[105] Makhteshim Country [online]. UNESCO [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[106] Ramon R&D Center [online]. Ben Gurionova univerzita v Negevu [cit. 2008-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01. (anglicky)

[107] Mt. Hermon [online]. Haarec [cit. 2008-09-01]. Dostupné online. (anglicky)

[108] GOLDREICH, Yair. The Climate of Israel: Observation, Research and Application. New York: Springer, 2003. ISBN 030647445X. S. 85. (anglicky)

[109] WATZMAN, Haim. Left for dead [online]. New Scientist Environment [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky)

[110] Average Weather for Tel Aviv-Yafo [online]. The Weather Channel [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[111] Average Weather for Jerusalem [online]. The Weather Channel [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[112] SITTON, Dov. Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[113] GROSSMAN, Gershon; AYALON, Ofira; BARON, Yifaat. Solar energy for the production of heat [online]. Samuel Neaman Institute [cit. 2008-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. (anglicky)

[CIA2-114] The World Factbook - Field Listing - Executive Branch [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[115] The Electoral System in Israel [online]. Kneset [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[116] MAZIE, Steven. Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State. Lanham: Lexington Books, 2006. ISBN 0739114859. S. 34. (anglicky)

[117] Israel and the International Criminal Court [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[118] The Judiciary: The Court System [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[119] The State - Judiciary - The Court System [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[120] Country ratings and status, FIW 1973-2014 [online]. Freedom House [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)

[121] Territory ratings and status, FIW 1973-2014 [online]. Freedom House [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)

[122] Worldwide Press Freedom Index 2014 [online]. Reportéři bez hranic [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. (anglicky)

[123] Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories [online]. Amnesty International [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-30. (anglicky)

[124] Israel/Palestinian Authority [online]. Human Rights Watch [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[125] Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank [online]. B'Tselem [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-06. (anglicky)

[126] Public Health in Israel [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[127] Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics [DOC]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[128] Localities, Population, and Density per Sq. Km, By Metropolitan Area And Selected Localities [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky)

[129] Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-13. (anglicky, hebrejsky)

[130] Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-31.

[131] UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004 [PDF]. Organizace spojených národů [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[132] Israel’s Security Fence - Questions and Answers [online]. Stát Izrael [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03. (anglicky)

[133] Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[134] Israel Among the Nations: Middle East - North Africa [online]. Israeli Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[135] Israel sees Morocco as mediator [online]. BBC [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[136] Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC) [PDF]. Israel Ministry of Justice [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-25. (anglicky)

[137] Week of 8-14 March 2000 [online]. Severoatlantická aliance [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[138] MIGDALOVITZ, David. Israel: Background and Relations with the United States [PDF]. Congressional Research Service [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-22. (anglicky)

[139] Background Papers - Germany and Israel [online]. German Embassy, Washington, D.C. [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (anglicky)

[140] BOYES, Roger. Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday [online]. Times Online [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[141] Background papers - UK and Israel [online]. UK Foreign and Commonwealth Office [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[142] KUMAR, Dinesh. India and Israel: Dawn of a New Era [online]. Jerusalem Institute for Western Defense [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (anglicky)

[143] Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. S. 37–9, 47.

[144] Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. S. 47–9.

[145] ABADI, Jacob. Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia. London: Routledge, 2004. ISBN 0714655767. S. 3. (anglicky) Dále jen: Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.

[146] MACFARQUHAR, Neil; BRONNER, Ethan. Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid [online]. The New York Times, 2011-09-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-08. (anglicky)

[147] Létat jsme se učili v Olomouci [online]. Lidovky.cz [cit. 2008-07-23]. Dostupné online.

[148] ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 211.

[BI-smluvní_základna-149] Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.

[MZV-Izrael-150] Izrael [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.

