Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Zaznamenal jsem, že na stránkách, kde je šablona Příbuzenstvo, se objeví hláška, že jde o zastaralou šablonu - viz např. heslo Ester Ledecká. Nepodařilo se mi však vypátrat šablonu aktuálnější. Existuje? --OISV (diskuse) 24. 2. 2018, 22:46 (CET)Odpovědět

Ne. To je výsledek Wikipedie:Diskuse o smazání/Šablona:Příbuzenstvo. --marv1N (diskuse) 24. 2. 2018, 23:08 (CET)Odpovědět

Chápu správně, že se dá zatím šablona dále vkládat? --OISV (diskuse) 25. 2. 2018, 19:46 (CET)Odpovědět

Není zakázáno ji vložit, ale neměl byste to dělat. Jak je psáno ve výsledku DoSu (a asi by mělo být i v dokumentaci šablony), obsah šablony by měl být vkládán přímo do textu článku v ozdrojovaných větách nebo třeba do infoboxu, pokud to ten podporuje. --Dvorapa (diskuse) 25. 2. 2018, 20:06 (CET)Odpovědět

Milí wikipedisté a wikimediáni,

Projekt Zkušenosti nových wikipedistů je projekt Nadace Wikimedia, který si klade za cíl experimentovat se způsoby, jakými lépe zaujmout a udržet si nové wikipedisty na středně velkých Wikipediích (česká a korejská Wikipedie byly zvoleny jako reprezentativní příklady). Stručné shrnutí projektu je jeho stránce na MediaWiki.org. Chtěli bychom vám každé dva týdny zaslat newsletter shrnující novinky o projektu.

Byl také vybrán český komunitní ambasador pro tento projekt: Martin Urbanec, autor tohoto textu. Můžete mě kontaktovat s jakýmikoliv dotazy či připomínkami týkající se projektu. Rád bych vás ale požádal, abyste směřovali všechny své myšlenky nebo návrhy k tomuto projektu na tuto stránku, aby se jimi mohla zabývat celá komunita.

Novinky:

• Již jsme mluvili s novými wikipedisty, a to jak udrženými, tak neudrženými. Také jsme se bavili se zkušenými wikipedisty, kteří pravidelně s nováčky pracují. Výzkum samotný je u svého konce.
• Během výzkumu jsme přišli na několik poznatků: poznatkem míníme určitý vzor opakovaný napříč různými rozhovory s nováčky. Poznatky jsou informace, které mohou pomoci porozumět cestě nováčků na Wikipedii. Můžete si je všechny přečíst v našem reportu, kde jsou všechny popsány.
• Rozdělili jsme také nováčky na několik osobnostních typů. Osobnostní typy jsou typy lidí, kteří se chovají různým způsobem, mají rozdílné motivace Wikipedii editovat a mají s Wikipedií rozdílné úmysly. Osobnostní typy nereprezentují jednu konkrétní osobu, ale mnoho rozdílných lidí s obdobným chováním. Objevili jsme celkem šest takových osobnostních typů, informace o nich si můžete přečíst na této stránce. Osobnostní typy jsou používány pro lepší návrh a tvorbu nástrojů pro ostatní lidi. Konkrétně pomáhají návrhářům, vývojářům a komunitě samotné porozumět výzvám nových wikipedistů, stejně jako jejich cílům a chování. Porozumění těmto informacím může pomoci vylepšit jejich zážitky z tvorby Wikipedie.

Rád bych vás požádal o přečtení zmíněného reportu a o sdělení svého názoru o poznatcích, na které jsme přišli. Co si myslíte, že může udělat Nadace Wikimedia nebo komunita pro zlepšení pocitů nových wikipedistů? Rád bych se dozvěděl názory hlavně od těch lidí, kteří pravidelně pracují s nováčky, jako jsou patroláři či instruktoři wikikurzů, ale samozřejmě si rád přečtu názory i všech dalších lidí.

S pozdravem,

Martin Urbanec, ambasador pro projekt Zkušenosti nových wikipedistů, 26. 2. 2018, 12:49 (CET)Odpovědět

Děkuji za zajímavý text: analýza problémů je přesná a navrhovaná řešení vypadají rozumně (na leccos z toho jsem už v minulosti sám upozorňoval:)). Teď ještě najít lidi, kteří by to dokázali uvést do praxe...--Hnetubud (diskuse) 26. 2. 2018, 16:04 (CET)Odpovědět

@Hnetubud: (a vlastně tak trochu @všichni): Právě teď máte jedinečnou příležitost se takovým člověkem stát :) Nadace Wikimedia je v tuto chvíli otevřena nápadům ze všech možných koutů, stačí je přednést. Samozřejmě i poté budu velmi rád naslouchat jakýmkoliv nápadům, názorům a jiným myšlenkách, ale právě teď je pro jejich přednesení jedna z nejvhodnějších příležitostí v roce - probíhá roční plánování, během kterého se týmy WMF rozhodují o tom, čemu se v následujícím fiskálním roce bude věnovat. Prosím, nečekejte, až někdo jiný budoucnost Wikipedie začne měnit. Měňte jí sám, ono by se Vám směřování jiných pak také nakonec nemuselo líbit. Zároveň pokud byste Vy (anebo kdokoliv jiný, kdo tuto zprávu čte) měl jakékoliv téma (rozumějte část software Wikipedie, ať už půjde o mobilní editování, visual editor anebo cokoliv jiného), na testování kteréž byste se rád podílel, dejte mi, prosím, vědět. Jakmile pak dojde na změny dané části, Nadace s Vámi příslušné změny konzultovat. Obvykle to probíhá prostřednictvím online videohovoru s pracovníkem WMF (obvykle v angličtině). Hezký den, --Martin Urbanec (diskuse) 27. 2. 2018, 17:23 (CET)Odpovědět

Měl jsem spíš na mysli, kolik z nás bude schopno v sobě najít dostatek trpělivosti a empatie, abychom dokázali jednat s nováčky požadovaným způsobem (když musíte desítkám lidí denně vysvětlovat základní věci, které si měli sami přečíst v nápovědě, tak už by bouchly saze i ve svatém Františkovi z Assisi). Ale děkuji za nabídku, zkusím nějaké náměty vymyslet.--Hnetubud (diskuse) 28. 2. 2018, 21:15 (CET)Odpovědět

Uživatel Dvorapa se dal na hromadné substituce diskusních šablon (jako Experimenty či Náhled). Robot začal provádět tisíce úprav a já jej zablokoval, protože mi tyto editace připadají jako zbytečná zátěž serverů, netýkají se ani obsahu Wikipedie a mohou zbytečně plašit a obtěžovat dané tisíce uživatelů a IP adres, přičemž zprávy jsou třeba osm let staré. Co na to technicky erudovaní jako @JAn Dudík, Martin Urbanec, Matěj Suchánek:? A co zbytek komunity? --OJJ, Diskuse 28. 2. 2018, 16:17 (CET)Odpovědět

Jen pro doplnění: netýkalo se to jenom diskusí uživatelů, týkalo se to i článků (obecně všech šablon, které se vkládají substitucí). Svoji obhajobu jsem psal na mojí diskusní stránce. --Dvorapa (diskuse) 28. 2. 2018, 16:22 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: A díval jste se na příspěvky bota? V článcích jsou nahrády v pořádku a je jich o mnoho méně. --OJJ, Diskuse 28. 2. 2018, 16:26 (CET)Odpovědět

Já to vidím, sice to pořád nevidím jako špatnou věc, ale když už jste se dva shodli, že to v pořádku není, tak váš názor respektuji. Jak píšu v diskusi, prošel jsem několik šablon, poslední byla myslím dms, vše vypadalo v pořádku, cca 3-8 použití na šablonu, no pustil jsem to na zbytek automaticky s tím, že si odskočím a bude hotovo. No vrátil jsem se z toalety a už bylo zablokováno (za rychlou reakci děkuji). --Dvorapa (diskuse) 28. 2. 2018, 16:35 (CET)Odpovědět

Zablokování bota bylo správně. Takto masivní nejednoznačná akce má být nejdříve oznámena a ještě lépe, získán pro ni konsenzus.--Kacir 28. 2. 2018, 16:28 (CET)Odpovědět

Se zablokováním bota souhlasím. Nahrazování v hlavním jmenném prostoru (třeba šablona {{dms}}) bylo OK, ale nahrazování na diskusích rozhodně nemělo být prováděno bez předem získaného konsenzu kominity. --Vachovec1 (diskuse) 28. 2. 2018, 16:38 (CET)Odpovědět

@Vachovec1, Kacir: I já zablokování chápu, prosím řešme spíše ten konsensus, zda dobudoucna ano či ne. To byl myslím OJJův záměr při vyvolání této diskuse. --Dvorapa (diskuse) 28. 2. 2018, 16:47 (CET)Odpovědět

Za mě ano, proč ne (už to tuším dělal MatSuBot) v dokumentaci je uvedeno, že se mají substovat - pokud nemají, měli bychom změnit dokumentaci, ne blokovat boty, co se jí snaží převést v praxi :). --Martin Urbanec (diskuse) 28. 2. 2018, 17:12 (CET)Odpovědět

Jestli to můj bot dělal, si nevzpomenu, možná v rámci nějaké jiné úlohy. Jinak souhlasím s Martinem, že problém je tak trochu jinde: Šablony jsou určené k substituci, ale nesubstituují se. Matěj Suchánek (diskuse) 28. 2. 2018, 17:47 (CET)Odpovědět

