Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová sekce →‎Volby do AV
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1 339: Řádek 1 339:
:: {{Re|Vojtěch Zavadil}} To samozřejmě. Odkaz ani dát nejde.[[Wikipedista:OJJ|OJJ]], [[Diskuse s wikipedistou:OJJ|Diskuse]] 5. 1. 2017, 15:21 (CET)
:: {{Re|Vojtěch Zavadil}} To samozřejmě. Odkaz ani dát nejde.[[Wikipedista:OJJ|OJJ]], [[Diskuse s wikipedistou:OJJ|Diskuse]] 5. 1. 2017, 15:21 (CET)
:: Může to být placený zdroj, může to být se souhlasem autora. Books.google.com třeba také obsahuje knihy, ale se souhlasem. A propos Spotify také obsahuje x skladeb (a to i v zadarmové verzi). {{Malé|Napadlo mě to díky formulaci "získal přístup".}} --[[Wikipedista:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec|diskuse]]) 5. 1. 2017, 15:25 (CET)Doplnil --[[Wikipedista:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec|diskuse]]) 5. 1. 2017, 15:27 (CET)
:: Může to být placený zdroj, může to být se souhlasem autora. Books.google.com třeba také obsahuje knihy, ale se souhlasem. A propos Spotify také obsahuje x skladeb (a to i v zadarmové verzi). {{Malé|Napadlo mě to díky formulaci "získal přístup".}} --[[Wikipedista:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec|diskuse]]) 5. 1. 2017, 15:25 (CET)Doplnil --[[Wikipedista:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec|diskuse]]) 5. 1. 2017, 15:27 (CET)

== Volby do AV ==

Zdravím kolegové, byly vyhlášeny volby do AV. Zoufale potřebujeme kandidáty, volí se na čtyři místa (za mě, Rosičáka a dvě nezaplněná) z šesti. Volby jsou k nalezení na [[Wikipedie:Arbitrážní_výbor/volby_listopad_2017]]. S pozdravem, --[[Wikipedista:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec|diskuse]]) 6. 1. 2017, 20:41 (CET)

Verze z 6. 1. 2017, 21:41

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
Potřebuji… Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku. Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii. Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista. Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou. Řešení sporů
I don't speak Czech.Ich spreche kein Tschechisch.Je ne parle pas tchèque.No hablo checo.Я не говорю по-чешски.我不会说捷克语 Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Přidat nové téma Vyberte si lípu… skočit na konec
Hlavní

hlavní debatní stůl
[přispět]

Práva

autorská práva na Wikipedii
[přispět]

Pravidla

o pravidlech Wikipedie
[přispět]

Technika

technické záležitosti
[přispět]

Návrhy

nápady na vylepšení
[přispět]

Oznámení

nástěnka novinek a událostí
[přispět]

Setkání

setkávání wikipedistů naživo

Spolek

o české pobočce Wikimedia ČR
[přispět]

U krbu

živé, leč slušné debaty na okraj
[přispět]

Sestřičky

podobné debaty
na sesterských wikiprojektech

Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:



Zkratka:
  • WP:PL

Řazení článků v kategoriích podle čísel

Řešení na řazení článků (a kategorií) v kategoriích podle celých čísel a ne pouze podle první číslice již bylo připraveno a je možné jej pro Wikipedii aktivovat. Porovnání řešení stávajícího a nového:


Články v kategorii… (stávající řešení)
----
Zobrazuje se…

  (mezera)
Hlavní článek

2
2 (číslo)
218 (číslo)
22 (číslo)
225 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)

3
3 (číslo)

A
Antonov An-2
Antonov An-218
Antonov An-22
Antonov An-225
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-3
…



Články v kategorii… (nové řešení)
----
Zobrazuje se…

  (mezera)
Hlavní článek

  (mezera)
2 (číslo)
3 (číslo)
22 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)
218 (číslo)
225 (číslo)

A
Antonov An-2
Antonov An-3
Antonov An-22
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-218
Antonov An-225
…


I když je nadpisem označujícím články řazené čistě dle čísel mezera, nejsou články řazené dle čísla sloučeny s hlavním článkem (vzniknou tak dva nadpisy s mezerou, hlavní článek výše). Nadpis (mezeru) je možné pro každou Wikipedii případně změnit. Byl by o tuto novinku zájem? Já jsem určitě Pro Pro --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2016, 14:04 (CEST)Odpovědět

Jsem Pro Pro --Wesalius d|p 27. 9. 2016, 07:11 (CEST)Odpovědět

Takže jestli chápu, nebude hlavni článek a pak články pod čísly a písmeny, ale hlavni článek, podhlavní články a teprve pak články pod čísly a písmeny. Moc nechápu smysl (možná je ještě brzo ráno :-) --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 08:13 (CEST)Odpovědět

Nene, žádné podhlavní články, pouze články, které chceme řadit čistě dle čísel. Zároveň s tím se upraví i řazení článků podle čísel pod běžnými nadpisy. Upravil jsem příklad, aby to bylo jasnější a děkuji i Wesaliovi za upozornění na nejasnost. --Dvorapa (diskuse) 27. 9. 2016, 14:21 (CEST)Odpovědět
Díky, toto už vypadá logičtěji. I když to nevidím jako vysloveně nutné, obecně to ale bude lepší než stávající. --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 15:51 (CEST)Odpovědět
Budiž, proč ne. Tu kapitolu s čísly neplánuješ vůbec pojmenovávat nebo Tě zatím nenapadla nějaká geniální myšlenka, jak ji nazvat? --Jan Polák (diskuse) 28. 9. 2016, 02:45 (CEST)Odpovědět
Jde vůbec pojmenovat? --Packa (diskuse) 28. 9. 2016, 08:54 (CEST)Odpovědět
Ve výchozím nastavení je tam mezera, ale v diskusi vývojářů padlo i, že by mělo být možné tento znak změnit (např. na #). Sledoval jsem však diskusi vývojářů nad tím, jaký znak zvolit jako výchozí, a vyplynulo z ní, že mezera (prázdný nadpis) je nejuniverzálnější a nejméně matoucí, často se tak značí i čísla v rejstřících knih apod. Křížek je sice také dobrá alternativa, ten byl však vývojáři zamítnut kvůli jeho odlišnému významu v některých jazycích (polština, britská angličtina) a Danny B. argumentoval i tím, že se na některých wiki (en) pod něj schovávají např. šablony nebo WikiProjekty. Samozřejmě návrhy na možné nadpisy jsou vítány. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:17 (CEST)Odpovědět
Na enwiki už systém funguje a zvolili nadpis 0–9, což může být trochu zavádějící (např. u kategorie 20. léta 19. století, kde mi roky 1920–1929 trochu nekorespondují s nadpisem 0–9), já bych se přikláněl k výchozí mezeře s tím, že kdyby to příliš mátlo čtenáře, dodatečně to pak změníme. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:23 (CEST)Odpovědět
Pro Pro Taky jsem to sem chtěl hodit. Matěj Suchánek (diskuse) 28. 9. 2016, 15:44 (CEST)Odpovědět

Když nikdo neprotestuje, navrhuji zažádat na phabricatoru o zprovoznění i pro naši wiki. --Wesalius d|p 14. 10. 2016, 22:28 (CEST)Odpovědět

Na tento úkol je trochu jiný postup, ale provedl jsem. --Dvorapa (diskuse) 15. 10. 2016, 06:46 (CEST)Odpovědět
A jaký? Dá se sledovat někde průběh? --Wesalius d|p 15. 10. 2016, 07:56 (CEST)Odpovědět
Wikipedie:Pod lípou (technika)#Tech News: 2016-39: Viz jak na to. [1] Matěj Suchánek (diskuse) 15. 10. 2016, 16:04 (CEST)Odpovědět

Případem, kdy by toto nastavení bylo kontraproduktivní, jsou české a slovenské silnice III. třídy, kdy za III/1139 následuje III/11310. Ale tady na Wikipedii o nich samostatné články víceméně nepíšeme, tak by to nemuselo tolik vadit. --ŠJů (diskuse) 17. 10. 2016, 17:51 (CEST)Odpovědět

Nasazeno, viz např. Kategorie:Americké akční filmy. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 10. 2016, 13:49 (CEST)Odpovědět

Překvapil mě ten výchozí nadpis, který je jiný, než jak jej prezentovali na Phabricatoru. Tohle řešení se mi nezdá příliš vhodné, raději bych křížek nebo mezeru. Jak to vidí ostatní? --Dvorapa (diskuse) 20. 10. 2016, 14:35 (CEST)Odpovědět
Z Tebou nabízených (křížek či mezera) bych volil křížek. A nebo zkratku „Nr.“ či tak něco. --Jan Polák (diskuse) 20. 10. 2016, 16:27 (CEST)Odpovědět
Mě se současný nadpis (tj. 0–9) líbí. --Jann (diskuse) 20. 10. 2016, 18:15 (CEST)Odpovědět

Mě se také líbí. Wesalius d|p 20. 10. 2016, 20:26 (CEST)

Ono jak jsem psal výše, nezdá se mi jenom, že je tam 0–9, ale čísla jdou pak třeba až do milionů, ale jestli se to líbí, tak to tak necháme. --Dvorapa (diskuse) 20. 10. 2016, 21:56 (CEST)Odpovědět

Jaké interwiki ke stránce Poslední změny?

Používáte prosím někdo interwiki odkazy ke stránce Poslední změny? Tj. přecházíte takto mezi posledními změnami v různých jazykových verzích Wikipedie? Máme totiž už pár let u té speciální stránky vyjmenováno 11 jazykových verzí Wikipedie (a např. o zařazení horní a dolní lužické srbštiny do toho prominentního seznamu se tehdy podle diskuzí hodně bojovalo), ale nejsem si jistý, zda to stále někdo používá, nebo zda je to zbytečné – z mnou zkoumaných jiných jazyků většina u posledních změn žádné interwiki nemá; nějaké má jen slovenština, ale ta za to rovnou dlouhý seznam. V každém případě se dlouhé seznamy interwiki dnes už nově automaticky zkracují na softwarem pro vás předvybraných 7–9 (a ten seznam se přizpůsobuje vašim editačním zvyklostem), takže nevidím důvod, proč tam taky nemít odkazy na poslední změny ve všech jazycích – pokud tam tedy mít nějaké interwiki vůbec. Co myslíte? --Blahma (diskuse) 26. 9. 2016, 17:36 (CEST)Odpovědět

Já používám. :-) --Harold (diskuse) 26. 9. 2016, 17:38 (CEST)Odpovědět
Já ne, ale nevadí mi tam :). --Martin Urbanec (diskuse) 26. 9. 2016, 18:22 (CEST)Odpovědět
Ja ako redaktor skwiki samozrejme. OJJ, Diskuse 26. 9. 2016, 19:24 (CEST)Odpovědět
Používám (i když méně, než dřív).--Tchoř (diskuse) 26. 9. 2016, 20:03 (CEST)Odpovědět
To tam je?--frettie.net (diskuse) 27. 9. 2016, 11:31 (CEST)Odpovědět

Díky všem zúčastněným za zajímavou směsku postřehů :-) Právě jsem doplnil do Posledních změn 293 interwiki, tj. všechny dle Wikidat s výjimkou češtiny. Položka Wikidat sice existuje ( (Q6293548)), ale nepropojuje se automaticky, protože jde o speciální stránku – proto je nutný ten ruční seznam. Je to jen pár kilobytů, což se věřím v rozsáhlém kódu stránek Wikipedie se všemožnými rozšířeními apod. ztratí (a na mobilech, kde může hrát velikost větší roli, se mezijazykové odkazy nepřednačítají vůbec, nýbrž až po kliknutí na tlačítko). Můžete si to teď vyzkoušet – každému by se mělo, obdobně jako u jiných stránek s množstvím interwiki, nabízet devět odkazů na jazyky jemu předvybrané. O tom, jak probíhá ten předvýběr, jsme mluvili na brněnském wikisraze a dá se to dohledat jako předposlední bod v jeho zápisu (je to moc zajímavý algoritmus a trochu se divím, že to dosud nebylo komunitám výrazněji komunikováno). Pokud nebudete s výběrem spokojeni, prosím nestěžujte si mně, nýbrž změňte své chování (stačí jednou vejít na wiki v daném jazyce a tento jazyk by měl být začít zobrazován; pro trvalé zobrazování si jazyk přidejte do jazykového nastavení svého prohlížeče; apod. – všechny návody jsou anglicky na stránce odkazované z toho zápisu). S pozdravem --Blahma (diskuse) 28. 9. 2016, 12:49 (CEST)Odpovědět

P.S. Dodatečně jsem k tomu dohledal následující šest let starou diskuzi: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/04#Posledn.C3.AD_zm.C4.9Bny Jak už jsem psal výše, mám za to, že s kompaktními jazykovými odkazy a s dnešní rychlostí připojení k internetu (připomínám, že mobilů se to netýká, tam se mezijazykové odkazy vždy zobrazují až na vyžádání) už načítání pár stovek bytů nečiní překážku a systém sám pak nabídne uživateli personalizovaných devět mezijazykových odkazů a možnost rozkliknout si na přání všechny další. Zajímavé v této souvislosti je i udělátko „Na speciálních stránkách zobrazovat všechna interwiki“, které zřejmě pořád funguje (nezkoušel jsem). Toto všechno jsem objevil po smazání mnou náhodně nalezené stránky Wikipedie:Poslední změny/v jiných jazycích, která obsahovala jen (zastaralou verzi) téhož seznamu, který je teď jako interwiki přímo u Posledních změn (resp. v související systémové stránce), a tedy byla už zbytečná. Ostatně nikdo odnikud na ni ani neodkazoval, takže věřím, že nikomu nebude chybět. Řídím se i výše dosaženým konsenzem, ale kdyby se i tak našel ještě někdo, komu toto vadí, tak ať se ozve a napíše, proč a co by navrhoval udělat. --Blahma (diskuse) 23. 10. 2016, 01:35 (CEST)Odpovědět

Šablona:Wikiverzita

Ahoj, potřebuji aby někdo přidal do šablony wikiverzita možnost odkazovat na stránky Portál:Něco a Kvíz:Něco. Předem děkuji za odpověď--Walter Klosse (diskuse) 1. 10. 2016, 16:16 (CEST)Odpovědět

@Walter Klosse: Nějak to tu zapadlo. Je to možné, rád zařídím, pokud se přidá i někdo další + ukázat příklad, kde se to hodí (na v: jsou čtyři portály a čtyři kvízy, tak nevím). Matěj Suchánek (diskuse) 26. 10. 2016, 19:14 (CEST)Odpovědět

Vředovy duplicitní informace

Zdravím všechny. Protože se to týká více článků a vůbec editačního stylu kolegy Vředa, otevírám zde zvláštní vlákno, aby byl zjištěn názor komunity. Co si myslíte o tom, když kolega přidá určitou informaci do článku Rigorózní zkouška ([2]), která tam nepochybně patří a vhodně článek rozvíjí, ale zároveň ji vzápětí zkopíruje do všech dalších článků, které pojednávají o tzv. malých doktorátech ([3], [4], [5], [6], [7] a [8])? Já jsem přesvědčen, že takovéto speciální informace mají prostor tam, k čemu se přímo vztahují, zatímco není vhodné je takříkajíc „cpát“ všude, kde to jen jde. Jestliže nemají přímý vztah k tématu článku, nehodí se tam, zejména jsou-li navíc jsou už uvedeny v článku, který se tomuto tématu speciálně věnuje. Kdyby totiž tomu mělo být naopak, bylo by možné za chvíli očekávat, že kolega do každého článku o akademickém titulu zkopíruje polovinu článku Akademický titul… V článku Doktor práv se z toho vyvinula již klasická revertační válka, která zřejmě bude pokračovat i v dalších dnech. Jelikož není asi nutné tímto způsobem pokračovat i ve zbývajících článcích a především jde o obecný problém, zajímaly by mě vaše názory. Odstranit ze všech článků kromě článku Rigorózní zkouška, nebo ponechat? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2016, 17:20 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, naopak zrovna toto je vhodné „cpát“ všude tam, kam to patří, a s čím to souvisí. Návštěvníci encyklopedie hledají konkrétní heslo a jeho historii vztaženou k onomu heslu, plně dle en wiki. Než jsem toto udělal, důkladně jsem situaci uvážil, na rozdíl od vašeho zbrklého revertování. Blíže je diskuse též započata Vloutem tady. Na rozdíl od vás ale hned neběžím s každým nesmyslem a věcí, se kterou obsahově nesouhlasím, na lípu, ale snažím se situaci řešit svými argumenty tam, kde to patří a kde jste ji sám začal, oproti vašemu vysoce expresnímu revertování bez delší úvahy, jsem vám tam na rozdíl od vás již psal, že jsem ochoten důkladně uvážit všechny předkládané argumenty, pokud teda jakože nějaké budou. BTW žádná revertační válka to z mé strany není, doporučuji vám důkladněji na onu historii se podívat, třikrát jsem NEREVERTOVAL, protože dávám přednost nějakým argumentům a ne „nepatří to sem“, podívejte se na en wiki. A ano, budu hesla doplňovat tak, jak si myslím, že je to encyklopedicky užitečné a čtenářem pro úplnost očekávané, kdybyste diskutoval, což konsensus očekává, možná bychom tak spolu našli vhodné řešení pro konkrétní encykloped. hesla. Místo toho jen zakládáte thready, které vedou k tomuto vylepšení článků: 0. Doplněno: @Vlout: Pane kolego, nicméně mohu vám zde upřímně slíbit, že hned jak budu mít zase čas, celou věc (blíže) ještě jednou důkladně, s odstupem času, promyslím, proklikám i další věci na ostatních Wikipediích, uvážím a napíši vám. Pro dnešek přeji hezký den. --Vřed (diskuse) 1. 10. 2016, 18:16 (CEST)Odpovědět
Zrovna u Doktor práv mi to prijde celkem zbytecne. Informace o tom, ze to neni vysledek doktorskeho studia, je uz v uvodu clanku, a ona cast "Kritika" mi prijde z vetsi casti prave o tom – vlastne bez nejakeho vetsiho kritickeho obsahu? Predevsim mi to ale zavani OR, plus ten jediny ref je u vety "Některé prameny jej označují v současné době jako „pseudodoktorát“", ale zdroj rika "o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako o pseudodoktorátu". Mozna je to trochu slovickareni, ale "nektere prameny" a "redaktor rika, ze nejaci nejmenovani odbornici to tak nazyvaji" se uz trochu mijeji. Taky ta forma mi prijde takova divna, same zavorky. --CCCVCCCC (diskuse) 3. 10. 2016, 18:01 (CEST)Odpovědět
@CCCVCCCC: Dobrý den. 1) Co to je OR? Napadá mne pouze omezovač rychlosti. 2) Ano, pravda, jak budu mít čas na toto, sednu si k tomu, podívám se na to a předělám to. 3) Sousloví „Některé prameny“ odkazuje na „o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako“ – ale víceméně souhlasím, zatím hezký večer. --Vřed (diskuse) 3. 10. 2016, 19:30 (CEST)Odpovědět
@Vlout: Dobrý večer, našel jsem si na to chvíli času, jestli je to takto lepší, klik poděkovat tam a já to obdobně upravím u dalších (jak budu mít čas). --Vřed (diskuse) 4. 10. 2016, 20:42 (CEST)Odpovědět
@ Vlout: Logické (podle mého názoru) je aby podrobné rozepsání bylo v hlavním článku týkajícím se dané otázky, na který by další články předmětem se zabývající odkazovaly, po stručném/obecném nastínění problému, případně ve vlastní sekci/subsekci a za pomoci šablony {{Podrobně}}. Podle mého názoru nemá smysl kopírovat detailní rozepsání, natož ve stejném znění, do všech článků, které se k dané otázce vztahují. Kolega Vřed je relativní nováček, (který má sice značné množství příspěvků, částečně protože nepoužívá náhled a jeden příspěvek často mnohokrát edituje, než jej dovede do zamýšleného finálního znění), a sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie a jejích rozdílů proti tištěným encyklopediím.
@Vřed: OR je to samé jako VV.-87.249.145.69 4. 10. 2016, 23:42 (CEST)Odpovědět
87.249.145.69: Dobrý den, pane kolego. 1) Evidentně jste si toho nevšiml, ale toto již bylo vyřešeno, včetně obdrženého poděkování od kolegy Vlouta. 2) Přesně tak, jsem tu nováčkem (sic!), takže si raději prosím vás přečtěte Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům a nechte si takovéto neslušné nebo drzé soudy, tedy co je a co není, kdo schopen podle vás pochopit („sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie“). 3) Znovu říkám a opakovaně to říkat budu, říkal jsem to i pod mým minulým nickem nejednou, dokonce i pod mými předešlými nicky, byť uznávám, že je to více let (např. 2007 či 2009), tedy i z ostatních IP adres, toto: Já když objevím chybu, tak ji opravím, a je mně upřímně buřt, úplně jedno, že to bude více editací, raději text bez chyb. Raději budu mít více editací pod sebou, ale hezký (revidovaný) článek či text, který si laskavý čtenář přečte bez chyb, než abych někoho nutil, aby to po mně četl s chybami a když si jich zpětně všimnu, neopravil si je. Třeba zacitujme jen z vašeho příspěvku výše (chyby): „Logické (podle mého názoru) je aby podrobné“, „je relativní__nováček, (který má“, „edituje, než jej“ atp. Neberte to nepřátelsky, já tak edituji všude, nejen na Wikipedii, ano, někdo uvidí více řádků v logu (historie) a bude brblat, ale uvidí taky text bez chyb (snahu), což se čte lépe – protože když chybu najdu, snažím se ji zpětně opravit. (Dělám revize již napsaného textu.) Ano, přečetl jsem si znovu článek Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není z papíru a mohu to vřele doporučit i vám, občas je asi vhodné, aby si ho přečetl znovu každý – co se týká vašeho přístupu k chybám × opětovného editování. Wikipedie je podle mne primárně pro čtenáře, ne pro ty, kteří si čtou logy (historie záznamů či protokolovací záznamy). Hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 01:46 (CEST)Odpovědět
Ale ne... sakra! Já jsem ale blbec... zase jsem se nechal nachytat, tím shlukem čísel, IP adresou, tedy chybějícím nickem tohoto uživatele, který do všeho plete politiku, to je totiž zase on, bohužel, zase se ozval. Je to totiž evidentně pořád ten samý člověk, doporučuji např. zde (Putinismus), zde mne později udal správcům, když jsem mu vytkl, že není vhodné plést politiku, kam nepatří (zřejmě proto Putinismus), viz také např. jeho aktivity zde, které mluví za vše. Později si na něj ale taky pro pletení politic. témat, kam nepatří, stěžovali i další, nezávisle na mne, co jsem tak zahlédl. Doporučuji také jeho vysoce emotivní diskusi např. zde: Cikání x Romové. (Minule mne na jeho diskusní stránce dokonce začal směšně vytýkat, že mu mám psát: Vy, × vy.) Ale naštěstí tentokrát nepřidal za jeho textem s mnoha chybami nějaké latinské moudro z azCitaty.cz, tedy smíchem jsem již nevybuchl. @87.249.145.69: Pane kolego, pane kolego, míříte špatně, věřte, že je dokonce možné to, jen si to zkuste představit, že mám za sebou i více napsaných textů (nemyslím na Wikipedii) než vy. Nehrajete fér, jenom jste si přišel zvlažit žáhu a pomluvit Vředa do věcného sporu, kde vám o vylepšení článku vůbec nejde, doufám, že zde nepřidáte odkaz na Zemana, Putina, fašistické Rusko, nebo Putinismus, díky. Mějte se hezky a hrajte fér! PS: Vřede, dávej si velký pozor a na tohoto člověka již nikdy nereaguj, dobře ti radím, shluk čísel nepoužívá dlouhodobě jen tak pro nic. Jinak zdravím všechny z Přelouče. Jedna dobrá rada na závěr pro vás: Než budete dál psát, vyčistěte si počítač, je možné, že jste součástí velkého botnetu (viry, malware, využívání vašeho PC k odesílání spamů), protože vaše IP adresa 87.249.145.69 je vedena na několika mezinárodních blacklistech (např. zde atp.). --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 02:16 (CEST)Odpovědět
@87.249.145.69: Dobrý večer, pane kolego, byl jsem na vás možná až zbytečně nepříjemný, což většinou moc nikam nevede, přijměte, prosím, moji omluvu, hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 17:50 (CEST)Odpovědět
@Vřed: Reagoval jsem na obsah diskuse zde, nikoliv nějaké jinde. Co přesně je Vám na tom těžko pochopitelné?
Nevím kde a v čem přesně vidíte ty údajné chyby, ale přestaňte k nim už konečně laskavě odbíhat od tématu. A zdržte se prosím dalších osobních narážek, které by mohly být vnímány jako útoky, zejména pokud je budete nadále vyjadřovat takto chaoticky a heslovitě, jak činíte zde. Pokud si chcete absenci argumentů vynahradit psaním tučným písmem, i to je Vaše volba, Vřede. Zejména pokud nic jiného nedokážete.
Pokud jde o údajné citáty z azCitaty.cz, „čtení logů“ a Vaše „pozdravy do Přelouče“, beru to tak, že máte jen velmi omezenou schopnost ovládnout se a nepsat co píšete, o čemž nejlépe svědčí Vaše neschopnost formulovat takové vyjádření, které by nebylo nesouvislým shlukem vět jednoduchých. V diskusi s Vámi jsem jeden latinský citát, celkem široce známý i průměrně vzdělaným jedincům, kdysi opravdu použil, a zajisté není mojí chybou, že jej znáte pouze z Vámi uvedeného zdroje, kterým se setrvale oháníte, až se za břicho popadáte. Zkuste pouvažovat nad tím, zda vtip není na Váš účet, Vřede.
A ano, IP adresa je skutečně shlukem čísel, respektive je jimi vyjádřena, což bude nejspíše tak blízko faktům, jak se jen Vy můžete dostat, Vřede. Na rozdíl kupř. od Vašich „osobitých“ názorů na pravopis, Vřede.
@Ad blacklisty: Ve Vašem odkazu je má IP uvedena na celkem dvou blacklistech - a 2 je jistě „několik“, tudíž i to je věc v níž nejste na omylu.
Závěrem bych Vás rád požádal abyste přestal pozměňovat mé příspěvky, a to i v situaci kdy - z nějakého důvodu - podlehnete dojmu, že je měníte k lepšímu. Osobně nepovažuji odstranění překlepů za adekvátní cenu za to, že do mého příspěvku zasáhne někdo, kdo nemá jasno v psaní velkých písmen na začátku věty.
A ano, Vašemu „bystrozraku“ opravdu neušlo, že jsem neregistrovaný uživatel. Nikde není psáno, že by to byl důvod mne diskriminovat a tupit, jak se Vy setrvale a zoufale snažíte. -87.249.145.69 7. 10. 2016, 17:43 (CEST)Odpovědět
p.s: Putinismus, nikoliv putismus. Vaši samomluvu komentovat nebudu, více než dostatečně mluví sama za sebe.-87.249.145.69 7. 10. 2016, 17:43 (CEST)Odpovědět
87.249.145.69: Dobrý večer, pane kolego, tak jsem si zase našel chvilku času i na vás, bohužel. Podívejte, váš faktický přínos k tomuto uvedenému tématu (sporu o obsah) je následující: NULA. To je první fakt. Že jste se zapojil do diskuse v tomto vláknu, kde vám o zmíněný obsah vůbec nejde, nijak jste mu nepomohl a jste tu jenom proto, abyste si plivnul na Vředa, to je evidentně 2. fakt – dobrá, máte splněno a už jste si plivnul, můžete si pogratulovat a už toho nechat. 3. Tučně bylo to, co jsem vám chtěl zvýraznit, abyste viděl, pokud chyby výše nevidíte ani pokud jsou tučně, zřejmě bude chyba na vaší straně. 4. Na rozdíl kupř. od Vašich „osobitých“ názorů na pravopis, Vřede. // Osobité názory na pravopis tady máte, obávám se, pouze vy, viz např. vaše hloupé poučování psaní Vy vs. vy apod. nesmysly. 5. Nejen články, ale i příspěvky druhých lze libovolně opravovat, pokud se jedná pouze o opravu chyb, zřejmých překlepů apod., zkuste to vzít na vědomí (myslím, že jsem vám změnil celkově asi 2 písmena nebo tak nějak). Závěrem bych to tady asi shrnul tím, že: Žádný váš přínos tady v této konkrétní věci v tomto threadu není (neexistuje), místo dalšího vašeho spamování tohoto vlákna si raději nechte vyčistit svůj počítač, věřte, že to bude mnohem užitečnější činnost. Přeji hezký večer i vám, do Přelouče. PS: A pro jistotu si to dáme ještě jednou a snad naposled: Už k tomuto vláknu nic dalšího nepište, prosím, stejně v této konkrétní věci nic přínosného nemáte. --Vřed (diskuse) 12. 10. 2016, 21:35 (CEST)Odpovědět
@Vřed: Podívejte, já jsem Vám poskytl informaci co je to OR, což jste Vy sám nedokázal najít a namísto toho jste vykládal cosi zcela od věci o „omezovači rychlosti“. Namísto toho abyste byl vděčný, že Vám někdo poskytl vysvětlení, začal jste tu ventilovat své imaginární bolístky, doplněné (pro Vás) šokujícím poznatkem, že IP adresa je (Vašimi slovy) „shlukem čísel“, a dalšími podobně (pro každého mimo Vás) nenovými „objevy“. Pokud jde o nový projev Vaší nejistoty, zkuste si uvědomit, že Vaše nové nepravdivé osočení, v tom smyslu, že jsem je si „údajně chtěl plivnout na Vředa“ je opět pouze a jedině výplodem Vašich představ a nezakládá se na faktech. děkuji za pochopení, Vřede.-87.249.145.69 12. 10. 2016, 22:00 (CEST)Odpovědět
p.s.: A zkuste začít používat náhled. děkuji-87.249.145.69 12. 10. 2016, 22:00 (CEST)Odpovědět
@87.249.145.69: Člověče, vy se mně fakt zdáte... jděte trochu do sebe... znovu vám zopakuji to podstatné, o co tady jde: Váš přínos v této sekci a k této konkrétní věci je nula (0), NIC. To je celé. Ale i přesto zde stále píšete... --Vřed (diskuse) 12. 10. 2016, 22:18 (CEST)Odpovědět
Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

-87.249.145.69 12. 10. 2016, 22:00 (CEST)Odpovědět

Troška statistiky

Z celkových víc jak 360 000 stránek cswiki je třetina pahýlů, okolo 10 000 neověřených + na úpravy a min. několik dalších set/tisíc s jinými údržbovými šablonami. Naopak kvalitních článků tu máme jen okolo šestistovky. Chtělo by s tím něco udělat. OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 06:27 (CEST)Odpovědět

Probíhá… --3. 10. 2016, 08:13 (CEST), Utar (diskuse)
Úhel pohledu. Polovina hesel Ottova slovníku naučného by tu dostala šablonu pahýl a přesto mne víc trápí to, že tu některá ještě nejsou vůbec, než pokud tu jsou a jsou pahýlovitá. Někdy se uživatel potřebuje podívat do encyklopedie jen kvůli několikavětnému shrnutí, jindy chce téma zkoumat víc do hloubky. Je potřeba pracovat na rozšiřování a zlepšování článků i na zakládání nových (třeba pahýlů). Každý, co mu vyhovuje a co sám jako čtenář potřebuje.--Tchoř (diskuse) 3. 10. 2016, 08:34 (CEST)Odpovědět
A nějaký nápad co udělat? Wikiprojekt Kvalita podle mne neprobíhá, ale spí hlubokým spánkem, tedy spíše je v kómatu. Autoři se často spokojí tím, že článek předhodí do oddílu "K recenzi" a tím se jejich aktivita vyčerpá. Články, které tu leží více než rok nejsou žádnou vzácností a mnohaměsíční pobyt bez jakýchkoli změn je spíše pravidlem (např.: Portál:Ptáci).--Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 12:20 (CEST)Odpovědět
Tak makej, makej, makej! :) Samo se to neudělá ...--frettie.net (diskuse) 3. 10. 2016, 16:25 (CEST)Odpovědět
@Freetie: Makám, makám, makám. --OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 16:28 (CEST)Odpovědět
Téma na FAQ, co půl roku ho někdo nastolí, a mám pocit, že Tchoř i Leotard psali víceméně to samé už loni a předloni... Proč jsou věci při starém? Nejsou lidi. Stávající editoři dělají, co chtějí a mohou, svým tempem, a víc psát nezačnou, lze jedině jejich energii (dočasně) přesměrovat. Imo s poklesem produktivity. To jest bez razantního nárůstu komunity rozvoj wikipedie neurychlíme. No, a tady je každá rada drahá... když je česká wikikomunita 19. největší na světě :-) Konstruktivně: mohla by se třeba obnovit soutěž, pokud by se našli lidi ochotni vydržet frflání jejích odpůrců. --Jann (diskuse) 3. 10. 2016, 20:43 (CEST)Odpovědět
@Jann:Pokusit bych se o ceny mohl. Osobně bych si je přál zamířené na newikipedisty, aby nám nepomohli leda k přesměrování sil... Kde jsi vzal tu informaci o velikosti komunity? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 20:57 (CEST)Odpovědět
V [9]. Sloupec Active editors 5+edits/month. V počtu velmi aktivních (100+ edits/month) jsme dokonce osmnáctí. Velmi vysoký máme taky počet editorů na milion mluvčích (počítaný kupodivu z 12 milionů). --Jann (diskuse) 4. 10. 2016, 11:02 (CEST) Odpovědět

Souhlasím s názorem, že je lepší krátký článek než žádný.Knihovnik51 (diskuse) 3. 10. 2016, 20:52 (CEST)Odpovědět

Zde nejde o mazání. Zde jde o to, jak situaci zlepšit. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 20:57 (CEST)Odpovědět
Neměl jsem mazání na mysli. --Knihovnik51 (diskuse) 4. 10. 2016, 22:46 (CEST)Odpovědět

Nemyslím si, že malý počet článků obecně a velmi malý počet článků označených za kvalitní je způsoben jen a pouze malým počtem editorů. Za sebe mohu říct, že mi v české Wikipedii velice chybí články o českých firmách minulosti i současnosti. Sám jsem před časem jeden takový článek vytvořil. Našli se ovšem wikipedisté, kteří se rozhodli článek smazat. Žádný zdroj jim nebyl dost dobrý, uváděli krkolomné a chvílemi naprosto neuvěřitelné důvody pro smazání tak dlouho, až se jim podařilo smazání prosadit. Po této zkušenosti jsem na další články o firmách rezignoval. Vážím si svého volného času natolik, že ho nehodlám investovat do marné činnosti. To je můj konkrétní zážitek a odhaduji, že podobný zážitek s jinými tématy mají i další wikipedisté. Takže články z určitých oborů nevznikají a nevzniknou.--Leotard (diskuse) 4. 10. 2016, 10:40 (CEST)Odpovědět

Tady nechodím, teď to tu jenom čtu, kvůli jednomu kolegovi, a mám praktickou úplně stejnou zkušenost jako Leotard, ale to už je hodně dávno. Takže jenom dodám k příspěvku nade mnou: Přesně. --Vřed (diskuse) 4. 10. 2016, 22:02 (CEST)Odpovědět
@Leotard, Vřed: Ahoj, myslím, že zrovna články o firmách patří k tomu nejproblematičtějšímu, co se na Wikipedii může objevovat, a bude nutně dost těžké je psát tak, aby pro všechny z nás byly přijatelné a splňující všechna pravidla. Současně si myslím, že to ani není to první a určitě zdaleka ne to jediné, co české Wikipedii chybí… Nadšení vám neubírám, každý máme nějaký ten svůj obor, kterým se tu zabýváme, ale pokud byste psali o čemkoliv méně konfliktním, zřejmě by těch problémů a zklamání nemuselo být zdaleka tolik. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2016, 09:34 (CEST)Odpovědět
Konfliktnost oboru „články o firmách“ je silně zveličována. U tisíců chybějících firem se čtyř-pěticiferným počtem zaměstnanců a miliardovým obratem by myslím nikdo neměl problém s encyklopedickou významností (sám jsem nikdy problém neměl), ale „články o firmách s pěti zaměstnanci“ mají z pochopitelných důvodů mnohem těžší život. U zvířat je situace analogická: kolegové se proto soustřeďují na druhy; a kupodivu nemají potřebu si stěžovat "jak se nedá psát o zvířatech když jednotlivé kusy nebo několikačlenné skupinky mají enc. význam. jen zcela výjimečně". --Jann (diskuse) 6. 10. 2016, 14:38 (CEST)Odpovědět

Ono se taky možná na české wikipedii těmi pahýlovými a vůbec údržbovými šablonami zbytečně plýtvá. Třeba tohle mi jako pahýl moc nepřipadá.--Hnetubud (diskuse) 6. 10. 2016, 19:49 (CEST)Odpovědět

Nejsem přesvědčený, že o každé firmě, která má čtyřciferný počet zaměstnanců se dá snadno psát - často jsou to naprosto nezajímavé montovny se zahraničním majitelem. Mám tím na mysli především firmy navázané na automobilový průmysl. Majitelé takových montoven se navíc docela často mění. Oproti tomu ryze česká firma s pěti zaměstnanci může být docela zajímavá. Ale tohle vše jde už mimo mne. Já jsem si vybral jiné obory, o kterých se snažím psát. Tady jsem chtěl jen upozornit na to, že samotné rozšiřování počtu editorů prostě není samospasitelné, že existují i další důvody proč články nejsou kvalitní a jejich počet neroste tak rychle, jak bychom si přáli.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)Odpovědět
údajná konfliktnost oboru články o firmách spočívá v existenci takových hesel jako je SGP Systems, existujícíhc 9 let a klidně bez nnvz--Horst (diskuse) 7. 10. 2016, 13:49 (CEST)Odpovědět
Založeno jako pahýl, rozšířeno už před lety malým účtem a za šest let holt šablona {{Pahýl}} nikomu nevadila. Odebráno. --6. 10. 2016, 20:54 (CEST), Utar (diskuse)
Já považuji udělení šablony pahýl u většiny článků za ryze osobní pohled na věc. Také bych si vzpomněl na pár článků, kde je tato šablona podle mne zbytečná, ale odstraňovat se ji nechystám, ničemu nepřekáží a jestli někoho postrčí k tomu, aby článek doplnil, rozšířil, vylepšil, tak je to jenom dobře.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)Odpovědět
Ano, děkuji (přidal jsem ještě link na životopis, každopádně článek je plný siláckých tvrzení, k nimž by byly potřeba řádkové reference - a jeho hlavní autor je už léta neaktivní). Každopádně to byl jen náhodně zvolený příklad, kterým jsem chtěl ilustrovat, že ty pahýlové šablony nemůžeme brát zas až tolik vážně. Mimochodem jsem si všiml, že třeba Poláci mají většinu článků kratších než my, a to je jich čtyřikrát víc (když už tu byla zmíněna velikost komunity)...--Hnetubud (diskuse) 7. 10. 2016, 10:30 (CEST)Odpovědět
Dobré ráno. Konfliktnost oboru „články o firmách“ je silně zveličována. // Přesně. Konfliktnost spíše vidím potenciálně u článků, které nějak souvisejí s politikou, ne tolik u firem. Osobně se domnívám, že pokud se ke společnostem vezmou prostě hlavně data (to podstatné), tedy např. z webu Ministerstva spravedlnosti (MS) se u konkrétní firmy vytáhnout doprava do infoboxu údaje jako např. CEO (vedení), klíčoví lidí, majitel (valná hrom.), výsledek hospodaření (EBITDA), majetek (aktiva), tržby, příjmy, počty zaměstnanců atd. Prostě ty údaje, kterou jsou veřejné a veřejně doložitelné buďto MS nebo přímo z webu dané firmy a jsou třeba i ověřeny auditorem (nejlépe části: výroční zprávy, samozřejmě i jiné typu účetní závěrky, cashflow apod.), vezmou se i veřejné informace typu jakou činnost společnost vykonává (opět veřejné rejstříky), tak z toho lze složit normálně objektivní (nerozporovatelný) základ zajímavého článku, např. jako jsou na en wiki. --Vřed (diskuse) 17. 10. 2016, 06:36 (CEST)Odpovědět

Na tom, že každý článek je v nějakém stavu - některý v pokročilejším, některý v méně pokročilém - nevidím nic špatného ani zvláštního. Že třetina článků jsou pahýly, to je rozhodně lepší, než kdyby tu tato třetina článků chyběla a pahýlů by bylo nula procent. Že je požadavkem na úpravy nebo ověření označeno jen kolem 3 % článků, to mě dokonce velmi příjemně překvapuje. (Tedy abych nepřeháněl, ony si takovou šablonu taky zaslouží skoro všechny články, takže to spíš znamená, že většina nedokonalých článků tu šablonu nemá, ač by si ji taky zasloužila.) Ty šablony bych rozhodně nepřeceňoval - párkát jsem i mezi oceněnými "dobrými" a "nejlepšími" články narazil na pěkné hrůzy se spoustou faktických nesmyslů, nesouvisejícího balastu a příšernou stylistikou - protože ty zdejší recenze nikdy nebyly doopravdovými recenzemi - většinou tam "recenzenti" jen vytýkají nějaké nepodstatné drobnosti, která by jinak normální editor rovnou opravil a nehrál by si u toho na nějakou oponenturu a obhajobu. Udělat si občas nějakou statistiku je jistě zajímavé, ale málokdy na tom jde stavět nějakou akci. --ŠJů (diskuse) 17. 10. 2016, 17:43 (CEST)Odpovědět

Kulton

Zdravím všechny. Vznikla nám určitá pochybnost o tom, zda článek Kulton není pouze fikcí. Debata se o tom vedla na diskusi u kolegy Rosičáka, pomoc přislíbil i Vojtěch Zavadil. Nyní sice běží lhůta k urgentnímu ověření, takže po jejím uplynutí by článek zřejmě mohl být beze všeho smazán, ale protože zde existuje už tak dlouho, mohl by se z něj stát „český Bicholimský konflikt“. Proto bych chtěl tímto vyzvat všechny, kteří se v problematice orientují, zda-li by tuto pochybnost mohli vyvrátit, nebo potvrdit. Jinými slovy, nejde jen o to, že tento pojem používají další naše články, takže je určitě nutné to vyjasnit, ale že i jen pouhá představa značné trvanlivosti takové možné fikce na poměrně navštěvované české Wikipedii je poměrně fascinující. --Vlout (diskuse) 11. 10. 2016, 12:36 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, tématu se již po chvilkách věnuji. Termín kulton rozhodně není vymyšlený, je součástí Mezinárodního kódu nomenklatury pěstovaných rostlin. Mám o tom k dispozici několik odborných článků a termín je zmíněn např. i na enwiki v článku en:Cultivated plant taxonomy. Některé podstatné informace ovšem v pahýlu chybějí stejně jako plnohodnotná definice. Pokusím se to doplnit. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2016, 13:14 (CEST)Odpovědět
@Vojtěch Zavadil:To je skvělé, děkuji. Myšlenka osm a půl roku vymyšleného hesla mi přišla až příliš fantastická. Asi tedy ani nebude důvodný původní návrh na sloučení s článkem Kultivar, že? --Vlout (diskuse) 11. 10. 2016, 14:31 (CEST)Odpovědět
Rozhodně bych to neslučoval, není to to samé. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2016, 14:50 (CEST)Odpovědět
Tady není asi výmyslem obsah, ale název. Při listování slovníkem cizích slov jsem nalezl i pojem kultigen. Není to správný překlad?--Rosičák (diskuse) 11. 10. 2016, 15:33 (CEST)Odpovědět
Rozdíl v obou termínech je a používají se oba. Kultigen = výběrem či jinou lidskou činností pozměněná rostlina (druh). Kulton = asi v podstatě skupina kultivarů, avšak mimo kladistickou botanickou systematiku. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2016, 17:09 (CEST)Odpovědět
Dobrý den, reagoval jsem v Rosičákově diskusi a v článku aktualizoval volně přístupný externí odkaz s definicí. Petr Karel (diskuse) 11. 10. 2016, 18:16 (CEST)Odpovědět
Výraz „kulton“ je víceméně vynucený nový termín, protože kultivary, skupiny kultivarů (konvariety?), grexy,.... nelze třídit dle klasické taxonomické hierarchie do taxonů. Stopy vedou sem: http://www.jstor.org/stable/1222439?origin=crossref&seq=1#page_scan_tab_contents . Úpravu článku rád přenechám odborníkovi přes taxonomii, který je schopen vytvořit text věcně správný a srozumitelný i laikovi.--Juniperbushman (diskuse) 18. 10. 2016, 00:26 (CEST)Odpovědět

Wikislovník v levém menu

Už před časem jsem si všiml, že když je člověk na hlavní straně (či v článku, který má ekvivalent na Wikislovníku), v levém menu chybí na Wikislovník odkaz. Proč tomu tak je? Vždyť jiné sesterské projekty tam jsou. Kupodivu Wikislovník chybí v levém menu i na ostatních Wikipediích, na druhou stranu na některých jiných cizojazyčných projektech odkaz na Wikislovník je (např. na anglických Wikiknihách). --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 10. 2016, 22:36 (CEST)Odpovědět

Nejspíš to bude tím, že tyto odkazy jsou přidávány prostřednictvím Wikidat, na kterých podpora pro Wikislovník zatím není (i když ledy se snad začínají hýbat).
Na některých wiki mají stylopisy, které v levém menu zobrazují i lokálně vložené odkazy na sesterské projekty, což bude nejspíš případ en.books. JAn (diskuse) 14. 10. 2016, 07:35 (CEST)Odpovědět

Defaultní nastavení sledovaných stránek

Nově zaregistrovaný uživatel má v nastavení defaultně nastaven počet dní zobrazovaných ve sledovaných stránkách na 3. Domnívám se, že je to málo. Nováček začíná jen se dvěma sledovanými stránkami (osobní stránka a diskuse), takže zahlcený upozorněními opravdu není. Naopak hrozí, že pokud na Wikipedii chodí třeba je jednou za čtyři dny či za týden (a většina nováčků se chová spíš takto než že by tu byli dennodenně), tak mu nějaká podstatná změna na těch pár článcích, co stihl začít sledovat, unikne. Časem, až daný uživatel získá zkušenosti a víc sledovaných stránek, jistě už si Nastavení přizpůsobí podle svého gusta. Nováček se ale v novém prostředí zorientovává pomalu a většina z nich nějaké osobní nastavení dlouho přehlíží. Myslím tedy, že defaultně by měl být počet dní zvýšen např. na 10 či 14. Již registrovaných uživatelů by se to pochopitelně nedotklo, týkalo by se to jen nově založených účtů. Co si o tom myslíte?

