m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
→Taxonomie: fix kladogramu |
||
| Řádek 123: | Řádek 123: | ||
|1=''Callitroideae'' |
|1=''Callitroideae'' |
||
|2=''Cupressoideae'' |
|2=''Cupressoideae'' |
||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
}} |
||
Verze z 29. 11. 2017, 13:36
 Cypřišovité | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) Rich. et Bartl., 1830 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cypřišovité (Cupressaceae) je čeleď řádu borovicotvarých z třídy jehličnanů.
Rozšíření
Rostliny patřící do čeledě cypřišovité mají ze všech jehličnanů nejrozsáhlejší areál rozšíření. Pokrývají, vyjma Antarktidy, všechny kontinenty. Rostou od 71° severní zeměpisné šířky v Norsku (jalovec obecný) po 55° jižní šířky v Chile (Pilgerodendron uviferum). Jalovec indický je zase dřevinou rostoucí v nejvyšší nadmořské výšce, lze ho nalézt v Tibetu až do 5200 m n. m. Dost druhů roste v horských tropických deštných pralesích a rod Cupressus dupreziana zase ve velice suchých oblastech centrální Sahary.
Popis
Bohatě větvené rostliny různé velikosti, jednodomé nebo dvoudomé (např. jalovec) stromy nebo keře o výškách od 1 m do 115 m. Vláknitá kůra dospělých stromů mívá oranžově hnědou až červeno hnědou barvu, její povrch je hladký, šupinatý nebo rozpraskaný. Dřevo má většinou pryskyřičné kanálky. Obsahují terpenoidy, tropony, lignany, biflavony aj.[1]
Listy jsou vstřícné, křižmostojné, ve trojčetných přeslenech nebo šupinovité, jednožilnaté. Většina rodů vytváří na nejmladších rostlinách jehlicovité listy (juvenilní-mladistvé) a teprve v dalším vývojovém stadiu listy šupinové (adultní-dospělé). Listy přetrvávají na stromech průměrně 2 až 10 let, některé druhy jsou i opadavé.
Samčí šištice jsou drobné, tvořené šupinovitými tyčinkami se 2 až 9 prašnými pouzdry, pylová zrna netvoří vzdušné váčky ani prothaliové buňky.
Samičí šištice vyrůstají jednotlivé na terminálních výhonech nebo bývají úžlabní, jsou kulovité, vejcovité nebo podlouhlé, mají větší počet podpůrných šupin srostlých se semennými, na vřeteni jsou křižmostojné nebo ve šroubovici, obsahují 2 až 12 vajíček. Embryo má více děloh, 2 až 6, dozrávají prvním až třetím rokem po anemogamním opylení. Zralé jsou šišky dřevnaté, kožovité nebo zdužnatělé (tzv. galbulus u jalovců), mívají 1 až 20 semen s křidélky nebo bez.
Taxonomie
Čeleď cypřišovité je po posledních úpravách pojata velice široce, byla do ní včleněna i bývalá čeleď tisovcovité. Po genetické i morfologické analýze je 31 rodů rozděleno do 7 podčeledi:
- podčeleď Cupressoideae Rich. ex Sweet, 1826
- rod cypřiš (Cupressus L., 1753)
- rod cypřišek (Chamaecyparis Spach, 1841)
- rod jalovec (Juniperus L., 1753)
- rod mikrobiota (Microbiota Kom., 1923)
- rod pazerav (Calocedrus Kurz, 1873)
- rod sandarakovník (Tetraclinis Masters, 1892)
- rod zerav (Thuja L., 1754)
- rod zeravec (Platycladus Spach, 1841)
- rod zeravinec (Thujopsis Sieb. et Zucc. ex Endl., 1842)
- podčeleď Athrotaxidoideae Quinn
- rod hustořadec (Athrotaxis D. Don, 1838)
- podčeleď Callitroideae Saxton
- rod Actinostrobus Miq., 1845
- rod Austrocedrus Florin et Boutelje, 1954
- rod sandarakovec (Callitris Vent., 1808)
- rod Diselma Hook.f., 1857
- rod fitzroya (Fitzroya Hook. f. ex Lindl., 1851)
- rod pazeravec (Libocedrus Endl., 1847)
- rod Neocallitropsis Florin, 1844
- rod Papuacedrus (F. Mueller) H. L. Li 1953
- rod Pilgerodendron Florin, 1930
- rod widringtonie (Widdringtonia Endl., 1842)
- podčeleď Cunninghamioideae (Sieb. et Zucc.) Quinn
- rod ostrolistec (Cunninghamia R. Br. ex A. Rich., 1826)
- podčeleď Sequoioideae (Luerss.) Quinn
- rod metasekvoje (Metasequoia Hu et W. C. Cheng, 1948)
- rod sekvoj (Sequoia Endl., 1847)
- rod sekvojovec (Sequoiadendron J. Buchholz, 1939)
- podčeleď Taiwanioideae (Hayata) Quinn
- rod tajvánie (Taiwania Hayata, 1906)
- podčeleď Taxodioideae Endl. ex K. Koch, 1873
- rod kryptomerie (Cryptomeria D. Don, 1838)
- rod patisovec (Glyptostrobus Endl., 1847)
- rod tisovec (Taxodium Rich., 1810)[2]
Příbuzenské vztahy jednotlivých podčeledí znázorňuje následující fylogenetický strom:[3]
| Cupressaceae |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zajímavosti
Do čeledě cypřišovité patří stromy s těmito význačnostmi:
- nejvyšší – sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) – výška 115,61 m (strom Hyperion, národní park Redwood, Kalifornie)[4]
- nejobjemnější – sekvojovec obrovský (Sequoiandendron giganteum) – objem 1487 m³ (strom Generál Sherman, národní park Sequoia, Kalifornie)[5]
- druhý nejtlustší kmen – tisovec Montezumův (Taxodium mucronatum) – průměr 14 m (strom Árbol del Tule, nedaleko Oaxaky, Mexiko)[6], (nejtlustší – baobab prstnatý (Adansonia digitata) – 15,9 m)[7]
- druhý nejstarší – fitzroya cypřišovitá (Fitzroya cupressoides) – 3639 roků[8], (nejstarší – borovice osinatá (Pinus aristata) – 4767 roků)[9], oba údaje platí v roce 2010
Odkazy
Reference
- ↑ www.kvetena.cz
- ↑ EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Cupressaceae [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YANG, Zu-Yu; RAN, Jin-Hua; WANG, Xiao-Quan. Three genome-based phylogeny of Cupressaceae s.l.: Further evidence for the evolution of gymnosperms and Southern Hemisphere biogeography. S. 452–470. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 18. květen 2012. Svazek 64, čís. 3, s. 452–470. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2012.05.004. PMID 22609823. (anglicky)
- ↑ SFGate: Eureka! New tallest living thing discovered, 7. září 2006 (anglicky)
- ↑ Exploredia: The Biggest Tree In The World (anglicky)
- ↑ The Gymnosperm Database
- ↑ www.plantzafrica.com
- ↑ www.conifers.org/cu/fi/
- ↑ www.conifers.org/pi/pin/longaeva.htm
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu cypřišovité na Wikimedia Commons - biology.ujep.cz
- www.uspza.cz
- development.dendrologie.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