Dělal :). --Martin Urbanec (diskuse) 28. 2. 2018, 19:43 (CET)Odpovědět

Neuváženost, nějaké poučení se z toho by pomohlo. (Není to ojedinělý případ, podobně neuváženě asi např. vznikly kategorie Spoluutvářené stránky a Vypracovávané stránky, jejichž vznik dosud ani na výzvu v diskusi nebyl vysvětlen.) Takové nahrazování má smysl v encyklopedických článcích. V některých jednotlivých případech možná i jinde, ale to by bylo potřeba předem zvážit a domluvit. Pokud se doporučuje některé šablony do diskusních stránek vkládat substitucí, je to (asi) v pořádku, je-li na tom komunitní shoda, ale když už na to vkladatel zapomene, nevidím valný smysl v tom, aby nemalé množství neznalých, příležitostných nebo začínajících wikipedistů bylo obtěžováno náhradou z poměrně značným časovým zpožděním. Jednak jsou asi alarmováni upozorněními, případně i e-maily, jednak se mnohdy substituuje podoba odlišná od té, v jaké kdysi byla šablona vložena. Užitek v tom valný nevidím. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2018, 18:09 (CET)Odpovědět

Napřimování redirectů šablon, substituce nesubstituovaných, oprava prvního písmene šablony na velké... To všechno jsou na pohled zbytečné úlohy, které ale pomáhají s udržováním pořádku, zlepšují strojovou zpracovatelnost a na druhou stranu trochu zatíží servery a historii.

Takže ano, je to úloha, která má smysl, a pokud by se dělala pravidelně nemusel by s tím být až takový problém. To, že jde o diskuse nebo uživatelské stránky je sice drobná nepříjemnost, ale i na těchto stránkách je potřeba technická údržba, ať se to ostatním líbí nebo ne. Souhlasím s pokračováním, ale doporučuji dělat po částech a po dávkách, ideální by bylo opravovat to ručně spolu s dalšími nešvary (neexistující soubory a šablony, Linto chyby apod.). JAn (diskuse) 28. 2. 2018, 22:50 (CET)Odpovědět

Trochu se obávám, že míra přísnosti pravidla o povinné substituci konkrétní šablony může být různá a s různou mírou konsenzu. Také je rozdíl mezi politikou "mělo by se vkládat substitucí" a politikou "staré transkluze se nahrazují substitucemi". Nevidím problém pustit bota na čerstvá vložení (řádově do několika dní), ale starší než rok by se měla substovat jen v případě dlouhodobého silného konsenzu pro danou šablonu. V archivech by se podle mě nemělo editovat vůbec. Petr Matas 10. 3. 2018, 21:37 (CET)Odpovědět

Všiml jsem si ne úplně zřídkavého použití značky ∞ u rodokmenů, např. Karel_IV.#Potomci, Marie_Terezie#Potomci, atd. atd. Takové použití, absolutně bez vysvětlujícího prolinkování (stránky nebo aspoň tooltipu) myslím není vhodné, protože použití značky v tomhle kontextu není všeobecně známé. Navíc, zřejmě existují speciální značky pro manželství (⚭), "nemanželství" (⚯), rozvod (⚮). —Mykhal (diskuse) 2. 3. 2018, 11:55 (CET)Odpovědět

Ty speciální značky, které uvádíte ovšem všichni uživatelé nevidí. Značka ležaté osmičky se v genealogii běžně používá, prolink by se měl opravit nebo odstranit v životopisných článcích.--Rosičák (diskuse) 5. 3. 2018, 05:56 (CET)Odpovědět

Aby nedošlo k nedorozumění, myslel jsem to tak, že "prolink" (ale korektní) by se v těch případech měl naopak přidat – prolinkováno, jak jsem to uvedl, to nebylo nikde. Jako minimální přijatelné řešení bych viděl něco jako: ∞.@Rosičák, Tchoř: —Mykhal (diskuse) 6. 3. 2018, 09:13 (CET)Odpovědět

Založil jsem pro ty speciální značky přesměrování. Podle mého názoru by se měly používat spíš ty. Technický pokrok jde kupředu, fonty jsou stále kompletnější. Když je použijeme jako odkaz, tak i když někdo uvidí čtvereček, tak může zjistit, kam vede.--Tchoř (diskuse) 5. 3. 2018, 20:54 (CET)Odpovědět

Ahoj všem (zejm patrolářům), upozorňuji, že je možné si zapnout udělátko, které značí všechny zapsané do WMCZ kurzu zeleně. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 3. 3. 2018, 22:12 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec: Zpomaluje počítač. OJJ, Diskuse 4. 3. 2018, 09:23 (CET)Odpovědět

V článcích o geomorfologických jednotkách narážím na nesrovnalosti v geomorfologickém členění. Většina článků je zdrojována publikací DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR. Protože je tato publikace pro mne nedostupná, snažím se držet geomorfologické mapy ČÚZK . Zde jsou ale údaje často velmi rozdílné. Například v čerstvém článku Dubské vrchy je napsáno, že se jedná o geomorfologický okrsek podcelku Pacovská pahorkatina. Ale na mapě Geoportálu ČÚZK jsou Dubské vrchy zařazeny až jako část podokrsku Kloužovická pahorkatina, který spadá pod okrsek Chýnovská vrchovina, jež je součástí podcelku Pacovská pahorkatina. Čili jsou řazeny o dva stupně níže! Otázky zní: Čeho se držet? Co je spolehlivější zdroj? --Juniperbushman (diskuse) 5. 3. 2018, 01:43 (CET)Odpovědět

Já používám místo geomorfologické mapy ČÚZK tento geoportál. Vpravo dole kliknu na „Mapové kompozice“, následně → Přírodní prvky a jevy → kliknu na „Geomorfologická mapa ČR“, zvolím „Přidat do mapy“. Odfajfkuji potřebné tj. např. systém, provincie atd., až po okrsky. Pokud chci přesné místo, vlevo nahoře kurzorem kliknu na informace („i v kroužku“). Kurzorem vyberu místo a v pravém sloupci si mohu číst potřebné. Předpokládám, že to sedí. Konkrétně pro ten kopec „Ve Vrších“ kóta 602 m (kam vedou souřadnice) dostanu celek – Křemešnická vrchovina; podcelek – Pacovská pahorkatina; okrsek – Chýnovská vrchovina. Ovšem severně, již mimo text v podkladové mapě „Dubské vrchy“ (větším písmem) se skutečně nachází okrsek Dubské vrchy. Řekl bych, že Dubské vrchy (dle zákresu do mapy) se buď nenachází v okrsku Dubské vrchy, anebo v mapách.cz, což nejspíš slouží i jako podkladová mapa u geoportálu, někdo ten nápis velkými písmeny „Dubské vrchy“, někam špatně posunul. --Lubor Ferenc (diskuse) 5. 3. 2018, 03:57 (CET)Odpovědět

Ať to probírám, jak probírám, jeví se mi údaje na ČÚZK věrohodnější. Území označené na „geoportal.gov.cz“ jako Dubské vrchy je na ČÚZK označeno jako Batkovská vrchovina (podle vrchu Batkovy) – podokrsek okrsku Řísnická vrchovina. Škoda, že na geoportal.gov.cz není podrobnější členění. Navíc je tento geoportál součástí nějakého evropského projektu INSPIRE, takže je dost pravděpodobné, že při přepisování údajů se vloudila chybička. --Juniperbushman (diskuse) 5. 3. 2018, 23:35 (CET)Odpovědět

Já moc nechápu v čem je problém. Tak holt členění podle Demka s Mackovčinem ozdrojuji Demkem s Mackovčinem, členění podle ČUZK (tedy zřejmě podle Balatky) ozdrojuji dle metadat, členění podle Inspire ozdrojuji dle metadat... Máme poskytovat informace ověřitelné, ne rozhodovat, která z vytvořených regionalizací je lepší...--Grtek (diskuse) 6. 3. 2018, 17:42 (CET)Odpovědět

Pokud se jedná o článek o nějakém kopci, tak se moc neděje, časem to někdo opraví. Ale pokud napíšu článek o špatně systémově zařazeném a lokalizovaném geomorfologickém objektu, je to stejné, jako kdybych v článku o Hradci Králové popisoval Pardubice. Geomorfologické členění území nemůže být přece záležitostí osobního názoru (to není botanika). Copak opravdu neexistuje žádná závazná geomorfologická mapa?--Juniperbushman (diskuse) 6. 3. 2018, 23:41 (CET)Odpovědět

Že jednu otázku řeší dvě vědecké práce různě je poměrně častý jev. Asi bych se držel novější verze. Faktem je, že drtivá většina kopců v Čechách je zařazena dle Balatky.--Railfort (diskuse) 7. 3. 2018, 10:55 (CET)Odpovědět

Jen doplním, že Zeměpisný lexikon ČR existuje ve vydáních z let 1987 a 2006, přičemž novější vydání se podle informací v úvodu odlišuje ve vymezení geomorfologických okrsků a jejich názvů. Obsahuje také přesnější nadmořské výšky. Podle mých zkušeností nejsou rozdíly v okrscích velké, ale existují. Například v podcelek Žatecká pánev se ve starším vydání člení mimo jiné na okrsek Libočanský úval, zatímco v novějším vydání tento okrsek neexistuje a na jeho místě se nachází okrsek Novosedelské terasy. Po nahlédnutí do obou odkazovaných online map a metadat je patrné, že obě vznikly ještě před vydáním nového Lexikonu. Jinak Dubské vrchy jako okrsek Pacovské pahorkatiny uvádí obě vydání Lexikonu a také kniha Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky ČR. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 3. 2018, 20:19 (CET)Odpovědět