Druhá má myšlenka je podobná. Byl bych pro, aby v nastavení sledovaných stránek bylo defaultně zaškrtnuto políčko „přidávat všechny editované stránky mezi sledované“. (A analogicky „přidávat všechny přesunuté stránky mezi sledované“, nicméně nově registrovaní přesouvat ještě nemohou, takže se jim tato nabídka zobrazí až později) Argumentace je stejná jako v předchozím případě. Pro nováčky je podstatné, aby přehledně viděli, když na jejich editace někdo reaguje. Protože editací na začátku zřídka dělají mnoho, nemělo by jim to seznam sledovaných stránek zahltit. A pokud budou v editování tak aktivní, že jim zahlcení bude hrozit, pravděpodobně si dokáží i sami nastavení přizpůsobit tak, aby jim vyhovovalo. Naopak méně aktivní uživatelé (které bychom se měli snažit do Wikipedie víc vtáhnout) si s nastavením moc nehrají a právě těm by to mohlo pomoci. Že někdo na mou editaci reagoval, je sice vidět i v seznamu mých příspěvků, když na daném řádku zmizí značka aktuální, nicméně pro většinu nováčků toto není dostatečně intuitivní a navíc to není moc přehledné. Tato změna by se opět týkala jen nově založených účtů a již registrovaných by se nedotkla.

Obě změny jsem konzultoval s Martinem Urbancem a říkal, že takovouto změnu v nastavení má v kompetenci Wikimedia Foundation, nicméně pokud bychom tu došli k nějakému konsensu, můžeme nadaci náš požadavek předat a třeba nám vyhoví. Respektive je to ještě trochu složitější a zatím zjišťuje detaily, každopádně bavit se o tom můžeme už teď. Podle mého názoru jsou tyto drobné změny velmi podstatné při péči o nováčky, které potřebujeme jako sůl. Byli byste pro v prvním, druhém či v obou případech? Pokud ne, proč? (A je vhodné toto řešit zde Pod lípou, nebo raději jinde? Kde?) Díky za vyjádření. --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 10. 2016, 22:36 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s oběma návrhy, u počtu dní bych nastavil rovnou 14. --Hugo (diskuse) 14. 10. 2016, 03:56 (CEST)Odpovědět
Oba návrhy podporuji, považuji je (z vlastní zkušenosti) za velmi rozumné. --Lubor Ferenc (diskuse) 14. 10. 2016, 04:03 (CEST)Odpovědět
Take souhlasim s obema navrhy --Ozzy (diskuse) 14. 10. 2016, 06:58 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s oběma návrhy --Petr1888 (diskuse) 14. 10. 2016, 06:59 (CEST)Odpovědět
Souhlasím, ale chtělo by to také doplnit Nápověda:Sledované_stránky a přidat odkaz na tuto nápovědu k onomu zaškrtávátku pod shrnutím editace. JAn (diskuse) 14. 10. 2016, 07:30 (CEST)Odpovědět
Také souhlasím s oběma návrhy. --Dvorapa (diskuse) 14. 10. 2016, 18:35 (CEST)Odpovědět
Souhlas s obojím, počet dní bych dal na 14.--Jann (diskuse) 15. 10. 2016, 15:44 (CEST)Odpovědět
Dneska jsem se ptal na IRC, prý to je možné bez problému, za konsensu komunity. Vyplním tedy tikety pro obojí a nechám ještě pár dnů pro dosažení konsensu. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 10. 2016, 17:47 (CEST)Odpovědět
Vyřešeno Vytvořeno. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 10. 2016, 17:53 (CEST)Odpovědět
Díky! --Vojtěch Veselý (diskuse) 16. 10. 2016, 22:42 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s oběma návrhy. — Draceane diskuse 16. 10. 2016, 23:00 (CEST)Odpovědět
Rád přidávám svůj hlas pro posílení konsenzu. --Blahma (diskuse) 17. 10. 2016, 11:26 (CEST)Odpovědět
Pro. Wesalius d|p 17. 10. 2016, 21:18 (CEST)Odpovědět

Bude nastaveno zítra mezi 15:00 a 16:00 našeho času. --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2016, 14:59 (CEST)Odpovědět

Akce Vyfoťte strom

Pěkný den, na Facebooku se myslím vcelku zdařile rozjela akce „vyfoťte památný strom cestou z práce“, hodně tomu pomohla atraktivní mapa nenafocených stromů. Jen bych rád upozornil, že se nám díky tomu množí na Commons a různě jinde nekategorizované fotky apod., takže pokud na něco narazíte, prosím o opravu a vstřícnost k nováčkům. Jako příklad přidávám dva screenshoty pokusů o přidání fotky na Wikidata a o přidání fotky do kategorie na Commons. Třeba to někomu pomůže pochopit, kde jsou mezery v intuitivnosti a třeba to povede k nějakému vylepšení. Autorům akce na FB dík. --Ben Skála (diskuse) 16. 10. 2016, 22:41 (CEST)Odpovědět

Nevěděl by někdo (Blahma, Matěj Suchánek, Vojtěch Dostál aj.) jak udělat seznam nově přidaných obrázků za poslední dny (tj. nově zmizelých puntíků z mapy nenafocených), abych to mohl projít a případně poupravit? Díky.--Ben Skála (diskuse) 17. 10. 2016, 07:11 (CEST)Odpovědět
Bylo by vhodné uvést odkaz na akci, případně i na na mapu nenafocených --Petr1888 (diskuse) 17. 10. 2016, 07:17 (CEST)Odpovědět
Odkaz na mapu: [10], akce je na FB Wikipedie.--Ben Skála (diskuse) 17. 10. 2016, 07:30 (CEST)Odpovědět
Bylo by super i pro nás, kdybychom měli nějaký výstup o počtu nafocených stromů a dokázali tedy změřit úspěch akce. Ale je to jako říkat, ať zvednou ruku všichni, kdo tu není - nekategorizované stromy prostě těžko můžeme nějak identifikovat. Daly by se ovšem aspoň identifikovat ty už zkategorizované - např všechny obrázky uploadované v posledních 5 dnech, které jsou v kategoriích stromů nebo jsou vložené v článcích na Wikipedii v Seznamech stromů nebo jsou přiřažené k Wikidata položkám stromů. Vyber si... je to náročné --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 10. 2016, 10:11 (CEST)Odpovědět
Vytvoril jsem kategorii na Commons: commons:Category:Pictures uploaded in the Tree campaign on Facebook, fall 2016, budu rad, kdyz fotky stromu pridane pravdepodobne v navaznosti na kampan na Facebooku (po 12.10.) budete vsichni do teto kategorie umistovat. Umozni nam to ziskat prehled o vysledcich kampane. Dekuji, --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 10. 2016, 11:45 (CEST)Odpovědět
a jak se dostanu na FB Wikipedie. --Petr1888 (diskuse) 17. 10. 2016, 07:53 (CEST)Odpovědět
tudy (konkrétní příspěvek zde) --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 10. 2016, 10:11 (CEST)Odpovědět
@Ben Skála: Sledovat změny lze jednoduše. Stačí, když si budeš pravidelně ukládat výsledky onoho dotazu a tyto mezi sebou srovnávat. K dotazu se z mapy dostaneš přes malý odkaz „edit on query.wikidat.org“ vlevo dole; výsledky dotazu si stáhneš přes Download – Simple TSV. Je to textový soubor, který lze ale otevřít i v Excelu; každý řádek odpovídá jedné položce. Ten stahovací odkaz si můžeš i přímo uložit (Kopírovat cíl odkazu) a pak si vyvolávat aktuální stav jedním kliknutím. Vřele ale doporučuji nejdříve poupravit původní dotaz doplněním „ORDER BY ?item“ nebo „ORDER BY ?usop“ na poslední řádek, aby bylo zajištěno pevné pořadí a srovnávání různých verzí tak bylo spolehlivé. V Linuxu na srovnávání dvou souborů stačí obyčejný diff; ve Windows lze asi z příkazového řádku spustit fc, ale žádný vizuální nástroj pro běžného uživatele tam neexistuje – mně se však u kolegů velmi osvědčilo doporučovat on-line nástroj diffchecker.com – můžeš tam jednoduše zkopírovat celý obsah obou porovnávaných souborů, ale nejpohodlnější by mohlo být překopírovat tam z Excelu jen samotný sloupeček s kódy položky, resp. ÚSOP. To pravidelné stahování by šlo nastavit někde na serveru, ale asi nebude velký problém dělat to ručně – vždy k okamžiku, kdy si vzpomeneš, že bys chtěl opět provést nové srovnání. Díky za podporu této zajímavé aktivity! --Blahma (diskuse) 17. 10. 2016, 11:24 (CEST)Odpovědět

Nefunkční reference

Na stránkách sídel v Česku jsou nefunkční odkazy:

Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.

Co s tím? Kdo to napraví? --Juniperbushman (diskuse) 17. 10. 2016, 00:49 (CEST)Odpovědět

Víme o tom, viz nedávná diskuse, já bohužel nemám nyní čas se tím zabývat a diskuse nad řešením usnula. --Dvorapa (diskuse) 17. 10. 2016, 06:50 (CEST)Odpovědět

Slučování článků

Zdravím. Rád bych zejména technicky a přírodovědně zaměřené kolegy upozornil na články, které byly v uplynulých letech navrženy ke sloučení. V seznamu ([11]) najdete určitě řadu těch, kterým byste se mohli věnovat, jestliže třeba zrovna nemáte rozpracováno nějaké konkrétní téma a chtěli byste Wikipedii zase přispět. Jde např. o články Planetka + Asteroid, Framework + Vývojová platforma, Java Servlet + Java Servlets nebo Neštovice + Poxviry. Nemusí vždy jít jen o sloučení, ale také o odstranění nevhodně umístěné šablony, vždy ale o vyřešení návrhu, kterému se třeba nikdo už pěknou řádku let nevěnoval. Vylepšování Wikipedie totiž nemusí spočívat jen v psaní nových (a někdy duplicitních) článků, ale i ve slučování už napsaných, neboli kdo chce umět psát, musí umět i škrtat. Berte to tedy jako možnou editační inspiraci pro delší podzimní večery. --Vlout (diskuse) 17. 10. 2016, 15:35 (CEST)Odpovědět

Při slučování článků je hlavní problém propojení textů a zachování přehlednosti. Slučování by nemělo vést k příliš rozsáhlým a nepřehledným textům. Naopak některé příliš rozsáhlé články by bylo vhodné rozdělit.--Juniperbushman (diskuse) 18. 10. 2016, 00:39 (CEST)Odpovědět
Myslím, že většina kolegů je schopná s texty pracovat. Ostatně zde nic jiného neděláme, že. --Vlout (diskuse) 18. 10. 2016, 10:35 (CEST)Odpovědět

Koncerty v ČR

V některých článcích o hudebnících (či hudebních skupinách) se nachází sekce, v níž jsou uvedena jejich vystoupení v Česku (případně Československu). Osobně považuji českou Wikipedii spíš za projekt v českém jazyce, než za projekt související s touto zemí, takže tyto sekce považuji za zbytečné. Na druhou stranu chápu, že někdo má opačný názor. Toto řešit nechci. Chci se jen zeptat, zda takovou sekci, jaká je například v článcích The Rolling Stones nebo Paul Simon, v článcích mít. Jde mi hlavně o článek John Cale, kde tato sekce dříve byla, ale v rámci přepracování článku v listopadu 2013 jsem ji celou odstranil. Tento hudebník v Česku (Československu) vystupoval přibližně patnáctkrát, což je oproti výše uvedeným celkem dost, takže případná sekce by byla delší.@Mates, Harold: Předem děkuji za odezvu. --Marek Koudelka (diskuse) 19. 10. 2016, 13:26 (CEST)Odpovědět

Obecně: Českocentrismus je spíše nežádoucí, český rozměr informací tu ale IMHO má své místo. České čtenáře (čtoucí v češtině) s velkou pravděpodobností zajímá český rozměr globálních/zahraničních témat. Proto informace o vystupování zahraničních umělců v ČR/ČSFR/ČSSR spíš vítám. Pokud by byly někde třeba nadměrné, nepřiměřené celkovému obsahu článku, pak bych uvažoval spíš o jejich zestručnění, zkrácení než o úplném vypuštění. Tzn. třeba nevypisovat seznam jednotlivých vystoupení s podrobnostmi, ale popsat to nějak souhrnně. U Stounů je to zrovna vyřešeno vcelku přijatelně. --Bazi (diskuse) 19. 10. 2016, 14:01 (CEST)Odpovědět
Můj pohled: samostatnou sekci/kapitolu bych netvořil (a netvořím), ale pokud by se tam někam dalo vložit nějaké jednoduché a stručné info (jedna, dvě věty), ať už s kompletním výčtem (asi jen roky) nebo jen s výběrem (třeba poprvé v Československu, naposledy v ČR, apod.), tak to nemusí být vyloženě špatně. Druhá věc je, že u interpretů, co jezdí taková ta klasická turné a mezi nimi mají koncertní přestávky, se ta česká vystoupení dají stručně zmínit v rámci informací o jednotlivých turné v kapitole o kariéře. --Harold (diskuse) 19. 10. 2016, 14:13 (CEST)Odpovědět
Díky za reakce. Ještě upřesním, že zmiňovaný John Cale zde vystupoval s mnoha různými projekty (s The Velvet Underground, Bobem Neuwirthem a smyčcovým kvartetem, s Minem Tanakou otevíral divadlo Archa, s triem, klasickou kapelou, sólově s klavírem a akustickou kytarou, předloni v Národním divadle). Chápu, že třeba uvádět všechny koncerty Deep Purple v Česku už by zas tak zajímavé nebylo. --Marek Koudelka (diskuse) 19. 10. 2016, 14:18 (CEST)Odpovědět
Já zase naopak považuji českou Wikipedii za encyklopedii, která ve vhodné míře popisuje svět z českého hlediska. Myslím, že je zde celkem na místě popsat třeba vztah Václava Havla k Rolling Stones, Paulu Simonu nebo k Lou Reedovi. Podobná informace je asi zbytečná v polské Wikipedii, kde bych očekával zase něco zvláštního mezi Poláky a těmi hudebníky. Ze stejného důvodu bych v článku preferoval fotografii z jejich koncertu v Praze před fotografií třeba z Curychu. (Samozřejmě jen v případě stejné kvality fotografie.) V článcích o Stounech nebo Simonovi je ale jejich "česká" část velmi stručná. Téma se dá zpracovat podstatně zajímavěji. Český pohled je i příspěvkem k celosvětové Wikipedii. Je dobré, když se jednotlivé jazykové verze liší i obsahem. Až pojedu na koncert Stounů do Lisabonu, pak si rád z portugalské wiki vytáhnu nějaké informace o propojení této kapely s portugalskou kulturou, o každoroční dovolené Micka Jaggera ve své vile v Portu a jeho finančním podílu v největší firmě vyrábějící portské víno nebo o jeho dlouholeté podpoře místního divadelního festivalu. (Teď fabuluji :-)) Výpis českých koncertů, které bývají pro jejich fanoušky významnými kulturními událostmi, považuji za patřičný. --Radek Linner (diskuse) 19. 10. 2016, 18:37 (CEST)Odpovědět
O jaké koncerty se tady jedná? Patří sem také koncerty vážné hudby? --Zbrnajsem (diskuse) 19. 10. 2016, 18:53 (CEST)Odpovědět
O koncerty, které mají vztah k českému prostředí. Kdyby například každoročně v Brně probíhaly Mozartovy dny se sérií koncertů s jeho dílem, pak by bylo dobré to v článku o něm zmínit. Asi by ale nebylo vhodné psát o každém koncertu, kde bylo jeho dílo uvedeno. --Radek Linner (diskuse) 19. 10. 2016, 19:02 (CEST)Odpovědět
U vážné hudby půjde spíše o interprety a jejich vystoupení v ČR, nežli o autory, byť se ve vážné hudbě více soustředí pozornost právě na autory, než jak je tomu u hudby populární. Každopádně turné zahraničních umělců nebo orchestrů v ČR se dá zmínit, i třeba mimořádná vystoupení na festivalech, pokud jsou něčím signifikantní. Naopak třeba u operních pěvců běžně vystupujících v českém angažmá nebudeme jistě vypisovat každý jeden termín představení opery, v níž účinkovali. --Bazi (diskuse) 19. 10. 2016, 19:09 (CEST)Odpovědět
Určitá česká dimenze do české Wikipedie jistě patří, takže jsem pro to, aby se nejvýznamnější koncerty klidně v článku uvedly. Stejně tak ale můžou být uvedeny v další sekci i nejvýznamnější koncerty v ostatním světě. Stejně máme řešené třeba články o rocích, kde jsou zvlášť významná narození Česka a zvlášť významná narození světa. Přičemž většina ostatních Wikipedií by většinu těch českých narození do sekce "světová narození" nezařadila, protože jsou zkrátka významná jen pro Česko. Ostatní Wikipedie ale mají zase svůj rozměr, který by byl zase nedůležitý pro českou Wikipedii. --Palu (diskuse) 19. 10. 2016, 19:09 (CEST)Odpovědět
Řekl bych, že uvedení vazby na Čechy má v české mutaci Wiki svoje místo a je užitečné, pro čtenáře má informační hodnotu. Když píšu články o výtvarnících, tak obyčejně zařadím krátkou sekci "XY a Čechy", pokud je o čem psát, např. zde. Jde o vlivy, návštěvy v Čechách, výstavy apod. Je to určitá analogie ke koncertům.--Gortyna (diskuse) 20. 10. 2016, 07:34 (CEST)Odpovědět
Tam zase pozor na Čechy vs. Česko. --20. 10. 2016, 09:54 (CEST), Utar (diskuse)

ORES

Na en.wiki lze již nějakou dobu jako Beta funkci povolit ORES, nástroj sloužící k označování možných vandalismů v RC. Jelikož nedělám patrolu ani zde ani na enwiki, tak nemohu posoudit do jaké míry je to pomocné/lepší proti současné situaci, každopádně to na první pohled užitečně vypadá. Tak to dávám pro jistotu na vědomost, kdyby o tom zdejší komunita nevěděla (a případně to chtěla využít také). --Wesalius d|p 20. 10. 2016, 11:10 (CEST)Odpovědět

Nejen na enwiki, ale i na Wikidatech (takže pokud chcete rychle vidět, jak to vypadá, a jste tam aut. schválený uživatel, začněte v nastavení: „Betaverze“ → zapnout „ORES“; „Poslední změny“ → „Skrýt prověřené editace v posledních změnách“ a pak jděte do posledních změn a klikněte na „skrýt pravděpodobně dobré editace“). V podstatě jde o umělou inteligenci, která by měla umět rozhodnout, zda jde o editaci, která by měla být revertována, nebo editaci, která byla provedena s dobrou vůlí. Nejprve bychom ji však museli naučit rozpoznávat náš „český“ vandalismus (alespoň na Wikidatech jsme to tak dělali). Matěj Suchánek (diskuse) 20. 10. 2016, 14:03 (CEST)Odpovědět
Info: O nasazení u nás společně s nástrojem CopyPatrol se nyní diskutuje pod technickou lípou. Matěj Suchánek (diskuse) 18. 11. 2016, 17:08 (CET)Odpovědět

Počet fotografií a odkazy na cizí fotografie.

Z článků Popovický vrch a Popovičský vrch byly odstraněny fotografie s tím, že jedna fotka stačí. Je někde stanoveno, kolik fotografií je povoleno do jednoho článku s určitým tématem.
Ze článku Chmelník byly odstraněny externí odkazy na fotografie: http://foto.mapy.cz/177556-Boletice-a-Chmelak a http://foto.mapy.cz//detail?id=323978 . Proč jsou tyto odkazy nežádoucí? --Juniperbushman (diskuse) 23. 10. 2016, 14:22 (CEST)Odpovědět

Jde hlavně o problémy s licencí k obrázkům, které jsou mimo wikipedii. Doporučuju přečíst nápovědu. --Hugo (diskuse) 23. 10. 2016, 14:26 (CEST)Odpovědět
Ale tady jde o odkazy na obrázky! Ne o obrázky samotné. --Juniperbushman (diskuse) 23. 10. 2016, 14:44 (CEST)Odpovědět
Odkazy se řídí doporučením Wikipedie:Externí odkazy. --Bazi (diskuse) 23. 10. 2016, 15:09 (CEST)Odpovědět
Obojí jsem odstranil já. Pokud jde o odkazy ze článku Chmelník, ani jeden nevedl na obrázek, ale na mapu se zobrazením drobných náhledů celé řady fotografií. Osobně to považuji pro čtenáře za matoucí. Obrázky z ostatních článků jsem odebral ze dvou důvodů. Ani jeden odebraný obrázek nebyl příliš kvalitní a oproti obrázku v IB nepřinášel nic moc navíc. Vzhledem k délce obou článků také nevhodně narušoval jejich vzhled. Řešením by bylo oba články výrazně rozšířit, protože potom by další obrázky do textu lépe zapadly, nebo přidat na konec článku galerii, která však s jedním nebo dvěma obrázky nevypadá dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 23. 10. 2016, 17:46 (CEST)Odpovědět
Omlouvám se za svou nedůtklivost. Přesunutí „přebytečných“ obrázků na odkaz na Commons je dobrá věc. Ale ten bordel na Commons! U zeměpisných hesel to ještě jde, ale člověk musí pečlivě projít, vyčistit a doplnit, nebo i vytvořit příslušnou kategorii. U technických hesel jsou Commons úplně mimo. A co se týče odkazů na Foto.mapy.cz. Tamní správcové tomu dali pěkně na frak. Přesunutím Fotomap pod Mapy.cz došlo ke změně adres obrázků. Ještě dalšími úpravami udělali z Fotomap zcela nedůvěryhodný zdroj. --Juniperbushman (diskuse) 24. 10. 2016, 11:29 (CEST)Odpovědět
Pokud vám vadí specifika kategorií na commons, jdou obejít vytvořením galerie, kam vyberete jen ty obrázky, které vám přijdou pro mediální představení tématu nejvhodnější. Navíc jim vtisknete tu strukturu a uspořádání, která je podle vás výhodná. Příklad galerie je zde. --Palu (diskuse) 24. 10. 2016, 11:32 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě, že galerie je zejména pro zeměpisná hesla nejpřijatelnější. Horší je to s technickými hesly, tam se musí člověk při hledání vhodných obrázků prokousávat anglickými technickými kategoriemi. --Juniperbushman (diskuse) 24. 10. 2016, 18:00 (CEST)Odpovědět

Šablona:Google

Narazil jsem na tuto šablonu – Šablona:Google. Když jsem to viděl, začala mě jímat hrůza. Přijde mi, že je tam příliš mnoho odkazů (nevím, jestli je vůbec reálné to zamodřit). Podle mě by bylo dobré, kdyby se na to někdo zběhlý v IT podíval a trochu to proklestil. (Hlavně zpřehlednění Navbox childů a různých závorek + odstranění již neaktuálních projektů.) Myslím si, že je to v současném stavu uživatelsky úplně nepoužitelné. Navbox má navigovat, ne udělat ve všem větší guláš. --— Draceane diskuse 24. 10. 2016, 00:52 (CEST)Odpovědět

Je to podle anglické šablony a tam to zamodřené je. Uznávám, že je velká, nicméně že by dělala guláš.. to spíš leda z toho důvodu, že je téměř červená. Podle mě by bylo lepší ji postupně zamodřovat, než promazávat, i když to je asi na dlouho. --Palu (diskuse) 24. 10. 2016, 01:03 (CEST)Odpovědět

Souhlasím, že radši zamodřit než promazat. Wesalius d|p 25. 10. 2016, 10:09 (CEST)

V zásadě jsem za zamodřování ovšem, když jsem se znažil spočítat, kolik je tam červené v poměru k modré, skončil jsem u čtyřicítky, dál jsem pokračovat nehodlal. Opravdu, bylo by hezké to zamodřit, ale kdo to bude dělat, event. za jak dlouho to udělá? Má to vůbec cenu, aby tam toho bylo tolik? Nejlepší by bylo tuto šablonu archivovat, udělat novou, modrou, a poté tam postupně přidávat vytvořené stránky ze šablony staré.Vojtasafr (diskuse) 11. 11. 2016, 20:00 (CET)Odpovědět
U přírodovědných navigačních šablon mám takovou taktiku, která by mohla pomoci. Vyberu ty nejdůležitější, nejznámější, nejběžnější (jedno, jestli červené nebo modré) a ty ostatní schovám do komentářů. Nějaké modré tam budou a červené zase vybízí k zamodření (a jestli jsou to ty nejběžnější, tak se zamodří celkem rychle), ale celkově toho není tak moc (není to 25 červených a 3 modré, ale třeba jenom 5 červených a 3 modré). Zbylé se mohou odkrýt později, až bude více zamodřeno nebo až zakomentované části při příští editaci objeví někdo úplně jiný. --Dvorapa (diskuse) 11. 11. 2016, 21:36 (CET)Odpovědět

Alexis Pinturault

Přeji vám hezký den a zároveň žádám o vytvoření stránky Alexis Pinturault, je to Alpský lyžař, který vyhrál 16 závodů SP, je nyní aktivní a stále vyhrává, jde o poměrně veřejně známou osobu, pro bližší informace čerpejte na jiných wikipediích, byl bych rád kdyby ji někdo vytvořil, děkuji. --94.112.244.18 24. 10. 2016, 10:33 (CEST)Odpovědět

Pokud vám nějaký článek na Wikipedii chybí, nebojte se jej vytvořit! --Jiří Komárek (diskuse) 24. 10. 2016, 10:56 (CEST)Odpovědět
Pokud si na to netroufáte, můžete také požádat o jeho vytvoření zde, ovšem není zaručeno, že se vašeho požadavku někdo ujme (narozdíl od vytvoření článku vlastnoručně). --Dvorapa (diskuse) 24. 10. 2016, 11:13 (CEST)Odpovědět

Uvedení názvu historické země v infoboxu - další názory

Již zde zazněly některé názory na tuto věc, a ukázalo se, že diskuze se může účastnit jen určitý okruh lidí, kteří ji zaznamenají, kteří navštěvují tuto stránku, a mají na tom nebo nemají tak či onak zájem, a tím pádem jsou motivováni a schopni předmět diskuze vést ve směru svého zájmu (Uvedení názvu historické země v infoboxu - čeští hudební skladatelé). A aby se v diskuzi nemusely opakovat přezdívky starších účastníků, chtěl bych s odstupem slyšet i další názory, pokud možno, jak vysvětleno, zase od dalších uživatelů Wikipedie, kteří na tom mají nebo nemají tak či onak zájem, kteří jsou schopni předmět diskuze vést někam zase podle svého způsobu uvažování nad tématem. Aby to bylo nějak zajímavé, mohli by být přizvání vaši kamarádi i lidé, se kterými se moc nekamarádíte, ale víte, jak je oslovit.--Pavel Fric (diskuse) 24. 10. 2016, 22:40 (CEST)Odpovědět

@Pavel Fric: Možná by bylo dobré uvést aspoň stručně, čeho se diskuse týkala/týká. --Dvorapa (diskuse) 25. 10. 2016, 19:14 (CEST)Odpovědět

Změna v nastavení watchlistu

Ahoj, upozorňuji na Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Změna defaultního nastavení sledovaných stránek pro nově zaregistrované. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 10. 2016, 18:26 (CEST)Odpovědět

Kolega ovšem zapomněl zmínit, že s "nováčky" se svezla i valná většina ostatních uživatelů, u kterých došlo v individuálním nastaveni k automatickému zaškrnutí volby Přidávat mnou editované stránky mezi sledované. Pokud k tomu došlo i u Vás, a tuto (nevyžádanou) změnu nechcete, musíte si v nastavení příslušnou volbu opět vypnout. --Vachovec1 (diskuse) 25. 10. 2016, 19:17 (CEST)Odpovědět
Resp. dotklo se to všech, kteří si tuto možnost nikdy nezměnili, byť na tu samou možnost. Na phabricatoru se přemýšlí o možnosti u registrovaných uživatelů případnou změnu revertovat. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 10. 2016, 19:19 (CEST)Odpovědět

Landkrabě - lantkrabě - landkrabství - lantkrabství

Píšu sem právě pro případ většího sjednocení napříč mnoha články: Podle návrhu na přesun u Diskuse:Landkrabě (klady a zápory viz tam) přináším ke zvážení, zdali nesjednotit zápis na jediné z variant buď landkrab(ě/ství/ěnka) nebo lantkrab(ě/ství/ěnka). Výskyty na wiki Téčko Déčko. Při procházení Googlu mi tato ošemetná metoda ukázala asi 1.5-2x oblíbenější T-variantu. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 18:58 (CEST)Odpovědět

Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádí pouze tvary lantkrabě a lankrabě – [12]. Variantu landkrabě neznají. --Vachovec1 (diskuse) 26. 10. 2016, 19:28 (CEST)Odpovědět
(s ed. k.) V případě landkrabě jde o zastaralý tvar, který byl už v době svého užívání řídký. Tento tvar je potřeba nahradit. Případy lantkrabě a lankrabě bych nesjednocoval, protože jsou oba správné, čili možné a neproblematické. K tomu tyto zdroje: IJP, SSJČ, PSJČ. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 19:31 (CEST)Odpovědět
Tak úprava: NICTéčko Déčko. "lantkrabě a lankrabě bych nesjednocoval" - no já jo, když vidím, že jsou používána nahodile a ne kvůli jejich zakořenění ve vlastních jménech. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 19:45 (CEST)Odpovědět
Tomu sice nerozumím, ale argumentem pro neslučování je, že neslučujeme ani žádné jiné neutrální varianty nebo synonyma. Nevidím v tom žádnou výhodu. Naopak v náhradě zastaralého výrazu vidím výhodu opravy stylisticky závadného textu. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 19:47 (CEST)Odpovědět
Ještě k té "NIC" variantě - tu poráží ta zastaralá D-varianta asi dvojnásobně, takže T-varianta 3-4x. No Athény-Atény tady asi taky sjednocené nejsou, ale synonyma bych tomu vysloveně neříkal. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 19:55 (CEST)Odpovědět
Polívka x polévka, náležící x náležející, Slunce x slunce, nebo také bez x šeřík, tělo x trup, kopec x vrch. Nevidím důvod prověřovat dvojice na četnost a potom zakazovat méně četnější varianty nebo synonyma. Vy nějaký důvod vidíte? --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 20:15 (CEST)Odpovědět
Narozdíl od ostatních tohle spadá spíš pod případ prezident x president, no rozhodně to vypadá divně v jedné v větě (nebo článku) zapsat "lankrabě a landkraběnka z lantkrabství". Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 20:21 (CEST)Odpovědět
To bych řekl, že nespadá. Kde je potřeba to sjednotit ze stylistických důvodů, tam jsem samozřejmě pro. Sjednocovat to ale plošně není podle mě dobře. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 20:29 (CEST)Odpovědět
Ono je to jednodušší sjednotit plošně než hlídat, jestli se náhodou v jednom článku nestřetly ty dvě různé formy zápisu. Ale pokud vám přijde, že jsou rovnoceně užívané a jsou to spíš synonyma než dublety... Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 20:56 (CEST)Odpovědět
Jsou to spíš dublety a jedno spíš převažuje. Přesto jsou obě zcela v pořádku. Pro plošné sjednocování neexistuje odůvodnění. Co neporušuje pravidla, to by nemělo být plošně zakazováno nebo mazáno, zvlášť když to nemá z plošného hlediska žádnou výhodu. To už by byla jaksi jazyková totalita, určovat která z legitimních, spisovných a doložených slov se nesmí užívat. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 21:22 (CEST)Odpovědět
V literatuře je běžný lanckrabí a lanckrabě. Zdá se, že pravidla o tuto variantu nezavadila. Měla by se nad sebou zamyslet. --MONUDET (diskuse) 27. 10. 2016, 06:33 (CEST)Odpovědět
Výrazy s "t" a "d" lze považovat za ortografické varianty. Ale s "c" bych to chápal jako chybu vzniklou asociací se slovem "lancknecht", které ale nevzniklo ze slova „Land“ – země, nýbrž ze slova „Lanza“ (lanca) – kopí. --Juniperbushman (diskuse) 27. 10. 2016, 09:45 (CEST)Odpovědět
Jiný tip na původ: V němčině se občas místo Land-Graf vyskytne i Landsgraf. Ale nejsem žádný etymolog. Petr Karel (diskuse) 27. 10. 2016, 10:33 (CEST)Odpovědět
No dobrý, tak dejme tomu že D-varianta je špatně a nahradíme ji T-variantou. Jestli pokosit i NIC-variantu? Možná jsme se shodli, že lantkrabě a lankrabě jsou pravopisné formy, nikoliv synonyma. Na wikipedii můžou být i různé pravopisy, ale snad aspoň trochu jednotné v rámci najvyšší kategorie (např. mírně archaický pravopis u chemických názvů, které u článků v ostatních kategoriích mají moderní zápis). Ale lantkrabství a lantkrabata vystupují (snad) výhradně v článcích o historii. Kdyby vám učebnice dějepisu v každé kapitole měnila pravopis, asi by to nebyla vizitka pro korektora. Chrzwzcz (diskuse) 27. 10. 2016, 18:43 (CEST)Odpovědět
Teď jsem teprve pochopil, o co vám jde. Vy si myslíte, že mezi slovy lantkrabě a lankrabě je jedno z nich zastaralé nebo jinak příznakové a druhé neutrální. Je to tak, pochopil jsem to správně? Protože jestli je tohle ten důvod, proč je chcete sjednocovat, tak jsem v něm nenašel oporu v žádném slovníku. Všechny je uvádějí stylisticky rovnocenné, neutrální. Mimochodem lantkrabě je podle nich výraz řidčejší než lankrabě. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 18:53 (CEST)Odpovědět
Google to vyhodnotil opačně, ale slovník možná více lezl do knih :) No pravidla vám jistě řeknou, že pokud si zvolíte, že budete psát variantu "gymnasium", tak si nemůžete o odstavec později vzpomenout, že teď to zrovna napíšete "gymnázium". U lantkraběte to není tak silné ve smyslu zastaralé versus moderní, ale pořád to jsou dvě pravopisné formy, které by v rámci článku snad měly zůstat zachovány. A já navrhuju, že by se to mohlo vztáhnout na celou kategorii potažmo Wikipedii. Nic k tomu zrovna netlačí, ale když se na tom shodneme... Už jsem to mohl mít 2x hotové, ale místo toho to tu probíráme :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 10. 2016, 19:01 (CEST)Odpovědět
Probíráme to tu proto, protože to podle mě nedává smysl. Pořád to přirovnáváte k dvojici gymnasium x gymnázium, ale přitom to přirovnání neplatí. Platilo by přirovnání Slunce x slunce. Jsou to dvě stejně bezpříznaková slova. Proč chcete na celé Wikipedii zaměňovat Slunce za slunce? U gymnasium je to pochopitelné z toho titulu, že jde o zastaralý tvar. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 19:07 (CEST)Odpovědět

Nestačilo by odpovědět na otázku: Nahradit výrazy D variantou T nebo NIC? A diskusi ukončit? Takto detailní diskuse o nevýznamném detailu se pod lípu nehodí. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 10. 2016, 19:45 (CEST)Odpovědět

Myslím, že s tímhle bodem nikdo problém nemá a že je z objektivních důvodů jedno, jestli se to nahradí variantou T nebo NIC. Nechal bych to na tom, kdo to bude realizovat. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 19:54 (CEST)Odpovědět
Pokud jsou varianty slova považovány obě za spisovné a jsou li používané, nevidím důvod jednu z nich v textech článků vymazat. Nechejme na vůli autora textu, kterou variantu považuje za vhodnější. Paul E (diskuse) 29. 10. 2016, 09:39 (CEST)Odpovědět
Aniž bych v tomto konkrétním případu (nebo případě :) věděl, co umožňuje příručka, pravidla, zná google apod., pak plně souhlasím s Paulem E: pokud jsou obě varianty spisovné a používané, pak je pravopis (používání varianty) dáno autorem hlavní části textu. Jedině se sluncem je to něco jiného: Slunce jako nebeský/astronomický objekt, slunce v běžném významu. --Packa (diskuse) 29. 10. 2016, 12:43 (CEST)Odpovědět
No to neodpovídalo na otázku, jestli jde potom používat oba výrazy naráz v jednom článku, protože jsou to synonyma, nebo nejde, protože se má zvolit jen jeden pravopis v článku. Ale díky za návrhy, jdu přesouvat. Chrzwzcz (diskuse) 29. 10. 2016, 15:25 (CEST)Odpovědět
Nevidím v diskusi nikoho, kdo by rozporoval sjednocení na jednu variantu v rámci jednoho článku ze stylistických důvodů. Podle mě žádný takový spor neexistuje a všichni souhlasí na sladění v rámci každého konkrétního článku. --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 16:05 (CEST)Odpovědět
A umí to někdo nějak automaticky vyhledat, že článek obsahuje dvě pravopisné varianty naráz? Chrzwzcz (diskuse) 29. 10. 2016, 16:09 (CEST)Odpovědět
Google jich několik najde. --Jvs 1. 11. 2016, 11:56 (CET)Odpovědět

Sportovní přesuny

Ahoj, v návrzích na přesun trčí už delší dobu některé návrhy ze sportovní oblasti (a hlavně jmen klubů), tak jestli jsou mezi přítomnými znalci, tak můžou do tamějších diskuzí přidat stanovisko...:

Chrzwzcz (diskuse) 29. 10. 2016, 15:21 (CEST)Odpovědět

To jsou ovšem různé problémy:
1. řecké kluby: jde o to, jak rozlišit vícesportovní klub a jeho fotbalový oddíl: někde máme rozcestník (Sparta Praha), ale bude opravdu někdo zakládat všechny ty články o řeckých basketbalových a volejbalových týmech? Nebude lepší sloučit to do jednoho hesla?
2. Van Dammeho memoriál: určitě vybrat jméno v duchu češtiny, aby to nebylo vítězství Pyrrhy (nezapomeňme při přesunu také na článek Memorial Van Damme 2015).
3. ZOH 2014: to je spíš jazyková než sportovní záležitost, týkající se zejména nadužívaného a jen zřídka správně chápaného slova „kontroverze“.--Hnetubud (diskuse) 29. 10. 2016, 20:35 (CEST)Odpovědět
Jak jsem psal, lépe to psát přímo do tamějších diskuzí. Ano, jsou to rozdílné problémy, ale všechno do sportu (aspoň trochu). Chrzwzcz (diskuse) 30. 10. 2016, 09:02 (CET)Odpovědět

Ad Řecko: Slučovat to do jednoho hesla je hodně blbý nápad. Podporuji řešení po vzoru rozcestníku Sparta Praha. Basketbalové a volejbalové týmy Olympiakosu či Panathinaikosu si významem nijak nezadají s týmy fotbalovými (třeba basketbalisté Panathinaikosu jsou šestinásobnými kontinentálními šampióny – vítězí Euroligy, Olympiakos vyhál Euroligu 3×) . --Vachovec1 (diskuse) 30. 10. 2016, 10:59 (CET)Odpovědět

Mimochodem, článek o basketbalistech Panathinaikosu už tu máme, pod názvem Panathinaikos BC. --Vachovec1 (diskuse) 30. 10. 2016, 11:05 (CET)Odpovědět
Tak na blbé nápady jsem já expert... (A na to, že pro některé kolegy pravidla wikietikety zjevně neplatí, si už tak nějak začínám zvykat).--Hnetubud (diskuse) 30. 10. 2016, 12:48 (CET)Odpovědět

Ten Inter jsem nedavno presunul, aniz bych si tadyhle diskuse vsiml. U jemu podobnych pripadu je to zcela jednoznacne – zdaleka nejrozsirenejsi, nejpouzivanejsi, nejocekavanejsi formou je pocesteny nazev, tedy "Inter Milán" (Bayern Mnichov, AS Rim...). U vsesportovnich klubu s vyraznejsi vyznamnosti nefotbalovych (respektive obecne mene znamych nez je stezejni sport) oddilu se obavam, ze to bude mit vicero uskali. Zaprve dost maly vzorek uzitecnych ceskych zdroju o predevsim nefotbalovych tymech. O basketbalu apod. bude zrejme v nejvetsi mire psat CTK, ktera bude pouzivat pocestenou verzi ("Panathinaikos Ateny"), a pak mozna mala, specializovana media. Zadruhe pak skutecnost, ze ne vsechny tymy nam situaci usnadni nejakym rozdilnym, avsak treba jeste jakz takz rozsirenym nazvem u ruznych sportu, viz vyse uvedeny Panathinaikos BC versus Panathinaikos FC. U nichz se ale vraci prvni potiz, jestli by oba nemely spis byt Panathinaikos Ateny. V tom pripade zbyva asi ta zavorka, ktera se mi sice na pohled zase tak moc nelibi, ale dost mozna by byla nejpraktictejsi. A v pripade, ze by nebylo realne mit pekny zastresujici clanek, bych si dovedl predstavit redir nezavorkove verze na nejvyznamnejsi sport a takove to "Mozna mate na mysli..." nahoru. --CCCVCCCC (diskuse) 7. 11. 2016, 11:05 (CET)Odpovědět

Děkuji za přesun Interu: tohle je myslím obecný problém, zda používat název oficiální nebo „očekávaný“ (tedy zjednodušený, počeštěný). Oba přístupy mají svá pro a proti, bohužel místo věcné diskuse většinou převládnou výkřiky o prznění a nevzdělancích... U vícesportovních klubů by se mi líbil krátký přehledový článek s linky na jednotlivé oddíly, jako je třeba [13]. Rozlišovač v závorce máme třeba [14], oproti tomu je [15]. Otázka je, zda a jak to sjednocovat, když tato otázka asi zas tolik lidí nepálí (soudě podle účasti v tamních diskusích). A ještě je tu jeden problém: jsou kluby, které se dělí na oddíly jednotlivých sportů, ale zas u jiných se týmy rozdělily na samostatné právní subjekty, které mají jen stejný název [16].--Hnetubud (diskuse) 13. 11. 2016, 00:23 (CET)Odpovědět

Soutěž na Commons: Nahrajte své fotografické resty 4. listopadu!