[151] Historie: 1948 [online]. Izraelské obranné síly [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-12. (anglicky)

[152] The State: Israel Defense Forces (IDF) [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[153] Israel Defense Forces [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[154] The Israel Defense Forces [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[155] SHTRASLER, Nehemia. Cool law, for wrong population [online]. Haarec [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[156] Sherut Leumi (National Service) [online]. Nefesh B'Nefesh [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[INSS-157] Israel [PDF]. The Institute for National Security Studies (INSS) [cit. 2008-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-13. (anglicky)

[158] ERLANGER, Steven. Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S. [online]. The New York Times [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[159] KATZ, Yaakov. Arrow can fully protect against Iran [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[160] ZORN, E. L. Israel's Quest for Satellite Intelligence [online]. Central Intelligence Agency (CIA) [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[161] SEITZ, Charmaine. Israel’s Defense Budget: The Business Side of War [online]. The Jerusalem Fund [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-13. (anglicky)

[ciapdf-162] The World Factbook – Israel [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. (anglicky)

[163] Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal [online]. MSNBC [cit. 2008-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-13.

[164] Globální jaderné síly [online]. BBC [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.

[165] Izrael v roce 1979 odpálil atomovku [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.

[166] GROHMANN, Jan. Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích [online]. idnes.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-14.

[167] Jimmy Carter: Izrael má 150 jaderných zbraní [online]. Britské listy [cit. 2008-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-28.

[168] Jaderné mocnosti? Legální i samozvané [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-30]. Dostupné online.

[169] U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force [online]. World Tribune [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[MMF-170] Report for Selected Countries and Subjects – Israel [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. (anglicky)

[171] Economy Rankings - Middle East & North Africa [online]. The World Bank Group [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)

[172] Israel invited to join the OECD [online]. Ynet News [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[173] About [online]. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[174] Gross domestic expenditure on R&D [online]. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 2013-05-27 [cit. 2014-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-11. (anglicky)

[BusinessInfo.cz-ekon-175] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Izrael: Ekonomická charakteristika země [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.

[CBS-export+import-176] Imports by country of purchase and exports by country of destination [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2013 [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. (anglicky, hebrejsky)

[BusinessInfo.cz-IS-CS-177] Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Izrael: Vztah k České republice: Obchod zbožím [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.

[178] Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD [online]. Finanční noviny [cit. 2008-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-09.

[179] Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos [online]. Eretz.cz, 2008-08-01 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online.

[180] Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním [online]. Eretz.cz, 2008-02-17 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online.

[Státy_světa-181] TADEUSZE, Moľdava a kolektiv. Státy světa. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. ISBN 80-7200-669-X. S. 149.

[182] GINSBURG, Mitch. A Hotter Holy Land [online]. The Jerusalem Report [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[183] Israel keen on IT tie-ups [online]. The Hindu Business Line [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[184] Israel: Punching above its weight [online]. The Economist [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[185] KRAWITZ, Avi. Intel to expand Jerusalem R&D [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[186] Israel R&D Center: Leadership Team [online]. Microsoft [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[187] Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to [online]. Aktuálně.cz [cit. 2008-04-29]. Dostupné online.

[188] BURSTEIN, Nathan. Tourist visits above pre-war level [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[189] Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World [PDF]. UNESCO [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[190] Human Development Report 2005 - Human Development Indicators [PDF]. Organizace spojených národů [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[191] Israeli Schools: Religious and Secular Problems [online]. Education Resources Informational Center [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[192] KASHTI, Or; SHAHAR, Ilan. Knesset raises school dropout age to 18 [online]. Haarec [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[193] Summary of the Principal Laws Related to Education [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[education-194] Education [PDF]. Israel Ministry of Immigrant Absorption [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[195] The Israeli Matriculation Certificate [online]. United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[196] Higher Education in Israel [online]. Embassy of Israel in Washington, DC [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[197] About the Library [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-21. (anglicky)

[198] Academic Ranking of World Universities 2014 [online]. Schanghai Jiao Tong University [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)

[top10-israeli_consulate-199] Top Ten Reasons to Invest in Israel [online]. Israeli Consulate, New York City [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[200] Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce [online]. American University [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[201] Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200 [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[202] HEYLIN, Michael. Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On [online]. American Chemical Society [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[203] GORDON, Evelyn. Kicking the global oil habit [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

[204] Population by District and Sub-District and Religion [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2013 [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-13. (anglicky, hebrejsky)

[205] Settlement Information – Settlements in the Golan Heights [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)

[206] Settlement Information - Settlements in East Jerusalem [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky)

[207] Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-12. (anglicky)

[208] Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[209] Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense [online]. Defensible Borders for a Lasting Peace [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky)

[210] Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem. iROZHLAS [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.