Zdravím! Rád bych se zeptal zda-li je třeba u názvů stránek ME v judu (př. Mistrovství Evropy v judu 2015 – muži – lehká váha (-73 kg), Mistrovství Evropy v judu 2015 – ženy – lehká váha (-57 kg)) upřesňovat do závorky váhu, zda-li nestačí jen označení váhové kategorie. --Tayari (diskuse) 10. 3. 2018, 12:12 (CET)Odpovědět

Chvilku jsem to zkoumal a došel jsem k tomu, že hmotnosti jsou zde záměrně, protože se rok od roku mění. K diskusi však zůstává, zda spíše neuvést hmotnost v úvodu článku, odkazující na nějaký přehled vah u kategorií v jednotlivých rocích (Seznam olympijských medailistů v judu mužů (lehká váha)), a název ponechat pouze s váhovou kategorií? Já bych to tak udělal. --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2018, 22:44 (CET)Odpovědět

Já jsem naprosto pro, ty závorky jsou pro návštěvníky wikipedie v názvu poněkud neočekávatelné. --Tayari (diskuse) 11. 3. 2018, 02:18 (CET)Odpovědět

Zdravím, kolegové. Postrádám šablonu oznamující, že na dané místo je navrženo přesunout část textu z jiného článku. Na zdrojovém místě lze použít {{Vyjmout}}. Pro cílové místo je významem nejbližší asi {{Sloučit|...|sem}}, ale ta není vhodná. Označení v cíli asi není tak důležité jako ve zdroji, ale přesto je užitečné, protože informuje o navržené úpravě cíle. Nebylo by tedy vhodné takovou šablonu vytvořit? Petr Matas 10. 3. 2018, 17:44 (CET)Odpovědět

Teoreticky by stačilo do šablony Vyjmout doplnit funkci sem/tam ze šablony Sloučit. Čili zavést obdobnou kombinaci jako u šablony Sloučit, např.: {{Vyjmout|tam|druhý článek}} + {{Vyjmout|sem|první článek}} (zní to zvláštně, ale to už je jen na dohodnutí názvů parametrů). --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2018, 21:55 (CET)Odpovědět

To by sice šlo, ale implementace by asi byla složitá (ty šablony dosud nejsou v Lue). Co takhle vytvořit mnohem jednodušší šablonu {{Vložit}}? Petr Matas 11. 3. 2018, 18:01 (CET)Odpovědět

Implementace by zas až tak složitá nebyla, v podstatě se převezme funkce ze šablony Sloučit, Lua asi není vůbec potřeba na těch pár ifů. Ale ještě pořád mám pochybnosti o tom, jestli je vůbec tato funkcionalita/nová šablona potřeba.

Souhlasíte se mnou, že nechceme mít příliš mnoho nadbytečných cedulí, abychom se v tom pak neztratili? A teď si vemte, že mnoho cedulí co tu máme pojednává především o textu přímo v daném místě (následující text je navržen ke sloučení, rozdělení, přesunu, vyjmutí, úpravě, doplnění, opravě, archivován, copyvio, aktualizaci, ...). Zatímco vámi navržená funkcionalita/nová šablona pojednává naopak o textu, který v daném místě není. Ve smyslu: tohle je místo, kam by něco mohlo patřit. Na podobné téma/Do podobné kategorie mě tu pak napadají snad jenom pahýlové šablony (tento článek je pahýl, něco co by tu mělo být tu není) a ono zmíněné Sloučit sem. Jenže zatímco o Sloučit sem se ještě jakž takž dá říci, že pojednává o okolním textu (text z tam bude potřeba smísit s textem v sem), o pahýlových šablonách se aktuálně vede ŽoK (je to nyní sporné téma) a já i v jejich případě stojím na straně delecionistů, považuji ten tzv. „placeholder“ pro případný budoucí text jako zbytečnou záležitost. Tato věc mi přijde velmi podobná smyslem k pahýlovým šablonám.

Další problém, který vidím, je, že by taková šablona zase zbytečně tříštila diskuse, kategorizaci apod. Už u šablony Sloučit je náročné doplňovat dvojice sem/tam např. u kategorií, kde vkladatel použil pouze jednu z dvojice a kde (zrovna u těch kategorií) je dobré mít oboje. Naopak pokud vkladatel použije pro jeden návrh obě šablony v obou článcích, může vzniknout dvojí kategorizace (oba články) a diskuse se může rozběhnout u obou článků, což jednoduchosti zrovna moc nepomáhá. U šablony Sloučit je dvojí diskuse bohužel velmi častá věc.

Já osobně bych se vyvaroval dalších cedulí, pokud už pro daný případ lze použít ceduli jinou. Ale moje názory stranou, zajímal by mě komentář od dalších wikipedistů. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2018, 18:49 (CET)Odpovědět

Taky se mi zdá, že už je těch šablon až až, takže si je člověk nepamatuje a ovšem taky plete. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 11. 3. 2018, 21:08 (CET)Odpovědět

Doplňuji motivaci: Vytvořil jsem novou kategorii a navrhl přesunout do ní část z jiné. Aby se čtenář nedivil, proč je ta nová kategorie prázdná, dal jsem tam "nějakou" ceduli, což bylo pochopitelně revertováno. Petr Matas 12. 3. 2018, 07:46 (CET)Odpovědět

Ani tohle se mi moc nelíbí: zakládat prázdnou kategorii, označit ji k úpravě a čekat, že ji naplní někdo jiný. To je skoro jako kdyby někdo založit prázdný článek a ten samý člověk na něj také plácl ceduli subpahýl, aby do toho článku někdo jiný něco dopsal. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2018, 08:03 (CET)Odpovědět

Takhle to myšleno nebylo. Protože jsem rozdělení kategorie považoval za potenciálně sporné, chtěl jsem zamýšlenou úpravu jen naznačit a rekategorizaci odpovídajících článků odložit, než se ověří, zda není moc hlasů proti. Petr Matas 12. 3. 2018, 21:38 (CET)Odpovědět

Aha, omlouvám se. V tom případě se ale zase vracíme k bodu 1, tedy že mi přijde lepší diskutovat přímo o nějakém obsahu a to přímo v místě, kde se nyní ten obsah nachází, spíš než diskutovat u nově založené nyní skoro prázdné kategorie o obsahu, který v té kategorii v tuto chvíli není a nachází se někde jinde. Nebo takový přístup má nějakou výhodu, která mě nenapadla? --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2018, 22:11 (CET)Odpovědět

Ta diskuse je zajímavá pro editory obou míst a ty cedule je na ni mají upozornit. Obě cedule by měly odkazovat na tutéž diskusi, a to nejlépe tam, kde se nyní ten obsah nachází, jak píšete (koukám, že šablona {{Sloučit}} to nyní dělá přesně naopak). Pochopitelně není-li zadán směr, šablona těžko dovodí, kde se vede ta "hlavní" diskuse, ale na to máme parametr. Tento problém se však cedulí {{Vyjmout}} a {{Vyjmout|sem}} netýká, u nich je směr jasný. Pokud se však editor do diskuse neproklikne přes ceduli, ale jde rovnou na diskusi ke článku, u kterého tu ceduli našel, těžko mu zabráníme vytvořit alternativní diskusi. Když se toto stane, nezbývá než ty dvě diskuse sloučit a odkázat z místa, kde se vedla alternativní diskuse, na místo, kam byla sloučena. Výskytů tohoto nežádoucího jevu by asi ubylo, kdybychom v případě, že se diskuse vede jinde, na ceduli explicitně uvedli kde, například "Diskuse k přesunu se vede na Diskuse ke kategorii:Klamy". Petr Matas 13. 3. 2018, 04:57 (CET). Upraveno Petr Matas 13. 3. 2018, 05:35 (CET)Odpovědět

Wikipedia:Galicia 15 - 15 Challenge is a public writing competition which will improve improve and translate this list of 15 really important articles into as many languages as possible. Everybody can help in any language to collaborate on writing and/or translating articles related to Galicia. To participate you just need to sign up here. Thank you very much.--Breogan2008 (diskuse) 12. 3. 2018, 14:50 (CET)Odpovědět

Milí wikipedisté, milí wikimediáni,

nejprve bych dnes rád zdůraznil, že problém nových editorů je v Nadaci Wikimedia brán jako velmi důležitý.

Nadace Wikimedia v tuto chvíli sepisuje svůj roční plán (https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_Annual_Plan) pro fiskální rok od července 2018 do července 2019. V návrhu ročního plánu departamentu Audiences se vyskytuje množství projektů týkající se primárně nových editorů, na které se tento departament plánuje primárně zaměřit. Zmiňované projekty pocházejí z výzkumu Zkušenosti nových wikipedistů a z následných diskusí. Plán bude publikován ke komunitní diskusi 29. března na Meta Wiki.

Kromě toho nedávno v Nadaci Wikimedia začal pracovat nový produktový manažer Marshall Miller zaměřující se právě na nové editory. Marshall v minulosti pracoval pro různé politické kampaně a neziskové organizace, kde měl na starost nabrat a udržet dobrovolníky. V Nadaci Wikimedia povede tým Growth vytvořený pro úpravu softwaru za účelem udržení nových wikipedistů.