Mnozí wikipedisté velmi rádi fotí své okolí s úmyslem, že pořízené fotky jednou nahrají na Wikimedia Commons. Často ale zůstane pouze u úmyslu a výsledky končí neroztříděné někde na externím disku, prostě proto že nahrávání fotek už většinou není tolik zábavné jako jejich pořizování. Aby se zvýšila šance, že se takové zapomenuté obrázky přece jednou do našich projektů dostanou, pořádám v rámci své práce pro spolek Wikimedia Česká republika vůbec první nahrávací soutěž, která poběží v průběhu celého pátku 4. listopadu 2016. V rámci soutěže nevzniká nic nového, jen se to, co již existuje (a je minimálně dva měsíce staré) nahrává na web. Vedle vašich vlastních snímků si v soutěži své místo najdou i historické fotografie jiných autorů (dovoluje-li to licence) a speciální kategorie je vyhlášena i pro fotky dokumentující akce hnutí Wikimedia, kterých máme taky často plné foťáky, ale na internet už jsme je nenahráli. A aby bylo nahrávání příjemnější, bude možné přijít i na k tomu určené setkání (zatím jen v Brně). Podrobnosti o soutěži naleznete na její stránce na Commons. Tam je také možno se už předem přihlásit a v soutěžní pátek tam naleznete i průběžně vyhodnocované žebříčky (v hlavní kategorii platí, že čím starší fotografie, tím více bodů!). --Blahma (diskuse) 1. 11. 2016, 00:08 (CET)Odpovědět

Myšlenka dobrá, sám mám takových fotek stovky. (Bohužel zrovna skoro všechny na jiném počítači.) Jen mi přijde, že by se to mohlo víc (a hlavně dřív) propagovat. — Draceane diskuse 3. 11. 2016, 17:13 (CET)Odpovědět
Už fungujeme, máme šest účastníků a je nahráno skoro padesát fotek. Průběžné výsledky v podobě galerie a žebříčku jsou už pravidelně aktualizovány na stránce akce. Díky všem zúčastněným a vy ostatní máte stále ještě do půlnoci možnost se zapojit – prohledejte svůj počítač či archiv a najděte tam vhodné fotky, které si dosud na Commons cestu nenašly. @Draceane: Díky za zpětnou vazbu, toto kolo soutěže lze považovat za testovací a protože se koncept jeví být z různých stránek zajímavý a soutěžní prvky funkční, už uvažujeme o jeho zopakování v nějakém budoucím termínu a zřejmě i na mezinárodní úrovni. Takže budeš mít dost možná příležitost dostat se i k těm svým archivům v Praze :-) S pozdravem --Blahma (diskuse) 4. 11. 2016, 14:39 (CET)Odpovědět
To jsem rád. Já asi s veterány 2. světové války skončím. Mám toho tu věru málo. :-/ — Draceane diskuse 4. 11. 2016, 14:41 (CET)Odpovědět
Trochu předčasné zpětné vazby:
  • Chtělo by to oznámit o trochu dříve, než necelý týden dopředu.
  • Zároveň pak připomenutí těsně před/po začátku.
  • Žádný termín není ideální, ale kombinace pátku a blížícího se konce roku mně osobně přijde nešťastná...
JAn (diskuse) 4. 11. 2016, 15:13 (CET)Odpovědět
Škoda, že to nebylo vyhlášeno na více dnů (klidně by ani ty dny nemusely být vedle sebe pro větší možnost, že se soutěž trefí do možností účastníků, například jeden den víkendu a jeden den v týdnu potom - nebo to mohly být rovnou dny tři). Chtěl jsem se zúčastnit, ale nakonec se ukázalo, že v pátek to určitě nezvládnu. --Palu (diskuse) 5. 11. 2016, 10:55 (CET)Odpovědět
Velká škoda, času bych potřeboval odhadem podle velikosti toho co mi ještě zbylo, tak 8x tolik než těch pár hodin, ale aspoň mě to donutilo sem malou část po letech nahrát--Horst (diskuse) 5. 11. 2016, 18:52 (CET)Odpovědět

Právě jsem na stránku soutěže doplnil shrnutí výsledků a udělil slíbená ocenění nejúspěšnějším účastníkům. Děkuji zejména všem osmi wikipedistům, kteří se zúčastnili a pomohli nám tento formát kampaně odzkoušet – vše šlo ten den v jakémsi testovacím provozu, i nástroj na průběžné reportování výsledků se vyvíjel za běhu. Vám všem ostatním zapojivším se do této diskuze děkuji za cenné připomínky ohledně organizačních okolností, které se budeme snažit zohlednit při plánování dalšího kola této soutěže někdy v budoucnu – zdá se totiž, že formát se ujal a poslání se podařilo splnit, takže počítáme s tím, že bychom to někdy rozjeli znovu a ve větším. S pozdravem --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:16 (CET)Odpovědět

New Wikipedia Library Accounts Available Now (November 2016)


Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

Expansions

  • ' - Many new databases added
  • Taylor & Francis - Strategic, Defence & Security Studies collection

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page. Sign up today!
--The Wikipedia Library Team 1. 11. 2016, 19:30 (CET)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Ocaasi (WMF).
This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Zdroje

Dobrý den, nebylo by pěkné založit stránku, na kterou by se s dovolením majitelů webů vypsali weby, z kterých zle čerpat pro články? --Coohy (diskuse) 2. 11. 2016, 13:51 (CET)Odpovědět

No tak aby potom z toho zla nebyl zločin, když už chcete čerpat zle :D --Kirk (diskuse) 3. 11. 2016, 17:03 (CET)Odpovědět
To by mělo několik zásadních problémů:
  1. takových webů je mnoho, výčet by mohl působit dost propagačně
  2. podle presumpce neviny lze čerpat z libovolné webové stránky, pokud neodporuje pravidlům Wikipedie a není na seznamu URL blacklistu
  3. trochu jiný, ale přesto podobný seznam již máme pro weby, odkud lze pro články zveřejněný materiál zcela přebírat
--Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2016, 21:21 (CET)Odpovědět

Mazání referencí pro nefunkční odkaz

Ahoj, nesleduji vývoj pravidel a zvyků, tak se chci zeptat, zda je chtěné mazání referencí dokládající konkrétní informaci v článku, pokud elektronické médium přestalo existovat, fungovat? Zahlédl jsem nyní jednu takovou editaci od wikipedisty Mario7, ale fakt nevím, jak je nyní doporučovaný postup. Myslel jsem, že tyto reference zůstávají, popř. se odkazy nahrazují funkčním odkazem do WebArchivu, protože jinak v podstatě nemá smysl reference založené na webovém zdroji přidávat, ale asi ne. Pokud by takové editace byly nežádoucí, bylo by možné editace odstraňující citační šablonu označovat automatem jako podezřelé, popř. věnují se jim lidé na "patrole"? Díky. --Adam Hauner (diskuse) 3. 11. 2016, 17:34 (CET)Odpovědět

Ahoj, viděl bych to stejně jako ty – že je to nežádoucí a jsem pro tebou doporučované postupy. Za patrolu odpovídat nemohu, ten nápad na editační filtr mi přijde dobrý. --Blahma (diskuse) 3. 11. 2016, 17:55 (CET)Odpovědět
Já se na patrole věnuji hlavně vandalismu, ne odstranění reference. BTW zde je seznam URL a článků, kde je použito, spolu s odkazem do webarchivu. Možná by šly archivační odkazy botem přidat. Co myslíš, Marku? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 11. 2016, 18:08 (CET)Odpovědět
Nebo nahradit. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 11. 2016, 18:09 (CET)Odpovědět
Asi jsem se špatně vyjádřil: mám odstraňování referencí za nežádoucí a mimo jiné mne zajímalo, zda si správci při patrole editací odstraňujících citační šablony všímají, protože v mém vidění je to nežádoucí až vandalismus. --Adam Hauner (diskuse) 3. 11. 2016, 18:25 (CET)Odpovědět
Martine, čím je to generované, je to jen z referencí, a prověřuje se to před zařazením několikrát s odstupem, aby se eliminoval vliv případné pouhé dočasné nefunkčnosti daného webu? Pak by s tím případně šlo něco roboticky dělat.
Ale jak už sem teď doplnil Adam, on měl na mysli především ruční odstraňování existujících referencí – nakonec asi ani nezáleží, proč přesně, ačkoliv on se konkrétně ptal na odstraňování referencí motivované tím, že odkaz, na který je odkazováno, přestal fungovat. Máme tu filtr zneužití č. 3 „Nováček odstraňuje referenci“, který je v současnosti aktivován v řádu jednotek denně. Týká se ale jen nezkušených uživatelů – u zkušenějších se tohle už nikde speciálně neeviduje. Jako první věc v diskuzi bychom se asi měli shodnout, že tohle chování je skutečně nežádoucí (ať už je správným chováním ponechání nefunkční reference, její nahrazení archivem či třeba i úplně jiným zdrojem pro stejné tvrzení, existuje-li takový – to je až druhotné). Pak můžeme přemýšlet nad tím, jestli pravidla kontroly nezpřísnit. Co ty (a vy ostatní) na to? --Blahma (diskuse) 3. 11. 2016, 21:10 (CET)Odpovědět
V pywikibotovi pro to je skript, byly tam dva testy s týdenní pauzou, je to ze všech odkazů. Jinak jsem pro zpřísnění trojky, není důvod mít reference odstraňovány. Vyjma případů, že je reference smyšlená. Což se snad dá zjistit skrze shrnutí. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 11. 2016, 21:25 (CET)Odpovědět
Myslím, že odmazávat by se nemělo a pokud archiv dostupný je, tak je vhodné odkaz upravit, proto jsem tam vrátil danou referenci s odkazem na archive.org. Nicméně právě proto, že se prosté odmazání stát může, bych si dovolil odkázat na související diskusi, která je kupodivu zatím bez jakékoliv reakce. --Jan KovářBK (diskuse) 3. 11. 2016, 20:47 (CET)Odpovědět
Zdravím a děkuji kolegovi Adamovi Haunerovi za čilý zájem o problematiku. Konkrétně k článku Renáta Gorecká, referenci jsem odmazal proto, že v externím odkazu obsaženém v článku jsem se naopak dočetl, že konkurz vyhrála. Tak kdoví, jak to vlastně bylo :). Teď obecně, myslím, že reference by se odmazávat neměly, zejména existuje-li kopie v archivu. U zkušenějších uživatelů se předpokládají zkušenosti a zdravý rozum, pro ty ostatní máme Speciální:Filtry zneužití/3, na patrole uvidíte značku „odstranění reference“. --Mario7 (diskuse) 3. 11. 2016, 22:10 (CET)Odpovědět

Nefunkční reference by se rozhodně odmazávat neměly. Je však více než vhodné je při nalezení označit šablonou {{Nedostupný zdroj}}. Od toho tu ostatně ta šablona je. @Mario7: Nešlo v popisovaném případě použít {{Není ve zdroji}}? --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2016, 23:19 (CET)Odpovědět

@Vachovec1: To jsem zrovna nechtěl, jelikož jsem ten zdroj neviděl (mimochodem, po dohledání kopie je dokonce vidět, že ta informace tam je) a odmazání celé informace se mi také moc nezamlouvalo. O šabloně {{Nedostupný zdroj}} jsem nevěděl, což přiznávám zcela bez mučení, a myslím, že je to také odpověď na původní dotaz kolegy Adama Haunera ohledně doporučovaného postupu v podobných případech. Vidím, že vykopáváme otevřené dveře :). Mimochodem, co teď s tím? Psát, že „podle [1] konkurz vyhrála a podle [2] nikoliv“ je IMO nesmysl. Nebo budeme „nezávislý“ zdroj považovat za věrohodnější než její vlastní slova a necháme to tak jak je? --Mario7 (diskuse) 4. 11. 2016, 00:05 (CET)Odpovědět
@Mario7: Já bych zrovna klidně uvedl na rovinu, že každý zdroj tvrdí něco jiného – máme-li na Wikipedii pouze odkazovat na jiné zdroje a nevytvářet vlastní pravdu, tak to skutečně tak dělejme. Takže buď „Dle vlastního vyjádření vyhrála, avšak zdroj X tvrdí opak“, nebo třeba „Není jisté, zda skutečně vyhrála, protože podle zdroje X tomu tak bylo a zdroj Y tvrdí opak“ apod. Odstraněním reference (při současném zachování původního textu) vlastně zpochybňuješ, že zdrojované tvrzení v té referenci skutečně je – což, jak sám píšeš, nemohls ověřit. --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:51 (CET)Odpovědět
@Blahma: OK, proč ne :)? Doplnil jsem to a přesunul do poznámky. --Mario7 (diskuse) 9. 11. 2016, 23:02 (CET)Odpovědět

Když jsem třeba tuhle narazil na neplatný odkaz, tak jsem ho mohl v konkrétním případu nahradit změněným, který mi byl známý. Celkem oblíbený, možná i schválený či podporovaný zlozvyk je, že u odkazů nejsou data ověření. Rozdíl při hledání řešení může být i v tom, jestli se stránka přesunula apod., nebo přestala být dostupná vůbec. Někdy se může i přihodit, že nějaký vynálezce obsah odkazované stránky předělá tak, že už vůbec neodpovídá souvislosti. To asi sotva jde nějak automatizovat, snad jen apelovat na lidi, co s hesly pracují, aby takové vady nějak řešili. I k tomu je přínosem datum ověření (samozřejmě ho tam nelze aktualizovat při každém použití odkazu, i když to by bylo elegantní). --MONUDET (diskuse) 3. 11. 2016, 23:47 (CET)Odpovědět

@MONUDET: Mno ono to asi není tak zaužívané i právě proto, že to datum se dá při troše snahy dohledat z editační historie – předpokládám, že v drtivé většině případů je datem ověření aktuální datum, v němž dotyčný referenci vkládá. Kdyby se ještě hustěji používal generátor citací nebo VisualEditor a bylo do nich ještě lépe vestavěno nakliknutí aktuálního data do toho pole jedním tlačítkem, pak bychom podle mne nacházeli těch dat citací více – byť asi, nepřekvapivě, všechny rovné datu vložení. Teoreticky by šlo to datum nechat přímo vkládat v případě nevyplnění šablonou, ale to by se šablona musela substovat (nebo by to musel dělat s malým zpožděním bot) – ale to asi nechceme právě kvůli tomu jednomu procentu či kolika případů, kdy je neuvedené datum přístupu starší než datum vkládání referene do článku. --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:51 (CET)Odpovědět

K (ne)informování zdejších editorů ohledně jejich poruch

Příspěvek kolegy Kirka (a jedna následná reakce) byl z důvodu uvedení citlivých osobních údajů pro jistotu skryt, viz také zdůvodnění zde. --Remaling (diskuse) 5. 11. 2016, 15:33 (CET)Odpovědět

Takže ještě jednou k AS

Prostě zdejší wikiosazenstvo se dopouští škodlivého jednání ve vztahu k těm, kteří vykazují známky chování způsobeného různými poruchami (včetně Aspergerova syndromu), jichž si dotyční mnohdy nejsou vědomi. Takto "postižení" lidé mají, i díky takto se chovajícímu wikiosazenstvu, nekonečné problémy všude a vůbec nechápou, v čem je zakopaný pes. Je tristní, že se tak zdejší wikiosazenstvo chová navzdory tomu, že jsou v jeho řadách i lidé zběhlí v psychologii. Podobná "taktnost" není na místě. Počítejte s tím, že na wikisrazech vám toto chování decentně omlátím o hlavy, protože se nechováte jako kolegové, kteří si navzájem pomáhají, ale jako ignoranti. A vy víte, že nemám ve zvyku chovat se jako pokrytec, nýbrž že jednám na rovinu, jako každý aspík. --Kirk (diskuse) 5. 11. 2016, 15:25 (CET)Odpovědět

Pro jistotu přidávám další pasáž z mého "skrytého" (fakticky však smazaného) příspěvku: Je dost ubohé, že zdejší wikiklika má vždy zaručeně přesné indicie, koho zablokovat, zatímco empatie a snaha upozornit dotyčné, že mají AS, jim zcela chybí. No ale co lze čekat od ignorantských všeznalých flegmatiků, že? Navíc současný kapitalismus v jistých jedincích flegmatismus podporuje. S úctou Jiří Vaňáček, Brno-Židenice, Zemské hlavní město Brno, Morava, alias --Kirk (diskuse) 5. 11. 2016, 15:47 (CET)Odpovědět

Děkujeme za vysvětlení, jestli dovolíte, diskuzi bych tímto ukončil a ostatní bych poprosil, aby se zde zdrželi sáhodlouhých komentářů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 11. 2016, 18:47 (CET)Odpovědět

Kategorie

Budete mít něco proti tomu rozkategorizovat některé velké kategorie na nižší taxony (rody) v singuláru (Kategorie:Tygr)? Pár jich tu už máme a koukám třeba, že Kategorie:Kachnovití je naprosto nepřehledná. OJJ, Diskuse 5. 11. 2016, 20:57 (CET)Odpovědět

@OJJ Je mi to jedno, ale je potřeba respektovat správné vymezení rodů (dle odborných názvů) a neřídit se českými pojmenováními (to mě napadlo u těch kachen, kde je situace nepřehledná, a podobné to bude asi i u velkých koček). --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 14:41 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Dostál: Chápu. Jde o to, že pokud máme v češtině dva nebo více stejně pojmenovaných rodů (např. kachna), je třeba to nějak rozlišit. V takovém případě bych doporučoval založit "hlavní" kategorii na množném čísle (Kategorie:Kachny) a pro jednotlivé rody (Kachna (Anas), Kachna (Hymenolaimus) atd.) založit podkategorie. Do "hlavní" kategorie pak můžeme řadit i další věci nesouvisející přímo s taxonomií, jako pekingská kachna či Anaheim Ducks. Jinak zrovna u velkých koček s tímto problém není, máme tu kategorii Panthera (název rodu nemá český ekvivalent) a podkategorie pro jednotlivé druhy. --Vachovec1 (diskuse) 6. 11. 2016, 16:32 (CET)Odpovědět
Klidně, ale v tom případě musí být Kategorie:Kachny mimo strom taxonomických názvů, protože nic jako "kachny" v taxonomii neexistuje. Tzn. jednotlivé kategorie pro rody musí být zařazeny přímo v kategorii čeledi Kategorie:Kachnovití. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 16:35 (CET)Odpovědět
Budiž, to má logiku. Co potom ale nadřadit kategorii Kachny? Nekategorizované to zůstat nemůže. Nechat zařazeno v kategorii Kachnovití vedle kategorií pro jednotlivé rody? --Vachovec1 (diskuse) 6. 11. 2016, 16:56 (CET)Odpovědět
Ano, v kachnovitých, ale současně i v nějaké kategorii pro "kategorie skupin zvířat, rostlin.. stojících mimo strom taxomonických názvů". --Jann (diskuse) 7. 11. 2016, 19:12 (CET)Odpovědět
Ano, klidně do kachnovitých paralelně s rody + třeba do kategorie Nepřirozené živočišné taxony. --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 11. 2016, 21:38 (CET)Odpovědět

Mazání přesměrování

Dobrý den několik zdejších uživatelů bezdůvodně maže přesměrování z domáckých varint jmen, jako třeba "Jára, Pepíček" a další. Přitom přesměrování ze stránky Pepík zde máme již deset let. Nechápu to. --Ahojkamarádi (diskuse) 5. 11. 2016, 21:41 (CET)Odpovědět

Já to osobně taky nechápu. Pokud je domácká varianta natolik významná, aby byla uvedena v článku, pak má mít svoje přesměrování. Přístupnost musí být zajištěna pro všechny lidi stejně (třeba i pro cizince) a pro všechny témata taky stejně. --Palu (diskuse) 6. 11. 2016, 14:25 (CET)Odpovědět
S dovolením doplním, že pod lípu jsem uživatele odkázal já, viz Diskuse s wikipedistou:Mario7#Mazání přesměrování. Až pak kolega upozornil, že už to bylo jednou řešeno s tím, že nebyl nalezen příslušný konsenzus (o té diskusi jsem nevěděl, proto ta nynější „duplicita“). --Mario7 (diskuse) 6. 11. 2016, 15:40 (CET)Odpovědět
V oné diskusi píšete, že neexistuje konsensus k zakládání takový přesměrování. Zároveň jste si pravděpodobně vědom toho, že neexistuje konsensus ani k jejich mazání, přesto je mažete. Nedává mi to smysl a přijde mi to jako měření dvojím metrem - jinak pro sebe a jinak pro ostatní. Myslím, že pokud vyžadujete respektování jednoho "nekonsensu", neměl byste to "vyvažovat" porušováním druhého "nekonsensu" :-) --Palu (diskuse) 6. 11. 2016, 16:18 (CET)Odpovědět
Já to zase chápu docela dobře. Domácké varianty zpravidla nemají jednoznačné přiřazení. Jára se říká Jaroslavovi, Jaromírovi i Jarmilovi, Slávek Jaroslavovi, Miloslavovi, Miroslavovi i Slavojovi, Pepíček Josefovi i Jozefovi apod. Proto jsem proti takovým redirektům a souhlasím s jejich mazáním. Něco jiného je, když to vede na rozcestník, pak není čtenář automaticky donucen k jediné volbě, tam bych to toleroval. Petr Karel (diskuse) 7. 11. 2016, 08:13 (CET)Odpovědět
Tohle ale platí pro jednu část. Pro Zuzku to třeba neplatí. Tam, kde je domácká varianta významná pro více jmen (Jára pro Jaroslav, Jaromír a Jarmil), na to pamatuje právě rozcestník a opět není důvod pro smazání bez náhrady. --Palu (diskuse) 10. 11. 2016, 10:53 (CET)Odpovědět

Prosím pomozte zapojením se do WikiProjektu Masarykova univerzita 2016 – letos i pro mimobrněnské

V rámci pokračující spolupráce s Masarykovou univerzitou se letos v létě podařilo zajistit, že univerzita začala publikovat své tiskové informace automaticky pod licencí Creative Commons. Každý měsíc tak přibývají desítky textů a obrázků (časopisy, tiskové zprávy, fotografie…), z nichž lze díky licenci libovolně přebírat do Wikipedie (a to klidně i celé věty bez nutnosti je parafrázovat). V současnosti jde už o několik stovek takto uvolněných děl. Protože se ale tvorba příslušných předpisů a jejich následné uvádění do praxe dost protáhlo, nezbývá už do konce roku mnoho času na rozjezd takového přebírání. Univerzita nám přitom nabídla rozpočet, z něhož je připravena finančně odměňovat ty wikipedisty, kteří se využívání těchto textů v článcích na Wikipedii budou věnovat (samozřejmě co nejvíce transparentně a podle pravidel placeného přispívání).

Abychom prostředky letos wikipedistům nabídnuté nemuseli nakonec vracet, rád bych vás poprosil, abyste hned teď zvážili své zapojení se do projektu. Na rozdíl od loňského roku je tato výzva letos určena nejen pro Brňáky, protože znalost univerzitního prostředí není pro tuto činnost nutná. Stačí vytěžit pár textů z nabídky (obrázky a další texty budou v následujících dnech přibývat), ať už doplněním vybraných informací z nich do existujícího článku nebo založením nového. Vámi provedené úpravy budou obratem automaticky zaneseny do tabulky (na základě přítomnosti reference a/nebo šablony) a bude-li vše v pořádku, dostanete možnost stát se členem rektorátního týmu wikipedistů a začít za práci odváděnou v tomto projektu pobírat odměnu (minimálně do konce kalendářního roku). V neposlední řadě nám tím pomůžete dokázat univerzitě i dalším institucím, že uveřejňování jejich děl pod svobodnou licencí a aktivní kontakt s komunitou Wikipedie má smysl.

Máte-li nějaké dotazy, můžete se ptát v projektové diskuzi nebo i přímo zde. --Blahma (diskuse) 9. 11. 2016, 22:44 (CET)Odpovědět

Výše uvedená výzva mi připadá velice podivná. Na jimém místě Wikipedie vedeme k článkům o firmách diskuse o smazání a články jsou vesměs mazány. Zde jsme vyzýváni, abychom za úplatu vkládali propagační články Masarykovy univerzity. Nemělo by se měřit všem stejným metrem? Odkázané text MU mi připadají jako klasický PR produkt, univerzita se v tomto směru chová jako každý jiný komerční subjekt. Navíc ať si lámu hlavu jakkoli, nenapadá mne, jak encyklopedicky využít texty typu: MU ocení …, MU udělí … nebo Medailová smršť karatistek. Navrhuji tuto konkrétní výzvu k placené inzerci MU na Wikipedii odstranit a zapomenout na ni co nejrychleji. --Leotard (diskuse) 10. 11. 2016, 10:44 (CET)Odpovědět
To je trochu zavádějící. Nejde tady o vkládání „propagačních článků“ na Wikipedii, nýbrž o čerpání informací vhodných k použití na encyklopedii. Tak jako v mnoha jiných případech čerpáme třeba i z tiskových zpráv firem nebo třeba ministerstev a úřadů, i v tomto případě se mají čerpat informace a využívat k účelům rozvoje encyklopedie. Je samozřejmě možné využít původní znění díky licenci Creative Commons, ale jen pokud to má smysl, ulehčí to práci s přepisováním vlastními slovy, toť vše. A samozřejmě bychom k použití všech těch informací mohli a měli přistupovat s ohledem na NPOV. Placené přispívání na Wikipedii je podrobně rozebráno třeba zde. --Bazi (diskuse) 10. 11. 2016, 10:57 (CET)Odpovědět
Letmým podíváním na články jsem našel několik potenciálně využitelných textů. Ne třeba na celý článek, ale třeba informce o ocenění Jiřího Grygara, o dlouhověkosti rostlin nebo informace výzkumu původu tantalu do mobilních součástek jsou potenciálně přidatelné do některých článků. A o to tady zjevně jde. JAn (diskuse) 10. 11. 2016, 11:58 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Díky za nahlédnutí. Už mne napadlo, že by nemuselo být špatné kromě výzvy k přímému doplňování nabídnout také možnost doplňovat k materiálům jména článků, v nichž by se daly využít. Třeba by tento úkol někoho zaujala a jiný zase rád doplňuje, ale nechce se mu už hledat, co a kam. Jakým způsobem byste navrhovali toto párování materiálů a článků realizovat? Mne už napadlo dávat do diskuzních stránek vhodných článků upozornění (přes šablonu, takže by šel pak zobrazit i seznam takových návrhů), ale do toho jsem se zatím nepustil právě proto, že jsem se obával, aby to nebylo přílišné vnucování. Co si o tom myslíte, byl by někdo proti? --Blahma (diskuse) 10. 11. 2016, 12:48 (CET)Odpovědět
@Leotard: Jistou kontroverznost aktivitě nelze zapřít, ale nebudeme-li se občas (opatrně a transparentně) pohybovat na hraně, neposuneme Wikipedii dál. Už pět let spolupracujeme s galeriemi, knihovnami, archivy a muzei a různým aktivním wikipedistům se podařilo dojednat, že nám tyto instituce poskytli množství materiálů (zde zejména obrázků) pod svobodnou licencí k využití na Wikipedii. Typicky za to chtějí jen uvedení svého jména u takového užití, což je v souladu s licencí Creative Commons. GLAM je mezinárodně významné téma, spolupráci s institucemi podporuje i sama Nadace Wikimedia – už třeba i přímo prostředky, které poskytla své české pobočce k tomu, aby univerzitě s vytvořením rámce pro uvolňování materiálů pomohla. Do širší mise nadace patří i podpora svobodné tvorby obecně a tady začala veřejná vysoká škola poskytovat zpravodajství o své činnosti pod svobodnou licencí, což je napodobeníhodný precedens.
Ty materiály jsou k dispozici a je na každém, jak je využije. I lidé na univerzitě jsou si vědomi, že ne všechno lze smysluplně využít v encyklopedii (svobodné licencování ale začínají využívat i ostatní) a že marketingový jazyk se musí nejprve neutralizovat. Mnohé z těch informací by si ale cestu na Wikipedii hledaly i bez jakékoliv podpory, jen by to měly o dost složitější – připadal jsem si trapně, když jsem v březnu musel v Seznamu rektorů Masarykovy univerzity tři věty o tom, jak se volí rektor, parafrázovat, abych neporušil copyright univerzity – o který ona sama v tomto případě nestojí, ale zákon jí ho dává, pokud se ho nezřekne.
Mikuláš Bek a tibetská vlajkakauza Brady. Autorem fotografie je fotografka Masarykovy univerzity, která ji obratem zveřejnila pod svobodnou licencí na webu online.muni.cz. Odtud byla převzata na Wikipedii, kde už ji vidělo přes 11 tisíc lidí.
Obdobně fotka rektora Beka s tibetskou vlajkou byla nahrána na Wikipedii krátce poté, co ji univerzitní fotografka pořídila a ještě téhož dne se objevila na univerzitním webu, dle nového pravidla hned a povinně pod CC. Na Wikipedii našla využití mj. v článku Kauza Brady ještě ve dnech, kdy se veřejnost o toto téma živě zajímala. Toto jsou podle mne ukázky dobré praxe a aktuálnost je v tomto projektu velmi důležitá (viz návštěvnost článku, kterého byla Kauza Brady původně součástí) – dnes už je zájem čtenářů o toto téma řádově menší.
A stejně jako bylo nutné se novým univerzitním předpisem vyhnout prodlení s poskytováním souhlasu k šíření jeho automatizací, je pro aktuálnost Wikipedie potřeba zajistit, aby sem byly ty uvolněné informace i rychle přebírány. To se rozhodla univerzita z vlastní vůle podporovat finančně a netlačí přitom na žádné konkrétní téma – a nabízená odměna má kromě zajištění rychlosti přebírání kompenzovat právě i tu práci, kterou si wikipedisté musí dát s „oddělením zrna od plev“. Univerzita koneckonců není komerční firma a mnoho jejích aktivit má přesah do života společnosti – takže byť asi nevyužijeme ty úspěšné karatistky (nanejvýš jako jednovětnou zmínku v článku o FSpS), můžeme do článku o krajských volbách zapracovat závěry výzkumu studentů politologie nebo třeba fleku zkopírováním s drobnými úpravami vytvořit pahýl o nizozemském sociologovi Michielu de Vriesovi, kterému MU před pár dny udělila čestný doktorát, nebo doplnit podle tiskové zprávy mezery v životopise Jiřího Grygara, který nedávno dostal zlatou medaili.
Závěrem si dovolím zopakovat odkaz na stránku s pravidly odměňování, kde je podrobně popsáno, co je děláno pro zaručení co největší transparentnosti, plně v souladu s nedávnou aktualizací podmínek užití Wikipedie nadací (jak již na to upozornil Bazi). Odměny za psaní nebudou vypláceny nikomu, kdo to naznačeným způsobem veřejně nepřizná (já už to mám na své stránce dlouho a bez problémů), a na jakékoliv jiné konkrétní náznaky reklamy (nebo třeba i opakované protlačování POV placeným člověkem vůči dobrovolníkovi) samozřejmě také upozorňujte. Angličtiny znalým zájemcům velmi doporučuji přečíst si stať o placeném editování na Metě a FAQ ke změnám podmínek užití Wikipedie týkajícím se placeného editování. Připomínám také úspěšný projekt z roku 2015, zejména díky němuž se za ten rok dvacítka článků souvisejících s univerzitou prodloužila v průměru na trojnásobek (některé i osminásobek, desetinásobek nebo jedenáctinásobek), přičemž jsem nezaznamenal ani jednu stížnost na nedostatečnou nezaujatost pohledu – zapojení wikipedisté byli ale ostatně po většinou profíci a respektovaní členové naší komunity, kteří dovedou sami sebe uhlídat, v což věřím i letos. --Blahma (diskuse) 10. 11. 2016, 12:44 (CET)Odpovědět

Tato data pocházejí z datové položky

Dobrý večer, co je to za nový manýr, zvyk nebo jak ten fenomén nazvat, že třeba u osobností je jen krátký infobox s tímto popisem dole? Kde jsou ty časy, kdy si člověk o osobnosti přečetl v infoboxu všechno, Má to nějaký hlubší smysl, prosím? Děkuji, --Lukáš Král (diskuse) 10. 11. 2016, 21:36 (CET)Odpovědět

Tam, kde tomu tak je, je to zapříčiněno tím, že na Wikidatech nejsou chybějící údaje vyplněny. Buď je lze vložit právě na Wikidata a nebo alternativně ručně přímo do infoboxu a tím se tento problém vyřeší. Není to tedy manýr, ale něco jako infobox-pahýl. --Palu (diskuse) 10. 11. 2016, 21:43 (CET)Odpovědět
Ó děkuji za vysvětlení a přeji pěkný večer. --Lukáš Král (diskuse) 10. 11. 2016, 21:45 (CET)Odpovědět
Děkuji Paluovi a přikládám nápad. Matěji či jiní, uměl bys vygenerovat seznam článků s prázdným iboxem, třeba do monitoring kategorie? Zkusil bych se na to podívat a opravit to. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2016, 21:49 (CET)Odpovědět
Já především doufám, že každý kontroluje, že ten infobox prázdný není, popřípadě ho hned nějak doplní. Jestli se ti do toho chce, mám hned několik nápadů, nicméně měli bychom pak vyřešit i osvětu. Matěj Suchánek (diskuse) 10. 11. 2016, 21:57 (CET)Odpovědět
Chce, na toollabs se mi válí jsony z DBpedie, která parsuje články namísto přímo zdrojových dat, třeba by pro tohle šly využít. Mimochodem, viděl jsem i rv odebrání prázdného infoboxu... Ale link u sebe nemám. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2016, 22:02 (CET)Odpovědět

Heslo nebo vyprávění

Mám takový dojem, že hesla přeložená z angličtiny a pak také některá česká hesla jsou psána jako vyprávění, příběh. Teˇnedávno trochu třeba Václav Skalník. Máme k tomu nějaké doporučení, nebo manuál? Je ten vyprávčivý styl pro Wikipedii vhodný?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2016, 23:04 (CET)Odpovědět

Tak zrovna u článku Václav Skalník nemám s jeho stylem vůbec žádný problém. --Jvs 13. 11. 2016, 09:10 (CET)Odpovědět
WP:ES to nezakazuje, zase nejsme naučný slovník a život je vlastně příběh. Takže bez výhrad, navíc se to dobře čte, pokud nebudeme dělat z Wikipedii zabervenou slohovku. Mimochodem, každý autor, ač dle pravidel, píše nějak. Poznám články od Whitesachema, Leome323, každý má zkrátka svůj styl. OJJ, Diskuse 13. 11. 2016, 09:26 (CET)Odpovědět

Aktualizace OTRS

Zdravím všechny Wikipedisty. Chtěl bych oznámit poměrně zásadní změnu ve vyřizování korespondence probíhající přes OTRS. Po interní dohodě jsme nechali zřídit novou e-mailovou adresu permissions-cs@wikimedia.org, kam se budou nově zasílat všechna potvrzení autorských práv (jak pro texty na české Wikipedii, tak pro obrázky a soubory na Commons). Stávající adresa info-cs@wikimedia.org bude nadále sloužit k ostatní korespondenci – hlášení problémů, chyb nebo žádosti o pomoc nebo vysvětlení. Předpokládám, že v nejbližší době nastane jakési přechodné období, kdy potvrzení budou chodit na obě adresy zároveň, nicméně odpovídat budeme již výhradně z nové adresy. Zároveň bych tím rád vyzval zkušené kolegy – správce, arbitry, členy pobočky – aby zvážili žádost o přístup ke staré adrese info-cs. Dokonce padl návrh, aby si o přístup k tomuto e-mailu požádali všichni správci (autor: Martin Urbanec). Na toto téma je zřejmě vhodné otevřít diskusi, zprávu pro rychlejší rozšíření publikuji na dvou stolech Pod lípou, oznamovacím a hlavním – diskutujte a své názory předesílejte prosím výhradně na tom hlavním. Za tým OTRS všechny zdraví --Mates (diskuse) 12. 11. 2016, 13:52 (CET)Odpovědět