[211] Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19. www.timesofisrael.com [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.

[212] FRIEDBERG, Rachel M. The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market. The Quarterly Journal of Economics. 10. 2001. Dostupné online.

[213] KEMP, Adriana. Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel. Social Identities. 2004, roč. 10, čís. 2, s. 267-292.

[214] "Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.". Česká televize. 7. ledna 2014.

[215] Zákon o návratu [online]. Kneset [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[216] ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002. ISBN 80-210-3007-0. S. 56-57.

[217] Population, by religion and population group [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[218] National Population Estimates [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky)

[219] Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population [online]. International Youth Foundation [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10. (anglicky)

[220] Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[221] RAN, Ami. Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[222] BRINN, David. Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace [online]. Israel21c [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-20. (anglicky)

[223] DOLEV, Yael. Some Thoughts About Israeli Cuisine [online]. University of Michigan [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-23. (anglicky)

[224] Depositing Books to The Jewish National & University Library [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky)

[225] Israeli Book Statistics for 2006 [online]. Jewish National and University Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-29. (anglicky)

[226] World Music - Israel [online]. National Geographic Society [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-05. (anglicky)

[227] DAVIS, Barry. Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[228] Eurovision Song Contest - Israel [online]. Eurovision Broadcasting Union [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[229] About us [online]. Red Sea Jazz Festival [cit. 2008-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. (anglicky)

[230] התיאטרון הלאומי הבימה [online]. Habima National Theatre [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (hebrejsky)

[231] About Yad Vashem: The Yad Vashem Library [online]. Jad vašem [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[232] Museum Informations [online]. Beth Hatefutsoth [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[233] GRIVER, Simon. Sports in Israel [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[234] TORSTRICK, Rebecca L. Culture and Customs of Israel. Westport: Greenwood Press, 2004. ISBN 0313320918. S. 141. (anglicky)

[235] BOUSKILA, Daniel. Israel Wins More Than Hoop Crown [online]. The Jewish Journal [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[236] World Team Championship in Beer Sheva, Israel [online]. World Chess Federation [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[237] LEVY, Marissa. Local grandmaster takes second place at World Chess Championship [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[238] Olympic Medal Winners (under Europe / Israel) [online]. International Olympic Committee [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

[pozn 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[2]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

[52]

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

[58]

[59]

[60]

[61]

[62]

[63]

[64]

[65]

[66]

[67]

[68]

[69]

[70]

[71]

[72]

[73]

[74]

[75]

[76]

[77]

[78]

[79]

[80]

[81]

[82]

[83]

[84]

[85]

[86]

[87]

[88]

[89]

[90]

[91]

[92]

[93]

[94]

[95]

[96]

[97]

[98]

[99]

[100]

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php

Izrael – יִשְרָאֵל (Jisra'el) – (IL)

Izraelské distrikty a jejich správní centra

Jižní distrikt Beer Ševa Haifský distrikt Haifa Jeruzalémský distrikt Jeruzalém Centrální distrikt Ramla Telavivský distrikt Tel Aviv Severní distrikt Nazaret

Izrael: Porovnání verzí

Verze z 2. 8. 2018, 21:02

Etymologie

Dějiny

Starověké a středověké osídlení

Sionismus a britský mandát

Vyhlášení nezávislosti a první roky

Konflikty a mírové dohody

Geografie a klima

Klima

Vláda a politika

Soudní systém

Administrativní dělení

Okupovaná území

Zahraniční vztahy

Vztahy s Československem a Českou republikou

Obrana a bezpečnost

Ekonomika

Průmysl

Zemědělství

Cestovní ruch

Věda a školství

Demografie

Náboženství

Kultura

Sport

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Vláda a státní správa

Obecné informace

Média

Ostatní

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version