Závěrem bych rád požádal všechny wikipedisty/wikimediány, které zajímá dění ohledně určité části softwaru MediaWiki (software, na kterém Wikipedie běží), aby mi zaslali své uživatelské jméno, úroveň své psané a mluvené angličtiny a název oné části, které by se chtěli věnovat, a to e-mailem na martin.urbanec@wikimedia.cz nebo na mé diskusi na Wikipedii. Zmiňovanou částí software může být cokoliv od mobilní editace přes poslední změny po komunikační a diskusní systémy, záleží jen na vás. Jakmile to bude užitečné, spojím vás se zaměstnancem Nadace Wikimedia, který se danému produktu věnuje a budete mu následně moci sdělit cokoliv MediaWiki se týkající. Prosím, dejte mi vědět i pokud anglicky vůbec neumíte, vaše myšlenky rád přeložím a přepošlu Nadaci Wikimedia.

Pokud máte jakékoliv dotazy týkající se projektu, neváhejte se na mě obrátit.

Pojďme zlepšit pocit nováčků,

--Martin Urbanec (diskuse), ambasador pro projekt Zkušenosti nových wikipedistů, 13. 3. 2018, 08:40 (CET)Odpovědět

Zdravím, je nějaké ustálené pravidlo v tom, jak řadit články v kategoriích kostelů podle okresů? Například zde je to seřazeno raz podle svatého, jindy dle obce anebo není řazeno vůbec. --Tadeáš Bednarz (diskuse) 13. 3. 2018, 22:18 (CET)Odpovědět

Ahoj, nevidím to ani v Wikipedie:Kategorizace, ani přímo v Nápověda:Klíč řazení, ale myslím, že standard je brát nejdříve samotný název stránky a rozlišovač až pak. Klíč řazení ale závisí ale i na tom, o jakou kategorii jde. Třeba u té Kostel svaté Anny (Rychvald) mi to přijde správné, pro okres Karviná tam je [[Kategorie:Kostely v okrese Karviná|Anna (Rychvald)]], zatímco vedle jen [[Kategorie:Kostely zasvěcené svaté Anně|Rychvald]]. Šlo by případně i použít čárku místo té závorky.

Tedy sepsáno asi ne, za mne nejdřív svatý, pak případně město. --13. 3. 2018, 23:54 (CET), Utar (diskuse)

Tuším, že někdo mi kdysi nějakej odkaz na to, jak tohle řadit posílal. Ale nechce se mi to hledat a ani nevím pořádně jak. :) On se někdo ozve. --frettie.net (diskuse) 14. 3. 2018, 00:02 (CET)Odpovědět

Mluvilo se o tom v roce 2016 tady a tady. --Radek Linner (diskuse) 14. 3. 2018, 16:13 (CET)Odpovědět

Obvyklé myslím je v rámci okresu řadit napřed podle obce, resp. spíše vsi (sídla) a pak teprve podle zasvěcení, zatímco v rámci jednoho města spíš podle zasvěcení. --ŠJů (diskuse) 2. 4. 2018, 19:46 (CEST)Odpovědět

Poslední dobou se nám tady rozmáhají podobné vandalismy, co tady vydrží i řadu dní, další byl včera a i další. To nám tedy moc prestiže nepřidává. :) Otázka, zdali nevytvořit nějaký filtr, kde bychom si my, patroláři, mohli vyznačit třeba editace IP a nových účtů za určitý čas, třeba mezi čtvrtou a pátou atd. --OJJ, Diskuse 14. 3. 2018, 07:36 (CET)Odpovědět

Dobrý den, já jsem si myslel že už takové nástroje k práci máte. Zavést povinnou registraci a možnost upravovat články až po 24 hodinách od registrace by nebylo na škodu. Hezký den.--Podroužek (diskuse) 14. 3. 2018, 07:53 (CET)Odpovědět

@Podroužek: Povinná registrace se mi nezdá jako nejlepší řešení, WP je otevřený projekt a měla by jím zůstat. Mnoho lidí chodí na WP jen jako čtenáři, ale pokud najdou chybu nebo překlep, tak ji snadno mohou opravit. Mnohokrát jsem toho byl svědkem, kdy IP adresa, do té doby bez editací, provedla korekci článku směrem k lepšímu. Pokud by se ten člověk měl složitě registrovat, tak tam tu chybu raději nechá. Samozřejmě za tuto svobodu platíme daň vandalismu, ale s tím se musíme vypořádat. --Perid (diskuse) 14. 3. 2018, 08:05 (CET)Odpovědět

@Perid:Jo jo znám ten názor a souhlasím s ním, ale pak se s vandalismem člověk musí smířit. Nebo zaplatit pár wikipedistů, kteří budou mít na práci jen odstraňování vandalismu.--Podroužek (diskuse) 14. 3. 2018, 08:14 (CET)Odpovědět

@Podroužek: To není třeba, hlídá se celkem pilně, spíš se ptám/popouzím po nějaké funkci, co by umožňovala třídit si editace podle data a času. --OJJ, Diskuse 14. 3. 2018, 08:38 (CET)Odpovědět

Zkusme tedy spustit manuální odžlucování i jednotlivých úprav. Tím by šlo kontrolu posledních změn omezit pouze na nezkontrolované úpravy, čímž by se patrola zefektivnila. Zkontrolování změny by samozřejmě nemělo vliv na viditelnost úpravy, stejně jako dosud u nových článků. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 3. 2018, 13:08 (CET)Odpovědět

@Matěj Suchánek: Jsem plně pro a @Harold: tuším taky. Bral jsem to jako nemožný splněný sen. :) OJJ, Diskuse 14. 3. 2018, 13:15 (CET)Odpovědět

Jsem pro všemi deseti, ušetří to spoustu času (nebudeme muset kontrolovat to, co zkontrolovali jiní). --Vojtasafr (diskuse) 17. 3. 2018, 18:27 (CET)Odpovědět

Někteří vandalové jsou velice rafinovaní. Například tahle lumpárna [1] se v článku udržela přes 6 let. Člověk by se tomu zasmál, ale tahle dezinformace se z Wikipedie rozšířila dál i do cizojazyčných turistických propagačních článků. Ani bych se nedivil, kdyby ten nesmysl někdo vrátil a ozdrojoval to článkem, který to převzal z Wikipedie.--Juniperbushman (diskuse) 14. 3. 2018, 20:04 (CET)Odpovědět

@Matěj Suchánek, Podroužek, Perid, Juniperbushman: Založil jsem Odžlucování editací, bylo by fajn to udělat. Na viditelnost to vliv nemá a nám, patrolářům, i Wiki to může pomoct.--OJJ, Diskuse 15. 3. 2018, 07:56 (CET)Odpovědět

Ahoj, občas je třeba zaslat nějakou zprávu hromadně více lidem (nedávno se na mě s tímto dotazem obrátila kupř. Czeva). To umí MediaWiki, by default to mohou jen správci. Aby se kvůli tomu nemuseli obracet na správce (či mít plná práva správce), navrhoval bych založit skupinu Rozesilatelé hromadných zpráv, kteří tuto možnost budou mít také. Navrhuji ji přidělovat byrokraty na základě jejich uvážení. Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2018, 12:28 (CET)Odpovědět

Pro

1. Určitě by tu měla být možnost přidělit toto právo samostatně pro konkrétní účely, třeba v rámci toho, když někdo bude pověřen nějakým projektem, který vyžaduje intenzivnější komunikaci s komunitou. Ovšem klidně může být tato „skupina“ po většinu doby prázdnou množinu, nebude-li zrovna třeba, aby nějaký nesprávce něco rozesílal. --ŠJů (diskuse) 2. 4. 2018, 19:49 (CEST)Odpovědět

Proti

1. jsem si téměř jist, že tohle je zbytečný tříštění sil--frettie.net (diskuse) 17. 3. 2018, 23:27 (CET)Odpovědět
2. Nevidím užitek ani nějakou větší poptávku. Rozesílání hromadných zpráv obecně nepovažuji za natolik užitečné, praktičtější je pro mnoho věcí, když zájemci sledují příslušné diskusní fórum, třeba ve wikiprojektu apod. Rozesílání zpráv je už poněkud invazivní činnost, takže bude jen dobré, když zůstane přístup k ní omezenější a nebude se zbytečně rozvolňovat. Vytvářet speciální skupinu kvůli takto vzácné a ne až tolik chtěné činnosti, mi nepřijde jako dobrý nápad. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2018, 19:15 (CET)Odpovědět

Zdržuji se

• Nemám nic proti, ale rád bych viděl větší poptávku + nějaká základní pravidla. Matěj Suchánek (diskuse) 18. 3. 2018, 13:57 (CET)Odpovědět

Diskuse

Mohl bych poprosit o odkaz na tu žádost Czevy, abych si udělal obrázek, oč vlastně má jít? --Tchoř (diskuse) 17. 3. 2018, 12:59 (CET)Odpovědět

Byla mailem, pokud Czeva souhlasí, můžeme publikovat. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2018, 19:04 (CET)Odpovědět

Ahoj, myslím, že šlo o dotaz na možnost hromadného umístění pozvánky na wikisraz v ČBu do diskuse skupiny uživatelů (např. zde) - tedy zda existuje jiná možnost, než to každému psát zvlášť ručně. Vyřešeno skvěle díky bota JAna Dudíka, podobnou nabídku jsem dostala i od Martina. Jen jsem tušila, že to asi půjde, ale nevěděla, jak to udělat. --Czeva (diskuse) 18. 3. 2018, 08:18 (CET)Odpovědět