Jako oficiální informační kanál cs projektů je to zajímavý nápad. Ale co by to prakticky znamenalo?
Pro přístup k OTRS musí zájemci, pokud vím, poskytnout své osobní údaje wikimedii. Byl by tento požadavek i u přístupu k info?
Co když nějaký správce přestane být správcem - bude vyhozen nebo může zůstat?
Co když nějaký správce odpoví, ale chybně nebo ne zcela správně? Jaká by byla vůbec pravidla?
Netálo by za to zřídit současně správcovský maillist?
JAn (diskuse) 12. 11. 2016, 23:28 (CET)Odpovědět
Maillist jsem navrhoval, prý zbytečnost, lidi mohou psát jednotlivcům. Jenže jak je běžné blokovat maily skrze rozhraní, mnoho správců mail nemá na UP či jen hluboko v historii, ... Tedy podporuji. Co se týče návrhu přístupu k info pro všechny správce, důvod není ani tak vytvoření kontaktu na sysopy, ale zvýšení rychlosti odpovědi. Ty týdny u povolení jsou s úctou k OTRSákům a hlavně k Matesovi hrozné. Sice vím, že povolení to nevyřeší, ale představa, že kvalitní editor čeká na zrušení autobloku nechtěně blokující jeho IP týden, přičemž autoblok trvá 24 hodin maximálně... --Martin Urbanec (diskuse) 12. 11. 2016, 23:57 (CET)Odpovědět
Upřímně, mailing list pro správce mě děsí. Měsíčně dostávám 1000 mailů a další už nechci :-). Myslím, že bude i pro transparenci lepší, když budeme správcovské záležitosti řešit veřejně na nástěnce správců. Jsou-li zájemci, kteří by rádi svá rozhodnutí s ostatními konzultovali, doporučuji se jim domluvit na používání IRC kanálu české Wiki.--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 00:09 (CET)Odpovědět
Ehm, posílat omylem (či záměrně, konec konců je to jedno) zablokovaného uživatele na Nástěnku mi připadá jemně absurdní. Vím o minimálně jenom případu, kdy jsem byl požádán o nápravu já jakožto omylem blokující (šlo o autoblok) a minimálně jenom případu, kdy to šlo skrze OTRS. Poslat tam nováčka marně hledajícího normální kontakt mi taky nepřijde jako nejlepší. A druhá možnost, IRC, mi přijde ještě méně transparentní než maillist, kvůli zákazu vynášení, navíc kolik tam je lidí... A co transparentní veřejně přístupný maillist? V nejhorším by se mohl správce odhlásit... --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 00:19 (CET)Odpovědět
Co se týče správců, souhlasil bych s Vojtou Dostálem, jsem pro maximální transparentnost. Nejsem příznivcem soukromých žádostí (komunikace „wikikamarádů“ je samozřejmě něco docela jiného) a přiznám se, že pokud bych e-mailem obdržel třeba žádost o revizi rozhodnutí kolegy správce, patrně bych odesílatele požádal, aby mě o to požádal veřejně (bude-li chtít) a do té doby bych se tím vůbec nezabýval. Mimochodem, Martine, jestli někdo vidí, že má problém s dynamickými IP adresami, snad se může registrovat :), ne? --Mario7 (diskuse) 13. 11. 2016, 00:26 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Je pravda, že v současnosti tvoří 90% příchozích e-mailů potvrzení (tedy nepočítal jsem to, ale z vlastní zkušenosti). Důvodů, proč je vyčlenit do samostatné e-mailové schránky, bylo víc a byly spíše technického a uživatelského typu (lepší komunikace mezi projekty, zjednodušení potvrzení k obrázkům a podobně). Zároveň mi jednak přijde škoda zbavovat se něčeho, co je již zprovozněno, jednak je tam těch zbývajících 10% dotazů, které se týkají výhradně českých projektů a jejich chodu. Informačním kanálem tedy nadále zůstává ten původní mail (vždy jím byl).
Mimochodem, docela jsi mi trknul myšlenku do hlavy, že ty změny se týkají i ostatních českých projektů, kde jsem to nijak neavizoval.
Co se týče přístupu všech správců, jak jsem napsal, nebyl to úplně můj nápad. Osobně si myslím, že by mohlo být spíše kontraproduktivní, abychom po kandidátech na správce chtěli standardní požadavky přístupu do OTRS (z nichž se obávám, že je poněkud nereálné, že by v OTRS slevili), přitom k vyřizování tohoto typu korespondence se může přihlásit i kdokoliv, kdo členem správcovského sboru není. Rozhodně si nemyslím, že by to mělo jakkoliv nahrazovat Nástěnku správců – byť jako možnost, jak postupovat, když je mi zablokována možnost editace, je možné tento e-mail určitě zmínit (např. z důvodů, jež popsal Martin výše). Podle mě je to jen alternativní verze stránky Wp:Potřebuji pomoc.
Správcovský maillist, tam nerozumím, co se tím myslí, jakože by se tam domlouvali správcové? Za současného stavu komunity si osobně myslím, že by to moc nepřispělo k rozehnání obav, že se správcovský sbor domlouvá na společném postupu, jak prosadit Wp:VSVZ :-). --Mates (diskuse) 13. 11. 2016, 01:21 (CET)Odpovědět
Správcovský maillist byl původně myšlen primárně jako transparentní (veřejně zaznamenávané) místo, kam by se mohl obrátit kdokoliv momentálně zablokovaný (či nováček, který viděl jen vizuál a najednou ho někdo nutí diskutovat v kódu) a požádat o revizi rozhodnutí blokujícího. Tohle je asi jediná věc, co na WP:NS řešit nejde (resp. občas se to řeší tím, že blokovaný pošle mail blokujícímu, ten ho postne na NS, odpověď jde mailem blokovanému a na NS atd.). Další možností je žádost o názor na případné rozhodnutí (které by ale bylo provedeno jako jedna osoba, ne jako tři správci). Mohu říci, že jsem oba současné byrokraty min. v jednom případě žádal o názor na jakousi záležitost a pak jsem to, na co jsem se ptal, neprovedl (byl jsem přesvědčen). Stejně tak mi občas přijde žádost o názor od správců i nesprávců, ono se to děje. Jen to nikde není vidět.
Ovšem jak tak nad tím přemýšlím, nebylo by ani od věci oživit maillist české Wikipedie (který existuje, wikics-l@lists.wikimedia.org, jen o něm asi mnoho lidí neví), což je (spíš byl) maillist pro české wikipedisty (možná bych to nazval jako IRC po mailu). Jediný problém je, že správcem toho maillistu jsou Danny B. a Beren, v současnosti neaktivní uživatelé.
Závěrem, maillisty pro funkcionáře již existují a nejen u privacy-related funkcí. Anglická Wikipedie má maillist pro editory editačních filtrů, pro zakladatele účtů, pro SPW, pro článek dne, OTRS a obecný maillist.
--Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 12:14 (CET)Odpovědět

Doplnění hranatých závorek do kódu hesla Moravská vlajka

Chtěl bych požádat o doplnění dvou hranatých závorek do kódu stránky s heslem Moravská vlajka. Martin Kotačka si snad myslí, že tam nemají být. Ale já si myslím, že díky nim se zobrazí dva obrázky, které byly vidět až do chvíle, kdy začal upravovat kód stránky.--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 11:54 (CET)Odpovědět

Dobrý den, v hesle Moravská vlajka se vyskytuje 694 hranatých závorek. Které hranaté závorky jsou dle Vás třeba doplnit? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 11:58 (CET)Odpovědět
Nyní je vidět přímo v textu kód pro obrázky: 1) "[[File:Obraz Antonína Tomáše Becka, slavnostní brána k příjezdu císařů v roce 1885, Muzeum Kroměřížska.jpg|thumb|left|Obraz Antonína Tomáše Becka, slavnostní brána k příjezdu císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III. do Kroměříže v srpnu 1885" a 2) "[[Soubor:Červenomodrobílá historická vlajka Moravy (1885, 1908).png|thumb|Červeno-modro-bílá verze vlajky Moravy z 2. poloviny 19. a začátku 20. století. Na přelomu dubna a května roku 1848 měly být poprvé vyvěšeny slovanské prapory v Kroměříži ...", ale druhý obrázek se nezobrazuje.
Mělo by jít o chybějící uzavírající závorky na konci popisu obrázku 1) za citací elektronické monografie, která je zdrojem pro poznámku, kterou Martin Kotačka označuje jako "vlastní výzkum, spekulace a neencyklopedický styl". Potom se oba obrázky zobrazují. Odkaz na dokument ale při své encyklopedické práci ponechal. Ptal jsem se na to odborníka (i dnes tomu rozumí jen pár lidí). Výstižnější charakteristikou pro doplnění popisu při shrnutí změny by bylo "analýza, popis, znalosti a zkušenosti".--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 13:32 (CET)Odpovědět
Závorky u obrázku jsem opravil, spory o vlastní výzkum nechávám bokem. Ovšem před případným vracením textu, které Martin Kotačka odstranil, doporučuji k přečtení závazné pravidlo Wikipedie:Ověřitelnost. --Vlout (diskuse) 13. 11. 2016, 13:55 (CET)Odpovědět

Je dost s podivem, že se editor Wikipedie na základě shrnutí editace: "revert vlastního výzkumu, spekulací a neencyklopedického stylu" domnívá, že tento revert je namířen proti "hranatým závorkám". Není to ostatně poprvé, kdy dotyčný editor zcela ignoruje to, co mu druzí přímo nebo nepřímo sdělují. --Martin Kotačka (diskuse) 13. 11. 2016, 17:38 (CET)Odpovědět

Divné by (pro mě) bylo akorát to, kdybych se domníval, že se jiný editor Wikipedie (Martin Kotačka) domnívá, že se někdo domnívá, že... "revert je namířen proti "hranatým závorkám". A v tom je ten vtip, nechat editory Wikipedie, aby...--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 18:54 (CET)Odpovědět

A ještě bych doplnil, zeptal se a vyzval: uveďte přesněji, co pokládáte za spekulace a proč. Kdo spekuluje (já, vy, uvedené zdroje; a v čem). Vedle mnou před poznámkou uvedeného zdroje, který jste v kódu na rozdíl od těch závorek ponechal/uvedených zdrojů (počítaje v to i obraz, což je informace sama o sobě) doplňte další, máte-li je. Poznámka se vyjadřuje k obrazu, nespekuluje nad tím, co není vidět - tedy nad něčím neviditelným. Odkazů na přidružená související hesla na Wikipedii byl poskytnut přiměřený počet. Tímto můžete pomoci a já to od zkušeného wikipedisty očekávám. Zajímají mě výsledky, které heslo zlepší i co se týče předvedeného obrazu.--Pavel Fric (diskuse) 15. 11. 2016, 16:11 (CET)Odpovědět

Já zde vidím několik problémů: to jak jste uvedl tuto sekci a snažil se poněkud hloupě oponenta shodit, vypadá na obyčejný trolling. Co se týče vámi přidaného textu [17] [18] do hesla Moravská vlajka, tak z jazykového hlediska vidím problematické pasáže, které mají daleko do encyklopedického stylu (Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra), z hlediska ověřitelnosti nevidím uveden žádný zdroj, ze kterého jste čerpal, a z hlediska obsahového vidím informace zcela nesouvisející s předmětem hesla Moravská vlajka. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 11. 2016, 21:52 (CET)Odpovědět
Dvakrát v zobrazení kódu stránky došlo k tomu, že co fungovalo (ty obrázky), bylo rozbito. Tomu se říká jak? Sice nevidím neencyklopedičnost v podání informace v uvedeném příkladu, a jedná se o poznámky pod článkem, ale pokuste se jej formulovat encyklopedicky, tak aby se upravený text dal převzít. Tyto informace doplňují, co už bylo v textu hesla doloženo. O zdroji jsem už psal, protože odkaz na něj zůstává pospolu s kódem popisku k obrázku (zde [a 1]). Četné odkazy jsou v hesle; zprostředkovaně např. i na článek o ruské vlajce. Na doplnění tu pak jsou použity odkazy na příslušná hesla obsahující ukázky (vlajky a jejich barvy, životopisné údaje k osobám). Obsahově to souvisí, i když to nevidíte. Je to historický článek. Pokud by nebyla vysvětlena celá scéna, na kterou se díváte (souvislosti), nemusel byste pochopit její dílčí výsek a možnost záměny faktů a myšlenek, ke které tu a tam dochází. Než bych tu ty odkazy jednotlivě vypisoval, bude snadnější nechat je vyniknout v dané souvislosti a představit zde text dotčených poznámek: 1) "Na obraze jsou na bráně/věži čtyři korouhve: císařské barvy (černo-žlutá bikolóra dle znaku černého orla ve zlatém štítě monarchie) a bavorské barvy (bílo-modrá bikolóra dle barev bavorského znaku, WittelsbachůAlžběty Bavorské (Elisabetha, „Sissi“), manželky císaře Františka Josefa I.) – proto jsou přítomny též štítky s monogramy císařského páru (na vížkách brány: „F. J.“ a „E.“). Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra (odvozená z carského znaku černého orla i rodového erbu Romanovců) a bílo-červená bikolóra (ta na bráně reprezentuje barvy dánské vlajky - původ manželky cara Alexandra III. Marie Fjodorovny). Monogramy ruského manželského páru na druhé straně slavobrány nejsou vidět. Na vrcholu brány je stojící „zlacená“ skulptura s andělem držícím věnce (Glorie, Niké). U nohou anděla umělec zachytil dva andílky držící štítky se znaky. Štítky níže (drží je andělé) nad klenbou průčelí průjezdu brány jsou pak neidentifikovatelné.", 2) "Vždy jde o bílo-modro-červenou trikolóru, jen záleží, jak ji kdo správně pověsí. Mnozí to tehdy ani nevěděli, jak ji vyvěsit. Ostatně i dnes oboru rozumí jen pár lidí. V 2. polovině 19. století se již slovanské barvy striktně držely ruské vlajky a otáčení pořadí barev mohl být i určitý „taktický“ záměr vůči c. k. úřadům – „podívejte, to není ruská vlajka, to je červeno-modro-bílá trikolóra nás Slovanů oddaných trůnu“. Dodnes se vlajce České republiky (dříve ČSR/ČSSR/ČSFR) lidově říká vlajka „červenomodrobílá“, třebaže je to vexilologicky zcela špatně. Vlajkou Srbska je záměrně „původně ruská/panslovanská“ trikolóra v obráceném pořadí shora dolů, červená-modrá-bílá. Zatímco vlajka Lužických Srbů je modrá-červená-bílá - obrácená státní trikolóra (bílo-červeno-modrá) ČR." Jsou to fakta, nemusí se jim věřit.--Pavel Fric (diskuse) 19. 11. 2016, 15:34 (CET)Odpovědět
Argumentem jsou jen fakta (protiargumenty, ne "delete"), která nebyla uvedena žádná. Na namalované bráně postavené u příležitosti zdokumentované události jsou (z druhé vjezdové/výjezdové) nahoře dobře všem viditelné vlajky/korouhve (cara/imperátora a zemské barvy dánské, jeho manželky, tak jako jsou obdobné vlajky/korouhve, dokonce včetně monogramů jmenovaných, viditelné na straně brány (k divákovi). Pokud se nelíbí "problematické pasáže, které mají daleko do encyklopedického stylu (Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra)" pak stačí napsat (opravit, ne smazat): Z druhé strany brány je na stožárech vidět ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra ...--Pavel Fric (diskuse) 20. 11. 2016, 15:30 (CET)Odpovědět
Stále jste nepochopil, že v hesle Moravská vlajka je zcela irelevantní popisovat – byť pod čarou – nesouvisející vlajky jiných zemí, rodů nebo čehokoliv jiného. Navíc za hranou vlastního výzkumu. Stále jste nepochopil, co je to encyklopedický styl, jak má vypadat formát hesla, jakým způsobem se hesla tvoří atd. Historie vašich editací je spojená se spoustou problémů a kontroverzí, na které vás upozornovala řada jiných kolegů. Bohužel si dlouhodobě neberete z ničeho příklad, pravidla tvorby Wikipedie jste si patrně také nepřečetl a veškerou kritiku přecházíte nebo rovnou (pakliže se objeví na vaší diskusní stránce) mažete. Není to poprvé, co se proti vám vymezují jiní editoři a kdy navíc absolutně nereagujete k tématu. Zkuste s tím prosím něco udělat. --Martin Kotačka (diskuse) 21. 11. 2016, 14:53 (CET)Odpovědět
Budu předpokládat, že vy o tom mnoho víte, že co a jak chápete dost dobře. Je přirozené, že nejsme na stejné úrovni. Ale přes své pochopení a s jeho pomocí se blahosklonně odmítáte zabývat problémem, který jste vytvořil. Pomohu vám zaměřit pozornost, abyste se nemusel opakovat. Jde tu o obraz Beckův, který s heslem souvisí. A kvůli obohacení nikoli na újmu textu přinášíme vysvětlení, co je na něm namalováno. Vám by, jak vyplývá z vašich slov, snad stačilo napsat, že vpravo dole je moravská (česká) bikolóra a moravská (slovanská) trikolóra. Nebuďme však povrchní. Samo o sobě bez souvislostí by to mohlo být považováno za spekulativní. Motivem obrazu a jeho pravdivostní hodnotou se přitom nemusíme zabývat do hloubky. Tam by se teprve otevřel prostor pro domněnky, protože lidé chápou monoideicky. Stačí jen uvést, co je na obraze, pro což je podklad po pouhém přečtení citovaných zdrojů. Zdroje byly v rámci svědomité přípravy před doplněním hesla poznámkou pomalu přečteny. Doplněk je součástí tvorby hesla, stejně tak jako váš zásah, kterým to tvoření neskončilo.--Pavel Fric (diskuse) 21. 11. 2016, 20:35 (CET)Odpovědět

Reference

  1. Vlajky na slavobráně, srpen 1885 - setkání Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži [online]. [cit. 2016-11-03]. Dostupné online. 

Diskuse uživatelů - propagace něčeho

Zdravím všechny, narazil jsem na poměrně zvláštní věc - jakýsi nováček SvackY má ve své diskusi propagaci na svůj kanál na Youtube. Má cenu toto a podobné věci nějak řešit (např. vymazáním té věty, nebo vložením upozornění atd.) a nebo to nijak neřešit? Děkuji za komentáře. ---Vojtasafr (diskuse) 13. 11. 2016, 15:27 (CET)Odpovědět

Výzvy typu „dejte mi odber na youtubu“ sem opravdu nepatří, s tvorbou Wikipedie nemají nic společného, v tomto konkrétním případě by mělo dojít ke smazání diskusní stránky podle pravidel, tedy je to vhodné na žádost o správcovský zásah. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2016, 15:34 (CET)Odpovědět
Neřešil bych to. Youtube kanál je převážně komunikační prostředek a až sekundárně prostředek k sebeobohacování. Máme tu jistě vážnější problémy než toto a jen si budeme demotivovat nováčky. Vadí to něčemu? Nevadí. --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 15:35 (CET)Odpovědět
Hmm, nezávisle na Vojtově příspěvku jsem to smazal (klidně Vojto obnov). Ačkoliv diskusní stránky nejsou navštěvované googlem, případné odkazy mají vždy atribut nofollow (odkaz z Wikipedie nepředává Pagerank), z tohoto ohledu je skutečně výzva sice nevhodná, ale ponechatelná, ovšem být to v HLJP, někdo to okamžitě smázne. Podobně jako je relativně běžné smazat UP založenou se záměrem "když to nemůže být v článku, tak alespoň tady", tak osobně to chápu obdobně. Navíc tato výzva je neodžlutitelná (s tím doufám všichni souhlasí) = vsadím se, že nejbližší patrolář konající odžlucování to smaže/označí ke smazu. Tolik za mě, znovu opakuji, že na opětovnou obnovu nebudu reagovat smazem :). --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 15:40 (CET)Odpovědět

Změňte si prosím své heslo (Please reset your password)

Máme problém s útočníky, kteří zabírají uživatelské účty s vyššími oprávněními (například správců, byrokratů, revizorů). Zdá se, že by to mohlo být způsobeno slabými či opakovaně použitými hesly.

Členové komunity spolupracují na řešení tohoto problému s členy několika týmů nadace.

Mezitím žádáme, aby si všichni prověřili hesla, která si zvolili pro své účty na wiki. Pokud víte, že jste si vybrali slabé heslo nebo máte heslo, které používáte někde jinde, změňte si je prosím.

Používejte silná hesla – dlouhá osm či více znaků a obsahující písmena, čísla a jiné znaky. Joe Sutherland (diskuse) / MediaWiki message delivery (diskuse) 14. 11. 2016, 00:22 (CET)Odpovědět

Pokud by chtěl někdo více podrobností: jisté skupině hackerů se podařilo prolomit hesla Jimba Walese a přinejmenším jednoho dalšího člena Nadace. Zkompromitované účty byly rychle zablokovány/globálně uzamčeny, ale incident pochopitelně vyvolal značné znepokojení. U administrativních účtů se proto uvažuje například o dvoustupňové identifikaci (za pomocí mobilního identifikátoru), na en-wiki už tato možnost byla administrátorům oficiálně dána k dispozici. Další podrobnosti lze dohledat na administrativních nástěnkách en-wiki. --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2016, 12:25 (CET)Odpovědět
Wikipedie:Pod lípou (technika)#Dvoufázové ověření --Mormegil 15. 11. 2016, 13:08 (CET)Odpovědět

CentralNotice pro Wikikonferenci

Pro propagaci letošní Wikikonference (sobota 3. prosince 2016 v Brně) jsem jménem Wikimedie ČR zažádal o zobrazování pozvánky (tzv. CentralNotice) na stránkách českých projektů WMF od 17. listopadu do 3. prosince. Text upozornění je k vidění zde, návrh byl podán zde. Na žádost správce z Mety tu na to tímto způsobem upozorňuji. Podobné kampaně už běžely před konferencí v minulých letech a dle ankety se téměř třetina účastníků dozvěděla o Wikikonferenci právě tímto způsobem. Účast na Wikikonferenci je bezplatná a vedle čtenářů jsou na tomto setkání v reálném světě samozřejmě obzvláště vítáni stávající wikipedisté – máte-li zájem, prosím registrujte se přes odkazovanou stránku akce; součástí akce je oběd a je také možnost proplatit část nebo celé cestovní náklady. --Blahma (diskuse) 14. 11. 2016, 13:16 (CET)Odpovědět

Omlouvám se těm, koho prudí nepřítomnost zavíracího tlačítka v nyní již nahoře zobrazovaném upozornění na Wikikonferenci. Sám nerozumím tomu, proč tam není hned od začátku, a bohužel my tady máme sami i velmi omezenou možnost s tím něco dělat – ale přesto se pár našich wikipedistů snaží tam to tlačítko co nejdřív nechat doplnit, ačkoliv to je v jejich silách jen nepřímo a závisí to na spolupráci zvenčí. Podrobně se o tom již diskutuje pod technickou lípou. --Blahma (diskuse) 22. 11. 2016, 01:01 (CET)Odpovědět

Adekvátnost ocenění

Lze nějak napadnout adekvátnost nějakého ocenění některého uživatele? Lze například probrat věcné okolnosti a přezkoumat, jestli si daný uživatel konkrétní ocenění zaslouží, nebo ocenění naopak není z objektivního hlediska vhodné? --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 11:45 (CET)Odpovědět

Obávám se, že celý systém uživatelských a projektových ocenění je spíše takový zábavný přívěšek k naší práci, abychom se tu cítili lépe a měli silnější pocit užitečnosti. Někomu to hodně pomáhá, jiný to naopak úplně ignoruje. Pochybuju, že by mělo smysl zavádět nějaké arbitry, tím by se celý ten systém se svou nezávazností významně naboural. Dovedu ještě pochopit, že by se někdo mohl ozvat, když vidí, že někomu bylo uděleno vyznamenání za X editací, kterých přitom ještě nedosáhl (takové udělení bych považoval spíše za chybu než zlý úmysl a v tomto duchu na to upozornil), a také bych dovedl pochopit, že projektová vyznamenání by se měla udělovat dle pravidel stanovených tvůrcem resp. aktivními účastníky dotyčného projektu (třeba řád česko-slovenské vzájemnosti). Ale jestli někdo někomu udělí třeba kytičku za to, že se mu něco líbilo, to mi opravdu nepřipadne vhodné jako třetímu člověku hodnotit, byť jsem třeba naprosto opačného názoru. Takže spíš než další pravidla bych zde prosazoval selský rozum. --Blahma (diskuse) 15. 11. 2016, 12:07 (CET)Odpovědět
Aby byl znám kontext, z kterého tento kolegův dotaz vzešel, jde o to, že si tak rozšiřuje svůj boj proti mojí maličkosti, neboť hodlá napadat udělení řádu vstřícného wikipedisty. V zajetí emocí ze svého vytrvalého spoření se mnou a pod dojmem, že kdykoli jsem jiného názoru, je to právě jen proto, abych s ním bojoval (bez zkoumání věcné podstaty mého názoru), se kolega opět i zde domnívá, že jeho hledisko je „objektivní“, a chce si nárokovat, aby mu byl dán průchod. Uživatelská vyznamenání ale mají být a jsou pozitivní motivací, představují prvek vylepšování kooperativní atmosféry ve wikikomunitě. Kolega má teď ovšem zapnutý opačný mód, ten negativní, soupeřivý, svárlivý, takže vidí spíš to zlé a dál to šíří. To je mi líto. Musíme umět a znovu a znovu zkoušet přepnout do toho pozitivního módu. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:21 (CET)Odpovědět
Bazi, s bojem proti vaší maličkosti to nemá nic společného. Všechny vyznamenání, které jste obdržel, jsou zasloužená a já vám k nim gratuluji a nijak žádné z nich nezpochybňuji. Až na poslední. V situaci, kdy veřejně napadáte několik wikipedistů, je podle mě velmi nevhodné, abyste měl zrovna ocenění "vstřícný wikipedista". Pochopil bych jakékoliv jiné poděkování, wikikytičku nebo jiný řád, ale tenhle mi přijde skutečně velmi mimo a jeho udělení velmi neobjektivní. Výsledkem mého snažení by nemělo být odebrání toho řádu bez náhrady, nicméně nahrazení nějakým vhodnějším řádem.
Blahma: věřte mi, že jsem z těch, kteří se snaží oceňovat ostatní kolegy tímto nástrojem a motivovat je tak k další práci. Jsem rád, když práce jde od ruky a když má někdo dobré výsledky a jsem rád, když je za to "odměněn" tímto morálním ohodnocením. Bohužel jsou ale situace i jiné, než jaké jste nastínil, kde může dojít k nevhodně zvolenému vyznamenání, a proto se ptám, jestli lze toto vyznamenání vyměnit například za jiné, adekvátnější. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 12:29 (CET)Odpovědět
Udílení uživatelských vyznamenání je neobjektivní, je to subjektivní vyjádření postoje udílejícího wikipedisty. Proto se jmenují uživatelská, že o nich volně rozhodují uživatelé. Stejně tak jako je subjektivní názor někoho jiného, že si to či ono někdo nezaslouží. Nebývá ovšem úplně zvykem potřeba takovýmto způsobem proti tomu bojovat a řešit si své konflikty zaváděním jakéhosi odebírání „nezasloužených“ vyznamenání. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:39 (CET)Odpovědět
To znamená, že za dobrý floristický článek vám můžu udělit ocenění z hornictví a nikdo nemůže nic říct? Jinak z čeho soudíte, že bych vám chtěl vyznamenání odebrat? Výše píšu, že bych ho chtěl upřesnit. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 12:41 (CET)Odpovědět
Takové vyznamenání by spíše vypovídalo o tom, kdo je udělil. Je třeba si uvědomit, že vyznamenání 1. skutečně jsou subjektivní záležitostí, 2. není na ně žádný nárok, 3. nelze je naopak nikomu vnutit. Tudíž ono hornictví by mohl oceněný klidně odmítnout revertem, proč by do toho měl zasahovat někdo třetí? --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 12:46 (CET)Odpovědět
(s e.k.) Klidně udělte. Ale ačkoli vám takový postup není blízký, vězte, že pokud udílitel zvolí třeba omylem jiné vyznamenání, než by jeho záměru odpovídalo, stačí třeba oslovit právě jeho s dotazem nebo nabídkou, jestli by nechtěl svůj krok přehodnotit. A rozumný člověk to uváží. Není třeba kvůli tomu spouštět jakýsi proces rozporování a silového odebírání udělených vyznamenání (to „upřesnění“ je jen podivným slovíčkařením, v podstatě jde o odebrání jednoho vyznamenání, ať už by bylo nahrazeno jiným, nebo ne; a prvotní vyjádření i znění původně vzneseného dotazu dává tušit, že jde až o dodatečnou myšlenku). --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:58 (CET)Odpovědět
Pokud nemá ocenění stanovena pravidla, která nebyla splněna, je to čistě na udělujícím, a také na příjemci. Pokud mi bud uděleno ocenění za tvorbu chemických článků, je jen na mne, zda se s ním budu chlubit, přestože jsem nikdy žádný chemický článek nenapsal. Jsou i vyznamenání, která, ač udělena oprávněně, nechá příjemce zapadnout do historie diskusní stránky. A jsou i anticeny...
U některých wikipedistů se setkávám s tím, že mají na své uživatelské stránce nějaký manifest - nesouhlasím s tím a tím a ostatně soudím, že Servít je vůl. Dovedu si i představit, že někdo bude mít proklamaci, že nesouhlasí s [diff|udělením vyznamenání] uživateli Servít. JAn (diskuse) 15. 11. 2016, 13:31 (CET)Odpovědět
Pak je tedy otázka, proč se ta vyznamenání vůbec nějak jmenují, když je můžu udílet v rozporu s tímto jménem. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:06 (CET)Odpovědět
Většinou se předpokládá, že se lidé chovají rozumně. Není-li tomu tak, okolí na to nějak adekvátně zareaguje. Např. bude-li mi někdo chtít udělit zmíněné vyznamenání z hornictví, asi bych reagoval tak, jak jsem naznačil shora. --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 15:11 (CET)Odpovědět
To je mi jasné, proto jsem na toto ocenění zareagoval a vznesl věcné námitky k výběru konkrétního ocenění. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět
Čili se celá tato sekce týká ocenění, které získal kolega Bazi, jestli to dobře chápu. Příliš už ovšem nerozumím, co Vás na tom trápí. --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 15:17 (CET)Odpovědět
Trápí mě na tom výběr konkrétního ocenění. Kolega Bazi velmi často porušuje ve sporech s určitými kolegy pravidla Wikietiketa, Zdvořilost a PVD, přesto však může ode dneška užívat řád vstřícného wikipedisty. Tento řád jsem založil pro lidi, kteří jsou osbecně vstřícní ke svým kolegům, nikoliv pro lidi, kteří byli vstřícní konkrétně k jednomu uživateli a k ostatním jsou nevraživí. Proto jsem tu vznesl dostaz, zda lze již jednou udělené ocenění nějakým způsobem přehodnotit a zvolit například jiné, vhodnější ocenění pro daný případ. Nikoho jsem nechtěl nijak poškodit, zároveň se mi ale nelíbí ta nekonzistence mezi sdělením ocenění a mezi realitou. Ocenění bylo zvoleno podle mě nešťastně a u dané osoby je podle mě toto konkrétní ocenění kontroverzní. Nijak tím ale nehci kohokoliv pobuřovat, jen se snažím zjistit, jak se věci mají. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:23 (CET)Odpovědět
Takže kromě tendence k vlastnění šablon už tu máme i snahy o vlastnění vyznamenání. Palu ho založil údajně s nějakou představou, tedy by chtěl rozhodovat o tom, kdo ho smí či nesmí v budoucnosti dostat? A určitě by ho neměl dostat někdo, s kým si Palu vyřizuje své účty, jakkoli ten, kdo ocenění udílí, má třeba své zkušenosti a dojmy odlišné od těch jeho? Chce Palu svým „objektivním“ dojmem korigovat „subjektivní“ dojmy jiných wikipedistů? Co přijde příště? --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 15:45 (CET)Odpovědět
Příště může dostat stejné vyznamenání například DeeMusil. Jsem zvědav, zda vás to nechá zcela v klidu. --Jowe (diskuse) 15. 11. 2016, 15:55 (CET)Odpovědět
Jestli Vy mu ho hodláte udělit, poslužte si. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 16:19 (CET)Odpovědět
Nikoliv, hry na vyznamenávání jdou mimo mě. Není však vyloučeno, že by ho od někoho, ke komu se chová vstřícně, mohl dostat. Pak by opravdu byla zajímavá vaše reakce. --Jowe (diskuse) 15. 11. 2016, 16:28 (CET)Odpovědět
Myslím, že celá tahle argumentace je off topic. Řád vstřícného wikipedisty by měli nést vstřícní wikipedisté, to vyplývá z jeho názvu, ne z toho, co já jsem rozhodl. Můžu vás ujistit, že u kohokoliv jiného, kdo by podle mě nebyl obecně vstřícný, bych se ozval úplně stejně a že to nemá s vámi osobně nic společného. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
Bazi byl vstřícný (vyhověl prosbě Dirilla) a dostal vyznamenání. Zkuste být také jednou vstřícný, Palu. Díky. Opět zcela zbytečná diskuse.--Ben Skála (diskuse) 15. 11. 2016, 15:53 (CET)Odpovědět
Skutečně nestačí, aby byl vstřícný jen někdy, aby mohl nostit řád vstřícný wikipedista. Ten řád označuje wikipedistu jako vstřícného obecně. Je to jako bych dal článku puzzlík Dobrý článek, protože je v něm jedna sekce dobrá a přestože jsou některé sekce špatné. Dobrý článek má označovat dobrý článek a řád vstřícného wikipedisty má označovat vstřícného wikipedistu, nikoliv že se v jednom případu wikipedista zachoval vstřícně. S mojí vstcícností to pak nemá společného už vůbec nic. Nemyslím si, že bych byl jakkoliv nevstřícný, ať má Bazi ta vyznamenání, která si zaslouží, jsem pro. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
Děkuji, poslední větou je tedy celý problém vyřešen a můžeme se věnovat něčemu skutečně důležitému. Hezký den. :) --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 16:19 (CET)Odpovědět
Však já vás přesvědčovat nehodlám, jen jsem se ptal na to, jestli existuje nějaká možnost opravy takto cynického udělení a potvrdilo se mi, co jsem si myslel, a sice že bohužel neexistuje. Myslím, že bylo vyznamenání "řád vstřícného wikipedisty" tímto konkrétním udělením poškozeno. Podobná poškození různých vyznamenání ale vidíme v současné společnosti bohužel často, takže mě to už ani nepřekvapuje. Pojďme se tedy věnovat něčemu skutečně důležitému, otázkou ale je, co tím myslíme, když tím nemyslíme základní hodnoty. Taky přeju hezký den, --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 16:41 (CET)Odpovědět
Ale vždyť ta vyznamenání jsou z podstaty, jak již bylo zmíněno, subjektivní věc mezi oceněným a oceňujícím. Tato diskuse mi přijde jako nedůstojné zasahování do privátní věci. Podle stejné logiky bych mohl např. vyvolat diskusi, jestli si zasloužíte rozšiřovatelův řád zrovna za Ošupis a chtít doložení dalšími příklady vašeho dobrého rozšiřování článků ;)--Ben Skála (diskuse) 15. 11. 2016, 17:33 (CET)Odpovědět
Já tohle ocenění ale nechápu jako projev vstřícnosti jednoho wikipedisty k druhému. Chápu jej jako ocenění uživatele za to, že je obecně vstřícný k druhým. Řád vstřícného wikipedisty si vykládám jako čestný titul, nikoliv jako wikikytičku a poděkování. Třeba ten rozšiřovatelův řád jsem získal za svůj obecný přístup, který se projevil právě u Ošupisu. Nikoliv za to, že jsem Ošupis zachránil a několik dalších článku potom pomohl zničit. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:43 (CET)Odpovědět
Když například já udílím jakýkoliv řád, vždycky sleduji, jestli jde o náhodu nebo o tendenci. Nikdy neudílím, když si myslím, že je to jen nějaká nevýznamná etapa, vždycky oceňuji dlouhodobou snahu nebo významný úspěch. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:52 (CET)Odpovědět

Celé mi to připomíná toto. Ale alespoň je o zábavu postaráno. --Jowe (diskuse) 15. 11. 2016, 15:20 (CET)Odpovědět

Netuším zda si Bazi celkově zaslouží nějaké vyznamenání za vstřícnost. Ale rozhodně jsem pro, aby ho ve vybraném případě – tj. vztahu k vám, Palu – rozhodně získal. Jeho trpělivost s vámi společně se zachováním klidu jsou opravdu obdivuhodné projevy vstřícnosti --Martin Kotačka (diskuse) 15. 11. 2016, 17:37 (CET)Odpovědět

Co tím myslíte? On má Bazi nějaké pověření mě hlídat a mít se mnou trpělivost? Nějak tenhle útok nechápu a nechápu, jak to souvisí s probíraným tématem. Jako že proto, že jsem podle vás špatný člověk, má Bazi právo na úplně nesouvisející vyznamenání, které oceňuje neporušování toho, co Bazi soustavně porušuje? Skutečně to nechápu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:40 (CET)Odpovědět
Vidím, že terčem osobních útoků teď budu od všech "správňáků". Protože jsem přece agresor, když nechci nechat udělit útočnému wikipedistovi řád za vstřícnost. Skutečně hodně tristní atmosféra. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:55 (CET)Odpovědět
Já to myslel upřímně, navíc tímto příspěvkem je vidět, že si jej skutečně zasloužíš. :-) Je mi smutno, že ho nechceš. :-( --Harold (diskuse) 15. 11. 2016, 18:03 (CET)Odpovědět
Co kdybychom opustili osobní rovinu? Není lepší věcná rovina než takovéhle výpady? --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 18:06 (CET)Odpovědět
@Palu: Upozorňuji vás na Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení, vaše jednání není nic jiného než napadání kolegy se kterým jste ve sporu a porušením Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli. Přestaňte s tím! --Wikipedista:BobM d|p 15. 11. 2016, 18:20 (CET)Odpovědět
Co prosím? Četl jste mojí argumentaci - jak bych měl konkrétně napadat Baziho nebo jak bych měl konkrétně narušovat Wikipedii? Skutečně je normální útočit takto ad hominem bez jakýchkoliv důkazů, jako předvedl Martin Kotačka, Harold nebo vy? Už se do tohoto trapného osobního klání nehodlám dál zapojovat, znechutili jste mi poslední zbytky toho kladného, co jsem si o wikikomunitě myslel a utvrdili mě v tom, že pravidla WP:Zdvořilost, WP:PVD a WP:Wikietiketa jsou na Wikipedii kusem hadru, který se vytahuje jen tam, kde se to hodí. Je fakt hnus, jak se s lidmi zachází, pohanit je, pošpinit, jen proto, že se mi nelíbí jejich argumenty nebo je někdo líný si je aspoň přečíst. Končím tuhle debatu, už je to fakt vrchol hnusu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 18:24 (CET)Odpovědět
Kolego už toho mám vážně dost. Obviňovat Harolda z osobního útoku pro udělení vyznamenání je vážně silná káva. Dějte si prosím pauzu, jednak tyto diskuse nikam nevedou, za druhé měříte dvojím metrem, pokud Bazi něčeho dopustil vůči, vy jste mu to vrátil stejnou měrou. Viz probíhající opatření. Skutečně s tím přestaňte. --Wikipedista:BobM d|p 15. 11. 2016, 18:31 (CET)Odpovědět
Harold se zneužitím vyznamenání k útoku dopustil navíc narušení Wikipedie. Jestli si myslíte, že porušuji jakákoliv pravidla, oznamte mě na NS a požádejte o zablokování, já si toho nejsem vědom. Naopak si myslím, že citovaní kolegové porušili minimálně pravidlo WP:Zdvořilost, přesto nikoho o nic žádat nebudu a na tuhle diskusi se z vysoka vykašlu, protože jsem z jejího výsledku znechucen hned z několika důvodů. Co myslíte druhým metrem, to mu nerozumím, stejně jako nerozumím důvodu, proč by měla tato diskuse jakkoliv souviset s mými spory s Bazim, když v mých odůvodněních se nic takového nevyskytuje. Končím, tohle je skutečně už nad rámec jakékoliv slušnosti a jakékoliv normy. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 18:36 (CET)Odpovědět
Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

(vhodnější šablonu jsem nenašel) --Dvorapa (diskuse) 15. 11. 2016, 18:40 (CET)Odpovědět

Udělení vyznamenání je IMHO vždy záležitostí pouze mezi vyznamenávajícím a vyznamenaným. Pokud vás to v tomto případě tolik pálí, proč to neproberete s wikipedistou který jej udělil? Ten jediný to má ve svých rukou a jemu jedinému náleží právo toto vyznamenání případně odebrat. Celá tato záležitost je ovšem směšná. Věnujte se něčemu užitečnému. Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2016, 19:25 (CET)Odpovědět
Protože jsem se ptal, jak to funguje a dokud jsem nebyl znechucen osobními útoky, podobnou odpověď jsem nedostal. Teď už skutečně nemám chuť řešit záchranu morální hodnoty toho vyznamenání, když moje morální hodnota byla řádky výše zašlapána do země. Moje víra ve wikikomunitu byla dnes silně otřesena a já jsem pochopil, že rozhodují emoce, nikoliv argumenty. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 19:44 (CET)Odpovědět
Proč jste to neprobral s uživatelem který vyznamenání udělil? Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2016, 20:12 (CET)Odpovědět
Protože mě to nenapadlo a nevěděl jsem jak a jestli lze s oceněním polemizovat. Myslím, že to je patrné z mé otázky zakládající toto vlákno. Teď už to ale řešit nechci, nechci někomu "šlapat po štěstí", i když si myslím, že o žádné šlapání po štěstí nešlo (nechtěl jsem nikomu něco brát bez náhrady). --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 20:16 (CET)Odpovědět
Na wikipedii je žel jeden obecný úzus (na který jsem si musel též delší dobu zvykat, ač jsem si vědom jeho nedostatků), a to je převaha dohodnutých pravidel nad morálními kritérii. Pokud zde tedy chcete něco změnit či zlepšit, je třeba přenastavit pravidla. Tolik fakta. Ohledně ocenění mají kolegové vesměs pravdu. Jak je to nyní nastaveno, je jeho udělení pouze na uvážení toho, kdo ocenění uděluje. Morálky se zde nedovoláte, protože není pro většinu uživatelů opěrným bodem. Vezměte to v potaz. Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2016, 20:36 (CET)Odpovědět
Však ano, téhle odpovědi už jsem se dobral. Pak jsem se ale nechal vydráždit osobními útoky do rozčilení, za což se teď chci omluvit. Stále si ale myslím, že šla tahle diskuse dořešit i bez těch osobních útoků. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:20 (CET)Odpovědět

Možná vhodná příležitost, aby to nebyla jen planá diskuse, pro návrh úpravy textů:

wikipedistovi splnivšímu stanovené podmínky./wikipedistovi, splní-li uvedené podmínky.

na Wikipedie:Vyznamenání a Wikipedie:Uživatelská vyznamenání. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 11. 2016, 20:52 (CET)Odpovědět

Ano, a u daného ocenění je definice "Pro všechny, kteří jsou přívětiví především k nováčkům, ale i ostatním a vstřícně se snaží všem pomáhat rozvíjet své wikipedistické schopnosti a tím i Wikipedii." Udělení kvůli vstřícnosti vůči jednomu uživateli a navzdory útočnosti k dalším uživatelům, je podle mě v rozporu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:22 (CET)Odpovědět
Z letmého přehlédnutí diskuse jsem měl pocit, že je zde zdůrazňován subjektivní charakter ocenění. Pokud by tam tedy bylo něco na způsob: wikipedistovi, o kterém se udílející domnívá, že splňuje uvedené podmínky. Tedy že vyznamenání má osobní charakter mezi dvěma kolegy a nesvědčí o objektivním splnění kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 11. 2016, 21:34 (CET)Odpovědět
No jestli to tak komunita opravdu cítí... Myslím, že pro statut těch vyznamenání to ale bude rána, protože bez kritérií je velké riziko neadekvátních, nemístných nebo špatně vyhodnocených ocenění. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:47 (CET)Odpovědět

Asi není moc možnost změnit cíl odkazu v banneru na českou stránku Technického wishlistu? (pokud tedy nejsem sám, komu aktuální stav moc nesedí) --Dvorapa (diskuse) 15. 11. 2016, 15:37 (CET)Odpovědět

Proč? Našeho wishlistu si nikdo moc všímat nebude... Matěj Suchánek (diskuse) 15. 11. 2016, 15:52 (CET)Odpovědět
V našem wishlistu se ale zase vytřídí lokální požadavky a ty nejlepší naopak mohou už zde získat mnoho pozitivních hlasů od české komunity. V globálním nemusí být adekvátní a mohou zapadnout. --Dvorapa (diskuse) 15. 11. 2016, 16:23 (CET)Odpovědět
To je sice hezké, ale lokální význam je pro nadaci nezajímavý. Náš místní technický wishlist je sice fajn, ale nemáme profesionální šestičlenný Community Tech tým, který by se nápadům mohl věnovat. Je to spíše záznam vzešlý z diskuzí mezi českými lektory. Pokud vám něco přijde sympatické (a má to podle vás globální potenciál), máte ještě pár dní nominovat to do mezinárodního wishlistu na Metě. Já jsem už tak u jednoho bodu učinil. Rádi vás hlasováním podpoříme. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 11. 2016, 20:02 (CET)Odpovědět

Nová šablona Části české obce

Připravil jsem novou šablonu {{Části české obce}}, která může nahradit mnoho specializovaných šablon pro české obce. V článcích pro obce a části obcí (zde Polabiny a Úštěk) vypadá takto:

Šablonu si můžete vyzkoušet vložením pouhého kódu {{Části české obce}} do libovolného článku o české obci či části obce; informace generuje z Wikidat, kde jsou informace o českých obcích i jejich částech pravidelně aktualizovány (poslední update: na začátku listopadu, nová část obce Hostišová-Horňák (Q27682013), resp. heslo Hostišová-Horňák).