Dochází k potřebě rozesílání hromadné zprávy jedním uživatelem tak často, že je nutné pro ně této skupiny zřizovati? --Tadeáš Bednarz (diskuse) 17. 3. 2018, 13:18 (CET)Odpovědět

Určitě bych o nápadu nejdřív diskutoval, vyvolávání hlasování (navíc bez požadovaných náležitostí) považuji za ukvapené a předčasné. Jinak souhlasím s kolegou, napřed bych se pokusil doložit, že tyto požadavky jsou opravdu tak časté, že k jejich uspokojení nepostačuje NS. --Mario7 (diskuse) 17. 3. 2018, 18:18 (CET)Odpovědět

K ukojení požadavků NS postačuje. Všechny massmessage, o jejihž zasílání mají zájem nesprávci (nebo lidmi, kteří sysop bit nepotřebují), jsou pravidelné a není důvod, proč po nich chtít "potvrzení" požadavku správcem, ač to mohou udělat sami. Druhou variantou je zažádat o přísl. skupinu na metě a odesílat odtamtud na diskuse na metě, ale proč, když si to můžeme vyřešit lokálně. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2018, 23:43 (CET)Odpovědět

@Tchoř, T.Bednarz, Mario7: Protokoly lze najít snadno. U Czevy to bude pravděpodobně okolo Zkušeností nových editorů. Zajímavé však je, že správce Blahma využívá svá práva jen na to, ani neblokuje, ani nemaže či něco podobného. Za půl roku 0 adminakcí. OJJ, Diskuse 17. 3. 2018, 18:30 (CET)Odpovědět

Díky za odkaz na log, nicméně po jeho shlédnutí se mi tak nějak jeví, že novou usergroup nepotřebujeme. Ad dlouhodobě neaktivní správci, můj názor možná znáš, jsem pro nastavení přísnějšího kritéria zde. Jedna správcovská akce za půl roku, to je spíše pro smích. Apropos, pokud vím, dlouhodoběji na tento problém upozorňuješ, nechceš něco navrhnout? Jakýkoli rozumný návrh bych určitě podpořil. --Mario7 (diskuse) 17. 3. 2018, 18:55 (CET)Odpovědět

Po jeho shlédnutí vidíš, že odesílám já a Blahma (jinak správcovsky neaktivní => kdokoliv může navrhnout odebrání práv a nejspíš k němu dojde, protože ani naše WP:S nepovažuje tento krok za sysopakci). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2018, 19:05 (CET)Odpovědět

Chápu to dobře tak, že by vlastně Blahma po ztrátě správcovských práv nemohl již dále posílat hromadné zprávy (např. o Wikisrazech apod.?) Po případné ztrátě práv u Blahmy by již byli alespoň dva uživatelé (Blahma a Czeva), kteří by tuto novou skupinu využili a já bych pak zvažoval hlasovat Pro Pro. Kvůli jednomu uživateli se ale zatím přikláním k Proti Proti. --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2018, 19:23 (CET)Odpovědět

@OJJ: @Mario7: než budete křičet a vztekat se, tak by bylo fajn si přečít, nač Marek ty práva tehdy dostal a s čím kandidoval. Mimo jiné je dobré se podívat na Markovu odpověď na komentář kolegy OJJ, oh wait!--frettie.net (diskuse) 17. 3. 2018, 23:24 (CET)Odpovědět

@Frettie: Hm, zde asi došlo k nepochopení mého příspěvku, který byl myšlen naprosto obecně - asi jsi zamýšlel oslovit dvojici OJJ + Martin Urbanec...? Protože já, a to je docela pikantní, nesdílím výše uvedený jednoznačný názor na možnost Blahmova okamžitého desysopování :). --Mario7 (diskuse) 18. 3. 2018, 07:41 (CET)Odpovědět

@Mario7: Jedna správcovská akce za půl roku, to je spíše pro smích. - to je z tvé reakce. --frettie.net (diskuse) 18. 3. 2018, 13:37 (CET)Odpovědět

@Frettie: Aha, ale to se vztahovalo k formulce „neprovede-li správce po dobu delší než půl roku žádnou zaznamenanou akci...“ – tedy jedna akce požadovaná pravidlem, schválně jsem to prolinkoval. Nenapadlo mě, že to může být pochopeno i jinak. Hloupé nedorozumění. --Mario7 (diskuse) 18. 3. 2018, 14:02 (CET)Odpovědět

@Mario7: Ano, to já chápu, přesto moje reakce zůstává platná. Marek uváděl, že tohle dělat nebude. --frettie.net (diskuse) 18. 3. 2018, 18:20 (CET)Odpovědět

Ahoj, já to tady čtu jen ze zvědavosti, ale frettie má pravdu, vyhledal jsem si Žádost o práva správce/Blahma a opravdu to tam píše. Několikrát zdůrazňuje, že nebude patrolovat atd.. Bylo by dobré, kdyby měli správci na své stránce odkaz na svoji žádost o práva a všichni wikipedisté si mohli přečíst, čím tehdy argumentovali a co slíbili. Dal bych to jako povinnost. Je to jednodušší než to pracně vyhledávat. Já, jako nováček,jsem to dost dlouho hledal. Na druhou stranu je pravda, že někteří správci to na své stránce mají. K návrhu Martin Urbanec si myslím, že je to zbytečné. Těch, co to potřebují, je velice málo. Spíše mě udivuje, že posílat hromadně zprávu, pro více lidí, nejde úplně jednoduše , každému wikipedistovi bez ohledu jaká má práva. Něco podobného, jak to funguje v poštovním klientovi. Podroužek (diskuse) 18. 3. 2018, 10:46 (CET)Odpovědět

Taky nevím, co je to za silové právo... --OJJ, Diskuse 18. 3. 2018, 10:48 (CET)Odpovědět

Já osobně bych třeba takové právo přiřadil Prověřeným uživatelům (tedy takovým, u kterých je vysoce pravděpodobné, že jej nezneužijí). --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2018, 14:12 (CET)Odpovědět

Dnes jsem se rozhodl spojit udělátka, co mám, vylepšit je a počeštit. Dalo mi to celý den práce, ale dělal jsem to, že by to třeba mohlo být někomu užitečné. Zkopírováním řetězce

mw.loader.load('//meta.wikipedia.org/w/index.php?title=User:OJJ/global.js&action=raw&ctype=text/javascript');

do common.js by se teď měly otevřít novinky pro patrolu. Hromadné skrývání editací či podbarvování, hromadný rollback a konečně se mi povedlo přeložit patrolářský nástroj Twinkle (snad dobře, ale to hlavní určitě). Tak kdyby se někomu hodilo. OJJ, Diskuse 19. 3. 2018, 18:46 (CET)Odpovědět

Patří na Wikipedii pověsti? Typicky se objevují v článcích o hradech a zámcích, naposledy například Kunětická Hora (hrad), Buchlov nebo Brumov (hrad). Sám si nejsem úplně jistý, ale spíše se přikláním k variantě, že jejich místo je v nějakém jiném wikiprojektu (snad na wikiknihách?). Od encyklopedického článku očekávám informace, a ne báchorky, ale připouštím, že některé pověsti mohou být s některými místy úzce spjaty a nějakou zmínku si v článku zaslouží. Vhodná se mi zdá formulace typu „Se zámkem XY je spojena pověst o bílé paní“ + případný odkaz na její text. --Petr Kinšt (diskuse) 20. 3. 2018, 18:11 (CET)Odpovědět

Souhlasím. --OJJ, Diskuse 20. 3. 2018, 18:15 (CET)Odpovědět

Pověsti sem patří. Je mnoho samostatných článků pouze o pověstech. V článcích o hradech bych však doporučil o pověsti pouze stručnou zmínku. Pokud je pověst encyklopedicky významná, zaslouží si vlastní článek. Pověsti vázané na konkrétní osoby (prokletí) je vhodnější podrobně zmínit spíše u osob, než u hradu.--Rosičák (diskuse) 20. 3. 2018, 18:35 (CET)Odpovědět

To jsem asi nenapsal zcela jasně. Samozřejmě je-li pověst encyklopedicky významná, pak by tu mít článek měla.--Petr Kinšt (diskuse) 20. 3. 2018, 18:44 (CET)Odpovědět

Tak dívám se zrovna do článku o Buchlově na pověst O černé paní. Spíš než samotná pověst by zde měla být informace o pověsti v encyklopedickém stylu. Doslovně zaznamenaná vyprávěnka kastelána s dramatizací, při které na posluchače na konci ještě vybafne, sem dle mého názoru nepatří a jen bych odkazoval do jiných projektů. Za příklad (i když také ne dokonalý) bych si vzal pověsti v článku o brněnské radnici.--Radek Linner (diskuse) 20. 3. 2018, 19:10 (CET)Odpovědět

Pověsti o subjektu se podle mě nijak výrazně neodlišují od jiných souvislostí subjektu, jako je doložená historie. Nenapadá mě důvod, proč by se měla zrovna tato souvislost upozaďovat. Osobně se snažím do článků zajímavé pověsti zařazovat, samozřejmě v rozumném rozsahu adekvátním zbytku článku, a vidím v tom přidanou hodnotu. Jediným měřítkem pro mě je, aby šlo o pověst dobře doložitelnou, o čež se ale bez rozdílu snažím u jakýchkoliv souvislostí, nejen u pověstí. Podle mě není třeba pověsti nějak vyčleňovat a řešit je nějak extra. --Palu (diskuse) 20. 3. 2018, 19:16 (CET)Odpovědět