Navrhuji tuto šablonu aplikovat do všech článků o obcích a částech obcí, a to:

  1. v první fázi místo šablon {{ObecNav}}, {{ObecNav}}, {{HlavičkaObecNav}} a {{PatičkaObecNav}}
  2. v druhé fázi místo specializovaných obecních šablon, které nejsou rozšířené o rozšířené informace, jež šablona zatím neumí generovat (příklad: město Brno níže - to zatím šablona opravdu neumí):

děkuji za komentáře, --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 11. 2016, 21:25 (CET)Odpovědět

Možná ještě zvážit sbalování/rozbalování, zvláště u těch větších. Matěj Suchánek (diskuse) 18. 11. 2016, 14:36 (CET)Odpovědět
Díky za odvedenou práci. Nechceme, aby šablona měla podobu klasického navboxu? Včetně toho sbalování, jak zmínil Matěj Suchánek. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2016, 13:15 (CET)Odpovědět
Vzhled šablony je na samostatnou diskusi - opravdu chcete navboxy (tedy 100% šířky a sbalování) u šablon čítající dvě či tři položky?
JAn (diskuse) 28. 11. 2016, 09:42 (CET)Odpovědět
Souhlasím jak s JAnem, tak s předřečníky. Podle mého by šablona měla mít vzhled velmi podobný navboxu nebo na něm být založena, ale zároveň by asi neměla být na celou šířku stránky. Na druhou stranu tu existují i navboxy, které jsou obsahově ještě chudší a i přesto jsou založeny na šabloně navbox (např. Bromidy VI. nebo Kyseliny_VIII.). --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 11:03 (CET)Odpovědět
Vzhledově na stránce myslím působí líp, když mají všechny navigační šablony stejnou (100%ní) šířku. Typicky tyto články mají navboxů více. Dává to smysl myslím i na mobilních zařízeních. Jsem pro, aby šablona byla přetvořena na navbox se 100%ní šířkou.--Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 11. 2016, 11:19 (CET)Odpovědět
Zavedl jsem a přidal sbalování, přičemž výchozí je navbox sbalený. Matěj Suchánek (diskuse) 28. 11. 2016, 14:55 (CET)Odpovědět

Již by se to asi dalo nahrazovat, ne? Vzhledové úpravy, co navrhují Matěj Suchánek a Bazi, by, myslím, šly dodělat i posléze. --Jan Polák (diskuse) 27. 11. 2016, 19:12 (CET)Odpovědět

Díky za upomenutí. Změny, které v tom Matěj Suchánek a další učinili, způsobily, že moc nerozumím způsobu, jakým se nyní generuje formát seznamu (pomocí tagů <li>) :-). Proměnit na šablonu Navbox by ovšem bylo možné. Každopádně se pokusím zajistit rozjezd šablony. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2016, 22:57 (CET)Odpovědět
Bot je připraven pomoci... JAn (diskuse) 28. 11. 2016, 09:42 (CET)Odpovědět

Musím reklamovat pár článků: např. Mokrá-Horákov je ok, Mokrá (Mokrá-Horákov) a Horákov už ok není, protože u nich šablona jako část obce uvádí i "Mokrou-Horákov". Jenže žádná taková část neexistuje. --Harold (diskuse) 28. 11. 2016, 14:32 (CET)Odpovědět

@Harold, Matěj Suchánek, Shlomo: Někdo v tom asi něco zvrtal. Nyní šablona vložená do částí obcí neumí switch a nepozná, pokud se jedná o město. Viz ukázky v Šablona:Části české obce/doc --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 11. 2016, 14:40 (CET)Odpovědět
Opraveno, šablona se nyní zaměřuje jak na malé město (Q3957), tak na město v Česku (Q15978299). Matěj Suchánek (diskuse) 28. 11. 2016, 14:55 (CET)Odpovědět
Teda nevím, v těch "navboxech" pořád vidím neexistující část obce "Mokrá-Horákov". Totéž se třeba týká obce Nelepeč-Žernůvka, resp. jejích částí. --Harold (diskuse) 28. 11. 2016, 19:01 (CET)Odpovědět

Malá poznámka – vypadá pěkně blbě, když v článcích, do kterých je tato šablona určena, jsou standardně dva navboxy, přičemž jeden má v pravém rohu sbalit a druhý skrýt. Přes to všechno „invoke“ a „noinclude“ nevidím, kde to opravit/sjednotit. Mohl by se na to někdo podívat? Oba jsou také rozbalené, přičemž jsem si dodnes myslel, že jsou-li dva, mají být defaultně sbalené (i když si nejsem jistý, jestli by to nevypadalo ještě hůř). Předem díky, pokud se na to někdo podívá. --Jan KovářBK (diskuse) 28. 11. 2016, 19:11 (CET)Odpovědět

Je hezké, že se tu snažíte o standardizaci, ale z hlediska čtenáře je použití navboxu krok zpět. Jednak je navbox defaultně sbalený, druhak je písmo dost malé. U převážné většiny sídel je většina plochy navboxu nevyužitá. Dále, vzhledem k přítomnosti dvou navboxů, je i navbox seznamu sídel okresu sbalený. Na mobilních zařízeních se navíc navbox špatně rozbaluje.--RomanM82 (diskuse) 6. 12. 2016, 16:49 (CET)Odpovědět

Výzva

Spíš se hodí pod WikiProjekt Biologie, ale píšu sem, aby zaregistrovalo víc lidí:

Zoufale nám tu chybí řada článků o obojživelních, základní čeledě, druhy atd. Do portálu už pomalu nemám co vybírat a DČ/NČ taky nemáme, třebaže by čerpat šlo (mmch, chystám Mantela zlatá), totéž i ohrožené druhy: je jich dost, je řada ohrožujích faktorů a i v tom bude třeba lidi vzdělat. O tento problematice nemáme ani článek, přičemž na řadě WP je nejlepší (fr:Déclin des populations d'amphibiens). Sám to nedám, takže do toho! Máte nějaké návrhy? OJJ, Diskuse 17. 11. 2016, 19:09 (CET)Odpovědět

Tak mám knížku Collins & Grump: Extinction in Our Times, OUP 2009, kdyby někoho zajímalo či se chtěl o to zajímat. Asi ne. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2016, 18:33 (CET)Odpovědět
Novou: L'elevage_des_dendrobates_et_des. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 14:55 (CET)Odpovědět

Peníze na dobrou věc

Nabízím svoji výhru ze soutěže Foť a piš na dobrou věc, která pomůže editorům Wikipedie. Pokud máte zájem do konce měsíce listopadu mi pošlete stručně shrnuty nápad nebo projekt. Měl by být realizovatelný. Uveďte váš kontakt.--Juandev (diskuse) 17. 11. 2016, 19:42 (CET)Odpovědět

Tričko

Ahoj, před pár let jsem měl dotaz, jestli se dá někde sehnat nějaké wikitričko - jak to prosím vypadá teď? Lehkým hledáním na cs wiki a commons jsem nic nenašel... Díky! (Pokud si je každý má udělat sám, díky i za tipy, co tam dát - nemám žádnou invenci, napadá mě teď jen to titulní logo...) --Jiří Janíček (diskuse) 18. 11. 2016, 23:10 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál, Limojoe, Aktron: Něco bývalo svého času v kanceláři spolku, ne? --Jan Polák (diskuse) 18. 11. 2016, 23:58 (CET)Odpovědět
Co si pamatuju, tak trička došla. Ale tuším Vojta Dostálů (pingnut) uvažuje a přemýšlí o nových tričkách a proběhl snad už nějakej poptákovej formulář "jak by to bylo hezké, aby to vypadalo".--frettie.net (diskuse) 19. 11. 2016, 22:45 (CET)Odpovědět
Máme povolení pár triček i prodávat, po Wikikonferenci se určitě několik designů objeví na netu a budeš si moci, Jirko, vybrat to, které se ti nejvíce líbí. --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 11. 2016, 16:32 (CET)Odpovědět
@Jiří Janíček Trička bude možné zakoupit na Wikikonferenci a v omezené míře (co zbude) i po ní (poštou). Máme tři různé designy. V budoucnu bude také možné si tričko objednat přes web QuickShirt. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 11. 2016, 14:09 (CET)Odpovědět

Wikiexperiments challenge

Dear CEE friends. Sorry for writing you in English only. I would like to inform you that there is an ongoing challenge on increasing the use of 45 scientific experiments (25 in physics and 20 in chemistry) on Wikipedia in the languages spoken within the CEE region. The main goal of the challenge is to provide better illustrations of physical laws and chemical reactions in a unique way with high educational value.

All videos have appropriate descriptions in their specific pages on Wikimedia Commons and are ready to be translated, while there are lists of articles on the project page on Meta where the videos can be used. I can help you with adding the videos to the appropriate articles without descriptions and will be grateful if you help in translating the descriptions (videos about physics experiments have been already added). Please do not hesitate to contact me if any additional explanation is needed. Thanks in advance.--Kiril Simeonovski (diskuse) 21. 11. 2016, 15:03 (CET)Odpovědět

Importéři, Transwiki importéři

Dlouho mě zajímalo, co jsou vlastně zač skupiny Importéři a Transwiki importéři. Existuje nějaké využití těchto skupin? Proč má práva importéra pouze uživatel, který je více jak čtyři roky prakticky neaktivní? Pokud existuje nějaké využití, proč nemají práva (i) jiní uživatelé? — Draceane diskuse 21. 11. 2016, 23:13 (CET)Odpovědět

Ahoj, milerád to vysvětlím. Práva transwiki importéra umožňují z nakonfigurovaných jiných wiki Nadace naimportovat obsah (viz log). Toto mohou dle Special:UserGroupRights všichni správci, importéři a transwiki importéři. Importér pak může navíc importovat ze souboru (tzn. třeba na enwiki si skrze en:Special:Export něco exportuje a naimportuje to sem). Tyto práva nemají všichni správci z toho důvodu, že jsou snadno zneužitelná. Tedy transwiki importér se využívá vcelku často a mají ho správci plus transwiki importéři, klasického importéra jsem v životě nepotřeboval. Pomohl jsem? Jak ta práva získal Danny je mi záhadou, dle logů je získal bez oficiální žádosti a konsensu. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 11. 2016, 23:38 (CET)Odpovědět
Díky. Teď je mi jasnější využití funkcí a i to, proč třeba nemáme žádného transwiki importéta. Nicméně si myslím, že by práv měl Danny pozbýt, vzhledem k jeho neaktivitě práva zjevně nepotřebuje. Wikipedie se podle tvých slov bez importéra obejde. — Draceane diskuse 21. 11. 2016, 23:44 (CET)Odpovědět
Právo importu ze souboru je velmi nebezpečné a IMHO by ho na našich projektech neměl mít nikdo, tím méně uživatel bez dalších vyšších oprávnění. (Což si myslím již osm let; přičemž pořád platí i to, že historku o tom, jak a proč Danny B. získal tohle právo, bych si klidně někdy takhle až bude klid poslechl. ;-) ) --Mormegil 22. 11. 2016, 17:56 (CET)Odpovědět
Martine, "zneužitelné" asi není to správné slovo. Zneužít dá kde co - i běžné práva správce. Vhodnější je "nebezpečné" jak píše Mormegil.
Jóooo Danny, jak a proč je získal na cs nevím, ale mohu ti vyprávět jak a proč je získal na některých sesterských projektech. A jak a proč se snažil, aby jiní o práva přišli:-)Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 10:07 (CET)Odpovědět
Danny B. je prostě sběratel funkcí napříč projekty. To právo importu má btw na všech českých wiki projektech i na metě. Nepoužil ho zřejmě nikdy. Ale hlavně, že ho má ;)) Někdo sbírá známky, někdo funkce na wiki projektech. --Auvajs (diskuse) 24. 11. 2016, 19:49 (CET)Odpovědět
Zde bych tě opravil. Na některých sesterských projektech je používal celkem masivně pro přesun projektů i inkubátoru - např. Wikiverzita. A i tady to má háček. Tato práva dostal právě pro potřeby tohoto úkonu - po skončení přesunu je měl vrátit a neučinil tak. Já jsem je měl také temporátně a pak jsem je vrátil. Po čase se ukázalo, že potřebujeme importovat z jiných vzdělávacích wiki (což nejde jinak než přes práva importér) a jelikož Danny B. nebyl vůbec ochotný nic přesouvat, tak jsem požádal o práva komunitu a práva jsem získal. Den na to, ale Danny B. obelhal stewarda a práva mi byla odejmuta. Takže nejenom, že je to sběratel funkcí, ale i falešný hráč, které ty funkce nepřeje jiným.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 09:45 (CET)Odpovědět
Myslím, že by bylo i dobudoucna dobré, kdybychom se jako komunita jednotlivě na českých projektech shodli, že v něj nemáme v tomto ohledu důvěru (diskusí, hlasováním, ...) a požádali o odebrání všech redundantních práv, která má navíc. Stal by se tak z něj běžný uživatel (kde je správcem, tak běžný správce) a nová speciální práva, která by chtěl získat, by musel obhájit. Protože jestli opravdu má na všech českých projektech zbytečně práva např. Importéra, Transwiki importéra a možná i další, a ještě, jak píše Juandev, si na tato práva snaží udržet monopol, tak to přeci není správné a komunita má nárok mu nedůvěru vyslovit. Jestliže navíc dokáže obelhat stewardy (píše Juandev) i vývojáře MediaWiki (poznal jsem sám), byl by takový konsensus z české komunity (alespoň zde na cswiki) dobrým důkazem stewardovi, aby mu podobné obelhaní už příště neprošlo. --Dvorapa (diskuse) 25. 11. 2016, 14:36 (CET)Odpovědět
Lepší by bylo prosté hlasování, že má Danny B. o práva přijít. Diskuse se hůř předává stevardům a rozšíření hlasování o nějaká tvrzení typu že Dannymu nevěříme nikde a v ničem jsou zbytečná. A od některých se značně nečistým rejstříkem by to vypadalo opravdu zvláštně.
Nebudu jmenovat, protože nemám čas na dlouhé diskuse a vážná obvinění (třeba ze lhaní) by neměla padat bez důkazů a bez možnosti obviněného se obhájit. Což by bylo dobré doplnit i v případě obvinění Dannyho B., že obelhal vývojáře MediaWiki (co se týče Wikiversity, Juandev nějaké odkazy dodal a každý, koho to zajímá, si může udělat obrázek sám, zda jsou v nich nějaké důkazy o lhaní). Mne by to osobně celkem zajímalo. --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 10:12 (CET)Odpovědět
Presne tak jsem to myslel, proste hlasovani o odebrani prav na kazdem projektu zvlast, kde ta prava navic ma. K tem vyvojarum, obcas se stava, ze kritizuje na phabricatoru nejake prani cswiki komunity podlozene mistni diskusi a casto mu to bohuzel vyvojari zerou i s navijakem, takhle to bylo mysleno. Konkretni tasky kdyztak dodam pozdeji. --Dvorapa (diskuse)
Že kritizuje, to věřím, tam mne důkazy nezajímají. Ani mne nezajímají důkazy, že to s kritikou přehání a neústupně zastává vyhraněné názory, pokud by přišly takové názory. Osobně mne zajímají nejvíc ty důkazy o lhaní.--Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 11:24 (CET)Odpovědět
Důkazy jsem dodal, otázka je, jestli je jako tzv. daniovec přijemeš.--Juandev (diskuse) 26. 11. 2016, 11:32 (CET)Odpovědět
„tzv. daniovec“? :D Kdo mne tak zve?
A asi jsi špatně četl, k Tvým tvrzením jsem nic navíc nepožadoval.--Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 11:39 (CET)Odpovědět
Ty jsi ve střetu zájmů, tudíž by ses k této věci neměl vůbec vyjadřovat.--Máršmelou (diskuse) 26. 11. 2016, 12:57 (CET)Odpovědět
Já? Ohledně které věci bych měl být ve střetu zájmů? Že mne zajímá, kdo mi říká „daniovec“? Nebo že mne zajímá, zda Danny B. lže? Nebo že bych rád, aby nepadala obvinění nepodložená odkazy? --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 13:02 (CET)Odpovědět
Manipulace diskuse jednorázovým provokačním loutkovým účtem? To snad nemáme za potřebí. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2016, 13:07 (CET)Odpovědět
(@Tchoř:) Procházel jsem různé požadavky české komunity na Phabricatoru skrz naskrz, které sleduji nebo jsem sledoval, zároveň jsem od různých dalších wikipedistů dostal odkazy na několik dalších požadavků, kde se výrazně projevil. Většina samozřejmě obsahuje jeho klasické zastávání extrémních názorů (příklady nedávám, ale na vyžádání jich klidně několik pošlu, kdo Danyho trochu zná, tak si to dokáže představit), často i prosazování nepříliš vhodných markantních zásahů do wikiprojektů, což se řešilo už i oficiálně (konflikt s jedním z předních vývojářů MW). Každopádně obelhávání a klamavé praktiky na vývojáře se dopustil alespoň z mého pohledu v případě zavedení Babelu na české Wikiverzitě, kde Danny tvrdil, že konsensus na název kategorií neexistuje, byť při pročtení související diskuse je na první pohled patrné, že kromě jediného uživatele (Juandeva) jsou všichni pro tvar český a s dvojtečkou. Protože Danny přesvědčil vývojáře (kteří česky nemluví), že konsensus neexistuje, musel Juandev uskutečnit nové hlasování, o které už ale komunita nejevila zájem, resp. minimum editorů projevilo zájem o tvar český a bez dvojtečky, stejně tak tomu bylo i v případě nové diskuse. Výsledkem je, že za dva roky stále neběží ani základní Babel, na který konsensus je už od roku 2014, přičemž Danny je jediný proti.
Velmi podobný případ nastal i u žádosti o zavedení českého překladu textů MediaWiki jako alternativní pro slovenský (a naopak), pokud překlad daného textu v daném jazyce neexistuje (namísto výchozí angličtiny), která byla vytvořena na základě krátké diskuse u Mormegila, zároveň byly otevřeny souvislé diskuse na diskusní stránce jednotlivých komunit i na diskusní stránce skwiki, kde kromě Dannyho (proti) a Mormegila (vyjádřil obavy, ale proti vyloženě není) byly všichni pro. Vše bylo provedeno a vyřešeno, následně byly rychle spraveny dva problémy, které s touto změnou vyvstaly na skwiki a vše vypadalo v naprostém pořádku. Následně však Danny k překvapení komunit i vývojářů provedl revert změny se shrnutím, že nebyl dosažen konsensus na jednotlivých wiki (což byl jeho požadavek už od začátku), i přestože na skwiki konsensus dosažen byl a vývojáři se už na začátku v reakci na Dannyho oponentní názor shodli, že dosažení konsensu u tohoto úkonu na Wikipediích je zbytečné (navíc se změna primárně dotkne všech cs/sk projektů, nejen Wikipedií) a vývojáři na zákledě shrnutí začali požadovat vyjádření wiki komunit. Naštěstí se po další diskusi v tomto případě shodli, že moje argumenty jsou celkem zásadní a že se obě jazykové komunity (česká na twiki, slovenská na skwiki) shodly na konsensu dostatečně a vrátili jeho revert, výsledek tak je naštěstí pozitivní.
Tyto dva případy doplnily můj dosavadní názor, že Danny je člověk s extrémními názory, o to, že Danny i moc dobře ví, jak je ošklivými způsoby prosazovat a nemá zábrany tak učinit. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:16 (CET)Odpovědět
Děkuji. --Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 20:36 (CET)Odpovědět
Ani na Wikislovníku již není pravdou, že by ho nikdy nevyužil.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2016, 12:09 (CET)Odpovědět
@Shlomo: Osobně mi přijde velice podezřelé, že to právo dlouho (ani na WS nevyužíval) a teď najednou (čtyři dny po vznesení tohoto dotazu) jej použije. Nikomu do hlavy nevidím, ale přijde mi to jako účelové jednání. — Draceane diskuse 30. 11. 2016, 12:32 (CET)Odpovědět
Jen pro upřesnění: Nejednalo se o ten „nebezpečný“ import ze souboru, ale o klasický („transwiki“) import, kterých Danny B. dříve z titulu správce udělal mnoho. Nyní však již správcem není, takže ten poslední udělal z titulu importéra. Spekulovat o jeho motivech nehodlám; každopádně ten import ničemu neuškodil (spíše naopak), takže prostor pro předpokládání dobré vůle zde jistě je.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2016, 13:46 (CET)Odpovědět
@Dvorapa, Tchoř: Souhlasím s Dvorapou a Tchořem. Udělat nějakou diskusi nebo průhlednější hlasování a tam to vyřešit. A možná se shodnout na nějakých přesnějších pravidel ohledně těchto rozšířených práv, pokud neexistují. (A označování někoho za „daniovce“ nebo „juanovce“ nebo nevím za koho snad nemáme zapotřebí.) — Draceane diskuse 27. 11. 2016, 23:43 (CET)Odpovědět
Ještě jsem mu zkusil napsat, ať se práv vzdá. Velké naděje si nedělám, ale dál bych tomu tak den.--Tchoř (diskuse) 28. 11. 2016, 06:22 (CET)Odpovědět
Děkuji Tchořovi za akci, jinak klidně delší čas, rád bych nějaké aktuální vyjádření k těm právům od Dannyho viděl. --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)Odpovědět
Co se týče těch rozšířených práv, celkem se mi zamlouvá systém založený na wikietiketě, který tu již byl docela prosazován, tedy přidělování takových práv někým jiným (nikoliv sám sobě ani v případech, kdy to možné je) a jednorázově/nárazově (jen když je to nutné a pouze dočasně na provedení daného úkonu, po jeho dokončení okamžité vrácení zpět). --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Hlasování za odebrání práv importéra je imho reálné jen na Wikipedii. Na ostatních projektech se hned vyrojí Dannyho kámoši a podporovatelé a to hlasování zmanipulujou na svojí stranu. Příčemž na Wikizdrojích můžete rovnou očekávat ban indef. --Auvajs (diskuse) 28. 11. 2016, 19:06 (CET)Odpovědět

@Auvajs: Já stejně edituji jen na Wikině a občas něco málo nahrávám na Commons, takže taková hlasování klidně pozakládám já a vezmu zodpovědnost (a případné tresty za svobodné vyjádření názoru a nesouhlasu) na sebe, mně to problém nedělá :) --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 19:31 (CET)Odpovědět
OK. Jen upozorňuji na to, že na Wikislovníku byste vy sám v této chvíli neměl hlasovací právo (byť právo založit hlasování tam nikomu upíráno není). Na ostatních českých wikiprojektech pokud vím žádná pravidla hlasování nejsou. Takže to pak budou vyhodnocovat stewardi, z nichž někteří Dannymu zobou z ruky. --Auvajs (diskuse) 29. 11. 2016, 12:22 (CET)Odpovědět
Chápu, no mojí snahou je, že už by tolik nezobali, pokud tak opravdu činí, kdyby se třeba zatím první dvě české komunity na dvou wikiprojektech shodly, dále by se na to již mohlo poukazovat (proč jste pane stewarde zamítl naši žádost, když jsme ji podpořili hlasováním a stejná nedůvěra panuje i na dalších projektech viz hlasování na projektech A, B?). --Dvorapa (diskuse) 29. 11. 2016, 16:08 (CET)Odpovědět
Podle mne tu není potřeba stevardy shazovat („zobou z ruky“). Spíš je prostě Danny dost asertivní (takže se nebojí požádat a stevardi jsou obecně obvykle ochotní, je-li žádost srozumitelně zdůvodněna a dává-li smysl) a navíc má často „štěstí“, že třeba nejhlasitější z odpůrců nemá zrovna čistý štít (to je pak naopak každý včetně stevardů ohledně ochoty zdrženlivější, protože podezřívavější). Fakt si nemyslím, že by stevardi rozhodovali nějak zásadně nespravedlivě v Dannyho prospěch. A nemyslím, že je dobré je tu neadresně bez důkazů pomlouvat (a ne, nejsem stevardovec :)).--Tchoř (diskuse) 30. 11. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět
Wikiversita má myslím poměrně podrobná pravidla.--Tchoř (diskuse) 30. 11. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět
@Tchoř: pletou se ti pojmy Tchoři. Tohle je manipulace, ne asertivita.
Jinak je to přesně to co říkám, jako příznivec Dannyho B. důkazy nepřijmeš. Opět hovoříš o tom, že nebyly důkazy předloženy. Opak je ale pravdou, důkazy předloženy byly jen si je ve své zaslepenosti přehlédl?
A kdo, nebo co je to Daniovec. To je člověk, který nečistými praktikami prosazuje názory Dannyho B., například nájezdy na projekty (najednou se na projektu objeví spoustu editorů z jiných projektů, kteří začnou prosazovat názor a návrhy Dannyho B., čímž protlačí něco vůči aktivní komunitě danného projektu - známe z Wikiverity, Mety apod.), či zaslepeně obhajují a chrání osobu Dannyho B. - zatímco řada lidí považuje Dannyho jednání ve věci mích práv importu za manipulativní, pro tebe je to artivita; nebo na wiktu považuje jednoho editora za trolla rozvracejího celý projekt, ty to považuješ za korektní, správné, za něco na co má dotyčný právo.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 12:19 (CET)Odpovědět
@Juandev: Nemyslím si, že by Tchoř byl zaslepen nebo že by (minimálně v této diskusi) vyloženě zastupoval Dannyho chování. Pokud tak činí někde jinde, prosím směřujte Juandeve svoje z mého pohledu trochu přehnané příspěvky tam nebo na jeho diskusní stránku. Rád bych se držel tématu diskuse, čili nadbytečných práv. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)Odpovědět
Promiň Juandeve, ale smotal jsi toho dohromady hodně a u většiny ani nechápu, na které z mých zdejších příspěvků se snažíš reagovat, ale vidím, že to sem asi tak jako tak nepatří. Pokud chceš nějakou reakci, napiš mi své podněty, prosím, do mé diskuse.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 20:18 (CET)Odpovědět
Je možnost zjistit, kdy těchto práv na jednotlivých projektech, na kterých je má, nabyl a kdy a jak je následně dosud využíval? Případně vytvořit přehled? Možná i jak jich nabyl, ovšem to už asi bude velmi obtížně dohledatelné, navíc to pro náš účel vyloženě nutností není, byť i to může trochu pomoci. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)Odpovědět
Pokud se chcete držet sriktně tématu, jděte ostatním příkladem a neřešte tady ostatní projekty.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:15 (CET)Odpovědět
Zde máte seznam Dannyho importů do Wikipedie. Dal bych za povšimnutí, že a) toto právo už 4 roky nevyužil, b) že řada naimportovaných stránek byla smazána. Moje zkušenost s Dannyho importy byla ta, že někdy importoval špatně, čistě roboticky. Stačí si projít důvody proč je tolik jeho importů smazáno.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:20 (CET)Odpovědět
Super, děkuji moc alespoň za to. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:33 (CET)Odpovědět
Hlavní problém jak vidno tam byl s importem nevýznamných věcí a copyvií. A to souvisí i s jeho právy. Je zarážející, že se používá nástroj pro kopírování textů, které porušují autorská práva. Podle mého názoru test na porušení autorských práv je to první co se má udělat (zvlášt pokud chci se stránkou takto manipulovat) a vyřešit porušení lokálně. Navíc bych považoval za vhodné, kdyby po přesunu byla stránka zpracována dle zvyklostí projektu importérem. Zvlášť když Danny byl na obou projektech správcem. Prostě a jednoduše, jeho importy byly neprofesionální a proto bych mu práva odebral.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:28 (CET)Odpovědět
Myslím, že seznam jeho importů jako důkaz prozatím stačí, byť budu vděčný za jakoukoliv další pomoc s hledáním okolností ohledně těchto práv (nejen na Wikipedii). Proto bych přešel (v návaznosti na logickou úvahu Tchoře) ke hlasování, které by bylo dobře interpretované stevardům a jeho výsledek zřejmý pouhým sečtením hlasů. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:45 (CET)Odpovědět
Je Lípa správným místem pro takové hlasování? --Adam Hauner (diskuse) 1. 12. 2016, 14:33 (CET)Odpovědět
Já myslel, že ano, ale nevím, už i Martin Urbanec vyslovil pochybnost. Můžete to přesunout, pokud myslíte, že není. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 14:39 (CET)Odpovědět
Někdo se tu ptal, jak Danny B. k těmto právům přišel. Jako vodítko budiž log na Metě. 2. května 2007 se vzdal práv správce (po negativním hlasování) načež 28. května získal práva importéra. Jinak zajímavé my také přijde jeho dvouhodinové správcování v roce 2008. Kdybych tušil jak lehce to jde, tak si taky požádám.Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 16:34 (CET)Odpovědět

@Dvorapa, Tchoř, Juandev: Děkuji všem za podněty a názory. Založíme ŽOK, kde bychom si ujasnili, jak chceme s těmito a podobnými právy do budoucna nakládat? — Draceane diskuse 1. 12. 2016, 21:40 (CET)Odpovědět

Myslím, že ŽOK zatím není vhodný prostředek, jednak si myslím, že se na řešení celkem shodneme a nebude tu žádný spor (ŽOK je primárně k řešení sporů), jednak zde v diskusi nepadlo příliš mnoho návrhů (dva v podstatě totožné o tom, jaká byla dosavadní praxe a slušnost) a jednak se vlastně diskuse o možných variantách příliš nerozběhla. Pokud má někdo nějaký lepší nápad na nakládání s těmito právy nebo podporuje dosavadní praxi (viz výše), sem s tím. Pokud se sejde víc podporovatelů, můžeme to odhlasovat jako součást pravidel --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 22:03 (CET)Odpovědět

Hlasování

Má být právo importéra Dannymu B. odebráno?

  1. Pro Pro --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:45 (CET)Odpovědět
  2. Pro Pro --Adam Hauner (diskuse) 1. 12. 2016, 14:33 (CET)Odpovědět
  3. Pro Pro OJJ, Diskuse 1. 12. 2016, 14:44 (CET)Odpovědět
  4. Pro Pro --Hugo (diskuse) 1. 12. 2016, 15:04 (CET)Odpovědět
  5. Pro Pro --Mormegil 1. 12. 2016, 15:07 (CET)Odpovědět
  6. Pro Pro--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 15:22 (CET)Odpovědět
  7. Pro Pro — Draceane diskuse 1. 12. 2016, 17:39 (CET)Odpovědět
  8. Pro Pro U takto nečinného a nekomunikujícího uživatele celkem není co řešit.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 18:24 (CET)Odpovědět
  9. Pro Pro Podporuji odebrání. --Chmee2 (diskuse) 1. 12. 2016, 20:20 (CET)Odpovědět
  10. Pro Pro Dlouhodobě neaktivní uživatel. --Mario7 (diskuse) 1. 12. 2016, 21:54 (CET)Odpovědět
  11. Pro Pro Jako Tchoř, navíc sám nemám s Dannym B. dobré zkušenosti. --Remaling (diskuse) 2. 12. 2016, 00:14 (CET)Odpovědět
  12. Pro Pro --Bazi (diskuse) 2. 12. 2016, 00:20 (CET)Odpovědět
  13. Pro Pro Práva importéra/transwiki importéra by měla být podmíněna přinejmenším právy správce. --Vachovec1 (diskuse) 2. 12. 2016, 00:24 (CET)Odpovědět
  14. Pro Pro U tohoto uživatle nastala wikismrt, toto právo je tedy pro něj zbytečné. --Jowe (diskuse) 2. 12. 2016, 00:25 (CET)Odpovědět

Nevím, kdo se o to zasloužil, ale zdá se, že Hotovo Hotovo.. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2016, 15:47 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Kdo to byl přesně se nedozvíme, log na Metě tvrdí následující. 3. 12. 2016, 17:38 Bennylin (diskuse | příspěvky) změnil členství uživatele Danny B.@cswiki ve skupinách z automatický strážce, importér a nepodléhající blokování IP adres na (žádné) (Ticket #9669328). Pravděpodobně tedy někdo požádal stewardy přímo skrze jejich OTRS adresu stewardswikimedia.org. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2016, 20:38 (CET)Odpovědět

Tornjak

Přesunuto do Diskuse:Tornjak --Martin Urbanec (diskuse) 23. 11. 2016, 18:09 (CET)Odpovědět

Směna

Byly byste pro to, udělat takovou tabulku směn revertérů+správců? Někdy tu není nikdo, jindy se navzájem motáme. Mít to rozvrhnuté by bylo fajn, každýby věděl, kdy na RC má a kdy nemusí. Myslí si to i Martin Urbanec. OJJ, Diskuse 24. 11. 2016, 09:12 (CET)Odpovědět

Jo jo... Otázka zní, zda by to mělo být neveřejné či veřejné. Pokud bude tabulka neveřejná, nastane problém s udělením přístupu všem na patrole, navíc snadno se vandal může nahlásit jako patrolář a zneužít tak jak tak. Takže si nemyslím, že mít to veřejně by bylo nějak extra špatně. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 11. 2016, 09:38 (CET)Odpovědět
Další level jsou píchačky? --frettie.net (diskuse) 24. 11. 2016, 10:45 (CET)Odpovědět
Má to smysl, když tady nikoho do ničeho nemůžeš nutit? Matěj Suchánek (diskuse) 24. 11. 2016, 13:35 (CET)Odpovědět
@Matěj Suchánek: Jen tak orientačně. Jako třeba dneska ráno. S Martinem jsme patrolovali, skákaly tam konflikty a Martin neměl čas. Tak jsem převzal na ráno a před chvílí zase Martin. Prostě jen taková tabulka, na kterou by se někdo podíval a řekl si: Aha, kouknu na Wiki tak za hodinu. Zatím je to ale značně nepromyšlené. OJJ, Diskuse 24. 11. 2016, 13:39 (CET)Odpovědět
No jo, třeba pak můžeme zavést černé puntíky pro wikipedisty, kteří se „nedostaví“ na svou směnu a červené pro ty, kdo situaci zachrání. A samozřejmě, že by to bylo předmětem nové statistiky. Holt fantazii se meze nekladou :). --Mario7 (diskuse) 24. 11. 2016, 13:53 (CET)Odpovědět
Za tři „áčka“ denní bloček; za deset indef… --Kacir 26. 11. 2016, 04:45 (CET)Odpovědět

Vlastní výzkum?

Občas se stává, že ve zdrojích jsou informace, které předpokládají další znalost. Tak například. V jednom zdroji je uvedeno, že organizaci X založilo 7 obcí, jmenovitě: 1, 2 3 4 5 6 7. A pak se tam ještě píše, že 3 ze sudet byly v roce 1938 z organizace vyloučeny. Já ale nevím, které to byly. Použiji proto, jiný zdroj, kde zjistím, že v sudetech leželi 3, 6, a 7. Uvedu to do článku. Je to vlastní výzkum nebo ne? V poznámkách kvalitních článků jsem viděl i to, že někdo rozporuje jeden zdroj jiným, nebo zdroje hodnotí jako nepřesné, tendenční. Jak se s takovým problémem správně poprat?--Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 10:02 (CET)Odpovědět

Záleží na okolnostech, u každého případu jiných: jak jsou zdroje kvalitní, co je zdrojováno, jaké zdroje jim odporují.. (Když u Sudet napíšeš 7 obcí,[ref1] čtyři ležely ve vnitrozemí a tři v Sudetech,[ref2] roku 38 byly tři sudetské obce vyloučeny,[ref3] tak bych problémy s recenzenty nečekal; ale kdyby šlo o větší města - Liberec, Děčín - tak jejich poloha v Sudetech je trivialita, která zdroj nepotřebuje).--Jann (diskuse) 24. 11. 2016, 19:08 (CET)Odpovědět
Moc nerozumím tak uvedu konkrétní případy: zde podle zdroje vyjmenovávám firmy, které za první republiky založili asociaci a pak je ve zdroji napsáno, že v roce 38 se odtrhly 3 sudetské. Já mám k dispozici obce, kde ty firmy sídlili, ale abych zjistil, které z těch tří byly v sudetech, tak jsem musel prohledat seznam obcí v sudetech. Je to vlastní výzkum, který na Wikipedii nepatří, nebo je takové "prozkoumání" věci v pořádku? Asi bych to pak citoval takto: Věta o otržení obce,[zdroj ze seznamu sudetských obcí] obce[zdroj ze seznamu sudetských obcí] a obce[zdroj ze seznamu sudetských obcí] v roce 38.[zdroj o asociaci a odtržení] a nebo mám použít poznámku a uvést tam, že ty 3 sudetské obce jsou pravděpodobně tyto tři, protože právě tyto tři jsou v seznamu a zbylé ne?
V tomhle mě trošku rozrušil Jan Polák, který pokud nemá zdroj pro danné tvrzení, tak informaci nepoužije. Např. v článku Václav Skalník jsem upozornil na to, že část původních městských sadů, které skalník navrhoval (na to zdroj máme), se jmenuje Skalníkovy sady(na to, že je to po tomhle Skalníkovi zdroj nemáme). Je tedy vysoce pravděpodobné, že je to po něm pojmenováno, ale Jan Polák to do článku bez reference neuvede.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 09:56 (CET)Odpovědět
U Skalníka soudím, že nelze přímo uvést "část sadů je po něm pojmenována", když k tomu není zdroj, ale imo bylo by možné uvést např. "část sadů dostala roku xy název Skalníkovy sady.[zdroj]".
U Sudet bych psal takto: ...připojila firma Weigsdorfské textilní závody z Višňové.[2] V roce 1938 se odtrhly firmy v Sudetech[2] (v Opavě, Vrbně pod Pradědem a Višňové)[3] a v roce 1940 se připojil Wiess a synové ze Dvora Králové n. L.[2]--Jann (diskuse) 25. 11. 2016, 15:38 (CET)Odpovědět
Áha, to je zajímavé!--Juandev (diskuse) 26. 11. 2016, 11:34 (CET)Odpovědět

Online vyhledávání ve starých časopisech

Potřeboval bych najít nějaké informace v časopisech a novinách. Jak je ale najít? Google zprávy už jsem prošel a teď bych potřeboval jít dále do historie nebo použít magazíny. V případě knih bych řekl, že z klíčových slov, nebo skenu. Jak je to v případě novin a časopisů - jsou třeba pro takové případy dostupné v OCR?--Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 13:40 (CET)Odpovědět

Ahoj, na tohle sám nedovedu odpovědět, ale přijde mi to přesně jako otázka k položení knihovníku a archiváři na semináři v Moravské zemské knihovně, který pořádáme v předvečer brněnské Wikikonference. Pokud máš možnost být už v pátek na 16:00 v Brně, tak tě vřele zvu k účasti (otázku lze položit už předem v přihlášce, tak se na ni náš přednášející bude moci připravit). Je to odborník právě i na staré tisky, digitalizaci literatury apod. Pokud bys mohl dojet až později ten den, bude možné to s ním probrat někde při následném posezení v hospodě. Ubytování pro mimobrněnské nabízíme zdarma nebo za pár stovek. A i kdybys mohl přijet až v sobotu, tak tě stejně zvu, abys tento svůj dotaz na stránku akce připsal – můžeme získat odpověď tam a pak se o ni s tebou podělit. S pozdravem --Blahma (diskuse) 24. 11. 2016, 14:22 (CET)Odpovědět
@Juandev:: Není jasné, o jaké časopisy a noviny Ti jde - jak staré, z jakého území. A tak je odpověď docela složitá:

Jo díky. U toho Google News Archive se mi zdá, že v čr to nejde před rok 2010 a navíc se mi to neřadí, podle data vydání, ale relevance.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 10:00 (CET)Odpovědět

Pozvánka pro wikipedisty na seminář o hledání zdrojů

Moravská zemská knihovna zve wikipedisty do svých prostor. Součástí semináře 2. prosince bude kromě tipů na zajímavé zdroje informací a obrázků i malá prohlídka knihovny.

V předvečer letošní Wikikonference nabízím všem wikipedistům účast na semináři, na kterém se s námi knihovník a archivář Moravské zemské knihovny, který denně pracuje s informačními zdroji – ať už tištěnými, digitalizovanými nebo elektronickými – podělí o různé tipy na to, jaké a zdroje bychom mohli používat při naší encyklopedické práci a kde je najít. Sám je fanouškem Wikipedie a rád by pomohl nám wikipedistům získávat do ní co nejlepší informace a obrázky z toho všeho, co je dostupné, ale třeba o tom ne každý víme. Je připraven zodpovídat i individuální dotazy a zaměřit svou prezentaci podle našich individuálních zájmů – stačí, když oblasti svého zájmu uvedete v přihlášce. Seminář proběhne v pátek 2. prosince od 16:00 do 18:00 v Brně, po něm si pak ještě půjdeme s přednášejícím někam sednout. Přihlašuje se přes stránku akce, je možné dorazit i se zpožděním či v krajním případě zanechat jen svou otázku na stránce akce. Mimobrněnským nabízíme v souvislosti se sobotní Wikikonferencí možnost přenocování z pátku na sobotu (a rovněž ze soboty na neděli) zdarma nebo za pár stovek – podrobnosti jsou na odkazované stránce. A pokud do Brna vyrazíte, můžete to spojit i s účastí na Wikikonferenci a nechat si proplatit i cestovní náklady (členové WMČR 100 %, ostatní 50 %). S pozdravem --Blahma (diskuse) 24. 11. 2016, 14:45 (CET)Odpovědět

Crowdsourcing zajímavých začátků článků

Znáte nějaký článek na Wikipedii, který má zajímavou první verzi či editační historii z doby jeho začátků nebo se s jeho vznikem váží nějaké zajímavé okolnosti, ačkoliv dnes už je z něj normální článek? Mám na mysli něco takového, jako je nejstarší verze článku Prase domácí. Sháním takové články pro přednášku, kterou chci mít na letošní Wikikonferenci 3. prosince v Brně. Předloni jsem už zde s vaší pomocí takto úspěšně crowdsourcoval různé problémy a spory a vznikla z toho nakonec prezentace Stinné stránky Wikipedie, která byla dle hodnocení účastníků vůbec nejúspěšnější přednáškou tohoto ročníku. Věřím, že i tentokrát přijdete se zajímavými náměty a na tuto zkušenost letos úspěšně navážeme. Všem přispěvatelům předem srdečně děkuji. --Blahma (diskuse) 25. 11. 2016, 00:12 (CET)Odpovědět

Myslím, že leccos by se dalo načerpat zde. --Palu (diskuse) 25. 11. 2016, 07:03 (CET)Odpovědět
Doufám, že se tu na mě nikdo nebude zlobit, ale tohle byla moje vůbec první (anonymní) editace Wikipedie. Ano, byl jsem tou dobou na ZŠ. — Draceane diskuse 25. 11. 2016, 14:40 (CET)Odpovědět
Užovka černá, najdi si smazanou verzi. OJJ, Diskuse 25. 11. 2016, 14:53 (CET)Odpovědět

Mně přijdou zajímavé otázky diskutované kolem významnosti, kterou nevím, zda jsou zváni posoudit i nějací lidé znalí v oboru (to se může týkat např. silnic III. třídy, které nejednou sledují starodávnou dálkovou či transkontinentální trasu). Z trochu podobného a trochu jiného důvodu mě vždycky zajímaly i otázky rozlišování např. ulic, a vůbec tvoření stránek ulic a prostranství, kde je evidentně namístě a potřebná funkce rozcestníku, avšak mnoha účastníky podceňovaná, ostouzená, či nahrazovaná kategoriemi, což jistě jako doplněk smysl může mít (nebýt toho, že zařazení velmi často a stále v řadě případů někdo předělává, nebo i vylepšuje). --MONUDET (diskuse) 25. 11. 2016, 15:32 (CET)Odpovědět

Čili by mě jako adept napadlo heslo (článek pro mě zní až moc závažně) třeba náměstí Republiky v Plzni (dokonce s živou diskusí), nebo Valdštejnská ulice v Praze na Malé Straně (s výhrůžkami zrušením pro bezvýznamnost apod.). --MONUDET (diskuse) 25. 11. 2016, 15:38 (CET)Odpovědět

ː Vysoké nad Jizerou - bývalo to pěkně barvité a košaté heslo. Týden jsem běhala a popisovala místopis a památky, než to celé někdo smazal, že tam něco z dřívějška bylo opsané (nikoliv mnou) a on nepoznal, co je co. Přitom stačilo jen věcné informace zkrátit a nastylizovat encyklopedicky. --Dobroš (diskuse) 1. 12. 2016, 21:26 (CET)Odpovědět

Šablona:Sloučit

Na Diskuse k šabloně:Sloučit#Jazyková kostrbatost jsem navrhl stylistickou úpravu textu šablony {{Sloučit}}. Vždycky, když na ni narazím, mě ta slova (odtud, sem, vešekerý…) zmatou. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2016, 19:10 (CET)Odpovědět

Úpravy provedeny, v diskusi nepadly podstatné námitky a úpravy nejsou příliš významné. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 12. 2016, 16:42 (CET)Odpovědět

Šablony v zápatí článků

Pod technickou lípou se rozběhla diskuse ohledně vzhledu a umístění (resp. pořadí) šablon v zápatí článků a mezerách mezi nimi. Jste zváni k vyjádření svého názoru na toto téma. --Dvorapa (diskuse) 2. 12. 2016, 12:35 (CET)Odpovědět

Lobkovicové vs. Lobkowiczové a další

Zdravím! Obracím se na všechny wikipedisty s žádostí o pomoc hned ve dvou záležitostech – obě se týkají českých šlechtických rodů. Máme tu Lobkovice a Kolovraty. Problém je s pravopisem, Wikipedie je v tomhle navíc nejednotná, protože tu máme jak článek Václav Eusebius Popel z Lobkovic, tak Jan V. Popel z Lobkowicz a plno dalších. Také je na Wikipedii Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat i František Xaver Krakowský z Kolowrat. Osobně stojím za českými variantami, nicméně, ocenila bych i názor ostatních. Co se literatury týče, tak je tu například kniha Lobkowiczové, ale i Polyxena z Lobkovic a pár dalších. Koukala jsem i na pár bakalářských a diplomových prací a například na Jihočeské univerzitě v ČB uvádí jen Lobkovicové . Co se Kolowratů týče, pak jsem našla například knihu Kolowratové - Věrně a stále Pavla Juříka... --Leome 323 ♥ (diskuse) 2. 12. 2016, 20:06 (CET)Odpovědět

Trochu chápu tu potřebu i vášeň po sjednocování (ho i kontrolovat apod.). Ale třeba robotizovat to nejde, protože se citují matriky (kde v tom také už byl hokej), staré publikace (kde se mohou lišit i jména autora samotného, případně jména osob uvedených v názvu apod.), opisují se náhrobky apod. Je vhodné upozorňovat na odchylky, a když jsou zbytečné ("kudrlinky"), asi je dobré to zestejnit. Odlišnosti v psaní asi zlobí při vytváření odkazů. Ale úplně to zglajchšaltovat, to bych byl za sebe spíše nespokojen (ale vidíme tu i v diskusích podobných případů povíce). --MONUDET (diskuse) 2. 12. 2016, 20:31 (CET)Odpovědět
Asi by tam měla být u některých frekventovaných variant i přesměrování. A na té hlavní rodové stránce by vždy měl být odstavec prostě v klidu vysvětlující, že jméno mělo varianty. Bez boje. --MONUDET (diskuse) 2. 12. 2016, 20:40 (CET)Odpovědět
Také bych to automaticky všechno nepřeváděl na jedinou možnou formu. Ostatně je vždy nutné vycházet z relevantních zdrojů, takže je třeba (v každém individuálním případě) vždy upřednostnit tu variantu, která je v literatuře zkrátka častější; je-li používaná i jiná varianta, je na místě přesměrování. Něco jiného je název článku o rodu jako takovém, zde asi může mít česká Wikipedie důvod dát přednost české variantě. --Vlout (diskuse) 2. 12. 2016, 20:47 (CET)Odpovědět
Oni to spíš než německé jsou staré české pravopisy, německý pravopis (s „t“) je v názvu článku Ferdinand Lobkowitz. Řekl bych, že jako u panovníků jsou u šlechtických rodů v minulosti (osoby, stavby atd) zažité tvary se současným pravopisem. Ale používán a prosazován je i „skutečný“, tedy archaický pravopis, činí tak například heraldik Milan Buben a též ze strany potomků šlechtických rodů, kteří mají tak zapsané příjmení. Článek k tématu. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 12. 2016, 23:15 (CET)Odpovědět
To samé třeba Lichtenštejnové, ačkoliv se v současné odborné literatuře setkáváme i s nepočeštělou podobou Liechtensteinové (např. zde, zde a zde). Docela vtipně pak vypadá tato pozvánka na konferenci, kde se v programu kombinují oba tvary. Pak tu jsou i různé patvary jako např. Liechtenštejnové. Těžko nějak určovat správný tvar, asi bych používal ten, který preferuje současná odborná literatura, případně ten používanější. Ještě upozorním např. na Černíny/Czeniny, Ledeboury/Ledebury či Hrubí z Jelení/Hrubí z Gelenj/Hrubí-Gelenj. A takovýchto rodů bude velké množství. --Freibo (diskuse) 2. 12. 2016, 23:54 (CET)Odpovědět
@Vlout: Takže Kolowrat-Krakowští přejmenovat? A ještě jsem se chtěla zeptat na dva další: Jiřího a Jiřího. Dva různí pánové s téměř stejným jménem . S tím bych určitě něco udělala, tohle je dost hrozný... --Leome 323 ♥ (diskuse) 3. 12. 2016, 13:23 (CET)Odpovědět
To zase nevím, takový přehled v literatuře nemám. Editujte s odvahou. --Vlout (diskuse) 5. 12. 2016, 11:32 (CET)Odpovědět
K problému bych doplnil, že je velmi pravdivé konstatování "Problém je s pravopisem...". Snad je vhodné doplnit k M. Orlickému, že zásada psát jména podle zvyklostí současné rodiny je v současnosti asi s největší silou "prosazováno" prací Petra Maška (Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti). Co jsem vypozoroval, tak současný pravopis (a zároveň "archaický": Lobkowicz) se užívá u textů zabývajících se dneškem a zpět tak do 19. století, zatímco raní novověkáři se již zásadami současné rodiny necítí být tolik vázání, takže více používají tu "modernizovanou archaickou podobu" (nebo jak tomu má říkat, tedy "Lobkovic", ale i zde by bylo možné najít řadu výjimek). --marv1N (diskuse) 3. 12. 2016, 20:02 (CET)Odpovědět
Tímhle jsem se nikdy nijak zvlášť nezbýval, ale chvíli jsem pracoval pod jednou z větví Lobko...ů a vím, že skutečně všechny varianty jsou de facto „správně“ a záleží na používání od rodiny k rodině, od kronikáře ke kronikáři a od století ke století (Lobkovic, Lobkovitz, Lobkowic, Lobkowicz, Lobkovicz atd.) Whitesachem (diskuse) 4. 12. 2016, 19:34 (CET)Odpovědět

Fotografie senátorů a senátorek

Ahoj, tak po dnešku bychom měli mít v podstatě komplet fotografie všech členů a členek Senátu České republiky. Ve spolupráci s Wikimedia ČR se mi povedlo opět domluvit jejich uvolnění pod svobodnou licenci a jsou již i na Commons. Doplnil jsem je i do článků, ale nezvládl jsem založit k nim kategorie. Takže kdybyste se chtěl někdo v tomto směru seberealizovat, budu moc rád za pomoc. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 6. 12. 2016, 14:47 (CET)Odpovědět

Skvělá práce, díky. --Bazi (diskuse) 6. 12. 2016, 15:08 (CET)Odpovědět
Mockrát díky za zajištění fotografií. --Jan Polák (diskuse) 6. 12. 2016, 20:55 (CET)Odpovědět
Díky moc. Zrovna jsem chtěl psát, jestli letos zase budou – a hele, fotky jsou na světě. Takže to znamená, že nám teď chybí jen senátní matadoři jako Kubera? — Draceane diskuse 11. 12. 2016, 17:42 (CET)Odpovědět

Asi blbej dotaz... žopp

Už u několika mnou sledovaných stránek se mi v přehledu objevila editace/úprava "dle ŽOPP" a přiznám se... že mne to začíná štvát, že nemam ponětí, o co jde. Teda ne že bych to myslel jako kritiku nebo výtku nebo tak něco... Jenom prostě nevim, co to je a tak se ptám... a přitom se doznávám k tomu, že to, že nevim, mi začíná lízt na nervy :-D
Díky za odpověď.
Niusereset (diskuse) 6. 12. 2016, 20:47 (CET)Odpovědět

WP:ŽOPP, aneb žádost o provedení práce. JAn (diskuse) 6. 12. 2016, 21:31 (CET)Odpovědět
Aha, děkuju :-)
Niusereset (diskuse) 6. 12. 2016, 21:36 (CET)Odpovědět

I mně, který píšu na Wikipedii skoro 10 let, není na první pohled jasné shrnutí editace, které vypadá třeba takto: "zs, lf, es, port, fmt, comm". Rovněž mi vadí, když někdo vloží poměrně významnou údržbovou šablonu, např. {{Přesnost}}, a do shrnutí uvede jen "šablona". --Jvs 8. 12. 2016, 08:08 (CET)Odpovědět

@Jvs: Závěrečné sekce, lf patrně odřádkování (Line feed), encyklopedický styl, portál, fmt bez mučení nevím, commonscat. Používá to hlavně @Horst:, zeptáme se jeho :). --OJJ, Diskuse 10. 12. 2016, 18:16 (CET)Odpovědět
Fmt je formát :). --Martin Urbanec (diskuse) 10. 12. 2016, 18:21 (CET)Odpovědět
„lf“ = „linkfix“ (viz např. zde). --Marek Koudelka (diskuse) 10. 12. 2016, 18:24 (CET)Odpovědět
@Martin Urbanec, Marek Koudelka: Tak jsme s kolegou zase o něco chytřejší, já to prostě nazývám narovnání přesměrování nebo rozcestníku nebo fix odkazu. Pravdou však je, že pro někoho je to také shrnutí, neshrnutí. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2016, 18:31 (CET)Odpovědět

Jednalo se o editace pomocí HypoBOTa, shrnutí znělo Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016, čili zase tak mystifikující to podle mě nebylo. --Wesalius d|p 8. 12. 2016, 09:09 (CET)Odpovědět

Zkušení uživatelé někdy zapomínají, že shrnutí čtou i uživatelé méně zkušení a méně zběhlí ve wikipedijním newspeaku, někteří z nich mohou být i úplnými nováčky. To není výtka, člověk se zapomene snadno, ale spíš připomenutí, abychom na to mysleli. Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 12. 2016, 12:25 (CET)Odpovědět
Kdyby shrnutí editace obsahovalo přímý vnitřní odkaz na onu žádost o provedení práce (např. „Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP“), asi by to už nikoho nemátlo. --Vlout (diskuse) 9. 12. 2016, 14:49 (CET)Odpovědět
Problém by ale vznikl při přesunu žádosti do archivu. Na řešení tohoto problému by se muselo ještě zapracovat. --Jan Polák (diskuse) 9. 12. 2016, 20:33 (CET)Odpovědět
Tím řešením je trvalý odkaz. --Martin Urbanec (diskuse) 9. 12. 2016, 20:39 (CET)Odpovědět

Naučte stroj rozeznávat škodlivé editace

Právě probíhá "učení" nástroje na usnadnění odhalování vandalských editací. Potřebujeme 5000 "lidských rozhodnutí" ohledně editací, jestli jsou škodlivé či nikoliv. V době psaní tohoto příspěvku máme zatím jen 871 rozhodnutí. Pro všechny zájemce bližší informace a návod, jak přispět je tento příspěvěk pod technickou lípou. --Wesalius d|p 8. 12. 2016, 08:55 (CET)Odpovědět

Zabalené jazyky v interwiki

U článků, které existují ve více jazycích, jsou sbaleny jazykové verze. Je tam výběr několika málo jazyků, a pokud má čtenář zájem o další, musí rozbalit pole další jazyky a dohledávat je. Nebylo by uživatelsky příjemnější nechat tam rovnou celé menu se všemi jazyky jako je tomu např. na anglické nebo německé wiki? Přimlouval bych se za původní podobu, kdy tomu tak bylo. --Mahaj (diskuse) 9. 12. 2016, 23:07 (CET)Odpovědět

Podle mě by to určitě lepší bylo. Sám jsem si to vypnul v udělátkách, nezaregistrovaným a neznalým tohle řešení ale moc nepomůže. Podpora na vypnutí by tu byla, ale podle některých kolegů nám to vývojáři nedovolí (nechápu ale, proč to jiným Wikipediím povolí). --Palu (diskuse) 9. 12. 2016, 23:24 (CET)Odpovědět
Děkuji Vám za odpověď. O té předchozí diskuzi jsem nevěděl, proto jsem se na to ptal. Taky mi hlava nebere, proč to u české verze nejde, zatímco u většiny ostatních to tak jde. Taky se divím, že se to zavedlo jen tak bez nějaké předchozí diskuze nebo hlasování. --Mahaj (diskuse) 10. 12. 2016, 11:32 (CET)Odpovědět

Titaniic

Dobrý den, měl bych prosbu, potřebuji názor na pracovní verzi článku o projektu Titaniic. Existuje ještě varianta to předělat do článku o Titaniic přímo a ne o osobě. Některé menší věci ještě budu doplňovat a to důležité a většina, tam už je. Na en verzi existuje varianta o konkurenčním projektu, proto si myslím, že samotná myšlenka na tvorbu článku o projektu má naději existovat, jenom by mě zajímal váš názor na podobu článku a případně hrubé nedostatky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Darina_Hel%C3%ADkov%C3%A1

Děkuji za názory, píšu to na cizím účtu, můj účet je Paxancz.

Pro přehlednost bych poprosil, vždy přidávat něco nového a neopakovat se po někom předešlém.

--Darina Helíková (diskuse) 10. 12. 2016, 18:10 (CET)Odpovědět

@Darina Helíková: Dobrý den, osobně se domnívám, že mohou existovat články oba. Jeden primárně zaměřený na osobu Ondřeje Vrkoče, druhý zaměřený na projekt samotný. Samozřejmě podmínkou je, aby oboje bylo encyklopedicky významné, ale při současných zdrojích tam nevidím větší problém. Možná ale bude mít jiný názor Mario7 či Horst, kteří články předtím mazali. Hrubší nedodělky tam nevidím (chápejte jako nic, co by bylo potřeba vyřešit buď opravou nebo smazáním). Ještě bych měl nabídku, protože koukám, že článek již byl dán do hlavního prostoru, jen byl smazán. Protože zdroje asi nakonec nebudou problém, můžu dvě předchozí verze obnovit na podstránce uživatelské stránky, abyste mohl čerpat i z předchozích verzí. Budete-li o toto mít zájem, požádejte na nástěnce správců, kteří toto mohou provést. Děkujeme za Vás zájem Wikipedii pomoci! S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 10. 12. 2016, 18:43 (CET)Odpovědět
Zdravím, článek může existovat (zdroje jsou dostatečné), ale osobně bych upřednostňoval existenci jediného článku o projektu (jméno tvůrce řešit přesměrováním). Článek o osobě by byl totiž z valné části pouhou kopií článku o projektu :). --Mario7 (diskuse) 10. 12. 2016, 19:19 (CET)Odpovědět

Editaton za lidská práva

Milí kolegové a kolegyně, dneska startuje Editaton za lidská práva, který pořádá Wikimedia ČR společně s Amnesty International. Připojit se může kdokoli na dálku (zapište se do odkázaného kurzu a třeba si i vyberte článek), fyzicky se sejdeme v podvečer v Městské knihovně v Praze. Pokud se nestíháte zapojit dnes, můžete vybrané články psát či dopisovat až do neděle. (A samozřejmě i po ní, ale již ne v rámci této akce.)

Budeme psát články o vybraných lidech, většinou vězních, jejichž lidská práva jsou omezována. Jakožto wikipedisté musíme být samozřejmě nestranní, ale informování o všem důležitém, což tyto kontroverzní kauzy jsou, je důvod, proč Wikipedii tvoříme. Kdo nemá problém i s trochou aktivismu, může kromě toho dorazit (klidně jen na pár minut) do knihovny, napsat a poslat odpovědným osobám papírový dopis a lobbovat tak za propuštění daných osob či nápravu situace. Budeme moc rádi, když se zúčastníte! --Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 13:05 (CET)Odpovědět

Edward Snowden jako bojovník za lidská práva? Řekl bych, že spíš ne, minimálně je toto zařazení dost kontrovezní. Neznám ty ostatní osoby se seznamu (teď jsem ho v rychlosti prolít), ale napsat Snowdenovo jméno vedle nich mi nepřijde vhodné. Kdo ho tam prosím zařadil? Proč? Ale nechci tady rozvíjet nějaké politické diskuze a i tak to možná bude lepší řešit třeba zde. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 13:26 (CET)Odpovědět
Není tam veden jako bojovník za lidská práva, ale jako osoba, v jejíž případě dochází k porušování lidských práv. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 13:34 (CET)Odpovědět
Na seznamu jsou lidé/případy, které vybrala Amnesty International. Myslím, že nemá moc cenu tady ani jinde ve Wikipedii diskutovat o tom, jestli E. Snowden je, či není bojovník za lidská práva. Nám jde o co možná nejobjektivnější popsání, ne oceňování či odsuzování. --Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 13:37 (CET)Odpovědět
Díky kolego Palu, to je pravda. Já jsem to automaticky bral tak, že na seznamu jsou zkrátka lidé, kteří se v oblasti lidských práv více angažují. Kdyby mi tedy někdo třeba přes email vysvětlil, jak jsou porušována lidská práva pan Snowdena, budu mu vděčný (bez ironie). --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 13:50 (CET)Odpovědět
Možná ještě účinnější bude napsat to do článku o něm a podložit věrohodnými zdroji. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 14:20 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Veselý: Tak s tím úplně nesouhlasím. Respektive dejme tomu, že nemá smysl diskutovat o tom, zda je, či není Snowden bojovník za lidská práva, to je moje formulace, ale myslím, že je vhodné diskutovat o tom, proč byl zařazen na seznam lidí, jejichž práva jsou porušována, respektive proč je jeho jméno spojováno s Wikipedií a tímto editatonem a zároveň organizací, která se zabývá bojem za lidská práva. Samozřejmě, že Wikipedie by měla být objektivně rozšiřována, jenže pokud vložíš pod Lípu příspěvek, na který teď reaguju a založíš tuto stránku, tak podle mě musíš počítat i s tím „oceňováním či odsuzováním“, nikoli snad přímo Snowdena, ale způsobu, jakým je v kontextu Wikipedie prezentován a také tím, jakým způsobem jsou formulovány projekty, na kterých se Wikipedie podílí. Jak jsem psal, případná diskuze se nemusí vést zrovna zde. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 14:23 (CET)Odpovědět
Ten výběr nicméně skutečně provedla už Amnesty International, ta ho uvádí na svých stránkách, takže IMHO opravdu nemá cenu propírat jedno z vybraných jmen, pokud Wikipedie reflektuje prostou skutečnost, že i Edward Snowden je na seznamu těch, za které AI nabízí psát dopisy v rámci svého maratonu. Každý nechť píše dopisy jaké chce (nebo klidně žádné) a každý nechť si vybere z nabídky články na založení/vylepšení jaké chce (nebo se do editathonu nezapojuje). --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 14:41 (CET)Odpovědět
Ano, a Wikipedie, který by měla být nezávislá, ho přebrala a prezentuje ho tak, jak ho prezentuje, což se mi jeví (na základě informací, které mám k momentálně k dispozici) poněkud kontrovezní. Jinak v podstatě nic proti Amnesty International, určitě dělají spoustu užitečné práce, ale asi budou záležitosti, ve kterých se s nimi úplně neshodnu. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 14:50 (CET)Odpovědět
Ten seznam nepřebrala Wikipedie, v hlavním jmenném prostoru nikde není. Je to akce WM ČR, ne Wikipedie. A WM ČR (i WMF) zkrátka je "aktivističtější" než Wikipedie.--Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 14:54 (CET)Odpovědět
Jasně, WM ČR, takže nebude vadit, když vám toto smažu, doporučím přesun sem a nebo alespoň celou tuto sekci revertuju :-) ? --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 15:04 (CET)Odpovědět
To, že je v prostoru Wikipedie (z technických důvodů) umístěna projektová stránka workshopu, neznamená, že je workshop oficiální akcí celé komunity. To spolu vůbec nesouvisí.--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:11 (CET)Odpovědět
Technická, všechny akce v kurzovem rozhraní jsou akce WMČR. Podobně jako wikikonference a další. --Martin Urbanec (diskuse) 14. 12. 2016, 15:23 (CET)Odpovědět
Všechny asi ne, výhradní právo na kurzové rozhraní si WMČR nedělá :-). Může ho využívat kdo chce a občas tam jsou asi i na nás nezávislé akce. Třeba olomoucký workshop Jana Kameníčka byla spíše jeho iniciativa podpořená námi, než že by to byla akce WMČR jako taková :-). Těžko se to samozřejmě nějak odděluje. Ale slouží všem, Remaling klidně může zorganizovat workshop za cílem vyjasnění lidskoprávního statutu E. Snowdena :-)--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:27 (CET)Odpovědět
Technická, netechnická, tady, támhle, Olomouc (s tímto jsem neměl problém) nebo Praha - prostě to tady je a tak se k tomu vyjadřuju a nadhazuju možnou míru kontroverze této akce. Vlastní editaton - chacha, chichi, to ne, ale zkusím o tom Snowdenovi více nastudovat a kdo ví, třeba mi pomůžou i informace přidané v rámci tohoto editatonu, že. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 15:49 (CET)Odpovědět
Rozhodně by bylo dobrým výstupem rozšíření vlastního článku, jak už psal Bazi. Jestliže někdo tvrdí, že jsou porušována jeho práva, tak k tomu má asi nějaký důvod, stejně jako mají nějaké důvody státní orgány pro jeho stíhání – obé by se mohlo v článku odrazit. --Vlout (diskuse) 14. 12. 2016, 15:58 (CET)Odpovědět
Jasně, však jsem taky Bazimu za příspěvek poslal poděkování. Bude samozřejmě fajn, pokud se články založí/rozšíří, editaton vnímám i pozitivně, sám jsem přemýšlel, že o nějaké osobě na seznamu napíšu článek. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 16:19 (CET)Odpovědět
Díky za tento workshop a jako příští akci navrhuji editaton za elektrické křeslo pro Edwarda Snowdena. Věřím, že nebude námitek. --Vavrin (diskuse) 16. 12. 2016, 14:12 (CET)Odpovědět

Šablony pod závěrečnými sekcemi

Pod technickou lípou se řešilo chybné odsazení šablony Autoritní data plynoucí z jejího nejednotného (chybného?) umístění v článcích. Přišlo se tak na větší problém nejednotnosti šablon pod závěrečnými sekcemi ve vzhledu, odsazení a pořadí. Proto bychom se chtěli zeptat širší komunity:

  1. jaké pořadí mají mít šablony pod závěrečnými sekcemi v článcích (autoritní data, portály, navigační šablony, pahýl, posloupnosti aj.);
  2. jaké by mezi nimi měly být rozestupy (můžete se odpíchnout např. od návrhu zpod technické lípy a řádně ho zkritizovat);
  3. zda a případně jak by se měl změnit jejich aktuální vzhled (aktuálně jsou portály i autoritní data shodné s rámečkem kategorií, dříve však byla autoritní data shodná s rámečkem navigačních šablon).

--Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět

Doplňuji, že ten původně probíraný problém spočíval ve skutečně chybném umístění šablony Autoritní data, a to až za Portály, což je opravdu nezvyklé a neodpovídající obvyklému umístění této šablony.
Až následně se z toho odvinula diskuse o dalších tématech, mimo jiné jestli mají být {{Autoritní data}} před navboxy, nebo až za nimi. V dosavadní praxi to bylo (vůči původnímu problému) lhostejné, protože Autoritní data byla řešená stejně jako navboxy a vzájemně s nimi nijak nekolidovala, ať už před nimi, nebo za nimi.
Nicméně v rámci diskuse zazněl i poukaz na to, že německá Wikipedie má tuto šablonu designově podobnou kategoriím, nikoli navboxům, čehož se někteří z účastníků diskuse chytli a kolega Dvorapa už realizoval změnu tímto směrem, stejně jako změnu pořadí šablon v některých článcích. Jestli však dosavadní praxe představovala „větší problém nejednotnosti“, o tom mám vážné pochyby. Možná že praxe je nejednotná v tom, jestli jsou Autoritní data nad navboxy, nebo pod navboxy, ale žádný zásadní problém to nezpůsobovalo. A dalo by se asi zjistit statisticky, v kolika případech je/byla šablona před navboxy a v kolika za navboxy, což by nám poskytlo představu o jakémsi dosavadním konsensu.
Z mého pohledu je víc než jasné, že pokud by měla být šablona vzhledově řešená podobně jako kategorie, musí být umístěna až za navboxy, nikoli před nimi (a pak je i otázkou, jestli před {{Portály}}, nebo až za nimi). Ale to neznamená, že je toto jediným nebo nejvhodnějším řešením. V případě umístění před navboxy se naopak jeví vhodnějším řešení dosavadní, tedy vzhledově podobné navboxům. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:40 (CET)Odpovědět
Myslím, že je lepší směřovat diskusi směrem "jak to bude", než "co tomu předcházelo". Autoritní data bych před navboxy nedával, naopak bych je dal až za Portály, a to proto, že jsou v nich z toho všecho určitě nejméně užitečné odkazy, které tam jsou jenom pro evidenci autoritních dat, než aby na ně někdo skutečně klikal. Naopak v Navboxech a Portálech (ale i Kategoriích - ale ty asi technicky přesunout nad Autoritní data nejde a ani to není až tak palčivé) jsou odkazy pro zájemce o konkrétní informace velmi užitečné, proto by měly být výše, dostupnější a více na očích. Jinak aktuální vzhled, kdy jsou víceméně graficky sjednocené všechny šablony kromě Navboxu, mi přijde velmi vhodný, ergonomický, stylově nerušivý a naopak příjemný. Odlišný formát Navboxů mi přijde také přínosný - graficky odděluje šablony s odkazy bezprostředně souvisejícími s článkem od odkazů, které s ním souvisí spíše šířeji (Portály, Autoritní data). --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 15:45 (CET)Odpovědět
Argumentem pro umístění nad navboxy patrně naopak bude, že 1) jde o údaje spojené přímo s tématem článku, zatímco navboxy, portály i kategorie jsou navigačními prvky poskytující zařazení tématu do širšího kontextu a navigaci, 2) jde o externí odkazy, čili to může být blízké klasickým externím odkazům, které navboxům zpravidla těsně předcházejí (kromě případů se šablonou Pahýl nebo Posloupnost).
Umístění až za portály by naopak vsouvalo externí odkazy mezi dva prvky poskytující odkazy interní, což lze vnímat jako zmatečné. Argument týkající se „užitečnosti“ bude mít nejspíš dost pochybnou váhu, protože někdo považuje za zcela neužitečné samotné portály, někdo i jiné prvky jako třeba šablonu Pahýl. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:54 (CET)Odpovědět
Jsem přesvědčen o tom, že na ty odkazy Adata téměř nikdo z čtenářů nekliká a jsou tam jen pro evidenci. Na rozdíl od Portálů, Kategorií, Navboxů.
Pokud by to mělo být bráno jako EO, tak by to mělo být v sekci EO a ve formátu EO a nemělo by se to graficky oddělovat. Stejně tak Navboxy zborazují související články, tak by měly být tyto odkazy mezi Souvisejícími články a ve formátu Souvisejících článků. Ale nevidím jako účelné to předělávat na inline podobu, protože by to zcela ztratilo strukturu a přehlednost. Potom ale nevidím ani jako účelné, aby byly některé šablony v jedné sekci, další šablony v jiné sekci. Právě proto bych vše ponechal na konci a právě proto bych to nerozhodoval podle toho, jestli patří do nějaké sekce, když v ní fyzicky nejsou umístěné. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 16:16 (CET)Odpovědět
Myslím, že máte pravdu pánové oba. Autoritní data jsou externí odkazy a tudíž by bylo logické, aby byly pod externími odkazy co nejblíže textu článku. Ale zároveň autoritní data, tak jako kategorie, nejsou tím prvním stěžejním, kam bychom ze článku chtěli čtenáře navést, proto by bylo také logické mít je u kategorií co nejvíce dole. Otázkou tedy zůstává, co z toho je pro nás důležitější, mít závěrečné šablony utříděné podle typu jejich obsahu nebo podle důležitosti pro čtenáře.
Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury apod. navést na další články (pomocí nejprve posloupností, pak navigačních šablon a následně portálů) a až následně uvádět informace i pro pokročilé čtenáře (autoritní data, kategorie). Pokročilý čtenář ví, co hledat a nevadí mu, že je to níže či výše. Šablony pro navigaci k dalším článkům by asi měly být více u sebe a mít jednotný vzhled, pokročilé informace také. Jinak souhlasím s Bazim, že když už autoritní data nahoře, pak vzhledově jednotně s externími odkazy nebo navigačními šablonami, když už dole, pak jednotně s kategoriemi.
Co se týče čísel, pak pokud dobře počítám 722 výskytů obsahuje autoritní data pod portály, 398 výskytů nad navigačními šablonami (v nich jsou ale kvůli obtížné detekci zahrnuty i některé výskyty mezi navboxy a portály) a 20 166 výskytů mezi portály a navigačními šablonami. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:23 (CET)Odpovědět
Díky za ty statistiky. Jen mě překvapuje vyšší než očekávané číslo výskytů až pod portály. To je před nějakou tou robotickou akcí, nebo až po ní? --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 16:35 (CET)Odpovědět
Před --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:38 (CET)Odpovědět
Pár dotazů:
  • Co jsou to "posloupnosti"?
  • Existuje někde výčet všech typů šablon, které se mají uvažovat v bodu 1?
  • Nebylo by lepší přesunout vše do ŽoK (zde se téma brzo ztratí pod novinkami všeho druhu) a připojit nějaký výchozí návrh nebo aspoň příklad? Díky za odpověď. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:01 (CET)Odpovědět
Posloupnosti jsou třeba ve Svatý Václav nad Navboxy; šablony jsou myslím vypsané všechny v tom bodu + navíc Kategorie, s kterými ale hýbat asi nejde; nad ŽoKem se uvažovalo, ale tohle vypadalo jako rychlejší řešení. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:08 (CET)Odpovědět

Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury a externích odkazů včetně autoritních dat, odkazů na Národní knihovnu apod. navést na další články pomocí interních odkazů - nejprve posloupností, pak navigačních šablon, následně portálů a nakonec kategorií. To čemu se výše říká "informace pro pokročilé čtenáře", jako Literatura a různé druhy Externích odkazů by mělo být u sebe a navigace po příbuzných článcích (pro "nepokročilé") by také měla být u sebe. Proto je škodlivé a matoucí roztrhání interních odkazů v posloupnosti navboxy-portály-kategorie jakýmikoli z externích odkazů. PS. Graficky by ext. odkazy na autoritní databáze měly být blízké ext. odkazům na sesterské projekty, Národní knihovnu a cokoliv dalšího. --Jann (diskuse) 14. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět

I k tomu bych se klonil jako k dobrému řešení, viz můj nákres a původní návrh zde. Co o něm soudíte vy? Pod technickou lípou to vypadalo, že jste zásadně proti mému nápadu dát autoritní data do externích odkazů a graficky je sladit s odkazy na sesterské projekty, ale tady píšete přesný opak a mluvíte mi z duše. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:21 (CET)Odpovědět
Pokud by se daly AD k EO, pak souhlasím, že by měly mít daný formát. Nesouhlasím ale s tím, že AD musí nutně patřit k EO kvůli kumulaci. Článek je plný interních linků, pak jsou externí linky (reference, literatura), pak jsou interní linky (Související články), pak jsou externí linky (Externí odkazy) a pak jsou zase interní linky (Navboxy, Portály, Kategorie). Čili nic nás netlačí k tomu, abychom externí dávali k externím a interní k interním. Daleko zajímavější je podle mě hledisko užitečnosti pro čtenáře. Čtenáře zajímá neprve nejužitečnější informace a pak terpve ty nejméně užitečné. Jako pyramida potřeb - nejprve je potřeba široké materiální základny a s dalšími stupni poznání se zužuje a specializuje poptávka po informacích. Třeba ta autoritní data reálně už nezajímají mezi čtenáři téměř nikoho, nikdo na ně nekliká a jsou tam pouze k evidenci toho, že jsme si tu osobu nevymysleli a že o ní ví i autority. Jinak jsou ty odkazy úplně k ničemu a jejich umístění kamkoliv jinam než na samotný konec článku podle mě jenom znepřehledňuje článek. Je to jako bysme mezi externí odkazy dali odkazy interwiki, protože to jsou externí odkazy a zároveň přestože nemají žádný význam pro českého čtenáře, pro rozšíření informační hodnoty českého článku nebo pro širší pochopení tématu a souvisejících témat (v ideální případě samozřejmě). Šablona Adata je zkrátka specifická a svým určením i (ne)užitečností se vymyká všem okolním šablonám, ale i externím odkazům. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:25 (CET)Odpovědět

Podle mě by posloupnosti a navigační šablony měly být součástí oddílu Související články. Není to nic jiného, akorát jinak prezentovaného než prostým seznamem odrážek. Má-li mít význam rámeček Pahýl, pak musí být na začátku článku (jako šablony upravit, možná hledáte apod.), jinak je zbytečný, protože se k němu běžný čtenář ani nedostane a nebude si vědom ani informace o slabší úrovni podání tématu, ani výzvy, aby se zapojil do vylepšení. Ostatní ať je naspodu pod sekcí Odkazy. Mezery mezi rámečky drobné (netřeba celý řádek), mezi odrážkami standardní. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:24 (CET) Inspirován předchozími příspěvky od Dvorapa a Palu ještě dodávám, že by mi nevadilo přidat AD k externím odkazům, a nyní, kdy se poznámky a reference zobrazují v bublině, bych neprotestoval ani proti rozdělení a přeskupení odkazů tak, aby v článku za textem nejprve navázaly všechny interní odkazy a pak všechny externí (obojí včetně odpovídajících šablon). Nebude to sice výhodné pro tištěnou verzi článku, ale nemyslím, že by se tolik využívala. Ale vůbec to nepožaduji realizovat - chápu, že by to rozpoutalo líté boje, jako už mnohokrát pořadí závěrečné sekce dokázalo. :-) Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:39 (CET)Odpovědět

I já považuji šablonu pahýl v nynější podobě za zbytečnou, stejně se vyjádřil i JAn, o šabloně již probíhala i diskuse o smazání, avšak někteří aktéři tehdejší diskuse už by asi dnes hlasovali též pro smazání. Pod technickou lípou jsem navrhl její možné sloučení se šablonou upravit (případně předělání na šablonu podobnou), a také jsem nastínil obdobný problém u šablony Úkoly, která by se asi s touto dala také nějakým způsobem sloučit (jsou to vlastně tři šablony o víceméně shodné funkci). --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:35 (CET)Odpovědět

Jestliže je třeba ještě nějaké vyjádření, pak za sebe říkám, že s touto editací –[19], resp. tedy s tímto umístěním autoritních dat souhlasím. Svým charakterem tam zřejmě patří. --Vlout (diskuse) 23. 12. 2016, 19:30 (CET)Odpovědět

Impotence

Hi, sorry for writing in English. Are Impotence and Erektilní dysfunkce two voices dealing about the same topic, and shall they be merged? What's the difference? --Superchilum (diskuse) 14. 12. 2016, 15:26 (CET)Odpovědět

@Superchilum According to the articles, impotence is general unability to have sex while erectile dysfunction is one of the underlying causes. Is that incorrect? --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:29 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Dostál: thanks for the answer :-) my concern was about connection on Wikidata, because "impotence" is lonely (d:Q26726261), so I was wondering if it was expected or not. If they need to keep separated, good to know :-) --Superchilum (diskuse) 14. 12. 2016, 15:32 (CET)Odpovědět
Most sources really define impotence as "erectile disability" so the merge might actually be the right thing to do. Thanks for bringing this to our attention!--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:38 (CET)Odpovědět

New way to edit wikitext

James Forrester (Product Manager, Editing department, Wikimedia Foundation) --14. 12. 2016, 20:31 (CET)Odpovědět

Zdrojování mapou

Přeneseno na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 22:08 (CET)Odpovědět

Výchozí aktivování HotCat

Zdravím, domnívám se, že HotCat je natolik užitečné a rozsáhle využívané udělátko, že se mi zdá zbytečné neumožnit jeho využívání všem ve výchozím stavu. Samozřejmě ho bude možné nadále vypnout, bude-li si to někdo přát (z opt-in udělátka se stane opt-out udělátko). Jako nejzávažnější argument vnímám možnost masového vandalismu (udělátko bude aktivováno i anonymním uživatelům, byť tomu by se asi dalo v JS zabránit, nevíte, Dvorapo?), ovšem na druhou stranu je nutné říci, že totožnou funkci již nyní nabízí VisualEditor. Souhlasíte tedy i vy, ostatní? --Martin Urbanec (diskuse) 15. 12. 2016, 17:09 (CET)Odpovědět

Tak anonymům bych ho určitě nezapínal, jenom další lákadlo k pokusům. Nicméně v rozhraní se dá aktivovat pro všechny s určitými pravomocemi, v tomhle případě by to mohlo být třeba minoredit. Matěj Suchánek (diskuse) 15. 12. 2016, 17:29 (CET)Odpovědět
I pokusy mohou být inspirací k užitečné práci. Ale máš pravdu, tvé řešení je lepší a jednodušší než to ošetřovat v kódu. --Martin Urbanec (diskuse) 15. 12. 2016, 17:32 (CET)Odpovědět
Souhlas s Matejem Suchánkem (ale nejsem si jist, zda ho jde zapnout jaké výchozí všem s danými pravomocemi s tím, že ti bez pravomocí ho mají volitelně; i když zrovna u minoredit to prakticky nehraje roli). Ba co víc, možná je užitečné, ale je to relativně „pokročilé“ udělátko, které začátečníky bude spíše mást. Já bych ho tedy jako výchozí nenastavoval vůbec. --Mormegil 15. 12. 2016, 17:32 (CET)Odpovědět
Také souhlasím s Matějem Suchánkem. Ale samozřejmě i přímo JavaScriptem jde jednoduše určit, zda se jedná o IP adresu nebo přihlášeného uživatele, rychlý kousek kódu zde:
mw.config.get('wgUserName')?mw.config.get('wgUserName'):$.get("http://ipinfo.io", function(response) {
return response.ip;
}, "jsonp")
kdyby to náhodou nešlo jinak. --Dvorapa (diskuse) 15. 12. 2016, 22:05 (CET)Odpovědět
Ale fuj! :) Spadne ipinfo.io a nepůjde to nikomu (budeme čekat na naloadování js), to snad nechceme, ne?--frettie.net (diskuse) 15. 12. 2016, 23:27 (CET)Odpovědět
To byl jen starý kousek, co jsem někde vyhrabal ve svém archivu a zkopíroval bez úprav, důležitá je proměnná předtím :) --Dvorapa (diskuse) 15. 12. 2016, 23:42 (CET)Odpovědět
Já jsem proti. Srovnání s VisualEditorem nesedí, protože tam se to objevuje při editaci, HotCat se naopak objevuje při čtení a při editaci zdroje mizí. Kdo needituje, edituje trochu nebo se příliš nevyzná v kategoriích, ti HotCat nepotřebují a „chlupaté“ kategorie jsou nepřehledné a neestetické. HotCat potřebují (a používají) zkušenější editoři, pro lepší osvětu můžu doplnit zmínku o HotCat do nápovědy, možná efektivnější by bylo doplnit do automatického shrnutí editace odkaz na Nápověda:HotCat. Za ideální bych považoval možnost rychlého zapnutí/vypnutí HotCat přímo v rámečku kategorií. Při čtení bych měl raději kategorie bez cingrlátek, které mi taky občas způsobí nechtěné smazání (i nezjištěné), zvláště na tabletu. A při kategorizování by mě to jedno kliknutí navíc nijak zvlášť nezatěžovalo. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 12. 2016, 23:56 (CET)Odpovědět

Šablona:Subpahýl autor

Dobrý den, v sekci použití je napsána šablona chybně, chybí tam slovo autor. --Whiny15 (diskuse) 16. 12. 2016, 20:47 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za upozornění. Doplnil jsem. Ovšem editujte s odvahou platí i na dokumentace ;). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2016, 20:49 (CET)Odpovědět