@Palu: Jo, to taky souhlasím. Myslel jsem, že tady diskutujeme o pověstech v neencyklopedickém stylu, jako třeba Kunětická Hora (hrad) (kluk jako buk, vykřičníky), to sem opravdu nepatří. Spec. tady mám podezření, že to bylo z té knihy opsáno, takže by chtělo zkontrolovat. --OJJ, Diskuse 21. 3. 2018, 07:54 (CET)Odpovědět

Naprosto souhlasím! Existují totiž jakési „Univerzální pověsti“, které jsou přenášeny na podobná místa s úmyslem „oživit historii“. Tak jsem například v článku Dolský mlýn přesunul takovouto putovní pověst do Diskuse. Každá zmínka o místní legendě by měla být ozdrojována, protože, pokud je to opravdu místně tradovaná pověst, je určitě někde publikována nějakým historikem. Žádné turistické propagační stránky na netu nejsou věrohodným zdrojem. --Juniperbushman (diskuse) 20. 3. 2018, 20:26 (CET)Odpovědět

Patří, pokud je k nim zdroj a jsou-li uvedeny jako pověsti, tak proč proboha ne. Nebo snad vyhodíme z hesla o Římu pověst o jeho založení? I existence pověsti k určitému místu a její obsah je informace. Pověsti jsou jedním z prvků kulturního dědictví i přidaná hodnota článků k různým stavbám. (Problematické jsou na nich autorská práva, tj. jak převyprávět pověst, aniž by nešlo o plagiát předlohy.) --Adam Hauner (diskuse) 20. 3. 2018, 21:43 (CET)Odpovědět

Pověst o založení Říma bude z těch, které by nejspíš mohly mít vlastní článek. Ale kolik pověstí se váže k Buchlovu? Mají tam být všechny nebo je ta jedna něčím výjimečná? Je to vůbec pověst, nebo jen příběh, který si někdo nedávno vymyslel, aby místo oživil nebo natáhl svou knihu o pověstech? Budeme sem přepisovat povídky a romány, které se na hradě odehrávají? Rozdíl vidím v tom, že pověst o založení Říma lze najít v učebnici dějepisu pro základní školu, zatímco si nepamatuji žádnou odbornou publikaci (= věrohodný zdroj), který by pověsti u hradů uváděl.

Podivně v článcích působí už jen ta náhlá změna jazyka: suchý encyklopedický styl vs. beletrie. Mám doma dvě publikace s pověstmi z Chomutovska. Starší z nich vydalo muzeum a pověst v ní má podobu „Do vesnice přišla čarodějnice a zkazila mléko.“ Autor druhé knihy tento motiv rozvinul do několikastránkové povídky. Přístup muzea mi pro Wikipedii připadá vhodnější, protože informuje, ale beletristické zpracování ponechává na někom jiném. --Petr Kinšt (diskuse) 20. 3. 2018, 22:20 (CET)Odpovědět

Já jsem v článku Československý pavilon na Světové výstavě 1967 uvedl pověst ve shrnuté podobě do poznámky (viz číslo 5). Snad i tohle řešení lze, myslím, použít. --Jan Polák (diskuse) 20. 3. 2018, 23:22 (CET)Odpovědět

Je-li pověst doložitelná vhodným zdrojem (kniha, informační tabule na místě apod.), je vhodné ji zmínit. Z výše odkazovaných je medle v pořádku Brumov, Buchlov by chtěl přepsat vlastními slovy do několika vět a u Kunětické hory se pověst nevztahuje ani tak k hradu, jako k jednomu z majitelů. Plný text pověsti by jednak mohl být copyvio a jednak patří spíše na Wikizdroje (u volných děl). JAn (diskuse) 21. 3. 2018, 09:39 (CET)Odpovědět

Nešlo by to třeba dávat i do Diskuse u hesla? mně totiž přijde jako skutečný problém, že u hesel není nějaké jakoby "Pískoviště", kde by mohly být nějaké glosy nebo pod. Třeba něco podrobnějšího, co by sehnal pisatel, ale "nevešlo" by se to do encyklopedistického stylu. Přitom by vazba na heslo mohla být užitečná (tak, jako je třeba mezi heslem a "soubory"). MONUDET (diskuse) 21. 3. 2018, 11:12 (CET)Odpovědět

Pověsti na Wikipedii patří. Pokud jsou encyklopedicky významné, pak mohou existovat v podobě samostatných článků. Pokud není doložena encyklopedická významnost pověsti jako takové, pak může být jejich obsah uveden ve článku o encyklopedicky významném objektu, kterého se týkají. Jsem toho názoru, že stručně uvedená pověst s doloženým zdrojem je v pořádku. Zestručnění by mělo být věcné, na druhou stranu by se mělo jazykově a stylově držet původního pojetí. Pověst je pověst a jako taková má nárok subjektivní formulace. Několikrát jsem tu zažil praxi, kdy skupina Wikipedistů z citovaných pověstí odstraňovala formulace nebo obraty s odůvodněním, že nepatří do ecnyklopedického textu. To samozřejmě považuju za nesmysl. I když nejde o citaci doslovnou, jde o jasně definovaný útvar lidové slovesnosti, do kterého tyto prvky patří. --Xth-Floor (diskuse) 22. 3. 2018, 12:59 (CET)Odpovědět

@Xth-Floor: Nějaký konkrétní příklad (je jasné, že pověsti jsou často neencyklopedicky neurčité - mluví o českém knížeti, ale nezmiňují jeho jméno apod. - nicméně i o tom snad lze psát encyklopedicky)? @MONUDET: Do diskuse lze odložit všechno možné (byť je to takové nesystematické), pak již zbývájí Wikizdroje (pokud pramen nabízí volný text legendy), nebo by snad autorský neencyklopedický text šlo upotřebit na Wikiknihách (i když s tím nemám zkušenosti). --marv1N (diskuse) 22. 3. 2018, 21:28 (CET)Odpovědět

Pověst je definovaná jako útvar využívající expresivní a citově zabarvená vyjádření. Pokud ze „zlý šlechtic svrhl dívku ze skály, ta však naštěstí přežila“ někdo odmaže „zlý“, protože to považuje za hodnocení a „naštěstí“, protože jde podle jakési dohody několika Wikipedistů o subjektivní formulaci, pak tím z pověsti přestává být pověst, protože právě toto citové zabarvení a náklonnost vypravěče k jedné z postav je nedílnou součástí pověsti. --Xth-Floor (diskuse) 22. 3. 2018, 22:53 (CET)Odpovědět

To je asi podstata problému, na který se snažil (snaží) nalézt odpověď @Petr Kinšt:: Jakožto wikipedisté máme v prvé řadě povinnost encyklopedicky podat zprávu o existující pověsti: V tomto útvaru (encyklopedický popis pověsti) bychom příběh měli shrnout (suše a neemotivně – „z pověsti přestává být pověst“: Je to možné, ale tady je úkol popsat pověst, ne podat její nové literární zpracování) a vedle něho pokud možno uvést "metadata" pověsti (její stáří, kým je zachycena, důležité varianty). Úplně bych se nevzdával možnosti uvádět do článku pověst jako takovou, ale to by nejspíš neměl být wikipedistův autorský text, ale citace (celé pověsti, či jejich podstatných částí). --marv1N (diskuse) 23. 3. 2018, 08:45 (CET)Odpovědět

Jsou někde příklady naprosto nevhodných hesel? Nebo nevhodných nějakým uspořádáním či povrchností? Jistě jsou totiž mezi zájemci o spolupráci lidi, kterým by pomohlo místo návodu se seznámit třeba s nějakým komentovaným příkladem něčeho, co pak bylo smazáno či napraveno? Dalo by se na to také odkazovat a někdo by se tak mohl rychleji dovtípit, co se po něm chce. Dneska mi zase někdo říkal, že Wikipedii nemůže editovat kvůli pro něj neschůdné editaci. MONUDET (diskuse) 20. 3. 2018, 20:42 (CET)Odpovědět

Pověsti určitě do encyklopedie patří, stejně jako jiná slovesná díla. Jde spíš o to, jakým způsobem mají být prezentovány. Asi by měly být přiměřeně odlišeny od historických fakt, resp. historiografických hypotéz. A ohledně pověstí samých jsou taky podstatnější encyklopedické informace o té pověsti než ta pověst sama. Čili podrobnější informace o rozšíření a specificích určité pověstě má určitě větší cenu, než nějaká obecná formulace typu "s hradem je spojena pověst...". Pokud není uvedeno nic o pramenech té pověsti, resp. o tom, kdo ji s daným hradem kdy spojoval, je taková informace pro encyklopedii prakticky bezcenná. --ŠJů (diskuse) 2. 4. 2018, 19:56 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, bude na české Wikipedii udělátko pro zobrazení mobilní verze stránky? --Patriccck (diskuse) 21. 3. 2018, 17:29 (CET)Odpovědět

Nemohu tam nic takového najít (asi už jsem dnes příliš unavený), ale máte na mysli asi nějaké udělátko, které by jednoduše přepínalo mezi mobilním zobrazením článku a tím klasickým, ideálně přímo ve stránce (aby člověk nemusel srolovat až dolů pod článek, kde je přepínací tlačítko trochu schováno)? Pokud více vysvětlíte, co udělátko dělá, můžeme si zavedení takového udělátka odhlasovat. Pokud by se naopak neodhlasovalo, rád pomohu s nastavením udělátka jen speciálně pro vás pomocí uživatelských skriptů. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2018, 21:31 (CET)Odpovědět