Velikost Wikipedie

Jednoho novináře zajímalo, jak velká by byla vytištěná česká Wikipedie. Mě něco takového zajímalo už dávno, ale až teď jsem se dokopal k tomu zkusit nějaký hrubý výpočet. Dospěl jsem k tomuto. Koho by to zajímalo, prosím, podívejte se na to a klidně editujte s odvahou, je možné, že jsem na to nešel úplně dobře. Hodně jsem vycházel z anglického Size in volumes. --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 14:31 (CET)Odpovědět

Možná bych nějaký encyklopedický odstaveček dal i do Česká Wikipedie. Co myslíš? --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 14:52 (CET)Odpovědět
Zatím myslím raději ne. Je to vlastní výzkum. A navíc ta čísla nemusí moc sedět, ten přepočet z bajtů a naformátované znaky je dost ošidný. Ale ten celkový počet bajtů by tam klidně být mohl (měl), to tam určitě přidej. :-) --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 14:54 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Veselý: Při uvádění datové velikostí databáze je uvažována pouze aktuální verze článku nebo také všechny archivované reverty a úpravy? Tím ta databáze poroste poměrně velmi rychle, ne? --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2016, 15:01 (CET)Odpovědět
Je tím myšlena pouze aktuální verze článků. :-D S kompletní historií by to bylo o řád jinde. --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět
No, já se raději – pro všechny případy – ptal. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2016, 17:04 (CET)Odpovědět

Nový článek ve VisualEditoru

Proběhla tu nějaká diskuse s výsledkem, že by jsme nemohli my co máme zapnutý editor zakládat stránku ve VE? V současnosti se totiž nabídne wikikód a člověk musí klikat navíc. A já se snažím šetřit každý klik, protože pak jsou těch zbytečných kliků na hodiny ročně.--Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět

@Juandev: Nemusí, zkuste při založení stránky překliknout standardně do VE. Mělo by to jít. OJJ, Diskuse 17. 12. 2016, 22:03 (CET)Odpovědět
Resp. přepnout ze založit zdroj na založit. OJJ, Diskuse 17. 12. 2016, 22:08 (CET)Odpovědět
... Což je ten zbyt klik Juanem zmiňovaný. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 22:20 (CET)Odpovědět
Pokud by se nabídl VE, stěžovali by si ti, kteří píšou kódem. Pokud by se nabídka nabídka, klik by nezmizel. Mimochodem on-wiki diskuse o softwarových změnách neprobíhá vůbec. Skoro. Tedy neproběhla. Řešením je single edit tab (zobrazí se jen jedno tlačítko svítit), ovšem pokud bude aktivován, hned si ho vypnu. Nemám preferovaný editor a někdy se mi hodí editovat stránku zdrojem, jindy VE, jindy v jednom editu kombinuji... --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 22:20 (CET)Odpovědět
Pokud by se nabídl VE, stěžovali by si ti, kteří píšou kódem. --> neříkal jsem snad, že ... by jsme nemohli my co máme zapnutý editor zakládat stránku ve VE. Jinak řečeno, nikdo to těm co nemají VE zapnutý vnucovat nechce. Nebo proč si myslíš, že ano?Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 22:47 (CET)Odpovědět
Pardon, ale já nemám zapnutý VE nebo vypnutý VE, mám prostě dvě tlačítka a volím případ od případu, jestli budu editovat VE nebo wikikódem. Takže ne, „zapnutý“ VE jako předpoklad toho, že chci každý článek přednostně zakládat ve VE, mi nestačí. Leda že by v nastavení bylo možno si vybrat speciální preferenci pro zakládání článků: vždy VE, vždy wikikód, vždy nabídnout oboje. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2016, 23:02 (CET)Odpovědět

Tak to vám asi budu muset ustoupit pane Bazi.Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 23:05 (CET)

To, co navrhuje Bazi existuje a jmenuje se to single edit tab zmiňovaný výše. Pro Juana: VE již nějakou dobu není opt-in, ale opt-out. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 23:09 (CET)Odpovědět
K single edit tab: Rozšíření single edit tab, neboli jedno univerzální tlačítko pro editaci stránky, se plánuje zavést na všech wiki s tím, že komunity se mohou (již nyní) rozhodnout mít i nadále pouze dvě tlačítka (vývojáři se dokonce snaží získat přednostně vyjádření komunit, u kterých se očekává spíše podpora dvou tlačítek). Jedno tlačítko se chová tak, že si pamatuje editor použitý naposledy (VE vs. zdroj), příště pak zobrazí editační stránku v tom editoru, který byl naposledy použit. V uživatelském nastavení však lze změnit toto chování na vždy VE, vždy zdroj nebo i přesto zobrazit dvě tlačítka. --Dvorapa (diskuse) 18. 12. 2016, 16:56 (CET)Odpovědět

Pan Nosek a jeho urážky

Chtěl bych požádat jistého pana Noska, aby mě přestal nadávat do zlodějů za to, že užívám zdroje a necucám si informace z prstu jako on. Děkuji.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 12. 2016, 08:19 (CET)Odpovědět

Vložení odkazu na inkriminované místo. --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2016, 22:25 (CET)Odpovědět

Ruská Wikipedie

Nevíte, jestli není nějaký program s přispíváním ruských článků do csw? Soudím tak dle Diskuse s wikipedistou:OJJ#Вопрос a článků Sněguročka, Zoo Jekatěrinburg a dalších. --OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 13:39 (CET)Odpovědět

Co s tím mají zmiňované články společného ? PS Kde jste se naučil tak celkem dobře rusky ? --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 15:42 (CET)Odpovědět
@Jowe: Rusky mluvící Wikipedisté needitující ruskou Wikipedii hromadně vkládání ruské překlady do Wikipedie české (bylo jich ješte víc). Není to podivné? OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
P. S. Ve škole :), ale na Wiki jsem to moc nepoužíval kvůli T646, aby si mě s ním někteří uživatelé nezačali spojovat. Jinak celkem dobře, tak článek bych nenapsal.
Nevím, spíš podle zmiňovaných dvou článků by se mi spíš zdálo, že nějací studenti rusistiky dostali domácí úkol. Ach ten Toma, takhle vám komplikovat wikiživot :-). Tak ještě, že jste se z obavy ze spojování s ním nevyhnul editování článků o zvířátkách. To by byla škoda. --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 16:36 (CET)Odpovědět
@Jowe: Nedělejte si legraci :). Každopádně to je zase odbíhání od tématu, každopádně pokud by to byli studenti, proč by mi psali rusky na DS? --OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 16:53 (CET)Odpovědět
Jak jsem psal, vycházel jsem jen ze vámi dvou odkazovaných článků nováčků Naty771 a Tereza.stifnerova --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 17:00 (CET)Odpovědět
@Jowe: Tak pak by mohli být autoři článků a přispěvatel na DS nezávislí na sobě? Ale nechme to být, jen mě to zajímalo, neb jsem některé ty články odžlucoval. OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 17:04 (CET)Odpovědět
@Jowe: Další, to už nebude náhoda. OJJ, Diskuse 19. 12. 2016, 16:38 (CET)Odpovědět

Fanoušek kopané

Existuje tu nějaká stránka, která by shrnovala postup v odhalování copyvií Fanouška kopané? Pokud ne doporučuji pro přehlednost založit.--Juandev (diskuse) 19. 12. 2016, 10:53 (CET)Odpovědět

Doporučil bych i zahrnout Wikipedistu VHS, jehož je Fanoušek kopané reinkarnací. Viz [20]. --Jowe (diskuse) 19. 12. 2016, 11:01 (CET)Odpovědět
Asi v rámci nějakého wikiprojektu? --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 11:16 (CET)Odpovědět
@Bazi: Juan myslí něco jako toto. --OJJ, Diskuse 19. 12. 2016, 11:18 (CET)Odpovědět

Nepřesnost v Různé významy

@JAn Dudík: Před časem jsem v Diskuse k šabloně:Různé významy#Další významy v článku upozorňoval, že {{Různé významy}} píše text Další významy jsou uvedeny v článku, po čemž v drtivé většině případů následuje odkaz na rozcestník, který článkem není. Pokud nejsou další námitky, požádal bych o opravu textu v zamčené stránce z „v článku“ na „na stránce“. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2016, 13:36 (CET)Odpovědět

Přijde mi trochu sporné to považování rozcestníků za (ne)články, asi záleží na hledisku a účelu posuzování (což připomněl i JAn Dudík). Stránka WP:Článek nemá ani punc doporučení, byť to tvrzení, že rozcestník není článkem, v ní je dlouhodobě.
Pokud bych hledal řešení pro šablonu Různé významy, za ideální bych považoval formulaci „v rozcestníku“. Pokud se (v této variantě šablony) odkazuje výhradně na rozcestníky, pišme o rozcestníku. Pokud snad existují i případy, kdy odkazujeme na jiné než rozcestníkové stránky, nenašel by se třeba modul, který by dokázal rozpoznat cílový odkaz a na zakládě toho zvolit formulaci? Jestliže zvládne už fungující udělátko rozcestníkové odkazy podbarvit... --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 14:14 (CET)Odpovědět
Myslím že "v článku" ničemu nevadí, "na stránce" může být taky. Ale "v rozcestníku" je vyloženě špatně. A to protože upozornění je určené pro běžného čtenáře, který pojmu "článek" nebo "stránka" intuitivně porozumí (a naše dohadování jestli to je nebo není článek je pro něj řešení fiktivních problémů), ale "rozcestník" je naše specifická wikiterminologie, kterou bychom čtenáře neměli zatěžovat. --Jann (diskuse) 19. 12. 2016, 16:05 (CET)Odpovědět
A taky by tam bylo něco jako "další významy jsou v rozcestníku XXX (rozcestník)". --Palu (diskuse) 19. 12. 2016, 16:10 (CET)Odpovědět
Pardon, ale toto si vůbec nemyslím (že rozcestník je vyloženě špatně a nějaká specifická wikiterminologie). Rozcestník není bezobsažným termínem, který jsme pro wikiterminologii vymysleli (typu „interwiki“), ale je zcela běžným „ukazatelem směru na rozcestí“. Právě tím taky jsou naše rozcestníky, byť pro nás mají i vlastní specifika. Náš rozcestník je navigačním prvkem, rozcestníkem mezi encyklopedickými články. Technicky má v některých ohledech sám povahu článku, obsahově už tolik ne, protože je spíš jakoby náhradou za článek, resp. vícero článků, které by jinak „soupeřily“ o stejné pojmenování (a částečně plní i funkci šablon typu Možná hledáte). Jako čtenář jdu „na cestě“ za hledaným článkem, dojdu na rozcestí, podívám se na rozcestník a pokračuju vybranou cestou k cílovému článku. Každopádně je zcela výstižné, že tyto stránky jsou označované jako rozcestníky, a připadá mi to označení dostatečně intuitivní. (Jinak ale souhlasím s připomínkou kolegy Palua, že „rozcestník XXX (rozcestník)“ u verzí s rozlišovačem nemusí působit moc elegantně, byť je to subjektivní kritérium.) --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 16:43 (CET)Odpovědět
Jako jo, rozcestníky jsou rozcestími, a lidem to dojde, ale stejně si myslím, že o rozcestníku musí o trošku víc přemýšlet než o stránve/článce a navigace by měla být co možná nejhladší. (Navíc typicky tam slovo rozcestník už máme, jak upozornil Palu). --Jann (diskuse) 19. 12. 2016, 18:30 (CET)Odpovědět
I pokud je to sporné, je sporné označování rozcestníku jako článek (tj. encyklopedické heslo), označovat rozcestník jako stránka sporné není. A přijde mi to problematické nejen v závislosti na definici pojmu na Wikipedii, ale i kvůli obecné srozumitelnosti – šablona vyvolává dojem, že další významy jsou zpracovány v rámci nějakého textu, ne že se jedná o přehled článků s dalšími významy. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2016, 16:15 (CET)Odpovědět

Moravský fotbalový klub

Zdravím,

nedávno jsem přidal přidával informace do článku SK Lipová a během editace jsem si všiml, že je v první větě napsáno, že se jedná o "... moravský fotbalový klub...". Jelikož nevím nic o tom, že by se tento celek jakkoliv "moravsky" profiloval, informaci o Moravě jsem smazal. Ta byla do článku okamžitě vrácena wikipedistou Jura1913. Když jsem se jej na tuto informaci ptal v diskuzi, bylo mi sděleno, že jde o rozdělení ŘK pro Čechy a ŘK pro Moravu a Slezsko. Mé navržené řešení, tedy změnu úvodní větu na "SK Lipová je fotbalový klub z Lipové na Prostějovsku spadající pod ŘK pro Moravu a Slezsko" či obdoubnou odmítl s tím, že "Je to tu tak zaužíváno a je to přehledné". Když jsem tedy zkoušel hledat nějaký zdroj, vyhledávač mi nic nenašel, napsal jsem mu tedy o něj, ovšem bez úspěchu.

Jak tedy situaci nyní řešit? Nějaký tip? Rád bych podotknul, že Jura1913 se jeví jako schopný editor, který je skutečným přínosem pro Wikipedii. Právě proto mne tento incident mrzí.

Díky,

--Jiří Komárek (diskuse) 19. 12. 2016, 23:21 (CET)Odpovědět

Milý kolego, z laického pohledu mi připadá, že pokud je tým členem moravské fotbalové ligy či čeho, tak označení klubu za "moravský" je docela srozumitelnou "novinářskou zkratkou" do úvodní definice článku. Podle vás ne? s přáním dobré noci, --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 12. 2016, 00:06 (CET)Odpovědět
„Moravský“ fotbalový klub je z technického hlediska nesmysl, respektive moravistické POV. Že klub spadá pod ŘK pro Moravu a Slezsko nemá žádný vliv na „státní příslušnost“ klubu. Když už, tak by klub měl být označen jako český (od Česko), jelikož hraje jednu z nižších lig v Česku. Nic proti moravským patriotům, ale třeba Brno je české město (respektive město v Česku), nacházející se na Moravě. Termín moravské město je velmi problematický, jelikož státní utvar Morava již léta neexistuje. Na rozdíl od kolegy Vojtěcha Dostála tedy nesdílím názor, že podobný „moravismus“ by se měl vyskytovat v úvodu článku. --Vachovec1 (diskuse) 20. 12. 2016, 00:14 (CET)Odpovědět
Ze stejné logiky vyplývá, že nelze použít termín „Severočeský fotbalový klub“, protože „Severní Čechy“ jako „státní útvar“ neexistují a tudíž jsou výplodem podkrušnohorského šovinismu. --Juniperbushman (diskuse) 20. 12. 2016, 11:41 (CET)Odpovědět
Jako úplnému laikovi je mi ta novinářská zkratka nesrozumitelná a přes veškerou snahu se mi na Wikipedii nepodařilo dohledat, co to je to ŘK. První věta článku by měla shrnovat to nejpodstatnější a kopírovat jen zvyklosti, které mají opodstatnění. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2016, 00:37 (CET)Odpovědět
ŘK je Řídící komise (svazový orgán). --Vachovec1 (diskuse) 20. 12. 2016, 00:56 (CET)Odpovědět
Domnívám se, že ta "novinářská zkratka" není laikovi, který netuší, že existují nějaké řídící komise, moc srozumitelná, a protože Wikipedie není z papíru, jsem pro přesné rozepsání, a to nejen zde, ale i u dalších klubů, včetně těch z Čech. Pokud bychom totiž u jiného klubu obdobně napsali, že FK Horní Dolní je český fotbalový klub, tak z toho nezasvěcenému vůbec není jasné, jestli "český" je použito v obdobném významu jako ve větě "Zdeněk Burian (nar. v Kopřivnici) byl český malíř", nebo zda to znamená, že klub spadá pod nějakou řídící komisi pro Čechy. Dalším důvodem je, že na část lidí to může působit moravisticky (na wikipedisty i čtenáře), přičemž je lhostejno, zda tento pocit je oprávněný či ne: prostě to tak na někoho působí, a proto je lepší se tomu elegantně vyhnout a ušetřit si zbytečné flamewars. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 12. 2016, 01:29 (CET)Odpovědět
Ač z popisu moravský klub chápu o co jde, vidím zde dva další nedostatky:
  • slovo moravský je jako odkaz na Morava. Pokud by mělo značit příslušnost k moravské části ligy, měl by odkaz vést na vhodnější cíl (třeba na neexistující Řídící komise#Morava.
  • pokud by to mělo být všude jednotně (což je jistě žádoucí), nastane problém s kluby z českomoravského pomezí - co když sídlo klubu leží na území Moravy, ale klub hraje soutěž (divizi) v Čechách? Neznám pravidla, ale nemůže teoreticky klub hrát jednu soutěž na Moravě a o rok později vyšší v Čechách?
JAn (diskuse) 20. 12. 2016, 06:54 (CET)Odpovědět
Jestli se nepletu, tak například SK Přibyslav má v současné době v hesle napsáno, že se jedná o "český" klub, přitom však myslím spadá pod ŘK Morava (pletu-li se, opravte mne). Připomínám, že Přibyslav leží na historickém území Čech. Totéž platí pro FK Pelhřimov. Pokud bychom přijali přístup "moravský=spadající pod ŘK Morava", pak by tam mělo být napsáno, že jde o moravské kluby. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 12. 2016, 22:51 (CET)Odpovědět
Kraj Vysočina patří mezi české kraje. Sami Moraváci ani neberou obyvatele východní Vysočiny za Moraváky.--Juniperbushman (diskuse) 21. 12. 2016, 01:57 (CET)Odpovědět
Kraj Vysočina má, pokud se nepletu, pomyslnou (a bývalou) hranici tak nějak uprostřed, jde přes Jihlavu a Žďár - a já (Třebíč) se teda cejtím moravským člověkem.--frettie.net (diskuse) 21. 12. 2016, 08:35 (CET)Odpovědět
Plus ještě pod Moravskou část fotbalu spadá, pokud se nepletu, i Slezsko...
Je vůbec nutné uvádět, že jde o český/moravský/slezský tým? Nestačila by formulace
FC Zlámaná Lhota je fotbalový tým ze Zlámané Lhoty v okrese Zapadákov, který hraje poslední ligu...
? Je nutné uvádět státní či zemskou příslušnost? nestačilo by dát stát do infoboxu? JAn (diskuse) 21. 12. 2016, 08:52 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Dostál: jasné to právěže není. Když jsem otevřel článek, přemýšlel jsem, proč tam ta Morava je (klub relativně dobře znám a co vím, nikdy se nijak "moravsky" neprezentoval. Proto mne informace o jeho moravskosti překvapila).
@JAn: wikipedistou Janem Kameníčkem zmiňovaný FK Pelhřimov hrával divizi A (ŘK pro Čechy) a poté divizi D (ŘK pro Moravu a Slezsko).
--Jiří Komárek (diskuse) 21. 12. 2016, 09:39 (CET)Odpovědět
Nastiňuji možná systematická řešení, která seřazuji podle toho, jak je vnímám já, od nejméně smysluplného ke smysluplnějšímu:
  • Dělit týmy na české a moravské podle řídící komise. Pak dojdeme k tomu, že SK Přibyslav je moravský tým. Osobně považuji za velmi nepraktické a pro čtenáře matoucí, viz co jsem psal výše: [21] a zejména [22].
  • Dělit týmy na české a moravské podle historické země. Tento způsob však může vést k matoucím případům "moravský klub x hrající českou fotbalovou ligu" nebo "český tým y hrající moravsko-slezskou fotbalovou ligu". Nebylo by to systematické také proto, že u týmů mimo ČR jejich umístění na nějakém historickém území obvykle v první větě také nezdůrazňujeme. U FC Girondins de Bordeaux uvádíme, že jde o francouzský, nikoliv gaskoňský tým. Smysl to má snad jen u území, která stále existují i administrativně, jako např. Skotsko.
  • Jak navrhoval JAn, neuvádět ani "český" ani "moravský". Podle mne přijatelné řešení, ale ne úplně systematické, neboť u týmů mimo ČR vždy uvádíme, zda jde o tým francouzský, německý a pod. Nezapomínejme, že „Česká Wikipedie“ neznamená „lokální encyklopedie České republiky“, ale „globální encyklopedie v češtině“, a proto bychom česká témata měli popisovat stejným systémem jako jakákoliv jiná.
  • Uvádět u všech týmů z ČR, že jde o „český tým z města X“. Český je zde odvozeno od "Česká republika", bez ohledu na historickou zemi. Někde dále v textu (nebo klidně i v úvodu) a samozřejmě v infoboxu musí být uvedeno, pod jakou spadá řídící komisi (pro Čechy či pro Moravu) a jakou hraje soutěž (ČFL, MSFL...). --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 12. 2016, 13:28 (CET)Odpovědět

Odkaz na COMMONS v infoboxu a externích odkazech

Existuje preference pro odkazy na commonscat u článků s infoboxem umožňujícím odkaz na commons? Jsou tři možnosti:

  1. Odkaz na commons(cat) jen v závěrečné sekci Externí odkazy
  2. Odkaz na commons(cat) jen v IB
  3. Odkaz na commons(cat) 2x - v IB a v závěrečné sekci Externí odkazy

Díval jsem ne na články s IB - kostel a použití je různé. Karel61 (diskuse) 21. 12. 2016, 18:04 (CET)Odpovědět

Primárně odkaz v externích odkazech, možno též v infoboxu. JAn (diskuse) 21. 12. 2016, 23:12 (CET)Odpovědět
Jako JAn: hlavně v odkazech, v infoboxu taky. Obecně platí, že co je v infoboxu, může být jinou formou uvedeno ve vlastním článku, hlavně když je trochu delší. --Packa (diskuse) 22. 12. 2016, 00:16 (CET)Odpovědět
Mám stejný názor, základem je link z EO, volitelně lze i z IB. Doplním další věc, s níž jsem se setkal nevím kde, jaká je preferovaná varianta při zapsané položce commons/cat na Wikidatech. IMO varianta bez lokálního názvu, která bude vysoce pravděpodobně funkční i po přejmenování na Commons.--Kacir 22. 12. 2016, 00:26 (CET)Odpovědět
Za mě jak v IB, tak v externích.--frettie.net (diskuse) 22. 12. 2016, 09:28 (CET)Odpovědět
Jako frettie. --Wesalius d|p 22. 12. 2016, 11:41 (CET)Odpovědět
Jako JAn. --Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2016, 21:42 (CET)Odpovědět

Citace textů z pomníků, křížů apod.

Patří na Wikipedii texty opsané z různých pomníků, křížů a podobných památek? Příkladem mohou být články Měšetice a Šanovice, ale často se vyskytují také v článcích o sídlech okresu Písek a jeho okolí (Bořice, Boješice). Podle mě se obvykle jedná o vlastní výzkum, ale i při jejich doložení zdrojem se domnívám, že až na výjimky se do encyklopedického textu nehodí. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 12. 2016, 21:37 (CET)Odpovědět

Podle mě to tam klidně být může, pokud je to relevantní k článku, nicméně za dvou podmínek: 1) bude to vhodně umístěno adekvátně k důležitosti pro encyklopedickou hodnotu článku, čili podle mě ve standardních případech jedině jako poznámka a 2) bude to doloženo alespoň fotografií na Commons, aby to bylo ověřitelné. U fotografií bych se VV nebál. --Palu (diskuse) 22. 12. 2016, 22:25 (CET)Odpovědět
Může být, pokud je to čerpáno z ověřitelného věrohodného zdroje, a ne že si to wikipedista přečetl přímo na místě. Snad by se ještě dalo uvažovat o tom, že by to bylo v popisku fotky, z které ten nápis lze přímo vyčíst. Jinak ale spíš takovéto detaily IMHO nepatří do článku o obci, když ten památník nebo co je jenom jedním z objektů v obci. Důležitějšími informacemi by byly historie, samospráva, spolková činnost a mnoho dalších informací ve vztahu k obci samotné. Dovedu si představit třeba samostatný článek o encyklopedicky významných sloupech, kašnách a jiných takových objektech, které jsou samy o sobě významné a kompletní uvedení textů na nich napsaných by jistě mělo být součástí článku. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2016, 22:59 (CET)Odpovědět
Dokonce by mělo logiku, kdyby existoval nějaký "archivní" instrument, kde by bylo možné ukládat všechny opisy, tak, že by na tom mohli všichni spolupracovat. Podobně jako třeba v některých databázích pomníků, hřbitovů, genealogických instrumentech. Encyklopedie by to asi suplovat neměla či nemusela. Tedy to snad pisatelé vždy nějak vhodně uváží. Podobně jako s tím důvěryhodným zdrojem, protože známe nejeden případ, kdy je původní důvěryhodný opis korigován dalším čtením. Je nějaký návod pro stylování opisů? (značení řádkování apod.) Anebo je na to třeba samostatné heslo? MONUDET (diskuse) 23. 12. 2016, 00:11 (CET)Odpovědět
Asi dotaz na kolegyni Richenzu, záslužně pilnou dokumentátorku lokálních sakrálních a dalších pamětihodností na Commons, kam by se přepisy textů hodily víc. Sdílím pochybnosti o encyklopedické významnosti obsahu běžných nápisů, ale za vlastní výzkum to nepovažuji, samy nápisy jsou publikované, veřejně přístupné zdroje zajišťující ověřitelnost. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 06:20 (CET) Richenza přidala nápisy v uvedených příkladech. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 06:23 (CET)Odpovědět
Podle mého názoru není důvod, proč by takové nápisy do Wikipedie a priori nepatřily. Nemyslím ani, že by nutně musely být někde publikovány (přesněji nemyslím, že by z hlediska ověřitelnosti byl nějaký rozdíl v tom, jestli něco opíšeme z omítky nebo z papíru, rozdíl může být z hlediska významnosti pro encyklopedické účely). Naopak s Bazim souhlasím, že je třeba uvažovat relevanci vzhledem k předmětu článku; podrobná citace nápisů na kapli nebo kříži zpravidla přiměřená pro celkový článek o obci, zatímco se odvažuji domnívat, že třeba v „mém“ článku Fabianův kříž ve Studénce je citace nápisu relevantní dostatečně. Umístění takových textů do poznámky, jak navrhuje Palu, by také řešilo problém disproporce textu při zachování informace.--RPekař (diskuse) 23. 12. 2016, 12:57 (CET)Odpovědět
Rozdíl je v tom, že pokud bychom nápis na pomníku našli ještě někde na papíře, tak to je zdroj sekundární, zatímco přímo na to pomníku primární, a proto se na něj vztahuje následující ustanovení: Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít. Z toho důvodu musí být kdokoli i bez speciálních vědomostí schopen na základě citovaného primárního zdroje ověřit, že text Wikipedie s tímto primárním zdrojem souhlasí. Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace. K tomu bych ještě dodal, že bez sekundárního zdroje je nutné pečlivě zvážit, jestli je daná informace z primárního zdroje pro encyklopedii dostatečně významná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 12. 2016, 14:59 (CET)Odpovědět
Jistě, ta ověřitelnost by se měla posuzovat v kontextu, zda ke čtení nápisu nejsou potřeba speciální znalosti, epigrafické nebo jiné (například sousoší signovaná Jan Brokoff tesaná jeho synem), a zda zdroj používáme jen k doložení popisu památky (zneužití nehrozí) nebo používáme informace v nápisu obsažené. Jistě se najdou případy, kdy je nápis spolehlivější zdroj než například nějaký sekundární zdroj v místním časopise. Ale zda má být informace uváděna v článku by se mělo posuzovat primárně podle relevance informace samotné, další zdroje lze časem dohledat. Pokud budeme slepě vycházet z existence sekundárních zdrojů, tak se nám také může například stát, že v těch Měšeticích budeme mít uvedena nezajímavá jména všech padlých v 1. světové válce, protože je někdo někam opsal, a budou tam chybět nápisy připomínající pobyt K. H Máchy i letce Stibora [23]. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
K tomu závěrečnému si ovšem dovolím připomenout, že encyklopedickou významnost prověřujeme právě takovým způsobem, tedy tím, že nějaká skutečnost byla společností natolik vnímána jako významná, že o ní někdo nezávislý napsal a publikoval pojednání. Pokud o nápisech někdo psal (nebo je citoval), jsou z tohoto hlediska patrně významnější než ty, o kterých nikdo nepsal (nikdo je necitoval). Jakkoli se můžeme subjektivně domnívat, že ty nepublikované jsou určitě důležitější. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2016, 17:45 (CET)Odpovědět
Takhle poměřujeme EV článku. Pokud jde o EV samotné informace, tam je to složitější. Kdybychom skutečně EV každé jednotlivé informace poměřovali výskytem v sekundárním zdroji, byly by primární zdroje zcela zakázány. Většinou je ale primární zdroj povolen a informace z něho vyplývající encyklopedicky významná jen na základě relevance k tématu článku. A to platí i pro křížek. Takže ano, může to znamenat, že některý nápis je významnější než jiný, ale podle mě to nemůže znamenat, že ty méně významné jsou encyklopedicky nevýznamné nebo v encyklopedii neuveditelné. --Palu (diskuse) 23. 12. 2016, 18:23 (CET)Odpovědět
Nejedná se o žádné EV nápisy, o kterých by někdo mohl psát pojednání a my tím pádem článek. Pokud je někdo prostě publikoval, tak to nedokládá, zda a jak se mají uvádět v článku, Wikipedie není sbírkou nahodilých informací. „Objektivní“ EV článku „subjektivně“ posuzujeme podle stanovených kritérií, „objektivní“ významnost jednotlivé informace v článku „subjektivně“ posuzujeme bez přesně stanovitelných kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 23:42 (CET)Odpovědět
Mně to přijde jako pěkný příklad potenciální popletenosti úvah o primárnosti/sekundárnosti zdroje. Nápis na kameni dostal kameník od kohosi. Mohla tam být chyba. Mohl se splést kameník (malíř, kovolijec...). Pak se mohl splést někdejší opisovatel, autor staré publikace (literatura ukazuje takových případů dokola až překvapivé množství). Na kameni se mění čitelnost - obvykle se snižuje, ale různými dokumentačními postupy, pečlivým očištěním apod., lze někdy docílit toho, že nové čtení bude mnohem přesnější než vše, co je v literatuře jak primární, tak sekundární. Podstatné je, aby to mělo smysl v příspěvku a bylo správně. Souběžně by se měly vždy podpořit aspoň morálně potřeby intenzivní práce na katalozích (lépe jednom katalogu) nápisů a jejich zpřístupňování on-line. Pak by nemusely články suplovat neexistenci takových zdrojů. MONUDET (diskuse) 24. 12. 2016, 00:26 (CET)Odpovědět
Nemyslím, že by takový katalog měla tvořit Wikipedie, ale měl by jej nějak institucionálně (nadace?) zajišťovat stát, za dobrovolně povinné spolupráce všech institucí (GLAM + památkáři). Ostatně aktuální oživování spoluprací WPD+GLAM by mělo vést i takovými směry, nikoliv "jen" k cílům uvolňování obsahu, i když to je samozřejmě velice důležité a poprávu prioritní už proto, že to asi bude přeci jenom snadnější a pokroky mohou být k dispozici bez daremných odkladů. MONUDET (diskuse) 24. 12. 2016, 08:46 (CET)Odpovědět

Podle mého mínění podrobná citace nápisů na kapli nebo kříži v té, či oné vesnici, prostě k té vesnici patří. Jednak vesnice nemají tolik památek co velká města. Pokud už je ve vsi pár sakrálních památek, tak není důvod, proč na ně neupozornit v textu. I kdyby ten památník byl jenom jedním z objektů v obci. U místních obyvatel, pokud vidí, že si někdo nezávislý dal tu práci a dojel k nim, dohledal, našel v polích, nafotil a doplnil jejich památky do článku, tak ty jejich drobné památky stoupnou na ceně a vejdou do podvědomí. A tudíž je i vyšší šance, že se o ně budou lépe starat a že zůstanou zachované i do budoucnosti.

Stejně tak, pokud je uvedený podrobný přepis nápisů na objektu, lze s tím přepisem dále pracovat např. při případných opravách. Lze i fotodokumentace kříže s podrobným popisem využít, pokud dojde k jeho krádeži. Viz: Horosedly. Tam již k nevratnému zcizení křížku a posléze k následné opravě, vytvoření repliky, došlo. Dále pokud budou v článku uvedené detaily o těch pár místních památkách, tak to v optimálním případě možná může motivovat někoho dalšího k editacím a tím se i původně strohý článek rozroste. Taktéž nápisy na křížkách obsahují důležité historické události lokálního významu. Např. jak zde zazněly výhrady o článku Šanovice. Tak zrovna info o černé nemoci v roce 1830 by jistě nebylo, nebýt nevýznamného nápisu na kříži.

A pokud se řeší otázka hlediska ověřitelnosti, tak bývalý historik okresu Písek p. Hladký vydal knihu s názvem Kříže a křížky na Písecku (respektive jestli si dobře pamatuji název). Tam by se daly všechny nápisy dohledat a dodatečně dozdrojovat. Ale ta představa, jak dohledávám několik tisíc drobných sakrálním objektů a zdrojuji jeden po druhém, tak to jsem se i jen při této představě orosila. To je práce na další lidský život. --Richenza (diskuse) 28. 12. 2016, 13:46 (CET)Odpovědět

Díky za vyjádření. Není myslím pochyb, že v článcích o vesnicích mezi informacemi o památkách mají své místo i drobné sakrální památky a pamětní nápisy. Stejně tak je nepochybný dokumentační potenciál fotografií v databázi Commons. Ale z toho ještě neplyne, že mají být nápisy plošně a kompletně přepisovány do článků, čtenář si je může přečíst po zvětšení příslušného obrázku nebo by mohl být přepis v popisku pod ní (na Commons). Z mého pohledu seznam jmen padlých v 1. světové nebo i běžné oslavné náboženské texty nepatří k informacím, které bych se potřeboval/chtěl o vesnici dozvědět v textu článku. Např. u toho křížku u Šanovic by myslím stačilo citovat část, na způsob: …nápis na křížku upomíná "NA PAMÁTKU ASIATICKÉ VRHAVÉ ČERNÉ ÚPLAVICE, KTERÁ PANOVALA OD ROKU 1830 AŽ DO ROKU 1831". (Mimochodem v přepisu v článku chybí tečka.) --Matěj Orlický (diskuse) 28. 12. 2016, 15:02 (CET)Odpovědět
Já bych se tomu nebránil, ale:
  1. musí to být v přiměřené míře
  2. nesmí to narušovat sloh článku
  3. nesmí to porušovat autorská praváa (pravděpodobně se jedná é voná díla, takže je dle českého AZ pořeba uvést autora)
Jinak o VV se jedná stejně jako když pořiujete citaci z knihy.Juandev (diskuse) 28. 12. 2016, 15:17 (CET)Odpovědět
Samotného by mě zajímalo, jak se autorský zákon dívá na tato díla a jestli se na to vztahuje ta část zákona, která uvolňuje dílo na základě 70 let od úmrtí autora, nebo ta část, která dílo uvolňuje kvůli trvalému umístění do veřejného prostoru. To totiž určuje, jestli je takové dílo volné apriori ihned po jeho umístění nebo až daleko později 70 let po úmrtí autora. Nicméně mám výtku k tomu, co píšete, že podle českého autorského zákona je potřeba uvést autora, když jde o volné dílo. Není tomu tak, pakliže je dílo volné, pak se na něj nevztahují žádné povinnosti. V případech, kde je to relevantní, je ale rozhodně lepší autorství uvést, pakliže je známo. --Palu (diskuse) 28. 12. 2016, 15:26 (CET)Odpovědět

Žádost o pomoc

Přesunuto do příslušného fóra.

Domácké podoby jmen

Navrhuji celé tyto sekce u článků o jménech zrušit. Nic proti Mirkovi či Honzovi, ale tohle a tohle + další už je moc. Nelze to ověřit a lidi si to dle mého vymýšlejí, což odporuje WP:ŽVV. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 07:33 (CET)Odpovědět

Proč Honzovi, když odkazuješ Hanu? Vždy platí WP:EsO, při sporu lze použít {{fakt}}.--Kacir 27. 12. 2016, 08:07 (CET)Odpovědět
@Kacir: Protože je to takové normální? Vím, ale uživatelé přidávají takové zkomoleniny furt. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 09:40 (CET)Odpovědět
Označovat šablonou a odstraňovat, holt to platí jako u všeho dalšího. Ale z věrohodných zdrojů doložené domácké podoby tady určitě místo mají. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2016, 10:15 (CET)Odpovědět
@Bazi: Jenže když otevřu článek, vidím, že tam anonymové povkládali řadu těchto neověřených informací. Nikdo se o to moc nestará, ale odporuje to WP:ŽVV. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 12:20 (CET)Odpovědět
Tak jako příležitostně vkládají různí nadšenci příklady osobností k různým znamením horoskopů, k osobnostním typům, k leváctví atd. atp. Je to přeci poměrně běžný jev, tak se s ním vypořádejme tak jako s ostatními jeho případy. Požadovat zdroje k jednotlivým pochybným případům nebo vložit ceduli s upozorněním o chybějících zdrojích. A po čase případně nedoložené případy smazat. --Bazi (diskuse) 29. 12. 2016, 00:38 (CET)Odpovědět
Např. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat? ISBN 9788020018885 obsahuje u mnoha jmen i spoustu domácích podob. Jako věrohodný zdroj by mohlo při čištění pomoci. JAn (diskuse) 27. 12. 2016, 12:17 (CET)Odpovědět
Mam stejny problem se sekcemi mnemotechnickych pomucek u clanku o periodicke tabulce. Kdyz bych ti OJJi dal seznam clanku, udelal bys s temito sekcemi to same, co se chystas u sekci domackych podob jmen? Nebo mi pripadne rekl postup, jak s nimi nalozit a ja bych se o to postaral? --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 10:47 (CET)Odpovědět
Podobně jako trochu Dvorapa trochu odbočím, různé seznamy a příklady mi někdy u článků vadí a buď bych je nějak zastropoval nebo zrušil. Konkrétně u těch jmen mi spíš vadí příklady - nositelé. Doplňovány jsou podle mě selektivně a dělá to zřejmě jen několik lidí - někdo přidá pouze herečky, někdo pouze sportovce (asi podle svých zájmů), reprezantativní to není a ani být nemůže - v některých případech by ty seznamy mohly být skoro nekonečné, viz Josef nebo i ty jména zmíněné OJJ vypovídají o tom, jak to funguje. Na další příklady článků (jiné než ta jména) si teď nemůžu vzpomenout, napadá mě teď jen Oxymóron, kde to redukoval Morgemil - díky mu za to. Co se týče těch zdrobnělin u jmen, do jisté míry OJJ chápu, z patroly vím, že to lidé přidávají docela často a vždy mě nebaví to ověřovat a přemýšlet co ano a co už ne, ale zrušení té sekce podle mě také není řešení. --Remaling (diskuse) 27. 12. 2016, 12:29 (CET)Odpovědět

Myslím, že na tyto problémy dostatečně reagují obecná pravidla jako zmiňované ŽVV nebo Ověřitelnost apod. Skutečně není třeba to vymazat všechno, protože tam je riziko i toho nekvalitního. To bychom pak mohli vymazat celou Wikipedii nebo ji zpřístupnit pro editaci pouze ověřeným osobám. To pak ale už nemůže být řeč o otevřeném projektu, kde se snažíme v lidech apriori vidět to dobré, ne apriori to špatné. --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 20:24 (CET)Odpovědět

Nový nástroj aktivován pro českou Wikipedii

Zdravím všechny, pro převedení prostých URL na citační šablony byl aktivován nástroj reFill. Můžete vyzkoušet. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 13:33 (CET)Odpovědět

Na tento nástroj jsem se těšil, ale zatím mi nefunguje. Jestli to správně chápu, mám vložit adresu novinového článku a vygeneruje mi to citační šablonu? Zkusil jsem Lidové noviny, iDNES, Deník a nic - We couldn't retrieve the page! Either it doesn't exist, or there were some network hiccups. Please try again. Dělám někde chybu? Jak to jde ostatním? Díky --Radek Linner (diskuse) 27. 12. 2016, 18:32 (CET)Odpovědět
Máte tam vložit název stránky na Wikipedii. Vygenerování citační šablony řeší vizuální editor (editovat místo editovat zdroj). Nástroj pak přepracuje prostá URL na citační šablony. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 18:44 (CET)Odpovědět
Šlo by tím nástrojem prostě veškeré existující články projet? (ŽOPP) --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:51 (CET)Odpovědět
Myslím, že by to nebyl dobrý nápad. Nástroj je nedokonalý a nedává dokonalé výsledky, bez lidského dohledu IMHO není vhodné ho jen tak strojově pustit na celý obsah Wikipedie. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2016, 19:02 (CET)Odpovědět
Tak samozřejmě by se nejprve počkalo, až by se nástroj trochu otestoval a vychytaly se největší mouchy, já ale žádnou nenašel (kromě té níže popsané, ale nástroj se umí šabloně zcela vyhnout). Může to však běžet pod lidským dohledem, nikde nenavrhuji opak. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 19:14 (CET)Odpovědět
Nešlo by nástroj vylepšit tak, aby používal naši českou šablonu (citace el. monografie)? Takto je použitelný asi jen mód prostého wikitextu. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:57 (CET)Odpovědět
https://github.com/zhaofengli/refill/issues/30 --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 19:20 (CET)Odpovědět

Reference pod článkem

Martin Urbanec: Bylo by možné udělat také nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem? Vizte diskuse zde a zde, kde se řeší mnoho výhod takového řešení a i se volá po nástroji, který by to převést uměl. Díky, --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 20:33 (CET)Odpovědět

Já nejsem tvůrce, já jen požádal o aktivaci pro českou Wikipedii. Technicky ovšem tomu nic nebrání. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 20:42 (CET)Odpovědět
Aha, chápu. No tak kdyby se vám chtělo a uměl to, tak by to bylo super, nebo kdyby se chtělo komukoliv jinému. --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 21:46 (CET)Odpovědět
Před několika týdny jsem si nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem naprogramoval zde. Prosím vyzkoušejte. --Jvs 28. 12. 2016, 16:47 (CET)Odpovědět
Nástroj ještě má nedostatky. Sekci referencí vloží na úplný konec článku, ač by bylo lepší nahradit existující sekci referencí. Ale oprava by měla být snadná. --Jvs 28. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět
Nyní opraveno: nástroj nahradí sekci referencí, pokud existuje. Jinak vloží reference na konec. --Jvs 29. 12. 2016, 19:53 (CET)Odpovědět
Nástroj zajímavý. Přišlo by mi však lepší, kdyby na konec článku přesunul jen "plné" reference a "zkrácené" nechal v textu. --Jann (diskuse) 28. 12. 2016, 20:17 (CET)Odpovědět
To by se udělat dalo, ale není úplně triviální naučit algoritmus rozpoznat plnou a zkrácenou referenci. --Jvs 28. 12. 2016, 21:22 (CET)Odpovědět
Jvs: Vyzkoušel jsem, funguje to skvěle, díky :-) Jen ještě možná taková maličkost - nepřevedlo to nepojmenované refy. Myslel jsem, že je to pojmenuje autoref-1? Jinak to samozřejmě nevadí a dá se to pojmenovat ručně a projet ještě jednou, nicméně jsem chtěl jenom vědět, jestli je to chyba nebo to tak má být. --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 00:33 (CET)Odpovědět
Opraveno. Byla tam chyba v regulárním výrazu, kvůli které se neočíslovaly a nepřevedly víceřádkové nepojmenované refy. --Jvs 31. 12. 2016, 08:59 (CET)Odpovědět
Teď už funguje bez problémů, díky! --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 09:45 (CET)Odpovědět