@Dvorapa Když přejdete na výše uvedený odkaz a budete scroolovat až dolů, tak udělátko najdete pod nadpisem Testing and development. Je uvedeno hned jako první a má tento popis: "Mobile sidebar preview: show page in mobile view while browsing the desktop site (Vector skin only)" Udělátko lze použít na počítači a slouží k zobrazení stránky v mobilní verzi v pravé části webu. Prosím označte mě zavináčem (@) --Patriccck (diskuse) 21. 3. 2018, 22:00 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Podíval jste se na výše zmíněnou enwiki? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Patriccck (diskuse • příspěvky)

Ano, podíval, platí však stále co píšu výše. Buď si to odhlasujeme a zavedeme, pokud o něj komunita české Wikipedie bude mít zájem, anebo ho zprovozníme jenom vám. --Dvorapa (diskuse) 8. 4. 2018, 14:29 (CEST)Odpovědět

Na jaké stránce mohu vytvořit hlasování? Patriccck (diskuse) 8. 4. 2018, 20:27 (CEST)Odpovědět

Klidně zde, jako novou sekci doporučuji, představte co udělátko dokáže a zeptejte se, kdo je pro aby jsme tu něco takového měli. --Dvorapa (diskuse) 8. 4. 2018, 21:09 (CEST)Odpovědět

Setkávám se s řazením kategorie „Pohřbení v XYZ“ do „Osobnosti/lidé z XYZ“. Domnívám se, že je to chybné, protože samotný fakt, že je někdo pohřbený na území určitého města, ještě neznamená, že z toho města pocházel, že v něm působil, nebo že ho vůbec navštívil. Častěji tento rozpor nastává u různých církevních osobností nebo světců, ale dochází k němu i u světských osob. Nemyslím, že je korektní - jen na základě místa pohřbení - dělat z určitého člověka osobnost z místa pohřbení. Těžko lze třeba takového kardinála Berana označovat za osobnost z Říma (byť tam ještě k podobné úpravě kategorizace nedošlo) nebo třeba z Adolfa Velhartického, který se narodil v H. Týně a zemřel v Táboře, osobnost z Č. Budějovic, protože tam byl pohřben. Myslím, že kategorizace do „Osobnosti/lidé z XYZ“ by měli být řazeni jen ti, kteří se v XYZ narodili, nebo zde prokazatelně působili (tedy ne že jeli kolem, cestou umřeli a byli tam pohřbeni). --Xth-Floor (diskuse) 22. 3. 2018, 13:13 (CET)Odpovědět

Pokud tam člověk žil nějakou dobu a působil tam, významně tak bych řekl že ano, jinak že je tam jen pohřebený asi ne. To by pak mohlo týkat i osob narozených v Praze.V podstatě se přikláním k tomu co jste napsal.--Housar Luboš (diskuse) 3. 4. 2018, 09:04 (CEST)Odpovědět

Hezký víkend, mám rychlý dotaz: naše pravidlo Wikipedie:Kategorizace obsahuje čtyři speciální znaky pro řazení v kategoriích, mezeru, pomlčku, pí a novou hvězdičku (nebo vykřičník). Ovšem jejich řazení v kategoriích se před několika lety změnilo a naše pravidlo tuto změnu nijak nereflektovalo. Porovnání původního stavu a nového ukazuje, co se změnilo a co bychom nejspíše měli znovu promyslet:

Původní řazení dávalo celkem logickou strukturu, za hlavní článkem byl čtenářský portál a hned za ním již články, přičemž až na konci byly různé technické stránky

1. Mezera (hlavní články, hlavní kategorie)
2. Pí (portály)
3. 0–9, A–Z (články)
4. Pomlčka (údržbové kategorie, WikiProjekty, kategorie šablon a další stránky spíše pro editory než pro čtenáře)

Aktuální řazení sice udržuje oddělené články od ostatních stránek, ale logika se zde již trochu vytrácí

1. Mezera (hlavní články, hlavní kategorie)
2. Pomlčka (údržbové kategorie, WikiProjekty, kategorie šablon a další stránky spíše pro editory než pro čtenáře)
3. Vykřičník, hvězdička (Metakategorie)
4. 0–9, A–Z (články)
5. Pí (portály)

Co mě na tom nejvíce trhá je, že články jsou odsunuty až za různé technické stránky a portály jsou schovány až na konci. Protože způsob řazení změnit nelze, jde mi tedy o to, zda a jakým způsobem změnit klíče řazení v doporučení, aby řazení v kategoriích znovu mělo nějakou logickou strukturu.

Abych diskusi trochu usměrnil, mám tři body/otázky:

1. Kam řadit portály? Dle mého by měly být na začátku před články, jako tomu bylo původně. Kromě zmíněné pomlčky, hvězdičky a vykřičníku se nabízí také např. křížek, plus, zavináč, amp (et), podtržítko, vlnovka, spojovník apod.
2. Kam řadit údržbové kategorie, WikiProjekty, kategorie šablon a další technické stránky Wikipedie? Dle mého by měly být na konci za články, jako tomu bylo původně. Zde by se naopak hodilo písmeno jiné abecedy, jako třeba tau nebo omega z řecké.
3. Jak řadit metakategorie? Metakategorie jsou nyní řazeny jak pod vykřičníkem, hvězdičkou i mezerou. Asi by bylo vhodné to nějak sjednotit, přičemž já osobně se přikláním spíše k mezeře (stejně jako hlavní článek).

PS: Pro zkoušení řazení článků na Wikipedii existuje stránka [2], kde je potřeba z nabídky vybrat české řazení. --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2018, 11:53 (CET)Odpovědět

Podle mého názoru by se neměly míchat jmenné prostory. Do kategorie patří články a podkategorie, související šablony a portály by měly být odkázány, ale ne kategorizovány.

@Dvorapa: máš příklady kokrétních kategorií? JAn (diskuse) 24. 3. 2018, 22:46 (CET)Odpovědět

Popř. kategorizovány zvlášť v Kategorie:Portály apod... --Tayari (diskuse) 24. 3. 2018, 23:52 (CET)Odpovědět

Souhlasím s tím, že by se to němělo míchat, a právě k tomu je užitečné tohle rozlišení pomocí řadicích znaků. Obzvlášť u těch portálů platí, že jsou součástí encyklopedického obsahu Wikipedie a měly by být propojené s články i v kategoriích. Např. Portál:Praha IMHO patří do Kategorie:Praha. Dovedu si představit i řešení pomocí šablon typu {{Hlavní článek}}, ale ani dosavadní řešení pomocí prosté kategorizace mi nevadí. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2018, 00:00 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Co já vím, třebas kategorie Chemie, Biologie, Historie, Geografie, Matematika a různé další, co mě zrovna z hlavy napadají. Všude je hlavní článek, portál, WikiProjekt a sem tam ještě nějaké další stránky Wikipedie nebo různé spešl kategorie. --Dvorapa (diskuse) 25. 3. 2018, 05:33 (CEST)Odpovědět

Často ty technické stránky jsou WikiProjekty, kategorie šablon a různé pomocné stránky apod. Portály bych rozhodně nechal v kategoriích spolu se články, zatímco o WikiProjektech, kategoriích šablon a těch různých pomocných stránkách (např. jsem narazil při procházení kategorií třeba na Wikipedie:Pokyny pro využití článků o zdravotnictví) by se dalo diskutovat, nicméně to je trochu off-topic k původní otázce (můžeme založit podvlákno na toto téma). --Dvorapa (diskuse) 25. 3. 2018, 05:50 (CEST)Odpovědět

Klidně bych nechal to nové řazení. Pokud už něco měnit, tak především vyřadit portály, šablony a další. --Tchoř (diskuse) 2. 4. 2018, 20:46 (CEST)Odpovědět

@Dvorapa: U metakategorií panuje chaos, mám nějaké nápady co s tím, ale teď to nezvládám sepsat. — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 4. 2018, 19:29 (CEST)Odpovědět

Ty zrovna mohou počkat, trochu důležitější jsou portály schované v některých případech až na poslední stránce kategorie a wikiprojekty svítící často jako první (můj návrh je tyhle dvě alespoň prohodit). --Dvorapa (diskuse) 6. 4. 2018, 21:22 (CEST)Odpovědět

IMHO se pí používá pro portál prostě proto, že jako portál taky vypadá. Dávat pí k wikiprojektům oproti tomu postrádá tuto vnitřní logiku a bylo by čistě technickým řešením řazení. Nejsem si jist, jestli to stojí za to (a spíš myslím, že ne). --Bazi (diskuse) 6. 4. 2018, 21:28 (CEST)Odpovědět

Proto jsem nenavrhoval pí ale jiné písmeno řecké abecedy. Pí (a další písmena řecké abecedy) se původně zobrazovalo nahoře. --Dvorapa (diskuse) 6. 4. 2018, 22:15 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, chci se zeptat, jestli na wikimedia commons neexistuje logo českého deníku Sport.Nemůžu ho nejít ale třeba tam někde bude. Nevíte? Petruvojta (diskuse) 28. 3. 2018, 17:55 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, s velkou pravděpodobností tu takové logo nebude, protože nevidím důvod, aby mohlo být autorskoprávně uvolněno. Wikipedie používá licenci, která zaručuje možnost dále její obsah šířit a upravovat. Loga jsou zpravidla nejen pod známkoprávní, ale i autorskoprávní ochranou, takže je bohužel nelze přijmout pro Wikipedii (a Wikimedia Commons). Jakousi výjimku mohou představovat loga, která jsou složená z jen velmi jednoduchých geometrických tvarů, kde by mohla být pochybnost o tom, zda si může autor nárokovat výlučná práva k užívání takových prvků, případně kde lze mít pochybnosti o jakémsi tvůrčím vkladu autora, tedy není co chránit. Nepředpokládám ale, že by logo Sportu toto splňovalo. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2018, 18:07 (CEST)Odpovědět