Vyzkoušel jsem a chválím, velmi dobré. Řekl bych, že nástroj možná ještě požírá pevné mezery, viz rozdíl u Plzně. Jinak osobně ve značce <references> pro větší přehlednost preferuji zápis citačních šablon, ve kterém jsou jednotlivé parametry uvedeny každý na vlastní řádce. Za nástroj velmi děkuji! --Adam Hauner (diskuse) 1. 1. 2017, 18:36 (CET)Odpovědět

Za to, že se přímo zapsané pevné mezery (Alt+0160) převedou na obyčejné mezery, nástroj nemůže, stane se to již při kopírování textu z formuláře ve všech hlavních prohlížečích (Mozilla, Chrome, IE). Zápis citačních šablon zkusím upravit s tím, že by se to řídilo checkboxem. --Jvs 2. 1. 2017, 16:40 (CET)Odpovědět
@Adam Hauner: Doplnil jsem další možnosti: Beautify refs (každý parametr na vlastní řádce) a Separate refs (vynechaný řádek mezi refy). Ve výchozím stavu nejsou zaškrtnuté. --Jvs 4. 1. 2017, 08:56 (CET)Odpovědět
Kéž by vývoj každého kódu probíhal takto rychle. Děkuji :-) --Adam Hauner (diskuse) 4. 1. 2017, 09:08 (CET)Odpovědět

Tento výmysl zbytečně ztěžuje práci. Něco podobného mělo projít řádnou diskusí před zavedením na české Wikipedii. Nejsme na divokém západě. --Faigl.ladislav (diskuse) 4. 1. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Tohle udělátko má určitý potenciál pouze pokud se ukáže, že psaní referencí na jedno místo skutečně k něčemu užitečnému je. Používá již někdo na české wikipedii psaní referencí tímto způsobem? Lze se nějak poučit nebo inspirovat na jiných wikipediích? Jak jsou pak takové takové reference řazeny? (Vidím, že automaticky jsou řazeny podle prvního výskytu ve článku, ale je takové řazení to skutečně praktické?) A hlavně: přidání name="autoref1" není užitečné, ale škodlivé. Mě se osvědčilo psát ref name příjmení prvního autora a rok, např. ref name="Novák 2016" ovšem když jsou shodné, tak už improvizuji podle významu, např. ref name="Novák 2016 Shrnutí". --snek01 5. 1. 2017, 18:06 (CET)Odpovědět

Automatický polozámek článků o dnech

Dobrý den, navrhuji automaticky polozamykat články o dnech tak, jak se děje u ČT, OT a Zajímavostí. --Martin Urbanec (diskuse) 31. 12. 2016, 23:17 (CET)Odpovědět

Ono k tomu nedochází? (Mimochodem, proč ještě na hlavní straně nemáme kaskádní zámek?) Matěj Suchánek (diskuse) 1. 1. 2017, 10:00 (CET)Odpovědět
Články o dnech. Tedy například 1. leden. Ale možná to není dobrý nápad, koukal jsem se jen na pár článků a vypadá to, že jsem se trefil do vandalizovaných. Co se týče kaskády. Kaskádově se nedá hlavní strana zamknout úplně a šablony v ní vložené jen polozamknout. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 10:25 (CET)Odpovědět
Jo takhle to myslíš. Zajímavý návrh, je pravda, že články o dnech mají pozornost podobnou jako články o jménech (ale tam by asi časování na jmeniny nemělo moc smysl). Jinak bych k tomu zkusil najít nějaká čísla. Matěj Suchánek (diskuse) 1. 1. 2017, 10:52 (CET)Odpovědět

Pravdivost versus doložitelnost informace

Mám dojem, že při rozhodování mezi pravdivou informací, ale neozdrojovanou a nepravdivou informací, ale ozdrojovanou má na Wikipedii přednost druhá možnost. Proč? (Připomíná mi to zásadu z 50. let: "Raději se mýlit se stranou než mít pravdu proti straně".) A snaha zjistit informace je považována za nepřípustný vlastní výzkum. (Např. napsat, že na náměstí je pomník X.Y., přičemž jméno by bylo přečteno z pomníku.) Jak např. postupovat v konkrétním případě, kdy u osoby jsou v literatuře uvedena tři různá data úmrtí? Logicky napadne buď kontaktovat příbuzné, nebo zjistit údaj na matrice. Je to přípustné? --Knihovnik51 (diskuse) 1. 1. 2017, 18:05 (CET)Odpovědět

Já zastávám názor, že Wikipedie si neklade za cíl být pravdivou encyklopedií, ale ověřitelnou. Tedy máme-li proti sobě ozdrojovanou informaci a neozdrojovanou, uvedena je ta ozdrojovaná. Máme-li proti sobě více ozdrojovaných informací, uvedou se všechny (Dle deníku XYZ osoba ABC zemřela 1. února(reference), podle údaji na pomníku 24. února(reference), dle on-line matriky ABC zemřel 10. května). Výjimkou je jen informace, u které je evidentní, že je mylná (podložené zdroji). I tak se ale uvede, ale třeba jako Často také mylně uváděno jako XXX(reference). Co se týče pomníku, tak ten je primární zdroj (stejně, jako matrika) a Wikipedie by měla primárně užívat sekundární zdroje. Ale samozřejmě je možné to uvést, zvláště v případě rozporu údajů. Jako dostupný odkaz může posloužit třeba fotografie na Wikimedia Commons, spolu se souřadnicemi, kde pomník leží (a kdy tam člověk byl).
Kontaktovat příbuzné možné není (tedy uvést co řekli), to je vlastní výzkum. Každý zdroj musí být ověřitelný. Je jedno, jestli návštěvou knihovny či kliknutím na odkaz, ale musí být kdokoliv schopen ho nějak ověřit. Stejně i v případě matriky (pokud není dostupná všem, t.j. není nutné mít svolení).
Pomohl jsem? --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 18:12 (CET)Odpovědět
Děkuji za reakci, ale nepotěšil jste mne. Podotýkám, že i ve vědeckých publikacích jsou přípustné citace A.B., osobní sdělení, podobně v databázi autorit Národní knihovny. --Knihovnik51 (diskuse) 1. 1. 2017, 18:30 (CET)Odpovědět
Ovšem pokud taková práce existuje, Wikipedie může použít tu. Vědecká publikace a všeobecná encyklopedie je, myslím, něco jiného. Pokud vím, v encyklopediích není uvedení zdroje v podobě osobního sdělení běžné. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 18:39 (CET)Odpovědět
Ve vědeckých publikacích jsou citace A.B., osobní sdělení možné, protože vědeckou publikaci si nemůže vydat kdekdo. Ale principem wikipedie je, že ji může psát kdekdo, typicky anonymně. A filtr, který wikipedii chrání před chybnými a nesmyslnými informacemi je povinnost přispěvovatelů nesamozřejmé tvrzení doložit dříve publikovaným zdrojem. Zkrátka, wikipedie je souhrnem již existujícího vědění; kdo vymyslel něco nového, musí si najít jinou platformu. PS. Na nedávné řešení problému s literaturou/matrikou ohledně místa narození se můžete podívat v Václav Skalník s dlouhou diskuzí. --Jann (diskuse) 1. 1. 2017, 19:46 (CET)Odpovědět
Podle mého musí být úhlavním cílem uvádění pravdivých informací. To by mělo být i základní krédo pravidel. Pakli dosavadní pravidla mají "problém" s tím, že v hesle o pomníku se uvede čí že to pomník je na základě nápisu na pomníku samém, nechť se nad sebou zamyslejí. Jak jsem zmínil jinde, je i toto sekundární údaj, takže je prostě potřebné jej uvést jako zdroj. MONUDET (diskuse) 1. 1. 2017, 23:00 (CET)Odpovědět
Wikipedie samozřemě má podávat pravdivé informace, což – kvůli problematice pojmu pravda – jsou v zásadě ty, na kterých se shodují věrohodné zdroje. Závazné pravidlo to, co chápeme pod pojmem „pravdivé“, definuje takto: Je povinností Wikipedie, aby všechny informace v ní obsažené byly důvěryhodné a uznávané. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 12:26 (CET)Odpovědět
Základním krédem pravidel je ovšem údaj ověřitelný, ne nezbytně pravdivý. Tvrdí to jak WP:OV, tak WP:5P. Většinou jde sice pravdivost ruku v ruce s ověřitelností, ovšem zatímco pravdivost je vždy subjektivní (vždy můžete tvrdit, že něco je nepravdivé, i když jste sám, ovšem ve Wikipedii tento názor místo nemá; Wikipedie není místo pro výzkum (tím je Wikiverzita), ale všeobecná encyklopedie; v encyklopedii mají být ověřitelná fakta, ne neověřené domněnky, ač někdo věří v jejich pravdivost), ověřitelnost je vždy objektivní. Zda je něco obsaženo ve zdroji může mít jen jednu odpověď. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 1. 2017, 12:32 (CET)Odpovědět
Podle hesla pravda: Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností. Vy to omezujete na ověřitelnost, a to navíc na uveřejnění v sekundárním zdroji. Podle vás nelze např. napsat Na návsi obce X. stojí památná lípa, i když ji uvidí každý návštěvník obce. Odmítáte primární zdroje, archivní dokumenty atd., i když jsou ověřitelné. --Knihovnik51 (diskuse) 2. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
Lípa na návsi - no a jsme si jistí, že ji uvidí každý návštěvník? Možná každý návštěvník obce uvidí dub. Nebo buk. Nebo rybník. Jak to od své klávesnice poznám? Jak rozlišíme poctivé přispěvatele od vtipálků a znuděných školáků? Dokládáním informací. No, a s odmítáním primárních zdrojů není věc úplně jednoznačná, záleží na okolnostech... např. u výše odkazovaného Skalníka jsme dali matrice přednost... --Jann (diskuse) 2. 1. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět
Pravdivost je potřeba chápat jako faktickou správnost a o tu je potřeba vedle ověřitelnosti usilovat. Sama mechanická ověřitelnost nestačí. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 15:13 (CET)Odpovědět
Ovšem ověřitelnost je jediný nám dostupný prostředek, jak se oné faktické správnosti co nejefektivněji dobrat. Ne každý ověřitelný údaj může být fakticky správný, protože mohlo dojít k chybě už ve využívaném zdroji (ovšem s takovým problémem se můžeme vypořádat vhodnou formulací tvrzení ze zdroje čerpaného. Na druhou stranu údaj, o kterém se kdokoli domnívá, že je fakticky správný, není možné ve Wikipedii využít, pokud není také ověřitelný. Bez ověřitelnosti nemůžeme faktickou správnost zaručovat. --Bazi (diskuse) 2. 1. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět
Jestli má někdo snahu věřit popiskům pomníků, potom nabízím fotku jedné busty z pražských Vinohrad, kde to ani autor netrefil napoprvé.
Křižíkova busta
. --Leotard (diskuse) 2. 1. 2017, 09:11 (CET)Odpovědět
Řekl bych, že anonymní opravnou tabulku, jejíž autor má potíže nejen s typografií a větnou stavbou, nýbrž i s interpunkcí ve větě jednoduché, rozhodně za věrohodný zdroj považovat nelze. Tím samozřejmě nechci posuzovat otázku věrohodnosti údaje na pomníku samotném...--Shlomo (diskuse) 2. 1. 2017, 09:32 (CET)Odpovědět
Chyby se vyskytují v každém typu zdrojů, tato nic obecného o věrohodnosti nápisů nevypovídá. Věrohodnost je potřeba individuálně posuzovat a ve vztahu k dokládané informaci; pro informace o narození osobnosti jsou podrobnější a věrohodnější zdroje, pro případ uváděný kolegou Knihovnik51, tedy že na konkrétní vinohradské budově Pražské energetiky je busta Fr. Křižíka, je nápis pod bustou – i přes chybu v datu – věrohodným zdrojem. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 12:26 (CET)Odpovědět
To právě není (jak jsem pochopil) - dokud to někdo nepublikuje. A to mi vadí. --Knihovnik51 (diskuse) 2. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
To je formalistický výklad pravidel. Přečtení nápisu na pomníku není vlastní výzkum ve smyslu popsaném v WP:Žádný vlastní výzkum. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 15:13 (CET)Odpovědět
@Knihovnik51: pokud mám pochybnosti o informaci ve zdroji uváděném, pak je to jedině dobře. Světčí to o tom, že věci trošku rozumím, že se snažím vložit do Wikipedie kvlalitní informace, či že hodnotím kvalitu zdroje. Je pak vhodné hledat v jiné literatuře co se o tom píše. Pokud literatura uvádí například jiné datum je vhodným nástrojem poznámka, kam uvedu bližší vysvětlení toho proč například uvádím datum s otazníkem nebo rozsah. Je zároveň dobré umět ty zdroje zhodnotit.
Pokud by existovali jen zaujaté zdroje, pak je dobré uvést, že podle zdrojů, které jsou nějak zaujaté je to tak a jiné zdroje neexistují.
Pokud máte ale pocit, že jste tu tlačen do něčeho co se Vám nelíbí - uveďte konkrétní případy. Ono je to možné, že Vás tu někdo tlačí někam, kam Vás vlastně tlačit nemá. To chce pak pohled širšího pléna Wikikomunity.Juandev (diskuse) 2. 1. 2017, 12:16 (CET)Odpovědět
Ověřitelnost je na prvním místě, byť by to byla informace zastaralá či nepravdivá. K tomu můžeme jen dodat: Bohužel, ale zároveň: Bohudík. Jak už bylo uvedeno výše, důvodem takového přístupu je anonymní přispívání, které u nezjevných faktů může vést někdy až k neuvěřitelným příběhům článků (nebo jen drobným změnám), z nichž rekordní vydržel přes 11 let (a kdoví kolik neobjevený). Nejvíce křiklavým příkladem, proč je vhodné držet se ověřitelnosti a ne vždy pravdivé, ovšem neověřené informace, jsou asi falešná úmrtí.
Wikipedie není primárním zdrojem (nezvěstuje informace světu jako první), ale je zdrojem terciárním (jen sbírá a reprodukuje již vydaná fakta).--Kacir 2. 1. 2017, 15:51 (CET)Odpovědět
Znovu k původní otázce: Je tomu právě naopak, pravdivá neozdrojovaná informace je lepší než nepravdivá se zdrojem. Pravdivá informace Wikipedii nepoškozuje a věrohodný zdroj může někdo dodat. Nepravdivá informace poškozuje a uvedení nevěrohodného zdroje navíc vyvolává falešný dojem, že informace je ověřená. Ve skutečnosti zdrojování nedokládá pravdivost, ani to, že informace má být v článku, ale pouze umožňuje-usnadňuje toto ověřit.
Pravdivost ovšem musí být objektivní a podložená, nikoli jak ji tu chápou kolegové jako nějaké subjektivní domněnky či neověřené informace. Pokud není zřejmé, že informace je nepravdivá či zdroj nevěrohodný, je potřeba věrohodnější zdroje doložit a pracovat s nimi, jak píše Juandev. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 20:42 (CET)Odpovědět
Wikipedie celkem logicky upřednostňuje opačný přístup: „Pravdivá neozdrojovaná informace je horší než nepravdivá se zdrojem.“ Pokud někdo přidá novou, sic! pravdivou informaci bez zdroje, která ale není v žádném zdroji na světě, pak si tuto novou skutečnost nemůže ani nikdo ověřit. No, a přes to vlak nejede! U úmrtí by tím Wikipedie začala „zabíjet“ lidi jen na čestné slovo neautorizovaných editorů. A protlačování různých nových faktů bez zdrojů je zde na denním pořádku. Otevřela by se tím Pandořina skříňka, kdy ve shrnutí novoty by stačilo editorovi prohlásit: Věřte mi, je to pravda. Wikipedie ale nestojí na víře. Vlastní výzkum zakazuje vkládat všechny dosud nepublikovaná fakta a ověřitelnost uvádí to samé.
Výhodnější strategií je totiž počkat na věrohodný zdroj a až pak informaci převzít. Encyklopedie informace přebírá, ale sama netvoří. Pokud věrohodný zdroj uvádí informace chybné, za chybu není odpovědná Wikipedie, ale externí zdroj. Pokud bude Wikipedie sama produkovat nová fakta, která nebyla dosud publikována nikde jinde na světě, pak v případě chyby to bude právě ona, kdo ponese odpovědnost za fabulaci. A cílem takto otevřeného projektu je nepravdy minimalizovat. Ověřitelnost je daní za otevřenost.--Kacir 3. 1. 2017, 05:41 (CET)Odpovědět
Píšete o něčem jiném, „neozdrojovaná“ znamená, že není v článku opatřena referencí, což o existenci zdroje nic nevypovídá. Taktéž slovo „pravdivost“ používáte v opačném významu, než je běžné, a který jsem právě v předchozím příspěvku odmítl. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:03 (CET)Odpovědět
Myslím, že váš pohled by fungoval pouze za předpokladu, že by existovala nějaká objektivní, univerzální pravda. Bohužel tomu tak ale není a i pravda se utváří na základě nějakého konsensu - ať už vědeckého, politického nebo jakéhokoliv jiného. Pravd tedy může být tolik co lidí a v případě nerozhodných lidí dokonce ještě víc. Vybrat potom tu pravou jednu pravdu by mohlo znamenat vlastní výzkum a právě proto komunita Wikipedie přijala rozhodnutí, že je daleko efektivnější riskovat nepatrné množství nepravd a spolehnout se plně na ověřitelnost, než se spolehnout na hledání pravdy na vlastní pěst, editační války, vlastní výzkum a ve výsledku daleko větší procento nepravdy, než v případě výhradního principu ověřitelnosti. V podstatě se tak zříkáme zodpovědnosti za pravdu a rozhodování o pravdě necháváme jiným, ale má to velmi dobré důvody. Jako wikipedisté můžeme pravdivosti pomoct jedině tím, že přiřadíme každé pravdě spravedlivou a správnou váhu, která odpovídá uznání té které pravdy zasvěcenými autoritami. Tj. můžeme leda směřovat stav článku ke stavu objektivně reálného vnímání té které záležitosti vně Wikipedie mezi lidmi, kteří se tématu prokazatelně věnují a mají k tomu prokazatelně co říct. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 12:46 (CET)Odpovědět
Ale to už jsem psal výše, že nelze hledat univerzální pravdu, že pravdivé je to, na čem se shodují věrohodné zdroje. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
A což takhle nahradit subjektivní pojem pravdivé pojmem fakticky správné? Bylo by to možná bližší tomu o čem se tu bavíme. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 16:26 (CET)Odpovědět
Nemyslím. Představme si encyklopedii desátého století. V té době lidé věřili, že nebeská tělesa obíhají kolem Země, psalo se to v tehdejších věrohodných zdrojích a encyklopedie desátého století by logicky obsahovala tyto informace. Pochopitelně nebude obsahovat objev Mikuláše Koperníka, který myšlenku geocentrismu odmítal. A vše je samozřejmě zcela pochopitelné, protože encyklopedie neslouží k tvorbě vědění, nýbrž ke shromažďování lidského vědění, buď z jednoho oboru, anebo všeobecně. Do lidského vědění jistě patří i chybné poznatky, kterým lidstvo věřilo. I dnešní Wikipedie ale heslo geocentrismus obsahuje, ač jeho myšlenky nejsou fakticky správné (ano, vím, že články obsahují, díky bohu, formulace geocentrismus je model). Stejně tak dnešní encyklopedie obsahuje Einsteinovy teorie relativity, ačkoliv není vyloučeno, že se v budoucnu ukážou jako fakticky nesprávné. Co tím chci říci. Faktická správnost je pojem absolutní. Encyklopedista neví, co je fakticky správné. On ví, co se v jeho době považuje za fakticky správné (popř. fakticky nesprávné). Chceme-li tedy nahradit pojem pravdivost a nepoužít pojem ověřitelnost, měli bychom použít něco jako "informace obecně pokládané za fakticky správné". Nejjednodušší cestou, jak k tomu, co je obecně pokládané za fakticky správné dospět je podívat se. Protože encyklopedie jako vědění netvořící zdroj logicky musí z něčeho vycházet (taky je to terciální a ne primární zdroj), nejspolehlivější cestou jak zabránit sporům "tak to není" je podívat se na písemně zaznamenané záznamy (jen pro zdůraznění, slovo písemně míním skutečně v jeho pravém slova smyslu, tedy zaznamenané písmeny, ne nutně však na papíře). Ovšem tím se dostáváme od původního fakticky správné zase trochu jinam a namísto "informace všeobecně pokládané věrohodnými prameny za fakticky správné" používat pojem ověřitelnost. Heslem "ověřitelnost, ne však pravdivost" dle mě je míněno následující: "ověřitelnost, ne nutně faktická správnost". Perlička na závěr: Pokud by pojem faktická správnost prošel jako korektní, objeví se lidé, kteří budou tvrdit, že měsíc nesvítí proto, že se od něj odráží sluneční svit, ale protože je na něm obří žárovka. Jak doložit faktickou nesprávnost takové hypotézy? Obtížně. Jedinou cestou, jak dokládat faktickou správnost je rozřezat celý měsíc na kusy. I to ovšem dává jen indikátor o faktické správnosti, ne nezvratný důkaz, jednoduše proto, že jsme tu žárovku mohli přehlédnout/nepoznat, mohla být vytvořena z mimozemských technologií, neviditelná, dosaďte si co chcete. Ovšem rozebírání této hypotézy patří těm, kdo vědění tvoří, ne těm, kteří ho shromažďují. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 3. 1. 2017, 16:55 (CET)Odpovědět
Mohl jsi to zkrátit pojmem Popperova břitva ;-) --YjM | dp 4. 1. 2017, 22:34 (CET)Odpovědět

Souhlas. Cílem není pravdivost, ale ověřitelnost.OJJ, Diskuse 3. 1. 2017, 07:30 (CET)Odpovědět

Pokud vím o nějakém údaji podloženém zdrojem, že není pravdivý, mám dvě možnosti:
  • najít jiný zdroj, který tvrdí něco jiného a použít ten (lépe napsat podle zdroje A je to tak a podle zdroje B onak)
  • údaj neuvádět vůbec.
Případně lze uvést bez zdroje informaci, o které si myslím, že je správná (což se běžně děje dnes a denně), pak ale hrozí, že někdo tuto informaci časem nahradí nesprávnou podle zdroje
Velice ale záleží i na oboru, kterého se informace týká; jiná bude situace u data zbourání historického domu v 80. letech a jiná u malíře, který zemřel před cca 200 lety. U domu budou pamětníci a je šance, že se nakonec najde i věrohodný zdroj (kronika tvrdí, že dům byl zbourán v roce 86, ale najde se fotka domu prokazatelně z roku 1990), jen zde hrozí nebezpečí vlastního výzkumu. JAn (diskuse) 3. 1. 2017, 08:04 (CET)Odpovědět
Cílem je tvořit kvalitní encyklopedii. Vlastnost kvalitní encyklopedie je na prvním místě pravdivost, tedy její faktická správnost v rámci dosavadního lidského poznání. Ověřitelnost je jen nástroj, který slouží k ověření té pravdivosti. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:03 (CET)Odpovědět
@Matěj Orlický: Nemyslím si. Vizte též Wikipedie: cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie má zdarma přinášet již zpracované informace se zdrojem, ne pravdivé, vizte WP:Ověřitelnost. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2017, 12:12 (CET)Odpovědět
WP:O uvádí, že je potřeba uvádět fakta, tedy věty a výroky, které jsou pravdivé, což je potřeba ověřovat ve zdrojích, nelze to ověřovat přímo. To je smysl vysvětlovaný pod nadpisem Ověřitelnost, nikoliv pravdivost – ne možnost uvádět ověřitelné, ale nepravdivé informace. Proto je tam mj. požadavek na ověřování pravdivosti více zdroji. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:43 (CET)Odpovědět
Ta možnost z toho vyplývá. Nemůžu-li ověřit pravdivost údaje přímo, jediná další cesta je ověřit, zda je ve věrohodném zdroji. Z toho vyplývá, že i kdyby údaj nebyl pravdivý (a údaj wikipedisty považovaný za pravdivý by v žádném VZ nebyl), má přednost. V případě, že ověřitelných údajů je více, samozřejmě mají být v článku všechny, pokud není z kontextu ve zdrojích jasné, že jeden z údajů je nepravdivý (pak se uvede XXX, YYY mylně uvádí DDD). BTW požadavek tam není, je tam deklarovaná možnost ("Proto je vhodné i faktické údaje ověřovat jejich srovnáním s informacemi z dalších nezávislých zdrojů"). --Martin Urbanec (diskuse) 3. 1. 2017, 13:13 (CET)Odpovědět
Ten požadavek nevyplývá jen z doporučení „je vhodné“, ale především z definice faktu jako konsensu odborníků, který z jednoho VZ nezjistíme. Nikde tam nečtu, že bych měl uvádět nepravdivou informaci, pokud je ověřitelná. Naopak je tam požadavek v případě pochybností o pravdivosti uvést pravdivou informaci, že tenaten zdroj uvádí tuatu informaci. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
No, jenže pokud to uděláme na základě vlastního přesvědčení, že to nebyla pravda, tak je to VV. Můžeme to udělat až tehdy, pokud nějaká výraznější skupina autorit tvořící onen konsensus ohledně toho, co je pravdivé, prohlásí onu spornou pravdu za nepravdu. Do té doby jakoby z pohledu pravidel Wikipedie nemáme indicie, že to pravda není, jakkoliv můžeme být osobně přesvědčení o tom, že ta ozdrojovaná informace v článku je totální pitomost. Případně to můžeme podpořit aspoň primárními zdroji nebo nějakou logickou neprůstřelnou konstrukcí, ale nejlepší je to právě prostřednictvím těch dalších autorit. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 14:01 (CET)Odpovědět
Ještě nemusí jít nutně o širší konsenzus, který by přebil nepravdivou informaci, ale může taky jít o poměření věrohodnosti zdrojů, vyšší autorita může dostat přednost před pochybným zdrojem. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2017, 14:11 (CET)Odpovědět
Proto jsem psal o objektivní a podložené pravdivosti. Ta podloženost je v prvé řadě zdroji, které jak píše Bazi je potřeba hodnotit (což není VV), částečně hodnotit i hodnověrnost jednotlivých informací – o čemž píše Martin Urbanec, např. chyba (překlep) může být zřejmá i z kontextu jednoho daného zdroje. A chyba může být zřejmá i bez zdroje: „ověřený“ údaj, že na náměstí je budova MNV je zřejmě zastaralá a do článku nepatří, protože MNV už jsou dávno zrušené, netřeba čekat na konsensus autorit. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 14:41 (CET)Odpovědět
Tak v tom případě se asi shodujeme a jen šlo o nedorozumění v pojmech. Nicméně jenom upozorním, že ke zrušení MNV asi zdroj najdeme snadno :-) --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 14:45 (CET)Odpovědět
Plný souhlas. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 15:03 (CET)Odpovědět
Když se to tu tedy řeší v obecné rovině, cílem encyklopedie by měla být co největší pravdivost v rámci ověřitelných zdrojů. Heslo Ověřitelnost, nikoliv pravdivost považuji bez dalšího dovysvětlení jeho smyslu za poněkud zcestné, neboť se zde vylévá dítě i s vaničkou. Vyzývá k otrocké práci se zdroji, zatímco tvůrce článku by měl používat vlastní rozum, pracovat se zdroji, porovnávat je a třídit informace, aby z nich vyždímal optimum. K tomu by měli být editoři povzbuzováni, ne k otrockému přejímání informací. Je ovšem otázkou, co se pro koho skrývá za pojem pravdivost. Například změny v taxonomii rostlin se do české literatury dostávají i desítky let. Když někdo přijde a přepíše u javoru čeleď mýdelníkovité na javorovité, protože to tak je napsané ve všech knihách, přijdu s revertem, neboť to neodpovídá aktuální taxonomii, tedy pravdě ve smyslu dosaženého poznání. Příkladem nutné práce se zdroji budiž třeba původ některých starých kulturních rostlin. Ten by mnohdy vydal na samostatný článek, protože každý zdroj tvrdí něco jiného. Je tedy třeba porovnat řadu zdrojů a vybrat z nich ty nejserióznější a nejaktuálnější. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 14:14 (CET)Odpovědět
+1. Rozhodný souhlas. --Jann (diskuse) 3. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
Ale „porovnání řady zdrojů a volba těch nejserióznějších a nejaktuálnějších“ je pravou podstatou tvorby Wikipedie, proti tomu snad nikdo nic namítat nemůže. Pokud aktuální taxonomická klasifikace není neověřitelným výmyslem, pak ji článek může obsahovat, byť třeba až po vyjasnění argumentů v diskusi. --Kacir 3. 1. 2017, 14:43 (CET)Odpovědět
Ano, proto by heslo mělo znít Co největší pravdivost v rámci ověřitelných zdrojů. Tak by zahrnovalo i práci se zdroji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 14:51 (CET)Odpovědět
(s e. k.) Jsem přesvědčen, že to, co jste popsal, tj. přirozené hledání pravdy wikipedistou v dostupných zdrojích jejich kritickým tříděním, nijak nekoliduje s heslem "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost". To heslo totiž nemluví o tom, že bychom neměli třídit zdroje, ale o tom, že bychom neměli prosazovat svojí subjektivní pravdu, ale spolehnout se na ověřitelnost, čili odbornou konsensuální pravdu. Čili pokud jsem přesvědčen, že pravda je A, ale ve zdrojích se píše jenom B, C, D, nesmím pracovat s A i kdybych se na hlavu stavěl. Můžu ale analýzou relevance a aktuálnosti zdrojů, která je ale určitě objektivní a nikoliv subjektivní, určit z B, C a D nějaký průnik a výsledek zaznamenat objektivně do článku. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:06 (CET)Odpovědět
Ostatně jsem přesvědčen o tom, že to heslo "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost" nikdo nevnímá jako zákaz hledání objektivní pravdy a myslím, že to zatím nikdo v tomto smyslu nepoužil i kdyby to tak byl býval vnímal. Aspoň jsem na něco takového zatím nenarazil. Pokud vím, wikipedisté se vždycky dohadují o zdrojích, podrobují je kritice, porovnávají je mezi sebou a hledají tu nejvyváženější kombinaci. Ti zkušenější wikipedisté rovnou, ti méně zkušení pak prostřednictvím diskuse se zkušenějšími či prostřednictvím následné opravné editace a doplnění lepších zdrojů někým zkušenějším. Nikdy nikdo ještě neargumentoval tím, že by si měly být všechny zdroje rovné bez uvážení jejich relevance, resp. pokud nějaký začátečník ano, tak byl argumenty docela rychle přesvědčen, že to tak není. Čili shrnu-li to, podle mě se na popisovaných principech všichni shodneme a podle mě je současná pravidla reflektují dostatečně. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:14 (CET)Odpovědět
Úplně souhlasím s Vojtěchem Zavadilem a Palu má také pravdu, když poukazuje, že na chápání pravidla je větší konsensus, než by se mohlo z diskuse znát. I za úvodní otázkou myslím ve skutečnosti není dilema pravda vs. ověřitelnost, ale posuzování spolehlivosti/přístupnosti/relevance / vzájemného vyvážení zdrojů, což je normální součást práce a diskuse wikipedistů. "Pravdu" zcela neopřenou o zdroje tady snad neobhajuje nikdo.--RPekař (diskuse) 3. 1. 2017, 15:26 (CET)Odpovědět
Chápu jistý význam tohoto úderného hesla v případě, když některý kolega publikuje vlastní výzkum a je třeba jej zastavit jednoduchým poukazem na jeden z pilířů wikipedie. Není ale prostě pravda, že nás pravda nezajímá. Pochopitelně zajímá a to zásadně, avšak v rámci ověřitelných zdrojů. V tomto smyslu působí toto heslo neobratně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 15:34 (CET)Odpovědět
Ale to pouze tehdy, pokud přestaneme větu "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost" vnímat jako ochranu před různým narušováním věrohodnosti Wikipedie. Myslím, že z diskuse výše je patrné, že výklad, že je pro nás nedůležitá i objektivně doložitelná pravda a že musíme jen papouškovat zdroje, které jsou si mezi sebou bezpodmínečně rovné, by byl vnímán jako extrémní a neobhajitelný. Naopak to heslo jasně, výstižně a velmi trefně vystihuje to, co vystihovat má - a sice "je jedno, jakou svatou válku vedeš, Wikipedie ale není tím správným místem". --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:47 (CET)Odpovědět
Konkrétně: Matrika je pro doložení data narození či úmrtí vhodný zdroj. Obecně: Pokud bychom narazili na téma či předmět, o kterém byly publikované pouze nepravdivé informace, pak se naskýtá otázka, jak víme, že nejsou pravdivé. Respektive pokud informace, kterou považujeme za pravdivou, známe jen z ústního podání, jak potom můžeme vědět, že nejde jen o snadno uvěřitelný drb. Ve věci nesourodých (ale doložených) informací jsem na anglické Wikipedii několikrát narazil na zajímavý přístup - požádání autority o krátké vyjádření pro Wikipedii a následně vložení dané vysvětlující odpovědi do textu včetně toho, jak byla získána. V situacích, kdy nejde o citlivé nebo sporné téma, je to poměrně efektivní (byť ne ortodoxní) řešení, jak dát čtenářsky nepřehledné situaci smysl. --Xth-Floor (diskuse) 3. 1. 2017, 17:06 (CET)Odpovědět

Kritéria pro zařazení osobnosti do článků o rocích, případně dnech

Zde jsem otevřel na žádost kolegy Martina Urbance vlákno, v němž by bylo dobré nalézt nová kritéria pro zařazení osobnosti do článků o rocích, případně dnech. Ukázalo se, že nechat to volně jako dosud nebude úplně košér. Zvu všechny k diskusi. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 23:04 (CET)Odpovědět

Podobné názvy (Zlámanka/Zlámanec; Jilemnice/Jemnice)

Z Wikipedie:Třetí názor přenesl na základě nerozporovaného návrhu --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 02:06 (CET)Odpovědět

Ještě bych se zeptal na jednu věc - opravdu považujete přidání odkazuje z Jemnice na Jilemnice a naopak za škodlivé? Já ne. Podle mé zkušenosti je to tak, že čím víc názvů člověk zná, tím víc se mu jich plete (logicky). Nebo ze Zlámanec na Zlámanka a naopak (obé jsou vesnice na Moravě). Dřív jsem takovéto případy dával do formálně neexistující kolonky Podobné názvy, což mi pořád někdo revertoval. Jak je to teď? Navrhuji, aby bylo legální podobné názvy do článku vkládat, ať už do Souvisejících článků, nebo do Podobných názvů - což by bylo lepší, protože ty názvy spolu často nesouvisejí nijak - snad jazykově, ale ani tím si kolikrát nejsem jistý a nechtěl bych to takto nepřímo tvrdit (etymologie může být různá - nebo jestli pro souvisení stačí, že slovo vypadá podobně - to se mi nezdá). Samozřejmě jsem si vědom toho, že tento přístup má svá úskalí a limity, ale v zásadě jsem rozhodně pro. Děkuji! -Jiří Janíček (diskuse) 1. 1. 2017, 20:46 (CET)Odpovědět

Ano.
Pokud Zlámanec nemá se Zlámankou nic společného kromě toho, že se to někomu plete, tak odkazy být provázané nemají. Mimo jiné pak lze očekávat, že si to začnou víc plést i vyhledávače (které logicky usoudí, že když z jednoho vede odkaz do druhého a naopak, tak tam nějaká spojitost je). Ne. spojitost tam prostě není a wikipedisté by ji neměli vytvářet. Já si taky spoustu měst pletu (třeba Trutnov s Turnovem a Lobavu s Lubání), ale to poslední, co chci, je, aby se tohle pletení nějak podporovalo.--Tchoř (diskuse) 4. 1. 2017, 06:35 (CET)Odpovědět
Zjistil jsem, že nejlepší recept proti pletení je problematická místa navštívit :-). Turnov s Trutnovem už si nepletu, Volyni s Volary ještě trochu ano.
Propojovat podobně znějící názvy pomocí {{Možná hledáte}} ale v některých případech smysl mít může, zvláště, pokud dané vsi leží blízko sebe (třeba kolem ČB existují Dubné, Dubičné a Doubravice :-). °°°JAn (diskuse) 4. 1. 2017, 07:14 (CET)Odpovědět
Nejlepší je, se v jednom z těch měst narodit a mít kamarádku z toho druhého ;-) B.mertlik (diskuse) 4. 1. 2017, 14:28 (CET)Odpovědět
Podle mě je to přidání do souvisejících článků v pořádku, ale myslím že by bylo dobré uvést důvod té souvislosti (třeba podobný název), aby bylo jasné že tam není nějaká faktická souvislost. --Ladin (diskuse) 4. 1. 2017, 08:44 (CET)Odpovědět
Souhlas s Tchořem. Navíc neexistuje žádné objektivní měřítko, co se komu plete. JAn si Volyni a Volary plést třeba může, já bych se naopak nespletl. ;-) — Draceane  diskuse
příspěvky
  4. 1. 2017, 10:15 (CET)Odpovědět
Souhlas s Tchořem. Žádná spojitost tam není. --Knihovnik51 (diskuse) 4. 1. 2017, 13:50 (CET)Odpovědět
Částečně souhlasím s Tchořem, částečně však u velmi podobných názvů (jedno písmenko jinak, stejný název, ale poblíž) bych byl pro nějakou šablonu. Pro tyto případy existuje na enwiki šablona Template:Distinguish uvádějící Not to be confused with PVAc (cca 40 000 použití, bez českého ekvivalentu). Ovšem u příkladů výše (Jemnice/Jilemnice, Zlámanka/Zlámanec) se o jedno písmenko nejedná, rozhodně to tedy není záležitost překlepu (vizte např. PVA a PVAc, kde může být mýlka snadná). Zároveň se nejedná o dvě stejně nazvané vesnice kousek od sebe (vizte Podhora a Podhora, které dělí po silnici jen 6,3 km). Do obcí nastíněných v nadpisu bych tedy nic nevkládal. Ovšem do článků, které jsem uvedl, by se ekvivalent anglické šablony velmi hodil. Nicméně do souvisejících článků tedy rozhodně ne, pokud spolu doopravdy jinak nesouvisí. To je (promiňte mi) hovadina. --Dvorapa (diskuse) 5. 1. 2017, 10:35 (CET)Odpovědět

Tip

Zdravím všechny, berte to třeba i jako spam, každopádně jsem získal přístup k řadě odborných knih, takže pokud něco budete potřebovat, napište a kouknu se, jestli to nejde stáhnout zadarmo. --OJJ, Diskuse 4. 1. 2017, 10:18 (CET)Odpovědět

Doporučuji dát to vědět taky na projekty Knihovna a Sdílení zdrojů. --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 13:54 (CET)Odpovědět
@Palu: Upřímně, myslíte si, že si tam toho někdo všimne? Kdysi jsem psal k DS u různých projektů a dopadlo to do ztracena. Ve WP Knihovna jsem, ale tam se píšou knížky po jednom; když mám přístup k 50 000 000, tak by se to tam asi nehodilo :). OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:14 (CET)Odpovědět
Já neříkám, že to nemáte dávat vědět tady nebo že tam máte vypsat všechny jednotlivé knížky. Říkám jenom, že by bylo vhodné to dát vědět také do těch projektů, které se tou věcí bezprostředně zabývají. Můžete napsat jen do jejich diskuse. Nebo třeba i přímo na jejich hlavní stránku napsat větu typu "kolega OJJ má k dispozici rozsáhlou digitální knihovnu odborných publikací, můžete si u něj ověřit dostupnost vámi poptávané publikace". Přičemž by bylo dobré aspoň nějak přiblížit okruh těch knih: v jakých jsou jazycích, z jakých jsou oborů, apod. Těmito nápady vás nechci nějak otravovat, jen zvýšit možnost využitelnosti vaší nabídky. --Palu (diskuse) 5. 1. 2017, 13:23 (CET)Odpovědět
@Palu: Tak sice to není vzorné, ale je to dobré a zkusím to využít; mimochodem, oprava. 50 mil. článků, knih jen dva miliony. --OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:27 (CET)Odpovědět
Přidávám se s prosbou o sdělení alespoň rámcově, o jaké zdroje jde. Za české nebo cizojazyčné nebo obojí; zda biologické, technické, geografické; zda z posledních let nebo starší třeba deseti let atp. JAn (diskuse) 5. 1. 2017, 13:46 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Anglicky, německy... Je tam plno věcí, biologické, geografické i fikce, takže to musím třídit. OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
Asi by to chtělo zkonzultovat s někým kdo rozumí právu, aby se předešlo pozdějším problémům. Wikipedie nejspíš nemůže otevřeně podporovat využívání zdrojů nerespektujících autorská práva. Na druhou stranu asi nikdo nemůže jednotlivým wikipedistům bránit tyto zdroje při tvorbě využívat. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 1. 2017, 15:19 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Zavadil: To samozřejmě. Odkaz ani dát nejde.OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 15:21 (CET)Odpovědět
Může to být placený zdroj, může to být se souhlasem autora. Books.google.com třeba také obsahuje knihy, ale se souhlasem. A propos Spotify také obsahuje x skladeb (a to i v zadarmové verzi). Napadlo mě to díky formulaci "získal přístup". --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2017, 15:25 (CET)Doplnil --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2017, 15:27 (CET)Odpovědět

Volby do AV

Zdravím kolegové, byly vyhlášeny volby do AV. Zoufale potřebujeme kandidáty, volí se na čtyři místa (za mě, Rosičáka a dvě nezaplněná) z šesti. Volby jsou k nalezení na Wikipedie:Arbitrážní_výbor/volby_listopad_2017. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2017, 20:41 (CET)Odpovědět


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.