@Petruvojta, Bazi: Myslím že zrovna logo deníku Sport spadá pod PD-textlogo, takže by se na Commons objevit mohl. Procházejí i komplikovanější loga. — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 4. 2018, 19:29 (CEST)Odpovědět

Domnívám se, že tomu tak není, protože nejde o jednoduchý písmový font, nýbrž speciálně vyvedený „psací“. V odkazované stránce jsou uvedené některé příklady „povolených“, ale taky těch „nepovolených“ písmových log. Redesignem Sportu se před časem zabýval třeba i časopis Font. Obávám se, že by se to muselo prozkoumat hlouběji, ideálně specializovaným právníkem. Ostatně spolek disponuje kontaktem na nějakou právní kancelář, takže doporučuji konzultovat. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2018, 20:20 (CEST)Odpovědět

Milí wikipedisté, milí wikimediáni,

v posledním vydání newsletteru jsem komunitu informoval o nových událostech, které se ohledně projektu Zkušenosti nových wikipedistů odehrály, jako je například přijetí projektového manažera zaměřeného přímo na tento projekt. Dnes bych rád hovořil o jednom z technických nápadů, kterou Nadaci Wikimedia napadl během zkoumání výsledků výzkumu. Rád bych se také zeptal, co si o tomto nápadu myslíte vy.

Nápad, o kterém nyní hovořím, se jmenuje kontextová nápověda (viz více na této stránce). Kontextová nápověda je nový mechanismus, který umožňuje nováčkům dodat odpovědi na jejich otázky předtím, než se na ně zeptají. Jeden z příkladů okna, které by se v rámci kontextové nápovědy mohlo zobrazovat, je na této stránce.

Tento návrh je zařazen do ročního plánu oddělení Audiences Nadace Wikimedia, který si můžete prohlédnout na této stránce.

Rád bych se vás zeptal na vaše návrhy na možné spouštěče tohoto mechanismu. Také bych se vás rád zeptal, jestli vás napadají možné problémy, které by zavedení tohoto mechanismu mohlo přinést. Prosím, přidejte své myšlenky na tuto stránku. Pokud během přidávání nastane nějaký problém, napište na můj e-mail martin.urbanec@wikimedia.cz.

V dalším vydání newsletteru budu mluvit o dalším z nových nápovědních mechanismů, lidské nápovědě.

Samozřejmě mi neváhejte napsat, pokud vás napadají nějaké další otázky týkající se projektů anebo mé aktivity, velice rád na ně odpovím.

Pojďme společně zlepšit pocity nováčků,

--Martin Urbanec (diskuse), ambasador pro projekt Zkušenosti nových wikipedistů, 29. 3. 2018, 20:43 (CEST)Odpovědět

Děkuji za zprávu, kontextová nápověda vypadá jako dobrá myšlenka a to okno by mohlo být pro začátečníky užitečné.--Hnetubud (diskuse) 30. 3. 2018, 17:32 (CEST)Odpovědět

Souhlas. Jediné, co mne napadá jako možné riziko, je, že se stejná zpráva bude objevovat pravidelně, což by mohlo připadat těm, kteří už to četli, otravné (mne taky nebaví odklikávat okna, která mne upozorňují na tu samou věc po x-té). Snad to bude nějak ošetřeno. --Czeva (diskuse) 30. 3. 2018, 19:33 (CEST)Odpovědět

Maličkost, vložit tlačítko Příště nezobrazovat a kdo tu nápovědu zná tak si ji může vypnout.--Podroužek (diskuse) 30. 3. 2018, 20:14 (CEST)Odpovědět

stejnojmenný příspěvek najdete pod lípou pravidel, ale prý není moc navštěvovaná, tak si dovolím na něj upozornit i zde, obzvlášť, když svou podstatou přesahuje naši kotlinu ;) Laďa Nešněra (diskuse) 5. 4. 2018, 02:50 (CEST)Odpovědět

Ahoj, vytvořil jsem seznam metakategorií, které obsahují články (jako metakategorie by dané kategorie články obsahovat neměly). Řešení závisí na situaci a v některých případech ani není potřeba, záleží zde na rozumném úsudku, není to úkol pro robota (bohužel). Proto jej dávám k dispozici všem, některé významější chyby by asi mohly jít vyřešit. --Dvorapa (diskuse) 8. 4. 2018, 15:13 (CEST)Odpovědět

Náhodně jsem jednu rozkliknul a vidím, že problémem je doporučovaný systém kategorizace. Jinou výjimkou je zpravidla hlavní článek kategorie, který se obvykle zařazuje jak do kategorie, kterou definuje, tak zároveň i do nadřazených kategorií, do nichž je zařazena tato vlastní kategorie, pokud v nich je větší množství článků podobného druhu Pokud toto doporučení neplatí u metakategorií, je nutné něco z toho aktualizovat, buď doporučení nebo popis metakategorií. JAn (diskuse) 9. 4. 2018, 07:15 (CEST)Odpovědět

Myslím, že velká část problému by zmizela při rozvážném přístupu k samotné existenci "metakategorií". Kategorie jako je "Seznam vynálezců podle zemí" obsahující jedinou položku, stěží někdo využije. Podobných exotických kousků je tu víc - například "Seznam wikipedistů podle oslovení". Takže se zdravým rozumem by se seznam dal významně zkrátit likvidací nepotřebných "metakategorií". --Leotard (diskuse) 9. 4. 2018, 07:36 (CEST)Odpovědět

@JAn Dudík: Z Nápověda:Hlavní článek zase podle mne vyplývá právě ono hlavní článek kategorie patří i do jejích kategorií, ale ne když jde o metakategorie. Ale ano, na pár místech by to chtělo upřesnit a možná rovnou založit i krátkou Nápověda:Metakategorie. --9. 4. 2018, 07:42 (CEST), Utar (diskuse)

Já říkám, co je v doporučení WP:Kategorizace a čím se už léta snažím řídit. A třeba zrovna Kategorie:Administrativní_dělení_podle_zemí j epřesně to, o čem mluvím - buď se budou dělat jednočlenné kategorie, nebo tento případ nebudeme brát jako čistou metakategorii. Ale mít některé státy přímo v kategorii a jiné v podkategoriích mi nedává smysl. JAn (diskuse) 12. 4. 2018, 07:19 (CEST)Odpovědět

Imo kategorie typu Kategorie:Administrativní_dělení_podle_zemí neměly být nikdy označeny za metagategorie. Ideálně by měly obsahovat páry kategorie + její hlavní článek, v realitě někdy jen článek, někdy jen kategorii. --Jann (diskuse) 12. 4. 2018, 19:33 (CEST) PS. Jsem na problém narazil včera jinde: Diskuse ke kategorii:Kraje podle zemí.Odpovědět

Milí wikipedisté/wikimediáni,

v posledním vydání newsletteru jsem mluvil o kontextové nápovědě, nové části editačního software, který se snaží zodpovídat otázky ještě předtím, než jsou položeny. Dnes bych rád zmínil další z návrhů týmů Nadace Wikimedia týkající se nováčků a zeptal se vás na Váš názor.

Mluvím o lidské nápovědě. Lidská nápověda dovoluje lidem kontaktovat zkušeného wikipedistu přímo během editování a umožňuje nováčkům se zeptat na věci, kterým nerozumí.

To dává smysl zvláště při zapojení kontextové nápovědy, která nejspíš bude zobrazovat velké množství zpráv. Jelikož psaní zpráv tak, aby jim všichni zcela rozuměli je nemožné, nováčci nejspíš budou mít mnoho otázek, které si zaslouží odpověď - nejlépe od živého wikipedisty, který je schopen pochopit nováčkovy problémy daleko lépe, než automatický software.

Rád bych se Vás zeptal na toto: Jak si myslíte, že by lidská nápověda měla být implementována? Jak by měla být propagována nováčkům? Měla by být omezena jen na nováčky, anebo je to zbytečné - či dokonce kontraproduktivní? Jak by se měli připojovat mentoři? Kde byste tuto nápovědu očekávali? Jak by měla vypadat? Prosím, rozepište své myšlenky - je pro nás užitečné pochopit vaši myšlenku, abychom ji dokázali lépe implementovat.

Názory, prosím, směřujte na tuto stránku anebo na můj e-mail martin.urbanec@wikimedia.cz.

Samozřejmě si vždy velmi rád vyslechnu veškeré připomínky k projektu a zodpovím jakékoliv dotazy.

Pojďme zpřístupnit Wikipedii nováčkům,

--Martin Urbanec (diskuse), ambasador pro projekt Zkušenosti nových wikipedistů, 9. 4. 2018, 21:59 (CEST)Odpovědět

@Dvorapa, JAn Dudík:Ahoj všem, dovoluji si jen poznamenat, že na základě poznámky Maria7 na mé diskusi jsem odebral hlavní lípu z adresátů newsletteru. Žádám všechny, kteří newsletter četli právě z této stránky, aby se buďto přidali sem nebo začali sledovat stránku s archivem. Díky za pochopení! --Martin Urbanec (diskuse) 12. 4. 2018, 22:00 (CEST)Odpovědět